Integrovaný plán rozvoje města Pardubic PŘITAŽLIVÉ MĚSTO

Transkript

1 Integrovaný plán rozvoje města Pardubic PŘITAŽLIVÉ MĚSTO Program: Regionální operační program NUTS II Severovýchod Prioritní osa: 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí Oblast podpory: 2.1 Rozvoj regionálních center Předkladatel: Statutární město Pardubice Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje Zpracovatel aktualizace: Statutární město Pardubice První regionální rozvojová a.s. zpracování - září 2008 aktualizace únor 2015 (v souladu s Oznámením o změně IPRM č. 1-17) 1

2 Obsah: ÚVOD... 4 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA VYHODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH STRATEGICKÝCH A PLÁNOVACÍCH DOKUMENTŮ A JEJICH PROVÁZÁNÍ S IPRM ANALÝZA EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE Město a hlavní geografické údaje Demografie Ekonomický rozvoj Sociální integrace Životní prostředí Přitažlivé město Dostupnost a mobilita Správa věcí veřejných Finanční analýza města Shrnutí základních místních disparit SWOT ANALÝZA SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ PODMÍNEK ROZVOJE MĚSTA A ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města Zdůvodnění výběru zóny POPIS ZÓNY/TÉMATU KVANTITATIVNÍ I KVALITATIVNÍ POPIS ZÓNY/TÉMATU Demografie v zóně Ekonomický rozvoj v zóně Sociální integrace Životní prostředí Přitažlivá zóna Dostupnost a mobilita Správa věcí veřejných SWOT analýza vymezené zóny VIZE, GLOBÁLNÍ CÍL Vize Globální cíl STANOVENÍ CÍLŮ, STRATEGIE Specifické cíle IPRM Strategie IPRM Přehled opatření a aktivit IPRM Popis využití OP k dosažení cílů POPIS OPATŘENÍ A AKTIVIT OPATŘENÍ 1.1. ZVÝŠENÍ KVALITY URBANIZOVANÉHO PROSTŘEDÍ VE STŘEDU MĚSTA Aktivita Regenerace a revitalizace klidových zón a veřejných prostranství ve středu města OPATŘENÍ 1.2. ZKVALITNĚNÍ NABÍDKY MOŽNOSTÍ TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU Aktivita Rozšíření a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport OPATŘENÍ 2.1. ZVÝŠENÍ KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Aktivita Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí OPATŘENÍ 3.1. POSÍLENÍ KAPACIT PRO ŠPIČKOVÝ VÝZKUM VE MĚSTĚ Aktivita Vybudování centra excelence a propojení vědecko-výzkumné činnosti s praxí OPATŘENÍ 3.2. ROZŠÍŘENÍ NABÍDKY A ZVÝŠENÍ KVALITY UNIVERZITNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO LEPŠÍ UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ V PRAXI Aktivita Rozšíření a modernizace infrastruktury pro univerzitní vzdělávání Aktivita Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání Aktivita Rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a rozvoj partnerství

3 4. POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ KVANTIFIKACE CÍLŮ A DEFINOVÁNÍ INDIKÁTORŮ VÝCHODISKA PRO TVORBU SOUBORU INDIKÁTORŮ INDIKÁTORY PRO MĚŘENÍ GLOBÁLNÍHO A SPECIFICKÝCH CÍLŮ INDIKÁTORY PRO MĚŘENÍ CÍLŮ OPATŘENÍ MONITORING IPRM ZPŮSOB PROVEDENÍ ZMĚN IPRM FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM CELÉHO IPRM FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM ČÁSTI IPRM FINANCOVANÉ Z ROP SV POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI TVORBĚ A REALIZACI IPRM PARTNERSTVÍ PŘI TVORBĚ DOKUMENTU IPRM ZAPOJENÍ PARTNERŮ V JEDNOTLIVÝCH FÁZÍCH PARTNERSTVÍ MĚSTA A VEŘEJNOSTI POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZPŮSOBU ŘÍZENÍ IPRM ŘÍDÍCÍ STRUKTURA IPRM Město Pardubice Řídící výbor Manažer IPRM Pracovní skupina Projektové týmy Regionální rada SV Řídící orgán TOP Grafické znázornění řídící struktury VZÁJEMNÁ KOMUNIKACE ŘÍDÍCÍ STRUKTURY IPRM A JEJÍHO OKOLÍ Komunikace řídící struktury IPRM a RR SV (ÚRR) Komunikace řídící struktury IPRM a veřejnosti PARTNEŘI A JEJICH ZAPOJENÍ DO PŘÍPRAVY REALIZACE IPRM VÝBĚR DÍLČÍCH PROJEKTŮ IPRM Způsob výběru dílčích projektů městem ANALÝZA RIZIK IPRM METODIKA ANALÝZY SEZNAM RIZIK A OPATŘENÍ K JEJICH ELIMINACI ČI OMEZENÍ DOPADU IPRM A NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI A ZÁKAZ DISKRIMINACE UDRŽITELNÝ ROZVOJ PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP PŘÍLOHY

4 Úvod Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města, v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů v programovacím období Integrovaným plánem rozvoje města se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tématického přístupu města, a které směřují k dosažení společného cíle či cílů města. Město Pardubice patří do cílové skupiny měst (obce s více než 50 tis. obyvateli), pro které je zpracování IPRM podmínkou k čerpání prostředků v rámci urbánní prioritní osy/oblasti podpory ROP. Prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje města Pardubic PŘITAŽLIVÉ MĚSTO (dále IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO ) budou financovány projekty ve vymezeném území centra města spadající do oblasti podpory 2.1. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO zahrnuje doplňkově a pro informaci také uvádí aktivity/projekty vhodné pro tématické operační programy ČR, naplňující aktivity prioritních oblastí IPRM. Při zpracování IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO bylo postupováno dle metodických materiálů a pokynů (Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města vydaný na základě Usnesení vlády ČR ze dne č. 883 v aktuálním upraveném znění ze dne , Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM ROP Severovýchod verze č ze dne , Prováděcí dokument ROP NUTS II SV pro období verze 1.03 z ) tak, aby zpracovaný IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO mohl být předložen v rámci 8. kola výzvy vyhlášené dne do Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center a byl v souladu s podmínkami Výzvy pro předkládání IPRM v rámci ROP SV oblast podpory 2.1. ze dne Integrovaný plán rozvoje města Pardubic PŘITAŽLIVÉ MĚSTO navazuje na komplexní strategii rozvoje města (Strategický plán rozvoje města Pardubice) a z ní vycházející Akční plány v aktuálním znění a je nástrojem na koordinaci a realizaci vybraných aktivit vedoucích k rozvoji středu města. Integrovaný plán rozvoje města Pardubic PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je zpracovaný pro plánovací období a je koncipován jako zónový integrovaný plán, tzn. zaměřený na vybranou geograficky vymezenou část města zónu. Integrovaný plán města Pardubic PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je podle kritérií Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM ze srpna 2007, v upraveném znění z června 2008 zpracován jako plán pro vymezenou centrální část střed města splňující vybraná kritéria pro výběr území s vysokým potenciálem růstu, viz Metodický pokyn kapitola ad 1) c). IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO bude realizován individuálními projekty v souladu s nastavenými opatřeními a aktivitami, které směřují k naplnění vize a k dosažení cílů v daném území. S těmito projekty je pracováno v úzké vazbě na jednotlivé operační programy, aby došlo k zajištění synergického efektu a maximálního využití prostředků z fondů EU pro město Pardubice. Tyto projekty jsou směřovány do několika tématických operačních programů, ale největší pozornost je vzhledem k zaměření IPRM věnována Regionálnímu operačnímu programu. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje na základě Smlouvy o dílo uzavřené se Statutárním městem Pardubice. 4

