!!! Ing. Petr Haj iar

Transkript

1 !!! Ing. Petr Hajiar

2 Obsah: 1. ZÁKLADNÍ ZPSOBY DISTRIBUCE TELEVIZNÍCH A ROZHLASOVÝCH PROGRAM POZEMNÍ VYSÍLÁNÍ Charakteristika Pednosti Nevýhody Perspektiva SATELITNÍ VYSÍLÁNÍ Charakteristika Pednosti Nevýhody Perspektiva KABELOVÁ TELEVIZE Charakteristika Pednosti Nevýhody Perspektiva IPTV Charakteristika Pednosti Nevýhody Perspektiva INTERNETOVÁ TELEVIZE Charakteristika Pednosti Nevýhody Perspektiva ANALOG VERSUS DIGITÁL ANALOGOVÉ VYSÍLÁNÍ Charakteristika Pednosti Nevýhody Perspektiva DIGITÁLNÍ VYSÍLÁNÍ Charakteristika Pednosti Nevýhody Digitální kvalita technický pokrok nebo reklamní trik? Perspektiva PRINCIP SATELITNÍHO VYSÍLÁNÍ TELEKOMUNIKANÍ DRUŽICE Umístní Princip innosti a kmitotová pásma Polarizace signál PIJÍMACÍ STANICE Anténa Vnjší jednotka (LNB) Vnitní jednotka (satelitní pijíma) ízení vnjší jednotky a dalších periferií Analogové ízení ídicí systém DiSEqC Další ídicí systémy TECHNICKÉ PARAMETRY VÝROBK EMP-CENTAURI NAPÁJENÍ ELEKTRICKÝM PROUDEM Zpsoby napájení Zabudované napájecí zdroje Síové adaptéry Ochrana proti petížení... 16

3 Parametry napájecích zdroj Informace na typovém štítku Informace v technické dokumentaci PRACOVNÍ VLASTNOSTI VÝROBK Kmitotový rozsah (Frequency Range) Vložený útlum / zisk (Insertion Loss / Gain) Izolace Maximální úrove signálu PRODUKTOVÉ ADY EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍHO SATELITNÍHO PÍJMU PÍJEM JEDNÉ DRUŽICE Píjem na jednom pijímai Píjem na dvou pijímaích (nebo na pijímai s dual tunerem) Píjem na tech a více pijímaích Píjem na pti a více pijímaích PÍJEM DVOU DRUŽIC Píjem na jednom pijímai Píjem na dvou pijímaích (nebo na pijímai s dual tunerem) Píjem na tech a tyech pijímaích Píjem na pti až osmi pijímaích PÍJEM TÍ A TY DRUŽIC Píjem na jednom pijímai Píjem na dvou pijímaích (nebo na pijímai s dual tunerem) Píjem na tech a tyech pijímaích Píjem na pti až osmi pijímaích PÍJEM PTI AŽ OSMI DRUŽIC Píjem na jednom pijímai Píjem na dvou pijímaích (nebo na pijímai s dual tunerem) Píjem na tech a tyech pijímaích Píjem na pti až osmi pijímaích PÍJEM DEVÍTI AŽ ŠESTNÁCTI DRUŽIC Píjem na jednom pijímai Píjem na dvou pijímaích (nebo na pijímai s dual tunerem) EŠENÍ SPOLENÉHO SATELITNÍHO PÍJMU ROZVOD SATELITNÍCH MEZIFREKVENCÍ ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI MULTIPEPÍNA Princip innosti Oblast použití Satelitní vstupy a výstupy Kompatibilita s Quad LNB Pozemní vstup Atenuátory KONFIGURACE MULTIPEPÍNAOVÉHO ROZVODU Hvzdicové zapojení Paralelní spojování Kaskádní zapojení Smíšená zapojení KOMPONENTY PRO HVZDICOVÝ ROZVOD 2 SATELITNÍCH POLARIZACÍ Oblast použití Multipepínae 3/4, bez zdroje Multipepínae 3/4, se zdrojem Multipepínae 3/8, bez zdroje Multipepínae 3/8, se zdrojem KOMPONENTY PRO HVZDICOVÝ ROZVOD 1 DRUŽICE Oblast použití ada PROFI CLASS ada E.LITE CLASS KOMPONENTY PRO HVZDICOVÝ ROZVOD 2 DRUŽIC Oblast použití ada PROFI CLASS ada E.LITE CLASS... 39

4 Multipepínae s vlastním napájecím zdrojem Multipepínae bez napájecího zdroje KOMPONENTY PRO HVZDICOVÝ ROZVOD 3 DRUŽIC Oblast použití ada PROFI CLASS ada E.LITE CLASS KOMPONENTY PRO HVZDICOVÝ ROZVOD 4 DRUŽIC Oblast použití ada PROFI CLASS ada E.LITE CLASS KOMPONENTY PRO HVZDICOVÝ ROZVOD 5 AŽ 8 DRUŽIC Oblast použití KOMPONENTY PRO KASKÁDNÍ ROZVODY Multipepínae ady PROFI CLASS Základní multipepínae PROFI CLASS pro 1 družici Multipepínae s prchodem napájení od pijíma Multipepínae ady E.LITE CLASS Multipepínae pro píjem z 2 družic Multipepínae pro píjem z 3 družic Multipepínae pro píjem z 4 družic Zesilovae ke kaskádám Zesilovae PROFI CLASS Zesilovae E.LITE CLASS Zakonovací leny Napájecí adaptéry Sdružování kaskád KOMPONENTY PRO SMÍŠENÉ ROZVODY Odboovae Další souásti POMOCNÉ SOUÁSTI ROZVOD Rozboovae Odboovae Zesilovae Vícepásmové pozemní zesilovae Širokopásmové pozemní zesilovae Širokopásmové satelitní a univerzální zesilovae Pepínae mezi multipepínai Napájecí výhybky Generátory a monitory ídicích signál ROZVODNÝ SYSTÉM UNICABLE Multipepínae pro hvzdicový rozvod Multipepínae pro kaskádní rozvod Kompatibilita s pijímai na trhu DALŠÍ ZPSOBY DISTRIBUCE SATELITNÍCH SIGNÁL V KABELOVÝCH ROZVODECH Systémy s konverzí QPSK PAL Systémy s konverzí QPSK QAM, QPSK COFDM Systémy s IF-IF konverzí Stacker Destacker Optická vlákna VLÁKNOVÁ OPTIKA DOPLKY PÍLOHA: SYSTÉM ZNAENÍ VÝROBK... 61

