Praktické aspekty vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem

Transkript

1 Praktické aspekty vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem

2 Praktické aspekty vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem Anotace Cílem je poskytnout pedagogům a kariérovým poradcům praktické informace pro řešení začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) do českých škol a jejich vzdělávání. Text sleduje jednotlivé kroky začleňování žáků s OMJ a je doplňován kazuistikami, příklady dobré praxe a odkazy na další studijní materiály. Obsah Anotace... 2 Obsah... 2 Úvod... 4 Přijetí do školy... 5 Než cizinec přijde... 6 Předpoklady úspěšného začleňování žáků s OMJ a jak proces financovat... 7 Přijímací pohovor... 8 Příprava na příchod...10 První den ve škole...12 Opatření po přijetí...14 Individuální faktory bránící integraci...15 Zařazení do ročníku...16 Vyrovnávací třídy...19 Třídy pro jazykovou přípravu...20 Posílení ČJ v nižších ročnících...20 Vyrovnávací plán...21 Klasifikace...23 Hodnocení na základě referenčního rámce...24 Slovní hodnocení...25 Integrační proces...28 Faktory ovlivňující integrační proces...31 Koordinátor integrace cizinců...33 Podpora spolužáků patrony...34 Asistent pedagoga...35 Kurzy češtiny pro cizince

3 Financování kurzů češtiny...43 Seznam jazykových kurzů češtiny pro cizince...44 Klima školy...44 Informační zdroje

4 Úvod Jelikož jsou cizinci nejen na našich školách, ale i v naší společnosti stále častějším jevem a jejich integrace do naší společnosti je z velké části podmíněna úspěšným absolvováním vzdělávacího procesu, leží velká míra zodpovědnosti za jejich integraci právě na českých školách. Velká část informací v tomto studijním textu byla čerpána z informačního portálu Inkluzivní škola.cz, ale jsou organizovány tak, aby odpovídaly struktuře e-learningového kurzu. Nicméně průběžně budeme na samotný portál odkazovat, především na užitečné dokumenty a materiály ke stažení. "Zacházení s odlišnostmi je jednou z největších výzev v evropských školách a třídách. Inkluse může být organizována různě a na různých úrovních, ale v podstatě je to učitelský tým, který se musí vyrovnat se vzrůstající různorodostí studentských potřeb v jejich škole a třídě a musí adaptovat a připravit kurikulum tak, aby dostatečně vyhověl potřebám všech studentů jak těch se speciálními vzdělávacími potřebami, tak jejich vrstevníků."(meijer, 2005). Text vychází z inkluzivního pojetí vzdělávání jako ideálního konceptu pro začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Základním principem inkluzivního vzdělávání je zapojení všech studentů do vzdělávacího procesu. V inkluzivní škole se všichni žáci bez ohledu na zdravotní, sociální, kulturní či jiné znevýhodnění vzdělávají společně a učitelé tato jejich znevýhodnění a speciální vzdělávací potřeby vyrovnávají a odpovídají na ně různými opatřeními. Pro žáky cizince budeme rovněž používat výraz žáci s odlišným mateřským jazykem (žáci s OMJ), neboť to nejvýstižněji pojmenovává jejich hlavní vzdělávací bariéru neboli (dle terminologie školského zákona) speciální vzdělávací potřebu. Studijní text je rozdělen do 6 hlavních kapitol, které sledují proces začleňování žáka s OMJ. Pozornému studentovi neunikne, že některé informace se v textu objeví opakovaně. Nicméně informace v jednotlivých kapitolách jsou stejně jako jednotlivé aspekty procesu začleňování žáků s OMJ natolik provázané, že bez jejich přítomnosti (či alespoň odkazu na ně) v příslušných kapitolách by byl jejich obsah neúplný. 4

5 Přijetí do školy V této kapitole si projdeme jednotlivé kroky, které je potřeba učinit před přijetím žáka s OMJ a jeho zařazením do výuky. Kapitola je rozdělena do následujících částí: Než cizinec přijde Předpoklady úspěšného začleňování žáků s OMJ a jak proces financovat Přijímací pohovor Příprava na příchod První den ve škole Opatření po přijetí Individuální faktory bránící integraci Víte, který den je pro žáka cizince nejvhodnější pro zahájení školní docházky? Ve Velké Británii doporučují jako den nástupu středu. Hlavním důvodem je to, že žáka v nové škole čeká jen polovina týdne, což je pro přechod do nového kolektivu, kde se nemluví jejich rodným jazykem, mnohem vhodnější. (více v kapitole Přijetí do školy) Na samotný příchod žáka cizince je však potřeba se nejdříve připravit. Tato fáze zahrnuje především zjišťování informací o novém žákovi a také o možnostech, kapacitě a zázemí školy a následně pak zavedení několika praktických opatření. Přijetí žáků s OMJ do školy s sebou nese některá specifika vyplývající z odlišné jazykové a kulturní zkušenosti těchto žáků. Žáci s OMJ a jejich rodiče přicházejí často bez dostatečné znalosti češtiny, případně nerozumí češtině vůbec, což představuje zásadní bariéru pro výuku ve škole. Kromě této bariéry navíc mnohdy nemají ani oni, ani jejich rodiče zkušenosti s českým vzdělávacím systémem. To s sebou nese také nedostatek základních informací například o tom, jaká jsou práva a povinnosti rodičů a žáků, délka povinné školní docházky, průběh přijímacího řízení na SŠ apod. Proto je důležité již samotnému přijetí žáka s OMJ do školy věnovat náležitou pozornost. Podstatné je při tom vycházet z konkrétní situace těchto žáků: z jejich dosavadní znalosti češtiny, dalších jazykových dovedností, jazykového původu (mateřský jazyk), věku, délky pobytu v ČR, rodinného prostředí, předchozích školních zkušeností, atd. Všechny tyto proměnné hrají velkou roli při rozhodování, jak postupovat při začleňování těchto žáků do školy. 5

