PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ

Transkript

1 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny C PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ C.1 GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, NEROSTNÉ SUROVINY C.1.1 POUŽITÉ PODKLADY - údaje o území - ložisková ochrana DP, CHLÚ, výhradní, nevýhradní ložiska), OBÚ, ČGÚ-Geofond, 12/ údaje o území - poddolovaná území, sesuvy, svahové deformace, ČGÚ-Geofond, 12/ Zeměpisný lexikon ČSR, Demek et al., Výšková členitost reliéfu ČSR, mapa 1:500000, Geografický ústav ČSAV Brno, Typologie české krajiny (Löw a spol., s.r.o. Brno, 2005) - Surovinová politika ČR - Surovinová politika Libereckého kraje, ČGS, ÚP VÚC LK, koncept, SAUL, ZÚR LK, SAUL, ÚAP Liberecký kraj, SAUL, PUR ČR Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, LESPROJEKT, Hromek J., Geofond, podklady (mapový server) - Dokumenty OBÚ - Podklady MŽP C.1.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, NEROSTNÝCH SUROVIN C VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu Sledovaný jev Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav 57 dobývací prostor údaje o území - OBÚ Liberec, chybí DP Kristiánov, pouze soubory formátů.xls a bmp, doplněno z podkladů Geofondu a KÚLK (shape file), MŽP, nová data od ČGÚ-Geofondu 10/ chráněné ložiskové území údaje ČGS-Geofond 2007 (shape file) obsahovaly ještě CHLÚ Višňová - zrušeno a Větrov, upraveno dle podkladů KÚLK, Báňského úřadu v Liberci a MŽP, nová data ČGS - zde není uvedeno CHLÚ Větrov (vytěžený prostor využit jako skládka) 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do jev se v řešeném území nevyskytuje zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin údaje ČGS-Geofond, poskytnuto 15 výhradních ložisek nerostných surovin (shape file), neposkytnuty ložiska nevýhradní, doplněno z podkladů KÚLK, Báňského úřadu v Liberci a MŽP, nová data od ČGÚ-Geofondu 10/ poddolované území údaje ČGS-Geofond, bodová a polygonová vrstva (shape file), doplněno z podkladů KÚLK, Báňského úřadu v Liberci a MŽP 62 sesuvné území a území jiných jev se v řešeném území nevyskytuje geologických rizik 63 staré důlní dílo údaje ČGS-Geofond, poskytnuta bodová vrstva obsahující pouze 1 prvek, doplněno z podkladů KÚLK, Báňského úřadu v Liberci a MŽP 66 odval, výsypka, odkaliště, halda údaje ČGS Geofond, ÚÚP ORP Frýdlant - nic nebylo poskytnuto, doplněno z podkladů KÚLK, Báňského úřadu v Liberci a MŽP C DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu Sledovaný jev Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav SAUL s.r.o 168

2 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny C.1.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, NEROSTNÝCH SUROVIN C CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ DOBÝVACÍ PROSTORY (JEV 57) Tab.1 Přehled dobývacích prostorů (DP) zasahující obce ř.ú. dobývací prostory těžené Plocha Obce ID číslo Číslo Název Pověřená organizace Stav využití Surovina (ha) /0118 Horní Řasnice TARMAC CZ a.s., Liberec těžený SPSP 33,28 Horní Řasnice /0144 Krásný Les DOBET s.r.o., Ostrožská Nová Ves Zdroj: OBÚ Liberec, 2008, ČGS-Geofond, 2008 Poznámka:SPSP - štěrkopísek těžený olivinický čedič 17,75 Krásný Les Tab.2 Přehled dobývacích prostorů (DP) zasahující obce ř.ú. - dobývací prostory netěžené ID číslo Číslo Název Pověřená organizace Stav využití Surovina Plocha Obce (ha) /0892 Frýdlant I TARMAC CZ a.s., Liberec se zastavenou těžbou SKSK 6,37 Dětřichov, Frýdlant /0072 Heřmanice TARMAC CZ a.s., Liberec ukončena těžba čedič 0,70 Heřmanice /0582 Heřmanice I TARMAC CZ a.s., Liberec se zastavenou čedič 5,47 Heřmanice těžbou /0876 Heřmanice II TARMAC CZ a.s., Liberec se zastavenou čedič 1,82 Heřmanice těžbou /1046 Heřmanice III TARMAC CZ a.s., Liberec se zastavenou čedič 0,84 Heřmanice těžbou /1130 Krásný Les I Pískovny Hrádek, a.s. rezervní ložisko SPSP 40,70 Krásný Les /0073 Kristiánov TARMAC CZ a.s., Liberec se zastavenou těžbou Zdroj: OBÚ Liberec, 2008, ČGS-Geofond,2008 Poznámka:SPSP - štěrkopísek, SKSK - stavební kámen pro drcené kamenivo Obr.1 Dobývací prostory čedič 9,17 Dětřichov Heřmanice Zdroj: ČGS-Geofond, 2008 SAUL s.r.o 169

3 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ (JEV 58) Tab.3 Přehled chráněných ložiskových území (CHLÚ) zasahující do řešeného území Identifikace Číslo Název Surovina Nerost Obec Arnoltice - Pertoltice SPSP písek,štěrkopísek Pertoltice, Bulovka Horní Řasnice SPSP štěrkopísky Horní Řasnice Krásný Les u Frýdlantu SPSP štěrkopísky Krásný Les Dětřichov SPSP psamity, štěrk Dětřichov Frýdlant SPSP psamity, štěrk Frýdlant, Višňová Předlánce-Andělka SPSP psamity,štěrk,štěrkopísek Višňová Zdroj: ČGS-Geofond 2008, informace MŽP 2008, Surovinová politika LK Poznámka:SPSP - štěrkopísky Obr.2 Chráněná ložisková území Zdroj: ČGS-Geofond, 2008 SAUL s.r.o 170

4 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN (JEV 60) Tab.4 Přehled ložisek výhradních zasahujících do řešeného území Identifikace Subregistr ložiska Číslo Název Těžba Organizace Surovina Nerost B Arnoltice- Pertoltice dřívější Ladislav Šeda, Turnov povrchová štěrkopísky písek, štěrkopísek B Krásný Les- dosud Pískovny Hrádek a.s Raspenava netěženo Hrádek nad Nisou štěrkopísky psamity, štěrk B Horní Řasnice současná TARMAC CZ a.s., Liberec povrchová štěrkopísky písek, štěrkopísek B Horní Řasnice současná TARMAC CZ a.s., Liberec povrchová štěrkopísky písek, štěrkopísek B Krásný Les u současná DOBET s.r.o. Ostrožská Nová Frýdlantu povrchová Ves stavební kámen čedič,bazanit,nefelinit B Předlánce-Andělka dosud Česká geologická služba psamity, štěrkopísky netěženo - Geofond štěrkopísek,štěrk B Frýdlant dřívější Česká geologická služba povrchová - Geofond štěrkopísky psamity, štěrk B Dětřichov dřívější TARMAC CZ a.s., Liberec povrchová stavební kámen nefelinit B Dětřichov dřívější TARMAC CZ a.s., Liberec povrchová stavební kámen nefelinit B Dětřichov dřívější Česká geologická služba povrchová - Geofond štěrkopísky psamity, štěrk B Heřmanice u dřívější TARMAC CZ a.s., Liberec Frýdlantu povrchová stavební kámen bazanit B Heřmanice 2- dřívější TARMAC CZ a.s., Liberec Kristiánov povrchová stavební kámen bazanit B Heřmanice 2- dřívější TARMAC CZ a.s., Liberec Kristiánov povrchová stavební kámen bazanit B Heřmanice 2- dřívější TARMAC CZ a.s., Liberec Kristiánov povrchová stavební kámen bazanit Zdroj: ČGS-Geofond, 2008 Obr.3 Ložiska výhradní Zdroj: ČGS-Geofond, 2008 SAUL s.r.o 171

