Zrnitost. Zrnitost. MTF, rozlišovací schopnost. Zrnitost. Kinetika vyvolávání. Kinetika vyvolávání ( D) dd dt. Graininess vs.

Transkript

1 MTF, rozlišovací schopnos Zrnios Graininess vs. granulariy Zrnios Zrnios foografických maeriálů je definována jako prosorová změna opické husoy rovnoměrně exponované a zpracované plošky filmu měřená denziomerem s velmi malou clonou (řádově v µm). σ ( ) ( i ) i mm σ ( ) ( i ) i Zrnios kde je průměrná opická husoa, i je měřená opická husoa a je celkový poče měřených mís. Veličina σ() se nazývá RMS zrnios (RMS 000.σ()). V praxi se oo měření usálilo zejména ze dvou důvodů: při vhodném měření ao meoda poskyuje objekivní výsledky korelující s psychofyzikální zrniosí, měření je analogické elekronickému šumu, zakže RMS zrnios se sala důležiou při zpracování foografických maeriálů jako šumový komunikační kanál. mm Rychlos vyvolávání je možné vyjádři jako množsví sříbra, keré se vyredukuje na jednokové ploše foografické vrsvy za časovou jednoku. Tao reakce je vzhledem na vyredukované sříbro. pořádku. Vyvoláváním rose husoa, rychlos klesá a sává se úměrnou množsví halogenidu sříbra, kerý se ješě reakcí nepřeměnil. Too množsví halogenidu je úměrné rozdílu - (pokud je zachována úměrnos mezi množsvím halogenidu sříbra a opickou husoou, kerá vznikne vyvoláním) a plaí: d k( ) d Pokud je mezní husoa úměrná množsví osvěleného halogenidu sříbra, poom bude rychlos procesu d/d na začáku úměrná. kde k je konsana rovná α/δ ( je difúzní koeficien vyvolávací láky, α je koncenrace vyvolávací láky, δ je loušťka vrsvy, přes kerou musí láka difundova).

2 V případě, že, α, δ jsou v průběhu vyvolávání konsanní, je možné diferenciální rovnici upravi: e k k ( e ) d k d ( ) ( ) k + C ln. V případě, že se prodloužené lineární čási senziomerických křivek pro dvě vyvolávací doby proínají v jednom bodě, plaí: Hodnou inegrační konsany určíme z podmínky začáku reakce: 0; 0; C -ln. Poom k ln G G Poom pro kineickou rovnici. pořádku procesu vyvolávání konrolovaného difúzí je možné psá: G k ln G G G G ( k e ) Použií ěcho rovnic pro rychlos vyvolávání předpokládá znalos paramerů k a G (nebo ). Paramery jsou závislé na cilivé foografické vrsvě a použié vývojce a musí se proo pro každý jednolivý případ sanovi experimenálně. Pro sanovení paramerů je řeba pozna hodnou dvou koeficienů konrasu G a G (nebo opických huso odpovídajících určié expozici) pro dvě vyvolávací doby a. Aby řešení exponenciálních rovnic bylo jednoduché, volíme vždy druhou vyvolávací dobu ak, aby byla dvojnásobkem první,.j.. Poom plaí: G G + e k G k ln G G Pokud známe k, můžeme vypočía G dosazením do původní rovnice: G G G k e G G Rychlos vyvolávání závisí na: expozici, složení vývojky, podmínkách, při kerých se obraz vyvolává. Může se měni nejen celková rychlos vyvolávání, ale i vzah mezi jednolivými fázemi vyvolávání (zv. indukční první fází s rosoucí rychlosí a druhou fází s klesající rychlosí), na kerém závisí výsledný konras.

3 Základní rozdíl mezi vývojkami různých ypů (pomalé, rychlé, konrasní, vyrovnávací, ad.) spočívá v relaivních rychlosech vyvolávání každé exponované čási. Čím zápornější je náboj molekul vyvolávací láky, ím je delší indukční perioda (v důsledku zíženého pronikání vyvolávací láky ke krysalům halogenidu sříbra). apř.: v hydrochinonových vývojkách, kde v zásadě vyvolávají dvojmocné aniony se první sopy obrazu objevují mnohem pomaleji než v meolových vývojkách, ve kerých vyvolávají hlavně jednomocné aniony. Ješě kraší je indukční perioda ve vývojkách s fenidonem. H (+) CH 3 H (+) CH 3 SO 4 (-) SO 4 (-) H O H O rel. hodnoy gradien cilivos rozlišovací schopnos min. husoa čas Proizávojové láky (KBr a jiné) prodlužují indukční periodu ím více, čím méně je ve vrsvě čásic zárodků vyvolávání (laenního obrazu). Avšak rychlos započaého vyvolávání už jen málo závisí na koncenraci ionů Br - a jiných proizávojových láek. Vi U k V f Supeň selekiviy účinku vývojky se charakerizuje podílem rychlosi vyvolávání obrazu V i k rychlosi vyvolávání závoje V f. Čím vyšší je selekivia vývojky, ím víc je polačen závoj, což umožňuje prodlouži dobu vyvolávání, a ím dosáhnou lepší výsledky. Vi U k V f 3