5 Seznam použitých zkratek AP Akční plány Strategického plánu města Pardubice BČOV Biologická čistírna odpadních vod CZT Centrální zdroj tepla ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DPMP Dopravní podnik města Pardubic a.s. DV Další vzdělávání DZSV Dlouhodobé základní směry výzkumu EK Evropská komise ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie EVO Energetické využívání odpadů KHK Pk Krajská hospodářská komora Pardubického kraje KHS Krajská hygienická stanice KPSS Komunitní plánování sociálních služeb KrÚ Pk Krajský úřad Pardubického kraje ICT Informační a komunikační technologie IDS Integrovaný dopravní systém IFR Instrument Flight Rules - Pravidla pro let podle přístrojů IOP Integrovaný operační program IPRM Integrovaný plán rozvoje města IPRM Integrovaný plán rozvoje města Pardubic PŘITAŽLIVÉ MĚSTO PŘITAŽLIVÉ MĚSTO IRER Institut rozvoje evropských regionů o.p.s. IZS Integrovaný záchranný systém KONEP Koalice nevládek Pardubicka o.s. LBC Lokální biocentrum LDN Léčebna dlouhodobě nemocných LSPP Lékařská služba první pomoci MHD Městská hromadná doprava MLC Multimodální logistické centrum MMR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR MSP Malé a střední podniky MŠ Mateřská škola NATURA 2000 Soustava chráněných území NČ Národní číselník NNO Nestátní neziskové organizace NRBK Národní biokoridor NRP ČR Národní rozvojový plán ČR NSRR ČR Národní strategický referenční rámec ČR NUTS Územní statistická jednotka EU NUTS II SV Region soudržnosti Severovýchod OP Operační program OP VaVpI Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VpK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ORP Obec s rozšířenou působností (obec III. stupně) Pk Pardubický kraj PO Prioritní oblast/osa POH Plán odpadového hospodářství Pardubic POU Pověřený obecní úřad 5

6 PPP PRK PS PT RBK RM RES REZZO RLZ ROP ROP SV RP EU RPIC RR SV ŘO ŘSD ŘV SC SEA SLDB SMO ČR SPRM SRR ČR SOŠ SOU SOZS SWOT TOP TP TPP ÚMO UPa ÚP ÚPM ÚRR ÚSES ÚSP ÚZPI VaV VFR VRR VŠ VYDIS ZDRAVÍ 21 ZM ZŠ ZUŠ ZTP ZVHS ZZS PAK ŽP Private public partnership (partnerství veřejného a soukromého sektoru) Program rozvoje Pardubického kraje Pracovní skupina Projektový tým Regionální biokoridor Rada města Registr ekonomických subjektů Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Rozvoj lidských zdrojů Regionální operační program Regionální operační program Severovýchod Rámcové programy EU Regionální poradenské a informační centrum Pardubice s.r.o. Regionální rada Severovýchod Řídící orgán Ředitelství silnic a dálnic Řídící výbor Specifický cíl Strategic Environmental Assesment strategické posuzování vlivů na životní prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Svaz měst a obcí ČR Strategický plán rozvoje města Pardubice Strategie regionálního rozvoje ČR Střední odborná škola Střední odborné učiliště Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby Tématický operační program Tělesně postižení TechnoPark Pardubice Úřad Městského obvodu Univerzita Pardubice Úřad práce Územní plán města Pardubice Úřad regionální rady Územní systém ekologické stability Ústav sociální péče Ústav zemědělských a potravinářských informací Výzkum a vývoj Visual Flight Rules - Pravidla pro let "za vidu" Výbor Regionální rady Vysoká škola Východočeský dopravní integrovaný systém Program Světové zdravotní organizace Zastupitelstvo města Základní škola Základní umělecká škola Zdravotně tělesně postižení Zemědělská vodohospodářská správa Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje Životní prostředí 6

7 1. Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza Cílem této kapitoly bylo identifikovat problémy, které musí IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO řešit, a zajistit tak logický rámec pro výběr strategie, cílů, priorit a aktivit IPRM na základě analýzy dostupných dokumentů, dat a odborných diskusí s relevantními subjekty. Poznatky z těchto analýz logicky zdůvodňují potřebu finanční podpory a intervence a vytváří základ pro stanovení priorit IPRM Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM Integrovaný plán rozvoje města Pardubic PŘITAŽLIVÉ MĚSTO (dále IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO ) vychází ze strategických a programových dokumentů zpracovaných na národní, krajské a regionální úrovni. Přehled těchto dokumentů s vazbou na IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO uvádí tabulka č. 1. Tabulka č. 1 Přehled relevantních dokumentů s vazbou na IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO Dokument zkratka působnost www Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost SOZS národní onalni_politika/regionalni_politika _EU_2007_2013/Dokumenty/Rozh odnuti_rady_sozs_2006_702_es. pdf Strategie regionálního rozvoje České republiky SRR ČR národní egionalni%20politika/srr_dokume nt.doc Národní rozvojový plán České republiky NRP ČR národní ri-l-nrp---iii.-nrp-upraveny---str- 113-a-124.pdf Národní strategický referenční rámec ČR NSRR ČR národní NSRR_final_1.pdf Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VaVpI národní amy_2007_2013/op_vyzkum_a_v yvoj_pro_inovace/microsoft_word _OP_VaVpI_do_vlady.pdf Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP VpK národní amy_2007_2013/op_vzdelavani/s 7

