SKLADACÍ PRIVES" JAHODY V PYRAMIDĚ BALÍČKOVÁNI' SAZENIC KALOVÝ EJEKTOR KUCHYŇA Z DÔB STARÝCH MÁM SLUNEČNÍ OHŘÍVAČ VODY GARNIŽE SUŠÁK NA PRÁDLO

Transkript

1 SKLADACÍ PRIVES" JAHODY V PYRAMIDĚ BALÍČKOVÁNI' SAZENIC KALOVÝ EJEKTOR KUCHYŇA Z DÔB STARÝCH MÁM SLUNEČNÍ OHŘÍVAČ VODY GARNIŽE SUŠÁK NA PRÁDLO UNIVERZÁLNY KLUČ ODSAVAČKA MATEŘSKÉHO MLÉKA AKVÁRIUM NA ZDI AKUSTICKÁ KONTROLKA POPLAŠNÉ ZAŘÍZENÍ KMITAVÁ BRUSKA ROZBRUŠOVACI PILA

2 OBSAH: ZOSTAVIL KAMIL ZOUFALÝ 1. NA LETO Skladaci prives UNIVERZÁL" NA CHATU Jahody v pyramidě 16 Balíčkováni sazenic 17 K natíráni plechových střech Ejektor na vyčerpáváni kalů 20 Vysúšanie muriva elektroosmózou 21 Sluneční ohřívač vody 22 Kuchyňa z dôb starých mám Polička s kořenkami DO BYTU Jednoduché garniže 32 Univerzálny patentný kľúč 33 Úprava hubice k vysavači 34 Sušák na prádlo do koupelny Instalace v příčce 36 Akvárium na zdi 36 Stojan na časopisy 38 Nástěnná plastika 38 Stinidlo na lampu 39 Odsávačka mateřského mléka Ještě k chlupatinám z chemlonu KONÍČKY Fotograf v prírode 42 Místo tapet: obři zvětšeniny Fotoamatérův archiv 46 Termostat pro akvárium 48 Osvětlovací rampa pro akvárium AUTO-MOTO Couvaci světlomety pro VAZ Akustická kontrolka 51 Poplašné zařízení 52 Dálkový teploměr 53 Snadná oprava státní poznávací značky STROJE A NÁSTROJE Rozbrušovaci pila na stůl 54 Kmitavá bruska 59 Pájeni hliníku cínem 62 Sklopné pravítko 63

3 SKLADACÍ PRÍVES UNIVERZÁL TECHNICKÉ ÚDAJE Dĺžka skrine Šírka skrine Dĺžka s ojom Výška v rozloženom stave Výška v zloženom stave Výška bočníc Výška závesu nad terénom Pôdorys obytného priestoru Svetlosť obytného priestoru Celková hmotnost (bez propán-butánových fliaš) Povolená hmotnosť naloženého prívesu Povolená max. rýchlosť Prives v rozloženom a transportnom stave ženia obytného privesu # Podvozok obytného prívesu 2820 mm 1660 mm 3650 mm 2160 mm 980 mm 350 mm 1600 x 2760 mm 1780 až 1820 mm 330 kg 420 kg 80 km/h valnika 1850 mm 1620 mm 3140 mm 750 mm 450 mm 350 mm 160 kg 420 kg 80 km/h Jednotlivé fázy rozlo- Autocamping ostáva najdostupnejšou možnosťou, ako stráviť dovolenku pri mori alebo v iných rekreačných oblastiach. Pretože sa zmenšujú možnosti stanovania vo voľnej prírode, vzrastá záujem o obytné prívesy. Ich továrenská výroba u nás sa iba začína a cena kupovaného privesu je veľká (asi Kčs). Preto vás chceme oboznámiť s vhodnou konštrukciou. Z niekoľkých desiatok sme vybrali prives, ktorého úžitkové vlastnosti sú pre naše podmienky najvhodnejšie: 1. Rozmery privesu umožňujú pomerne pohodlné ubytovanie dvoch dospelých a dvoch väčších detí. Šírka prívesu je prakticky taká ako šírka auta, čo umožňuje plynulú a bezpečnú jazdu. 2. To, že prives je skladací, zlepšuje jazdné vlastnosti (menši odpor vzduchu, menšia spotreba benzínu) a bezpečnosť jazdy (nerušený výhľad dozadu). Okrem toho možno prives výhodne garážovať zavesený pod stropom garáže (pri MB 1000 stačí výška stropu len 223 cm). 3. Prives je dobre izolovaný, takže sa dá využiť aj v zime. Jeho estetická úroveň je vysoká. 4. Obytnú skriňu možno ľahko vymeniť za korbu na prevážanie nákladov. 5. Celková hmotnosť (váha) je malá. 6. Prives sa dá pomerne ľahko vyrobiť, materiál stoji asi 9 až Kčs, prácnosť je asi 900 hodín. Záujemcov o sériovú výrobu upozorňujeme, že systém skladania je prihlásený na patentovanie a jednotlivé diely konštrukcie sú podané ako zlepšovací návrh v podniku Sportservis Bohumín pod č. 1/74 až 7/74. (Tento podnik vyrába podobný prives; vo vyhotovení Štandard stojí Kčs. V porovnaní s prívesom Univerzál má podľa údajov v prospekte trochu väčšie transportné rozmery šírka např. je 1980 mm, výška 1360 mm a o 50 kg väčšiu pohotovostnú hmotnosť.) Pretože v dokumentácii privesu Univerzál sa na základe štvorročnej prevádzky urobili niektoré zlepšenia, lišia sa výkresy od fotografií v niektorých detailoch. Red. 2

4 OPIS PRÍVESU UNIVERZÁL Kompletný príves má tri časti. Sú to: podvozok, obytná skriňa a nákladná korba. Podvozok v spojení s ktoroukoľvek časťou tvorí kompletný samostatný celok. Podvozok Je zvarený z oceľového uzatvoreného profilu, ktorý má rozmer 2 x 32 x 58. Možno použiť aj profily rozmerov 2 x 33 x 56, 2 x 37 x 60, 2x30x60, 1,5x40x60 alebo 1,5 x 30 x 65, Vyhovujú rozmerovo aj pevnostné, menšie odchýlky majú v hmotnosti. Výkres rámu podvozka je kótovaný tak, že zmena rozmeru profilu nemá vplyv na kótovanie rámu. To prakticky znamená, že pri použití ktoréhokoľvek uvedeného profilu sa vyrába rám bezo zmien výkresu. Iba pri prichytení podperných nôh treba podľa použitého profilu upraviť rozmery pozícií 1/13, 25/1 a 25/3. Odpruženie podvozka zabezpečujú kyvné ramená uložené v silentblokoch a štyri motocyklové teleskopy. Najlepšie je použiť kolesá, ktoré sa zhodujú s ťažným automobilom. Veľmi vhodné je použitie rezervných diskov s pneumatikami so zimnou vzorkou, čím sa tieto pneumatiky aspoň dobre využijú. Ich opotrebenie nie je veľké, pretože pri prívese sú ťahané. Ďalšou výhodou zhodných kolies je, že rezervné koleso sa dá použi^pri defekte. m Rozmery rámu podvozka sú určil* né pre koleso s rozmermi 1 5&,. x 14 (automobily Škoda MB looo'iftľalšie typy tejto značky). Pri pôi iného rozmeru kolesa, ale ibarriifp šieho, a to maximálne o 70 mrtvsa musí znížiť držiak teleskopov (rozmery 362, 322, 120) o rozdiel polomerov pôvodného a použitého kolesa. Upínací klb na guľu 1/2 je zakúpený v Kovovýrobe Valcverk pri Hořoviciach. Podľa správy z októbra 1974 má však výrobu prevziať Autodružstvo Praha. V každom prípade treba vlečné zariadenie kúpiť a pri typizovaní predložiť faktúru. 3

