VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce Volnočasové aktivity dětí z Dětského domova Hrotovice Bakalářská práce Autor: Cabejšková Denisa Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D Místo: Jihlava Rok: 2015

2

3 Copyright 2015 Denisa Cabejšková

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práce se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci či jejího využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne. Podpis

5 Poděkování Chtěla bych poděkovat Mgr. Martině Černé, Ph.D za její čas, vedení, ochotu a odbornou pomoc při vypracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat sociální pracovnici Dětského domova Miroslavě Mášové DiS. za spolupráci a cenné rady. V neposlední řádě děkuji také své rodině za podporu a trpělivost.

6 Anotace CABEJŠKOVÁ, Denisa: Volnočasové aktivity dětí z Dětského domova Hrotovice. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015 Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké volnočasové aktivity děti z Dětského domova Hrotovice využívají a jak jejich možnosti hodnotí. Teoretická část se zabývá definováním pojmů ústavní péče, posláním dětských domovů, ale také vzděláním vychovatele. Dále teoretická část obsahuje vymezení vývojové psychologie dětí dle věku a ve své poslední části se zabývá pojmem volný čas a aktivitami ve volném čase. V oddílu praktické části je na základě metody strukturovaného rozhovoru zkoumáno, jak děti z Dětského domova tráví svůj volný čas. Práce bude mít využitelnost pro Dětský domov Hrotovice i pro širokou veřejnost. Klíčová slova Děti, Dětský domov, Volný čas, Volnočasové aktivity. Annotation Cabejskova Denisa: Recreational activities of children from Children Home Hrotovice. Bachelor's seminary work. Polytechnical college of Jihlava. Department of Social Work. Thesis: Mgr.Martina Cerna Ph. D. Level of professional qualification: Bachelor's. Jihlava 2015 The aim of this workis to identify, what recreational activities are utilized by children from Children Home in Hrotovice and how thein value options. The theoretical part deals with the definitiv of the koncept of institutionalization, them is milion of the orphanages and also education of educators and thein salaries. As continued theoretical part contains the definitiv of developmental psychology of children by thein age categories and in the last part deals with recreational time and activities in recreational time. In the section of the practical part is based on the method of structured interview exploring how children from Children Home spend thein recreational time. This work will have applicability for Orphanages and for general public. Keywords Children, Children'sHome, Recreational time, Recreational activities

7 Seznam grafů Graf 1 Jakou aktivitu máš nejraději? Graf2 Navštěvuješ nějaký kroužek? Graf 3 Vyjmenuj mi, na jaké kroužky chodíš? Graf 4 Kdo tento kroužek organizuje? Graf 5 Jaký kroužek nebo aktivita tě nejvíce baví? Graf 6 Kdo organizuje tento kroužek? Graf 7 Proč jsi vybral právě tento kroužek? Graf 8 Co ses naučil, při navštěvování kroužku? Graf 9 Jaký kroužek nebo aktivita tě nebaví? Graf 10 Kdo tento kroužek nebo aktivitu organizuje? Graf 11 Jaký kroužek nebo volnočasová aktivita by tě bavila a proč jí nenavštěvuješ.. 41 Graf 12 Proč nenavštěvuješ svůj oblíbený kroužek/ aktivitu? Graf 13 Jaký je tvůj věk?... 43

8 Seznam tabulek Tabulka 1 Platové třídy Zdroj 18 Tabulka 2 Volnočasové aktivity Základní škola Hrotovice Tabulka 3 Činnosti poskytované Dětským domovem Hrotovice... 58

9 Obsah Seznam grafů... 7 Seznam tabulek Úvod Teoretická část Rodina a její funkčnost Poruchy funkcí v rodině Ústavní péče Vychovatel v dětských domovech Podmínky pro osvojení dítěte Podmínky pěstounství Charakteristika dětí z DD Hrotovice z psychologického hlediska Porucha ADHD u dítěte Volný čas a volnočasové aktivity Volnočasové aktivity a jejich zařazení ve školách Volnočasové aktivity mimo zařízení školy Druhy volnočasových aktivit Praktická část Dětský domov Hrotovice Metodika Výsledky rozhovorového šetření Shrnutí výsledků Doporučení pro Dětský domov Doporučení pro děti Rozhovor se sociální pracovníci Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam tištěných zdrojů Seznam elektronických zdrojů Seznam zákonů Seznam příloh Přílohy... 55

10 1 Úvod Téma volnočasové aktivity dětí z Dětského domova Hrotovice jsem si vybrala proto, abych zjistila a vyhodnotila, jak děti v dětském domově tráví svůj volný čas. A poté také vyvrátila všeobecně známé pomluvy, že děti z dětského domova ve svém volném čase vandalizují apodobně. Dalším důvodem výběru tohoto tématu bylo absolvování mé praxe v dětském domově v Hrotovicích, který vznikl již v 90. letech dvacátého století, kdy první patro budovy sloužilo dětskému domovu a přízemí pouze zdravotnímu středisku. Od roku 1972 celá budova náleží jen dětskému domovu. V tomto prostředí jsem byla velice spokojená a práce s dětmi mě velmi bavila. Primárním cílem mé bakalářské práce je tedy zjistit, jak dětí z dětského domova tráví svůj volný čas. Pozornost je zaměřena především na volnočasové aktivity či kroužky, které děti nejvíce baví, a které v rámci školy nebo dětského domova navštěvují. Práce dále zjišťuje, jaké kroužky dětí nebaví a zda je v současné době navštěvují nebo nikoli. Sekundárním cílem bakalářské práce je zaměřit se na to, jaký kroužek nebo aktivita by děti bavila a proč je nyní nemohou navštěvovat. Všechny stanovené cíle budou naplněny prostřednictvím kvalitativního výzkumu, realizovaného pomocí metody tzv. strukturovaného rozhovoru. V rozhovoru s dětmi budou použity otevřené otázky, ve kterých budou mít dotazovaní možnost rozvíjet své odpovědi. Rozhovor bude probíhat v budově dětského domova Hrotovice s dětmi od 6 do 21 let. Dané téma bude mít přínos především pro dětské domovy, ale také pro širokou veřejnost. Dětským domovům zjištěné fakty pomohou nahlédnout, jak jejich děti tráví volný čas, co je baví a podle toho mohou dětem pomocí rozvíjet jejich volnočasové aktivity. Široké veřejnosti přinese tato bakalářská práce zjištění, že děti z dětského domova dokáží trávit svůj volný čas smysluplně, kultivovaně a slušně. 10