5 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny Tab.5 Přehled nevýhradních evidovaných ložisek zasahujících do řešeného území Identifikace Subregistr Číslo Název Těžba Organizace Surovina Nerost ložiska dosud písek, štěrkopísek, D Bulovka neuvedena štěrkopísky netěženo psamity dosud D Mlýnice neuvedena stavební kámen ortorula netěženo Krásný Les u dosud D neuvedena stavební kámen čedič, bazanit, nefelinit Frýdlantu netěženo Zdroj: ČGS-Geofond,2008 Obr.4 Ložiska nevýhradní Zdroj: ČGS-Geofond,2008 Tab.6 Přehled ložisek nebilancovaných zasahujících do řešeného území Identifikace Sub- Číslo Název Těžba Organizace Surovina Nerost registr ložiska dosud N Višňová-Liberecko neuvedena cihlářská surovina hlína, jíl netěženo Krásný Les-Hadí dosud N neuvedena stavební kámen čedič kopec netěženo dosud N Hejnice neuvedena technické zeminy psamity, štěrk netěženo N Ferdinadov- Raspenava N Raspenava N Arnoltice N Raspenava Zdroj: ČGS-Geofond,2008 dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo neuvedena kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu žula neuvedena štěrkopísky psamity, štěrk neuvedena cihlářská surovina jíl,sprašová hlína neuvedena štěrkopísky psamity, štěrk SAUL s.r.o 172

6 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny Obr.5 Ložiska nebilancovaná Zdroj: ČGS-Geofond,2008 Tab.7 Přehled ostatní evidované prognózní zdroje (neschválené) zasahující do řešeného území Identifikace Subregistr Číslo ložiska Název Těžba Organizace Surovina Nerost Q Předlánce-Hradec dosud netěženo neuvedena náhrady živců čedič,znělec Q Horní Pertoltice dosud netěženo neuvedena štěrkopísky psamity Q Dolní Řasnice 2 dosud netěženo neuvedena štěrkopísky Q Černousy 2 dosud netěženo neuvedena štěrkopísky psamity Q Frýdlant-Větrov 2 dosud netěženo ČGS - Geofond stavební kámen čedič,bazanit Q Andělka dřívější povrchová neuvedena štěrkopísky psamity Q Arnoltice 3 dosud netěženo neuvedena štěrkopísky psamity Q Jindřichovice pod dosud Smrkem netěženo neuvedena štěrkopísky Q Krásný Les u dřívější Frýdlantu 2 povrchová neuvedena štěrkopísky psamity Q Dolní Oldřiš 3 dosud netěženo neuvedena štěrkopísky psamity Q Bulovka 2 dosud netěženo neuvedena štěrkopísky Q Dolní Oldřiš 2 dosud netěženo neuvedena štěrkopísky psamity Q Dolní Řasnice dosud netěženo neuvedena štěrkopísky Q Habartice dosud netěženo neuvedena štěrkopísky Q Dolní Řasnice 4 dosud netěženo neuvedena štěrkopísky Q Višňová-Liberecko dosud netěženo neuvedena jíly jíl Zdroj: ČGS-Geofond,2008 SAUL s.r.o 173

7 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny Obr.6 Ložiska prognózní evidovaná (neschválená) Zdroj: ČGS-Geofond,2008 RUDY A PALIVA Ložiska rud v regionu měla i v minulosti pouze lokální význam a dnes jsou pouze historickou záležitostí. Již od 16. do poloviny 19. století se u Nového Města pod Smrkem těžilo ložisko kassiteritové cínové (Sn) rudy. Průzkum na ložisku pak ve větší míře pokračoval za 2. světové války a od poloviny 50. let až do poloviny 70. let. Vzhledem k neekonomičnosti i střetům zájmů (leží v CHKO Jizerské hory a v OP Lázní Libverda) bylo ložisko v roce 1997 odepsáno a vyloučeno ze státní bilance zásob. Ve státní bilanci zásob již v současnosti není evidováno žádné rudní ložisko. Z Německa a Polska zasahuje do severní části kraje v okolí Višňové terciérní Žitavská pánev - pouze asi 10% pánve leží na území ČR. Vlastní ložisko zde představuje hnědouhelná sloj, mocná 9-19 m a ležící v hloubce 200 až 280 m (s výjimkou tektonicky vyzdvižené kry u Uhelné, kde je sloj blízko povrchu). Přestože je uhlí poměrně kvalitní, o využití ložiska se neuvažuje z důvodů velmi složitých tektonických a hydrogeologických poměrů, ale i velké hloubky uložení. Další ložisko lignitu Frýdlant Višňová leží severovýchodně od Frýdlantu. Vázané je na terciérní relikt žitavské pánve mezi Vískou a Předláncemi. Ložiskový význam zde mají dvě sloje lignitu, průměrně mocné kolem 3 až 4 m (místy max. až 20 m). Leží v malé hloubce pod povrchem (0-35 m). V minulosti (naposledy 1937) bylo na několika místech dobýváno především povrchově. Ložisko lignitu je malé a nejlepší partie mají většinou vytěžené, je na nich mnoho střetů zájmů, takže se jejich využití v blízké budoucnosti nedá předpokládat. Rozhodnutím MŽP bylo v 07/2008 zrušeno CHLÚ Višňová pro výhradní ložisko Frýdlant-Višňová, lignit č SAUL s.r.o 174