5 4

6 5

7 6

8 M

9 i

10 9

11 10

12 11

13 Obytná skriňa Steny skrine sa skladajú na závesoch do dolnej pevnej časti, strecha tvorí pri zložení jej veko.' Vnútorné usporiadanie je maximálne účelné, takže zabezpečuje pohodlný obytný priestor pre tri osoby, rozmerov 1600 x 1870 mm. Štvrté lôžko pre dieťa je na matraci položenom medzi lavicami na podlahe. Ak máte návštevu, na lavice prívesu sa pohodlne zmestí sedem dospelých ľudí. Kostra skrine je zhotovená zo smrekových a jaseňových lát s rozmermi 18x30 mm a 18*40 mm. Vyplnená je polystyrénom hrúbky 30 až 40 mm. Na podlahe je tvrdá preglejka 6 mm hrubá, okrem skrinky polepená PVC. Kostra je pokrytá zvonka laminátom hrúbky 1 mm, znútra hrúbky 1,5 mm. Pretože sa laminujú aj hrany stien, je kostra dokonale uzavretá, čo má veľký význam pre životnosť prívesu. Laminát sa môže nahradiť hliníkovým plechom alebo leteckou preglejkou okrem podbehov, ktoré sa v tomto prípade vyrobia z pozinkovaného plechu. Obidva krycie náhradné materiály sa musia na kostru nalepiť, pretože pri inom spôsobe prichytenia klesá podstatne pevnosť a životnosť prívesu. Z hľadiska pevnosti a odolnosti proti vode je laminát rozhodne vhodnejší. Izolácia stien je dimenzovaná na celoročné používanie. Ak rozšírime rámčeky otváracích okien, možno sklá zdvojiť. Okná sú zasklené organickým sklom 4 mm hrubým. Organické sklo môžeme nahradiť, normálnym 3 mm hrubým sklom, avšak hmotnosť prívesu vzrastie asi o 10 kg. Rámčeky otváracích okien sú z plechu 2 mm hrubého, ohnutého do uholníka. Vetranie prívesu zabezpečujú dve otváracie okná a vikier v streche, ďalej prieduchy v dverách a medzi stenami a strechou. Nábytok prívesu je zo smrekových a bukových lát, štýlu rámčekov s naglejeným Umacartom. Je ľahký, má pekný vzhľad a je praktický, lebo sa môže umývať. Matrace sú vyrobené z penovej gumy alebo podobného materiálu hrúbky 60 mm. Poťah matraca je z látky podľa vlastného výberu. Na varenie sa používa propán-butánový varič najlepšie s oddelenou fľašou; dve fľaše sa umiestia v skrinke na oji. Osvetlenie do prívesu nie je zakreslené, ponechávame ho na vfastnú voľbu. Možno použiť automobilovú batériu s použitím voľného prívodu od rozvodu vonkajšieho osvetlenia (sedempólová vidlica) prívesu, alebo samostatného rozvodu na napätie 220 V, ku ktorému sa už aj v našich autocampingoch začínajú budovať prípojky. Možné sú aj rôzne kombinácie zdrojov svetla, prípadne aj elektrického varenia. Valnfk Má jednoduchý a pritom pekný tvar. V spojení s podvozkom tvorí nákladný príves. Na prepravu batožín na dovolenku nie je vhodný, pretože nie je krytý. Vzhľadom na použitie podvozku od obytného prívesu a požiadavky zakrytia kolies má väčšie rozmery, čo je výhodné pri preprave ľahších materiálov a objemnejších vecí. Rám valníka je oceľový, elektricky zváraný z uzavretého obdĺžnikového profilu a ohnutých uholníkov z oceľového plechu hrúbky 2 mm. Použitý uzavretý profil 30*50/2 možno nahradiť podobným profilom, např. 35*45/2, 25*50/2, 35*50/2. Výkres rámu valníka je kótovaný tak, že zmena rozmeru profilu nemá vplyv na kótovanie rámu. To prakticky znamená, že pri použití iného rozmeru profilu sa vyrába podľa toho istého výkresu bezo zmien rozmerov. Na premontovanie nákladnej korby namiesto obytnej skrine (a naopak) na podvozok je najvhodnejšie zdvíhadlo, ktoré používame na garážovanie prívesu nad autom v garáži. VÝROBA PRÍVESU Podvozok a podperné nohy Na výrobu podvozku budeme potrebovať ručnú elektrickú vŕtačku a bežné zámočnícke náradie. Okrem toho si musíme dať niektoré súčiastky vysústružiť a zváracie práce musí urobiť kvalifikovaný zvárač, pretože podľa vyhlášky FMD 32/72 musí podvozok zvárať len odborník. Pri typizovaní musí sa o tom predložiť doklad. Všetky diely sa vyrábajú bežným spôsobom, nebudeme ho detailne opisovať. Ak prípadne nahradíme niektoré predpísané materiály, musí mať nový materiál minimálne takú istú pevnosť. Pri zváraných dieloch musí mať nový materiál zaručenú zvárateľnosť. Ak použijeme iné závesné zariadenie, musíme dodržať kótovanú vzdialenosť na upínacej guli. Na zváranie podvozka používame elektródy E 42.11, alebo E 42.16, alebo Príchytky 1/11 odporúčame privariť až po ich nastehovaní podľa upínacích skrutiek podlahy, ktorú nasadíme kvôli tomu na podvozok. Povrchovú úpravu podvozka urobíme tak, že ho nalakujeme po očistení zvarov a. dokonalom odmastení. Natrieme ho základnou olovnatou farbou a syntetickým vonkajším om, najlepšie čiernym, aby vhodne dopĺňal čierne gumové tesnenie a profily. Odporúčame ešte zakrytú časť podvozka (skriňu) naľakovať gumoasfaltom, najmä v časti kolies a na miestach, kde doletujú kamienky od automobilu.. Podperné nohy podvozka a súvisiace časti si dáme galvanicky pokovovat, najlepšie pozinkovat, lebo iná povrchová úprava je nedostatočná. Pri montáži postupujeme takto: Najskôr zmontujeme nohy podvozka a nasadíme ich do rámu podvozka. Pružinu 37 zachytíme najskôr skrutkou do nosného rámu a potom pomocou háčika ju napneme a zabezpečíme skrutkou 36 do sklopnej nohy. Rám postavíme na nohy, aby sa lepšie dali montovať ramená a kolesá. Pokračujeme zostavením ramien so silentblokmi a nábojmi kolies. Ložiská a náboje kolies naplníme mastiacim tukom N H 2. Kompletné zmontované ramená spojíme s rámom skrutkou 17. Matice riadne pritiahneme, aby sa neotáčalo rameno na skrutke, ale v silentblokoch. Montáž podvozka dokončíme naskrutkovaním teleskopov a kolies. LADISLAV KACÁLEK V NASLEDUJÚCOM ZVÄZKU uverejníme návod na výrobu obytnej skrine a valníka. Aby si čitatelia mohli včas zohnať potrebný materiál, uvádzame na ďalších stranách kompletnú rozpisku (teda aj pre obytnú skriňu a valník). Redakcia Rozpis materiálu 12

14 13

15 T4

16 15

17 NA CHATU JAHODY VPYRAMIDĚ Při tomto způsobu se na plochu 4,8 m 2 (s pracovní uličkou 6,78 m 2 ) vysadí 70 sazenic, které dají úrodu 90 až 100 kg výběrových jahod. (Při pěstování jahodníku v záhoně bychom na tolik sazenic potřebovali plochu 44 m 2.) Kromě toho jsou plody o 5 až 7 dní dříve zralé. rostlina není napadána šedou plísní (Botritis), kořínky jsou chráněny proti krtkům a hryzcům, úplně odpadá okopávání, plody není nutno podkládat. Stavba pyramidy Pyramidu je nutno umístit na slunné místo; orientaci ke světovým stranám ukazuje obrázek. Na zvoleném ORIENTACE PYRAMIDY ZAVLAŽOVACÍ ROURA S PEVNÝM DNEM KVALITNÍ ZEMINA NOVĚ SE TVOŘÍCÍ KOMPOST VRCHNÍ PLETIVO SPODNÍ PLETIVO