11 Literární rešerše První kapitola teoretické části se bude zabývat rodinou, její funkčnosti a poruchami v rodině. Čerpáno bude zejména z bakalářské práce: MANETHOVÁ, Jiřina, Poruchy funkcí rodiny a jejich příčiny. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, pedagogická fakulta, str. 46. Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Kadlec. Druhá kapitola teoretické části se bude zabývat ústavní výchovou děti, čerpáno ze zákona č. 109/2002 Sb. Zákon o ústavní výchově nebo ochranné výchově ve školských zařízení a o preventivně péči ve školských zařízení a o změně dalších zákonů. Čerpáno bude i ze zákona č. 89/2012 zákon občanský zákoník. Třetí kapitola se bude zabývat charakteristikou dětí z dětského domova dle psychologického hlediska. Čerpáno bude z THOROVÁ, Kateřina. Vývojová psychologie: Proměny lidské psychiky od početí po smrt. První. Praha 2015: Portál, s.r.o, ISBN A LÖRINCOVÁ, Linda, Lenka MÁDROVÁ a Diana PAVLJUK. Volnočasové aktivity pro děti. První. Boskovice: Albert, ISBN Dále se práce bude zabývat poruchou ADHD, informace budou čerpány z webových stránek ADHD. adehade. [online] [cit ]. Dostupné z: ADHD. ADHD. [online] [cit ]. Dostupné z: Čtvrtá kapitola teoretické části se bude zabývat volným časem u dětí a jejich volnočasovým aktivitám. Dále bude popisovat volnočasové aktivity ve školách a mimo školu. Vše bude čerpáno z HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. První. Praha: Portál, s.r.o, ISBN Pátá kapitola se bude věnovat možnosti výběru volnočasových aktivit, a to zejména na základní škole v Hrotovicích, kde bude čerpáno ze Základní škola. Základní škola Hrotovice. [online] [cit ]. Dostupné z: také na základní umělecké škole v Hrotovicích, kde bude čerpáno ze Základní umělecká škola,základní umělecká škola Hrotovice. [online] [cit ]. Dostupné z: Také se bude zejména zabývat arteterapii, která bude čerpána z Česká artepeutická asociace. arteterapie. [online] [cit ]. Dostupné z: a ergoterapii, která bude čerpána ze Česká 11

12 asociace ergoterapeutů. ergoterapie. [online] [cit ]. Dostupné z: ergoterapie.cz 12

13 2 Teoretická část 2.1 Rodina a její funkčnost Rodina se považuje za jednu z nejzákladnějších a nejdůležitějších skupin ve společnosti. Rodinu pro mnoho lidí znamená skupinu, která poskytuje svým členům pocit bezpečí, lásku a vzájemnou podporu. Rodina má tyto základní typologie: - Rodina úplná - úplnou rodinu nejčastěji tvoří oba rodiče, což je matka, otec a dále děti. - Rodina neúplná - neúplná rodina má mnoho podob. Například v rodině chybí otec nebo matka, nebo také děti. (Manethová, Olomouc, 2014) Psychologie dětí se však odvíjí zvláště podle typu rodiny, které definovala Manethová ve své bakalářské práci Poruchy funkcí rodiny a jejich příčiny (Olomouc, 2014): - Funkční rodina Ve funkční rodině probíhá zdravý vývoj dítěte. Rodiče se dítěti naplno věnují, plánují s ním budoucnost. Dítě se cítí zde v bezpečí. Vztahy mezi jednotlivými členy rodiny fungují a nejsou ničím nerušeny. - Problémová rodina Za problémovou rodinu se nejčastěji považuje rodina, která má finanční či ekonomické problémy, avšak vývoj dítěte není zdaleka ohrožen. Tato rodina nejčastěji pobírá finanční pomoc od státu. Nejčastěji se jedná o rodiny, kde je matka samoživitelka, nebo rodina s handicapovaným dítětem. - Dysfunkční rodina Dysfunkční rodina je definována jako prostředí, kde není naplňována nějaká základní funkce rodiny. Nenachází se zde vhodné prostředí pro zdravý vývoj dítěte. Mezi nejčastější problémy dysfunkčních rodin patří finanční nedostatek nebo užívání návykových látek (drogy, alkohol atp.). Tito rodiče většinou nemají zájem o své dětí, a proto se o ně nestarají, zároveň zde nefungují interpersonální vztahy mezi jednotlivými členy rodiny. - Afunkční rodina Za afunkční rodinu se považuje rodina, která absolutně nesplňuji žádnou svou důležitou funkci, a děti mohou být ve svém vývoji ohroženy. V této situace je potřeba dětem zajistit náhradní péči mimo původní rodinu. Může například jít o domácí násilí páchané na dítěti. 13

14 2.1.2 Poruchy funkcí v rodině Mezi základní funkce rodiny Manethová (Olomouc, 2014) uvádí tyto: biologicko - reprodukční funkce, ekonomicko - zabezpečovací funkce, ochranná funkce, výchovná funkce, socializační funkce a emocionální funkce. Poruchy biologicko reprodukční funkce: Hlavní příčinou této poruchy je neplodnost jednoho z partnerů. Nejčastějším řešením proto tedy může být umělé oplodnění či adopce cizího dítěte. Poruchy ekonomicko zabezpečovací funkce: Důvodem této poruchy je neschopnost zajistit sociální potřeby všech členů rodiny. Nejčastěji se tak děje po rozvodu rodičů (pře o majetek) nebo po ztrátě zaměstnání jednoho z manželů. Poruchy ochranné funkce: Při poruše ochranné funkce může dojít až k úplnému rozpadu rodiny. Jedná se o velmi důležitou funkci, kdy se navzájem členové rodiny podporují a pomáhají si (například i při zdravotním problému jednoho z členů). Nejčastějším projevem poruchy ochranné funkce je domácí násilí. Poruchy socializačně výchovné funkce: Tato porucha se nejčastěji projeví po rozvodu rodičů. Na jedné straně přehnané rozmazlování a úzkostlivá péče o dítě, a na druhé straně jeho zavrhování až lhostejnost. Dalšími důvodem může být špatný zdravotní stav jednoho z rodičů, ekonomické problémy (rodič jeví o dítě zájem, ale nemá na něj čas), nebo také nezralost rodičů (nezvládají péči o dítě) či psychická nemoc rodiče. Za nejhorší příčinu lze označit neochotu rodiče se starat o své dítě. Poruchy rekreační funkce: Efektivní trávení volného času dítěte by měla především zajistit rodina. Často se stává, že rodiče nemohou tuto funkci zajistit z nedostatku vlastního času. Poruchy emociální funkce: Porucha této funkce nezměrně ovlivňuje zdravý psychický vývoj dítěte. Nejčastější příčinou vzniku této poruchy může být rozvod rodičů, nebo jejich nezájem o dítě. Tyto příčiny mohou vést až k zanedbávání a týrání dítěte. 14