5 1. Základní zpsoby distribuce televizních a rozhlasových program 1.1. Pozemní vysílání Charakteristika Pozemním vysíláním rozumíme vysílání z vysílacích stanoviš umístných na zemském povrchu. S ohledem na zákonitosti šíení elektromagnetických vln se používají stožáry budované na vyvýšených místech, obvykle na vrcholcích hor a kopc. Píjem se realizuje pomocí antén, které se podle možností umís ují rovnž na vyvýšená místa, nap. na stechy budov. Pijaté signály se vedou anténním koaxiálním kabelem k televiznímu, popípad rozhlasovému pijímai Pednosti Pozemní píjem je zavedeným zpsobem distribuce televize a rozhlasu. Po technické stránce je pomrn jednoduchý obvykle postauje nainstalovat anténu a pipojit ji k pijímai. Nkdy postaí i pokojová anténa umístná poblíž televizoru. Tam, kde je instalovaná spolená televizní anténa, staí pipojit anténní vstup pijímae do úastnické zásuvky a píjem je vyešen Nevýhody Nevýhodou pozemního píjmu je znaná závislost na píjmových podmínkách. Tmi se myslí zejména vzdálenost mezi vysílací a pijímací anténou a terénní profil mezi nimi. Ideálním pípadem je pímá viditelnost na vysíla. Píliš vzdálený vysíla mže poskytovat píliš slabý signál, totéž mže nastat v pípad zastínní vysílae terénními pekážkami nebo vysokými budovami. Slabý signál je navíc náchylnjší k zarušení nejrznjšími zdroji rušení. Bez ohledu na sílu pijímaného signálu se mže objevit také znehodnocení odrazy, kdy krom pímé vlny dopadají na pijímací anténu i vlny odražené. Digitální vysílání nkteré z tchto problém ásten koriguje, zárove však pináší problémy nové (zejména v souvislosti s jednofekvenními sítmi SFN ) Perspektiva Pozemní vysílání bylo díve takka jedinou možnou penosovou cestou, nyní je jednou z alternativ, které spolu bojují o své zákazníky. Zejména to platí o stacionárním píjmu, kde se daí i kabelovým rozvodm, satelitnímu píjmu a IPTV. Po pechodném propadu zájmu o pozemní píjem zpsobený opoždným nástupem digitalizace nyní pozemní vysílání opt získává svou tradiní oblíbenost a zdá se jisté, že i v budoucnu bude významnou, i když už ne jedinou možností distribuce informací. Pro mobilní píjem pozemní vysílání zstává prioritním kanálem, pipomeme jen široce rozšíený poslech rozhlasu v automobilech. Je možno také upozornit na nové a rychle se rozvíjející zpsoby využití pozemní komunikace, jako je mobilní telefonie, bezdrátový internet a podobn

6 1.2. Satelitní vysílání Charakteristika Jak název napovídá, v pípad satelitní televize je vysílaem telekomunikaní družice umístná na geostacionární obžné dráze. Taková družice zstává zdánliv bez pohybu stále na jednom míst. Dopadající signály jsou velmi slabé, a proto jsou pro píjem nutné antény s vysokým ziskem, nejastji tzv. paraboly. Pijíma se skládá z vnjší jednotky, umístné pímo v ohnisku parabolické antény, a vnitní jednotky, neboli vlastního pijímae umístného poblíž televizoru. Z hlediska finanní náronosti píjmu stojí satelitní televize nkde mezi pozemním píjmem, který je (zatím) bezplatný, a kabelovou televizí (vetn IPTV), která je placenou službou. Na satelitu najdeme jednak zcela volné programy, dále programy, které lze sledovat po zaplacení jednorázového poplatku, tak i programy poskytované za pravidelnou msíní úhradu. Vysílací svazky telekomunikaní družic pokrývají celé kontinenty, a proto jsou jednoduchou možností píjmu zahraniních program. V mnoha pípadech však vysílatelé satelitních kanál dostupnost svých program umle omezují, a už úzce zamenými vysílacími svazky, nebo kryptováním program a prodejem dekódovacích karet Pednosti Satelity zajiš ují tém celoplošné pokrytí zájmového území. Široký kmitotový rozsah, kterým družicové komunikace disponují, dovoluje vysílat veliké množství program (stovky televizních a rozhlasových program z jediné orbitální pozice). Mnoho program je k dispozici zcela zdarma a také nabídka rozmanit vybavených satelitních pijíma je velmi bohatá. Satelitní píjem je stabilní a díky úzce smrovým parabolickým anténám je také prost jakéhokoliv rušení, pestože jsou jednotlivé satelity od sebe vzdáleny jen nkolik málo úhlových stup Nevýhody Píjem je možný jen tam, kde je výhled na jižní oblohu. Domácnosti, které mají pouze severní okna, mohou mít s umístním satelitní antény problémy, nkdy prakticky neešitelné. Bez signálu mohou být domy situované severn od blízkých výškových budov, vzrostlých strom nebo lesa anebo postavené pod velmi strmými horskými svahy. Satelitní antény jsou navíc nkdy kritizovány za rušení vzhledu budov, zvlášt v historické zástavb mstských center. Satelitní pijímae, zvlášt jsou-li vybavené zaízením pro dekódování chránných program, jsou dražší než tzv. set-top-boxy pro pozemní píjem Perspektiva Satelitní televize, díky velké šíce dostupného kmitotového pásma, obvykle jako první zavádí technologické novinky, nap. pechod na digitální vysílání, HDTV, 3D a další nové technologie. Akoliv se jiné distribuní cesty (kabelová televize, IPTV) mohou jevit pro satelit jako konkurence, asto samy využívají satelit jako penosové médium ke vstupním bodm svých rozvod. Obyvatelé mstských aglomerací si vtšinou mohou vybrat, zda si pro píjem zvolí kabelového, telefonního i satelitního operátora; pro diváky na venkov mže být satelit jedinou možností, jak se dostat k širší programové nabídce. Stacionární satelitní píjem si získává zákazníky díky své bohaté programové nabídce a stabilnímu kvalitnímu píjmu

7 1.3. Kabelová televize Charakteristika Kabelová televize dnes pedstavuje jedno z hlavních distribuních médií pro penos televize. Od spolených televizních antén, které zásobují jednotlivé domy programy z pozemních vysíla, se kabelová televize typicky odlišuje pokrytím vtšího rozsahu (nap. celého sídlišt) a také rozšíenou programovou nabídkou. Distribuované programy do rozvodu vstupují v centrálním uzlu a mohou být získávány z rzných zdroj z pozemních vysíla, ze satelitního vysílání, optickými datovými spoji atd. Kabelová televize bývá provozována kabelovým operátorem jako placená služba Pednosti Kabelová televize má oproti pozemnímu píjmu nkolik pedností. Koaxiální rozvod pedstavuje pomrn kvalitní penosové prostedí, a proto jsou kabelové programy odolné vi rušení, kolísání a podobn. Protože v prostedí kabelového rozvodu odpadá problém vzájemného rušení vysíla, je možno efektivn využít kmitotové pásmo a dopravit ádov vyšší poet kanál. Kabelové rozvody rovnž nabízejí kvalitní a relativn levné pipojení k internetu a mnohdy i hlasové služby (tzv. Triple play) Nevýhody Televizní kabelové rozvody jsou ze své podstaty fenoménem omezeným na lokality s hustou zástavbou, tedy zejména na mstská sídlišt. Venkovské televizní kabelové rozvody jsou ojedinlé. Pro znanou ást obyvatelstva je tedy kabelová televize nedostupná. Jako nevýhoda tohoto zpsobu píjmu televize se také mže jevit povinnost platit msíní poplatky, jejichž stoupající výše vedla v nkterých pípadech k oživení zájmu o spolené televizní antény i o jiné zpsoby distribuce Perspektiva Kabelová televize bude mít i nadále silnou, i když stagnující pozici na poli šíení televize. Postupující proces digitalizace postupn násobí programovou nabídku kabelových operátor, kteí se tak budou snažit udržet své stávající zákazníky. Ani v budoucnu však nebude schopna oslovit ty obyvatele, kteí nežijí v mstských aglomeracích