18 místě rozprostřeme drátěné pletivo s malými otvory, tzv. králikářské, rozměru 240 x 240 cm, přičemž pásy pletiva spojíme vázacím drátem. Z nehoblovaných prken širokých 25 cm sbijeme čtverec 220 x 220 cm a položíme na pletivo. Pozor! Horní vnější hrana prkna musí být zaoblená, aby se později zatížené stonky o ostrou hranu nelámaly. Přečnívající deseticentimetrové pásy pletiva ohneme a připevníme na boky prkenné ohrádky. Tím jsme vytvořili ochranu proti krtkům a hryzcům. Na pletivo pak rozprostřeme vrstvu rašeliny tlustou 1 0 cm a na ni opět pletivo spojené vázacím drátem. Nyní ve středu budoucí pyramidy postavíme děrovanou zavlažovací rouru, jejíž dolní konec má plné dno. Roura má být 130 cm dlouhá a otvory dosti velké, aby se neucpávaly. Svoji úlohu tu splní i stará kouřová roura od kamen. Kolem roury pak nasypeme kužel z 0,75 m 3 nového kompostu (hovězí hnůj, staré listí, mladé kopřivy), jenž bude vyhřívat celou pyramidu. Kompost musí být prohozen prohazovačkou, aby neobsahoval žádné nerozložené hmoty a doplněn strojenými hnojivy. Silně jej upěchujeme a udržujeme stále vlhký. Potom postupně klademe ostatní prkenné rámy a do úrovně horní hrany je doplňujeme zeminou. Celá pyramida musí být hotova nejméně čtyři týdny před výsadbou, aby kompost i zemina správně ulehly; každý týden pak zeminu doplňujeme na úroveň horní hrany jednotlivých rámů. Ulehnutí zeminy urychli déšť nebo zalití celé pyramidy z konve s kropítkem. Jahodník vysazujeme již v červenci, aby do zimy dobře zakořenil a založil si asimiláty pro květy a plody na příští rok. Protože v té době se sazenice těžko shání, označíme si již v předcházející vegetaci proutkem trsy, které daly zvlášť dobrou úrodu a plody vyhovuji s BALÍČKOVÁNÍ SAZENIC kvalitou. Rostlině vyštípneme květy, takže zbavena povinnosti vyživit plody, ihned vytváří šlahouny s novými sazenicemi. Tímto způsobem vyštípneme květy na dvou až třech trsech jahodníku což úplně postačí. Každý uzlík na šlahounu s nově vzniklou sazenicí podložíme květináčem nebo pohárkem od limonády naplněným zemí, aby sazeničky rychle a dobře zakořenily. Vyberu z nich pak 70 nejlepších, které rozsadím do pyramidy takto: do přízemí 4x7, tj. 28 kusů, do I. poschodí 4x5, tj. 20 kusů, do II. poschodí 4x3, tj. 12 kusů,, do III. poschodí 4x2, tj. 8 kusů a na vrch pyramidy 2 kusy sazenic, které zakryjí zalévací rouru. Plevel vytrháme odplevelovacím rámečkem hned po vzejití; jakékoliv další okopávání odpadá. Ostatně, bylo by sazenicím na škodu, protože jejich kořeny jsou uchyceny jen mělce. Rovněž herbicid n i ničení plevele se mi neosvědčilo JOSEF HOLEČEK Při přesazování sazenic na trvalé stanoviště pretrháme značné množství kořínků, čímž růst sazenic po výsadbě na několik dnů zastavíme. Obnovení kořenové sítě trvá až 14 dnů. Proto je mnohem výhodnější předpěstovat sazenice v balíčkách. Podstata balíčkování je v tom, že místo přepichování sázíme rostliny do balíčků. Z vhodné zeminy vylisujeme hranolovité balíčky, ve kterých se současně vytvoří kuželovitá jamka, do níž vkládáme vzešlé rostlinky. Po vložení rostlinky do jamky zasypeme kořínky jemnou prosetou pařeništní zeminou. Balíčky ukládáme na prkna a na nich je přenášíme do pařeniště nebo skleníku. Ve skleníku či pařeništi je pěstujeme až do výsadby na trvalé stanoviště. Poslední dny před výsadbou na záhon sazenice otužujeme intenzívním větráním skleníku či pařeniště. K výrobě balíčků jsou v prodeji pomůcky, pro velkovýrobu jsou k dispozici zvláštní lisy. Pro svou potřebu jsem si zhotovil jednoduchý, přitom velmi výkonný a praktický přístroj, pomocí něhož s úspěchem balíčkuji sazenice zeleniny i letniček. Popis přístroje Přístroj se tvarem podobá ručnímu vrtáku k hloubení děr do půdy. Skládá se z pracovní rukojeti 1, funkční trubky 8, spojovací trubky 6, ovládacího táhla 7 s objímkou 3 a ovládací rukojetí 2. Ve čtyřhranné trubce 8 je posuvně uložen píst 10, vyrobený ze silonu. Poloha pístu, tj. omezení délky jeho zdvihem, je zajištěno dvěma kolíky 9, zanýtovanými oboustranně do trubky. Do silonového pístu 10 je vešroubováno ovládací táhlo 7, které je spojovací trubkou.vyvedeno až k ovládací rukojeti 2 a zde vešroubováno do objímky 3. Píst 10 společně s ovládacím táhlem 7 je držen v horní poloze pružinou 5, která je uložena v objímkách 3 a 4. Proti pootočení je ovládací táhlo zajištěno maticemi 11 a 12. Postup práce Pracovní rukojeť 1 je ze dvou kusu trubek 3/8". Na jednom konci trubky zploštíme na 1 0 mm, aby šly dobře přivařit ke spojovací trubce. Funkční trubku přístroje 8 zhotovíme z trubky čtvercového průřezu 50 x 50. V rozích trubky provedeme pilkou příčné zářezy a poté podélnými řezy vyřízneme čtyři rohy trubky. Vzniknou tím na trubce čtyři pásky, které podle výkresu přihneme symetricky ke spojovací trubce 6. Konce pásků na trubce kladívkem přihneme tak, aby podle možnosti opsaly kružnici blízkou vnějšímu průměru spojovací trubky. Dříve než obě trubky (spojovací 6 a funkční 8) svaříme, musíme roznýtovat do kuželových zapuštění funkční trubky dva kolíky 9. Píst 10 vysoustružíme a vyfrézujeme ze silonové, tyče. Píst má ve válcové části závit M8 pro upevnění ovládacího táhla 7. Hrany pístu obrousíme skelným papírem. K přístroji si můžeme vyrobit ještě druhý píst 10 a, který v balíčku vytvoří ještě větší otvor (platí pro něj kóty v závorce). Chceme-li vyrábět balíčky větších rozměrů, musíme použít větší funkční trubku (např. 60 x 60 x 2,5). Musíme ovšem zhotovit i analogicky větší píst. Ovládací táhlo 7 tvoří ocelová tvč 0 8 mm, na jejíchž obou koncích je vyřezán závit M8. Jednotlivé díly svaříme podle sestavy. Při montáži přístroje musíme zajistit, aby se po stisknutí pracovní a ovládací rukojeti vysunul píst 10 z funkční trubky 8 svou čtyřhrannou části o 2 až 3 mm. Nakonec přístroj natřeme zelenou syntetickou barvou. 17

19 BALÍČKOVACÍ PRÍSTROI 18

20 Postup při balíčkování K výrobě balíčku si připravíme balíčkovací přístroj, zeminu, menší nádobu s vodou a prkno k ukládání balíčků. Zemina nesmí být ani lehká, ani těžká. Z lehké zeminy se balíčky velmi snadno rozpadají, z těžké zeminy zatvrdnou, rostlinky se jimi špatně prokoření a tím zakrní. Pro převážnou část sazenic zeleniny a letniček se osvědčila směs, připravená z 50 % rašeliny, 40 % kompostu z chlévské mrvy a z 10% pařeništní zeminy. Směs je možné desinfikovat, popř. přihnojit minerálními hnojivy. Po řádném promíchání v nádobě směs navlhčíme tak, aby po stisknutí v ruce udržela tvar. Převlhčení či podvlhčení směsi znesnadňuje práci při balíčkování. Nejlepší zkušenosti nabudeme praxí. Balíčkovací přístroj uchopíme oběma rukama za pracovní rukojeť 1 a vtlačíme do připravené zeminy. Aby se prostor v trubce před pístem dobře vyplnil zeminou a byla jistota, že balíček má přesný tvar, vtlačíme přístroj do zeminy ještě jednou, případně dvakrát. Poté přístroj s napěchovanou zeminou postavíme na prkno k ukládání balíčků a přitisknutím ovládací rukojeti 2 oběma palci k pracovní rukojeti 1 vytlačíme balíček pístem 10 z trubky 8 na prkno. Tím je pracovní cyklus ukončen. Neuvolní-li se balíček prvním stiskem, opakujeme stisk rukojeti podruhé. Uvolnění balíčku se usnadní, omočíme-li píst přístroje po každém vytlačení balíčku ve vodě (provede se při vysunutém pístu). Během výroby větší série získáme zručnost a práce pak pokračuje velmi rychle. TOMÁŠ STANIČEK K NATÍRÁNÍ PLECHOVÝCH STŘECH Musel jsem natřít střechu stanového typu se sklonem 45 o ploše přes 200 m 2 ; technika nátěru a manipulace s nádobou na barvu je v takovém případě dost obtížná, a proto jsem si navrhl a zhotovil magnetický držák nádoby. Jeho výhodou je bezpečné uchycení nádoby s barvou ve vodorovné poloze kdekoliv na střeše a zjednodušená manipulace při lezení po žebřících. Hlavním dílem přípravku je reproduktorový feritový magnetický obvod 1 f do jehož středu vyřežeme závit M5. Magnet přišroubujeme k držáku 2 z tvrdého hliníkového plechu. Úhel držáku určíme podle sklonu střechy tak, aby dno nádoby 6 bylo ve vodorovné poloze. Na konec držáku přinýtujeme dosedací plochu 3 z hliníkového plechu a přilepíme příchytku 4 z mechové pryže asi 3 až 5 mm tlusté. Aby byl držák dostatečně tuhý, přinýtujeme k němu výztuhu 5 z hliníkového plechu. Na vodorovnou plochu držáku přinýtujeme vhodnou plechovou nádobu 6 o obsahu jednoho litru. Při přenášení na jiné místo je důležité, aby přípravek šel snadno odtrhnout od střechy (magnetický obvod totiž drží dost značnou silou). Proto musí být konec držáku u magnetického obvodu ohnutý do zobáčku, asi 1 mm nad úrovní plechu střechy. Uchopíme-li držák na opačném konci (v blízkosti opěrné plochy 3), vytváří zobáčkovitý konec držáku páku, s jejíž pomocí lehce celý přípravek odtrhneme od plechové střechy. Použitý reproduktorový magnetický obvod 0 55 je vzhledem k přídržné síle k plechu a váze držáku optimální. Po předběžném prověření je však možné použít i jiný druh magnetu. Přídržnou sílu magnetu zeslabíme v případě potřeby nalepením vhodné distanční podložky z nemagnetického materiálu. VLADIMÍR PORUBA Rozpiska materiálu 19