6 Než cizinec přijde Již jsme si uvedli, jaké informace bychom měli o budoucím žákovi s OMJ znát, abychom mohli pro jeho začleňování připravit adekvátní strategii. Nyní se zamyslete, jaké zásadní kroky musí udělat sama škola, resp. co by měla mít škola připravené? Dříve než cizinec přijde na vaši školu, měli byste mít připravený soubor informací, které by se měl nově příchozí žák a jeho rodiče dozvědět. Co všechno by měla mít škola připravené? Všechny důležité informace by měla škola předávat rodičům písemně, nejlépe v jejich mateřském jazyce. Pokud to není v možnostech školy, tak alespoň v některém ze světových jazyků. Přestože příprava takového materiálu není pro školy povinná, jedná se o doporučené opatření, které usnadní nejen zapojení těchto žáků do školní rutiny, ale také to navodí pocit, že jsou zde vítáni. Škola může v těchto případech využít nabídky organizací, dobrovolníků z okolí, popřípadě materiálů ke stažení. - Vícejazyčný informační materiál (například brožuru nebo leták) o organizačních záležitostech školy, kde se zaměříte zejména na začátek a konec vyučování, rozvrhy hodin, přestávky a jak je můžou děti trávit, družinu, prázdniny, stravování (včetně svačiny, kterou v některých zemích žáci dostávají ve škole), výlety, exkurze, popřípadě školy v přírodě apod. Výroba informačního materiálu může být i součástí některého školního projektu a na jeho výrobě se mohou podílet i samotní žáci. - Stručné představení předmětové nabídky a pomůcek, které si žáci musí na příslušné hodiny nosit. - Shrnuté povinnosti žáků a rodičů vůči škole a očekávání školy od žáků a rodičů (včetně domácích úkolů, podepisování ŽK, pravidla pro zajištění bezpečnosti žáků, pro omlouvání žáků), které pro cizince vzhledem k jejich odlišné školní zkušenosti nemusí být samozřejmostí. - Informace o mimoškolních aktivitách a dalších nabídkách školy. - Informace o podpoře rodičů při konzultačních hodinách, rodičovských schůzkách atd. - Zdůraznění nutnosti poskytnout kontakt na rodiče a v případě jejich neznalosti ČJ na tlumočníka, který bude moci se školou v akutních případech komunikovat. - Plán školy, označená místa s důležitými osobami a kontakty na ně. 6

7 Předpoklady úspěšného začleňování žáků s OMJ a jak proces financovat Jak už jsme jednou uváděli výše, úspěšnému procesu začleňování napomůžeme, najdeme-li si čas na jeho přípravu. Dříve, než přijmeme žáky s OMJ, rozmyslíme si následující otázky: - Kdo bude žáky učit češtinu jako cizí jazyk? - Máme nebo známe někoho, kdo s tím má zkušenosti? - Máme na to finance, kapacitu, zázemí? Víme případně, kde to vše získat? - Víme, kam se obrátit v případě problémů, nejasností či nedorozumění? Především předposlední otázka bude pravděpodobně pro většinu škol nejvíce palčivá. Mají na vzdělání v základních školách nárok všichni cizinci bez ohledu na typ pobytu či jeho legálnost? Ovlivňuje nějak typ pobytu a země původu práva a možnosti cizinců při jejich vzdělávání? Na obě otázky je odpověď ANO. Dle školského zákona (Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů) mají všichni cizinci, tedy i ti, kteří na území ČR pobývají nelegálně, právo na bezplatné vzdělání na základních školách. Avšak rovněž dle školského zákona jen někteří cizinci mohou využívat možnosti bezplatné jazykové přípravy. Pro tyto účely rozlišujeme 3 skupiny cizinců. občané EU (mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu v rozsahu nejméně 70 vyučovacích hodin) azylanti a žadatelé o mezinárodní ochranu (školy zajišťují základní jazykovou přípravu těchto žáků, postupují podle Metodického pokynu ke školní docházce žadatelů o azyl ( cizinci z tzv. třetích zemí (těmto žákům ač jich je na českých školách většina neumožňuje zákon žádnou jazykovou přípravu). 7

8 INSPIRACE: Pro podporu žáků s OMJ si každá škola může požádat o finanční příspěvek z rozvojových programů MŠMT. Jedná se o: Dotační program MŠMT na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců, Programy na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy, Rozvojový program MŠMT pro děti-cizince ze třetích zemí, Rozvojový program pro občany zemí EU, Rozvojový program pro azylanty, Program financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním. Více informací včetně odkazů najdete v kapitole Financování kurzů češtiny. Přijímací pohovor Přijímací pohovor nabízí škole možnost sesbírat potřebné informace o žáku, ale také poskytnout rodičům důležité informace o chodu a organizaci školy. Kdo by měl být kromě ředitele na úvodním setkání přítomen? osoba odpovědná za integraci cizinců, popř. osoba zodpovědná za integraci žáků se SVP (koordinátor, metodik prevence nebo výchovný poradce, popřípadě speciální pedagog), učitel českého jazyka, rozhodnete-li se již na prvním setkání zjišťovat informace o dovednostech v češtině. Jak vyřešit situaci, kdy rodiče (popř. zákonní zástupci) nejsou schopni komunikovat v češtině? V lepším případě si někteří rodiče s sebou mohou přivést česky mluvícího příbuzného nebo známého nebo může škola využít některého z učitelů cizích jazyků jako tlumočníka ale, může nastat situace, kdy: - bude potřeba využít přítomnosti tlumočníka (z řad dobrovolníků, rodičů žáků cizinců, kteří již školu navštěvují, lze využít nabídky organizací zabývajících se otázkami migrace a integrace, a které nabízí služby tzv. interkulturních asistentů). 8

9 Používání mateřského jazyka při přijímací proceduře pomůže navodit příjemné a otevřené prostředí a také pocit většího bezpečí pro lidi, kteří jsou z mnoha různých důvodů v nové zemi, často s odlišnou kulturní a jazykovou zkušeností. Kromě neznalosti jazyka se často setkáme také s neznalostí samotného vzdělávacího systému v České republice, s organizací školního roku atd., proto se osvědčilo mít tyto informace pro rodiče již předem připravené, jak jsme uváděli v předcházející kapitole. Dle úrovně českého jazyka rodičů žáků s OMJ jim informace můžete předat v tištěné formě či zorganizovat krátké školení. Jednotlivé jazykové verze obecných informací o českém vzdělávacím systému můžete také najít na webové stránce 9

10 Příprava na příchod Kolik dnů by mělo ideálně dělit přijímací pohovor a příchod žáka s OMJ na školu? Doporučení: minimálně 3 dny. Nový žák a jeho rodiče mohou tuto dobu využít především pro seznámení se s novým prostředím a informacemi, které jim škola poskytla, zajistit si potřebné pomůcky atd. Zaměstnanci zase potřebují tento čas na naplánování a zpracování dat a poznatků, které obdrželi na přijímacím pohovoru. Ty slouží jako podklad pro plánování integračního procesu, který by měl následovat po příchodu kteréhokoliv nového žáka. Ještě před příchodem je doporučeno zajistit několik důležitých kroků na dlouhé cestě integrace. Na co by se přitom nemělo zapomenout: - Seznámit všechny zaměstnance včetně nepedagogických pracovníků školy s datem příchodu, podle potřeby (a především dle zastávané funkce) také s konkrétnějšími informacemi o rodinném prostředí, zemi původu, typu pobytu, znalosti češtiny apod. - Promyslet a naplánovat celý průběh přijímání a následné podpory, určit zodpovědné osoby. - Seznámit budoucí spolužáky s jeho/jejím příchodem. Prodiskutovat zemi původu, zvyklosti a odlišnosti, ale naopak také zdůraznit společné znaky a především podporovat empatii. Odlišnosti není dobré příliš vyzdvihovat. Zmínit důvody migrace, upozornit na možnosti traumat atd. V práci s kolektivem být ale citlivý. Více o tématu v sekci práce s kolektivem. - Prodiskutovat se třídou, co by mohlo být pro nově příchozího obtížné a o možnostech podpory. Ideální je vybrat minimálně dva patrony, kteří budou v prvních týdnech pobytu nápomocní při zvládání školní rutiny, orientaci ve škole, pomáhat při vyučování, zvládání úkolů atd. Seznámit děti se strategií podpory, která by měla zahrnovat následující: Důležitost podpory všech dětí vůči nově příchozímu, mluvit na žáka zřetelnou a především spisovnou češtinou, ukázat vždy, jak dělat zadaný úkol, a mluvit s ním o zadáních, ověřovat porozumění úkolu, vytvořit příjemné prostředí, ve kterém se bude cizinec cítit příjemně, vítán a bezpečně. Jak vytvořit příjemné prostředí pro cizince, aby se cítili vítáni, bezpečně a součástí společnosti? Nejlepší způsob, jak vytvořit příjemné prostředí pro cizince, je ukázat, že si vážíme jejich kultury a jazyka a zohlednit tento aspekt ve škole. Pomůže to nově příchozímu zažít pocit, že patří mezi ostatní a je rovnocennou součástí školy. Jak začít: 10