8 1.4. IPTV Charakteristika IPTV je v oblasti píjmu televize pomrn novým fenoménem. Jde o penos televizního i rozhlasového programu formou datového toku penášeného po vysokorychlostním datovém pojítku. Tím mže být optický i mikrovlnný spoj, ale i klasická telefonní linka vybavená technologií ADSL. Pro penos je využit internetový protokol, odtud název IP. Na rozdíl od tradiních penosových médií, kdy úastník volí mezi programy, jež má všechny v každém okamžiku dostupné na vstupu svého tuneru, je v pípad IPTV penášen datovým pojítkem jen úastníkem práv zvolený program. Volba zdroje se podle požadavku úastníka realizuje dálkov v centrálním uzlu operátora. Ten mže snadno vytvoit podprné služby jako je videotéka i možnost záznamu vybraného poadu na virtuální videorekordér a jeho následné pehrátí Pednosti Pro telekomunikaní operátory je IPTV významným zpsobem, jak si udržet klientelu. Jaké výhody poci uje uživatel? Pevná telefonní linka získává nové využití krom klasických hlasových volání nyní nabízí penos televize a rychlý internet Triple play. Poet dostupných program v nabídce je omezen jen obchodními dohodami operátora, nikoli technickou kvalitou penosového média, a mže postupn dosáhnout vysokých ísel. Zajímavé jsou i služby typu videotéka, možnost pehrání vybraných poad odvysílaných v pedešlých dnech apod Nevýhody Mezi nevýhody IPTV patí omezená technická dostupnost, související s kapacitou úastnického penosového kanálu, což je limitující zejména v pípad využití telefonních linek s ADSL. Lidé bydlící ve vzdálenosti nkolik kilometr od své telefonní ústedny již nemusí mít IPTV vbec dostupné. Navíc souasný píjem na více televizorech požadavky na datovou propustnost dále zvyšuje. Nevýhodou jsou rovnž pomrn vysoké msíní poplatky Perspektiva IPTV je moderní služba, která má perspektivu rstu všude tam, kde existuje kvalitní datové pipojení. Další rozvoj bude záviset hlavn na dostupnosti vysokorychlostního internetu a cenové politice operátora

9 1.5. Internetová televize Charakteristika Zatímco IPTV je proprietárním systémem pracujícím výhradn v rámci sít konkrétního poskytovatele, je internetová televize ve své podstat otevenou službou pístupnou každému, kdo se pipojí k celosvtové síti internet. Podobn jako v pípad internetových rádií, je obraz vysílán jako datový proud (tzv. stream) a na poítai je zobrazen vhodným programem. Tyto tzv. multimediální pehrávae jsou bžn dostupné, vtšinou jsou již pedinstalované na každém nov zakoupeném poítai. Poskytovatelem televize pes internet mohou být jak zavedené vysílací spolenosti, tak prakticky kdokoliv, kdo je vybaven potebným technickým a programovým vybavením. Stále populárnjší jsou služby umožující pehrání uložených poad, nap. YouTube. Obsah mže na server nahrát prakticky každý uživatel internetu Pednosti Jak již vyplývá z charakteristiky, obrovskou výhodou internetové televize je prakticky celosvtové pokrytí, omezené jen dostupností pipojení k internetu. S tím souvisí i široká nabídka program, a to jak standardních, nap. zpravodajských kanál zvuných jmen, tak i nejrznjších speciálních program nebo i amatérských livestream Nevýhody Na druhou stranu, vtšinu standardních televizních program na internetu vbec nenajdeme, protože celosvtová dostupnost vysílání a anonymita uživatel pedstavují problém z hlediska autorských práv. Objevují se sice stránky nabízející streamované vysílání oblíbených TV program, nicmén takové šíení je nelegální a mže být kdykoliv ukoneno. Dále je teba zmínit, že kvalita obrazu je pímo úmrná kvalit internetové pípojky daného uživatele a ve vtšin pípad zaostává za kvalitou obrazu penášeného standardními prostedky. Mohutný datový tok potebný pro penos obrazu navíc mže zpsobit pekroení tzv. FUP limit s následným omezením rychlosti pipojení i navýšenou platbou Perspektiva Tak jako celý internet, tak i internetová televize je ve stádiu rychlého rozmachu. Po technické stránce je významné, že spolu se zvyšujícími se rychlostmi pipojení se trvale zlepšuje i kvalita penosu obrazu a zvuku. Co se týe zpsobu využití, zdá se, že televize pes internet se stává jakýmsi off-line doplkem bžného TV vysílání. Je silná tendence, aby zavedené TV stanice nabízely na svých internetových portálech možnost shlédnutí již odvysílaného obsahu. Internet tedy umožuje realizaci jakéhosi vzdáleného videorekordéru. Díky rostoucím možnostem pipojení k internetu a rozmanitosti koncových zaízení lze takto penášený obsah sledovat nejen na osobních poítaích, ale ve stále vtší míe také na tabletech, telefonech a tzv. Smart televizorech. Pi tom všem zstává tíživým problémem otázka autorských práv. Proto je obvyklé, že obsah je poskytován pouze tm uživatelm, jejichž IP adresa se nachází v cílovém regionu, nebo kteí jiným zpsobem potvrdí, že jsou oprávnnými uživateli služby (nap. Grabuj.cz). Tmito umlými omezeními se však de fakto ruší jedinená vlastnost internetu, a tou je globální pístup k informacím

10 Technika satelitního p íjmu EMP-Centauri s.r.o. aktualizace Analog versus Digitál 2.1. Analogové vysílání Charakteristika P i analogovém p enosu se p enáší p ímo analogový signál, který vznikl snímáním scény p ed kamerou. Znamená to, že elektrický signál produkovaný televizní kamerou nebo mikrofonem bezprost edn ovliv uje (moduluje) ur itý parametr vysíla e, nap. jeho okamžitý výkon nebo kmito et. Klasický televizní p ijíma pak tyto zm ny p evádí na zp t sílu svazku elektron vykreslujících obraz na stínítku obrazovky a na výchylku membrány reproduktoru P ednosti Analogový p enos je pom rn jednoduchý a nenáro ný na vysílací i p ijímací techniku. Po mnoho let byl realizován jen s pomocí elektronek. Nedojde-li na p enosové trase ke zkreslení nebo zarušení, je reprodukovaný výsledek (obraz, zvuk) vcelku v rnou kopií originálu Nevýhody Jak již bylo nazna eno, analogový p enos je velmi citlivý na kvalitu p enosové trasy. Zkreslení vznikající na trase z vysílacího studia až k p ijíma i zp sobuje nevyhnutelnou degradaci obrazu i zvuku. Je-li sou ástí této trasy bezdrátový p enos mezi anténou vysíla e a p ijíma e, do káme se zhoršení tém vždy. P ítomnost odražených signál, rušení jiným vysíla em pracujícím na stejném kmito tu, rušení jinými bezdrátovými službami nebo nap i. jisk ením motor to vše zhoršuje výsledný obraz a zvuk. Náchylnost analogového signálu k vzájemnému rušení p sobí, že je t eba jednotlivé vysíla e od sebe d sledn odd lovat geograficky a použitým kmito tem. Kmito tové pásmo se rychle zapl uje, p estože v jednotlivých lokalitách je kvalitní p íjem možný jen na n kolika málo kanálech. Ve vyhrazeném kmito tovém pásmu tedy analogový p enos v d sledku neumož uje vysílat sou asn víc než t i, ty i nebo p t televizních program Perspektiva Perspektiva analogového vysílání je z ejmá: z výše uvedených p í in se od analogového p enosu ustupuje ve prosp ch p enosu digitálního