15 2.2 Ústavní péče Ústavní výchova se řídí zákonem č. 109/2002 Sb. Ústavní výchova bývá zpravidla nařízena u dítěte, které je mentálně, tělesně nebo duševně narušeno. Také soud může nařídit ústavní výchovu dítěte v případě, že rodiče o své dítě důkladně nepečují nebo nemají možnost poskytnout mu veškeré základní potřeby pro jeho zdravý vývoj. Když nemohou rodiče dítěti poskytnout řádnou výchovu na přechodnou dobu, soud stanoví umístění dítěte do zařízení pro okamžitou pomoc po dobu šesti měsíců. O vývěru zařízení rozhoduje potom soud. Ústavní výchovu lze stanovit až na dobu tří let. Pokud nadále trvají problémy, pro které byla ústavní výchova nařízena, lze dobu prodloužit opakovaně, avšak nejdéle na další tři roky. Prodloužení platí po dobu, než soud rozhodne o jeho zrušení. Povinností soudu je každý šestý měsíc prozkoumat, zda stále trvají důvody, pro které byla stanovena ústavní výchova dítěte. Kvůli vážným důvodům zletilého může být ústavní výchova prodloužená o jeden rok.[1] Účelem ústavní výchovy je zajištění základní péče o zdravý vývoj dítěte ve věku 3 18 let po psychické i fyzické stránce. Zařízení zároveň dítě vychovává a tím zabraňuje jeho negativnímu vývoji. Zařízení ústavní péče úzce spolupracuje se sociálně právními orgány k ochraně dětí. Zařízením ústavní výchovy mohou být: - Diagnostický ústav - Dětský domov - Dětský domov se školou - Výchovný ústav Tato zařízení dětem poskytují ubytování, stravu a oblečení. Udělují taktéž dětem kapesné pro potřeby jejich volného času, úhradu za volnočasové aktivity, které děti navštěvují, a všechny peněžní úhrady spojené se školou (doprava do školy, pomůcky do vyučování). Diagnostický ústav: Zde jsou umístěny děti, které mají nařízeno předběžné výchovné opatření, nařízenou ústavní výchovu nebo uloženou ochranou výchovu soudně. Existují ústavy jen pro chlapce, nebo jen pro dívky. Diagnostický ústav při přijetí dítěte sleduje vyzrálost jeho funkcí (například pedagogických, psychologických, 15

16 vzdělávacích a zdravotních). Dítě je v diagnostickém ústavu umístěno zpravidla osm dnů. Po těchto osmi dnech je dítě na základě všech pozorování umístěno do dalšího výchovného zařízení (dětský domov, dětský domov se školou nebo výchovný ústav). Diagnostický ústav je povinen oznámit toto rozhodnutí do 3 pracovních dnů příslušnému soudu, který rozhodnutí o zařazení do diagnostického ústavu podal. Dětský domov: V dětském domově jsou zpravidla umístěny děti od 3 do 18 let. Cílem dětského domova je zajistit kvalitní péči dětem, které mají soudem nařízenou ústavní výchovu, zajistit jim vzdělání, sociální a výchovnou péči. Děti v dětském domově se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova. Dětský domov se školou: V dětském domově se školou jsou umístěny děti, které mají stanovenou soudem ústavní výchovu, mají zároveň závažné poruchy chování, trpí duševní poruchou nebo mají soudem uloženu ochrannou výchovu. Do dětského domova se školou jsou zpravidla umístěny děti od 6 let do věku, než ukončí povinnou školní docházku. Výchovný ústav: Do výchovného ústavu jsou umístěny děti od 15 let, které mají závažné poruchy chování. Výchovné ústavy se dělí na: - Výchovný ústav pro s nařízenou ústavní výchovou - Výchovný ústav s uloženou ochrannou výchovou - Výchovný ústav pro nezletilé matky a jejich děti - Výchovný ústav, který domáhá výchovně léčebnou péči. Děti, kterým je úředně stanovena ústavní péče a jsou umístěny do výše uvedených zařízení, mají svá práva a povinnosti, které musí dodržovat. Jejich právem je zajištění přímého zaopatření a zachování jejich lidské důstojnosti. Sourozenci, kterým byla nařízena ústavní výchova, mají právo na to, aby byli přemístěni společně do stejného zařízení. Mají právo vyjádřit své názory na prováděné změny, které se přímo dotýkají jich, mají svobodné právo na vyznání náboženství. Dítě po odchodu ze zařízení má právo požadovat podporu a pomoc od státu, než se znovu zapojí do společenského života. Mezi povinnosti dítěte v ústavní péči patří dodržování pravidel, stanovených zařízením, ve kterém pobývá. Dítě povinno dodržovat zásady slušného chování, chovat se úctyhodně k cizímu majetku a k lidem, se kterými přijde do styku. Dále je dítě 16

17 povinno na příkaz ředitele zařízení odevzdat ohrožující majetek do úschovny a také se podrobit vyšetření, při podezření z neužití návykové látky (alkohol, drogy).[2] Dětský domov v Hrotovicích se řídí patnácti nejdůležitějšími předpisy, které jsou uvedeny v příloze č. 1. Ukončení pobytu dětí v dětských domovech Ukončení pobytu dětí v dětských domovech je závislé na zrušení ústavní výchovy. Ústavní výchova může být zrušena pouze na základě soudního stanovení o zrušení ústavní výchovy. Příčinou zrušení ústavní výchovy je pominutí důvodů, pro které byla uložena. Po jejím ukončení je soud povinen rozhodnout o dalším svěření dítěte do péče. Ústavní výchova zaniká rozhodnutím o osvojení. Zákon č. 89/2012 Sb. Důvody pro odchod dětí z dětského domova Důvodem pro odchod dítěte z dětského domova je převážně jeho věk, neboť zařízení poskytuje péči dětem od 3 do 18 let (může být soudně prodloužena o jeden rok). Podle informací sociální pracovnice Dětského domova Hrotovice ze dne 4. listopadu 2015 je nejčastějším důvodem pro opuštění domova navršení zletilosti a hledání zaměstnání. Dalším důvodem zrušení ústavní výchovy je návrat do původní rodiny, nebo soudně nařízené osvojení dítěte náhradní rodinou. [ 3] Vychovatel v dětských domovech Aby mohl vychovatel pracovat v dětském domově je potřeba, aby měl požadované vzdělání (ukončené vysokoškolské studium nebo vyšší studium v oboru speciální pedagogiky či sociální pedagogiky). Také může být absolventem celoživotního studia v témže oboru. [4] Platový příjem na pozici vychovatele spadá do stejné kategorie jako instruktoři, akademičtí pracovníci, pedagogové speciální a volného času, asistenti, metodici pro vzdělávání. [5] Plat těchto zaměstnanců je uveden níže v tabulce č. 1 17

