Bakalářská práce INTERPRETACE MÍSTNÍHO DĚDICTVÍ V PŘEROVĚ II - PŘEDMOSTÍ

Transkript

1 Bakalářská práce INTERPRETACE MÍSTNÍHO DĚDICTVÍ V PŘEROVĚ II - PŘEDMOSTÍ

2

3 Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

4 Tlupa přebrodila několik větších a menších říčních ramen, jež se tu křivolace vinou nížinou. Vyhnula se bažinám a postupuje podél Bečvy do proslulé Moravské brány, spojující severní země oderské se zeměmi dunajskými. Veliká to průchodní cesta lidstva ve střední Evropě (E. Štorch).

5 Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucí bakalářské práce RNDr. Mgr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za odborné rady a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Dále děkuji Mgr. Michalovi Medkovi z občanského sdruţení Predmostenzis za konzultaci a zájem o dané téma, v neposlední řadě Městskému informačnímu centru v Předmostí a dotazovaným respondentům za jejich ochotu.

6 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Interpretace místního dědictví v Přerově II Předmostí Bakalářská práce Autor: Lenka Spáčilová Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2015

7 Copyright 2015 Lenka Spáčilová

8 Abstrakt SPÁČILOVÁ Lenka: Interpretace místního dědictví v Přerově II - Předmostí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Bakalářská práce se zabývá interpretací místního dědictví v Přerově Předmostí se zaměřením na analýzu naučné vlastivědné stezky Předmostím aţ do pravěku. Nejprve práce představuje historii pravěkého osídlení Předmostí spolu s archeologickými výzkumy a teorii správného interpretování dědictví. Hlavní částí je zmapování stávající situace místního dědictví v Předmostí, následně je navrţena inovace v propagaci a značení naučné vlastivědné stezky s cílem zvýšení povědomí o této archeologické lokalitě. Klíčová slova: Archeologie. Interpretace. Lovci mamutů. Místní dědictví. Naučná stezka. Propagace. Předmostí. Abstract SPÁČILOVÁ, Lenka: Interpretation of Local Heritage in Přerov II - Předmostí. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Thesis Supervisor: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Degree of Qualification: Bachelor. Jihlava pages. The bachelor thesis deals with the interpretation of Local Heritage in Přerov Předmostí focusing on the analysis the nature trail Předmostí back to prehistoric ages. At first the thesis represents the history of the prehistoric settlement of Předmostí with its archaeological research and the theory of interpretation of heritage. The main section of thesis is charting the current situation of Local Heritage in Předmostí. Then it is suggested an innovation in propagation and the markings of the natural trail with the aim of increasing the awareness of the archaeological location. Key words: Archaeology. Interpretation. Local Heritage. Propagation. Předmostí. The mammoth hunters. The nature trail. 8

9 OBSAH Abstrakt... 8 Abstract... 8 Seznam obrázků a grafů Seznam tabulek Seznam zkratek Úvod a cíl práce Metodika tvorby práce Pravěké osídlení území Přerova Charakteristika území Lovci mamutů z Předmostí Historie archeologických nálezů Kulturní a přírodní dědictví Význam pojmu dědictví Kulturní dědictví Přírodní dědictví Místní dědictví Interpretace místního dědictví Historie a význam interpretace Principy interpretace Interpretace a návštěvník Plánování interpretace Metody plánování Interpretační infrastruktura Osobní interpretace Neosobní interpretace Projekt Předmostím aţ do pravěku

10 5. 1 Naučná vlastivědná stezka Předmostím aţ do pravěku Statistická data návštěvnosti Analýza interpretace místního dědictví Technické vybavení naučné stezky Dostupnost stezky Venkovní panely Značení stezky Propagace Dotazníkové šetření Metodika výzkumu Charakteristika respondentů Vyhodnocení dotazníků Návrh inovace v propagaci a značení Občerstvení U Mamuta Navigační značení stezky Závěr Seznam pouţité literatury Seznam příloh