11 2.2. Digitální vysílání Charakteristika Pi digitálním zpsobu penosu jde o to, že snímaná veliina, která je ve své podstat analogová (obraz, zvuk), se hned na poátku penosového etzce pevádí na sled ísel, která s dostatenou pesností popisují promnlivost pvodního stavu. Celý další penos až k pijímai pracuje s ísly, která lze pomocí známých algoritm zabezpeovat a pípadné chyby detekovat a korigovat. Vliv zkreslení a rušení vznikajícího kdekoli v prbhu penosové cesty tak lze do jisté míry úinn eliminovat. U digitální penosu tedy platí, že kvalita výsledného obrazu a zvuku nezávisí proporcionáln na kvalit penosového etzce reprodukovaný obraz a zvuk má stále tutéž kvalitu, samozejm až po dosažení jisté meze chybovosti, pi jejímž pekroení se obraz poíná rozpadávat na kostiky, až se ztratí docela. Pro digitální vysílání je v Evrop vyhrazeno nkolik standard: DVB-S /S2 pro satelitní, DVB-T /T2 pro pozemní vysílání, DVB-C /C2 pro televizní kabelové rozvody a neúspšný DVB-H pro televizi vysílanou mobilními operátory. Krom toho se zavádí rozhlasová digitální norma T- DAB/DAB Pednosti Z podstaty digitálního penosu mimo jiné vyplývá, že je možné slouit (multiplexovat) datový tok více program a ty pak vysílat spolen na téže nosné frekvenci. V jediném televizním kanálu tak lze nyní penášet nkolikrát více program souasn (podle kmitotové šíky kanálu a použité normy). V pípad pozemního vysílání je další zvýšení potu program umožnno sdílením stejným kmitot nkolika vysílai. V takzvané jednofrekvenní síti (SFN) by totiž nemlo docházet k vzájemnému rušení vysíla, takže pro pokrytí území programovým multiplexem postaí nkolik málo kanál. Uvolnné kmitoty je možno obsadit dalšími multiplexy anebo jinými službami (tzv. digitální dividenda, spoívající v pidlení uvolnného pásma mobilním operátorm). Jak již bylo eeno, digitální penos informací je schopen do jisté míry opravovat chyby vzniklé zhoršenými i kolísajícími píjmovými podmínkami, takže divák vidí stále stejn kvalitní obraz. Pipomeme také, že digitální penos umožuje relativn hladký pechod k HDTV a zavádní dalších služeb Nevýhody Digitální technika je oproti analogové náronjší jak na vysílací, tak pijímací stran. Ke starším televizorm (ale i nap. analogovým VHS nebo DVD rekordérm) bylo nutné poizovat tzv. settop-box, vnjší pijíma, který v podstat provádí konverzi digitálního pijímaného signálu na analogový Akoliv se dá oekávat, že digitální vysílání zajistí vtšin obyvatel stabilní a bezproblémový píjem, dochází pesto nkdy výpadkm obrazu i zvuku, nap. vlivem soubhu nkolika signál s nevhodným asovým zpoždním (pre-echo) nebo pouhým poklesnutím momentální úrovn signálu pod pípustnou mez. Subjektivn jsou ovšem takové výpadky vnímány he než doasné zhoršení šumu nebo zvýraznní duch u analogového penosu. Z hlediska montážního technika digitální píjem citeln komplikuje diagnostiku závad. Píinu zhoršeného píjmu již není v obrazu vidt, tak jak tomu bývalo pi analogovém píjmu (šum, duchy, rušení). Píiny vysoké chybovosti, která se projevuje kostikováním i pímo výpadky obrazu, musíme hledat pomocí drahých micích pístroj nebo metodou pokus omyl

12 Digitální kvalita technický pokrok nebo reklamní trik? V dob, kdy spotební prmysl vcelku úspšn nutí spotebitele ke koupi nových pístroj s poukazem na tzv. digitální kvalitu, je teba se zamyslet, jaké jsou skutené dsledky digitalizace pro kvalitu obrazu a zvuku. Nesporný pínos digitalizace tkví v kvantit, nikoliv v kvalit. Namísto tech i tyech pozemních analogových program je možné digitáln pijímat pes deset, v nkterých oblastech i výrazn více. Zatímco analogový satelitní pijíma nabízel desítky program, digitální jich poskytuje stovky. Totéž platí i o televizních kabelových rozvodech. Protože distribuce digitálních program je levnjší, dostanou se do éteru i nejrznjší specializované a menšinové stanice, které dosud nemly šanci. Výsledkem digitalizace je nesrovnateln bohatší nabídka rznorodých televizních i rozhlasových program. Pokud ale jde o kvalitu obrazu a zvuku, je situace složitjší. Digitální penos zajiš uje znanou nezávislost kvality reprodukovaného obrazu a zvuku na kvalit penosového prostedí. Zavádí však novou závislost na nastavení datové komprese, a ta je výsledkem ist obchodních úvah. Jinými slovy: digitální penos doruí divákovi obraz v takové kvalit, jakou vysílatel zaplatí. Výsledkem této situace je stav, kdy se digitáln vysílají HDTV programy ve vynikající kvalit, ale také mnoho program zcela podadné kvality, jejichž vysílatelé si nemohou a nebo nechtjí zaplatit dostatený datový tok. Výsledný obraz je neostrý, na jednotvárných plochách se objevují rušivé barevné pechody, pi prudším pohybu ve scén se obraz rozpadá do tverek. Výsledný dojem tedy mže být horší, než v pípad analogového píjmu Perspektiva Období pechodu od analogového zpsobu penosu informací na digitální se pomalu blíží k svému závru. Pomineme-li teba internet, který je digitálním médiem již ze své podstaty, postupuje digitalizace na poli penosu rozhlasu a televize v rzných oblastech s rznou rychlostí. Nejsnáze a nejrychleji probhl pechod na digitál v satelitním vysílání. V podstat je dokonena též digitalizace pozemního televizního vysílání. Zde digitalizace otevela dvee pro podnikání v oblasti TV vysílání, takže jsme v souasnosti svdky boulivého rozvoje vzájemn si konkurujících vysílacích sítí. Také kabeloví operátoi zavádjí digitální programové balíky, nebo mají dostatek volných frekvencí pro nové digitální programy. Rozhlasové vysílání má rozhodující etapu digitalizace teprve ped sebou. Dosud pevládající FM vysílání z pásma MHz žádná nová technologie nevytlauje, takže o pechod na digitální vysílání rozhlasu zatím píliš velký zájem není. Z toho dvodu je zavádní digitálního rozhlasového standardu DAB+ velmi váhavé. Budoucnost sdlovacích médií je nepochybn digitální. Postupn se zavádí nebo budou zavádt úinnjší penosové varianty DVB-S2, DVB-T2, DVB-C2, které podpoí nabídku HDTV, 3DTV UltraHD atd. Stále dostupnjší vysokorychlostní pipojení k internetu podpoí rozvoj zejména IP technologií. Prosazuje se tzv. hybridní televize, HbbTV, která umožuje doplnit zavedené TV kanály doplkovými službami penášenými po internetu