8 G_OP_VK_styl_upravy_final_b.pdf Regionální operační program NUTS II SV Program rozvoje Pardubického kraje (aktualizace z roku 2006, výhled ) Strategický plán rozvoje města Pardubice pro další plánovací období Akční plány Strategického plánu rozvoje města Pardubice ROP PRK SPRM AP krajská krajská regionální regionální Územní plán města Pardubic ÚPM regionální Pramen: Zpracovatel IPRM ument.asp?thema=2987&category =&item= a/dulezite_informace/stratplan/?po d=di a/dulezite_informace/stratplan/sp_ akcni/ a/dulezite_informace/uzemniplan/?pod=di IPRM je nástrojem naplnění strategie rozvoje města. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je v souladu s relevantními strategickými dokumenty, které byly zpracovány v rámci města včetně Územního plánu města Pardubic. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO má vazbu na stávající relevantní národní, krajské a městské strategie rozvoje a tématicky zaměřené koncepce na národní, krajské a regionální úrovni. Soulad IPRM s relevantními dokumenty lze doložit tematickým a obsahovým zaměřením prioritních os, oblastí podpory, kritických oblastí: Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost (SOZS) Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost (SOZS) jsou hlavním legislativním dokumentem na úrovni EU, který určuje strategii EU v oblasti regionální politiky pro programovací období SOZS vymezují orientační rámec pro členské státy při přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů pro období Integrovaný plán rozvoje města Pardubic PŘITAŽLIVÉ MĚSTO navazuje na SOZS a odráží klíčové body především prvních dvou z celkového počtu tří priorit Obecných zásad pro politiku soudržnosti , které jsou zaměřeny na: - zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst zlepšením jejich přístupnosti, zajištěním odpovídající kvality a úrovně služeb a ochranou životního prostředí, - podporu inovace, podnikavosti a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro výzkum a inovace, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Z hlediska územního rozměru politiky soudržnosti IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO naplňuje cíle vymezené v opatření 2.1 Příspěvek měst k růstu a zaměstnanosti, které je zaměřeno na podporu měst jako motorů regionálního rozvoje, konkrétně na zlepšení konkurenceschopnosti a na rozvoj služeb, na podporu vnitřní soudržnosti měst a na zlepšování fyzického prostředí jako nezbytných podmínek pro udržitelný hospodářský rozvoj. SOZS kladou důraz také na integrovaný přístup při plánování rozvoje měst, aby byla zajištěna soudržnost investic a komplexnost řešení dané problematiky. Podpora projektů začleněných do integrovaných plánů rozvoje měst je doporučený postup explicitně zmíněný v SOZS. 8

9 Strategie regionálního rozvoje České republiky (SRR ČR) Strategie regionálního rozvoje České republiky (SRR) je východiskem pro přípravu regionálních programů rozvoje a pro formulaci regionálních přístupů v rámci sektorových a odvětvových politik a programů včetně operačních programů strukturálních fondů. Rozvojově zaměřený cíl strategie IPRM definuje Politika územního rozvoje České republiky ve smyslu nového zákona o územním plánování. Ta vymezuje 12 hlavních rozvojových oblastí a 11 rozvojových os v rámci ČR s výrazným soustředěním aktivit mezinárodního nebo republikového významu. Mezi definovanými póly rozvoje jsou také Pardubice, ležící na jedné z rozvojových os SRR. Národní rozvojový plán České republiky (NRP ČR) Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument pro aktuální programovací období, který popisuje strategii členského státu EU pro získání podpory ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. Vyhodnocuje stav a vývoj členské země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je plně v souladu s Národním rozvojovým plánem a jeho prioritními osami. Dle stanovených prioritních oblastí IPRM jsou zřetelné vazby a provázání témat se všemi prioritními osami NRP, zvláště pak s prioritní osou Vyvážený a harmonický rozvoj území České republiky priorita 2. Rozvoj městských oblastí. Cílem priority Rozvoj městských oblastí je posilování role měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionů. Priorita Rozvoj městských oblastí NRP je propojena s ostatními prioritami NRP, jejichž realizace ovlivňuje městské prostředí a dochází tedy k provázání IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO se všemi prioritními osami NRP: - dobudování a zkvalitnění infrastruktury ve městech z pohledu dostupnosti a z hlediska ochrany životního prostředí a posilování zdravého způsobu života (PO Životní prostředí a dostupnost) - posilování zaměstnanosti, podpora rozvoje vzdělanosti a sociální soudržnosti (PO Rozvoj moderní a konkurenceschopné společnosti) - podpora kapacit VaV, inovací (PO Posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky) - komplexní regenerace částí měst v oblasti sociální, ekonomické urbanistické, architektonické, kulturní a ekologické (PO Vyvážený a harmonický rozvoj území ČR). NRP také přímo zmiňuje, že prostřednictvím priority 2. Rozvoj městských oblastí budou realizovány především integrované projekty řešící komplexním způsobem socioekonomickou přeměnu daného území, tedy IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je plně kompatibilní s cíli a prioritami Národního rozvojového plánu na období Národní strategický a referenční rámec České republiky (NSRR ČR) Národní strategický referenční rámec navazuje na Národní rozvojový plán. Je to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je popsán mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je v plně souladu s NSRR. Přímá vazba je na IV. strategický cíl Vyvážený rozvoj území, priorita B. Rozvoj městských oblastí. Strategický cíl Vyvážený rozvoj území zohledňuje územní rozměr politiky soudržnosti a různorodé podmínky jednotlivých regionů. Priorita B. Rozvoj městských oblastí akcentuje rozvojovou strategii a směry podpory rozvoje městských oblastí a měst jako pólů rozvoje a území v rozvojových osách, kterými se šíří jejich rozvojové impulsy do okolí. Priorita B. Rozvoj městských oblastí, přímo zdůrazňuje podporu regionálním centrům (krajská města a města nad obyvatel) a jejich funkčním seskupením s cílem posílit jejich význam v regionální, národní a evropské prostorové ekonomice coby tahounů růstu. 9