8 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny NERUDY V regionu Frýdlantska se nacházejí drobná ložiska karbonátů u Raspenavy, která nemají reálnou možnost využití. V sérii krystalinika (svory a ortoruly) na Vápenném vrchu se nachází tři konkordantní čočky krystalického vápence a dolomitu. Magnetitové zrudnění se vykytuje v několika silně tektonicky porušených čočkách v pyroxenicko-amfibolickém skarnu, řidší je výskyt sulfidické mineralizace. Ze sulfidů je z lokality popsán pyrit, pyrhotin a sfalerit jako zrna a hnízda, mikroskopické jsou arzenopyrit a chalkopyrit. Zvětráváním vzácného kobaltinu zde vznikly povlaky erytrínu. V Žitavské pánvi mezi Višňovou, Frýdlantem, Chrastavou, Hrádkem nad Nisou jsou evidovány dva menší neschválené prognózní zdroje nežáruvzdorných keramických miocénních jílů. Vzhledem k nízkému stupni prozkoumanosti a nezájmu o tento druh suroviny nejsou zatím tyto zdroje perspektivní STAVEBNÍ SUROVINY Na území ORP Frýdlant jsou zastoupena ložiska skoro všech stavebních surovin (písky, štěrkopísky, stavební a dekorační kámen) a jejich těžba plně pokrývá požadavky regionu. Ložiska štěrkopísků se vyskytují jen v severní a severozápadní části území. Největší význam mají glaciofluviální a glaciolakustrinní kvartérní sedimenty Žitavské pánve a ostatních izolovaných výskytů. Jsou zde soustředěna prakticky všechna významná ložiska a veškerá produkce v regionu. Surovina se těží na sucho v lomech a pak se upravuje tříděním, případně i praním. Používá se především jako kamenivo do betonů, ale i k mnoha dalším účelům. Jedinými horninami využívanými v současnosti pro výrobu drceného kameniva jsou produkty terciérních vulkanitů - čedičové horniny a znělce. Dobývány jsou povrchovými stěnovými, místy zahloubenými lomy. Surovina je využívána jako kamenivo do betonů, stavbu silnic, kolejová lože a další účely. Některé typy terciérních vulkanitů jsou využitelné i pro jiné účely. Ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu (KA) tvoří především granity. Soustředěny jsou u Raspenavy, Bílého Potoka a Hejnic a jsou vázané na krkonošsko-jizerský pluton. Přestože se žulové horniny vyskytují na poměrně rozsáhlém území, je jejich využití do značné míry omezeno různými střety zájmů, především s CHKO Jizerské hory. V současné době se ve Frýdlantském regionu netěží. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ (JEV 61) Poddolovaná území jsou vymezena MŽP dle 13 zákona č. 62/1988Sb. v platném znění, jako území se zvlášť nepříznivými geologickými poměry. Tab.8 Poddolovaná území bodová Číslo Název Surovina Rozsah List ZM 1:50000 Klíč 1 HEJNICE-BÍLÝ POTOK Cín-wolframová ruda ojedinělá HEJNICE Rudy ojedinělá RASPENAVA-FERDINANDOV Cín-wolframová ruda ojedinělá HEJNICE-FERDINANDOV Rudy ojedinělá ALBRECHTICE Polymetalické rudy systém KRISTIÁNOV-VYSOKÝ Cín-wolframová ruda systém LÁZNĚ LIBVERDA-PŘEBYTEK Rudy systém RASPENAVA-LUH Rudy ojedinělá RASPENAVA-CHLUM Rudy ojedinělá ARNOLTICE Rudy ojedinělá DOLNÍ PERTOLTICE Rudy ojedinělá Zdroj: ČGS-Geofond 2008 SAUL s.r.o 175

9 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny Tab.9 Poddolovaná území plošná Číslo Název Surovina Rozsah List ZM 1:50000 Klíč 12 VIŠŇOVÁ Paliva systém RASPENAVA VÁPENNÝ VRCH Železné rudy systém NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM Cín-wolframová ruda systém Zdroj: ČGS-Geofond 2008 Obr.7 Poddolovaná území Zdroj: ČGS-Geofond 2008 STARÁ DŮLNÍ DÍLA (JEV 63) Tab.10 Stará důlní díla hlavní důlní díla Číslo Název Katastrální území Druh díla Hlavní surovina Klíč 1 Štola Lorenz I Ludvíkov pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Lorenz II Ludvíkov pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Komín štoly Lorenc Ludvíkov pod Smrkem jiné Cín-wolframová ruda Štola Pegmatitová Ludvíkov pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Wassersuppe Ludvíkov pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Himmlisches Heer Ludvíkov pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda štola V břízkách Ludvíkov pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Erasmus Ludvíkov pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Beschertes Glück Ludvíkov pod Smrkem Štola Železná,měděná ruda Štola Černých netopýrů Ludvíkov pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Měděnec - štola č. 1 Ludvíkov pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda komín K 21 na štole Josef Ludvíkov pod Smrkem jiné Cín-wolframová ruda Štola Pauli Ludvíkov pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Petri Ludvíkov pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Josef Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Martin (Děti Izraele) Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola František I Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola František II Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Rapická hora - štola č. 6 Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Rapická hora - štola č. 4 Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Rapická hora - štola č. 5 Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Rapická hora - štola č. 2 Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Rapická hora - štola č. 3 Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Rapická hora - štola č. 4 Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda 4294 SAUL s.r.o 176

10 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny Číslo Název Katastrální území Druh díla Hlavní surovina Klíč 25 Štola Katarina I Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Katarina II Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Poustevna Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Jeskyně Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Oborní (Patrová) Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Rappolt Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Rapická hora - štola č. 1 Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Úpadnice štoly Rappolt Nové Město pod Smrkem úpadnice Cín-wolframová ruda komín K-1 štoly Rappolt Nové Město pod Smrkem jiné Cín-wolframová ruda Štola Reicher Trost Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Lamm Gottes Grube Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda Štola Světluše Nové Město pod Smrkem Štola Cín-wolframová ruda 2844 Zdroj: ČGS-Geofond, 2008 Obr.8 Stará důlní díla Zdroj: ČGS-Geofond, 2008 ODVAL,VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA (JEV 66) V lokalitách, kde v minulosti probíhala těžba nerostných surovin jsou stále patrné povrchové projevy hlubinné těžby. Mimo různě znatelných vyústění štol a šachet, které byly ale většinou zasypány, jsou nejvýraznějšími doklady dolování odvaly (haldy). Důlní odvaly sledovaly průběh jednotlivých rudních pásem a žil. Podle původu se odvaly dělí na: - hornické (hlušinové) - hutnické (struskové) (odpad po hutnění rud) - úpravárenské (vznikly důsledkem technologického postupu zpracování rudy) - dalším projevem historické důlní těžby jsou propadliny. Projevy poddolování v řešeném území jsou následkem historické hlubinné těžby rud Vymezená poddolovaná území zahrnují území se známými i méně známými systémy důlních děl a zahrnují tak širší prostor než byla vlastní dobývka, popřípadě prospektorská práce. S následky těžby se lze setkat v oblasti Nového Města pod Smrkem - Ludvíkova pod Smrkem (stará důlní díla), Višňové (těžba uhlí v dole Turów, odvaly) a v Raspenavě (Vápenný vrch- těžba železa nebo Hejnice-štola Erzloch). SAUL s.r.o 177