13 3. Princip satelitního vysílání 3.1. Telekomunikaní družice Umístní Družice pro pímé televizní a rozhlasové vysílání jsou umístny na tzv. geostacionární obžné dráze ve výšce zhruba (pesn 35786) km nad rovníkem. Protože jejich obžná doba se rovná dob otáení Zem kolem své osy, jeví se tyto satelity zdánliv bez pohybu. Drobné odchylky od stanovené dráhy jsou operátorem podle poteby korigovány pomocnými motory. Družice jsou na geostacionární dráze rozmístny s vzájemným odstupem nkolika málo úhlových stup. Je ale bžné, že na urité orbitální pozici pracuje ve skutenosti celá skupina družic, z nichž každá zpracovává pidlenou ást kmitotového spektra a pozemskému pozorovateli se celý roj jeví jako jediný širokopásmový satelit. Takovému uskupení družic se nkdy íká flotila. Typickým píkladem je flotila spolenosti SES Astra umístná na pozici 19,2 stup východn, která ítá 5 satelit nebo konkurenní skupina 3 družic Hotbird spolenosti Eutelsat na pozici 13 stup východn (stav v dubnu 2014) Princip innosti a kmitotová pásma Telekomunikaní družice pracuje v podstat jako retranslátor, pevád. Signály pijímané z pozemního stediska jsou po zpracování ihned odeslány zpt k zemi. Zpracováním signálu se rozumí jeho zesílení a kmitotové posunutí, které probíhá v tzv. transpondéru. Každá družice má až nkolik desítek transpondér, piemž každému transpondéru písluší uritý stední nosný kmitoet, který je pak uvádn v seznamu vysílaných program. Družice dlíme podle pracovních pásem. Pro televizní a rozhlasové vysílání pes satelit se v souasné dob používá pásmo C a zejména dvojpásmo Ku. Dále odlišujeme kmitotová pásma pro vzestupnou cestu ( uplink ) a sestupnou cestu ( downlink ). Kmitotové rozsahy pro downlink jsou shrnuty v následující tabulce: Pásmo Kmitotový rozsah downlink C 3,7 4,2 GHz Ku low band (dolní pásmo) 10,7 11,7 GHz Ku high band (horní pásmo) 11,7 12,75 GHz Vidíme, že v porovnání s pozemním vysíláním družicová služba disponuje neobyejn širokým frekvenním spektrem (až 2000 MHz v pípad Ku pásma), což dovoluje vysílat obrovský poet program Polarizace signál Aby se kmitotové pásmo mohlo využít co nejefektivnji, družice vysílají programy ve dvojicích polarizaních rovin. V Evrop se používá polarizace lineární, kdy nkteré programy jsou vysílány s horizontální polarizací, zatímco jiné s vertikální. Nkteré satelity využívají polarizace kruhové (pravotoivé a levotoivé). Vysílání program v odlišných polarizacích umožuje dosáhnout vyššího potu vysílaných program v hustším kmitotovém rastru, aniž by se pitom navzájem ovlivovaly

14 3.2. Pijímací stanice Anténa Nejbžnji užívaným typem antény pro satelitní píjem je parabolická anténa. Je konstruována tak, aby se elektromagnetické vlny dopadající na celou její plochu odrazily a soustedily do tzv. ohniska. Rozlišujeme paraboly stedové, kde ohnisko leží v ose odrazné plochy, a ofsetové, kde signály dopadají na anténu šikmo a odrážejí se do ohniska vytvoeného pod osou antény. Velikost antény je dána v první ad kmitotovým pásmem, pro které jsou ureny. Pro nižší kmitoty (C-pásmo) se používají paraboly o prmru kolem 2 3 m, zatímco antény pro píjem Ku pásma jsou vtšinou jen 50 až 100 cm velké. Dále pak potebný prmr antény závisí na pokrytí místa píjmu požadovanou družicí a v úvahu by mla být vzata i rezerva pro pípady pechodného zeslabení signál vlivem nepíznivého poasí. Anténa je vtšinou montována pevn, ale existují i otoná zaízení, která smrují anténu na libovolnou družici v zorném poli Vnjší jednotka (LNB) V ohnisku paraboly je umístna vnjší pijímací jednotka, takzvaný konvertor (Low noise block, LNB). Ten zachycuje signály soustedné v tzv. ozaovai (feedhorn), zesiluje je v nízkošumovém zesilovai a nakonec je konvertuje do píznivjšího kmitotového pásma tzv. satelitní mezifrekvence (SAT IF, 950 až 2150 MHz), které je svedeno koaxiálním kabelem do vnitní jednotky. Existuje více typ LNB. Pro individuální píjem se používají konvertory, jejichž píjmové vlastnosti jsou dálkov ovládatelné vnitní jednotkou (satelitním pijímaem). Jde pitom o volbu pijímané polarizaní roviny a v pípad píjmu v Ku pásmu také pepínání mezi píjmem dolní a horní poloviny pásma. Podle potu výstup se takové konvertory dlí na Single (1), Twin (2), Quad (4) a Octo (8). Pro skupinový píjem s využitím multipepína se používají zejména konvertory Quattro s 4 výstupy, s pevným piazením polarizací a pásem jednotlivým výstupm. V základní konfiguraci se na jednu anténu montuje jeden konvertor. Pomocí speciálních držák (tzv. multifokus) je však možné ped odraznou plochu vystavit dva i více LNB, které pak pijímají signály vysílané rznými družicemi. Tento zpsobu píjmu je náronjší na nastavení celé sestavy. Tzv. monoblok LNB je dvojice jednotlivých konvertor sestavených do spoleného kompaktního pouzdra. Jsou ureny pro snadnou montáž vícedružicových píjmových konfigurací, nelze je však použít spolen s multipepínaem Vnitní jednotka (satelitní pijíma) Vnitní jednotka plní adu funkcí. ídí pracovní režim konvertoru, vybírá z frekvenního spektra požadovaný kmitoet, provádí demodulaci, opravuje chyby v datovém toku, extrahuje z nj obrazová a zvuková data patící požadovanému programu, která nakonec pevádí na výstupy pro zobrazovací jednotku. Pijíma se s televizorem propojuje kabelem HDMI píp. SCART, u starších televizor je možné i pipojení modulovaného signálu (PAL) do anténního vstupu. Krom vlastního výbru program poskytuje pijíma uživateli adu dalších funkcí, jako napíklad teletext, EPG nebo HbbTV. Podle výbavy adíme satelitní pijímae do nkolika kategorií. V nejnižší cenové relaci leží tzv. FTA pijímae, schopné zpracovat jen voln vysílané programy ( Free To Air ). Pedplatitelé placených programových balík potebují pijímae s vestavným dekodérem kryptovaných kanál, spolu s tekou pístupové karty provozovatele služby. Stále víc pijíma je vybaveno funkcí PVR ( Personal Video Recorder ) s možností záznamu na vestavný nebo, dnes již astji, na externí USB hard disk píp. pam typu Flash. Mnohé z PVR pijíma mají zdvojené vstupní obvody ( Twin tuner ), takže jsou schopny nap. jeden program zobrazovat na televizoru a