10 Vazba IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO na NSRR je zřetelná v následujících hlavních bodech, na které se priorita NSRR soustředí: podpora integrovaných projektů zaměřených na revitalizaci a změnu funkčního využití vybraných městských částí, péče o životní prostředí ve městech, podpora zdravého způsobu života. Rovněž je podpora zaměřena na podporu sociální soudržnosti městských komunit. Priorita NSRR je v neposlední řadě zaměřena také na rozvoj inovačního potenciálu. S tím bezprostředně souvisí řada opatření zvyšující nabídku a posilujících dostupnost kulturních a sociálních služeb. V prioritě B. Rozvoj městských oblastí je také zdůrazňováno, že v oblasti rozvoje a obnovy měst či jejich částí bude podpora zaměřena na využití nových přístupů, jako je tématická či územní koncentrace intervence realizovaná podle integrovaných plánů rozvoje měst. I zde je IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO plně v souladu s cíli a podmínkami priorit NSRR Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) patří mezi tematické operační programy (TOP) v cíli Konvergence. OP VaVpI je zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO svým zaměřením vychází z OP VaVpI. Přímou vazbu má na Prioritní osu 1. Evropská centra excelence a Prioritní osu 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je v souladu s Prioritní osou 1. Evropská centra excelence, konkrétně s oblastí podpory 1.1. Evropská centra excelence a s Prioritní osou 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity, konkrétně s oblastí podpory 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VpK) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VpK) je vícecílový tématický operační program financovaný z prostředků cíle Konvergence a z prostředků pro cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost pro území hl.m. Praha. OP VpK je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO svým zaměřením vychází z OP VpK. Přímou vazbu má na Prioritní osu 2. Terciální vzdělávání, výzkum a vývoj, oblasti podpory 2.2, 2.3 a 2.4. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je v souladu s OP VpK, Prioritní osou 2, konkrétně s oblastí podpory 2.2 Vysokoškolské vzdělávání, oblastí podpory 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji a oblastí podpory 2.4 Partnerství a sítě. Regionální operační program NUTS II Severovýchod (ROP SV) Regionální operační program (ROP) je základním strategickým dokumentem finanční a technické povahy pro konkrétní region soudržnosti, který zpracovávají členské země EU. V dokumentu jsou detailně popsány cíle a priority, které chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období, je zde uveden popis typových aktivit, na které lze čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Regionální operační program NUTS II Severovýchod (ROP SV) je v programovacím období hlavním nástrojem pro rozvoj regionu soudržnosti Severovýchod. ROP NUTS II 10

11 Severovýchod je určen pro region soudržnosti Severovýchod tvořený z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO svým zaměřením vychází z ROP NUTS II SV. Přímou vazbu má na prioritní osu 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center (obce s více než obyvateli). Cílem oblasti podpory 2.1 je posilovat roli měst jako pólů růstu a rozvoje regionu. K dosažení tohoto cíle jsou podporovány aktivity a projekty zaměřené na regeneraci a revitalizaci tzv. brownfields nacházejících se uvnitř urbanizovaných území; na obnovu vybraných městských částí a objektů s cílem zvýšit atraktivitu města a kvalitu života v nich, včetně revitalizace a regenerace veřejných prostorů; na rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání, dalšího vzdělávání, rozvoj infrastruktury v oblasti volnočasových aktivit; v oblasti zdravotnictví a infrastruktury v oblasti sociálních věcí s cílem zvýšení standardů kvality života, dále na investice vedoucí ke zvýšení bezpečnosti obyvatel a ochrany majetku. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je konkrétně zaměřen na revitalizaci a regeneraci veřejných prostranství včetně veřejné zeleně a parkovacích ploch; na výstavbu a modernizaci infrastruktury pro volnočasové aktivity podmiňující zvyšování nabídky a možností trávení volného času; na investice do výstavby a rozvoje infrastruktury v oblasti sociální péče a služeb v rámci zlepšení kvality těchto služeb; investice pro rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí. IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO naplňuje a má, prostřednictvím těchto opatření a aktivit, přímou vazbu na ROP NUTS II SV a nepřímo je také provázán s dalšími prioritními osami ROP NUTS II SV. Lze tedy konstatovat, že IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO splňuje podmínku kompatibility s tímto nadřazeným strategickým dokumentem. Program rozvoje Pardubického kraje (PRK), aktualizovaný z roku 2006 s výhledem na období Program rozvoje Pardubického kraje (PRK) je jedním z významných strategických dokumentů určujících hlavní směry rozvoje kraje na období Vedle základní vize kraje, globálního cíle a strategických cílů obsahuje dokument specifické cíle, které dále rozvíjí jednotlivé prioritní oblasti. V rámci PRK bylo stanoveno 7 prioritních oblastí (Ekonomika; Technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území; Lidské zdroje a kvalita života; Venkovský prostor a zemědělství; Životní prostředí; Cestovní ruch a Činitelé). IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je zpracován ve vazbě na prioritní oblasti tohoto střednědobého strategického dokumentu na krajské úrovni. Přímou vazbu má dokument IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO na prioritní oblast Ekonomika (specifický cíl 2. Růst podílu výzkumu, nových technologií a inovací v ekonomice kraje v souladu s vývojem na trhu práce), na prioritní oblast Lidské zdroje a kvalita života (specifický cíl 2. Zvyšovat otevřenost a propustnost vzdělávacích systémů v kraji, specifický cíl 3. Zlepšovat životní podmínky a kvalitu života obyvatel kraje, specifický cíl 4. Posilovat kulturní rozmanitost kraje a identifikaci obyvatel s krajem, specifický cíl 5. Podporovat volnočasové aktivity a sportovní vyžití obyvatelstva kraje). Nepřímá vazba IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je na prioritní oblasti Životní prostředí, (specifický cíl 1. Zlepšovat kvalitu složek životního prostředí, specifický cíl 2. Snižovat produkci odpadů, zajišťovat neškodné nakládání s odpady a odstraňovat škodlivé látky ze životního prostředí, specifický cíl 3. Chránit a revitalizovat krajinu, specifický cíl 4. Zvyšovat ekologické povědomí a odpovědnost obyvatel) a prioritní oblasti Činitelé (specifický cíl 3. Rozvíjet partnerské vztahy v rámci ČR i v zahraničí, 4. Zajišťovat efektivní a adekvátní ochranu obyvatel kraje). Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO je plně v souladu s prioritami a cíli Programu rozvoje Pardubického kraje. 11