11 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny C CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, NEROSTNÝCH SUROVIN GEOMORFOLOGIE Z hlediska geomorfologického členění (cf. DEMEK et al. 1987) se území Frýdlantska nachází v geomorfologické soustavě (subprovinci) a to Krkonošsko-jesenické soustavě (dříve zvaná Sudetská), která zahrnuje geomorfologické celky Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina, Jizerské hory, Krkonoše a Krkonošské Podhůří. Bližší charakteristika jednotlivých geomorfologických celků je uvedena v odborné literatuře např. Demek et al. Zeměpisný lexikon ČSR, Největší dynamiku vykazují zlomové svahy při severním úpatí Jizerských hor. Geomorfologicky řešené území spadá do struktury kaledonského, hercynského až variského vrásnění. Rekonstruovat starší etapy geologického vývoje daného území není snadné, neboť opakující se vrásnění a s ním spojené procesy metamorfózy ve vývojových obdobích od prekambria silně pozměnily ráz původních hornin. Z hlediska geomorfologického členění území české republiky náleží řešené území do provincie Česká vysočina, soustavy IV Sudetská soustava, podsoustava A Západní sudety, okrsku Frýdlantská pahorkatina. Geologicky se na stavbě Frýdlantské jednotky podílí útvary západosudetské soustavy krystalických hornin v podobě hrubozrnných žul rumburského typu, ortorul a zawidowských biotických granodioritů. Terciární útvary se na stavbě území podílejí ojedinělými tělesy vyvřelin trachytfonolitové řady. V povrchových útvarech převládají místy mohutné kvartérní překryvy glaciálních a fluviálních sedimentů (souvkové hlíny, štěrkopísky a nivní uloženiny). Frýdlantská pahorkatina je členitou pahorkatinou při severním úpatí Jizerských hor. Její rozloha činí 241km 2, střední nadmořská výška je 359,4 m, střední sklon Geologickou stavbu tvoří převážně ruly a biotitické žuly krkonošsko-jizerského plutonu s proniky a příkrovy mladotřetihorních čedičů a znělců, které podmiňují izolované kupy vystupující nad mírně zvlněný reliéf. Vlivem pleistocénního zalednění byly starší sníženiny zaplněny až 20 m mocnými glacifluviálními štěrkopísky, které jsou postupně vyklizovány erozně-denudačními pochody. Nejvyšším bodem Frýdlantské pahorkatiny je Andělský vrch (572 m n.m.), dalšími významnými kótami jsou Hřebenáč (566 m n.m.), Vyhlídka (512 m n.m.), Chlum (495 m n.m.), U rozhledny (399 m n.m.), Hradec (313 m n.m.). Reliéfové poměry regionu jsou velmi pestré, většina území má charakter členité pahorkatiny až hornatiny. Nejvyšším bodem Frýdlantska je Smrk (1124 m n.m.) v Jizerských horách, nejnižším místem je hladina Smědé na hranici s Polskem (208 m n.m.), GEOLOGIE Z širšího, regionálně geologického hlediska tvoří Frýdlantsko regionálně geologické jednotky tří strukturních pater Českého masívu z předplatformních lugická oblast, dále limnický permokarbon a z platformních jednotek terciér a kvartér. Lugická oblast (lugikum) buduje celé území Frýdlantska. Lugikum je zde zastoupeno dílčími jednotkami krkonošsko-jizerského krystalinika a částí lužického masívu. Krkonošsko-jizerské krystalinikum představuje slabě až středně metamorfovanou regionálně geologickou jednotku s polyfázovou deformační stavbou. Je nejvýraznější strukturní elevací lugické oblasti v S. části Českého masívu. V regionálním tíhovém poli se projevuje minimem. V geologické struktuře a horninách krkonošsko-jizerského krystalinika jsou zaznamenány všechny nejvýznačnější orogenní etapy geologické historie Českého masívu: orogeneze grenvillská, kadomská, kaledonská a variská. Krkonošsko-jizerské krystalinikum je možno rozčlenit do několika úseků, které se od sebe odlišují litostratigrafickým obsahem a intenzitou regionální metamorfózy (CHALOUPSKÝ et al. 1986). Jizerský rulový komplex soubor hornin ortorulového vzhledu tvořený různými typy rul, migmatitů a slabě usměrměných kataklastických žul s polohami svorů, nejčastěji prekambrického stáří. SAUL s.r.o 178

12 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny Krkonošsko-jizerský granitový pluton variská posttektonická granitová intruze s výrazným kontaktním dvorem, prostupující centrální částí krkonošsko-jizerského krystalinika tvořeného prekambrickými krystalickými břidlicemi. Základním horninových typem je biotitický granit s velkými vyrostlicemi draselného živce. Ložiskově důležité jsou zejména: biotitický granit (tzv. liberecká žula) krkonošsko-jizerského plutonu, která je hrubozrnná, porfyrická s velkými vyrostlicemi draselného živce. Lužický masív (lužická antiklinální zóna) zasahuje na území Frýdlantského a Šluknovského výběžku. Na Z dosahuje lužický pluton v podloží křídové pánve až k západolužické poruše a na V se dotýká krkonošsko-jizerského krystalinika. Lužický masív je budován z velké většiny kadomskými granitoidy: dvojslídným granodioritem (anatexitem), biotickým západolužickým demitzským) granodioritem středně zrnitým, jemu velmi podobným, jen z části silněji deformovaným východolužickým (zawidowským) granodioritem a hrubozrnnou rumburskou žulou. Plášť granodioritů tvoří mocná lužická drobová formace svrchnoproterozoického stáří. Terciérní sladkovodní lakustrinní až fluviolakustrinní sedimenty se zachovaly SV až V od lužické poruchy v pruhu od Žitavské kotliny přes Libereckou kotlinu až na Železnobrodsko. Jsou většinou zakryty relativně mocnými kvartérními glaciofluviálními a glacilakustrinními uloženinami, které jsou bohatým zdrojem štěrkopísků. S těmito sedimenty původně souvisel pás menších lokalit podél říčky Smědé Z od Frýdlantu. Terciérní vulkanity vystupují nejhojněji v jihozápadní části Frýdlantské pahorkatiny. Nerovnoměrně jsou zastoupeny horniny čedičového, trachytového i foidického typu. Na Frýdlantsku nacházíme dosti velká, geomorfologicky ale nepříliš výrazná tělesa bazaltoidů (olivinický nefelinit, nefelinický bazanit aj.), výjimku představuje fonolitový Chlum a trachytový Hradec. Kvartérní pokryvy sice dosahují řádově nižší mocnosti než starší horninové útvary, jsou zato všudypřítomné a vzhledem k tomu, že leží na povrchu, mají klíčový význam pro půdotvorbu a tím i pro živou přírodu. Vedle zvětralinového pláště různých hornin a proměnlivé mocnosti jsou na území kraje významně zastoupeny následující pleistocénní a holocénní sedimenty: - sprašové hlíny vytvářejí souvislé pokryvy v rovinatém až mírně svažitém terénu v Žitavské pánvi a Frýdlantské pahorkatině. V jižní části je místy střídají typické spraše. Vznikly z původních spraší na daném místě. Vznik sprašových pokryvů byl podmíněn klimatem a mohl být usnadňován malým obsahem CaCO 3 v původních spraších. Vlivem vlhčího klimatu byl CaCO 3 snadno vyluhován do spodiny a tím počalo znehodnocování sprašových půd. Intenzivním rozkladem přimíšených živců vznikly hojné jílové křemičitany nepříznivé fyzikální povahy. Jako půdotvorný substrát se vyznačují dobrými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. V zájmovém území na nich vznikly hnědozemě illimerizované, illimerizované slabě oglejené a oglejené půdy. Areály těchto půd se nacházejí ve východní a v jihozápadní části popisovaného území, - nivní nevápnité naplaveniny - Geologicky jsou to nejmladší materiály vzniklé v inundačním pásu vodotečí za povodní. V daných poměrech se jedná o směs přeplavených hlín s velkou příměsí písčitých částí. Zrnitostně jsou lehčí. Nacházejí se v povodí Řasnického potoka a jeho menších přítoků. Vznikly na nich nivní půdy glejové a glejové půdy, - fluviální štěrkopísky (říční terasy) jsou risského a würmského stáří - glacifluviální sedimenty, zvl. štěrkopísky, sálského, méně elsterské zalednění vyplňují značnou část Frýdlantské pahorkatiny, - svahoviny (deluviální sedimenty) zaujímají dolní stupně svahů a jejich úpatí. - proluviální sedimenty výplavové kužely nacházíme při potocích na přechodu ze svahů do kotliny, - deluviofluviální sedimenty pleistocénního až holocénního stáří sledují horní části vodních toků a jsou pouze lokálního. - holocénní náplavy (povodňové hlíny, říční a potoční písky a štěrky) doprovázejí v různém rozsahu všechny vodoteče. SAUL s.r.o 179

