Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem

Transkript

1

2 Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM Zpracovatelé: Ing. Tomáš Sýkora, manažer a vedoucí Oddělení koncepcí, OSR, MmÚ Mgr. Lucie Hanušová, tajemnice a referentka Oddělení koncepcí, OSR, MmÚ Ing. František Podrápský, člen ŘV a vedoucí Odboru strategického rozvoje MmÚ Konzultant: MEPCO, s. r. o. Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM 1

3 Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM Předkladatel: Statutární město Ústí nad Labem Velká Hradební 2336/ Ústí nad Labem V Ústí nad Labem dne Mgr. Jan Kubata primátor města 2

4 Obsah OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 4 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP... 5 STRUČNÉ SHRNUTÍ CENTRUM Analýza současné sociálně ekonomické situace města a SWOT analýza Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s Integrovaným plánem rozvoje města ()... 8 a) Národní rozvojové dokumenty... 9 b) Regionální rozvojové dokumenty... 9 c) Místní rozvojové dokumenty Analýza sociálně ekonomické situace Základní charakteristika města Ekonomický rozvoj Sociální integrace Životní prostředí Přitažlivé město Dostupnost a mobilita Správa věcí veřejných Vnitřní a vnější disparity Předpoklady rozvoje města jako celku SWOT analýza Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města Zdůvodnění výběru zóny CENTRUM Popis zóny Kvantitativní a kvalitativní popis zóny SWOT analýza centra města Popis cílového stavu vize, globální cíl Stanovení specifických cílů a strategie Strategie dosažení specifických cílů Popis opatření a aktivit Opatření a aktivity Opatření A.1 Regenerace a revitalizace území ve městě Opatření A.2 Řešení problematiky brownfields Opatření B.1 Regenerace a revitalizace zařízení veřejných služeb Opatření B.2 Modernizace sociální infrastruktury Opatření C.1 Zlepšení podmínek pro efektivní výkon veřejné správy Magistrátem města Opatření C.2 Vytvoření organizační struktury managementu Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů Indikátory globálního cíle a specifických cílů Indikátory pro měření cílů opatření Finanční a časový harmonogram Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci CENTRUM Popis administrativní kapacity a způsobu řízení CENTRUM Analýza rizik a naplňování horizontálních témat Projekty financované z jiných OP SEZNAM PŘÍLOH Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM 3

5 Seznam zkratek BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad BSK 5 Pětidenní biochemická spotřeba kyslíku CB Collegium Bohemicum CR Cestovní ruch ČD České dráhy ČOV Čistička odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad EIB Evropská investiční banka EKM Energetická koncepce města MPSE Místní program snižování emisí EVVO Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta GC Globální cíl GIS Geografický informační systém HDP Hrubý domácí produkt IAD Individuální automobilová doprava IO Intervenční oblast IOP Integrovaný operační program Integrovaný plán rozvoje města ISt Index stáří IT Informační technologie IVzd Index vzdělanosti KN Katastr nemovitostí KO Komunální odpad KPP Komunitní plán péče MA 21 Místní Agenda 21 MHD Městská hromadná doprava MK Místní komunikace MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MmÚ Magistrát města Ústí nad Labem MO Městský obvod MP Městská policie NNO Nevládní neziskové organizace NRP Národní rozvojový plán NSRR Národní strategický referenční rámec NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistique / Nomenclature of Units for Territorial Statistics (Statistické územní jednotky EU) OCR Oddělení cestovního ruchu OHK Okresní hospodářská komora OK Oddělení koncepcí OP Operační program OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP PI Operační program Podnikání a inovace OP VaVpI OP VpK OP ŽP OSR OÚ PD PIP PM 10 POH PS PZKŽ RM RMC ROP RVP ZV ŘO ŘS ŘV SLDB SRM SROP SRR SURÚK SWOT SZ TOP UJEP ÚAP ÚK ÚL ÚMO ÚP ÚRR ÚSES VaV ZM ZŠ ŽP Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Životní prostředí Odbor strategického rozvoje Obecní úřad Prováděcí dokument Oddělení proinvestorské politiky Polétavý prach obsahují částice o velikosti menší než 10 µm Plán odpadového hospodářství Pracovní skupina Plán zdraví a kvality života Rada města Revitalizace městského centra Regionální operační program Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Řídící orgán Řídicí skupina Řídicí výbor Sčítání lidu, domů a bytů Strategie rozvoje města Společný regionální operační program Strategie regionálního rozvoje Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje analýza silných a slabých stránek, příležitostí ahrozeb Severozápad Tématické operační programy Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Územně analytické podklady Ústecký kraj Ústí nad Labem Úřad městského obvodu Územní plán Úřad Regionální rady Územní systémy ekologické stability Výzkum a vývoj Zastupitelstvo města Základní škola Životní prostředí 4