12 Strategický plán rozvoje města Pardubice pro další plánovací období (SPRM) Město Pardubice má zpracován střednědobý strategický rozvojový dokument Strategický plán rozvoje města Pardubice pro další plánovací období (SPRM), který je zastřešujícím strategickým rozvojovým dokumentem rozvoje města. SPRM vymezuje 4 kritické oblasti: - A. Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly; - B. Přitažlivé, aktivní město; - C. Životní prostředí a bydlení; - D. Doprava. Všem kritickým oblastem by měla být věnována pozornost a soustředěna podpora v souvislosti s celkovým rozvojem města. Dle stanovených prioritních oblastí IPRM PŘITAŽLIVÉ MĚSTO jsou zřetelné vazby, ať přímé či nepřímé a provázání témat se všemi kritickými oblastmi SPRM. Přímá vazba IPRM na SPRM je na kritickou oblast A. Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly (cíl 4.5), na kritickou oblast B. Přitažlivé, aktivní město (cíl 2.3, cíl 6.2) a také na kritickou oblast C. Životní prostředí a bydlení (cíl 3.1). IPRM dále nepřímo odráží také kritickou oblast D. Doprava (cíl 3.3). Akční plány Strategického plánu rozvoje města Pardubice (AP) Akční plány Strategického plánu rozvoje města Pardubice představují krátkodobý realizační plán nezbytných aktivit včetně předpokládaných termínů plnění, stanovení odpovědných osob a garantů pro naplnění cílů stanovených ve Strategickém plánu rozvoje města. Zastupitelstvo města schválilo tyto Akční plány v roce Akční plány obsahují projekty a přesně stanovené úkoly, které se město zavázalo realizovat v letech Akční plány detailněji rozpracovávají Strategický plán rozvoje města Pardubice a mají na něj silnou vazbu. Výše byla doložena vazba IPRM na Strategický plán rozvoje města Pardubice, a protože Akční plány vychází z Profilu města zpracovaného v rámci Strategického plánu rozvoje města Pardubic lze tedy konstatovat, že IPRM je plně kompatibilní také s těmito Akčními plány. Územní plán města Pardubice 2001 (ÚPM) Územní plán vyjadřuje hlavní záměry a zásady prostorového a funkčního uspořádání a rozvoje daného území, stanovuje podmínky zastavitelnosti území, vymezuje místní územní systémy ekologické stability a plochy pro veřejně prospěšné stavby. Územní plán města Pardubice řeší území v rozsahu správních hranic města Pardubic a byl schválen Zastupitelstvem města Pardubice v roce Návrhové období územního plánu není stanoveno, protože dokument je průběžně aktualizován. V současné době probíhají 9. změny a 10. jsou připravovány. Větší změna ÚPM bude v souvislosti se změnou zákona (Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), prozatím však není zřejmý časový horizont. Hlavní cíle územního plánu Pardubic směřují k vytvoření podmínek pro zkvalitnění života v celém správním území města a k využití všech kvalit a pozitiv Pardubic, podmínek sloužících rozvoji ekonomické prosperity, posílení jejich významu a jejich jedinečnosti. Smyslem a cílem pořízení územního plánu je získání jednoho ze základních nástrojů pro řízení a regulaci rozvoje města. Základním cílem, který bude sledovat dlouhodobá koncepce územního plánu, je vytvoření podmínek pro posílení pozice Pardubic jako centra dopravy, regionálního centra ekonomických aktivit, vzdělanostního, kulturního, společenského a správního centra regionu. Pro své obyvatele budou Pardubice rozvíjeny ve všech svých sociálních funkcích. Fyzické a životní prostředí města, stejně jako vybavení dopravní a technickou infrastrukturou dosáhne úrovně srovnatelných evropských měst. 12

13 IPRM odráží zásady Územního plámu města Pardubice a plně respektuje základní zásady uspořádání území vymezené v územním plánu. Jedná se o zásady urbanistické koncepce, funkční využití ploch a jejich uspořádání, zásady uspořádání ploch pro bydlení a občanské vybavení, zásady uspořádání ploch pro sport a rekreaci, zásady upořádání ploch pro výrobu, zásady uspořádání dopravního vybavení, zásady uspořádání technického vybavení, vymezení územního systému ekologické stability, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana zemědělského půdního fondu. Město Pardubice má v rámci strategického plánování zpracovány a podle potřeb také aktualizuje rozvojové dokumenty, koncepce a strategické materiály pro jednotlivé oblasti, které nastavují směry rozvoje konkrétních oblastí (např. sociální služby, cestovní ruch, aj.). Tyto dokumenty byly analyzovány v rámci kapitoly 1.2 Analýza ekonomické a sociální situace Analýza ekonomické a sociální situace Účelem analýzy ekonomické a sociální situace bylo popsat město Pardubice podle 6 prioritních oblastí stanovených Metodickým pokynem MMR, zhodnotit podmínky a rozvoj města a zdůvodnit výběr zóny a vybranou zónu popsat. Pro zpracování dat do ekonomické a sociální analýzy byl zvolen postup s vazbou na Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM a postup v souladu s Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM ROP Severovýchod. Analýza současné socioekonomické situace města byla zpracována pomocí dvou typů vstupních dat: - primárních dat, která byla získána především z Profilu města zpracovaného v rámci Strategického plánu rozvoje města Pardubice s výhledem , z něhož byly využity některé relevantní části, které byly modifikovány v rámci přípravy IPRM. - sekundárních dat, jedná se především o statistická data od relevantních subjektů. Statistická data byla zjišťována za období a byla získána např. prostřednictvím členů pracovní skupiny při zpracování IPRM nebo ze statistických dat od následujících relevantních subjektů: - Český statistický úřad Pardubice - Dopravní podnik města Pardubic a.s. - Institut rozvoje evropských regionů o.p.s. - Krajský úřad Pardubického kraje (Odbor zdravotnictví, Odbor životního prostředí a zemědělství) - Magistrát města Pardubic a jeho odbory - Univerzita Pardubice - Úřad práce Pardubice - a dalších subjektů. Získané údaje za město Pardubice byly porovnávány, umožňovala-li to datová základna, s vyššími územními celky - se správním obvodem obce s rozšířenou působností (ORP) Pardubice, okresem Pardubice, Pardubickým krajem nebo Českou republikou. Zpracování socioekonomické analýzy bylo podmíněno dostupností statistických dat. Některá data nebyla v tomto rozsahu dostupná, a to např. z důvodu úzce vymezeného území (město, vymezená zóna), dále z hlediska způsobu sledování a získávání statistických dat (např. data pocházející ze Sčítání lidu, domů a bytů prováděného jednou za 10 let, apod.) nebo z jiných důvodů. 13