11 - Označit důležitá orientační místa ve škole (ředitelna, sborovna, jídelna, WC ) nejen česky, ale i v řeči cizinců, přítomných na škole. Zde vám může pomoci například online slovník. - Připravit si pro žáka obrázky znázorňující základní potřeby (i školní) a problematické situace, jejichž použitím se usnadní počáteční komunikace žáka s ostatními a měl/a by tak možnost vyjádřit, co potřebuje. Jako příklad můžeme uvést žízeň, hlad, potřebu jít na toaletu, tužku, papír, jestli je v pořádku, atd. - Používat ve třídách, ale i ve škole, obrázky významných osob, míst a věcí z původní vlasti migrantů. - Mít dvojjazyčné slovníky, popřípadě knihy, CD atd. - V hodinách (literatury, dějepisu, výtvarné výchovy atd.) zmiňovat i důležité události, literární a umělecká díla ze zemí původu. - Respektovat a reflektovat kulturní a náboženské svátky z jejich původních zemí. Můžete například mít u vchodu do školy, případně ve vstupním vestibulu nebo i ve třídě, vlajky všech zemí, ze kterých vaši žáci pocházejí (zde pozor na azylanty, kteří ze své země často utíkají z politických či jiných závažných důvodu a mohou být na otázku původní vlasti citliví). INSPIRACE: Dobrý způsob, jak připravit třídu na příchod žáka s OMJ, je třídu do této přípravy aktivně zapojit. Inspirujte se soutěží Čeština je i můj jazyk, kde v rámci kategorie Slovníček pro naši školu vytvářeli žáci pomůcku pro nově příchozí spolužáky. 11

12 První den ve škole Vzpomeňte si na svůj první den ve škole První den na nové škole zanechává v každém dítěti nesmazatelné vzpomínky, tím více se to týká cizinců, kteří často přicházejí do neznámého prostředí, ve kterém obvykle nikomu a ničemu nerozumí. Čím vzdálenější je země původu, tím odlišnější zkušenosti si s sebou dítě většinou nese. Všichni zaměstnanci školy by proto měli být informováni o příchodu cizince na školu předem, aby se na tuto skutečnost mohli předem připravit. Stejně tak i budoucí spolužáci by měli dopředu vědět, kdo a odkud k nim přichází. Měli by být upozorněni na možné komplikace, které s sebou přináší nejen jazyková bariéra, ale i kulturní odlišnost. Tato skutečnost by ovšem měla být brána jako výzva pro další obohacení všech zúčastněných a ne jako problém, kterému musíme čelit. Ideální je středa Jak už jsme se dozvěděli výše, ideálním dnem nástupu nově příchozího žáka na školu je středa. Je to z mnoha praktických důvodů. Prvním je dostatek času před nástupem žáka, který potřebují jak učitelé na přípravu, tak i nový žák a jeho rodiče. Středa je důležitá také z emocionálních důvodů. Noví žáci přicházejí většinou již do kolektivu, v němž jsou vytvořeny vazby, nemluví se jejich rodným jazykem, prostředí je nové a mnohdy velice odlišné od toho, na jaké jsou zvyklí. Jejich minulost může být velice složitá nebo traumatizující. Více o možných souvislostech se dozvíte v sekci nově příchozí. Proto by pro ně pobyt v novém školním prostředí mohl být po celý týden velice nepříjemný. Středa je tedy ideální. Co dělat během prvního dne První den by měla zodpovědná osoba (třídní učitel, koordinátor, popřípadě někdo z vedení) přivítat nového žáka a představit ostatním učitelům. Dále pak ji/ho provést školou, zdůraznit, kde najde záchody, vchody, východy, jídelnu, sborovnu a další důležitá místa. Zde je na místě také poskytnout například připravenou mapku. Pokud žák vůbec nerozumí češtině, bylo by vhodné, aby byl přítomen někdo, kdo bude alespoň rámcově schopen tlumočit (někdo z komunity, rodiče žáka, žák stejného nebo podobného jazykového původu, popřípadě učitel cizích jazyků). Vybavte žáka také obrázky znázorňujícími základní potřeby (i školní) a problematické situace. Obrázky usnadní počáteční komunikaci žáka s ostatními a pomůžou mu vyjádřit, co potřebuje. Jako příklad můžeme uvést žízeň, hlad, potřebu jít na toaletu, tužku, papír, jestli je v pořádku, atd. V případě, že žák neobdržel rozvrh hodin před příchodem, měl by být seznámen s tím, co ho první den čeká. Pokud nerozumí česky, buďte názorní, předměty se dají vyjádřit i obrázkem. Za klíčové se podle zahraničních zkušeností ukázalo ustanovení patronů spolužáků, kteří mají zpočátku nově příchozího na starosti. Doporučují se minimálně dva (u mladších dětí to totiž může být celkem náročné). Usnadňují mu orientaci v prostoru školy i ve školní organizaci, pomáhají při plnění zadaných úkolů atd. Také usazení ve třídě je důležité promyslet tak, aby 12