21 EJEKTOR NA VYČERPÁVANÍ KALŮ Kdo bydlí v rodinném domku a má žumpu, má většinou problém s čerpáním kalů, hlavně ze splachovacích WC, kde je velké množství vody a žumpa se rychle plní. Koupě kalového čerpadla je velká investice (stojí vice než 2000, Kčs); také ponorné kalové čerpadlo, které již bylo ve sborníku popsáno, je poměrně drahé a navíc se oběžné kolo ke kalovému čerpadlu velmi těžko shání. Protože je toto zařízení potřeba jen několikrát v roce na několik hbdin, snažil jsem se zhotovit si zařízení výrobně jednoduché a lacinější, než obě nabízená řešení. Tak jsem se dostal až k ejektoru. Hnací silou není elektrický proud, ale voda, která s sebou strhává i obsah žumpy, tím ředí kaly, kterými pak lze přihnojovat zahrádku, stromy, nebo ji jednoduše vypouštět na kompost. Ejektor se skládá ze tří základních částí: trysky, směšovací komory a difusoru. Všechny tyto části musí být v určitém poměru, aby účinnost ejektoru byla co* největší a tím i ekonomická ; vzhledem ke spotřebě vody a množství vyčerpané kapaliny. U těchto částí je proto nutné dodržet rozměry uvedené na výkresech. Tryska musí být přesně uprostřed a končit přesně na konci rozšíření, na začátku směšovací trubice Postup práce Směšovací komoru s difusdrem 1 vysoustružíme z PVC, polyamidu nebo duralu či oceli. Z obou stran je zapuštění pro připevnění trubek, průměr zapuštění je odvislý od použité trubky. Na spojovací trubku 2 a na výtlačnou trubku (není kreslena) jsem použil 1" ocelovou trubku. Trubky zajistíme tak, že na obou koncích vyvrtáme po obvodě dva otvory proti sobě ( 0 3,3 mm) a vyřízneme závit M4. Spojovací trubka, ale hlavně horní odvodní trubka, musí do zapuštění těsně zapadat, aby kapalina nemohla unikat. Minimální délka odvodní trubky (nezakreslena) je 350 mm, může však být i delší, to záleží na hloubce žumpy. Na konec trubky nasadíme hadici o rozměru nejméně 1". Použijeme-li hadici 1", musíme konec trubky osoustružit na mm. Po nasazení hadice na trubku stáhneme spojení ještě páskou Motex. Trysku 4 vysoustružíme z mosazi podle nákresu. Otvor trysky má mít průměr 4 5 mm. Protože u nás je tlak vody stále přes 6 atm, vrtal jsem otvor 4 mm. Délku rovné části trysky 7 mm musíme dodržet a trysku ukončit špicí. Přívodní tru bku 5 ohneme z měděné trubky x 1. Trubku na jednom konci utěsníme dřevěným špalíkem a teprve potom do ní nasypeme vysušený písek, který sklepáváme. Po naplnění utěsníme i druhý konec trubky, kterou pak v místě ohybu plamenem benzínové lampy ohřejeme a ohneme do tvaru, znázorněného na výkresu. U trysky necháme trubku delší. Po ohnutí trubky špalíky vytáhneme, písek vysypeme a trubku důkladně propláchneme vodou. Spojovací trubku 2 provrtáme vrtákem 1 2 mm tak, že střed otvoru je od kraje vzdálen 18 mm. Teprve potom trubku odřízneme na délku 45 mm. Konec trubky, který budeme zasouvat do hlavního dílu 1 zarovnáme na soustruhu. Otvor 0 12 mm propilujeme do oválného tvaru tak, aby do otvoru šla nasadit přívodní trubka 5. Přívodní měděnou Hrubku 5 nasadíme do spojovací trubky 2 a vystředíme ji (pomocí vysoustružené podložky 0 24 x 6 mm podle použité trubky). Pak ji přiletujeme stříbrem nebo mosazí k spojovací trubce 2. Z ocelového svařovacího drátu 0 3 mm ohneme podle výkresu dva kusy ve tvaru U (u většího průměru trubky tři kusy) a přiletujeme je ke spojovací trubce 2 do kříže Řez ejektorem Rozpiska materiálu 20