6 Seznam tabulek, grafů a mapek Tabulka 1: Vybrané údaje podle měst Ústeckého kraje k Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva ve městech Ústeckého kraje v roce Tabulka 3: Věková struktura obyvatel v Ústí nad Labem a dalších městech v roce Tabulka 4: Vzdělaností struktura obyvatel v Ústí nad Labem a dalších městech (2001) 25 Tabulka 5: Míra podnikatelské aktivity v Ústí nad Labem 26 Tabulka 6: Míra podnikatelské aktivity ve vybraných městech Ústeckého kraje (2006) 27 Tabulka 7: Nezaměstnaní, obecná míra nezaměstnanosti a míra ekonomické aktivity podle krajů v roce Tabulka 8: Vývoj trhu práce v Ústí nad Labem 28 Tabulka 9: Kapacita ubytovacích zařízení podle krajů a okresů v České republice k Tabulka 10: Počet trvale obydlených bytů podle výstavby v Ústí nad Labem 30 Tabulka 11: Struktura bytového a domovního fondu v Ústí nad Labem v roce Tabulka 12: Vývoj kvality bydlení mezi lety 1991 a Tabulka 13: Vybavení měst Ústeckého kraje vybranými druhy zařízení k Tabulka 14: Poskytovatelé sociálních služeb v Ústí nad Labem 34 Tabulka 15: Nezaměstnanost problémových skupin v okrese Ústí nad Labem 34 Tabulka 16: Kriminalita v Ústeckém kraji v 1. až 4. čtvrtletí Graf 1: Celkové emise základních škodlivin do ovzduší v Ústí nad Labem v letech Graf 2: Průměrné roční koncentrace vybraných škodlivin v Ústí nad Labem 37 Tabulka 17: Kvalita dodávané pitné vody v sítích a vodojemech města Ústí nad Labem 38 Mapa 1: Výsledky celostátního sčítání dopravy 2005 v centrální zóně města 39 Tabulka 18: Základní informace o městských obvodech v Ústí nad Labem 42 Tabulka 19: Délka silnic a dálnic podle okresů k Tabulka 20: Intenzita silniční dopravy na vybraných komunikacích 45 Tabulka 21: Celkový vozový park a infrastruktura k Tabulka 22: Charakteristika provozu MHD 46 Tabulka 23: Podíl jednotlivých odvětví na dopravě do zaměstnání mimo bydliště 46 Tabulka 24: Zásobování obyvatelstva města Ústí nad Labem pitnou vodou v letech 2002 až Tabulka 25: Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizační síť a ČOV 48 Tabulka 26: Náklady na čištění komunikací a údržbu zeleně 48 Tabulka 27: Partnerská města měst ČR nad 50 tis. obyvatel a Mladé Boleslavi 52 Tabulka 28: Vývoj příjmů a výdajů města Ústí nad Labem letech (v tis. Kč) 53 Tabulka 29: Vybrané ukazatele daňových příjmů a kapitálových výdajů v Ústí nad Labem a dalších krajských městech ( ) 53 Tabulka 30: Základní školy na území Ústí nad Labem 65 Tabulka 31: Střední školy na území Ústí nad Labem 66 Tabulka 32: Zastávky veřejné dopravy na území města 67 Tabulka 33: Zdravotnická zařízení v Ústí nad Labem 72 Tabulka 34: Kulturní a zábavní centra v Ústí nad Labem 73 Tabulka 35: Sportovní zařízení v Ústí nad Labem 74 Tabulka 36: Vývoj počtu obyvatel v městských částech Ústí nad Labem od roku 1950 do roku Tabulka 37: Věková struktura obyvatel v MO Ústí nad Labem (2001) 81 Tabulka 38: Vzdělaností struktura obyvatel v MO Ústí nad Labem v roce Tabulka 39: Ubytovací zařízení v Ústí nad Labem 83 Tabulka 40: Počet městských strážníků 85 Tabulka 41: Stávající městská zeleň a zeleň doporučená v Ústí nad Labem k úpravě 87 Tabulka 42: Kulturní památky a atraktivity města Ústí nad Labem 88 Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM 5

7 Stručné shrnutí centrum Integrovaný plán rozvoje města CENTRUM je pro město Ústí nad Labem nástrojem k naplnění vize: Atraktivní centrum základem prosperujícího a bezpečného města, která je dále rozpracována do globálního cíle: zvýšení urbanistické hodnoty a přitažlivosti centra města a zlepšení kvality života obyvatel. Realizace dílčích projektů zahrnutých do CENTRUM je tak pro Ústí nad Labem jedinečnou příležitostí, jak v relativně krátkém časovém období radikálně zlepšit obraz centra města s využitím dotací ze strukturálních fondů Evropské unie a tím i přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti města a regionu. Vyhodnocení CENTRUM: 1. navazuje na Strategii rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 (SRM) a další programové dokumenty (Územní plán města Ústí nad Labem, 3. Komunitní plán péče města Ústí nad Labem na období 2007, 2008 a 2009, Plán odpadového hospodářství, Plán zdraví a kvality života, Energetickou koncepci města Ústí nad Labem, Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí se zahrnutím snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu a Místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu, benzenu, pachových látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku). kapitola 1.1 c) Místní rozvojové dokumenty naplňuje tyto 3 globální cíle SRM: GC3 Zlepšit kvalitu prostředí města prostřednictvím harmonického územního rozvoje a zlepšení stavu jednotlivých složek ŽP, GC2 Zvýšit vzdělanost a sociální soudržnost obyvatel města a GC5 Zvýšit efektivitu řízení a správy města a vytvořit podmínky pro větší zapojení občanů do aktivit města kapitola 2.3 Popis cílového stavu Vize, globální cíl 2. Aktivity CENTRUM (A.1.1 Revitalizace městského centra, A.1.2 Městská zeleň, A.2.1 Regenerace a revitalizace brownfields ve městě, B.1.1 Dostavba a rekonstrukce kulturních a volnočasových zařízení, B.2.1 Modernizace zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany, C.1.1 Stavební úpravy budovy magistrátu, C.1.2 Modernizace technického a technologického vybavení a C.2.1 Personální a technické zajištění managementu ) jsou v souladu se všemi 6 prioritními oblastmi (cíli) Metodického pokynu pro zpracování : Ekonomický rozvoj (A.2.1, B.1.1), Sociální integrace (B.1.1, B.2.1, C.1.2), Životní prostředí (A.1.2), Přitažlivá města (aktivita A.1.1, A.1.2, B.1.2), Dostupnost a mobilita (A.1.1), a Správa věcí veřejných (C.1.1, C.1.2, C.2.1). kapitola 3.1 Opatření a aktivity 3. Způsob komunikace s partnery a veřejností v průběhu přípravy je popsán v kapitole 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci CENTRUM. Všechny důležité informace o průběhu tvorby byly aktuálně zveřejňovány na webových stránkách města. Byl na nich zveřejněn i zásobník projektů včetně formuláře projektové fiše. Odborná i laická veřejnost využila této možnosti a doplnila zásobník o několik desítek projektových záměrů. Projednání s partnery a veřejností je doloženo prostřednictvím zápisů z jednání řídící skupiny, pracovních skupin a veřejného projednání (příloha č. 7). kapitola 3.1 Opatření a aktivity Příloha č V řídicí struktuře je zapojeno 36 partnerů z řad ekonomických, samosprávních, sociálních, vzdělávacích, kulturních, společenských a dalších subjektů prostřednictvím jejich členství v Řídicím výboru či pracovních skupinách. Vzhledem k jejich vysokému počtu je ve formuláři uvedeno pouze 16 nejvýznamnějších partnerských subjektů, s nimiž nad rámec projednávání v rámci ŘV/PS probíhala navíc samostatná konkrétní jednání. Princip partnerství a zapojení partnerů do realizace dílčích projektů jsou popsány v kapitolách 3 Popis opatření a aktivit, 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci CENTRUM a 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení CENTRUM. Partneři budou prostřednictvím svého členství v pracovních skupinách a především v Řídicím výboru zapojeni do řízení, výběru dílčích projektů a do monitorování a hodnocení. Systém selekce projektů je popsán v kapitole 6. Složení řídící skupiny (výboru) a pracovních skupin je uveden tamtéž. kapitola 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci CENTRUM kapitola 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení CENTRUM Příloha č. 5 6

