Kvíz Mgr. Šimon Krýsl, Zdravotnické muzeum PhDr. Veronika Löblová, Zdravotnické muzeum

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kvíz Mgr. Šimon Krýsl, Zdravotnické muzeum PhDr. Veronika Löblová, Zdravotnické muzeum"

Bedřich Soukup
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Z historie medicíny století nejen ve sbírkách a fondech NLK Kvíz Mgr. Šimon Krýsl, Zdravotnické muzeum PhDr. Veronika Löblová, Zdravotnické muzeum

2 1. Který z následujících lékařů nebyl členem pracovního výboru pro vybudování Lékařského muzea roku 1934 ani správního výboru muzea roku 1938? A) prim. dr. Jan Tůma B) prof. Arnold Jirásek C) prof. Jan Obrtel D) prof. Josef Vinař

správního výboru muzea roku 1938? A) prim. dr.

3 2. Který z těchto obrázků vybraných z herbářů století nezobrazuje hloh? A B C D

4 3. Co je to akologie? A) nauka o pitvě a postupech při pitvání B) nauka o chirurgických nástrojích a obvazech C) nauka o ostrosti zraku a jejím měření

5 4. K čemu se používal nástroj na obrázku? A) k aplikaci elektrošoků B) k trepanaci lebky C) k zaměření osy těla při léčbě skoliózy

6 5. K čemu se používal nástroj na obrázku? A) k vypalování ran B) jako součást lékárenských vážek C) k trhání zubů

7 6. K čemu se používal nástroj na obrázku? A) k pouštění žilou B) k navíjení, odměřování a odstřihování chirurgických nití C) k mletí léčiv

8 Správné odpovědi

9 1. Který z následujících lékařů nebyl členem pracovního výboru pro vybudování Lékařského muzea roku 1934 ani správního výboru muzea roku 1938? A) prim. dr. Jan Tůma C) prof. Jan Obrtel B) prof. Arnold Jirásek D) prof. Josef Vinař B. Návrh dermatolovenerologa prof. Františka Šambergera ( ) na zřízení lékařského muzea byl přijat na schůzi Sboru Lékařského domu Muzeum mělo sídlit v krámu v přízemí LD. Sbor LD požádal o účast v kuratoriu, které po následující čtyři roky shromažďovalo sbírky dermatologa prof. Karla Hübschmanna ( ), který zůstal činný v muzeu až do své smrti, a historika lékařství doc. Josefa Vinaře. K nim se vzápětí připojil MUDr. Jan Tůma ( ), primář porodnice v Legerově ulici a aktivní stavovský pracovník. Na ustavující schůzi muzea byl vedle kuratoria zvolen správní výbor, jehož členem byl jako již třetí, kožní lékař i docent, později profesor Jan Obrtel ( ). Prof. Arnold Jirásek ( ) byl před válkou předsedou lékařské komory, ale na práci muzea se nepodílel.

Muzeum mělo sídlit v krámu v přízemí LD. Sbor LD požádal o účast v kuratoriu, které po následující čtyři roky shromažďovalo sbírky dermatologa prof.

10 2. Který z těchto obrázků vybraných z herbářů století nezobrazuje hloh? C. Tři ilustrace hlohu pocházejí z herbářů Pietra Mattioliho (1595, B), Jana Černého (1517, A) a novější Flora von Deutschland D.F.L. von Schlechtendahla ( , D). Obrázek C z Mattioliho herbáře zobrazuje mišpuli.

Tři ilustrace hlohu pocházejí z herbářů Pietra Mattioliho (1595, B), Jana

11 3. Co je to akologie? A) nauka o pitvě a postupech při pitvání B) nauka o chirurgických nástrojích a obvazech C) nauka o ostrosti zraku a jejím měření B. Akologie z řeckého aké, špička - byla v 19. století nauka o chirurgických nástrojích a obvazech včetně jejich historie, nejen v technickém ohledu, pokud jde o jejich mechanickou stavbu, ale i s ohledem na jejich účel a vztah k operacím. (J. C. W. Walter, Handwörterbuch der gesammten Chirurgie und Augenheilkunde (1836) I, 119.) Pojem poprvé užil J.C. Reil (1817). V Čechách se akologii věnoval mj. prof. Julius V. Krombolz ( ), správce a autor popisu akologického kabinetu lékařské fakulty, dnes sbírky nejstarších chirurgických nástrojů ve Zdravotnickém muzeu NLK.

století nauka o chirurgických nástrojích a obvazech včetně jejich historie, nejen v technickém ohledu, pokud jde o jejich mechanickou stavbu, ale i s ohledem na jejich účel a vztah

12 4. K čemu se používal nástroj na obrázku? A) k aplikaci elektrošoků B) k trepanaci lebky C) k zaměření osy těla při léčbě skoliózy B. Trojnohé trepanační elevatorium z počáteku 19. století. Při trepanaci lebky prováděné od starověku při úrazech hlavy, ale i při epilepsii nebo duševních chorobách byl vyříznutý kruh lebeční kosti nutně vtlačen dovnitř a bylo jej třeba vytáhnout ven.

Trojnohé trepanační elevatorium z počáteku 19. století.

13 5. K čemu se používal nástroj na obrázku? A) k vypalování ran B) jako součást lékárenských vážek C) k trhání zubů C. Dvojitý zubní pelikán z 18. století. Trhání zubů bylo doménou vyučených ranhojičů. Pelikány patří k nejstarším nástrojům na trhání zubů, doloženy jsou již ze 14. století. Tvarem měly připomínat zobák pelikána. Zkažený zub (stolička) byl zachycen hákem pelikánu, čep (ploška na tupém konci) opřen o čelist nebo okolní zuby. Riziko poškození dalších zubů nebo čelisti bylo značné.

Pelikány patří k nejstarším nástrojům na trhání zubů, doloženy jsou již ze 14. století.

14 6. K čemu se používal nástroj na obrázku? A) k pouštění žilou B) k navíjení, odměřování a odstřihování chirurgických nití C) k mletí léčiv A. Skarifikátor pouštění žilou z konce 18. století. Stisknutím páčky se vysune několik řad ocelových nožíků, které způsobí hojné, ale povrchové krvácení.

15 Děkujeme vám za účast v našem kvízu a gratulujeme všem těm, kdo věděli nebo uhádli správné odpovědi

Podobné dokumenty

Vzácné tisky a katalogy při zpracování muzejních sbírek

Vzácné tisky a katalogy při zpracování muzejních sbírek Mgr. Šimon Krýsl, PhDr. Veronika Löblová Zdravotnické muzeum NLK Praha Seminář Z historie medicíny 18. - 20. století nejen ve sbírkách a fondech