15 souasn jiný program nahrávat. Je teba upozornit na to, že tyto pijímae potebují k plnému využití také dvojí pipojení k LNB, jenž musí být v provedení Twin. V nejvyšší cenové kategorii pak najdeme pijímae s operaním systémem Linux, jejichž vlastnosti (i cena) je pibližují k výkonným osobním poítam. Je možné je zapojit do poítaové sít, penášet data (nap. nahrané filmy) obma smry atd. Nejznámjším pedstavitelem této top tídy je znaka Dreambox ízení vnjší jednotky a dalších periferií Satelitní konvertor, pepínae a multipepínae musí být ízeny povely z vnitní jednotky, kterou je zpravidla satelitní pijíma Analogové ízení Volba píjmového režimu univerzálního konvertoru (polarizace a kmitotového pásmo) se zmnou parametr stejnosmrného naptí v koaxiálním kabelu, viz tabulka: Naptí v kabelu Pepínací funkce 13 V, nemodulované Vertikál, dolní pásmo 18 V, nemodulované Horizontál, dolní pásmo 13 V, modulace kmitotem 22 khz Vertikál, horní pásmo 18 V, modulace kmitotem 22 khz Horizontál, horní pásmo Analogové ízení se také používá k ovládání multipepína s 2 a 4 satelitními vstupy ídicí systém DiSEqC Pro pepínání mezi konvertory se používá digitální povelový systém DiSEqC, který je založen na rychlém zapínání a vypínání modulace 22 khz. Rozlišuje se nkolik úrovní tohoto protokolu: Verze protokolu Užívaný píkaz Použití DiSEqC 1.0 committed switch (band, pepínání 4 družic vetn polarization, position & option) DiSEqC 1.1 uncommitted switch pepínání více než 4 družic DiSEqC 1.2 goto nn natáecí zaízení (motor); pepínání více než 4 družic DiSEqC 2.0, 2.1, 2.2 K funkcionalit 1.x verzí pidává možnost obousmrné komunikace mezi pijímaem a periferním zaízením (nevyužívá se) ídicí systémy pro jednokabelové rozvody EN50494 (Unicable) povelový systém pro jednokabelový rozvod vyvinutý firmou FTA Comunications S.a.r.l: max. 2 družice, 8 pijíma EN50607(Jess) rozšíení systému Unicable vyvinuté firmou Jultec GmbH: až 64 družic, 32 pijíma dhello protokol vyvinutý firmou GT-SAT, 24 pijíma, statický nebo dynamický režim

16 4. Technické parametry výrobk EMP-Centauri 4.1. Napájení elektrickým proudem Zpsoby napájení Pouze nkolik málo z našich výrobk nepotebuje pro svou funkci žádné elektrické napájení. Jsou to ist pasivní zaízení, jako sluovae, rozboovae, odboovae. Malé výrobky, zejména DiSEqC pepínae, nkteré multipepínae a zesilovae, jsou napájeny po koaxiálním kabelu. Zdrojem napájení je v takových pípadech vtšinou satelitní pijíma. Nkteré produkty z této skupiny mají zabudovaný konektor pro pipojení externího zdroje, tzv. sí ového adaptéru. V nkterých pípadech je použití takového zdroje volitelné (jako posílení zdroje satelitního pijímae), v jiných je nutností (nap. napájee kaskádních systém). Multipepínae se zpravidla konstruují se zabudovaným sí ovým napájecím zdrojem, který zajiš uje jak napájení vnitních obvod multipepínae, tak i pipojených konvertor. Tyto výrobky jsou navíc opateny zvláštním konektorem pro pipojení vodie ochranného uzemnní Zabudované napájecí zdroje Již adu let vyrábíme a používáme výhradn tzv. spínané zdroje (pulsní). Ty se vyznaují nižší hmotností, vyšším výkonem a vtší obvodovou složitostí. V souasnosti se používají tyto varianty: Zdroj P3U27: napájecí zdroj poskytující ti stejnosmrná naptí (5V, 13V, 18V); užívají se s multipepínai ady MS9, MS13 a MS17 Zdroj P1U27: napájecí zdroj poskytující stejnosmrné naptí 18V; užívá k multipepínam ady MS5, pi montáži ke starším výrobkm je teba odlomit nevyužité krajní kontakty Zdroj P3U35 se používá jako náhradní díl ke starším výrobkm ad 160 a 170 Zdroj P2U45: napájecí zdroj poskytující 2 naptí (18 V, 12 V) pro multipepínae ad MS21 až MS33 Zdroj E1U14 a E1U18: napájecí zdroj pro nkteré výrobky v ad E.LITE Síové adaptéry Tyto napájecí zdroje jsou uzpsobeny k zasunutí pímo do sí ové zástrky. Jejich výstupní kablík je zakonen konektorem typu DC2.1, jenž je použit u ady našich produkt. V souasnosti máme v nabídce tyto zdroje: PA12 2A: zdroj vhodný k napájení pístroj vyžadujících naptí 12V, nap. zesilova PA18 1,5A: zdroj urený k posílení napájení poskytovaného satelitními pijímai, zapojuje se k malým multipepína bez vlastního napájecího zdroje Ochrana proti petížení Napájecí zdroje jsou chránny proti poškození petížením dvma zpsoby: Tavná pojistka, pi petavení je nutno ji vymnit (pozor, není sklenná, nýbrž SMD) Elektronická ochrana, pechodn vypne zdroj pi petížení nadmrným proudem nebo teplotou Správná funkce zabudovaného zdroje je indikována svitem LED diody. Pokud dioda nesvítí, znamená to perušení tavné pojistky, aktivaci elektronické ochrany nebo trvalé poškození zdroje. Blikání diody znamená petížení zdroje (nap. zkrat v kabelech k LNB), pípadn vnitní závadu zdroje

17 Parametry napájecích zdroj Informace na typovém štítku Typový štítek se nachází na plastovém krytu zdroje a obsahuje tyto údaje: Oznaení zdroje Vstupní elektrické parametry naptí a kmitoet el. sít, píkon Výstupní elektrické parametry naptí a maximální proud Standardizované symboly charakterizující zdroj zejména z hlediska bezpenosti Upozornní na nutnost použití pouze v suchém prostedí Informace v technické dokumentaci Krom údaj uvedených na typovém štítku se v technické dokumentaci mohou objevit i další informace: Úinnost zdroje pomr mezi jeho výkonem a píkonem Maximální výstupní výkon, ve starší dokumentaci se uvádí též maximální proud LNB, což je rozdíl maximálního proudu zdroje a proudu spotebovaného konkrétním výrobkem, s nímž je napájecí zdroj použitý Povolený rozsah teploty prostedí