8 5. Všechny činnosti ve všech fázích přípravy, realizace a po dobu udržitelnosti jsou pokryty týmem složeným z Řídicího výboru, pracovních skupin, manažera a tajemníka. Řídící struktura včetně vymezení kompetencí a odpovědnosti jednotlivých subjektů (ŘV, PS, manažer, Rada a Zastupitelstvo města) je popsána v kapitole 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení CENTRUM. kapitola 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení CENTRUM 6. Koordinace, monitorování a hodnocení a dílčích projektů bude efektivně realizována prostřednictvím řídicí struktury na všech jejích úrovních od manažera až po Řídicí výbor. Komunikaci s předkladateli dílčích projektů bude zajišťovat především manažer. Systém koordinace a monitorování projektů je popsán v kapitole 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení CENTRUM. Kapitola 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení CENTRUM 7. SE analýza obsahuje vyhodnocení strategických a programových dokumentů města a pokrývá všech 6 oblastí stanovených Metodickým pokynem (Ekonomický rozvoj, Sociální integrace, Životní prostředí, Přitažlivá města, Dostupnost a mobilita a Správa věcí veřejných). SWOT analýza je výstupem jednání pracovních skupin a připomínkování odborné i laické veřejnosti a je provázána s popisnou částí SE analýzy. Kapitoly 1.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s Integrovaným plánem rozvoje města (), 1.2 Analýza sociálně ekonomické situace a 1.3 SWOT analýza 8. Zdůvodnění výběru zóny vychází ze závěrů SE analýzy a plně koresponduje s nařízením EK a Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj. Kapitola 1.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny Výběr zóny je na základě vyhodnocení kritérií pro výběr území s vysokým potenciálem růstu proveden třemi ukazateli navíc (ze sedmi těchto kritérií CENTRUM naplňuje 6, jmenovitě: vysoká koncentrace ekonomických aktivit; vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb; vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit; velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města; vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel zvýšení kvality života ve městě a vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje). Kapitoly Zdůvodnění výběru zóny CENTRUM a 2.4 Stanovení specifických cílů a strategie. Specifické cíle (A. Urbanisticky hodnotné centrum města, B. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru a C. Smart governance - kvalitní výkon samosprávy města - lepší služby obyvatelům) jsou konkrétní a navazují na SE analýzu. Kapitola 2.4 Stanovení specifických cílů a strategie 9. Aktivity jsou jednoznačně navázány na opatření a specifické cíle a vedou k jejich naplnění. Aktivity jsou jasně a konkrétně popsány v kapitole 3 Popis opatření a aktivit a v příloze č. 1. Výběr aktivit je podložen strategií. Kapitola 3 Popis opatření a aktivit Kapitola 2.4 Stanovení specifických cílů a strategie 10. Harmonogram realizace aktivit obsahuje logické časové, věcné i finanční návaznosti. Stanovené termíny realizace jednotlivých aktivit odrážejí realizační náročnost jednotlivých kroků, jsou vytvořeny na základě zpracovaných studií a kvalifikovaných odhadů, a jsou tedy reálné. Kapitola 5 Finanční a časový harmonogram Rozpočet je rozčleněn na opatření a jednotlivé aktivity. Odpovídá dílčím výstupům a výsledkům v popisu aktivit. Kalkulace vychází z projektových fiší dílčích projektů nashromážděných během více než roční přípravy za účasti partnerů a veřejnosti a jež byly základem pro definování aktivit a opatření. Kapitola 5.2 Finanční a časový harmonogram Kapitola 4.2 Indikátory pro měření cílů opatření 11. Rizika CENTRUM (politická a legislativní, technickoprovozní a finanční) jsou jasně identifikována a popsána. Součástí analýzy rizik je soubor navržených opatření k jejich eliminaci. Kapitola 8 Analýza rizik 12. Indikátorová soustava byla sestavena podle sady indikátorů uvedených v Regionálním operačním programu Severozápad, oblast podpory 1.1. V rámci jsou uvedeny indikátory globálního a specifických cílů a indikátory pro jednotlivá opatření. Vždy jsou uváděny indikátory výstupů a výsledků. Požadované výše dotace vztažené k násobku jednotkové ceny příslušných indikátorů jsou nižší. Kapitola 4.2 Indikátory pro měření cílů opatření 13. je cíleně zaměřeno na udržitelný rozvoj i na rovné příležitosti. Kapitola 9 a naplňování horizontálních témat Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM 7

9 Analýza současné sociálně ekonomické situace města a SWOT analýza 1.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s Integrovaným plánem rozvoje města () 1. Socioekonomická analýza města Ústí nad Labem představuje východisko pro volbu zaměření. Tato analýza byla zpracována v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města. Analýza slouží k definování nejzávažnějších problémů města. Zvolený bude nástrojem k odstranění či eliminaci těchto problémů. Proto je cílem kapitoly shromáždit a zanalyzovat data a připravit tak kvalitní podklad pro volbu. Integrovaný plán rozvoje města vychází ze strategických a programových dokumentů, zpracovaných na národní, regionální a místní úrovni. Jsou to: Dokument Zkratka Působnost www Národní rozvojový plán České republiky NRP ČR Národní strategický referenční rámec ČR NSRR ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta SRR ČR ČR Regionální operační program NUTS II Severozápad ROP NUTS II SZ Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje SURÚK Ústecký kraj Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 SRM Město Územní plán města Ústí nad Labem ÚP Město 3. Komunitní plán péče města Ústí nad Labem na období 2007, 2008 a 2009 KPP Město Plán odpadového hospodářství POH Město Plán zdraví a kvality života PZKŽ Město Energetická koncepce města Ústí nad Labem EKM Město Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí se zahrnutím snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu MIPZKO Město Místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu, benzenu, pachových látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku MPSE Město Tato kapitola je členěna do tří podkapitol ve vazbě na tyto úrovně. Součástí závěrečného shrnutí je schematické zobrazení jednotlivých vazeb. 8