14 Město a hlavní geografické údaje Pardubice jsou jedním ze 13 krajských měst České republiky a nachází se 108 km východně od hlavního města Prahy. Poloha Pardubic na celorepublikové úrovni je příznivá z dopravního hlediska. Celorepublikový význam Pardubic je zdůrazněn mezinárodním železničním koridorem, mezinárodním letištěm s vojenským i civilním provozem, splavností řeky Labe v katastru města a výstavbou silničního napojení Pardubic na dálniční síť. Poloha města je na krajské úrovni výrazně excentrická. Město Pardubice leží v západní části Pardubického kraje, který je spolu s Královéhradeckým a Libereckým krajem součástí regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod. Města Pardubice a Hradec Králové tvoří pardubickohradeckou aglomeraci. Pardubice se rozkládají v Polabské nížině, na soutoku řeky Labe s Chrudimkou. Rovinatý ráz krajiny ovlivňuje i nízkou nadmořskou výšku města, která dosahuje 215 až 237 m n. m. Pardubice leží na usazeninách české křídové pánve tvořené zejména jílovci, slínovci, opukami a pískovci; fytogeograficky patří do oblasti mírného pásma opadavých listnatých lesů palearktické oblasti. Klimatické podmínky ve městě Pardubice jsou také ovlivněny polohou města v nížinné oblasti, a proto zde převažuje teplejší a sušší klima. Pardubice zaujímají s rozlohou 83 km 2 (tj. 9,4% plochy okresu Pardubice a 20,2% rozlohy ORP Pardubice) 11. místo mezi 13. krajskými městy ČR. Území města je rozdělené na 20 katastrálních území. Město Pardubice je správním centrem Pardubického kraje, statutárním městem, od krajským městem a v oblasti přenesené působnosti je také od obcí s rozšířenou působností (obcí III. stupně) a dále obcí s pověřeným obecním úřadem (obcí II. stupně). Město Pardubice je rozděleno na 8 městských obvodů, které tvoří 32 částí. Administrativní členění města zobrazuje obrázek č. 1. Magistrát města Pardubic (MmP) se sídlem v Pardubicích je orgánem Statutárního města Pardubice a vykonává činnost na území města v rozsahu určeném zákonem. V Pardubicích sídlí také významné subjekty a instituce, např. CzechInvest, Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod a řada dalších. V současné době je město Pardubice populačně nejsilnějším sídlem Pardubického kraje a největším ekonomickým a hospodářským centrem s vysokou koncentrací průmyslu. Hospodářský význam města určují především průmyslové podniky zaměřené zejména na průmysl strojírenský, elektrotechnický, chemický, dále na stavebnictví, potravinářský, automobilní a textilní průmysl a na energetiku. Pardubice jsou také přirozeným obchodním centrem regionu s významnou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí. Město je centrem komerčních a veřejných služeb Pardubického kraje a přirozeným střediskem v oblasti kultury, sportu a společenského dění. 14

15 Obrázek č. 1 - Administrativní členění města Pardubic podle územní struktury (stav k ) Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Shrnutí: - město Pardubice je jedním ze tří statutárních měst, která jsou součástí NUTS II Severovýchod - je součástí hradecko-pardubické aglomerace - přirozené centrum s administrativní, správní, hospodářskou, obchodní a kulturně společenskou funkcí v regionu - excentrická lokalizace města na území kraje - vysoká hustota zalidnění - poloha v rovinaté krajině na soutoku dvou řek v oblasti příznivých klimatických podmínek 15

16 Demografie Město Pardubice je nejlidnatější obcí Pardubického kraje a počtem obyvatel se řadí na 10. místo mezi krajskými městy ČR. V Pardubicích žilo k celkem obyvatel (z toho bylo žen, tj. 51,7 %), což představuje 17,45 % populace Pardubického kraje a 54,44 % obyvatel okresu Pardubice. Hustota zalidnění v Pardubicích k dosáhla 1080 obyvatel/km 2, což je 9,5 krát více než krajský průměr. Srovnání vybraných ukazatelů města s vyššími územními celky zobrazují v příloze tabulky č. 1 a 2. Od roku 2002 klesl počet obyvatel města z na v roce Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve městě Pardubice v letech zobrazuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve městě Pardubice v letech * ) Počet obyvatel v letech v Pardubicích * ) do roku 2001 údaje k datu sčítání lidi, domů a bytů; od roku 2002 údaje k ; v roce 2006 včetně připojení Hostovic v letech 1970 až 1991 obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené ve městě k trvalému pobytu) od roku 2001 osoby s trvalým pobytem včetně cizinců s dlouhodobým pobytem Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice V roce 2007 přibylo v Pardubicích přirozenou měnou 1) 131 obyvatel (přirozený přírůstek na obyvatel středního stavu je 1,5). Zřetelný přírůstek obyvatel přirozenou měnou (tj. kladný rozdíl počtu narozených a zemřelých) byl přitom ve městě naposledy zaznamenán v roce Pohyb obyvatel ve městě Pardubice v letech zobrazuje v příloze tabulka č. 3. Trend stárnutí populace ve městě Pardubice lze dokumentovat na vývoji průměrného věku, který se v letech zvýšil ze 39,5 na 42,0 roku a převyšuje průměrný věk ve vyšších územních celcích (ORP Pardubice, okres Pardubice, Pardubický kraj, NUTS II SV i v ČR). Průměrný věk mužů k činil 40,2 let a u žen 43,6 let. Z hlediska věkové struktury jsou Pardubice srovnatelné s Hradcem Králové. Věková struktura obyvatel ve městě kopíruje trendy většiny velkých měst v ČR a ve srovnání s krajskou úrovní je zde o 2 procentní body nižší zastoupení dětí do 14 let (oproti úrovni ČR je to o 1,5 procentního bodu méně). Podíl dětí do 14 let (předproduktivní věk) na celkovém počtu obyvatel města klesl v letech o dva procentní body na 12,7 %, zastoupení osob ve věku let (produktivní věk) stagnovalo kolem 70,3 % (v roce ,2%) a podíl osob pětašedesátiletých a starších (poproduktivní věk) se zvýšil v letech ze 14,4 % na 17,1 %. Pozvolna roste počet obyvatel v poproduktivním věku (např. vlivem poklesu úmrtnosti ve vyšším věku a s tím souvisejícím prodlužováním střední délky života) a dochází tak ke stárnutí populace. V letech vzrostla hodnota indexu stáří 2) v Pardubicích z 95,9 na 134,1. Věkovou strukturu ve městě Pardubice v letech 2000 a 2007 zobrazuje graf č. 1. 1) Přirozená měna rozdíl počtu (živě) narozených a zemřelých 2) Index stáří počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku do 14 let 16