18 Stupeň Praxe Platové třídy do 6 let do 12 let do 19 let do 27 let do 32 let nad 32 let Tabulka 1 Platové třídy Zdroj Podmínky pro osvojení dítěte Vztah mezi osvojitelem s osvojencem se považuje za blízký vztah, jako je mezi rodičem a dítětem. Osvojitelem se rozumí člověk, který chce dítě osvojit do své péče. Osvojencem se rozumí dítě, které má být svěřeno do péče osvojitele. Zda bude dítě osvojeno, rozhodne soud na návrh osvojitele. Pokud soud schválí osvojení, je tedy osvojitel zapsán v matrice jako rodič dítěte a tudíž má veškeré rodičovské práva a povinnosti. Osvojitel musí být zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Zákon č. 89/2012 Sb. Zdravotní stav osvojitele nesmí zasahovat do péče o dítě. Osvojit dítě si může jednotlivec nebo manželé, které podají návrh na osvojení. Osvojit dítě si nemůže sourozenec dítěte, nebo přímý příbuzný. Věkový rozdíl mezi osvojencem a osvojitelem nesmí být menší jak šestnáct let. S osvojením musí souhlasit jak rodiče osvojeného dítěte, tak i dítě, starší jedenácti let. U rodičů, které jsou zbavené rodičovské povinnosti a práva dát souhlas k osvojení, také pokud rodič pobývá na neznámém místě a rodič, který neprojevuje žádný zájem o dítě, nemusí dávat souhlas k osvojení dítěte. Osvojit se může zletilé i nezletilé dítě. 18

19 2.2.3 Podmínky pěstounství Do pěstounské péče je svěřeno dítě, o které nemůže pečovat žádný z rodičů a ani poručník. Pěstounskou péči stanoví soud a má přednost před ústavní výchovou. Pěstounská péče je stanovena soudem po dobu, kdy se rodiče nemohou starat o své dítě. Pokud tyto důvody pominou, rodič může požádat o stanovení dítěte do své péče. Rodiče po dobu pěstounské péče musí plnit své rodičovské povinnosti a právem rodičů je se stýkat s dítětem. Pěstoun musí mít trvalý pobyt na území České republiky, musí ručit za poskytování řádné péče o svěřené dítě a schválit svěření dítěte do pěstounské péče. Na rozdíl od osvojení, mají v pěstounské péči přednost rodinní příslušníci svěřovaného dítěte. Dítě může být svěřeno oběma manželům, nebo pouze jednomu z nich se souhlasem druhého manžela. Povinnosti pěstouna je poskytnout dítěti základní péči a výchovu. Pěstoun rozhoduje pouze o běžných věcech dítěte. Jeho povinností je kontaktovat rodiče dítěte a to při řešení podstatných záležitostí, které se týkají bezprostředně dítěte. Pěstoun je také povinen udržovat a rozvíjet vztahy mezi dítětem a jeho rodiči nebo blízkými příbuznými. Pěstounská péče zaniká při dovršení zletilosti svěřeného dítěte, či jeho svéprávnosti. Pokud dojde ke konfliktu mezi pěstounem a rodičem v podstatných záležitostech týkajících se dítěte, může pěstoun, rodič, nebo i dítě požádat o zrušení pěstounské péče, nebo požádat o změnu práv a povinnosti jednotlivých stran.[6] 19

20 2.3 Charakteristika dětí z DD Hrotovice z psychologického hlediska 1 Jak již bylo v kapitole 4. zmíněno, do dětských domovů jsou zpravidla umístěny děti od 3 let do 18 let. V Dětském domově Hrotovice jsou umístěny děti ve věku od 6 let do 21 let. Vývoj předškolního dítěte- Za předškolní období dítěte se považuje věk od 3 6 let. Dítě většinou navštěvuje mateřskou školu, dovede běhat, jezdit na čtyřkolce apod. Ovládá základní samo hygienu, umí se najíst, napít a obléci. Rádo si kreslí, vyrábí a hraje s ostatními dětmi. (Thorová, 2015). Pro dítě v tomto věku je nejdůležitější hra, nejčastěji v kolektivu, ale přesto si dítě hraje i rádo samo- tzv. paralelní hra. Později paralelní hra dítěte přechází v hru v kolektivu, kde si dítě hraje s ostatními dětmi. Předškolák svůj volný čas může trávit i sportovními aktivitami (skákání, pobíhání s ostatními dětmi, honičky a lezení na strom). Děti nejenže se věnují sportovním aktivitám, ale také se mohou věnovat hrám, jako například stavění kostek, hra na písku, vystřihování. Mezi oblíbené hry patří hraní si na dospělé např. maminku, tatínka, na návštěvu u doktora, na nakupování v obchodech apod. (Lőrincová a kol. 2009) Mladší věk dítěte- Za období mladšího věku se považuje 6 rok dítěte a končí ve 12 letech. Dítě navštěvuje první stupeň základní školy, dovede psát, počítat a číst. Dítě tráví svůj volný čas s kamarády, jezdí na tábory, navštěvuje kroužky a aktivity, kterého baví. Avšak i v tomto věku je pro dítě rodina důležitou součástí života, rodiče považuje za autoritu a dbá na jejich pokyny, rady a stanovená pravidla. (Thorová, 2015). Hra nebo tzv. trávení volného času se v tomto věku příliš neliší od předškolního věku, pokračuje hra v kolektivu, běhání, skákání atp. Hra je i nyní nezbytná pro správný vývoj jedince. Hra na dospělé i v mladším věku dítěte přetrvává, avšak výrazně se liší. Dítě výrazně rozlišuje mužské a ženské role. (Lőrincová a kol. 2009) Adolescence- Období obvykle začíná s nástupem puberty (12/13 let), kdy dítě začíná dospívat a nastupují u něj fyziologické změny (změna hlasu, ochlupení). Toto období končí kolem 19 roku jedince. V pubertě většinou děti provokují své rodiče, neposlouchají je a zkoušejí jejich trpělivost. Navazují své první vztahy, zkouší kouřit a pít alkohol. I v tomto věku je velice důležitý vztah mezi dítětem a rodičem, kdy rodič dává dítěti oporu, podporuje ho v jeho rozhodnutích, nebo ba naopak mu poradí, jak 1 Dětský domov Hrotovice Dále jen DD Hrotovice 20

21 se má rozhodnout například při výběru školy k budoucímu povolání atd. (Thorová, 2015). Trávení volného času adolescenta se výrazně liší od trávení času předškoláka a dítěte mladšího věku. V tomhle věku se projevuje nejvíce zájem o sportovní aktivity, jako jsou individuální hry, skupinové hry či tanec. Také adolescent se ve svém volném čase může věnovat válečným a historickým tématům. (Lőrincová a kol. 2009) Mladá dospělost- Podle Lőrincové do mladé dospělosti spadají lidé ve věku let, kdy je člověk vyzrálý již po všech stránkách, jako je sexuální, fyzická, emoční apod. Mladí lidé se tzv. staví na vlastní nohy, začínají si hledat vlastní bydlení, první zaměstnání. Dospělý může svůj volný čas trávit různými způsoby, například sportovní aktivitou (Thorová, 2015). Dětský domov v Hrotovicích obývá jeden člověk ve věku 21 let 2.4 Porucha ADHD u dítěte V dětských domovech mohou být umístěny děti s různými poruchami. V dětském domově v Hrotovicích jsou umístěny i děti s poruchou ADHD. Porucha ADHD je přeložena s anglického názvu Attention Deficit Hyperactivity Disorder v překladu tedy porucha pozornosti s hyperaktivitou. Mezi příznaky ADHD patří zejména porucha pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Pozornost - Jejich pozornost bývá mnohdy narušena malými podněty, jako například nepořádkem na stole, pohledem z okna. Jejich prospěch ve škole je velmi kolísavý. Mnohdy mají nepořádek ve svých osobních věcech, neustále něco ztrácejí a hledají. Problém jim dělá starat se o svůj zevnějšek a to například učesat se, zavázat si tkaničky na botách, zapnout všechny knoflíky na bundě apod. Hyperaktivita - Děti bývají často neposedné, neustále pobíhají po místnosti, nedokáží sedět na jednom místě, skáčou. Jsou velmi hlučné, ve škole nedokáží sedět v lavici a ruší své spolužáky. Impulzivita - Tyto děti často nepřemýšlí, před tím než něco udělají. Jsou zbrklé, skáčou ostatním do řeči. Většinou, když chtějí nějakou věc, musí jí mít hned. Ve škole překřikují spolužáky, do řeči skáčou i učiteli a nedbají na to, že nejsou vyvolány. Nerady stojí ve frontách. 21