13 byl nový žák již od počátku podporován a stimulován k práci, ale také vhodně zařazen do nového kolektivu. Osvědčilo se také vybavit žáka identifikační kartičkou se jménem, třídou, třídním učitelem a jmény spolužáků zajišťujících patronát. Žákovi to slouží jako zdroj jistoty v novém, neznámém prostředí. Zároveň je tím, alespoň demonstrativně, přijat do školního kolektivu. I bez kartičky by měl ale žák vědět, na koho se obrátit v případě potřeby. Kromě identifikační karty bývají žáci v zahraničí vybaveni i kartou, na kterou jsou zaznamenávány jejich jazykové pokroky. Tuto kartu má žák vždy u sebe a na konci každé hodiny ji odevzdá učiteli. Ten zapíše, jak se projevoval, co už umí říct, atd. Jinou možností je, že takovýto list může být vložen do třídní knihy a jednotliví učitelé do něj mohou zapisovat pokroky v češtině. Slouží to nejen k sledování pokroků žáka, ale také to usnadňuje komunikaci. Pokud mají rodiče obavu, jak jejich dítě zvládne přechod na novou školu, může jim škola umožnit přítomnost na hodinách v prvních dnech po příchodu na školu. Zamyslete se, kam je nejvhodnější nového žáka posadit Důležité je také, kam a vedle koho nového žáka cizince po jeho příchodu posadíme. V každém případě by měli noví žáci být v blízkosti učitele a měl by vedle nich sedět někdo spolehlivý a šikovný. Rozhodně není dobré posadit je například vedle žáků s SPÚ. Pokud je ve třídě spolužák, který ovládá mateřský jazyk nového žáka i češtinu, je situace pro jeho počáteční integraci do výuky ideální, protože má vedle sebe někoho, kdo mu vysvětlí, co dělat. Pokud tomu tak není, což je stále na našich školách běžnější jev, nezoufejte, děti se aklimatizují relativně rychle, zvlášť když jim podáte společně se spolužáky pomocnou ruku. Po určité době, která je ovšem individuální a záleží jak na samotném žákovi, tak na kolektivu jako takovém, se mezi spolužáky a žákem cizincem vytvoří přirozené sociální vztahy. Je ovšem velice důležité tvorbu těchto vztahů podporovat nejen v počátcích, ale po celou dobu jejich školního působení. Po určité době zájem spolužáků o nově příchozího pochopitelně opadne a může se stát, že začne být z třídního kolektivu vylučován a stát na okraji, což je jev naprosto nežádoucí nejen pro jeho/její integraci, ale také pro klima třídy, potažmo školy. Exkluze je opačný jev inkluze a inkluzivní škola by měla mít vytvořené mechanismy, jak se tomuto nežádoucímu stavu vyhnout. Co se týče spolužáků stejného kulturního původu, jejich kontakty je samozřejmě dobré podporovat a v případě, že již zvládají komunikaci v češtině, tak této jejich dovednosti využívat k tlumočení. Přesto není jistě pro klima třídy ani pro integraci žáků cizinců příliš dobré, když navazují kontakty jen v rámci svého jazykového a kulturního původu. Opět by to byl opak inkluze. 13

14 Opatření po přijetí Povinností školy je zohlednit vzdělávací potřeby jedince a systematicky umožnit rovnost přístupu ke vzdělávání, což v případě cizinců vyžaduje různá na sebe navazující opatření. Jaké by podle Vás mělo být to první, které škola učiní po přijetí žáka s OMJ? Ustanovit osobu, která bude zodpovídat za integrační proces žáka s OMJ. V případě, že je na škole cizinců více, je dobré zřídit přímo pozici koordinátora vzdělávání cizinců, který by měl na starosti koordinaci práce s cizinci na škole, přizpůsobení vzdělávacích obsahů, rozvrhu a přístupu k žákům cizincům, zohledňování jejich potřeb, atd. V opačném případě je to na metodikovi prevence primárně patologických jevů, popřípadě přímo na třídním učiteli. Následná opatření po přijetí žáka cizince: - Zařazení do ročníku bývá většinou na základě předchozích školních zkušeností s přihlédnutím k věku, což jsou většinou informace získané během prvního pohovoru. - Ještě než nový žák přijde do třídy, je dobré vybrat alespoň dva spolužáky (patrony), kteří ho budou alespoň v začátcích podporovat. - Audit dovedností by měl trvat přibližně měsíc po příchodu cizince na školu a ze zjištěných skutečností je pak vypracován individuální vzdělávací plán, který zohledňuje speciální vzdělávací potřeby žáka a především jeho jazykovou podporu. - Po dobu několika prvních týdnů až měsíců jsou sledovány a pečlivě zaznamenávány pokroky v českém jazyce. Výsledky jsou pravidelně konzultovány mezi pedagogy, rodiči, případně dalšími subjekty, jež se účastní integračního procesu. - Žákům bez základních znalostí českého jazyka je poskytována podpora nejen v rámci hodin českého jazyka, ale i v ostatních předmětech. Osvědčily se dvojjazyčné slovníčky pojmů z jednotlivých předmětů, obrázkové slovníky apod. - Přestože ze zákona není doučování češtiny povinné, určitě se vyplatí tuto možnost podpory umožnit. Škola v této oblasti může nabídnout kurzy češtiny pro cizince nebo využívat i dobrovolníky z okolí, komunity, řad starších spolužáků apod. - Využít nabídky asistentů pedagoga. Popřípadě kurzů češtiny pro cizince organizovaných NNO. V dalších kapitolách se dozvíte, jak zařadit cizince do odpovídajícího ročníku na základě auditu dovedností (kapitola Zařazení žáka do ročníku), jak vytvořit individuální vzdělávací plán a další opatření, nutná pro úspěšnou integraci cizince do českého vzdělávacího systému (kapitola Integrační proces). Kazuistika Munkhtuya Soomtseren přijela s rodiči do České republiky z rodného Mongolska před 10 lety, bylo jí tehdy 11 let. Její rodiče tu dostali práci v továrně jako dělníci, přestože doma oba vystudovali vysokou školu. Do ČR přijeli hlavně kvůli svým dětem, chtěli pro ně lepší budoucnost a větší možnosti uplatnění. V té době bylo v ČR málo Mongolů, školy byly zvyklé spíše na Vietnamce, kteří zde měli vytvořenou již určitou sociální strukturu. 14