13 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA NEROSTNÝCH SUROVIN Nerostné suroviny patří mezi největší přírodní zdroje regionu. Na Frýdlantsku, mimo historické dobývání rud v oblasti Nového Města pod Smrkem, se vyskytují především suroviny typu stavebních materiálů. V řešeném regionu je stanoveno 6 chráněných ložiskových území, 9 dobývacích prostorů o celkové ploše 116,1 ha, z nichž jsou v současné době 2 v těžbě (povolena hornická činnost). Poznámka: liší se poskytnuté údaje o území od ČGS-Geofondu 2007 a ČGS-Geofondu internetový server, kdy v nových datech již není uváděno CHLÚ Višňová - zrušeno 06/2008 a CHLÚ Větrov. Dobývací prostory jsou stanoveny celkem pro 3 organizace (některé mají více DP) a 2 druhy nerostných surovin ( SK - stavební kámen, SP- písky, štěrkopísky). Základní vymezení chráněných ložiskových území a dobývacích prostorů je uvedeno následovně: Tab.11 CHLÚ, DP v ORP Frýdlant Obec Katastrální území CHLÚ Surovina Poznámka DP Surovina Plocha (ha) Bílý Potok Bílý Potok pod Smrkem Bulovka Arnoltice SP část Bulovka Dolní Oldřiš Černousy Boleslav Černousy Ves Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu SP celé SK čedič 2,02 4,02 Dolní Řasnice Dolní Řasnice Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant SP část SK 4,35 Habartice Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Hejnice Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov čedič 5,14 Horní Řasnice Horní Řasnice SP část SP 33,28 Srbská SP část Jindřichovice pod Dětřichovec Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu SP celé čedič SP 17,75 40,67 Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Lázně Libverda Nové Město pod Hajniště pod Smrkem Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice SP část Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Višňová Andělka SP část Poustka u Frýdlantu SP část Předlánce SP část Víska u Frýdlantu SP část Višňová u Frýdlantu SP část Zdroj: ČGS-Geofond, OBÚ Liberec Poznámka:SK - stavební kámen, SP - štěrkopísek SK čedič čedič čedič 5,47 1,82 0,84 0,70 SAUL s.r.o 180

14 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny C IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Budoucí využití některých ložisek je velmi problematické, protože značná část zásob je vázána neřešitelnými střety zájmů z hlediska ochrany přírody a krajiny a ochrany zdrojů podzemních vod (CHLÚ Frýdlant a CHLÚ Pertoltice, CHLÚ Předlánce - Andělka). Chráněná ložisková území mohou pro obce, na jejichž území se nacházejí, představovat významnou barieru rozvoje. C.1.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, NEROSTNÝCH SUROVIN - chráněná ložisková území - výhradní ložiska - zásoby kvalitních surovin pro stavební průmysl (nezobrazeno) - geologická rozmanitost regionu (nezobrazeno) - stará důlní díla C.1.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, NEROSTNÝCH SUROVIN - dobývací prostory - Frýdlant I, Heřmanice, Heřmanice I, Heřmanice II, Heřmanice III, Horní Řasnice, Krásný Les, Kristiánov, Krásný Les I - chráněná ložisková území - Dětřichov, Frýdlant, Předlánce-Andělka, Horní Řasnice, Krásný Les u Frýdlantu, Arnoltice-Pertoltice, - výhradní ložiska - nevýhradní evidovaná ložiska - registrovaná plošná poddolovaná území - registrovaná bodová poddolovaná území - stará důlní díla C.1.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu nerostné bohatství a geologie nebyly vzneseny. Výhledem jsou záměry vytěžení a využití všech ložisek kvalitní stavební suroviny. SAUL s.r.o 181

15 Hydrologie a klimatologie C.2 HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE C.2.1 POUŽITÉ PODKLADY - údaje o území - CHOPAV - VUV TGM, údaje o území - zranitelná oblast - VUV TGM, údaje o území - vodní útvar povrchových, podzemních vod - VUV TGM, údaje o území - povodí vodního toku, rozvodnice - VUV TGM, údaje o území - záplavové území včetně aktivní zóny- Povodí Labe s.p., terénní šetření zhotovitele, SAUL s.r.o., archív a databáze zpracovatele - nařízení vlády č.219/ Plány oblasti povodí Horního a Středního Labe - Informace OŽP MěÚ Frýdlant - Podklady Povodí Labe z - Hydrologické a hydrogeologické poměry v oblasti Turówa, AQUATEST a.s ÚAP Liberecký kraj, SAUL 02/ Klimatické oblasti Československa, Quitt, E., Brno, Geografický ústav ČSAV, archív a databáze zpracovatele C.2.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE C VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu Sledovaný jev Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod údaje o území - za celou ČR, chybí popis 46 zranitelná oblast údaje o území od VUV TGM neobsahují identifikátor zranitelné oblasti, doplněno dle NV č.219/2007, další údaje z Plánů oblasti povodí Horního a středního Labe 47 vodní útvar povrchových, podzemních vod údaje o území - za celou ČR, chybí soubory UPOV_R a TOK_UPOVR obsahující vodní útvary tekoucích vod informace doplněny z Plánů oblasti povodí Horního a středního Labe 48 vodní nádrž údaje o území - data za celou ČR, v řešeném území se vodárenské nádrže nevyskytují další informace doplněny z Plánů oblasti povodí Horního a středního Labe 49 povodí vodního toku, rozvodnice údaje o území - VUV TGM, popsáno další informace doplněny z Plánů oblasti povodí Horního a středního Labe 50 záplavové území údaje o území - Povodí Labe (měřítko 1:10000) doplněno Informacemi MěÚ Frýdlant, Plány oblasti povodí Horního a středního Labe 51 aktivní zóna záplavového území údaje o území - Povodí Labe (měřítko 1:10000) doplněno o Informace MěÚ Frýdlant 52 území určené k rozlivům povodní jev se v řešeném území nevyskytuje 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem jev se v řešeném území nevyskytuje 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany Informace Povodí Labe - soubor ve formátu.pdf, ÚPO Višňová tištěná podoba, data ve formátu shape file nejsou k dispozici C DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu Sledovaný jev Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav 119.C2.1 klimatické charakteristiky území podklady získány studiem odborné literatury (Quitt) SAUL s.r.o 182

16 Hydrologie a klimatologie C.2.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE C CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (JEV 45) Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou 28 zákona č.254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se zákonem č.254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,(b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady. Do Frýdlantského regionu zasahuje část CHOPAV Jizerské hory - stanovená Nařízením vlády ČSR č.40/1978sb. ZRANITELNÉ OBLASTI (JEV 46) Chráněná území citlivá na živiny jsou definována jako zranitelné oblasti a jako citlivé oblasti. Zranitelnými oblastmi jsou povodí nebo jejich části, kde zemědělské činnosti nepříznivě ovlivňují koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách. Jsou to i takové oblasti, které mají vliv na povrchové, pobřežní a mořské vody, ve kterých dochází vlivem úniku dusíku ze zemědělství k eutrofizaci s následnými nepříznivými dopady na celý vodní ekosystém. Podle nařízení vlády č. 219/2007 se jedná o katastrální území: Dětřichov u Frýdlantu, Dolní Řasnice, Frýdlant, Heřmanice u Frýdlantu, Kristiánov, Horní Řasnice, Krásný Les u Frýdlantu, Kunratice u Frýdlantu, Víska u Frýdlantu. Obr.1 Zranitelné oblasti Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, PLa 2008 SAUL s.r.o 183