22 Jinými příznaky mohou být: - Podrážděnost - Agresivita - Osamocenost děti nejsou příliš oblíbené v kolektivu. Spíše se kamarádí s dětmi s podobnými poruchami. [1] Terapie ADHD Tato porucha je nevyléčitelná, ale existují terapie, které mohou příznaky této nemoci potlačit. Jedince může potom žít plnohodnotný život jako ostatní lidé. Terapie bývá prováděna formou psychoterapií, které mohou být rodinné nebo individuální, dále pomocí svépomocné aktivity, logopedie a ergoterapie. Jednou z forem léčby ADHD může být i farmakoterapie. Nejvhodnějšími postupy pro práci s dětmi s poruchou ADHD mohou být tyto: - umožnit více přestávek při nějaké činnosti. - stanovit pravidelný režim dne (aby dítě vědělo, v kolik hodin by se mělo věnovat školním povinnostem, kdy má čas na své volnočasové aktivity atd. Také je důležité stanovit různá pravidla a to např. že domácí úkoly splní dříve, než se začne věnovat volnočasovým aktivitám apod. Je nezbytné dodržovat stanovená pravidla i o prázdninách). - založit systém odměň motivace dítěte je velice důležitá hlavně při plnění jeho povinností. [2] 22

23 2.5 Volný čas a volnočasové aktivity Volný čas lze charakterizovat jako dobu, kdy člověk nevykonává žádné povinnosti a závazky. Také lze říci, že jde o činnost, která se nevykonává pod tlakem závazků. Avšak nejpřesnější definice je jsou činnosti, do nichž vstupuje s očekáváním, účastní se jich na základě svého svobodného rozhodnutí, které mu přináší příjemné zážitky a uspokojení. (Hofbauer,2004) Volný čas může mít také několik funkcí. Jako hlavní funkce volného času se uvádí odpočinek a regenerace pracovních sil. Další funkcí je zábava (regenerace duševních sil) a rozvoj osobnosti, která pomáhá vytvářet kulturu. (Hofbauer, 2004) Roger Sue (Hofbauer, 2004, str. 14) - je soudobý francouzský sociolog, který vymezil funkce volného času: - Psychosociologická funkce - Sociální funkce - Terapeutická funkce - Ekonomická funkce Psychologická funkce volného času spočívá v uvolnění člověka, rozvoji jeho osobnosti a v zábavě. Funkce sociální zahrnuje především socializaci v rodině a mimo ni. Terapeutická funkce definuje zejména zdravý životní styl a prevenci chorob. Do ekonomické funkce se především zařazují výdaje spojené s aktivitami ve volném čase. (Hofbauer, 2004) Horst W. Opaschowski (Hofbauer, 2004, str. 14) - je německý pedagog volného času. Za funkce volného času považuje: - rekreaci (zotavení a uvolnění), - kompenzaci (odstraňování zklamání), - výchovu a další vzdělání (učení o svobodě, sociální učení), - kontemplaci (hledání smyslu života), - komunikaci (sociální kontakty, partnerství), - participaci (podílení se, účast na vývoji společnosti), - integraci (stabilizace života rodiny a vzrůstání do společenských organismů), - enkulturaci (kulturní rozvoj, tvořivé vyjádření prostřednictvím sportů, umění atd.). (Hofbauer,2004) 23

24 2.5.1 Volnočasové aktivity a jejich zařazení ve školách Škola je vzdělávací a výchovná instituce, považuje se za hlavní instituci, která připravuje žáky na jejich profesionální život. Ve školách se volnočasové aktivity berou za dobrovolnou činnost, kdy dítě může rozvíjet své individuální předpoklady a zájmy. Volnočasové aktivity ve škole zastávají funkce výchovně - vzdělávací, kulturní a sociálně preventivní, a také funkci zdravotní, a to z hlediska odpočinku a regenerace. Často jsou kroužky podmětem, který dětem pomáhá odkrýt jejich zájmy a nadání. Mohou také ovlivnit i výběr jejich budoucích profesí. (Hofbauer, 2004) Volnočasové aktivity ve školách mohou být poskytovány jako jednorázové aktivity (výlety, návštěvy historických památek, sportovní a kulturní akce) nebo jako slavnosti školy (plesy, zábavy, lyžařské výcviky). Také to mohou být tábory, kurzy, které jsou organizovány školou. (Hofbauer, 2004) Další formou poskytování volnočasových aktivit ve školách jsou soutěže. Soutěž může být místní, regionální, celostátní či mezinárodní. Místo slova soutěž lze také akci nazvat jako olympiáda (olympiáda matematická, fyzikální či chemická, v dějepise, českém jazyce, ale i sportovní). Olympiáda neboli soutěž upevňuje kolektivní spolupráci mezi dětmi. (Hofbauer, 2004) Zájmové kroužky jsou další formou volnočasových aktivit ve školách. Konají se pravidelně a mohou být sportovní, umělecké, výtvarné apod. Tyto aktivity upevňují kolektivní spolupráci i individuální rozvoj člověka. (Hofbauer, 2004) Zařízení ve školách Zařízení pro volnočasové aktivity ve školách se nazývají školní družiny nebo školní kluby. Ve školních družinách je prostor pro aktivity ve volném čase. Družiny vznikly po druhé světové válce a to pro děti zaměstnaných rodičů. Družinu většinou navštěvují děti prvního stupně. Poté co se většina volnočasových aktivit přesunula do jiných institucí (umělecká škola, domov pro děti a mládež) však družiny fungují dodnes. Provoz bývá často v odpoledních hodinách po skončení výuky, děti zde mohou vyrábět, zpívat a hrát si. Umožňuje dětem přiblížit konkrétní zájmy. (Hofbauer, 2004) 24