22 mosazí. Vznikne tak koš 3, který zabrání vnikání větších kusů kalů a ucpání ejektoru. Po přiletování zkrátíme přívodní trubku 5 tak, aby přečnívala 5 mm nad spojovací trubku 2. To platí v případě, že byly dodrženy rozměry podle výkresu, jinak musíme dél ku trubky uzpůsobit tak, aby tryska 4 končila přesně na konci rozšíření a na začátku směšovací trubice 1. Vnitřek měděné trubky vyčistíme šábrem, natřeme letovací kyselinou a vložíme vysoustruženou trubku 4. Po vystředění zaletujeme trysku cínem. Hotovou spojovací trubku 2 s tryskou zasuneme do hlavního dílu, zajistíme dvěma šroubky 7 a překontrolujeme, zda je trysky 4 skutečně ve středu. Mezi přívodní trubku 5 a hlavní díl 1 vložíme rozpěrku 6 z dřevěného špalíku a stáhneme páskou Motex. Na přívodní trubku 5 nasuneme hadici 0 1/2" a spojení opět zajistíme páskou Motex. Hadici ve vzdálenosti asi jednoho metru (podle hloubky žumpy) uřízneme a na konec nasadíme spojku na hadice 112". Přívodní hadici k vodovodu pak můžeme odpojit a použít třeba na stříkání zahrady. Pokud má přívodní hadice na vodu větší průměr než 1/2", je třeba na konec trubky 5 přiletovat válcovou vložku odpovídajícího průměru. Do hlavního dílu. nasadíme odvodní trubku s hadicí a zajistíme šroubky 7. Při práci s ejektorem pustíme nejprve vodu a teprve potom ho ponoříme do žumpy. JIŘÍ HABAL VYSÚŠANÍE MURIVA ELEKTROOSMÓZOU Ďalšie skúsenosti pre domy na svahu doplňujú článok v deviatom zväzku zborníka USS. Staraje dp'my na svahu bývajú zapustené do zeme a majú teda podlahu pod úrovňou terénu. Vlhkosť vniká zboku i zdola priamo do neizolovaného muriva. Vonkajšia omietka tesne nad zemou na mieste A na obr. 1 opadáva a na mieste B vnútri miestnosti tesne nad podlahou je veľmi zvlhnutá. Jestvuje veľa účinných metód vysúšania muriva, ale väčšinu z nich možno realizovať iba profesionálne a sú veľmi prácne. Jednoduchá a praktická je elektroosmotická metóda odborne nazývaná aktívny stagnačný uzáver. Najskôr zistíme, či v múre, ktorý chceme vysušiť, nie je umiestené vodovodné potrubie (najmä zvislé stúpačky), zvod bleskozvodu alebo iné neizolované vedenia, ktoré by spôsobili skrat medzi drážkami A a B. Zvod bleskozvodu by sa musel od drážky A (v zvislom smere) až 0,5 m pod drážku B zaizolovať. Na mieste A vysekáme v odpadnutej omietke drážku pozdĺž celej steny do hĺbky 3 až 4 cm a na výšku 5 až 6 cm. Drážku vymetieme, navlhčíme a vyplníme na hrúbku asi 1 až 2 cm vážnejšou maltou s dobrou elektrickou vodivosťou, ktorú získame zmiešaním cementu, hliny a piesku v pomere 1 :1,5 :1,5 s pridaním ešte 5 % sadry. Do tejto malty zatlačíme elektrický vodič a opäť pridáme maltu asi 1 cm pod úroveň vrchnej omietky. Takto postupuje me po úsekoch asi 1 m dlhých. Tam, kde drôt pruží a odskakuje od muriva prichytíme ho klincami, ktoré po zavädnutí malty vytiahneme. Najdôležitejšie je, aby sa vodič nikde priamo nedotýkal vysekanej drážky, ale aby bol všade dokonale obalený elektricky vodivou maltou. Maltu ešte nakoniec přihladíme hladidlom. Ak narazíme pri vysekávaní drážky na tvrdý kameň, jednoducho ho obídeme. Tak isto vysekáme a osadíme drážku na mieste B vnútri miestnosti; pritom sa usilujeme, aby bola čo najnižšie. Ak nemôžeme sekať pod podlahou, tak aspoň na jej úrovni. Ako elektrický vodič je z hľadiska životnosti najvhodnejší medený drôt s priemerom aspoň 3 mm čím väčší povrch, tým lepšie. Ideálna je pásiková meď zo starého spáleného transformátora, štartéra, dynama Obr. 1. Rez vlhkým múrom Obr. 2. Meranie prúdu Obr. 4. Úprava akumulátora a pod., ktorú zohrejeme nad plameňom, čím zmäkne a súčasne sa odstráni izolačný lak. Potom po nej iba ľahko prejdeme šmirglovým papierom. Ak môžeme, vyhneme sa spájaniu vodiča v drážke. Ak nezoženieme medený drôt, použijeme silnejší pozinkovaný drôt. Vodiče v obidvoch drážkach musia byť z rovnakého materiálu, inak menej ušľachtilý kov koroduje. Múr prerazíme v drážke A tam, kde sa to najľahšie dá a pretiahneme vodič (prípadne dva jeden pre ľavú a druhý pre pravú stranu múru, čim ľahko vyriešime spojenie vodičov v škatuli) dovnútra miestnosti a zvislou drážkou ho vedieme k drážke B, kde umiestime akúkoľvek prepojovaciu škatuľu s väčším množstvom svoriek. Vodič v zvislej drážke musí byť bezpodmienečne elektricky odizolovaný od múru (rúrka, bužírka a pod.). Maltu v drážke A necháme tvrdnúť aspoňtri až štyri dni a v drážke B dva až tri dni. Potom vytvoríme tzv. primárny náraz, t. j. zapojíme na 6 až 8 hodín 12 V akumulátorovú batériu kladnou svorkou na vodič A a zápornou svorkou na vodič B. Potom zmenou napätia nastavíme taký prúd, aby na 1 m 2 vodorovného rezu tiekol prúd 3 až 5 ma (např. 45 cm hrubá stena, 10 m dlhá má plochu 4,5 m 2, čomu zodpovedá celkový prúd 13 až 23 ma). Múr vysychá 3 až 4 mesiace a s postupným vysúšaním klesá prúd. Zapojenie na meranie prúdu je na obr. 2. Približná závislosť vysúsacieho prúdu od pripojeného nap;itia akumulátora je takáto: pri napätí 1,5; 2; 4; 6 V tečie prúd 5, 10, 30, 50 ráz väčší ako pri napätí W:' Namiesto akumulátora môžeme použiť priamo nabíjačku alebo transformátor na elektrický vláčik, zvončekový transformátor (s dobrými izolačnými vlastnosťami), ku ktorým musíme pridať usmerňovaciu diódu (KY 701 a pod.) podľa obr. 3 a na nastavenie potrebného prúdu zara- 21

23 díme do obvodu odpor primeranej veľkosti. Pri prepínaní rozsahov miliampérmetra postupujeme od najvyšších hodnôt k najnižším. Kto si neverí, požiada o pomoc niektorého rádioamatéra alebo elektrotechnika. Na elektroosmózu sa dá veľmi dobre využiť vyradený akumulátor z auta. Aj ten najhorší dokáže ešte dlho dávať prúd niekoľko miliampérov. Urobíme na ňom úpravu podľa obr. 4. Do vyznačených bodov opatrne vyvŕtame otvory priemeru 3,2 mm do hĺbky 8 až 10 mm a závitníkom M4 (iba číslo 1, 2) narežeme závit. Potom primeraným násilím zaskrutkujeme upravené skrutky M4, čím získame spoľahlivý kontakt. Chybné články akumulátora vyradíme prepojením skrutiek so susednými číslami. Reguláciu prúdu urobíme pri zapojení podľa obr. 2 tak, že plus pól miliampérmetra spojíme spojovacím vodičom s krokodílom s plus svorkou, t. j. s číslom 0 a vodič B pomocou spojovacieho vodiča pripojíme postupne na číslo 1, 2 atd 1., kým nedosiahneme približne potrebné hodnoty prúdu. Zväčša postačí napätie medzi svorkami 0 2 až 3, t. j. 4 až 6 V; potom možno využiť akumulátor na jedno dobíjanie dvakrát, a to zo svoriek 0 3 a neskôr 3 6. Po vysušení múru akumulátor odpojíme a vodiče A, B spolu spojíme priamo v škatuli. Svorka musí byť z rovnakého materiálu, aby nevznikol galvanický článok. Toto prepojenie do skratu vo väčšine prípadov zamedzí ďalšiemu vlhnutiu múru. Zo začiatku treba intenzívne vetrať, pretože sa v okolí drážky B odparuje pomerne veľké množstvo vody vytekajúcej" z múru. Pri vysúšaní múru v pivnici táto metóda čiastočne zlyháva vtedy, keď vlhkosť múru spôsobuje kondenzácia vodnej pary na stene. Literatúra: Kos, J. Šereda, M: Praktické metódy vysúšania muriva, III. vydanie, Práca, Praha 1970 Amatérske rádio č. 9/1971 Ing. JAROSLAV ZAJÍC SLUNEČNÍ OHŘÍVAČ VODY O využívání sluneční energie se často hovoří a převládají názory, že je využitelná pouze v oblastech rovníkových. Pokusil jsem se v západních Čechách nechat sluníčku ohřívat vodu. V období od května dosrpnadávádenněs výjimkou dnů s celodenní oblačností 24 litrů vody 50 až 70 C teplé. Ve zvláště slunečných dnech je voda uvedena až k varu. Jde o zařízení, jehož princip je znám a v některých státech i využíván (pohlcování zářivé energie černým tělesem). Sluneční ohřívač vody je plochá nádoba (panel) o obsahu 24 litrů z pozinkovaného plechu, jaký se používá na krytí střechy. Spojením dvou tabulí jedné hladké a druhé vlnité lemováním, nýtováním a pájením vznikne plochá nádoba 1. V horním a spodním rohu panelu připevníme přípojky 3/4" 2; horní připojíme gumovou hadicí k vodovodu, dolní pak slouží k odebírání ohřáté vody. Panel uložíme do rámu z ohoblovaných prken 3 ti. 1". Zadní stěnu opatříme tepelnou izolací 4 např, z pěnového polystyrénu, skelné vaty a pod. Izolaci chráníme před poškozením latěmi 5. Přední vlnitou stěnu natřeme matnou černou barvou (lak na školní tabule). Nakonec celý panel zpředu zasklíme dvojitou vrstvou skleněných tabulek 6, oddělených vzduchovou mezerou. Pořizovací cena panelu bez práce nepřesáhne 200, Kčs, zvláště použijeme-li skleněných odřezků, které koupíme levně ve sklenářství a které navíc mohou lépe tepelně dilatovat a nehrozí nebezpečí prasknutí. Panel umístíme na vhodné místo tak, aby byl pokud možno celodenně osluněn. Méně zruční mohou použít některý z prodávaných plochých radiátorů k ústřednímu vytápění, který k tomuto snadno upravit. účelu lze MILOSLAV ČEJKA 22

24 KUCHYŇA Z DÔB STARÝCH MÁM Opísanú nábytkovú zostavu vytvor/7 autor ako zariadenie kuchyne bytu v paneláku typu T-06. Či sa tento typ nábytku hodí do panelového činžiaka, závisí od osobného vkusu; no nik(o nezapochybuje o vhodnosti dedinského" nábytku do tzv. chalupy alebo väčšej chaty, ^. " :' ' :..... '. ',.,. R e d. \ '. s <. Obyvateľ činžiaku má spravidla k dispozícii ako pracovisko iba malý pivničný priestor, resp. v novom byte ešte nezariadenú izbu. Nemá teda kde uskladňovať zložitejšie vybavenie dielne a nástroje vlastní len v obmedzenom množstve. Preto som volil čo najjednoduchšiu konštrukciu zariadenia, na ktorého výrobu vystačíme so základným ručnýrri náradím. Súdiac podľa seba, predpokladám, že majiteľ minimálneho inventára nástrojov má aj minimálne skúsenosti s obrábaním dreva, preto sú všetky spoje riešené úplne laicky a každý poriadny stolár by nimi pohŕdol. Sú však veľmi jednoduché a pre vynikajúce vlastnosti použitého lepidla Epoxy 1200 sú dostatočne pevné. Cinžiakový nábytok treba v čo najväčšej miere vylepšiť doplnkami. Hoci by sa zariadenie najlepšie Obr. 1. Pôdorys kuchyne Obr. 2. Stôl 23