11 Seznam obrázků a grafů Obrázek č. 1: Schematický řez návrším [1] Obrázek č. 2: Ukázka archeologických nálezu z Předmostí [1] Obrázek č. 3: Mamutí kostra z Předmostí v pavilonu Antropos [21] Obrázek č. 4: Schéma plánování interpretace (Růţička et al. 2011) Obrázek č. 5: Trasa naučné vlastivědné stezky Předmostím aţ do pravěku [19] Obrázek č. 6: Naučný panel č. 1 (vlastní fotografie) Obrázek č. 7: Památník lovců mamutů (vlastní fotografie) Obrázek č. 8: Naučný panel č. 3 (vlastní fotografie) Obrázek č. 9: Naučný panel č. 5 (vlastní fotografie) Obrázek č. 10: Socha mamutího mláděte (vlastní fotografie) Obrázek č. 11: Naučný panel č. 8 (vlastní fotografie) Obrázek č. 12: Pravěká ţena Praţínka [17] Obrázek č. 13: Působení vandalů na venkovní panel (vlastní fotografie) Obrázek č. 16: Návrh značení stezky (vlastní zpracování) Obrázek č. 14: Mamutí stopy (vlastní fotografie) Obrázek č. 15: Směrová tabule (vlastní fotografie) Obrázek č. 17: Propagační předměty [15] Obrázek č. 18: Návrh vzhledu občerstvení U Mamuta (vlastní zpracování) Obrázek č. 19: Logo občerstvení (vlastní zpracování) Obrázek č. 20: Ukázka reklamního nosiče [4] Obrázek č. 21: Grafický návrh navigačního značení naučné stezky (vlastní zpracování)

12 Graf č. 1: Věkové sloţení respondentů Graf č. 2: Víte, ţe je Předmostí významnou archeologickou lokalitou? Graf č. 3: Návštěvnost naučné vlastivědné stezky Graf č. 4: Motiv návštěvy naučné stezky Graf č. 5: Informační zdroje respondentů Graf č. 6: Návrhy na zlepšení stavu stezky Graf č. 7: Nejlákavější atraktivity na stezce Graf č. 8: Povědomí o vzdělávacích akcích v Předmostí Graf č. 9: Návštěvnost naučných stezek v tuzemsku

13 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody osobní interpretace (Růţička et al. 2011) Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody venkovních panelů (Růţička et al. 2011) Tabulka č. 3: Provozní doba MIC Předmostí pro rok 2014 (vlastní zpracování) Tabulka č. 4: Provozní doba památníku pro rok 2014 (vlastní zpracování) Tabulka č. 5: Statistika návštěvnosti MIC Předmostí (vlastní zpracování) Tabulka č. 6: Statistika návštěvnosti Památníku lovců mamutů (vlastní zpracování) Tabulka č. 7: Porovnání technického stavu panelů (vlastní zpracování) Tabulka č. 8: Věkové sloţení respondentů Tabulka č. 9: Průměrné hodnocení stezky Tabulka č. 10: Předpokládaná provozní doba občerstvení (vlastní zpracování) Seznam zkratek CR cestovní ruch MIC Městské informační centrum PP přírodní památka 13

14 Úvod a cíl práce Předmostí, severní část města Přerova, je evropsky známé archeologické naleziště a lze ho povaţovat za tzv. bránu do pravěku. Proslulost získalo koncem 19. století díky odhalení rozsáhlého sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné. Tyto pravěké důkazy slouţí nejen jako doklad historického osídlení lokality, ale staly se důleţitým bodem pro studium nejstarší generace lidstva (Přerov Předmostí 2012). Bakalářská práce bude poukazovat na interpretaci místního dědictví v Předmostí. Klade si za cíl analyzovat stávající situaci místního dědictví se zaměřením na naučnou vlastivědnou stezku Předmostím aţ do pravěku, jakoţto produktu cestovního ruchu. Práce se člení do 8 kapitol. Nejprve bude pojednávat o prehistorickém osídlení v Předmostí, vývoji jeho území a archeologických výzkumech. Nedílnou součástí budou zásady a principy kvalitní interpretace místního dědictví. Další část práce bude obsahovat charakteristiku projektu Předmostím aţ do pravěku, zmapování, analýzu místní naučné vlastivědné stezky a vyhodnocení primárního výzkum. Na základě vlastního průzkumu a výsledků dotazníkového šetření bude navrţena inovace v propagaci a značení naučné stezky s cílem zvýšení povědomí o tomto významném místě. Téma jsem si zvolila, jelikoţ pocházím z Přerova a velmi jsem si ho oblíbila. Chtěla bych se zabývat lokalitou Předmostí a podrobněji se tak seznámit s aktivitami, které probíhají na podporu území lovců mamutů. Práce by měla slouţit k posouzení současného stavu naučné vlastivědné stezky v Předmostí. Následně by měla navrhnout efektivní opatření k zvýšení přitaţlivosti a návštěvnosti lokality. 14