17 Graf č. 1 Věková struktura ve městě Pardubice v letech 2000 a ,7 28,8 34,5 24, let let let 60 a více let ,0 29,4 36,1 19,5 0% 20% 40% 60% 80% 100% Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Saldo migrace v Pardubicích bylo trvale od roku 1993 záporné. Obyvatelstvo se od 90. let 20 stol. koncentrovalo do příměstských obcí, v nichž se rozvíjela bytová výstavba. Migrační úbytek obyvatelstva byl způsoben suburbanizací 3). Změna nastala až v roce 2005, kdy začal počet obyvatel města mírně stoupat, a to zejména vlivem zahraniční migrace. Město Pardubice zaznamenalo v posledních pěti letech největší příliv obyvatel z Prahy, Hradce Králové a Chrudimi. Nejvíce vystěhovalých z Pardubic směřovalo do Prahy, Hradce Králové, Chrudimi, Sezemic, Přelouče nebo Lázní Bohdaneč. Zatímco stěhováním mezi Pardubicemi a Prahou krajské město obyvatele trvale ztrácí, v případě migrační výměny s Hradcem Králové je situace opačná. Saldo stěhování obyvatel mezi Pardubicemi a Chrudimí je v úhrnu posledních pěti let vyrovnané. Migrační saldo v Pardubicích v roce 2007 činilo 555 obyvatel (migrační přírůstek na 1000 obyvatel středního stavu je 6,3). Celková bilance obyvatel za rok 2007 je tedy kladná a v absolutní hodnotě je přírůstek 686 obyvatel (přepočteno na 1000 obyvatel středního stavu je 7,8). Migrační saldo ve městě zobrazuje v příloze tabulka 3. Do budoucna lze očekávat, že pracovní dojížďka do Prahy bude nejvýznamnějším směrem vyjížďky obyvatel Pardubic. Služby na území města musí ve svých kapacitách zohledňovat příliv obyvatelstva za prací. Spádové území vymezené dojížďkou za prací je pak také minimálním spádovým územím pro služby, které město Pardubice nabízí, včetně služeb sociálních. Údaje o vzdělávání jsou získávány z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). V roce 2001 byli mezi patnáctiletými a staršími obyvateli města zastoupeny více než jednou třetinou vyučení a osoby se středním odborným vzděláním bez maturity (35,1 %) a téměř stejný podíl zaujímali středoškoláci s maturitou včetně absolventů VOŠ a nástavbového studia (34,7%). Vysokoškoláci v roce 2001 představovali v Pardubicích 11,6 % osob patnáctiletých a starších a převyšovali okresní (9,2%), krajský (7,0%) i republikový (8,9%) průměr. Pardubice disponují dobrou vzdělanostní strukturou s vysokým podílem vysokoškoláků. Obyvatelstvo 15-leté a starší podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání ve městě Pardubice přibližuje v příloze tabulka č. 4. 3) Suburbanizace stěhování obyvatel do zázemí měst 17

18 Národnostní struktura obyvatel města získaná také ze SLDB byla v roce 2001 bez výrazného zastoupení národnostních menšin. K české národnosti se v roce 2001 hlásilo 95,7% obyvatel Pardubic a mezi největší národnostní komunity ve městě patřila slovenská národnost (1,5%). Podle výsledků SLDB žilo v roce 2001 ve městě 71,7 % osob bez náboženského vyznání, 21,4 % bylo věřících osob a u 6,8% obyvatel nebyla otázka víry zjištěna. Největší zastoupení z celkového počtu věřících měla Církev římskokatolická (16,6%), Českobratrská církev evangelická (1,4%) a Církev československá husitská (1,2%). K náboženskému vyznání se častěji hlásily ženy (24,5 %). Budoucí vývoj počtu obyvatel Pardubic je možné relativně výrazně ovlivnit migrací, a to nejen zahraniční. Pokud by absolventi Univerzity Pardubice zůstali ve městě, mohly by Pardubice migračně růst. Přírůstek mladého obyvatelstva by navíc mohl pozitivně ovlivnit i přirozenou měnu města. Shrnutí: - nejlidnatější město v kraji - město Pardubice patří mezi města nad 50 tis. obyvatel - dlouhodobý trend poklesu počtu obyvatel (způsoben úbytkem obyvatel přirozenou měnou, migrací); ke změně trendu došlo až v posledních třech letech (zejména vlivem zahraniční migrace) - stárnutí populace - průměrný věk převyšuje průměrný věk ve vyšších územních celcích (ORP Pardubice, okres Pardubice, Pardubický kraj, NUTS II SV i v ČR) - jednotná národní a náboženská struktura obyvatel Ekonomický rozvoj V roce 2007 bylo v Pardubicích občanů v produktivním věku, což představuje 17,4 % občanů v produktivním věku na území Pardubického kraje a 0,8 % v ČR. Podle Registru ekonomických subjektů (RES) bylo v Pardubicích k celkem ekonomických subjektů, z toho fyzické osoby představovaly 77,7%. Z hlediska právní formy tvoří rozhodující složku mezi fyzickými osobami soukromí podnikatelé nezapsaní do obchodního rejstříku. Spolu s podnikateli zapsanými do obchodního rejstříku představovala v roce 2007 tato kategorie živnostníků 70,9 % všech subjektů ve městě. Mezi právnickými osobami zaujímají více než polovinu obchodní společnosti, z nichž mají jednoznačnou převahu společnosti s ručením omezeným. Počet ekonomických subjektů města představuje 75,4 % ekonomických subjektů OPR Pardubice, 21,0 % ekonomických subjektů kraje a 0,9% ekonomických subjektů ČR. Z hlediska odvětví převažující činnosti působí nejvíce ekonomických subjektů (75,8%) v terciárním a kvartérním sektoru, 22,7% v sekundárním sektoru a jen 1,5% v primárním sektoru. Nejvíce ekonomických subjektů bylo v Pardubicích v roce 2007 zastoupeno v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu (28,3% subjektů). Následovalo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti (23,7%) a na třetí místo se zařadil průmysl s 12,2%. Nejméně subjektů je v rámci hlavních odvětví zařazeno do veřejné správy (0,2%) a zemědělství, lesnictví a rybolovu (1,5 %). V odvětvích stavebnictví; činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti nebo ostatní veřejné, sociální a osobní služby počet ekonomických subjektů v posledních třech letech rostl. Naopak výrazný pokles zaznamenalo odvětví finanční zprostředkování. Ze subjektů se zjištěným počtem zaměstnanců se sídlem v Pardubicích bylo v roce 2007 celkem 68,2% (5 993 subjektů) bez zaměstnanců, více než pětina (24,6 %, subjektů) 18