25 vynímalo na palubovej dlážke, pravdepodobne sa väčšina výrobcov" uspokojí zakrytím dlážky ručne tkanými alebo inými vhodne materiálovo a farebne volenými kobercami. Štýlovosť prostredia veľmi dobre doplní jednofarebná maľovka stien bez vzorky, v ľudovom štýle vyšívané prestieranie a závesy a aj ľudová keramika. SEDACIA SÚPRAVA SO STO- LOM Pre úsporu miesta sedaciu súpravu umiestime do rohu miestnosti (obr. 1). Jej základnou časťou je rohová lavica, ktorá je z dvoch samostatných častí. Kratšia lavica ie umiestená pri bočnej stene kuchyne, za dveřmi, dlhšia pri radiátore pod oknom. Operadla sú samostatné a nesúvisia s lavicami. Operadlo kratšej lavice je priskrutkované na stenu, operadlo dlhšej lavice na dve opierky, pripevnené na radiátore. Pri voľbe rozmerov sedacej súpravy so stolom treba zosúladiť pohodlné stolovanie s priestorovými možnosťami. Rozmery tohto stola sú D = 1200 a S = 700 mm. Z rozmerov stola vychádzajú rozmery lavíc: L, = Š = Š mm; L 2 = D mm a rozmery operadiel: L, + 20 mm; L^ mm. Na strany stola protiľahlé k laviciam sú pristavené 2 až 3 stoličky Stôl (obr. 2) je riešený tak, aby sa podeň zo všetkých strán zmestili aj dlhšie nohy. Najväčšiu pozornosť treba venovať výrobe stolovej dosky 1. Vyberieme najkrajšie dosky, aké máme k dispozícii, a odrežeme z nich taký počet dĺžok D, aby sme pri uložení vedľa seba dostali šírku Š. Dosky voľne naukladané na rovnú plochu musia k sebe bočnými plochami tesne priliehať (dosky musia mať pravouhlé hrany) a ich horné plochy musia tvoriť jednu rovinu. Na zlepenie dosák sa musí urobiť zariadenie podľa obr. 3. Na pracovnú podložku s rozmerom Š mm naskrutkujeme dve oporné latky a celú pracovnú dosku pokryjeme tenkým igelitom, aby sa dosky neprilepili na podložku. Igelit treba uhladiť, aby jeho záhyby nekreslili do tuhnúceho epoxidu nežiadúce vzorky. Medzi oporné latky kladieme jednotlivé dosky lepenej plochy, ktorých bočné povrchy natrieme epoxidom. Dosky k sebe pritlačíme dvoma klinmi, vypílenými z dosák, zrezanými asi pod uhlom 10 J. Lepenú plochu zakryjeme ďalším igelitom a zaťažíme např. tak, že na koncoch krížom cez ňu preložíme latky a na ne položíme hrniec na vyváranie bielizne naplnený vodou Inak dosky pod tlakom klinov vybočujú nahor. Kliny zatĺkame proti sebe v smere šípok ľahkými údermi kladiva. Keď urobíme stolovú dosku, všetky ostatné časti stola vypílime podľa rozmerov na obr. 2. Do nohy stola 3 urobíme v dolnej časti otvor 20x80 mm tak, že na obidvoch koncoch obdĺžnika vyvŕtame otvor priemeru 20 mm, zostatok materiálu vypílime a pravouhlé rohy vydlabeme dlátom. Rozpierky S urobíme z dosky šírky 1 20 mm, ktorú na dĺžke = 130 mm na obidvoch koncoch zúžime na'80 mm, aby sa zmestila do otvoru v nohe. Rozpierky v nohách zabezpečíme klinmi 6 z tvrdého dreva hrúbky asi 7 mni. Pre klin treba v rozpierke urobiť otvor, ktorého rozmery vyplývajú z rozmeru klina na obr. 2; nesmieme zabudnúť na 2 mm medzeru medzi opornou rovinou klina o prednú plochu nohy (rovina a) a zadnou stenou otvoru pre klin podľa obr. 4. Medzera je nevyhnutná, aby sa dosiahlo potrebné predpätie kli- Obr. 3. Prípravok na lepenie Obr. 4. Detail otvoru na klin nového spoja. Ak sa nedoďrží medzera, môže sa klin oprieť pri doklepnutí o prednú a zadnú stenu otvoru pre klin a nie o prednú plochu nohy; tak sa rozpierka nepritlačí na nohu z druhej strany (rovina b) a spoj neplní funkciu. Otvor pre klin urobíme tak, že podľa predkresleného rozmeru vyvŕtame otvory priemeru 7 mm pozdĺž prednej a zadnej steny otvoru a materiál medzi nimi vydlabeme dlátom, pričom dlátom upravíme aj pravouhlé rohy. Otvory vŕtame najprv zhora a potom aj zdola. Steny otvoru upravíme pilníkom, aby kliny bolo možné ľahko zasunúť. Klinový spoj pri miernom doklepnutí drží samozvierne a netreba ho zalepiť. Komu sa nechce robiť zložitý klinový spoj nohy s rozpierkou, jednoduchší, hoci nie taký pekný, sa urobí takto: pri stoličke sa rozpierka S vypili na obidvoch koncoch kratšia o = 100 mm a bez zúženia. Čelo rozpierky sa pritom natrie lepidlom a natupo priloží k nohe 3, ku ktorej sa z druhej strany priskrutkuje mosadznými skrutkami do dreva s polguľovou hlavou. Ďalej postupujeme tak, že vždy dve nohy stola 3 dĺžky = 710 mm vlepíme na obidvoch koncoch medzi dve horné a dve dolné výstuhy 2. Spoje stiahneme stolárskymi zvierkami, alebo zboku zoskrutkujeme skrutkami do dreva dĺžky asi 50 mm. Na dolné výstuhy 2 zdola priklincujeme, pätky 4. Po vytvrdnutí epoxidu zostavu nôh z dielcov 2, 3 a 4 nasunieme na rozpierky 5 a zabezpečíme klinmi 6. Takto vzniknutý podstavec převrátíme a prilepíme na dolnú plochu stolovej dosky 1, položenej hornou plochou na pracovný stôl. Lepený spoj zabezpečíme skrutkami do dreva, ktoré zaskrutkujeme do zošikmených koncov horných výstuh 2 tak, aby konce skrutiek neprešli cez hornú plochu stolovej dosky. Hlavu skrutiek trelba na niekoľko mm zapustiť a zaliať epoxidom, aby pod stolom ne- ' trhali šatstvo. Na fotografiách sa malé detaily nôh líšia od prevedení na výkresoch. Namiesto dvoch horných a dvoch dolných výstuh nôh 2 priložených k doske 1 a pätkám 4 na výšku je tu iba jedna horná a jedna dolná doska priložená k ďoske a pätke naplocho. Pre toto nevhoďné konštrukčné riešenie spolu s nedokonalým vysušením dosák sa mierne prehla stolová doska a sedacie plochy. Odporúčame preto riešenie uvedené na výkresoch. Lavice a operadla (obr. 5). Lavice sa robia; podobne ako stôl. Šírka sedacej plochy mm je kompromisom medzi úsporou miesta a pohodlným sedením; bežnej 24