18 4.2. Pracovní vlastnosti výrobk Kmitotový rozsah (Frequency Range) Pro satelitní pásmo, pesnji eeno pro pásmo satelitní mezifrekvence, používáme tyto rozsahy kmitot (není-li pro konkrétní výrobek udáno jinak): MHz pro adu PROFI MHz pro adu E.LITE Pro pozemní pásmo používáme tyto rozsahy kmitot (není-li pro konkrétní výrobek udáno jinak): MHz v pípad pasivního pozemního vstupu MHz v pípad aktivního pozemního vstupu Vložený útlum / zisk (Insertion Loss / Gain) Vložený (též prchozí) útlum udává, jak je signál zeslaben prchodem skrze zaízení. Pokud je signál naopak zesílen, pak se udává vložený zisk. Logaritmická jednotka db vyjaduje pomr síly výstupu k výstupu. Výhodou tohoto vyjádení je jednoduché sítání útlum, popípad zisk na všech ástech penosového etzce: nap. má-li nap. zesilova zisk 10 db, pepína útlum 5 db a kabely útlum také 5 db, pak celkový útlum soustavy je =0 db, a signály jsou tedy na výstupu stejn silné jako na vstupu. Zpravidla je pro jeden výrobek specifikován jeden vložený útlum. U nkterých skupin výrobk se však rozlišuji dva vložené útlumy, nap. u odboova a kaskádních multipepína: Trunk loss útlum v pímém (kaskádním) smru Tap loss útlum na odboných výstupech Vložený útlum je dležitým parametrem pro návrh rozvodných systém, protože síla signál na úastnických zásuvkách musí splovat nejen podmínky stanovené výrobci televizních a satelitních pijíma, ale v nkterých zemích i úedn stanovené pedpisy Izolace Izolací se rozumí potlaení nežádoucích prnik mezi rznými vstupy nebo prchozími vedeními. Je-li specifikována hodnota izolace mezi vstupy pepínae 20 db, pak to znamená, že nežádoucí signály ze sousedních vstup jsou o 20 db slabší oproti signálm ze zvoleného vstupu. U multipepína se obvykle uvádí nkolik izolací: Izolace mezi polarizacemi Izolace mezi pásmy Izolace mezi satelity U nkterých výrobk mohou být uvádny i jiné izolace. Vždy platí, že ím vyšší hodnota, tím lépe. Použitelné minimum je okolo 20 db pro samostatn zapojené výrobky, 30 db pro izolaci prchozích páteních vedení ( trunk lines ) kaskádních komponent Maximální úrove signálu Zaízení, které obsahuje zesilovací prvky, dokáže zpracovat rzn silné vstupní signály, avšak jen po uritou mez, po jejímž pekroení dojde k narušení penášených informací. Mezní hodnota síly signál na vstupech pístroje je vyjádena jako maximální vstupní úrove a udává se obvykle v dbuv. Má-li vstupní signál práv takovou úrove, pak po zapotení prchozího útlumu (nebo zisku) získáme maximální výstupní úrove

19 Technika satelitního p íjmu EMP-Centauri s.r.o. aktualizace Maximální signálové úrovn jsou d ležitým vodítkem p i návrhu rozvodných systém, protože omezují výb r komponent na takové, které jednak snesou vstupní signálové úrovn, jednak poskytnou p im en silné výstupní signály dalším za ízením rozvodného systému

20 Technika satelitního p íjmu EMP-Centauri s.r.o. aktualizace Produktové ady Sortiment EMP-Centauri je v sou asné dob roz len n do dvou hlavních produktových ad, PROFI CLASS a E.LITE CLASS. Výrobky ady PROFI CLASS se vyzna ují t mito vlastnostmi: Rozší ený rozsah povolených teplot prost edí ( 30º +70º) Samostatné multip epína e mají nastavitelné zeslabova e signálu (atenuátory) pro každý vstup, p epínání mezi pasivním a aktivním pozemním vstupem a poskytují napájení pozemního vstupu asto s vestav ným napájecím zdrojem Prodloužená 4-letá záruka Výrobky ady E.LITE CLASS se vyzna ují t mito vlastnostmi: Standardní rozsah povolených teplot prost edí ( 25º +60º) Samostatné multip epína e v provedení bu s pasivním, p íp. aktivním pozemním vstupem; nemají atenuátory Napájení je v tšinou ešeno vn jším adaptérem Dvouletá záru ní doba P íklad montáže:

21 5. ešení individuálního satelitního píjmu 5.1. Píjem jedné družice Píjem na jednom pijímai V nejjednodušší píjmové konfiguraci, tj. píjem z jedné družice na jednom pijímai, postauje základní výbava: parabolická anténa s konvertorem typu Single, koaxiální kabel k satelitnímu pijímai a propojení s televizorem. Chce-li uživatel provozovat také píjem pozemn vysílaných program a má-li pozemní anténu umístnou poblíž paraboly, má dv možnosti: bu vede soubžn dva koaxiální kabely, anebo využije možnosti slouit signály satelitního a pozemního pásma do spoleného vedení. Ze sortimentu EMP-Centauri lze nabídnout: C2/1PNP(T+S)-W1: sluova satelitního a pozemního pásma ve vnjším provedení C2/1PNP(T+S)5V-W1: jako výše, ale s možností napájet pedzesilova umístný v pozemní antén (tzv. aktivní anténa) naptím 5 V získaným z napájení LNB C2/1ENP(T+S)-1: sluova satelitního a pozemního pásma ve vnitním provedení Slouené signály je nutno poblíž televizoru opt rozdlit, a to bu pomocí standardní satelitní úastnické zásuvky anebo opt výrobkem C2/1PNP(T+S)-W1 nebo C2/1ENP(T+S)-1, tentokrát ve funkci rozboovae. Píklady zapojení: Píjem na dvou pijímaích (nebo na pijímai s dual tunerem) Je-li požadován píjem program z jedné družice na dvou pijímaích, eventuáln píjem na pijímai s dvojitým tunerem, je nutné použít konvertor Twin a ke každému satelitnímu pijímai vést samostatný koaxiální kabel. Opt se nabízí možnost využití tchto vedení i pro pozemn vysílané programy, navíc s výhodou užití jediné terestrické antény. C3/2PNP(T+2S)-W1: sluova dvou satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnjším provedení Ke každému z obou satelitních pijíma pak putují nejen satelitní, ale i pozemní programy. Rozboení je možno provést opt bu úastnickou zásuvkou nebo pomocí sluovae C2/1ENP(T+S)

22 Píklad zapojení: Píjem na tech a více pijímaích Pro píjem program z jedné družice na tech, nebo tyech pijímaích je nutné použít konvertor Quad s 4 výstupy. Pislouení pozemních signál lze opt provést stejným zpsobem: C5/4PNP(T+4S)-W2 sluova ty satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnjším provedení C5/4ENP(T+4S)-2 sluova ty satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnitním provedení Rozboení u televizoru lze opt provést úastnickou zásuvkou nebo pomocí sluovae C2/1ENP(T+S)-1. Je teba poznamenat, že zásobení ty televizor pozemními signály již vyžaduje pomrn silný signál na výstupu antény. V pípad poteby je možno použít vhodné zesilovae: A1/1PET12dB-1 zesilova pozemního pásma, zisk 12 db A1/1PET30dB-1 zesilova pozemního pásma, zisk 30 db Tyto zesilovae vyžadují napájení pomocným kabelem (12V) zakoneným konektorem typu DC2.1. PA12 2A napájecí adaptér 12V s kabelem zakoneným konektorem DC2.1 Píklady zapojení: Píjem na pti a více pijímaích Pro píjem program z jedné družice na pti až osmi pijímaích je nutné použít konvertor Octo s 8 výstupy. Pro pislouení pozemních signál již nenabízíme samostatný produkt, je však možné použít konvertor Quattro a multipepína pro 1 družici s pozemním vstupem. Podrobnji viz kap