15 Spolu se svými bratry začala okamžitě navštěvovat českou školu, přestože neuměla vůbec česky. První rok byl pro ni nejhorší. Nikomu nerozuměla a nikdo nerozuměl jí. Připadala si jako uzavřená v bublině, do které za ní nikdo nemohl proniknout. Jakmile se někdo začal ve třídě, na chodbě nebo kdekoliv jinde smát, měla pocit, že se určitě směje jí. Často kvůli tomu všemu tajně ve škole plakala. Jednou se jí děti skutečně smály, že nerozumí, vypadá jinak a ať se vrátí, odkud přišla. V té chvíli se jí zastala jedna spolužačka ze třídy, Lenka. Munkhtuya sice nerozuměla všemu, co na ně Lenka křičela, ale měla poprvé za celou dobu pocit, že existuje někdo, kdo jí je ochoten pomoct a kdo se jí zastal. Někdo, na koho se může obrátit. Ten pocit už dlouho nezažila. Od té doby chodily ve škole všude spolu, Lenka jí pomáhala s učením, hlavně s češtinou, protože vše ostatní Munkhtuya zvládala docela dobře, nejlépe matematiku. V té byla dokonce nejlepší ze třídy. Chodily spolu ven a staly se z nich nejlepší kamarádky. Munkhtuya na ten okamžik, kdy se jí Lenka zastala, nikdy nezapomněla a považuje ho doteď za zlomový okamžik, kdy se jí poprvé otevřely možnosti navázat se spolužáky nějaké vztahy a hlavně, kdy se začala cítit jako někdo, kdo sem alespoň trochu patří. Kromě porozumění bylo pro Munkhtuyu nejdůležitější, mít se na koho obrátit. Pevný bod v neznámém světě, který ji přijímal příliš pomalu pro její odlišnost. Dnes už Munkhtuya studuje vysokou školu a na své zážitky ze základní školy vzpomíná s úsměvem. Ale i tento úsměv prozrazuje, že cesta k dnešní spokojenosti nebyla vždy příjemná. Proto Munkhtuya dobrovolně pomáhá mongolským dětem s češtinou, ostatním učivem, ale i s komunikací mezi školou a rodiči, protože ví, že kromě doučování je také velice důležité zprostředkování kontaktů s pro cizince často neznámým světem českého školství. Kdyby mohla, ráda by něco českým učitelům vzkázala: "Mongolské děti nejsou zlé, často potřebují jen pomoct s češtinou, protože ta je pro ně hrozně těžká. Je úplně jiná, než mongolština, spoustu hlásek neumíme zpočátku rozlišit. A taky potřebují mít pocit, že sem patří, potřebují kamarády, protože jinak jsou hrozně osamělí. A pak jim to ve škole nejde nebo zlobí. Ale ve skutečnosti tím volají o pomoc Individuální faktory bránící integraci Integraci nového žáka-cizince brání mnohé faktory, které bychom měli brát v potaz. Při práci s žáky-cizinci berte proto v úvahu, že nový žák: - může po určitou dobu prožívat tzv. tiché období, nezapojovat se do aktivit ani komunikace (tzv. silent period), - může se rychle unavit (vlivem nového prostředí, neznámých lidí, komunikace v cizím jazyce ), - bude reagovat pomaleji na instrukce, - může být frustrován, což by mohlo vést k nevhodnému chování, - může být sklíčený, že se nemůže zapojit, nerozumí apod. Zlobení je jeden ze způsobů, jak na svou frustraci upozornit, 15

16 - tak jako se učí nový jazyk, tak si také zvyká na nové prostředí a může se mu/jí stýskat po domově, přátelích atd. Existuje ještě mnoho dalších individuálních faktorů, které hrají roli při úspěšné integraci a školní úspěšnosti žáka cizince. Výše zmíněné jsou pouze ty základní. INSPIRACE: Jak se vlastně pozná integrovaný žák? Znamená integrace to, že se daný žák zcela přestane odlišovat od svých vrstevníků? Nebo že se přetvařuje? Nebo že se naopak odlišovat nepřestane a oni se s jeho odlišností naučí žít? Odpovědět na tyto otázky nám může pomoci následující koncept, který pochází z oblasti psychologie a byl vytvořen J. W. Berrym: Zařazení do ročníku V této kapitole si popíšeme, jak co nejlépe zařadit žáka s OMJ do ročníku, které faktory je dobré při tom zohlednit a čemu následně věnovat největší pozornost. Kapitola je rozdělena do následujících částí: Vyrovnávací třídy Třídy pro jazykovou přípravu Posílení ČJ v nižších ročnících Vyrovnávací plán Kazuistika: Timur je z Mongolska. Do České republiky přišel ve svých 12 letech po absolvování pěti let školní docházky v Mongolsku. Neměl žádnou znalost češtiny, proto se ředitel školy rozhodl zařadit ho do třetí třídy. To ve snaze žákovi situaci v české škole ulehčit a zařazením do nižšího ročníku mu usnadnit osvojení vzdělávacího jazyka a tím nezameškání vzdělávacího obsahu v ostatních předmětech. Když bylo Timurovi 15 let, právě dokončoval 5. třídu. Jeho rodiče začali přemýšlet o tom, že by chtěli, aby se jejich syn vyučil. Timur se rozhodl stát se automechanikem. Kontaktovali školu s prosbou o poskytnutí informací, co mají nyní dělat. Teoreticky by měl mít Timur možnost vyjít základní školu v příštím školním roce. V Mongolsku absolvoval 5 let povinné školní docházky, v Česku nyní 3, zbývá mu tedy 1 rok. On však bude v 6. třídě a z 6. třídy není samozřejmě možné pokračovat ve vzdělávání na vyšším stupni školy, tj. v jeho případě na odborném učilišti. To znamená, že on by měl nyní strávit ne jen jeden, ale další čtyři roky na základní škole, aby dokončil základní vzdělání a mohl přejít na střední školu. A co je horší, že i kdyby byl ochoten toto podstoupit, základní škola jej může vzdělávat pouze do 18 let ( 55, odst. 1, Školského zákona). Jelikož on by dovršil svých 18 let v osmé třídě, do deváté už postoupit nemůže. 16

17 To se samozřejmě rodičům nelíbilo, pan ředitel (ve jmenované škole byl nový, on nebyl tím, kdo žáka přijímal) zkontaktoval nevládní organizaci, která se touto problematikou zabývá, a začali hledat nějaké alternativní řešení. Varianta přesunu žáka do devátého ročníku s vytvořením Individuálního vzdělávacího plánu (dále IVP) není dle školského zákona možná (vyjádření České školní inspekce (dále ČSI): Jestliže nebudou zjištěny (školským poradenským zařízením) speciální vzdělávací potřeby žáka ani jeho mimořádné nadání, pak právní předpisy v rámci základního vzdělávání neumožňují užití IVP ani přeřazení do vyššího ročníku. Žák tedy bude vzděláván dále v ročníku, do kterého byl zařazen, resp. v dalším ročníku, do kterého postoupí. Výše uvedené nic nemění na skutečnosti, že při vzdělávání budou zohledněny vzdělávací potřeby tohoto žáka, tzn., může mu být např. zadávána zvláštní práce atd., to vše ovšem v rámci RVP ZV a příslušného ŠVP, a to pro daný ročník). Další možnost je dokončit si základní vzdělání na kurzu pro dokončení základního vzdělání. Na tento kurz je však možné nastoupit až v 16 letech ( 12 a13 vyhlášky č. 48/2005 Sb.), Timura by tudíž čekal ještě jeden rok na základní škole, ve třídě s dětmi o téměř 4 roky mladšími. Jako další variantu jsme zvažovali možnost, že by tedy Timur zůstal ve škole, ale byl by mu vytvořen IVP, který by byl zaměřen na složení zkoušek kurzu pro dokončení základního vzdělání, které by mohl na konci školního roku složit (tyto zkoušky je možné složit i bez předchozího absolvování kurzu). Tato varianta je velmi dobrodružná a velmi smělá. Nejen, že by bylo velmi náročné takový plán vytvořit a dodržovat, vyžadovalo by to i silnou chlapcovu motivaci. Ukázalo se ale, že tato možnost by podle ČSI rovněž neprošla (vyjádření: Není vyloučeno, že žák bude průběžně připravován na kurz pro získání základního vzdělání, ovšem šlo by zde o nadstandardní službu poskytovanou nad rámec vzdělávání podle školského zákona a tak je s tímto také třeba zacházet (není možné např. nahradit výuku podle RVP ZV a příslušného ŠVP konzultacemi nebo samostatnými pracemi za účelem přípravy na kurz pro získání základního vzdělání). Nehledě na to, že by neměl možnost přihlásit se ke studiu na střední odborné učiliště v řádném termínu, musel by čekat až na druhá či třetí kola. S vynaložením veškerých kombinačních zkušeností všech zúčastněných subjektů (včetně od začátku zapojené České školní inspekce) se došlo k závěru, že možností by byl přestup žáka na jinou školu, jelikož ředitel školy má možnost rozhodnout o jeho zařazení do ročníku na základě vlastního uvážení (jak říká ČSI: Při zařazování žáka do ročníku ředitel školy zváží, na jaké úrovni je jeho dosavadní vzdělání (získané v cizině v odlišném vzdělávacím systému), zohlední nepochybně i sociální zařazení žáka apod. Je přitom možné přijmout i jakási vyrovnávací opatření apod. Ovšem v průběhu vzdělávání na škole zapsané v rejstříku škol a školských zařízení již nebude probíhat žádné přeřazování do nižšího ani do vyššího ročníku (samozřejmě až na zákonné výjimky, kterými je opakování ročníku, přeřazení mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku). Tudíž by mohl na základě toho, že žák má dohromady absolvováno 8 let povinné školní docházky, jej zařadit do 9. ročníku (nebo alespoň do 8.). 17