17 Hydrologie a klimatologie Tab.1 Bilanční přebytek dusíku a podíl ploch zranitelných oblastí v povodí útvarů povrchových vod Změna Přebytek bilance Podíl plochy ID vodního kategorie Název vodního útvaru dusíku zranitelných útvaru vodního [kg/ha/rok] oblastí [%] útvaru Jindřichovický potok po státní hranici N Oleška po státní hranici N Smědá po soutok s tokem Sloupský potok (Č. Štolpich) N Sloupský potok (Č. Štolpich) po ústí do toku Smědá N Lomnice po ústí do toku Smědá N Řasnice po ústí do toku Smědá N Bulovský potok po ústí do toku Smědá N Smědá po státní hranici N Kočičí potok po ústí do toku Smědá N Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, 2008 Tab.2 ID prac. jednotky Podíl plochy zranitelných oblastí v útvarech podzemních vod a pracovních jednotkách ID útvaru podzemních vod Název útvaru podzemních vod Plocha zranitelných oblastí [%] Koncentrace NO 3 [mg/l] Kvartér Frýdlantského výběžku Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, PLa 2008 VYMEZENÍ ÚTVARŮ POVRCHOVÝCH VOD FRÝDLANTSKÉHO REGIONU (JEV 47) Vodní útvar povrchových vod je definován jako vymezené významné soustředění povrchových vod v určitém prostředí charakterizovaném společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Umělý vodní útvar je definován jako vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. Vodní útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích ("řeka") a stojatých ("jezero"), případně identifikovány jako silně ovlivněné. Vodní útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné dílčí povodí. Vodní útvary povrchových vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, kategorii a typu, názvu oblasti povodí ČR a názvu mezinárodní oblasti povodí. Ve Frýdlantském regionu se vyskytují vodní útvary typu řeka, vodní útvary typu jezero se nevyskytují. SAUL s.r.o 184

18 Hydrologie a klimatologie Tab.3 Vymezení útvarů povrchových vod ID útvaru povrchových vod Název útvaru povrchových vod ID toku Název toku Název povodí Typ útvaru Jindřichovický potok po státní hranici Jindřichovický potok Odra Oleška po státní hranici Oleška Odra Smědá po soutok s tokem Sloupský potok (Č. Štolpich) Smědá Odra Sloupský potok (Č. Štolpich) po ústí do toku Smědá Sloupský potok (Č. Štolpich) Odra Lomnice po ústí do toku Smědá Lomnice Odra Řasnice po ústí do toku Smědá Řasnice Odra Bulovský potok po ústí do toku Smědá Bulovský potok Odra Smědá po státní hranici Smědá Odra Kočičí potok po ústí do toku Smědá Kočičí potok Odra Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, 2008 Obr.2 Vymezení útvarů povrchových vod Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, 2008 Vodní útvary jsou charakterizovány údaji, které jsou dostupné - Q355 v závěrném profilu vodního útvaru. Tab.4 čhp Q 355 v závěrném profilu povrchových vod ID útvaru povrchových Název útvaru povrchových vod Q 355 vod Jindřichovický potok po státní hranici Oleška po státní hranici Smědá po soutok s tokem Sloupský potok (Č. Štolpich) Sloupský potok (Č. Štolpich) po ústí do toku Smědá Lomnice po ústí do toku Smědá Řasnice po ústí do toku Smědá Bulovský potok po ústí do toku Smědá Smědá po státní hranici Kočičí potok po státní hranici Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, 2008 SAUL s.r.o 185

19 Hydrologie a klimatologie VYMEZENÍ ÚTVARŮ PODZEMNÍCH VOD FRÝDLANTSKÉHO REGIONU (JEV 47) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; přičemž kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Hranice útvarů podzemních vod v případě hlubších struktur a kvartérních útvarů jsou tvořeny převážně hydrogeologickými a geologickými jednotkami, v případě skupin útvarů (převážně útvary v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika) jsou tvořeny rozvodnicemi. Zdroje podzemních vod jsou ve Frýdlantském výběžku vázány především na útvar podzemních vod Kvartér Frýdlantského výběžku a útvar podzemních vod Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy. Kvartérní útvar podzemních vod ledovcovo-říčních sedimentů v povodí Lužické Nisy má průlinové kolektory podzemních vod často v hydraulické spojitosti s povrchovými toky. Vzhledem k výborné průtočnosti mají tyto kolektory značný význam pro vodárenské zásobování. Vzhledem k rychlému oběhu vody jsou náchylné k nežádoucímu znečištění. Vodní útvar Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy neobsahuje kolektory, jedinou propustnou vrstvou je přípovrchová zóna periglaciálního rozvolnění puklin spojená s pokryvnými útvary. Dosahuje hloubky až několika desítek metrů. Podzemní odtok v krystaliniku horských masivů s výškou nad 700 m n/m je velmi vysoký >10 l/s/km 2, díky vyšším srážkovým úhrnům. Oběh podzemní vody sleduje morfologii povrchu terénu, podzemní voda proudí shodně s povrchovým odtokem. Tab.5 Vymezení útvarů podzemních vod ID útvaru Plocha [km 2 ] Název útvaru Nedělitelné/dělitelné útvary ,5 Kvartér Frýdlantského výběžku Nedělitelný ,6 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Dělitelný Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, 2008 Obr.3 Vymezení útvarů podzemních vod Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, 2008 Vymezení pracovních jednotek pro hodnocení vlivů na útvary podzemních vod Útvary podzemních vod jsou na rozdíl od útvarů povrchových vod často plošně velmi rozsáhlé a jejich velká rozloha znemožňuje dostatečně podrobné hodnocení jednotlivých vlivů a jejich dopadů na stav útvarů podzemních vod. Z tohoto důvodu byla většina vodních útvarů, ještě než bylo zahájeno hodnocení stavu útvarů, rozdělena na menší pracovní jednotky. SAUL s.r.o 186