26 Obr. S. Lavica a operadle hmotnostnej kategórii" sediacich však vyhovuje. Pri robení sedadla je najlepšie, ak máme k dispozícii dosky široké 330 mm. Ak nie, musime zlepovať podobne ako pri stole niekoľko užších dosák. Lepiť môžeme na zariadeni pre stôl z obr. 3 tak, že medzi oporné latky vkladáme naraz viac sedacích plôch a medzeru, ktorá ostane, vyplníme doskou nenatretou lepidlom,potrebnej šírky. Sedacie plochy 4 hotových lavíc možno vylepšiť molitanom, zašitým v plátennom obale alebo kožušinou Na operadla odpílime vždy dve lišty 1 a dve lišty 3 šírky 100 mm a priečky 2 šírky 50 mm. Počet priečok 2 zvolíme tak, aby ich rozstupy v kratšom i dlhšom operadle boli približne rovnaké a na obidvoch koncoch zostalo ešte 1/2 rozstupu. Priečky s hornou a dolnou lištou spájame tak, že do konca priečky zavŕtame po šírke dva otvory priemeru asi 2 mm a proti nim v rovnakom rozstupe dva otvory aj do lišty. Do otvorov priečky zasunieme napoly dva klince s odseknutými hlavami, spoj natrieme epoxidom a vyčnievajúce klince vsunieme do otvorov lišty. Po vytvrdnutí epoxidu obidve časti operadla priložíme k sebe pod pravým uhlom a v rohu zoskrutkujeme skrutkami Obr. 6. Pripevnenie operadla do dreva bez lepenia, aby spoj bol rozoberateľný. Rohovú lavicu odporúčame situovať na teplé miesto. Preto operadlo dlhšej lavice pripevníme na radiátor dvoma opierkami podľa obr. 6. Ich rozmery treba voliť podľa typu radiátora. Opierka 1 je vložená medzi dve rebrá radiátora, polkruhovými výrezmi leží na spájacích prírubách článkov a je k nim pripevnená drôtom, ktorého konce sú zviazané a stočením stiahnuté kliešťami. Pripevnenie opierok môžeme riešiť aj U strmeňom a maticami na koncoch. Rozstup priečok operadla odporúčame skorigovať tak, aby priečka zakrývala opierku a nenarúšala vzhľad operadla. Operadlo kratšej lavice priskrutkujeme na stenu za lavicou. Dolná hrana operadla musí byť vo výške 430 mm nad podlahou. Lavice sa k operadlám nepripevňujú, iba voľne prisúvajú. Stoličky (obr. 7) k sedacej súprave sú úplne rovnakej konštrukcie ako lavice, iba rozmery sedacej časti sú 500 x 330 mm a aj rozpierka 5 je úmerne kratšia. Podľa niektorých prameňov má mať stolička štýlového ľudového nábytku iný tvar a štvorcový pôdorys. V tomto 25

27 Obr. 7. Stolička Obr. 8. Poschodová polica 500 mm a výška 500 mm by zna- hodine sedenie pri kuchynskej linke menala plytvanie priestorom). urobiť ešte jednu vysokú stoličku prípade to tak nevyšlo (pre pohodl- Popri dvoch troch stoličkách (platia pre ňu rozmery uvedené na né sedenie sa zachovala šírka výšky 450 mm vyhovuje pre po- obr. 7 v zátvorke). Jej výška by 26

28 mala byť asi o 300 mm menšia ako výška pracovnej dosky kuchynskej linky. Vysokú stoličku možno použiť aj na sedenie menšieho dieťaťa, ak má s nami jesť pri stole. POLICE A SKRINKY Poschodová polica (obr. 8). Šírku police P si zvolíme podľa potreby a priestorových možností, ale tak, aby bola celým násobkom rozstupu otvorov zúbkatej lišty 2. Zuby lišty urobíme podľa detailu na obr. 9. Vo vzdialenosti = 30 mm od okraja lišty vyvŕtame v rozstupe 40 mm rad otvorov priemeru 20 mm a jemnou pílkou vypilujeme medzi ne narysované zuby. Píliť musíme veľmi opatrne, aby sa zuby v zúženej časti neodlomili. Ak sa to predsa niekde stane, prilepíme ich epoxidom. Otvory vŕtame z obidvoch strán dosky, aby sa z rubu vrtu materiál nevytrhával. Súosov'osť takéhoto vŕtania zabezpečíme predvŕtaním vrtákom priemeru asi 2 mm. Krajné otvory zúbkatej lišty sú len polkruhové. Pretože ich takto nemôžeme vyvŕtať, odrežeme lištu na obidvoch koncoch asi s 20 mm prídavkom, ktorý po dokončení vŕtania odrežeme cez stredy krajných otvorov. Po vypílení všetkých častí a vydlabaní otvorov na klinové spoje vkladáme police 1, 3a 5 do otvorov bočnej dosky 7, na druhý koniec políc nasunieme druhú bočnú dosku a police zabezpečíme klinmi 8. Potom zo zadnej strany prilepíme a priklincujeme k bočným doskám a policiam zadné lišty 2, 4 a 6 a medzi obidve bočné dosky opornú lištu 9. Hotovú policu priskrutkujeme k stene cez hornú zadnú lištu 2. Na hornej polici môžeme za opornú lištu 9 naukladať ozdobné taniere, na strednej polici môže stáť rad škatúľ alebo fliaš so zabrúsenými zátkami, na spodnú policu sa zmestí kvetináč alebo rozmernejšia keramika, prípadne tácňa s príručným barom. Do lišty 6 pod dolnou policou môžeme natĺcť klince na vešanie krčahov a pod. Jednoduchá polica (obr. 10) sa robí tak isto ako poschodová polica. Môžeme ju umiestiť nad kratšou lavicou. IMizka skrinka (obr. 11). Šírku určíme podľa potreby a možnosti ako celý násobok 40 mm. Horná doska 1 a bočné dosky 4 šírky 330 mm treba podľa potreby zlepiť z tenších dosák v zariadení podľa obr. 3. Na hornú dosku 1 zozadu prilepíme a priklincujeme zadnú zúbkatú lištu 2. Na bočné dosky 4 zdola prilepíme a priklincujeme pätky 8 a zhora klincami s odseknutými hlavami hornú dosku 1. Klince Obr. 9. Detail zúbkatej lišty 8 Obr. 11. Nízka skrinka ky předělíme potrebným počtom políc, ktoré kladieme na latky 1 0 x 20 mm, priskrutkované na vnútornú stenu bočných dosák 4. Dvere skrinky majú latkový rám 5 a výplň 7 z preglejky. Rám dvier v rohoch zlepujeme preplátovaním podľa obr. 12 a znútra zabezpečíme spoj klincami. Rám musí vytvrdnúť na rovnej ploche a jeho pravouhlosť kontrolujeme meraním uhlopriečok, ktoré musia byť rovnako dlhé. Výplň 7 sa musí prilepiť a Obr. 10. Polica vtĺkame jamkovačom alebo kolmo odpileným koncom hrubého klinca, aby sme kladivom nepoškodili hornú dosku 1. Podobne lepíme a klincujeme medzi bočné dosky 4 dolnú dosku 3. Zadnú dosku 6 zo sololitu alebo preglejky prilepíme a priklincujeme zozadu na časti 2, 3 a 4. Dbajme na správny tvar a polohu zadnej dosky, ktorá zabezpečí pravouhlosť celej skrinky. Vnútro skrinpriklincovať na rám zozadu v takej polohe, aby nebránila zatváraniu dvier zapieraním o dolnú dosku 3. Dvere možno opatriť magnetickým uzáverom, ozdobnými rukoväťami a pántmi, prípadne aj zámkou. Vysoká skrinka (obr. 13) sa používa ako nadstavba chladničky, s ktorou vytvorí celok pripomínajúci kuchynský kredenc. Chladnička by 27