18 Jak vidno, zařazení do ročníku hraje v procesu začleňování žáka s OMJ velký význam. Zařazení do nevhodného ročníku (většinou o několik let nižšího, než by žák svým věkem odpovídal), může způsobit mnohé komplikace a problematické situace: K frustraci z problémů s komunikací v cizím jazyce přibude frustrace z interakce s mladšími dětmi na jiné vývojové úrovni. Žák s OMJ se začne vyznačovat pasivitou či naopak agresivitou či dominantním chováním. Žák s OMJ nebude mít možnost dokončit základní školu (legislativa). Z výše popsané kazuistiky rovněž vyplývá, že před zařazením žáka s OMJ je třeba si položit otázku, zda je snaha o zařazení do nižšího ročníku pro žáka výhoda či nevýhoda. Co všechno je třeba zvážit před zařazením do ročníku? - zjistíme si věk žáka a podle vysvědčení nebo jiné školní dokumentace také počet absolvovaných ročníků; - počet žáků v dané třídě žáky s OMJ se snažíme umístit do méně početných tříd; - pokud se jedná o děti ve věku od let, bereme v úvahu také blížící se přechod na střední školu, na které je vyžadována alespoň minimální znalost českého jazyka (nutné zaměřit se více na jazykovou průpravu); - podle znalostí ČJ zvažujeme následnou podporu její výuky a příslušné změny v rozvrhu žáka s OMJ. Studijní tip: Pokud si chcete vytvořit alespoň rámcovou představu o vzdělávacím systému v zemi původu nového žáka s OMJ, zde naleznete databázi Doporučuje se zařadit žáka s OMJ dle věku a absolvovaných ročníků, maximálně pokud to situace vyžaduje o jeden ročník níže, než kam má být zařazen podle věku. Pokud se i tak rozhodneme zařadit žáka o několik ročníku níže, než odpovídá jeho věku z důvodu, že tím bude mít více času naučit se češtinu, položme si nejdříve tyto otázky: Jakým způsobem budeme žáka ve výuce češtiny (jako cizího jazyka) podporovat? Co konkrétně pro něj budeme při vyučování dělat? Je potom zařazení o několik ročníků níže skutečně žákovi prospěšnější? Nemůžeme stejnou podporu nabídnout žákovi i v ročníku, do kterého by podle věku patřil (případně o jeden ročník níže)? Kolik let bude žákovi, až vyjde základní školu? Stihne vůbec základní školu ukončit vzhledem k naší legislativě? ( 55, odst. 1 Šk. z.)? 18

19 Kazuistika: Xien Than nastoupil do základní školy ve druhé polovině školního roku. Neuměl vůbec česky, rodina se skoro ze dne na den rozhodla opustit rodnou Čínu a tak nebyl na přípravu čas. Bylo mu 13 let a doma chodil do 7. třídy, tak jej škola zařadila do 7. ročníku. Byl prvním cizincem z takto vzdálené země na dané škole, a proto s jeho začleňováním byly již od počátku problémy. Nikdo mu nerozuměl, učitelky nevěděly, co s ním, a tak ho nechaly jen sedět ve třídě s tím, že se musí nejdřív naučit česky od ostatních dětí. Z počátku děti nového, exotického spolužáka obletovaly, učily ho různá slovíčka a byl neustále středem pozornosti. Po nějaké době zájem spolužáků opadl a přestali si ho všímat, zvláště proto, že jeho pokroky s češtinou nebyly podle jejich představ. Učitelky ze školy z počátku čekaly, jak se žák adaptuje, ale vzhledem k jeho původu žáka-cizince ze třetí země, pro které není žádný kurz zdarma a škola tu povinnost ze zákona nemá, jej češtinu nikdo nedoučoval. Uplynul školní rok, Xien nedostal vysvědčení, protože neměl ani žádné známky. Po prázdninách nastoupil do 8. třídy, spolužáci se divili, že postoupil bez vysvědčení, ale třídní učitelka jim vysvětlila, že cizinci nemusí být tři pololetí klasifikováni. Moc se jim to nelíbilo, protože oni se museli učit a Xien jen seděl a nic. A jak na tom byl Xien? Chodil povinně do školy, ale protože si ho nikdo nevšímal, začal si při vyučování hrát na mobilu, číst si a občas také do školy nepřišel. Proč taky, když tam někdy i osm hodin jen tak seděl. V polovině deváté třídy, kdy si ostatní spolužáci podávali přihlášky na střední školy, začala škola řešit, co s ním. Vysvědčení neměl, česky neuměl, tak na jakou školu půjde? Co bude následovat? Vyrovnávací třídy Je možné zřídit vyrovnávací třídu pro cizince bez rozdílu typu jejich pobytu? Vyrovnávací třídy se zřizují podle Metodického pokynu ke školní docházce žadatelů o azyl a týkají se tedy pouze vzdělávání dětí žadatelů o mezinárodní ochranu. Zřízení vyrovnávacích tříd je určitou alternativou k okamžitému zařazení žáka-cizince do běžné třídy základní školy. Smyslem vyrovnávacích tříd je poskytnout základní jazykovou přípravu nově příchozím žákům bez znalosti českého jazyka, jejichž mateřský jazyk je natolik odlišný od českého, že je v počátcích úplně vyloučeno základní porozumění nejjednodušším pokynům. Hlavním cílem vyrovnávacích tříd je odstranit tuto jazykovou bariéru, která cizincům znesnadňuje přístup ke vzdělání, a co nejrychleji je začlenit do běžných tříd odpovídajících jejich věku. Jedná se tedy o dočasné řešení příchodu většího počtu žáků-cizinců neovládajících češtinu do konkrétní školy. Argumentem proti zřizování vyrovnávacích tříd může být obava ze segregace cizinců zřizováním speciálních tříd pro tuto skupinu žáků, což se může jevit jako popírání zásad inkluzivního vzdělávání. Smyslem vyrovnávacích tříd není ovšem oddělit nově příchozí od žáků z majoritní společnosti, ale osvojit si alespoň částečně základní prostředek integrace, 19