20 Hydrologie a klimatologie Obr.4 Vymezení pracovních jednotek útvarů podzemních vod Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, 2008 Těžba hnědého uhlí v dole Turów Sedimentární výplň Žitavské pánve, útvar 14200, je přeshraničním vícekolektorovým systémem, který zasahuje z území Čech do Polska a Německa. Piezometrické poměry pánve jsou ovlivňovány těžbou hnědého uhlí. V současnosti se těží uhlí pouze v polském povrchovém dolu Turów. Těžba v tomto dolu začala v mělké severní části a postupem těžby k jihu k českému území se důl zahlubuje pod původní terén přes 100 m. Těžená sloj je osušována jak čerpáním podzemní vody v předpolí dolu, tak i přímo ze dna dolu. Přibližováním a zahlubováním dolu se zesiluje vliv dolu na piezometrické poměry podzemní vody v okolí. Je dokumentován pokles hladiny až 60 m v terciérních kolektorech a pokles hladiny podzemní vody o 20 m v kvartérním kolektoru na českém území. Je prokázána za roky částečná ztráta vodnatosti Minkovického potoka a Smědé v oblasti Višňové. Popsaný negativní vliv odvodňování předpolí i vlastního dna dolu Turów na české území se podařilo v rámci česko polské skupiny expertů prokázat. S pokračující porubní frontou uhelného dolu Turów, blížící se k české hranici, lze očekávat další pokles hladiny podzemní vody v kvartérních sedimentech Žitavské pánve a kvartérních sedimentech Frýdlantského výběžku. Pokles hladiny podzemní vody na českém území bude trvalého rázu, neboť po ukončení těžby je plánována rekultivace dolu zatopením a hladina vytvořeného jezera hluboko pod terénem v Čechách. Tab.6 Charakteristiky útvarů podzemních vod na Frýdlantsku ID útvaru Název útvaru Typ a č. Hlavní Geologická podzemních podzemních vod kolektoru povodí jednotka vod Kvartérní a propojené Kvartér Frýdlantského nevymezený Odra kvartérní a výběžku neogenní sedimenty pokr. Tab.6 ID útvaru podzemních vod Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Název útvaru podzemních vod nevymezený Typ propustnosti Odra Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika Typ kvart. Sedimentu Litologie štěrkopíse k převážně granitoidy Transmisivita m 2 /s Mineralizace Mocnost souvislého zvodnění nepravidelná Chemický typ Hladina volná volná Horizont Kvartér Frýdlantského průlinová vysoká glacifluviální >1 Ca-Mg-SO 4 svrchní výběžku Krystalinikum puklinová nízká >1 Ca-Na- hlavní Jizerských hor v povodí Lužické Nisy HCO 3-SO 4 Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, 2008 SAUL s.r.o 187

21 Hydrologie a klimatologie VODNÍ NÁDRŽ (JEV 48) Frýdlantsko je na vodní nádrže velmi chudé. Nalezneme zde jen drobné rybníčky např. v okolí Pertoltic a Černous; nejznámější je Dubový rybník ( Dubák ) a několik drobných nádrží v okolí Černous, Hraniční, Šálkův, Eflefův, Panenský a Malá Šajba u Pertoltic, Petr u Lázní Libverda, Šolcův u Raspenavy. Vodní útvar povrchových vod typu jezero se ve Frýdlantském regionu nenalézá. Vodárenské nádrže na území ORP Frýdlant nejsou. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE (JEV 49) Frýdlantsko je odvodňováno povodím Odry do Baltského moře. V rámci povodí Odry na území regionu zasahují především Smědá, podružné zastoupení mají povodí Kwisa a Lužická Nisa od Mandavy po Smědou. V jihovýchodní okrajové horské části území ORP Frýdlant zasahuje do řešeného území povodí Jizery cca 10 km toku řeky a velmi okrajově povodí Kamenice , Černé Desné a Bílé Desné (území Hejnic). Rozvodnice mezi jednotlivými povodími je tvořena přirozenou linií dle morfologie terénu. Stručná charakteristika některých vodních toků Frýdlantského regionu Jindřichovický potok (číslo hydrologického pořadí ), pramení sv. od Nového Města p. Smrkem ve výšce 555 m n. m., státní hranici s Polskem protíná u Srbské, v nadmořské výšce 270 m; plocha povodí 31,1 km 2, délka toku 11,5 km, průměrný průtok u státní hranice 0,29 m 3.s -1. Oleška ( ) pramení mezi Špičákem a Stržovým vrchem v nadmořské výšce 570 m n.m. Protéká přes česko-polskou státní hranicí u Heřmanic v nadmořské výšce 300 m n.m.. Plocha povodí činí 26,0 km 2, délka toku je 11,0 km, průměrný průtok u státní hranice je 0,33 m 3.s -1. Smědá ( ) pramení ve východní části Jizerských hor, kde má tři zdrojnice Bílou, Hnědou a Černou Smědou, které se spojují pod Smědavou; přetíná státní hranici s Polskem u Vsi ve výšce 209 m n. m.; plocha povodí je 273,8 km 2, délka toku 45,9 km, průměrný průtok u státní hranice 3,61 m 3.s -1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po jez na Hartě, níže mimo pstruhová, vodácky využívaná z Višňové do Černous. Horní část toku na území CHKO Jizerské hory. Sloupský potok ( ) pramení v sedle mezi Holubníkem a vrchem Na skalce ve výšce 950 m n.m. Protéká zprvu náhorní plošinou v malém spádu, kolem ř.km 8,7 se spád zvyšuje, tok klesá strmou skalnatou roklí několika vodopády, protéká Ferdinandovým částečně upraveným korytem s mnoha stabilizačními stupni. Ústí do Smědé v Luhu v nadmořské výšce 334 m n.m. Tok IV.řádu, plocha povodí 20,0 km 2, průměrný průtok 0,48 m 3 /s, specifický odtok 24 l/s.km 2 Lomnice ( ) pramení na sz. svazích Smrku ve výšce 1070 m n. m., ústí zprava do Smědé u Raspenavy ve 325 m n.m.; plocha povodí 36,2 km 2, délka toku 16,1 km, průměrný průtok u ústí 0,58 m 3.s -1.Vodohospodářsky významný tok pstruhová voda po celém toku, horní část toku na území CHKO Jizerské hory. Řasnice ( ) pramení na sv. svazích vrchu Vyhlídka ve výšce 442 m n. m., ústí zprava do Smědé ve Frýdlantě ve 280 m n. m.; plocha povodí je 32,3 km 2, délka toku 16,3 km, průměrný průtok u ústí 0,3 m 3.s -1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po celém toku. Bulovský potok ( ) pramení východně od Bulovky ve výšce 432 m n. m., ústí zprava do Smědé u Višňové ve 225 m n. m.; plocha povodí je 40,1 km 2, délka toku 13,23 km, průměrný průtok u ústí 0,37 m 3.s -1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda v celé délce. Protéká většinou zalesněným terénem přerušeným polními úseky s nesouvislou venkovskou zástavbou. Tok je vesměs přirozeného rázu, voda bez většího znečištění; významnějším levostranným přítokem je Arnoltický potok a pravostranným Pertoltický potok. Kočičí potok ( ) - hraniční potok s Polskem. Pravostranný přítok Smědé. Pramení ve výšce cca 415 m n.m. v lese mezi Dolní Oldřiší a Bulovkou, dále sleduje státní hranici, do Smědé ústí v Polsku v blízkosti jezera Witka. Plocha povodí 30,1 km 2. Všechny toky jsou ve správě Povodí Labe. SAUL s.r.o 188