10 a) Národní rozvojové dokumenty Na národní úrovni jsou výchozími dokumenty pro přípravu Národní rozvojový plán (NRP) a Národní strategický referenční rámec (NSRR), jejichž cílem je usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů vedoucí ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Dalším významným dokumentem pro tvorbu na národní úrovni je Strategie regionálního rozvoje České republiky (SRR ČR). Rozvojově zaměřený specifický cíl strategie definuje Politika územního rozvoje České republiky ve smyslu nového zákona o územním plánování. Ta vymezuje 12 hlavních rozvojových oblastí a 11 rozvojových os v rámci ČR s výrazným soustředěním aktivit mezinárodního nebo republikového významu. Mezi definovanými póly rozvoje, které by měly být prioritně podporovány, je také Ústí nad Labem, ležící na jedné z rozvojových os. b) Regionální rozvojové dokumenty Výše uvedené dokumenty přispívají k definování strategie Regionálního operačního programu (ROP) NUTS II Severozápad, který je v plánovacím období hlavním nástrojem pro rozvoj regionu. Globálním cílem ROP Severozápad je: Zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje ČR/EU. Hlavním cílem prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst je: Zvýšení kvality fyzického prostředí urbanizovaných částí regionu. Specifickým cílem je: - Revitalizace a regenerace městských částí a nevyužitých objektů vedoucí ke zvýšení jejich atraktivity a opětovnému využití. Hlavním cílem prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost je: - Zlepšení napojení regionu na okolní prostor, zajištění účinného vnitřního propojení a jeho efektivní dopravní dostupnosti především prostředky veřejné dopravy s cílem dosáhnout významného zvýšení vnitřní mobility obyvatel regionu a tím snížení lokální nezaměstnanosti. Specifickými cíli jsou: - Modernizace a výstavba dopravní infrastruktury vedoucí ke zvýšení dostupnosti regionu soudržnosti včetně zvýšení dostupnosti jeho dílčích částí. - Rozvoj a modernizace dopravní obslužnosti regionu soudržnosti. Hlavním cílem prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu je: - Využití přírodního a kulturního potenciálu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v regionu. Specifickými cíli jsou: - Rozvoj a modernizace infrastruktury pro cestovní ruch. - Rozvoj služeb a spolupráce vedoucí k vyššímu využití místního potenciálu cestovního ruchu. Ve Strategii udržitelného rozvoje Ústeckého kraje (SURÚK) (Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2005) je kladen důraz na tyto oblasti a priority: 4.1 EKONOMICKÁ OBLAST Priorita D): Omezovat dopravní potřeby přímo u zdroje (snižováním přepravních nároků vznikajících v důsledku vynucené mobility). Strategické cíle: 1. Snížit podíl individuální automobilové dopravy na celkových přepravních výkonech do r Opatření: 1.3 Zajistit kvalitní dopravní obslužnost obytných a komerčních zón. 2. Zavést integrovaný systém dopravy ve velkých městech Ústeckého kraje s cílem změny podílů jednotlivých způsobů dopravy na celkových přepravních výkonech osobní dopravy do r Opatření: 3.1 Provést dopravní analýzy vystihující současné potřeby pro zajištění integrovaného systému dopravy. 3.2 Zajistit management integrovaného systému dopravy kraje. 3.3 Zajistit metodickou a finanční podporu integrovaného dopravního systému obcí a měst. 3.4 Vytvořit kvalitní integrované dopravní systémy, jejichž základem bude železniční a autobusová přeprava osob na střední a dlouhé vzdálenosti. Páteřní systém musí být na vhodných místech doplňován integrovaným dopravním systémem a nemotorovými druhy dopravy (pěší a cyklistickou). Zajistit bezpečné parkování na odstavných parkovištích s dostatečnou kapacitou v dosahu hromadné dopravy systém park and ride. 1. Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM 9

11 SOCIÁLNÍ OBLAST Priorita C): Revitalizace obcí a měst Ústeckého kraje s důrazem na obnovu zastaralého bytového fondu, výstavbu nových bytů a rekonstrukci chátrajících kulturních a technických památek. Strategický cíl: 1. Nárůst podílu pořízených investic na obnovu kulturních a technických památek měst a obcí Ústeckého kraje do r Opatření: 3.1 Ve spolupráci s městy a obcemi připravit Programy revitalizací center. 3.2 Koordinovat přípravu revitalizačních projektů a pomáhat městům a obcím se zajišťováním finančních prostředků na plánované revitalizační aktivity. Priorita E): Posilování sociálního kapitálu Ústeckého kraje. Zlepšení reprodukčního chování, dostatečná integrace minoritních skupin obyvatelstva a omezení výskytu sociálně nežádoucích jevů v populaci Ústeckého kraje. Strategický cíl: 1. Snížit počty výskytu sociálně nežádoucích jevů v populaci Ústeckého kraje do r Opatření: 2.2 Vytvořit střediska volného času pro děti ze sociálně slabších nebo problémových rodin a zajistit efektivní trávení jejich volného času s možností aktivně se podílet na přípravě programů, které odpovídají schopnostem a zájmům dětí. 4.4 SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH Priorita A): Zintenzivnění činností vedoucích k zapojení veřejnosti do plánování a rozhodování na krajské i místní úrovni. Strategický cíl: Zvýšit podíl obcí, měst a mikroregionů Ústeckého kraje s fungujícím procesem MA 21 do r Opatření: 1.1 Zajistit metodickou pomoc při využívání dotačního programu SFŽP ČR na strategické plánování za přímé účasti veřejnosti (místní Agenda 21). c) Místní rozvojové dokumenty Město má zpracovaný a Zastupitelstvem města v roce 1996 schválený Územní plán sídelního útvaru města Ústí nad Labem (ÚP). V průběhu let bylo pořízeno 26 změn územního plánu. Pro stanovení podrobnějších podmínek pro využití pozemků a s ohledem na prostorové uspořádání bylo pořízeno 12 regulačních plánů a jejich změn. Z důvodu koncepčního rozvoje území bylo zpracováno 12 územně plánovacích podkladů (např. generely dopravy v klidu, urbanistické studie a zastavovací studie atd.). Územní plán sídelního útvaru města Ústí nad Labem včetně jeho změn je určujícím dokumentem pro SRM a na ni navazující. Soulad s platným ÚP je doložen v samostatné příloze. Zastřešujícím strategickým rozvojovým dokumentem je Strategie rozvoje města. Odbor strategického rozvoje ve spolupráci s ostatními útvary města, odborníky a veřejností zpracovalo v roce 2007 Strategii rozvoje města do roku Tato strategie prošla úspěšně zjišťovacím řízením SEA. Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 (SRM) stanovila tuto vizi města: Ústí nad Labem - prosperující, zdravé a bezpečné město a) těžící ze své výhodné geografické polohy atraktivní pro investory a návštěvníky, s konkurenceschopnou ekonomikou vycházející z průmyslové tradice, s rostoucí vzdělaností a kvalifikací obyvatel a s moderně fungující samosprávou. b) těžící ze své výhodné strategické obchodní polohy a průmyslové tradice, opírající svůj dynamický (udržitelný) rozvoj o zvyšující se atraktivitu pro vnější investice spojenou s motivací a efektivním využitím potenciálu vlastních obyvatel, ekonomických subjektů a městské samosprávy. 10