15 1 Metodika tvorby práce Bakalářské práce je zpracována podle následujícího metodického postupu. Nejdříve jsem oslovila pana Mgr. Michala Medka z občanského sdruţení Predmostenzis, se kterým jsme se dohodli na spolupráci a stanovili cíle práce. Studium odborné literatury Informačním zdrojem teoretické části práce je studium odborné a regionální literatury, a následné její zpracování. Dále jsou vyuţity aktuální informace z elektronických zdrojů, propagačních materiálů o archeologické lokalitě Předmostí a údaje z ové komunikace s Městským informačním centrem v Předmostí. Terénní průzkum Hlavní části bakalářské práce je analýza současného stavu naučné vlastivědné stezky Předmostím aţ do pravěku, která je provedena pomocí terénního průzkumu. Vlastní terénní průzkum po naučné stezce jsem absolvovala v září 2013 a říjnu 2014, při kterém byly zmapovány potřebné poznatky pro hodnocení a analýzu naučné stezky. Pro účely práce je pořízena i vlastní fotodokumentace. Sběr primárních dat Primární výzkum byl realizován pomocí dotazníkového šetření v období květen září Také bylo provedeno osobní dotazování návštěvníků naučné vlastivědné stezky Předmostím aţ do pravěku v říjnu Dotazníkový průzkum směřuje ke zjištění návštěvnosti a spokojenosti s naučnou vlastivědnou stezkou v Předmostí. Zpracování a vyhodnocení statistických dat Získaná primární data jsou vyhodnocena matematicko-statistickými metodami a prezentována pomocí vytvořených grafů a tabulek se slovním komentářem. Návrh inovace v propagaci a značení Na základě vlastního průzkumu a výsledků dotazníkového šetření je navrţena inovace v propagaci a propagační značení naučné vlastivědné stezky Předmostím aţ do pravěku s cílem zviditelnění archeologické lokality. Tímto bude splněn cíl bakalářské práce. 15

16 2 Pravěké osídlení území Přerova Město Přerov, leţící v Olomouckém kraji, je evropsky proslulou a významnou lokalitou. Území je dlouhodobě spjato s cennými archeologickými nálezy z prehistorického období. První stopy lidského působení a pracovní činnosti se nachází právě na Přerovsku v Předmostí. Ve starší době kamenné zde vznikala první sídliště našich dávných předků prvního pleistocenního člověka [22] Charakteristika území Přerov a jeho severní část Předmostí, se nachází ve velmi geograficky výhodné poloze. Leţí v ústí mezi horským pásmem Jeseníků a Karpatským obloukem, tedy v místě zeměpisně významném. Zaujímá příznivou polohu v jihozápadní části Moravské brány, která je ohraničena na severozápadě Oderskými vrchy a na jihovýchodě Podbeskydskou pahorkatinou. Hlavní osídlení i komunikační tepnu v minulosti vytvářel dolní tok Bečvy. Jiţ od středověku tudy procházely významné obchodní stezky, například Jantarová stezka. Nejvýhodnější pro obyvatele byl pravý břeh této řeky. Docházelo zde k ukládání čtvrtohorních říčních naplavenin, označovaných téţ jako říční nivy. Převaţujícím půdním typem byla nivní půda, velmi příznivá pro zemědělství, coţ spolu s častými záplavami a teplými klimatickými podmínkami činilo území přitaţlivé pro první pravěké zemědělce (Drechsler 2000, s. 1). Nejen řeka, ale i okolní reliéf přispěl k častému a opakovanému osídlení. Krajinný ráz se v dobách ledových podobal stepi či tundře. V Předmostí vznikalo mohutné návrší s názvem Hradisko, které v této krajině bylo velmi nápadné. Skládalo ze dvou kuţelovitých vrcholů Skalka a Hradisko. Tyto vrcholy čněly ve staré tektonické poruše a tvořily výstupky devonského vápence. Obě skaliska byla silně zkrasovatělá, provázena trhlinami a vyhloubenými útvary, kolem kterých se ukládaly sprašové návěje. Návrší je podrobněji zobrazeno na náčrtku z roku 1882 od J. Kniese (viz Obrázek č. 1). Přitaţlivost Hradiska jistě ovlivňovala i přítomnost nezamrzajících pramenů minerální vody, která vyvěrala puklinami vápenců. Dominující poloha pahorku, zaplavované území řekou Bečvou a další příznivé, jiţ zmíněné přírodní podmínky způsobily, ţe se 16