22 Hydrologie a klimatologie Tab.7 Poř.č. Seznam významných vodních toků v ORP Frýdlant Číslo Název hlavního vodního Délka toku Délka úseku hydrologického toku v dílčím povodí v kategorii vodního toku pořadí (ČHP) významný v tvořící státní dílčího povodí km hranici Katastrální území Jizera 166,1 16,73 Lázně Libverda, Bílý Potok p.s Jindřichovický potok 11,3 2,83 Nové Město p.s., Dětřichovec, Jindřichovice p.s.,srbská Lužický potok od Rapické 1,9 1,89 Nové Město pod Smrkem hory Srbský potok (Hraniční 3,2 2,11 Srbská potok) Albrechtický potok 3,5 - Albrechtice u Frýdlantu Oleška 10,5 0,11 Heřmanice u Frýdlantu, Kristiánov, Dětřichov u Frýdlantu, Frýdlant, Raspenava Smědá 46,5 3,02 Bílý Potok pod Smrkem, Hejnice, Raspenava, Frýdlant, Víska u Frýdlantu, Kunratice u Frýdlantu, Poustka u Frýdlantu, Višňová u Frýdlantu, Předlánce, Andělka, Boleslav,Ves, Černousy Libverdský potok 4,7 - Lázně Libverda, Raspenava Lomnice 16,4 - Nové Město p.s., Hajniště p.s., Ludvíkov p.s., Raspenava, Krásný Les u Frýdlantu Řasnice 18,1 - Horní Řasnice, Dolní Řasnice, Krásný Les u Frýdlantu, Frýdlant Višňovský potok 1,6 0,91 Višňová u Frýdlantu, Předlánce Černouský potok 1,4 0,17 Černousy Saňský potok 5,0 2,43 Andělka, Boleslav Boreček (Andělský potok) 4,1 0,72 Andělka, Ves Javornický potok 1,6 1,11 Andělka, Ves Davídkův potok 0,4 0,36 Ves Kočičí potok 11,8 12,35 Habartice, Háj u Habartic, Horní Pertoltice, Bulovka, Dolní Oldřiš Habartický potok 0,1 0,08 Habartice u Frýdlantu Červená voda (Oldřišský potok) Zdroj: Příloha č.1 vyhlášky č.267/2005 2,7 0,11 Dolní Oldřiš ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ (JEV 50), AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ (JEV 51) Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). Průtoky ve vodních tocích jsou výslednicí působení tří hlavních činitelů, které jsou - fyzicko-geografické, tj. velikost a tvar povodí, spádové poměry, hustota říční sítě a její uspořádání, existence přirozených či umělých vodních nádrží; - meteorologicko-klimatologické, z nichž rozhodující význam má výskyt atmosférických srážek, jejich množství a plošné i časové rozdělení s nimiž souvisí i retenční schopnost území, která se v průběhu bezesrážkových období a jednotlivých dešťových epizod mění; značnou roli kromě vývoje teplot a jím podmíněného výparu má také rozsah a růstová fáze vegetačního pokryvu půdy a urbanizace; - působení člověka a jeho zásahy do půdních a vegetačních poměrů a morfologie vodních toků. SAUL s.r.o 189

23 Hydrologie a klimatologie Souhrnné působení všech těchto činitelů dává každému vodnímu toku vlastní hydrologický charakter, jehož nejvýznamnějším znakem je rozdělení vodnosti v čase, které do určité míry kopíruje průběh srážkové činnosti. Většina povodní ve Frýdlantském regionu je způsobena srážkami, v zimním půlroce rovněž oteplením a následně vyvolaným táním sněhové pokrývky, zvláště je-li provázeno srážkami. Povodeň bývá též vyvolána výskytem ledových jevů v tocích. Povodně převážně lokálního jsou také způsobeny jinými příčinami, např. přehrazením toku, sesuvem půdy, plochy z hald (haldy dolu Turów z těžby hnědého uhlí). Přirozené povodně vyskytující se ve Frýdlantském regionu lze rozdělit do několika hlavních typů: - zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků; - letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích - letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; vyskytují se často na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně) - zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů V případě poruchy hráze nebo funkčních objektů vodního díla může dojít k tzv. zvláštní povodni, kdy povodňovou vlnu tvoří objem vody z prázdnivší se nádrže. Při přívalových deštích ve svážlivých oblastech s půdou s malou sorpční kapacitou dochází k povodní z ploch, převážně polí. Pro ochranu území před záplavami jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně určená území, která jsou při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah stanovil na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. OkÚ Liberec bylo č.j.ržp/2/1257/97/hd-231 ze stanoveno - zátopové území Smědé v ř.km 22,660-26,386 - zátopové území Řasnice od zaústění do Smědé do ř.km 1,340 (Frýdlant) OkÚ Liberec bylo č.j.:ržp/2/1722/98/hd-231 ze stanoveno - zátopové území Smědé v úseku Ves - Frýdlant - zátopové území Višňovského potoka ve Višňové OkÚ Liberec bylo č.j.:ržp/2/3388/00/hd-231 ze stanoveno - zátopové území Smědé od ř.km 23,679 do ř.km 41,500 (Frýdlant - Bílý Potok) KÚLK bylo zn.:kulk 5887/2006 z stanoveno - záplavové území Lomnice v ř.km 0,00-15,00 (soutok - Nové Město p.smrkem) KÚLK bylo zn.:kulk 15427/2008 z stanoveno - záplavové území Olešky v ř.km 0,00-6,00 (státní hranice - Dětřichov). V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezil aktivní zónu záplavového území podle metodického pokynu MZe. KÚLK byla zn.:kulk 5887/2006 z vymezena - aktivní zóna Lomnice v ř.km 0,00-15,00 (soutok - Nové Město p.smrkem). KÚLK byla zn.:kulk 15427/2008 z vymezena - aktivní zóna Olešky v ř.km 0,00-6,00 (státní hranice - Dětřichov). SAUL s.r.o 190

24 Hydrologie a klimatologie V oblasti Višňové dochází k povodním vlivem zrychleného odtoku z hald dolu Turów, které mají velký spád a malou sorpční kapacitu. Tab.8 Plošná eroze ve vodních útvarech Frýdlantského regionu Č. ID vodního útvaru Název vodního útvaru Plocha vodního útvaru (km 2 ) Prům. ztráta půdy t/ha.rok Jindřichovický potok po státní hranici Oleška po státní hranici Smědá po soutok s tokem Sloupský potok (Č. Štolpich) Sloupský potok (Č. Štolpich) po ústí do toku Smědá Lomnice po ústí do toku Smědá Řasnice po ústí do toku Smědá Bulovský potok po ústí do toku Smědá Smědá po státní hranici Kočičí potok po ústí do toku Smědá Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, PLa 2008 Urychleným odtokem srážkových vod se pro účely tohoto vymezení rozumí kombinace častých a náhlých výskytů povodní. Obr.5 Zhodnocení urychleného odtoku srážkových vod Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, 2008 Tab.9 Zhodnocení urychleného odtoku ve vodních útvarech Frýdlantského regionu ID vodního útvaru Název vodního útvaru Kód ohrožení urychleným odtokem Jindřichovický potok po státní hranici Oleška po státní hranici Smědá po soutok s tokem Sloupský potok (Č. Štolpich) Sloupský potok (Č. Štolpich) po ústí do toku Smědá Lomnice po ústí do toku Smědá Řasnice po ústí do toku Smědá Bulovský potok po ústí do toku Smědá Smědá po státní hranici Kočičí potok po ústí do toku Smědá 1 Zdroj: Plány povodí Horního a středního Labe, 2008 Vysvětlivka:Kód ohrožení urychleným odtokem: 5 -nejvyšší, 4 - vysoké, 3 - střední, 2 - mírné, 1 - nízké Za území nechráněná nebo nedostatečně chráněná před povodněmi byla považována ta zastavěná území, která jsou zaplavována již povodněmi vyšších četností, než je povodeň s přijatelnou úrovní celkového rizika. SAUL s.r.o 191