23 5.2. Píjem dvou družic Píjem na jednom pijímai Pro píjem ze dvou družic na jednom pijímae použijeme dva konvertory typu Single, které umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Je teba vnovat pozornost mechanickému nastavení obou LNB, aby oba ležely v ohnisku píslušné družice. Dále je teba instalovat jednoduchý pepína konvertor: S2/1PCN-W1 univerzální pepína DiSEqC 1.0 position/ DiSEqC 1.1/ DiSEqC 1.2, vnjší provedení Je-li požadován také pozemní píjem, je teba namísto toho použít: S2/1PCPpos-W1 DiSEqC 2.0 pepína pro 2 LNB, doplnný sluovaem s pozemní anténou, vnjší provedení S2/1ECP-1 DiSEqC 2.0 pepína pro 2 LNB, doplnný sluovaem s pozemní anténou, vnitní provedení U televizoru je nutné provést optovné rozboení kmitotových pásem. Píklady zapojení: Píjem na dvou pijímaích (nebo na pijímai s dual tunerem) Pro píjem ze dvou družic na dvou pijímaích, nebo pro pipojení pijímae s dvojitým tunerem, použijeme dva konvertory typu Twin, které opt umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Z nabídky EMP-Centauri lze doporuit vhodné pepínae: S4/2PCN-W2 DiSEqC 2.0 pepína pro 2 Twin LNB ve vnjším provedení Je-li požadován také pozemní píjem, je teba namísto toho použít: S4/2PCP-W2 DiSEqC 2.0 pepína pro 2 Twin, doplnný sluovaem s pozemní anténou, ve vnjším provedení S4/2ECP-2 DiSEqC 2.0 pepína pro 2 Twin LNB ve vnitním provedení U televizoru je nutné provést optovné rozboení kmitotových pásem

24 Píklady zapojení: Píjem na tech a tyech pijímaích Pro píjem ze dvou družic na tech nebo tyech pijímaích použijeme dva konvertory typu Quad, které opt umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. V nabídce EMP-Centauri není speciální produkt, který by ešil tyto požadavky. Lze však vytvoit sestavu, která požadovaný úkol splní: S2/1PCN-W1 univerzální pepína DiSEqC 1.0 position/ DiSEqC 1.1/ DiSEqC 1.2, vnjší provedení, použít 3 nebo 4 ks podle potu pijíma (alternativn je možno použít i dvojité pepínae S4/2PCN-W2) Je-li požadován také pozemní píjem, lze systém doplnit produktem C5/4PNP(T+4S)-W2 sluova ty satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnjším provedení C5/4ENP(T+4S)-2 sluova ty satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnitním provedení U televizoru je nutné provést optovné rozboení kmitotových pásem Píjem na pti až osmi pijímaích Pro píjem ze dvou družic na pti až osmi pijímaích použijeme dva konvertory typu Octo, které opt umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. V nabídce EMP-Centauri není speciální produkt, který by ešil tyto požadavky. Lze však vytvoit sestavu, která požadovaný úkol splní: S2/1PCN-W1 univerzální pepína DiSEqC 1.0 position/ DiSEqC 1.1/ DiSEqC 1.2, vnjší provedení, použít poet kus podle potu pijíma (alternativn je možno použít dvojité pepínae S4/2PCN-W2) Pro pislouení pozemních signál již nenabízíme samostatný produkt, je však možné použít dva konvertory Quattro a multipepína pro 2 družici s pozemním vstupem. Podrobnji viz kap

25 5.3. Píjem tí a ty družic Píjem na jednom pijímai Pro píjem ze tí nebo ty družic na jednom pijímae použijeme tí nebo tyi konvertory typu Single, které umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Je teba vnovat pozornost mechanickému nastavení LNB, aby ležely v ohnisku píslušných družic. Dále je teba instalovat jednoduchý pepína konvertor: S4/1PCN-W1 DiSEqC 2.0 pepína pro 4 LNB ve vnjším provedení S4/1ECN-2 DiSEqC 2.0 pepína pro 4 LNB ve vnitním provedení Je-li požadován také pozemní píjem, lze využít výrobek: S4/1PCP-W1 DiSEqC 2.0 pepína pro 4 LNB, doplnný sluovaem s pozemní anténou, vnjší provedení U televizoru je nutné provést optovné rozboení kmitotových pásem. Píjem ze tí nebo ty družic se dá realizovat i pomocí tzv. monoblok LNB: Pro 3 družice se zapojí jeden monoblok a single LNB, pro 4 družice se zapojí 2 ks monoblok LNB. Pro pepínání se použije typ S2/1PCNopt-W1 DiSEqC 2.0 pepína s 2 vstupy ve vnjším provedení, ízený povelem Option Je-li požadován také pozemní píjem, je možné použít verzi pepínae s pozemním vstupem: S2/1PCPopt-W1 DiSEqC 2.0 pepína s 2 vstupy ve vnjším provedení, ízený povelem Option, doplnný sluovaem s pozemní anténou U televizoru je nutné provést optovné rozboení kmitotových pásem. Píklady zapojení: Píjem na dvou pijímaích (nebo na pijímai s dual tunerem) Pro píjem ze 3 nebo 4 družic na dvou pijímaích, eventuáln pro pipojení pijímae s dvojitým tunerem, použijeme 3 nebo 4 konvertory typu Twin, které opt umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Z nabídky EMP-Centauri lze doporuit vhodný pepína: S8/2PCN-W2 dvojitý DiSEqC 2.0 pepína pro 4 Twin LNB ve vnjším provedení

26 Je-li požadován také pozemní píjem, lze systém doplnit produktem C3/2PNP(T+2S)-W1 sluova dvou satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnjším provedení U televizoru je nutné provést optovné rozboení kmitotových pásem. Píklady zapojení: Píjem se alternativn dá realizovat i s využitím konvertor typu Twin monoblok. ešení je obdobné popsanému v kapitole Píjem na tech a tyech pijímaích Pro píjem ze 3 nebo 4 družic na tech nebo tyech pijímaích použijeme 3 nebo 4 konvertory typu Quad, které umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. V nabídce EMP-Centauri není speciální produkt, který by ešil tyto požadavky. Lze však vytvoit sestavu, která požadovaný úkol splní: S4/1PCN-W1 DiSEqC 2.0 pepína pro 2 LNB ve vnjším provedení, použít 3 nebo 4 ks podle potu pijíma S8/2PCN-W2 dvojitý DiSEqC 2.0 pepína pro 4 Twin LNB ve vnjším provedení, 2 ks pro 4 pijímae Je-li požadován také pozemní píjem, lze systém doplnit produktem C5/4PNP(T+4S)-W2 pi požadavku na pislouení signál z pozemní antény U televizoru je nutné provést optovné rozboení kmitotových pásem Píjem na pti až osmi pijímaích Pro píjem ze 3 nebo 4 družic na pti až osmi pijímaích použijeme ti nebo tyi konvertory typu Octo, které opt umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. V nabídce EMP-Centauri není speciální produkt, který by ešil tyto požadavky. Lze však vytvoit sestavu, která požadovaný úkol splní: S4/1PCN-W1 DiSEqC 2.0 pepína pro 4 LNB ve vnjším provedení, použít poet kus podle potu pijíma S8/2PCN-W2 dvojitý DiSEqC 2.0 pepína pro 4 Twin LNB ve vnjším provedení, použít poet kus podle potu pijíma (1 ks na 2 pijímae) Pro pislouení pozemních signál již nenabízíme samostatný produkt, je však možné použít ti nebo tyi konvertory Quattro a multipepína pro 3 nebo 4 družice s pozemním vstupem. Podrobnji viz kap. 6.7 a