12 SRM je rozdělena do 5 intervenčních oblastí a 15 priorit. Každá intervenční oblast má stanoven svůj globální cíl (GC): Intervenční oblast Priority 1. Ekonomika města n Rozvoj podnikatelského prostředí GC1: n Rozvoj CR Zvýšit konkurenceschopnost města jako centra ekonomického růstu Lidské zdroje a sociální oblast n Modernizace vzdělávací soustavy GC1: n Rozvoj komunitní péče a posílení sociálního začlenění Zvýšit vzdělanost a sociální soudržnost znevýhodněných osob obyvatel města n Rozvoj občanské společnosti n Rozšíření a zkvalitnění možností pro volnočasové aktivity n Snížení kriminality na území města 3. Fyzické prostředí města n Tvorba urbanisticky hodnotného území GC3: n Zlepšení složek ŽP Zlepšit kvalitu prostředí města prostřednictvím n Rozvoj a zkvalitnění environmentálního vzdělávání, výchovy harmonického územního rozvoje a zlepšení stavu a osvěty jednotlivých složek ŽP 4. Doprava n Rozvoj veřejné dopravy a její návaznosti na ostatní druhy dopravy GC4: n Rozvoj dopravní infrastruktury Zlepšit podmínky pro udržitelný rozvoj dopravy na území města Ústí nad Labem 5. Řízení a správa města n Zvyšování efektivity a kvality výkonu veřejné správy GC5: n Posílení spolupráce města se zahraničními subjekty Zvýšit efektivitu řízení a správy města a vytvořit n Prevence mimořádných událostí a likvidace jejich následků podmínky pro větší zapojení občanů do aktivit města Grafické zobrazení vazeb na jednotlivé rozvojové dokumenty: SRR ČR SUR ÚK ÚP ÚL NRP SRM ÚL ROP NSRR Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM 11

13 Ústí nad Labem pravidelně zpracovává a aktualizuje rozvojové dokumenty pro jednotlivé oblasti života (sociální oblast, životní prostředí apod.). Ústí nad Labem má výborné zkušenosti s komunitním plánováním. Je jediným městem v České republice, které má zpracovaný třetí Komunitní plán péče (KPP) a zkušenosti s realizací a vyhodnocením dvou plánů. Komunitní plán péče v sobě shrnuje politické zadání, odborné názory a požadavky poskytovatelů služeb, názory a zpětné vazby uživatelů služeb a data z informačního systému sociálních služeb města Ústí nad Labem. 3. Komunitní plán je zpracován pro období let Plán rozvíjí síť sociálních a souvisejících služeb tak, aby lépe vyhovovala občanům města a citlivěji reagovala na jejich potřeby. Vzhledem k tomu, že se příprava 3. Komunitního plánu částečně časově shodovala s počátkem příprav tvorby, bylo možné efektivně vytvářet oba dokumenty tak, aby byly ve vzájemné korespondenci. Proto také schválený 3. Komunitní plán uvádí: Plán je provázán na řadu koncepčních dokumentů města Ústí nad Labem, především na program Zdravé město Ústí nad Labem a Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem. Třetí Komunitní plán se zabývá rozvojem služeb a péče pro následující cílové skupiny: 1. senioři, 2. dlouhodobě duševně nemocní občané, 3. osoby ohrožené drogou, 4. mentálně postižení občané, 5. děti, mládež a rodina, 6. zdravotně postižení občané, 7. občané v přechodné krizi a nouzi, 8. nezaměstnaní a občané ohrožení sociálním vyloučením. Pro všechny výše uvedené cílové skupiny zpracovává Komunitní plán výstupy z informačního systému sociálních služeb, SWOT analýzu a formuluje konkrétní cíle a opatření. Významným dokumentem v oblasti životního prostředí je Plán odpadového hospodářství (POH), který byl roku 2006 s pětiletou platností zpracován pro odpady, u kterých je původcem město Ústí nad Labem. Tento dokument je v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje a je průběžně aktualizován. POH koresponduje s cíli Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015, na kterou navazuje. Základní součástí Projektu Zdravé město a místní Agenda 21 Ústí nad Labem je Plán zdraví a kvality života (PZKŽ), který je strategickým dokumentem respektujícím Strategii rozvoje města Ústí nad Labem do roku PZKŽ je aktualizován rozpracováním plánu do katalogu aktivit pro jednotlivé kalendářní roky. Dokument obsahuje oblasti, cíle, opatření: Oblast A: ROZVOJ MĚSTA Cíl A.2 Zlepší se vzájemná komunikace veřejnosti a radnice, zlepší se informovanost veřejnosti Oblast C: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Cíl C.1 Zlepšit využití stávajících parků pro život lidí a dětí Cíl C.2 Snížit škodlivý vliv dopravy v centru města na zdraví občanů Cíl C.4 Zvýšit zájem občanů o životní prostředí ve svém městě Oblast D: VZDĚLÁVÁNÍ / ROZVOJ LISKÝCH ZDROJŮ / KOMUNIKACE MEDIA Cíl D.2 Zmírnit migraci vzdělaných lidí mimo město, motivovat mladé vzdělané lidi k usidlování se ve městě. Oblast E: VOLNÝ ČAS SPORT KULTURA Cíl E.1 Udržet současný trend v podpoře sportovních a jiných aktivit ve městě Cíl E.3 Využití nábřeží Labe pro příměstskou rekreaci a život lidí Cíl E.4 Zajistit koncepci rozvoje kultury ve městě Vyvážený rozvoj města Ústí nad Labem je podmíněn bezesporu efektivním energetickým systémem zásobujícím předmětnou oblast požadovanými formami energie. Základním podkladem pro rozhodování o budoucích stavech místního energetického systému je odborně vypracovaná Energetická koncepce města (EKM). 12