17 Předmostí stalo vhodným místem pro osídlení nejen ve starší době kamenné, ale i v pozdějších obdobích (Dreschler et al s. 6), [22]. Obrázek č. 1: Schematický řez návrším [1] V dnešní době najdeme pouze pozůstatky těchto skalisek z důvodu intenzivní těţby spraší v polovině 19. století. Podstatná část krajiny tak velmi výrazně změnila svůj vzhled (Klíma 1970, s. 12) Lovci mamutů z Předmostí Jak bylo zmíněno, první lidské stopy na Přerovsku nacházíme v Předmostí. Archeologické nálezy prozrazují, ţe člověk zde ţil před lety. Bohatství nálezů je pestré a svědčí o významu lokality pro dějiny lidské kultury (Voţda et al. 1988, s. 14). Nejstarší období lidských dějin můţeme zařadit do starší doby kamenné paleolitu. Vývoj byl výrazně ovlivněn přírodními podmínkami pleistocénu (doby ledové a meziledové). Část Evropy tvořil ledovec, proto míst, kde se lidé zdrţovali, není mnoho. Vyskytovala se typická fauna, a to mamutovitá (mamut, bizon) dále vlk, jelen nebo nosoroţec (Drechsler 2000, s. 1). K lepší orientaci v období paleolitu jsou uvedeny časové údaje jednotlivých úseků. Paleolit starší doba kamenná: starý paleolit: př. n. l. střední paleolit: př. n. l. mladý paleolit: př. n. l. pozdní paleolit: př. n. l. [11] 17

18 Prvním doloţeným obdobím výskytu lidské činnosti v Předmostí je let př. n. l., spadající do středního paleolitu. V jeho severní části se nacházely drobné kamenné nástroje, které pouţívali neandrtálci (Homo sapiens neanderthalensis). Světové proslulosti jako archeologická lokalita nabylo Předmostí aţ díky nálezům z období mladšího paleolitu. Intenzivní osídlení bylo nacházeno ve sprašových návějích vrchu Skalka. Bylo zde objeveno nejvýznamnější středoevropské tábořiště lovců mamutů, patřící lovecké kultuře. Slouţilo nejen jako krátkodobé, ale i trvalé sídliště opakovaně navštěvované. Protoţe byly odkryty prostorné skládky mamutích kostí, pozůstatky obydlí, ohnišť a kamenné nástroje, říká se tomuto období také doba lovců mamutů (Dreschler et al. 2006, s. 7; Svoboda 2006, s. 25). První typ člověka, který je pokládán za právoplatného předchůdce lidstva, je Homo sapiens sapiens neboli člověk dnešního typu, dříve také označován jako Homo Predmostensis. Jejich znalosti byly zatím podprůměrné, ovšem duševní schopnosti se výrazně liší od předchozích jedinců. Ţili v tlupách uspořádaných na pokrevní příbuznosti, kde vznikala první dělba práce mezi muţem a ţenou. Muţi měli na starost obţivu, lovili zvěř, ţeny pečovaly o potomky a připravovaly pokrmy pro celou tlupu. Vůdci si ke svému ţivotu vybírali místa, která umoţňovala ochranu a potřebnou potravu. Předmostím táhla početná stáda mamutů, proto bylo vhodným sídlištěm. Lovci při shánění potravy byli zruční a měli dostatek odvahy. Útočili na velká zvířata jako mamuty, vlky, lední lišky, soby a nosoroţce. Pomocí vyrobených nástrojů je zabíjeli a zpracovávali. Byli to kamenné nástroje, které opracovávali a zhotovovali jako čepele. Pouţívali především kopí s velkými hroty z mamutoviny, zbraně z mamutích ţeber, z pazourků, rydla a ostré kameny. Další specializované pomůcky z dřeva a kostí slouţily pro nejrůznější činnosti, a to k řezání, sešívání kůţí, vrtání a dlabání. Důkazem je nález velkého počtu kostí zvířat a zhruba kusů nástrojů v Předmostí z tohoto období (Klíma 1970, s. 15). S růstem počtu obyvatel Evropy se také zdokonaloval způsob ţivota a primitivního myšlení. Velkou roli zaujímali lidé, kteří pomáhali uctívat nadpřirozené síly ostatním jedincům ve společenství. Měli mimořádné schopnosti a dovednosti. S pomocí jemných nástrojů a minerálních barev vyráběli symbolické amulety, kultovní předměty a drobné šperky. Do těchto předmětů často vyrývali ozdobné geometrické ornamenty. Mezi velmi cenné nálezy objevené v Předmostí patří přívěšek z mamutoviny, soška těhotné ţeny, 18