19 s 1 až 9 zaměstnanci, zaměstnanců mělo 5,4% (471) subjektů, zaměstnanců mělo 1,5% (134) subjektů a nad 250 zaměstnanců mělo 0,4% (31) subjektů. Velkých firem nad 500 zaměstnanců bylo v Pardubicích k celkem 15. V kategorii nad zaměstnanců působí v Pardubicích celkem 7 subjektů, z toho ve městě dlouhodobě působí 4 nejvýznamnější průmyslové podniky v Pardubicích FOXCONN CZ s.r.o. Pardubice (výrobce výpočetní techniky), Aliachem a.s., odštěpný závod Synthesia Pardubice (chemický průmysl), Kiekert CS, s.r.o. Pardubice s provozem v Přelouči (elektrotechnika a automobilové komponenty), Panasonic Automotive Systems Czech, s.r.o. (výrobce mobilních telefonů a audiovizuální techniky). Kromě těchto 4 subjektů patří k největším zaměstnavatelům na území města s nejvyšším počtem zaměstnanců v Pardubicích také personální agentura XAWAX group, a.s., Pardubická krajská nemocnice, a.s., Univerzita Pardubice a Česká pošta, s.p. Mezi hlavní průmyslová odvětví z hlediska zaměstnanosti v Pardubicích patří zejména strojírenství, elektrotechnika a elektronika, chemický průmysl, stavebnictví, obchod a služby. Malé a střední podniky (MSP) zaujímají významné postavení ve zpracovatelském průmyslu, protože představují subdodavatelskou základnu pro velké průmyslové podniky a výrazně se podílí také na finální produkci náročnější na pracovní sílu. Jen malá část MSP disponuje dostatečným know-how pro realizaci všech činností inovačního procesu, proto MSP využívají služby specializovaných poradenských subjektů (např. CzechInvest, RPIC, KHK Pk, aj.). Míra spolupráce MSP s velkými podniky a s výzkumnými pracovišti UPa, s Akademií věd ČR, s výzkumnými ústavy (např. s Výzkumným ústavem organických syntéz a.s.) je poměrně nízká. Mezi další negativní faktory patří jejich malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky. Nezaměstnanost v Pardubicích se dlouhodobě pohybuje pod průměrem Pardubického kraje i České republiky. Míra registrované nezaměstnanosti měla v Pardubicích od roku 2004 klesající tendenci a v letech se pohybovala pod hodnotou 7,0 %; k byla 5,13 % a k dosáhla hodnoty 3,58 %. Míra registrované nezaměstnanosti k byla v ČR na úrovni 5,98%, v Pardubickém kraji dosáhla 5,43%, v okrese Pardubice byla 3,78 % a ve stejném období dosáhla v OPR Pardubice 3,75%. Nezaměstnanost v Pardubicích zobrazuje tabulka č. 3 a graf č. 2. Tabulka č. 3 Nezaměstnanost ve městě Pardubice v letech (stav k ) Rok Ukazatelé ) Uchazeči o zaměstnání celkem z toho: dosažitelní x x x ženy absolventi škol občané se zdravotním postižením Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 5,32 16,65 7,96 3,97 1,02 0,41 Míra registrované nezaměstnanosti (%) 2) výpočet z uchazečů celkem 5,46 6,18 6,44 6,41 5,38 3,89 výpočet z dosažitelných uchazečů x x x 6,14 5,13 3,58 1) včetně obce Hostovice, která se k připojila k městu Pardubice 19

20 2) míra nezaměstnanosti je vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání celkem (od roku 2005 také dosažitelných) a obyvatel ekonomicky aktivních (podle Sčítání lidu, domů a bytů k ) Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Graf č. 2 Nezaměstnanost ve městě Pardubice v letech (stav k ) uchazeči o zaměstnání celkem uchazeči o zaměstnání míra nezaměstnanosti 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 míra nezaměstnanosti v % ,00 Pozn.: od roku 2005 míra nezaměstnanosti počítána pouze z dosažitelných uchazečů o zaměstnání Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Ve struktuře nezaměstnaných ve městě podle jejich posledního zaměstnání převládali řemeslníci a opraváři (18,3 %) a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (17,3 %). Významně zastoupeni byli i provozní pracovníci ve službách a obchodě (15,0 %). Okolo 13,1 % žadatelů o práci tvořili bývalí nižší administrativní pracovníci (úředníci). Osoby s vysokou kvalifikací jsou zastoupeni minimálně. Počet uchazečů o zaměstnání se v Pardubicích od roku 2004 snižuje, viz tabulka č. 3. V evidenci Úřadu práce Pardubice bylo k celkem uchazečů o zaměstnání (ve stejném období bylo za okres Pardubice evidováno celkem uchazečů a za Pardubický kraj celkem uchazečů o zaměstnání). V roce 2007 se v Pardubicích, v porovnání s rokem 2006, snížil počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o 702 osob, tj. o 27,5%. Počet neumístěných absolventů škol v Pardubicích se k , v porovnání se stejným obdobím roku 2006, snížil na 129 uchazečů, tedy o 41 uchazečů. Počet neumístěných osob se zdravotním postižením klesl v Pardubicích k o 157 osob na 396, tj. o 28,4% ve srovnání se stejným obdobím v roce Počet neumístěných absolventů škol v okrese Pardubice se k , v porovnání se stejným obdobím roku 2006, snížil na 243 uchazečů, tedy o 80 uchazečů. Počet neumístěných osob se zdravotním postižením klesl v okrese Pardubice k o 324 osob na 738 (tj. o 30,5 %) ve srovnání se stejným obdobím v roce Počet volných pracovních míst v Pardubicích k dosáhl míst (viz tabulka č. 3) a zaznamenal v porovnání s rokem 2006 rostoucí tendenci o míst, tj. o 80,7 %. Počet volných pracovních míst v Pardubickém kraji dosáhl k celkem míst a zaznamenal v porovnání s rokem 2006 rostoucí tendenci o míst, tj. o 30,8 %. 20