14 Na základě zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zpracovalo město Ústí nad Labem v roce 2003 program ke zlepšení kvality ovzduší s názvem Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí se zahrnutím snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu (MIPZKO). Tento program je především zásobníkem projektů, který poskytuje informaci o tom, jaká opatření a projekty jsou na území města Ústí nad Labem možná či nutná k dodržení legislativy v oblasti kvality ovzduší. Dne vydalo město Ústí nad Labem nařízení (č. 1/2005). Cílem vydání nařízení, kterým byl vyhlášen Místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu, benzenu, pachových látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku (MPSE), je snížení emisí a dosažení emisních stropů u příslušných skupin zdrojů znečišťování ovzduší v horizontu roku 2010 výběrem a realizací vhodných opatření. Specifický cíl č. 4: Omezit emise z dopravy - dokončit páteřní systém trolejbusových tratí - optimalizovat dopravní systém města, tj. provoz mobilních zdrojů znečišťování ovzduší 1. Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM 13

15 Analýza sociálně ekonomické situace Podrobné vyhodnocení strategických a programových dokumentů města je obsahem předchozí kapitoly. Základním podkladem pro socioekonomickou analýzu stavu rozvoje města je Analytický profil, který je součástí Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku Z tohoto profilu byly použity některé relevantní části a závěry včetně SWOT analýzy. Tyto části byly doplněny podle potřeb přípravy. Tento postup bylo možné zvolit vzhledem k tomu, že zpracovávání SRM a probíhalo současně v roce 2007 a SRM byla schválena Zastupitelstvem města Ústí nad Labem v prosinci Z toho je patrné, že mnoho činností se při zpracování těchto dvou dokumentů navzájem prolínalo a doplňovalo. Do tvorby analýzy sociálně ekonomické situace pro potřeby byla zapojena i veřejnost. Již v průběhu tvorby Strategie rozvoje města byl tento druh spolupráce úspěšně využíván a z důvodu velmi dobrých zkušeností bylo v takto nastavené komunikaci pokračováno i při tvorbě. Z důvodu, aby analýza nebyla pouze popisná, přistoupilo město k jejímu zpracování netradičním způsobem. Díky integrovanému pojetí zpracování relevantních údajů bylo v rámci analýzy dosaženo komplexnosti a tím provázanosti všech oblastí života v Ústí nad Labem. Z analýzy vyplynuly nejzávažnější problémy města a vysvětlení příčinných vazeb prostřednictvím získaných dat a informací. Ke sběru dat byl zvolen pozitivistický přístup, reprezentovaný kvantitativními metodami a kladoucí důraz na systematičnost a interpretaci analyzovaných údajů. Pro analýzu byly využity dva typy vstupních dat: - primární data, která byla seskupena pro konkrétní hodnocení. Tato data byla získána pomocí analytických technik. Jedná se především o data z Analytického profilu města zpracovaného v rámci SRM v roce sekundární data jsou údaje, které existují nezávisle na samotném hodnocení (především statistická data). Pro zpracování analýzy byly použity následující zdroje dat: ROP NUTS II SZ Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 Statistické ročenky Ročenky stavu životního prostředí města Ústí nad Labem Místní šetření (spolupráce OSR a ČSÚ) Obecná část analýzy je složena ze tří základních částí: Část 1 - Analýza sociálně ekonomické situace Jedná se o analýzu současné socioekonomické situace města, která je zpracována pomocí primárních a sekundárních dat. Tato data byla získána při tvorbě Strategie rozvoje města pomocí participativních metod, dále v pracovních skupinách při zpracování a ze statistických údajů. Součástí analýzy je stručné vyhodnocení každé analyzované oblasti. Část 2 - SWOT analýza Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení má za úkol zjistit určující faktory, které uvnitř i vně ovlivňují analyzované prostředí. Část 3 - Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města V této části jsou posouzeny a porovnány získané výsledky obou typů dat a definována řešená oblast související s rozvojem města jako centra ekonomického rozvoje regionu. 14

16 Pro zpracování analýzy dat byl zvolen postup s vazbou na Metodický pokyn MMR (tabulka oblast) a současně s vazbou na Postupy pro vypracování (tabulka - faktory): 1. Část analýzy Zvolená strategie Oblast Zkoumané faktory 1. Obecnější definice problematiky 2. Analýza dat 3. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města Využití obou typů dat (primárních i sekundárních) ze zpracovaných strategických dokumentů Využití dat ČSÚ Zapojení partnerů, konzultace, pracovní skupiny SWOT analýza Závěrečné porovnání dat a jejich vyhodnocení Základní charakteristika města Ekonomický rozvoj Sociální integrace Životní prostředí Přitažlivé město Dostupnost a mobilita Správa věcí veřejných Celé město Analýza celého města Jednotlivé oblasti Historie, poloha, členění, obyvatelstvo Podnikání, HDP, míra nezaměstnanosti, infrastruktura pro CR Sociální integrace Školství a vzdělávání, zdravotnictví a sociální sféra, rovné příležitosti, nezaměstnanost, bezpečnost Ovzduší, voda, hluk, zeleň, odpady, EVVO Fyzické prostředí města, bydlení, památky a atraktivity, infrastruktura pro volný čas MHD, dopravní infrastruktura, zklidňování dopravy, bezbariérovost, bezpečnost, parkování Správa věcí veřejných Smart governance, rozpočet města, dotace, účast občanů Získání doplňujících informací Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby Shrnutí dat Závěr Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM 15