25 2.5.2 Volnočasové aktivity mimo zařízení školy Velmi důležitou formou trávení volného času zastávají i mimoškolní prostory. V dávných dobách plnily tuto funkci venkovní prostory zámeckých zahrad, umělá jezírka a jeskyně. Později začaly umožňovat trávení volného času i městské prostory ve svých parcích. Lidé tyto prostory využívali pro odpočinek, sportovní využití, procházky a výlety. Poté nastoupil průmyslový kapitalismus, kdy děti začaly svůj volný čas trávit v příznivějších prostorách, jako jsou různé uličky, náměstí a v jiných nevyužitých prostorách. Nejčastěji navštěvovaným prostorem se nyní stala příroda, která umožňuje dětem a jejich rodinám odpočinek a poznávání přírody. Velice navštěvované jsou i historické místa. (Hofbauer, 2004) Parky a hřiště - Parky a hřiště byly dříve pouze zelené plochy, které později byly vybaveny doplňky a pojmenovány jako místa pro volný čas. V dnešní době jsou hřiště přizpůsobená sportovním aktivitám, jako jsou volejbal, fotbal apod. Téměř každé hřiště pro děti je vybaveno různými prolézačkami, houpačkami. (Hofbauer, 2004) Areály pro volný čas - Lidé a děti se ve volném čase začali věnovat především sportu a turistice. Budují se tedy areály pro bowling, haly pro florbal, softbal, cyklistické stezky, zasněžování svahu apod. Také se vytváří nové prostory pro umění a zábavu (divadla, knihovny, počítačová místnost, zábavné parky, muzea apod). (Hofbauer, 2004) Druhy volnočasových aktivit Volnočasových aktivit pro děti v rámci kroužků je nepřeberné množství. Většinu z nich nabízí škola nebo také město, ve kterém děti bydlí. Děti z dětského domova mohou svůj volný čas trávit i různými aktivitami, které pořádá jejich dětský domov. Volnočasové aktivity na základní škole Hrotovice Sportovních aktivit je všeobecně obrovské množství, na základní škole v Hrotovicích jsou nabízeny tyto: - Fotbal - Volejbal - Aerobic - Stolní tenis 25

26 - Kopaná Téměř ve všech příručkách o zdravém životním stylu se můžeme dočíst, že pro zdravý život je důležitý pohyb. Proto jsou sportovní aktivity v dětském věku jedna z nejlepších možností, jak by mělo dítě trávit svůj volný čas. Mezi další zájmové kroužky mohou patřit i výtvarný kroužek, počítače, zpívání, vaření, hrání na různý hudební nástroj nebo taneční kroužky. Základní škola v Hrotovicích nabízí bohatou nabídku tanečních kroužků: - Country tance - Mažoretky mladší - Mažoretky starší - Hrotovčánek mladší - Hrotovčánek starší Základní škola v Hrotovicích nabízí i hudební kroužky: - Hra na kytaru - Zpíváníčko - Školní klubko (sólový zpěv) Výtvarný kroužek: - Modelářský[3] V městě Hrotovice se nachází i Základní umělecká škola, která nabízí kroužky v těchto oborech: - Výtvarný obor - Hudební obor - Taneční obor Základní umělecká škola se nachází na ulici F. B. Zvěřiny 212 v Hrotovicích. Pro přijetí žáka do hudebního oboru školy jsou stanoveny tyto požadavky: zpívání lidových písní, vytleskávání rytmu apod. Pro přijetí dítěte do výtvarného oboru je nutné přinést si svojí kresbu, či nějaký výtvarný výrobek. Přijetí žáka do tanečního oboru je na základě rozhodnutí vyučujícího kroužku. [4] 26

27 Volnočasové aktivity v Dětském domově Hrotovice Podle informací sociální pracovnice z Dětského domova Hrotovice ze dne 4. listopadu se aktivity dětí v dětských domovech mohou různit, ale v důsledku se neliší příliš od aktivit dětí v rodině. Může to být například rukodělný kroužek, turistický, sportovní a hudební kroužek. Dalšími aktivitami mohou být Dětským domovem nabízené formy arteterapie a ergoterapie. Děti zde absolvují i různé tábory, ozdravovny apod. Arteterapie Artetereapie je disciplína, která se zabývá výtvarným projevem lidí a slouží k pozitivnímu ovlivňování lidské psychiky a mezilidských vztahu. Arteterapie se využívá jak ve zdravotnických zařízeních, taky se s ní můžeme setkat v sociálních zařízeních a při práci s dětmi a mládeží. Arteterapie je vhodná i pro práci se seniory a dospělými lidmi. Použití arteterapie u seniorů je zejména z důvodu posílení jejich paměti. U dospělého člověka je arteterapie výborná při rozvíjení osobnosti, zručnosti a empatie. Existují dvě formy arteterapie- skupinová nebo individuální. (Lőrincová, 2009). Cílem arteterapie je usilovat o uvolnění jednotlivce, zlepšit jeho sebeprožívání, sebevnímání a sebehodnocení. Dále rozvíjet jeho osobnost, zvládání stresu, úzkosti a dokázat řešit konflikty apod. Vzdělání arteterapeuta - Základním kvalifikačním požadavkem pro vykonávání arteterapie je vysokoškolské studium na pedagogické, zdravotnické či sociální škole zakončené dosažením vysokoškolského titulu Bc. nebo Mgr. Uchazeč musí mít také dokončen psychoterapeutický výcvik. [5] Ergoterapie Ergoterapie je proces, který napomáhá zachování jednotlivých činnosti, jako jsou například běžné denní návyky u jednotlivců bez ohledu na jejich věk a typ postižení. Ergoterapii mohou využívat lidé jak s fyzickým postižením, psychickým či smyslovým, tak i lidé s mentálním a sociálním znevýhodněním. Úkolem ergoterapie je podpořit jednotlivce při zvládání činností, které používá v běžném životě. Ergoterapie zahrnuje různé techniky, metody a poradenství při uplatňování různorodých činností. 27

28 Cílem ergoterapie je zapojit klienta do každodenních činností bez ohledu na jeho postižení, také pomoci klientovi při zvládání úkonů v jeho volném nebo pracovním čase. Dalším cílem ergoterapie je začlenit klienta do kolektivu a sociálního prostředí, dát možnost osobě naplnit její sociální roli. Smysluplné aktivity mohou podporovat duševní pohodu a zdraví klienta. Vzdělání ergoterapeuta - Ergoterapii vedou kvalifikovaní terapeuti, kteří musí být vzděláni v bakalářském studiu v oboru ergoterapie. Dále mohou vykonávat práci absolventi vyšší zdravotnické školy. Více informací o požadovaném vzdělání terapeuta jsou vymezeny v zákonu č. 96/ 2004 Sb. zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. [6] 28