19 kostěný přívěšek symbolizující plodnost ţeny nebo soška mamuta (Mandelová 2002, s ) Historie archeologických nálezů Historie objevů archeologických nálezů je velmi dlouhá a pestrá. Začíná v druhé polovině 16. století první zmínkou o pleistocenních kostech v Předmostí. Zachycuje je rukopisné gramatické dílo od přerovského rodáka a člena jednoty bratrské Jana Blahoslava. Zájem veřejnosti však Předmostí nezískalo a nebylo v té době ve střední Evropě vůbec známé. Během následujících let byly historické kosti ničeny při stavbě ţeleznice a odváţeny do místního cukrovaru. Stále častěji se dostávaly do rukou amatérů a nebyly skladovány pro archeologické účely. Pouhých pár desítek kusů se dostalo do sbírky přerovského gymnázia. Aţ v 80. letech 19. století se o lokalitu začali zajímat dva přední moravští badatelé J. Wankel a K. J. Maška. Prováděli mnoho pozorování a výkopů, z kterých vyšly úspěšné nálezy, kresby a náčrtky profilů. V kulturních vrstvách objevovali štípané kamenné nástroje, kostěné nářadí s geometrickou kresbou a velké mnoţství zvířecích kostí. Mezi úspěšné nálezy patřili celé kostry vlků, mamutí kly, polovina lidské čelisti a přívěšky z liščích zubů. Z výzkumu pokládali za velmi důleţité poznatek, ţe kulturní vrstvy v Předmostí mohly vzniknout jen za současnosti delšího pobytu člověka s mamutem, tedy bezprostřední činností prvních lovců mamutů (Klíma 1970, s ). Nejvýznamnější a nejúspěšnější byly výkopové práce v 90. letech 19. století. Karel Maška zde odkrýval rozsáhlé ohniště s kosterními zvířecími a lidskými pozůstatky. Překvapující nález se uskutečnil v roce Maška objevil hromadný hrob 20 lidí leţících ve skrčené poloze. Mezi pohřbenými bylo 8 lidí dospělých (z toho 5 muţů a 3 ţeny) a 12 dětí. Porušené kostry leţely pohromadě, ale končetiny a části lebek byly oddělené. Nejlépe zachované byly dolní čelisti, na kterých se našly uměle broušené zuby. Skrčenci byli pietně pohřbeni a přikryti mamutími lopatkami. Spodní stranu jedné z lopatek zdobily četné ryté znaky. Tento výjimečný nález mohl jen potvrdit výskyt prvního člověka dnešního typu ke konci doby ledové na území Přerovska (Klíma 1970, s ; Mandelová 2002, s. 12). 19