17 Základní charakteristika města Historie města Město Ústí nad Labem vzniklo na důležité křižovatce obchodních cest. Původně se rozkládalo na území dnešního centra ohraničeného ulicemi Velká a Malá Hradební. Ve 13. století povýšil král Václav I. Ústí nad Labem na královské město. Jeho význam dále vzrostl s nástupem průmyslové revoluce a postupně se stalo centrem regionu. Největší rozkvět zaznamenalo v druhé polovině 19. století, kdy došlo k rozvoji průmyslu (zejména chemického a hutního) a k výstavbě železnice. Následkem toho výrazně vzrostl i počet obyvatel. V novodobé historii města byla velmi důležitým momentem druhá světová válka a následná léta totalitního režimu, kdy se kladl důraz na rozvoj průmyslu, s čímž rostla devastace životního prostředí. Poloha Ústí nad Labem se rozkládá v severozápadních Čechách na soutoku řek Labe a Bílina. Centrum města leží v labském údolí, na svazích okolních kopců vyrostla velká sídliště. Město je obklopeno vrcholy Českého středohoří, směrem na severozápad se táhne hřeben Krušných hor. Ústí těží z výhodné polohy na tradiční křižovatce obchodních a dopravních cest, dále z blízkosti hranic s Německem a blízkosti hlavního města Prahy, s kterým ho spojuje dálnice D8 (dokončení v roce 2010). Městem procházejí železniční tratě Praha Berlín a Cheb Děčín. Významná je nákladní lodní doprava po Labi. Z hlediska spádovosti vytvářejí Ústí konkurenční prostředí nedaleká města Teplice a Děčín. Z hlediska Strategie regionálního rozvoje ČR leží Ústí nad Labem na jedné z 11 rozvojových os. Rozloha, administrativní členění a regionální začlenění Město má rozlohu ha a člení se na 4 městské obvody a 22 městských částí. Ve vymezení jeho hranic docházelo ve 20. století k častým změnám v souvislosti s výstavbou nových sídlišť, zánikem některých obcí a odpojováním městských obvodů po roce 1989 (Chabařovice, Chlumec, Ryjice a Trmice). Populačně největším městským obvodem je Ústí nad Labem město s téměř 40 % obyvatel města, který zaujímá více než polovinu rozlohy města. Nejvyšší hustoty zalidnění dosahují obvody ÚL - Neštěmice a ÚL - Severní Terasa, které jsou charakteristické rozsáhlou panelovou zástavbou. Statutární město Ústí nad Labem je krajským městem Ústeckého kraje. Je sídlem Magistrátu města, obvodních úřadů, krajského úřadu a dalších úřadů (pozemkového, živnostenského, finančního atd.). Do jeho správního obvodu obce s rozšířenou působností spadá 23 obcí, do obvodu pověřeného OÚ 15 obcí. Město je členem sdružení: Euroregion Elbe/Labe, Svazek obcí Jezero Milada, Severočeské sdružení obcí, Svaz měst a obcí ČR a Národní síť zdravých měst. 16

18 Tabulka 1: Vybrané údaje podle měst Ústeckého kraje k Města Správní Počet obyvatel (sčítání lidu) obvod obce Výměra Počet Počet s rozšířenou (ha) částí obyvatel působností Benešov nad Ploučnicí Děčín Bílina Bílina Bohušovice nad Ohří Litoměřice Budyně nad Ohří Roudnice n.l Česká Kamenice Děčín Děčín Děčín Dolní Poustevna Rumburk Dubí Teplice Duchcov Teplice Hrob Teplice Chabařovice Ústí n.l Chomutov Chomutov Jílové Děčín Jirkov Chomutov Jiříkov Rumburk Kadaň Kadaň Klášterec nad Ohří Kadaň Košťany Teplice Krásná Lípa Rumburk Krupka Teplice Libochovice Lovosice Litoměřice Litoměřice Litvínov Litvínov Lom Litvínov Louny Louny Lovosice Lovosice Meziboří Litvínov Mikulášovice Rumburk Most Most Osek Teplice Podbořany Podbořany Postoloprty Louny Roudnice nad Labem Roudnice n.l Rumburk Rumburk Šluknov Rumburk Štětí Litoměřice Teplice Teplice Terezín Litoměřice Trmice Ústí n.l Třebenice Lovosice Ústí nad Labem Ústí n.l Úštěk Litoměřice Varnsdorf Varnsdorf Vejprty Kadaň Velký Šenov Rumburk Žatec Žatec Zdroj: ČSÚ 1. Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM 17

19 Obyvatelstvo Ústí nad Labem se s obyvateli (k ) řadí na 9. místo v rámci ČR. Město zažilo v posledních šedesáti letech značný populační vývoj. Po válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo (zhruba 75 % obyvatel) a město bylo dosídleno z vnitrozemí. V 70. a v 80. letech 20. století rostl počet obyvatel díky vysokým hodnotám přirozeného přírůstku. Od roku 1991 je patrný úbytek obyvatel. Tento úbytek podobně jako u dalších měst je způsoben administrativním odpojováním některých městských částí, poklesem počtu narozených dětí a migrací obyvatel z města do okolních sídel (suburbanizace). Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva ve městech Ústeckého kraje v roce 2006 Města Živě Zemřelí Přirozený Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek Celkový narození přírůstek stěhováním přírůstek Benešov nad Ploučnicí Bílina Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Česká Kamenice Děčín Dolní Poustevna Dubí Duchcov Hrob Chabařovice Chomutov Jílové Jirkov Jiříkov Kadaň Klášterec nad Ohří Košťany Krásná Lípa Krupka Libochovice Litoměřice Litvínov Lom Louny Lovosice Meziboří Mikulášovice Most Osek Podbořany Postoloprty Roudnice nad Labem Rumburk Šluknov Štětí Teplice Terezín Trmice Třebenice