29 3 Praktická část 3.1 Dětský domov Hrotovice Dětský domov se nachází v kraji Vysočina v městě Hrotovice, které obývá přes 1500 obyvatel. Dětský domov zde byl založen v roce Budova byla původně rozdělena na dvě patra, kde v patrové budově byl dětský domov, v přízemní se nacházelo zdravotní středisko. V roce 1972 se zdravotní středisko přestěhovalo a budova byla připojena k dětskému domovu. V tomto roce došlo k propojení obou budov dětského domova a k rozdělení jeho obyvatel na dvě rodinné skupiny po 10 dětech. V té době byl Dětský domov Hrotovice první, který se transformoval na dětský domov rodinného typu. Dětský domov Hrotovice je školským zařízením pro výkon ústavní výchovy dětí a mládeže, k areálu budovy patří i zahrada. Kapacita Dětského domova je 16 dětí, které žijí ve dvou rodinných skupinách zahrnujících děti ve věku od 3 až do 26 let. Děti v dětském domově nemusí plnit pouze povinnosti do školy, ale také činnosti potřebné pro rozvoj jejich dovedností, návyků, vědomostí, které pro ně budou užitečné zejména po odchodu s dětského domova. Každé dítě si pravidelně připravuje svačinu za dohledu vychovatelky, každý večer rodinná skupina pomáhá s přípravou večeře a o víkendech chystá celodenní stravu, uklízí a žehlí prádlo. Ve svém volném čase se věnují svým koníčkům a zájmovým kroužkům. Logem dětského domova se stal domeček, který si děti samotné nakreslily. Obrázek domečku má vyjadřovat toto:celý domeček znamená pevný základ, soudržnost rodiny, která je neměnná a má sjednocené představy a hodnoty. Základem domečku jsou naše znalosti, dovednosti a přání. Střechu domečku tvoří naše návyky, které nám dávají pocit jistoty a bezpečí. V Dětském domově pracuje celkem dvanáct zaměstnanců, včetně paní ředitelky. Čtyři vychovatelky, které se věnují dětem, se střídají na denních a nočních službách. Snaží se o co největší přiblížení se chodu normálního rodinného života. Dalšími zaměstnanci jsou dvě asistentky pedagoga, účetní, sociální pracovnice, kuchařka, uklízečka a domovník. 29

30 V Dětském domově Hrotovice jsou realizovány čtyři vzdělávací programy: Prevence sociálně patologických jevů- tento program se zabývá prevencí drogové závislosti, alkoholismu a kouření, šikany, vandalismu, a dalšího násilného chování. Dále se zabývá virtuálními drogami, jako jsou například počítače, televize, video. Také předchází kriminalitě, delikvenci, rasismu a intolerance. Cílem tohoto programu je zaručit negativitu dětí k těmto jevům a zaručit jejich bezpečný vývoj. Environmentální výchova- cílem tohoto programu je naučit děti si všímat změn a dění v přírodě. Znát význam životního prostředí pro člověka a umět rozlišit dobré a špatné faktory působení člověka na přírodu. Jednotlivými výstupy jsou například starost o rostliny a zvířata, třízení odpadu, péče o pořádek a tvorba z recyklovatelných surovin. Multikulturní výchova- důraz je kladen na upevňování dobrých mezilidských vztahů, plných ohleduplnosti a úcty při jednání s druhým. Respektování jiných názorů, empatie s ostatními, odmítání útlaku a hrubého zacházení. Zde patří i respektování a ochrana národních tradic a historického dědictví. Výchova ke zdraví- děti se učí k zodpovědnosti ke svému i cizímu zdraví, seznamují se s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování a rozhodování, které vedou k zachování a posílení zdraví. Dále si utváří dovednosti a návyky v oblasti zdravého životního stylu, osobní a duševní hygieny, výživy, a pohybových aktivit. Zřizovatelem Dětského domova je kraj Vysočina. Sponzory jsou Sport V hotel v Hrotovicích, Altreva, Obec Třebenice, Město Hrotovice, Kraj Vysočina, Horácké noviny apodobně. (7) 30

31 3.2 Metodika V praktické části bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumu pomocí metody rozhovoru, který byl cílen na děti z Dětského domova Hrotovice. Kvalitativní výzkum představuje systematický proces a subjektivní přístup k popisu a interpretaci životních zkušeností, resp. přístup a zevšeobecňování podle subjektivního pojetí a interpretování lidské činnosti, analýza narativních informací ne organizovaným, ale intuitivním způsobem. (Bártlová, Sadílek, Tóthová 2009). Důvodem pro výběr kvalitativního výzkumu je dlouhodobé spojení se skupinou. (Hendl, 2012) Výhody kvalitativního výzkumu: - důkladný popis a pohled pří zkoumání jedince - zjišťuje jev v obvyklém prostředí - navrhuje teorie, pátrá po kauzálních souvislostech - podrobnější získaní informací (Hendl, 2012) Nevýhody kvalitativního výzkumu: - výzkumník může ovlivnit odpovědi dotazovaného, - komplikovaná analýza výsledných dat, - překročení rozsahu při popisu jednotlivých kroků. (Hendl, 2012) Jedním z důvodu pro výběr této metody, byl potřebný oční kontakt s dětmi a jejich přímé vyjadřování k položeným otázkám. Dne byly provedeny tyto rozhovory s dětmi, odehrávaly se v herně pouze za mé přítomnosti a s každým dítětem zvlášť. Rozhovor je ucelená soustava ústního jednání mezi tazatelem a respondentem, v němž výzkumník získává informace prostřednictvím otázek, směřujících ke zjištění skutečností, vztahující se ke zkoumané společenské realitě. Jde o vzájemnou interakci, která probíhá mezi uvedenými partnery tváří v tvář ( face to face). (Bártlová, Sadílek, Tóthová, 2009). V praktické části byla zvolena metoda individuálního rozhovoru, založeného na tazatelových otázkách respondentovi, který odpovídá a jeho odpovědi jsou nahrávány na diktafon nebo zapisovány ručně. Před samotným započetím rozhovoru by měl tazatel dotazovanému sdělit, co je cílem rozhovoru. Rozhovor může probíhat buď osobně, nebo přes telefonní hovor. (Bártlová, Sadílek, Tóthová, 2009) 31