20 Nové archeologické výzkumy Další výzkumy začaly aţ v 20. letech minulého století, kdy se stále objevovaly stopy paleolitického osídlení s četnými pozůstatky. Hlavním úkolem proto bylo zachraňovat a uchovávat památky z kulturních vrstev. Těchto prací se ujal K. Absolon v zastoupení Moravského musea v Brně a A. Telička, zakladatel pravěkých sbírek přerovského muzea. Při výkopových pracích se narazilo na skládku mamutích kostí spolu s vlčími, dále na kamenné pazourkové nástroje a hrubky barviv. K velmi cennému nálezu náleţela soška rosomáka z pálené hlíny. Sídliště a výkopy sledovali zkušení odborníci, nicméně léta poškozování a neustálá těţba spraší vedla k postupnému zmizení návrší Hradiska. Poslední výzkumy ukázaly velkolepost archeologické lokality. Na základě vědeckých výzkumu byla prokázána jistá spojitost se sídlištěm pod Pavlovskými kopci na jiţní Moravě. Shodná byla nejen hlavní kulturní vrstva, ale skládky mamutích kostí, uloţení vlčích koster, formy ohnišť, pohřební rituály a umělecké předměty. Také je velmi pravděpodobné, ţe lovecké rody z Moravy byly v trvalejším styku nebo dokonce střídavě zakládaly tábořiště pod Pavlovskými vrchy a Pod Skalkou (Klíma 1970, s. 37, 40 41). Přehled nejvýznamnějších nálezů: Hromadný hrob 20 skrčenců Pět stylizovaných sošek těhotných ţen Přívěsek z mamutoviny s ornamentální výzdobou Soška mamuta z mamutoviny Soška rosomáka z pálené hlíny Geometricky stylizovaná rytina ţeny v mamutím klu (Geometrická Venuše) Vlčí vřetenní kost se zářezy (nejstarší počítací vrubovka) Příklady nejvýznamnějších nálezů (rytina ţeny v mamutím klu s detailem Geometrické Venuše a přívěsek z mamutoviny) jsou zobrazeny na Obrázku č

21 Obrázek č. 2: Ukázka archeologických nálezu z Předmostí [1] Zachované nálezy Za desítky let archeologických výkopů bylo v Předmostí získáno mnoho vzácných památek. Většina slouţila jako důkaz o osídlení starší doby kamenné a činnosti lovce mamutů. Největší a nejdůleţitější nálezy se podařilo spojit v jednu velkou sbírku v Moravském muzeu v Brně. Ústav Antropos vytvořil výstavu s podstatnou částí expozice zaměřenou na dávný ţivot v pravěku. Předmostí se tak dočkalo zaslouţeného zájmu odborné i široké veřejnosti. Vyskytovali se zde modely sprašového návrší, kostry vlků i úplná kostra mamuta. O pár let později před blíţícími se hrozby 2. světové války byla část paleolitických sbírek muzea uloţena ve sklepních prostorech zámku v Mikulově. Den před osvobozením v roce 1945 byl zámek zapálen nacisty. Shořela tam většina nálezů z pravěké Moravy, hlavně z Dolních Věstonic, ale také především kosterní pozůstatky předměstských lovců mamutů (Klíma 1970, s. 40; Mandelová 2002, s. 12). Díky sbírkám po 2. světové válce se podařilo zachovat některé důleţité objevy, které dnes jsou k zhlédnutí v muzejních expozicích, především v Brně a Přerově. Moravské zemské muzeum v Brně nabízí v pavilonu Antropos stálou expozici zaměřenou na nejstarší dějiny osídlení Moravy i celé Evropy. Je tvořena třemi základními části, které dokládají ţivot lovců a sběračů na Moravě. Součástí expozice jsou archeologické nálezy z Předmostí. Unikátním prvkem prohlídky je kostra mamuta, poskládaná z nálezových kostí v Předmostí (Obrázek č. 3), kompletní vlčí kostra a vlčí vřetenní kost se zářezy. Uloţeno je zde několik vlčích lebek, mamutích kostí, kamenné a umělecké nástroje 21

22 pocházejících z období prvního člověka dnešního typu. Zajímavou součástí výstavy je rekonstrukce obydlí pravěkých lovců a socha mamuta s mládětem [19], [21]. Obrázek č. 3: Mamutí kostra z Předmostí v pavilonu Antropos [21] Další, poněkud menší expozice je instalována v Muzeu Komenského v přerovském zámku. Ve sklepních prostorech leţí převáţně archeologické sbírky vzniklé činností člověka od starší doby kamenné. Mezi významné předměty z Předmostí patří kamenné nástroje a pomůcky, nálezy skeletů lovné zvěře a rekonstrukce hrobu s kostrou člověka. V písemných evidencích o archeologické lokalitě z 19. a 20. století si návštěvník prohlédne kresby a náčrtky sprašového návrší Hradiska a také fotodokumentaci výkopových prací [2]. 22