20 jímž jazyk bezpochyby je, a následně se lépe zařadit mezi spolužáky a pokračovat již ve vzdělání s nimi bez jazykové bariéry. Třídy pro jazykovou přípravu Pro koho mohou být zřízeny třídy pro jazykovou přípravu? - Pro děti občanů se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie. - Děje se tak v rámci zlepšení podmínek mobility mezi jednotlivými členskými státy dle 20 odst. 5 školského zákona. Ve třídách pro jazykovou přípravu mají žáci možnost bezplatné přípravy na své začlenění do základního vzdělávání, která zahrnuje výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků. Tuto bezplatnou přípravu i vyškolení pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat jejich vzdělávání, zajišťují na písemnou žádost zákonného zástupce žáka příslušné krajské úřady (podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy). Dle vyhlášky č. 48/2005, ve znění pozdějších předpisů, 10 vyrozumí ředitel školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, zákonného zástupce žáka uvedeného v odstavci 1 do jednoho týdne po přijetí žáka do školy o možnosti docházky do tříd pro jazykovou přípravu. Žáka s OMJ z EU lze do třídy pro jazykovou přípravu zařadit kdykoliv během období školního vyučování. Žák se do třídy pro jazykovou přípravu zařazuje na žádost zákonného zástupce žáka podanou řediteli školy určené krajským úřadem ke vzdělávání cizinců, a to nejpozději do 30 dnů od podání žádosti. Jaký je nejvyšší počet žáků ve třídě pro jazykovou přípravu? Dle vyhlášky č. 48/2005, ve znění pozdějších předpisů, 11 je nejvyšší počet žáků ve třídě pro jazykovou přípravu deset. Ustanovení o nejnižším počtu žáků ve třídě se na třídu pro jazykovou přípravu nevztahují a počty tříd pro jazykovou přípravu a počty v nich vzdělávaných žáků se do počtu tříd a žáků nezapočítávají. Žáci zařazení do třídy pro jazykovou přípravu nejsou žáky školy. Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 70 vyučovacích hodin po dobu nejvýše 6 měsíců školního vyučování po sobě jdoucích. Obsah výuky českého jazyka je určen očekávanými výstupy vzdělávacího oboru Cizí jazyk stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. O absolvování jazykové přípravy vydá škola žákovi osvědčení. Absolvování jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace školy, v níž žák plní povinnou školní docházku. Posílení ČJ v nižších ročnících Druhou alternativou k fixnímu zařazení žáka do kmenové třídy je posílení hodin českého jazyka v nižších ročnících a úprava rozvrhu odpovídající plně vzdělávacím potřebám žáka 20

21 (více o této možnosti viz Pokud je při auditu dovedností (viz v kapitole níže), popřípadě již během přijímacího pohovoru zjištěna úplná neznalost českého jazyka a mateřský jazyk žáka cizince je natolik odlišný od češtiny, že by jeho osvojování bez soustavné podpory mohlo být na překážku plnohodnotnému vzdělávání, je dobré přistoupit na základě vypracovaného vyrovnávacího plánu k úpravě rozvrhu. Žák (yně) pak kromě ČJ ve své kmenové třídě navštěvuje také hodiny ČJ v nižších ročnících místo některých vyučovacích předmětů a osvojuje si takto intenzivněji český jazyk, zvláště pro větší názornost výuky českého jazyka v nižších ročnících ZŠ. Přesto ani takto posílené hodiny ČJ nejsou samy o sobě spásonosné. Důležité je uvědomit si, že vyučovací hodiny českého jazyka jsou koncipované naprosto odlišně k potřebám žáka, pro nějž je čeština cizím jazykem. Pro rychlejší osvojení češtiny je nejlepším řešením nabídnout (popřípadě zprostředkovat) žákům-cizincům kurz ČJCJ, na který by žáci docházeli po vyučování, ale úkolům z kurzu by se alespoň z počátku mohli věnovat i během klasického vyučování. Tento způsob je nepochybně efektivnější, než nechat žáka několik měsíců pouze sedět při vyučování a doufat, že znalosti a dovednosti nejen z ČJ si sám pasivně osvojí. Vyrovnávací plán Smyslem inkluzivního vzdělávání je vycházet z potřeb konkrétních žáků, jejich schopností, dovedností a osobnostních rysů. Úkolem pedagogů je pak poskytnout žákům tolik podpory, kolik je potřeba pro jejich dostatečný a všestranný rozvoj. Vypracování vyrovnávacího plánu (VP) je pro integraci žáka-cizince do výuky často jediným řešením této obtížné situace. Především pro ty žáky, kteří mají malou nebo žádnou znalost češtiny je toto opatření nezbytné. Na základě VP je žák nejen vzděláván vzhledem ke svým specifickým vzdělávacím potřebám, ale také klasifikován. Většina z pedagogů zná velmi dobře klasický individuální vzdělávací plán. Ten je tvořen v souladu s vyhláškami č. 72/2005 O poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízení a č. 73/2005 O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů. Podle těchto vyhlášek však původně žáci s OMJ nepatřili do skupiny žáků se SVP, pro které je IVP podpůrným nástrojem. Nicméně vyhláška č. 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 již do skupiny žáků se SVP řadí i žáky se sociálním znevýhodněním, které definuje jako žáky z prostředí, kde se jim nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žáky znevýhodněné nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. V praxi se totiž ukazuje, že systematická realizace vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem je bez tohoto nástroje velmi obtížná. Proto pro žáky s OMJ vytváříme také individuální vzdělávací plán, pokud plán obsahuje všechny body paragrafu 6 vyhlášky č. 147/2011 Sb. V případě, že se škola rozhodne vytvořit individuální plán na základě vlastního pedagogického posouzení, doporučuje se použít jiný termín, např. vyrovnávací plán. Vyrovnávací plán pro žáky-cizince Je nutné mít vypracovaný vyrovnávací plán pro každého žáka s OMJ? 21