20 Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva ve městech Ústeckého kraje v roce pokračování Města Živě Zemřelí Přirozený Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek Celkový narození přírůstek stěhováním přírůstek Ústí nad Labem Úštěk Varnsdorf Vejprty Velký Šenov Žatec Zdroj: ČSÚ rok Věková a vzdělanostní struktura V porovnání s ostatními krajskými městy je Ústí nejmladším městem (SLDB, 2001), což potvrzuje hodnota indexu stáří (102,6 %). Tuto hodnotu nejvíce ovlivňuje nízký podíl obyvatel ve věku nad 60 let a nejvyšší podíl dětí do 14 let ze všech krajských měst. Tabulka 3: Věková struktura obyvatel v Ústí nad Labem a dalších městech v roce 2001 Města 2001 Celkem ISt České Budějovice ,8 66,4 17,8 112,5 Plzeň ,1 65,6 20,3 144,2 Karlovy Vary ,0 65,7 20,3 145,7 Ústí nad Labem ,6 66,3 17,0 102,6 Liberec ,4 66,6 18,0 117,2 Hradec Králové ,5 64,8 20,6 142,7 Pardubice ,6 65,0 20,4 139,8 Olomouc ,2 66,2 18,6 121,7 Ostrava-město ,4 66,0 17,6 107,4 Zlín ,3 65,1 20,5 143,5 Jihlava ,5 66,1 18,4 118,8 Brno-město ,4 65,1 20,5 142,8 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Poznámka: Ve sloupcích je uveden podíl jednotlivých věkových složek v procentech. ISt = index stáří, je definován jako podíl počtu obyv. ve věku 60+ a počtu obyvatel ve věku 0-14 let v procentech. Naopak co se týče vzdělanosti, vykazuje město mezi ostatními krajskými městy nejnižší úroveň (vyjádřeno Indexem vzdělanosti viz tabulka 4). Je to způsobeno nejnižším podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním, velmi nízkým podílem středoškolsky vzdělaných obyvatel a nejvyšším podílem obyvatel se základním vzděláním. Tato struktura vzdělanosti je pozůstatkem zejména hospodářského zaměření města v minulosti. Od 90. let je však zřetelný nárůst vzdělanosti. Podíl obyvatelstva se základním vzděláním poklesl téměř o 10 %, což je nejrychlejší pokles v porovnání s ostatními městy. Trend nárůstu úrovně vzdělanosti lze očekávat i v následujících letech. Stále významnější roli při zvyšování úrovně vzdělanosti sehrává Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM 19

21 Tabulka 4: Vzdělaností struktura obyvatel v Ústí nad Labem a dalších městech (2001) Město Základní vyuč. a SO a neukončené bez ÚS vyšší odborné VŠ IVzd základní maturity s maturitou a nástavbové České Budějovice 19,5 32,3 30,6 4,7 12,9 60,5 Karlovy Vary 22,4 34,1 28,8 5,0 9,6 52,5 Plzeň 19,6 34,2 29,4 4,3 12,5 58,0 Ústí nad Labem 26,2 35,1 26,9 3,5 8,2 46,2 Liberec 21,7 35,5 27,7 4,0 11,1 53,2 Hradec Králové 18,0 31,4 31,2 4,9 14,5 64,2 Pardubice 18,2 35,1 30,0 4,6 12,2 58,1 Olomouc 20,1 31,4 29,0 4,1 15,5 63,3 Ostrava 26,2 35,9 24,1 3,3 10,5 47,9 Zlín 21,9 33,7 28,3 4,0 12,1 55,8 Jihlava 22,2 36,3 28,1 3,9 9,5 50,5 Brno 18,8 29,6 29,0 4,6 17,9 68,8 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Poznámky: Ve sloupcích je uveden podíl jednotlivých vzdělanostních složek v procentech. Do základního a neukončeného vzdělání je zahrnuto také nezjištěné vzdělání. IVzd = index vzdělanosti. Index je definován jako součet dvojnásobku podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a podílu obyvatel se vzděláním bakalářským, vyšším nebo středoškolským s maturitou. Vyhodnocení oblasti: n Vznik města na území dnešního centra ohraničeného ulicemi Velká a Malá Hradební. n Ústí nad Labem centrem regionu od poloviny 19. století. n Střed města v labském údolí, na svazích okolních kopců velká sídliště. n Křižovatka železničních tratí Praha Berlín a Cheb Děčín. n Ústí nad Labem-město největším městským obvodem (téměř 40 % obyvatel města a více než polovina rozlohy města). n Sídlo úřadů (Magistrát města, obvodní úřady, krajský úřad, pozemkový, finanční, živnostenský a další). n Úbytek obyvatel od roku n Nejmladší město a město s nejnižší úrovní vzdělanosti ve srovnání s ostatními krajskými městy. Rostoucí role UJEP při zvyšování úrovně vzdělanosti. 20

22 1.2.2 Ekonomický rozvoj Ekonomická struktura města je porovnávána s ukazateli za celou ČR, Ústecký kraj a ostatní krajská města. Je sledováno zastoupení hlavních sektorů a významných odvětví ekonomiky, také je analyzována podnikatelská aktivita obyvatel. V rámci trhu práce je analyzován zejména vývoj a prostorové srovnání míry nezaměstnanosti jako jednoho z nejdůležitějších sociálně-ekonomických ukazatelů. Ústecko je významnou průmyslovou oblastí. Zemědělství je ve struktuře národního hospodářství zastoupeno jen malou měrou v porovnání s ostatními částmi republiky. Město prochází restrukturalizací od chemického a těžebního průmyslu k sektoru služeb. Tento proces přináší kromě významných pozitiv (růst vzdělanosti, inovační aktivity, rozvoj výzkumu a vývoje) i negativum ve formě růstu nezaměstnanosti ve starých výrobních oborech a na druhou stranu nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v oborech nových. V oblasti výzkumu a vývoje (VaV) se stále významnějším faktorem stává UJEP. Podnikání V Ústí nad Labem mají v podnikání význam nejen tradiční, zavedené podnikatelské lokality a podniky, ale také nově vznikající průmyslové zóny. Lze sledovat trend postupného přesunu tradičních průmyslových aktivit z centra do okrajových částí města. Centrální část města začíná být v posledních letech zajímavá pro aktivity soukromých investorů. Mezi největší zaměstnavatele patří Masarykova nemocnice, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s., České dráhy, a. s., Česká pošta, s. p., UJEP, SETUZA, a. s., Statutární město ÚL, Dopravní podnik ÚL, a. s., ČESKÝ TELECOM, a. s., Globus ČR, k. s., Ústecký kraj, Dalkia Česká republika, a. s. a DRINKS UNION, a. s. V roce 2005 připadalo na 1000 obyvatel cca 229 podnikatelů. Počty podnikatelských subjektů dosáhly svého vrcholu v roce V roce 2005 došlo v souvislosti s legislativními změnami k výraznému úbytku počtu podnikajících fyzických osob. 1. Tabulka 5: Míra podnikatelské aktivity v Ústí nad Labem Ukazatel Rok Fyzické osoby Právnické osoby Počet registrovaných podnikatelů celkem Zdroj: ČSÚ Tabulka 6: Míra podnikatelské aktivity ve vybraných městech Ústeckého kraje (2006) Z toho Města Celkem fyzické z toho právnické z toho osoby živnostníci osoby obchodní spol. družstva státní podniky Děčín Chomutov Most Teplice Ústí nad Labem Zdroj : ČSÚ Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM 21