29 12. Detail spoja rámu dvier narušovala štýlový interiér. Chladničku oblepíme samolepiacou tapetou s imitáciou dreva takého druhu a odtieňa, ako bude povrchová úprava ostatného zariadenia. Po vypílení všetkých častí postupujeme ako pri nízkej skrinke. K hornej doske 1 prilepíme a klincami be? hláv pribijeme prednú zúbkatú liš tu 2. Z troch a troch užších lát v zariadení na obr. 3 zlepíme bočné dosky 5, na ktoré zdola prilepíme a priklincujeme pätky 6 a zhora hornú dosku 1. Medzi bočné dosky 5 pribijeme klincami bez hláv dolnú dosku 3 a voľnú policu 4. Na zadnú stranu skrinky prilepíme a priklincujeme zadnú dosku 10 z preglejky, ktorá siaha od hornej dosky 1 až po dolnú hranu voľnej nolice 4. Pod hotovú skrinku spredu podsunieme chladničku. Skrinku fixuje me latkami, ktoré vsunieme med^i chladničku a bočné dosky 5. Ak i na to miesto, možno obidve bočné dosky vzadu dolu previazať latkou Rámy dvier 7 urobíme ako pn nízkej skrinke, iba ich výplň 8 bude z hrubého vzorkovaného skla, ktoré sa upevní v rohoch plechovými príchytkami. Na dvere skrinky a podľa možnosti aj chladničky treba použiť také isté kovanie, ako sme použili na nízku skrinku. ŠTÝLOVÁ ÚPRAVA NEHO ZARIADENIA OSTAT- Ak použijeme navrhovaný nábytok v moderných kuchyniach s kuchyň skými linkami, treba kuchynskú linku upraviť tak, aby sa zmenila n;i štýlovú skrinkovú stenu, ktorá by medzi ostatným zariadením kuchy ne nepôsobila rušivo. Predovšetkým musíme všetky vi diteľné plochy kuchynskej linky prípadne aj niektoré tepelne málo namáhané miesta sporáka polepiť tapetou imitujúcou také drevo, aké sme použili na zhotovenie nábytku. Ostatné závisí od toho, akú máme linku. Bočné steny linky môžeme zakryť takou istou bočnou stenou U ako pri vysokej skrinke. Hore môžeme linku doplniť policami ozdobenými zúbkatou lištou, prípadne môžeme menšie poličky vstavať (vmontovat) na voľné miesto v linke. Dôležité je dodržať rovnaký ráz s ostatným nábytkom. Do interiéru kuchyne dobre zapadne qarníža po celej šírke miestnosti. Jej čelnú plochu urobíme z dosky šírky asi 120 mm, ktorej dolný okraj ozdobíme zúbkatou vzorkou podľa obr. 9. Ak nechceme vypiľovať zuby po celej doske, urobíme vzorku len na koncoch od bočných stien po okno, kde bude visieť záves. Nad okrajom, kde bude visieť záclona, môže byť doska hladká. Povalu kuchyne môžeme ozdobiť jednou alebo viacerými hradami, ktoré imitujeme z dosák zlepených a sklincovaných do korýtok Obr. 13. Vysoká skrinka rozmerov asi 100><100 mm v tvare U. Hrady pripevňujeme tak, že na stenu tesne pod povalu priskrutkujeme naplocho doštičku, ktorá sa zmestí do korýtka, nasunieme na ňu zdola hradu, ktorú na doštičku zboku priskrutkujeme. Hrada sa môže použiť aj na zavesenie osvetľovacieho telesa, preto jej vzdialenosť od bočnej steny musíme voliť tak, aby osvetľovacie teleso viselo nad stredom stola. Prívodnú šnúru elektrického osvetlenia vložíme do korýtka hrady. Ako osvetľovacie teleso môžeme použiť porcelánovú petrolejku, do ktorej vmontujeme elektrickú žiarovku. Prípadne si urobíme luster, ktorý prispôsobíme štýlovému riešeniu kuchyne. Podľa obr. 14 vypílime vrúbkované latky, vprostriedku ich zlepíme a zbijeme do kríža a na konce priskrutkujeme štyri bakelito-

30 * * vé objímky na žiarovky. Kostry tienidiel spájkujeme z pozinkovaného drôtu priemeru 1 mm. Na každom tienidle urobíme dve spojené slučky v tvare poskladanej osmičky, ktorý mi prichytíme tienidlá na žiarovky. Kostru môžeme potiahnuť textíliou vhodnej farby a vzorkv, ktorú vylaminujeme tak, že ju potrieme tenkou vrstvou epoxidu a na tenkej igelitovej fólii ju necháme na rovnej ploche vytvrdnúť. Tienidlá môžeme urobiť aj z kladivkového papiera, na ktorý namaľujeme ľudovú výšivku a natrieme ho bezfarebným lakom. Poťah tienidla našijeme na kostru veľkými stehmi pestrou niťou. Luster zavesíme na štyri železné retiazky, ktoré predávajú v železiarstve. VOĽBA MATERIÁLU A POVR- CHOVÁ ÚPRAVA Zariadenie kuchyne je z bežne dostupných smrekových dosák Hore: Polica a garniža (vľavo) a poschodová polica (vpravo) Uprostred: Vysoká skrinka (vľavo) a detaily klina stoličky (vpravo) Dolu: Sedacia súprava so stolom (vľavo) a stolička (vpravo) Poznámka redakcie: V 15. zväzku uverejnime podobný návod, ale s použitím českých ľudových motivov. 29

31 s výnimkou klinov, ktoré musia byť z tvrdého dreva. Dosky necháme v komunále zo štyroch strán ohobľovať na hrúbku asi 20 mm. Tento rozmer uvádzame na všetkých náčrtoch. Zariadenie sa asi po trojročnom stálom používaní trocha zničí (najmä pri malých deťoch), preto kto má možnosti, nech použije trvanlivejší materiál. Ohobľovaný, prípadne na nehobľovateľných miestach jemným skleným papierom opracovaný povrch moríme mahagónovým moridlom a natrieme niekoľkými vrstvami bezfarebného laku. Kvalitnejšie drevo by stačilo iba moriť a voskovať, no vyžadovalo by pozornejšiu prácu pri epoxidových spojoch. Pri natieraní bezfarebným lakom sa lesklé epoxidom pokvapkané škvrny stratia. NA ZÁVER Pamätajte si, že Epoxy 1200 npvvtvrdne pri teplotách pod +15 C. Túto vlastnosť môžeme využiť na zachovanie epoxidu v nevytvrdnutom stave dlhší čas, ak ho uschováme v chladničke. Ak ste sa rozhodli namoriť dosky na tmavší odtieň, treba to urobiť pred lepením, lebo na epoxidom zatečené miesta už moridlo nechytá a ostali by svetlé škvrny. Horšie je, ak po vytvrdnutí epoxidu treba Obr. 14. Štýlový luster POLIČKA S KOŘENKAMI V poslední době, hlavně zásluhou prudkého rozvoje chalupnictví", získávají na oblibě věci našich babiček a prababiček. Je sháňka po moždířích, mlýncích na kávu, vyřezávaných truhlách, lavicích apod. Poličku s kořenkami si můžete udělat sami. Polička slouží pro uložení deseti kořenek ve dvou řadách nad sebou. Počet kořenek, jejich rozměry i rozměry poličky lze samozřejmě upravit dle individuální potřeby a vkusu. Polička je vyrobena z borovice a sestává ze dvou vyřezávaných bočnic 1. vyřezávaného nosného prkénka 2 a dvou prkének 3, na kterých stojí kořenky. Stálá poloha kořenky je zajišťována kolíky 5, které zapadají do otvorů ve dně těles kořenky. Nejprve si navrhneme a v měřítku 1 :1 na tvrdý papír nakreslíme tvar bočnic a nosného prkénka, vystřihneme a podle takto vzniklé šablony překreslíme na dřevo. Vyřízneme lupénkovou pilkou a obrousíme povrch i řez. Osmirkujeme také prkénka 3, navrtáme díry 0 8 a zaklížíme kolíky 5. Pak celou if poličku sklízíme dohromady za po moci kolíčků 4. Kořenky sestávají z tělesa kořenky 6 a víčka 7. Tělesa jsou nařezaná z bukového hranolku 50 x 50 mm Zarovnané dno otvoru vyrovnať plochu lepených dosák hobľovaním. Ohobľované biele miesta treba opatrne znova namoriť, a ak sa to nepodarilo bez ostrých prechodov, po uschnutí treba zopakovať morenie celej plochy. Skrutky ľahšie vnikajú do dreva, ak sa natrú mydlom. Skrutka do dreva dobre drží v betónovom paneli v otvore vysekanom alebo vyvŕtanom vídiovvm vrtákom. Do závitu skrutky natočíme mäkký oceľový drôt tak, aby vyčnieval zo závitu skrutky. Skrutka sa z tohto drôteného závitu" musí dať ľahko vytočiť. Skrutku potom spolu s drôteným závitom" zasádrujeme do dobre namočeného otvoru a po niekoľkých minútach ňou o niekoľko otáčok pohneme. Po stvrdnutí sadry môžeme skrutku ľubovoľne zatáčať a vytáčať. Drôtený závit ostáva v stene. Otvory v častiach zariadenia, ktoré chceme priskrutkovať k stene, vŕtajme až podľa skutočných rozstupov otvorov v stene, ako sa ich podarilo vysekať a zasádrovat. Opísaný primitívny postup a nedostatočné vybavenie náradím sa nesmie prejaviť na kvalite práce. Práve naopak, všetku dokonalosť strojového opracovania musíme nahradiť trpezlivou a presnou prácou, dôvtipnosťou a šikovnosťou rúk ING. IVAN GEROFI není podmínkou může být vyvrtán také běžným vrtákem na kov a úhel ponechán při zmenšení jeho hloubky. Víčka kořenek mají držáky, které jsem zhotovil z dřevěných korálků, zakoupených v bižutérii. K víčkům jsou připevněny kolíčkem z tvrdého dřeva 10 (průměr kolíčku odpovídá otvoru v korálku). Víčko lícuje do otvoru tělesa kořenky vodícím kotoučem, jehož průměr je asi o 1 mm menši než průměr otvoru.