22 NE, ale vyrovnávací plán by měli mít vypracovaný všichni žáci, kteří mají problémy s češtinou jako vyučovacím jazykem. Důvodem je to, že nejsou díky objektivním skutečnostem schopni se učit stejným tempem, stejnou metodou a stejné obsahy učiva jako ostatní žáci. Proto je tato skutečnost ve VP zohledněna a žák se učí vlastním tempem a zpočátku převážně základní slovní zásobu z jednotlivých předmětů. A zároveň se učí komunikovat v češtině. Některé školy vypracovávají VP pro všechny žáky-cizince, jiné to řeší spíše intuitivně - bez plánu. A další, aby odlišily plán pro vzdělávání cizinců od plánů posílaných do poraden, jej nazývají odlišným způsobem, například integrační plán. Ať už jej nazýváme jakkoliv, důležité je, aby plnil právě tu funkci, pro kterou je tvořen. Což je explicitní stanovení vzdělávacích cílů a metod, které všem zúčastněným napomohou individualizovanou výuku uskutečňovat. Žáci, kteří nemají komunikační problémy, například rusky či jiným slovanským jazykem mluvící, nepotřebují VP ve všech předmětech, ale v češtině by ho mít měli. Bez cíleného procvičovaní mají problémy s měkkými a tvrdými souhláskami, psaním -ě, krátkými a dlouhými slabikami apod. Tvorba VP stručně Samotné tvorbě VP předchází diagnostika vzdělávacích potřeb v průběhu tzv. auditu dovedností, který se doporučuje provádět zhruba čtyři týdny po příchodu žáka na školu. Cizinci jsou specifická skupina, u které je zásadním problémem především nedostatečná znalost češtiny, což je ovšem vzhledem k podstatě češtiny jako vyučovacího jazyka, tedy mediátora a prostředku osvojování učiva, bariéra zásadní. Proto jsou celý audit i následné kroky ve vzdělávání podřízeny především rychlému osvojení češtiny na komunikační úrovni. Již při auditu lze specifikovat vzdělávací cíle, jakožto stěžejní východiska celého VP, kterým jsou podřízeny obsahové, organizační a materiální adaptace vzdělávacího procesu, u cizinců přizpůsobené především jazykovým potřebám konkrétního žáka. Sestavení VP je kolektivní práce, která by měla zohlednit také personální možnosti při zajištění kvalitní výuky, konkrétně proškolení klíčových osob na výuku češtiny pro cizince. Tvorbě VP je nutno věnovat dostatek času, přesto by měl být celý plán hotový nejpozději měsíc po příchodu nového žáka na školu. Součástí VP je také způsob klasifikace cizinců, která může být vzhledem k jejich jazykové bariéře dosti problematická (viz kapitola Klasifikace). Audit dovedností Co přesně je audit dovednosti? Audit dovedností je proces hledání a interpretace faktů sloužících studentům a jejich učitelům k určení, kde se studenti se svými znalostmi právě nachází, kam potřebují dojít a jak se tam nejlépe dostat. Audit dovedností, jinými slovy diagnostika vzdělávacích potřeb, pomáhá učitelům zjistit aktuální stav žákových kompetencí (znalostí, dovedností, návyků, postojů) a následně zvážit specifické potřeby žáka a naplánovat možnosti, které pomohou překonat jeho/její bariéry ve vzdělávání. 22

23 Kromě samotných kompetencí, vědomostí a dovedností je nutné získat také informace o vnějších okolnostech, které vzdělávání ovlivňují (např. rodinné prostředí, plány a představy rodičů o vzdělání žáka, možnosti vzdělávání mimo školu, ) Tento audit by měl být základní součástí efektivní přijímací procedury, bez níž není možná dostatečná a především účinná integrace cizince do vzdělávacího procesu. Audit dovedností je dlouhodobý a kontinuální proces. Začíná ještě před příchodem nového žáka sbíráním informací o minulosti a kulturním původu žáka, jeho rodinné situaci a dalších dat, které by bylo možné identifikovat jako faktory ovlivňující žákovo dosavadní vzdělání a způsob vzdělávání. Samotné hodnocení nabytých dovedností a znalostí by mělo následovat v období čtyř až pěti týdnů po nástupu cizince na školu. Za tuto dobu by učitelé měli zjistit znalosti a dovednosti, které si žák z jednotlivých předmětů osvojil při svém předchozím vzdělání. Škola by měla identifikovat také žákovy zájmy, očekávání, zkušenosti a další informace z jeho minulosti, které by mohly ovlivňovat jeho pokroky. Na základě auditu je pak vypracován vyrovnávací plán, který konkrétně stanovuje vzdělávací cíle a metody, jimiž je vzdělávacích cílů dosahováno a vyhodnocována jejich úspěšnost. Studijní tip: K. Kaprálek, Z. Bělecký: Jak napsat a používat individuální vzdělávací program, Portál, Praha, Klasifikace V této kapitole si popíšeme možné způsoby, jak hodnotit žáky s OMJ, neboť klasifikace žáka cizince se může jevit jako zdánlivě neřešitelný problém. Učitelé mohou mít totiž pocit, že pokud jim žák nerozumí a nemluví česky, nemají ho za co hodnotit. Kapitola je rozdělena do následujících částí: Hodnocení na základě referenčního rámce Slovní hodnocení Určuje zákon, jak dlouho lze žáka s OMJ neklasifikovat? Ano, žák nemusí být klasifikován v průběhu prvního pololetí docházky ve škole v České republice. Novelizovaná vyhláška č. 48/2005 Sb. ve znění č. 256/2012 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že v případě hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. V praxi se můžeme setkat s případy, že některé školy první tři po sobě následující pololetí po příchodu na školu žáky cizince nehodnotí z předmětu český jazyk a literatura a mnohdy ani z ostatních vyučovacích předmětů. Což je řešení chybné, protože jak je uvedeno ve školském zákoně, 52, odstavec 2 a 3 pro ZŠ: Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí 23

24 ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Neníli možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 69, odstavec 5 a 6 pro SŠ určuje: Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Závažné nedostatky v osvojených vědomostech jsou tedy považovány za objektivní příčinu, pro kterou nemusí být žák klasifikován pouze v průběhu prvního pololetí docházky ve škole v České republice, ale čím dříve začne škola tyto závažné nedostatky řešit, tím lépe pro všechny zúčastněné. Východisko z obtížné situace nabízí vypracování Vyrovnávacího plánu (VP, více v kapitole Integrační proces), na jehož základě je žák do výuky postupně integrován a ve kterém je i přesně stanoveno, jak a za co je žák hodnocen. VP určuje vzdělávací cíle, cestu k jejich naplnění a uvádí kompetence, které by měl žák v daném předmětu za určité časové období zhruba zvládnout, a na základě toho je následně hodnocen. Právě s přihlédnutím k jazykovým možnostem, na něž vyhláška upozorňuje. V rámci školního řádu, jehož součástí je i hodnotící řád, by pak škola měla zvolené hodnocení žáků s OMJ specifikovat, stejně jako by v ŠVP měla procesně popsat jejich postupnou integraci do výuky. Při klasifikaci cizince je nutné především zvážit referenční rámec, na jehož principu je žák hodnocen, protože ten do určité míry ovlivňuje naše chápání klasifikace jako srovnání s ostatními, což u cizince aplikovat nelze. Také je pro žáka cizince zpočátku vhodnější používat spíše slovní hodnocení, které lépe postihne individuální úspěchy a pokroky žáka. Hodnocení na základě referenčního rámce Podstatné je uvědomit si, že žák je vždy hodnocen ve vztahu k určitému měřítku, nazývanému také referenční rámec. O jaké referenční rámce se mohou učitelé při hodnocení žáků s OMJ opírat? - Sociální vztahová norma - Předem stanovená kritéria - Individuální vztahová norma 24