4 ,5,5 0,5 0 4 min 8 min min 6 min 4 min -3 -,5 - -,5 - -0,5 0 log H Velmi dlouhé vyvolávání snižuje i selekiviu účinku vývojky: opické husoy obrazu přesávají růs (pro každou expozici se opická husoa blíží svojí liminí hodnoě ), avšak husoa závoje 0 rose na všech čásech obrazu nezměněnou rychlosí. S dobou vyvolávání konras obrazu nejdříve rose, dosahuje maxima a nakonec klesá. rel. hodnoy gradien cilivos rozlišovací schopnos min. husoa čas - vliv eploy vývojky Se zvyšováním eploy se vyvolávání zrychluje. Čím vyšší je eploa vývojky, ím kraší je indukční perioda a nižší selekivia účinku. To znamená, že V f rose se zvyšováním eploy rychleji než V i, v důsledku čeho se konras obrazu omezuje. Při snížení eploy se selekivia vývojky naopak zvýší,.j. rose konras obrazu. Vi U k V f - vliv eploy vývojky Změna koncenrace vyvolávacích láek a ionů Br -, kolísání ph a eploy nemají na různé vyvolávací láky sejný vliv; na hydrochinon mají značný vliv - při nízké hodnoě ph nebo při nízké eploě hydrochinonové vývojky éměř nevyvolávají. eploa vyvolávání, C čas vyvolávání, % až 5 80 až až 70 log C + kt,8,6,4, 0,8 0,6 0,4 0, 0 0 C 3 C 6 C 9 C 3 C 35 C -3,5-3 -,5 - -,5 - -0,5 log H 4

5 Eberhardův okrajový jev Spekrální cilivos Při změně vlnové délky se nemění jen cilivos FSCV, ale i její průměrný gradien, a ím se může měni i var křivky pro jednolivé předepsané opické husoy (vybrané podle určení zkoušeného foografického maeriálu). Spekrální cilivos foografického maeriálu se měří z individuálních senziomerických charakerisik pro každou vlnovou délku a z ní se určuje příslušná hodnoa osviu H eλ pro předepsanou opickou husou. S λ λ H e Spekrální cilivos log S f(λ) - křivka spekrální cilivosi. egaivní a poziivní maeriály FOMA FOMAPA T00 FOMAPA T00 FOMAPA T400 FOMAPA T800 kde S λ je spekrální cilivos při vlnové délce λ, H eλ je osvi zářením s vlnovou délkou λ, při kerém se dosáhne požadované opické husoy FOMAPA T00 Schwarzschildův efek: H E. p (0,75 p ) Expozice [s] /000 až / 0 00 prodloužení 8 6 expozice korekce clonového čísla FOMAPA T800 - Schwarzschildův efek: Expozice [s] /000 až / 0 00 prodloužení 3 6 expozice korekce clonového čísla 0 -,5 -,5-3,5 FOMAPA T00 (vlevo) a FOMAPA T800 FOMAPA T00 (nahoře) a FOMAPA T800 5

6 Vývojky pro černobílé negaivní filmy a jejich zpracování Vývojky pro černobílé negaivní filmy a jejich zpracování Složení senziomerické vývojky: meol 0,5 g siřičian sodný bezvodý 40,0 g hydrochinon,0 g uhličian sodný bezvodý,5 g hydrogenuhličian sodný,0 g bromid draselný 0, g desilovaná voda do 000,0 ml ph hoové vývojky při 0 C 9,4±0, vyvolávací doba při 0 C 6 až 8 min Při sanovení cilivosi se musí vyvoláva ak, aby hodnoa průměrného gradienu byla v rozmezí 0,58 až 0,66. Kdyby bylo dosaženo hodnoy gradienu 0,66 u vyvolávací doby kraší než min při 0 C, musí se pro výpoče cilivosi použí senziogram vyvolaný nejméně minuy. Složení vývojky FV-3 pro film Fomapan: meol,0 g hydrochinon 5,0 g eraborian sodný,0 g siřičian sodný bezv. 00,0 g voda do 000,0 ml Vyvolávací doba 9- min při 0 C Složení vývojky FV-9 pro film Fomapan: fenidon 0, g hydrochinon 5,0 g eraborian sodný 3,0 g kyselina boriá 3,5 g siřičian sodný bezv. 00,0 g bromid draselný,0 g voda do 000,0 ml Vyvolávací doba 0 min při 0 C 6