23 3 Kulturní a přírodní dědictví 3. 1 Význam pojmu dědictví Dědictví je ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu (2012) definováno jako taková část přírodního a antropogenního ţivotního prostředí, která by měla být chráněna, aby si zachovala hodnoty pro současné i budoucí generace. Podle svého původu se rozlišuje na přírodní a kulturní dědictví (Pásková a Zelenka 2012, s. 100). Definování tohoto pojmu se v literatuře mírně liší, jelikoţ je chápáno individuálně. Vnímání dědictví je podmíněno znaky populace (národností, politickou orientací, věkem, pohlavím, vzděláním atd.), i vztahem jednotlivců k danému státu nebo regionu. Dědictví je široký pojem, pod kterým si lze představit vše, co lidé chtějí chránit. Jeho vymezení závisí na našich zkušenostech a preferovaných hodnotách. Dědictví klasifikuje například Heřmanová (2009) podle: 1. Významu: světové, národní, regionální a lokální 2. Původu: naše a cizí 3. Povahy: hmotné a nehmotné 4. Doby trvání: staré a nové 5. Preferencí: pozitivní nebo negativní Dědictví neboli bohatství je důleţitou součástí procesu utváření identity a historie oblasti. Můţe přispět k začlenění do mezinárodní komunity a pomoci k rozvoji ekonomicky slabé, ale naopak kulturně a přírodně bohaté oblasti. Je úzce spjato s rozvojem cestovního ruchu (dále jen CR ) a především s tím, jak se dá ekonomicky vyuţít. Velmi důleţitou roli v oblasti kulturního a přírodního dědictví hraje ochrana a péče. Snahou je zachování a udrţení významné historické hodnoty, neboť lidstvo a jeho vývoj je hluboce ovlivněno porozuměním minulosti a dějinám (Heřmanová et al. 2009, s. 25; 164). 23

24 3. 2 Kulturní dědictví Kulturní dědictví odráţí historický vývoj místa a obohacuje tím současnou kulturu. Zahrnuje veškeré kulturní projevy přenesené a zděděné z minulosti do dnešní doby. Kulturní dědictví představuje ty hodnoty, které v dané kulturní společnosti zakořenily, a jsou proto poskytovány dalším generacím. Charakteristickým prvkem předávání bohatství je intenzivní vzájemné působení kulturních tradic a inovací.(soukup 1993 In: Heřmanová a Patočka 2008, s. 23) Dělení kulturního dědictví (dle Páskové a Zelenky 2002): Hmotná forma: stavby a skupiny staveb všeobecné hodnoty, umělecká díla, sociální výtvory, hodnotná prostranství historického, archeologického, estetického, etnologického a antropologického pohledu. Nehmotná forma: dovednosti, tradice, jazyk, ţivotní styl Přírodní dědictví Přírodní dědictví tvoří nejen rostlinná a ţivočišná sféra dané oblasti, ale hlavně geologické jevy a krajina. Zabývá se přírodními lokalitami, které mají výjimečný krajinný ráz s výskytem chráněné nebo nechráněné fauny a flóry. Geologické jevy jako například jeskyně, skály, jezera, údolí nebo rašeliniště utvářejí krajinu zajímavou, a tím atraktivní pro cestovní ruch (Vitáková 2007, s. 20). Přírodní dědictví lze charakterizovat jako výrazné prvky přírodního prostředí, které jsou vytvářené fyzickými a biologickými entitami všeobecné hodnoty. Patří zde i společenstva ţivočichů a rostlin, místa v přírodě nebo oblasti všeobecné hodnoty z hlediska vědy a jejich zachování (Pásková a Zelenka 2012, s. 463). Významnou součást přírody představuje krajina. Leţí na pomezí několika věd, především geografie, ekologie, architektury, archeologie, urbanismu a estetiky. Při studiu krajiny se tyto vědy prolínají a spolupracují navzájem (Heřmanová et al. 2009, s ). 24