32 Před samotným rozhovorem je důležité si rozvrhnout cíl rozhovoru a pořadí jeho otázek. Úvod by měl být zahájen pozitivními otázkami, směřujícími k danému problému od přítomnosti k budoucnosti či minulosti. Demografické otázky je vhodné zařazovat až na konec rozhovoru. Všechny otázky musí být srozumitelné a správně formulované. Tazatel před započetím dotazování musí vědět, co chce od dotazovaného zjistit a tím směrem vést celý rozhovor. (Hendl, 2012) Zásady pro vedení rozhovoru: - Stanovit cíl - důkladná příprava - formulování otázek - klást pouze jednu otázku - dostatečný zájem - důraz na časový limit rozhovoru (Hendl, 2012) Byl zvolen standardizovaný typ rozhovoru (kategorizovaný, strukturovaný), který probíhá tak, že tazatel má předem připravené výzkumné otázky. Rozhovor se tedy řídí zadanými otázkami a tazatel respondentovi nevstupuje do jeho odpovědí. Pořadí otázek je velmi důležité, první otázka by měla být jednoduchá, aby respondenta příliš na začátek nevylekala a on neztratil chuť a ochotu při odpovídání na otázky. Na konci rozhovoru by měl tazatel poděkovat respondentovi za jeho čas a také se mu omluvit, že ho zdržel. (Bártlová, Sadílek, Tóthová, 2009) Výzkumu se zúčastnilo všech 15 dětí, které obývají Dětský domov Hrotovice. Délka každého rozhovoru byla cca 15 minut, původně měly být rozhovory nahrávány na diktafon, ale jelikož je velmi problematické získat souhlas jejich zákonných zástupců k nahrávání, byly rozhovory po domluvě se sociální pracovnicí zapisovány do přenosného PC. Nejdříve byl dětem představen cíl rozhovoru, a jak vše bude probíhat, poté následovaly otázky. I přes jednotné otázky probíhal každý rozhovor trochu jinak, některé děti potřebovaly pomoci s vysvětlením obsahu otázky. Všechny rozhovory probíhaly v přátelské a klidné atmosféře. Cílem bakalářské práce bylo zjistit na základě standardizovaných rozhovorů, jaké volnočasové aktivity děti z Dětského domova Hrotovice využívají a jak hodnotí možnosti trávení volného času. 32

33 V následující části budou prezentovány výsledky rozhovorového šetření. Sběr dat byl proveden s 15 dětmi. Seznam otázek k rozhovoru. 1. Jakou aktivitu máš nejraději? 2. Navštěvuješ nějaký kroužek? 3. Vyjmenuj mi, na jaké kroužky chodíš? 4. Kdo tento kroužek organizuje? 5. Jaký kroužek nebo aktivita tě nejvíce baví? 6. Kdo tento kroužek nebo aktivitu organizuje? 7. Proč jsi vybral právě tento kroužek? 8. Co ses naučil, při navštěvování kroužku? 9. Jaký kroužek nebo aktivita tě nebaví? 10. Kdo tento kroužek nebo aktivitu organizuje? 11. Jaký kroužek nebo volnočasová aktivita by tě bavila a proč jí nenavštěvuješ 12. Jaký je tvůj věk? 33

34 3.3 Výsledky rozhovorového šetření 1. Jakou aktivitu máš nejraději? Nejoblíbenější aktivitou dětí z dětského domova je fotbal, což uvedlo 8 z 15 dotazovaných respondentů, - 3 z 15 respondentů má nejoblíbenější aktivitu kreslení - 1 z 15 respondentů má nejoblíbenější aktivitu vaření - 1 z 15 respondentů má nejoblíbenější aktivitu chození ven - 1 z 15 respondentů má nejoblíbenější aktivitu zpívání - 1 z 15 respondentů má nejoblíbenější aktivitu jízdu na kole (viz. Graf 1) 7% 7% 7% Fotbal Kreslení 6% Vaření 53% Chození Ven Zpívání 20% Jízda na kole Graf 1Jakou aktivitu máš nejraději? 2. Chodíš na nějaký kroužek? Na otázku, zda děti navštěvují nějaký kroužek, uvedlo 10 z 15 respondentů, že chodí na nějaký kroužek. - 5 z 15 respondentů žádný kroužek nenavštěvuje (viz. Graf 2) 34

35 33% Ano Ne 67% Graf2Navštěvuješ nějaký kroužek? 3. Vyjmenuj mi, na jaké kroužky chodíš? Nejnavštěvovanější kroužek dětí s dětského domova je fotbal, což uvedlo 6 z 10 respondentů. - 2 z 8 respondentů uvedlo aerobic - 1 z 8 respondentů uvedl, že navštěvuje atletiku - 1 z 8 respondentů uvedl, že navštěvuje autoškolu(viz. Graf 3) 10% 20% 10% 60% Fotbal Aerobic Atletika Autoškola Graf 3Vyjmenuj mi, na jaké kroužky chodíš? 35

36 4. Kdo tento kroužek organizuje? Na otázku, kdo kroužek organizuje, uvedlo 8 z 10 respondentů, že kroužek organizuje škola. - 1 z 8 respondentů uvedl, autoškola Vostrý - 1 z respondentů uvedl TJ Sokol Hrotovice (viz. Graf 5) 10% 10% škola Autoškola Vostrý TJ Sokol Hrotovice 80% Graf 4Kdo tento kroužek organizuje? 5. Jaký kroužek nebo aktivita tě nejvíce baví? Nejzábavnější kroužek pro děti je fotbal, což uvedlo 7 respondentů z z 15 respondentů nejvíce baví výlety - 2 z 15 respondentů nejvíce baví hra s legem - 2 z 15 respondentů nejvíce baví vaření - 1 z 15 respondentů nejvíce baví atletika - 1 z 15 respondentů nejvíce baví práce na zahradě - 1 z 15 respondentů nejvíce baví jízda na kole (viz. Graf 5) 36

37 7% 15% 7% 7% 7% 7% 50% Fotbal Výlety Hra s legem Vaření Atletika Práce na zahradě Jízda na kole Graf 5Jaký kroužek nebo aktivita tě nejvíce baví? 6. Kdo tento kroužek nebo aktivitu organizuje? Na otázku, kdo organizuje kroužek, který děti nejvíce baví, byla nejčastější odpověď škola, což uvedlo 7 z 15 respondentů. - 7 z 15 respondentů odpovědělo, že kroužek organizuje dětský domov - 1 z 15 respondentů odpověděl, že kroužek organizuje TJ Sokol Hrotovice. (viz. Graf 6) 7% 46% škola domov TJ Sokol Hrotovice 47% Graf 6 Kdo organizuje tento kroužek? 37

38 7. Proč jsi vybral právě tento kroužek? Na otázku, proč si děti vybraly, tento kroužek odpovědělo 9 z 15 respondentů, že neví. - 2 z 15 respondentů uvedlo, že kroužek je užitečný - 1 z 15 respondentů uvedl, že je zvyklý s praxe - 1 z 15 respondentů uvedl, že využívají danou aktivitu při výběru školy - 2 z 15 respondentů uvedl, že rád sportuje (viz. Graf 7) 13% Nevím 7% Kroužek je užitečný 7% Zvyklý s praxe 13% 60% Využijí aktivitu při výběru škole Rád sportuji Graf 7 Proč jsi vybral právě tento kroužek? 8. Co ses naučil, při navštěvování kroužku? Při navštěvování kroužků děti odpověděly, že neví, co se naučily. Což odpovědělo 7 z 15 respondentů. - 4 z 15 respondentů uvedli, že se naučili sportovat - 2 z 15 respondentů uvedli, že se naučili vařit jídlo - 1 z 15 respondentů uvedl, že se naučil plnit své povinnosti - 1 z 15 respondentů uvedl, že zvýšil svojí fyzickou kondici (viz. Graf 8) 38