25 3. 4 Místní dědictví Místní dědictví je chápáno individuálně, závisí na vlastních preferencích. Lidé si během svého ţivota vytvářejí určitá pouta a proţívají různé události, které jim zůstanou v paměti. Místní dědictví má tak význam nejen pro návštěvníky obce či regionu, ale především pro obyvatele. Právě místní obyvatelé jsou zpravidla zaškoleni a specializováni jako průvodci CR v konkrétní lokalitě (Pásková a Zelenka 2012, s. 348). Místní průvodce je formálně neupravená podoba průvodcovské činnosti. Jsou zaměřeni na interpretaci místního dědictví organizují komentované vycházky po lokálních přírodních zajímavostech. Měli by mít určité schopnosti, a to především prezentační, komunikační a animační dovednosti (Seifertová et al. 2013, s. 88). Základním odlišení od kulturního dědictví je nezaměřování se pouze na kulturní historii, ale i na krajinu a přírodu. Místní dědictví zahrnuje široké oblasti, například: Památky a architekturu (zaniklé objekty, artefakty, archeologická naleziště) Krajinu (významné stromy, krajinné prvky, cesty, studánky) Podniky a instituce (farnosti, spolky, řemesla, pivovary) Osobnosti (kulturní, politické, jejich činnosti a díla) Specifické fenomény a tradice (betlemářství v Třešti, doţínky) [5] Místní dědictví je cesta k poznání historie, prohlubování vztahu s místem, hledání místního bohatství a posilování sousedství. Aby se dnešní i budoucí generace mohli dovědět o místních hodnotách, je důleţité jejich zachování a chránění. Nejlepší volbou v péči o místní dědictví je veřejné sdílení s ostatním. To vede k zlepšení rozvoje místa, posílení identity i komunity [5]. 25

26 4 Interpretace místního dědictví Pod pojmem interpretace si lze představit výklad, sdělení či jinou aktivitu spočívající v objasňování významu místa, objektu a dalších průjevů kultury nebo přírody. Můţe to být místní průvodce, expozice v muzeu, vzdělávací přednáška nebo interpretační panel (Pásková a Zelenka 2012, s. 240) Historie a význam interpretace Interpretace je proces, jak přimět ostatní lidi ocenit něco, o čem jsme přesvědčeni, ţe si zaslouţí jejich pozornost. Existuje nespočet způsobů jak ji definovat, ale základem je vţdy myšlenka sdílení nadšení pro významné místo nebo objekt s druhými. Je zaloţena na poznávání a odhalování místních půvabů (Ptáček 2004, s. 8). Interpretace vznikala v souladu s cestování do míst, které lidé povaţovali za zajímavé. Historie sahá do počátku 19. století, kdy mladí páni z vyšších vrstev podnikali Grand Tour po Evropě. Jiţ v této době byly nabízeny sluţby místních průvodců. Dnešní interpretace byla poprvé definována jako disciplína organizací US National Park Service (Správa národních parků Spojených států). Svou velkou zásluhou přispěl Freeman Tilden, který byl zapojen do interpretační činnosti americké správy národních parků. Lze ho povaţovat za zakladatele interpretace. V roce 1957 napsal na tohle téma knihu Interpreting our Heritage. V knize sepsal jako první význam a principy interpretace. Definuje ji takto: je to vzdělávací aktivita zaměřená na odhalování hlubších významů a vztahů prostřednictvím původních objektů, bezprostřední zkušenosti a ilustrativních prostředků, spíše než pouhým sdělováním faktů. (Ptáček 2004, s ). Základní důvody, proč zajímavá místa interpretovat: Posílení místní identity Posílení místní ekonomiky (podpora místních výrobků a sluţeb) Hlubší poznání místa (pomáhá posilovat komunitu, ochrana dědictví) Rozvinutí šetrných forem cestovního ruchu [3] 26

27 Kvalitní interpretace je velmi významnou součástí rozvoje CR. Pomáhá návštěvníkům zlepšovat jejich záţitky, porozumět kultuře a historii, optimalizovat dopad jejich chování na kvalitu ţivota a ţivotního stylu místní komunity. Sama o sobě můţe být interpretace i výdělečná a přinášet finanční prostředky do regionu, například z prodeje publikací nebo suvenýrů. Tyto prostředky pak mohou být vyuţity k regeneraci oblasti nebo zkvalitnění atraktivity. Z tohoto pohledu interpretace přispívá k celkovému geniu loci a ke spokojenosti návštěvníků, coţ vede k většímu úspěchu podnikání a rozvoje CR (Pásková a Zelenka 2012, s. 240; Ptáček 2004, s. 12) Principy interpretace Freeman Tilden (2009) sepsal ve svém díle Interpreting our Heritage principy, jak docílit dobré interpretace, která osloví diváky. Mezi nejvýznamnější patří tři, a to: provokovat, odkrývat a vytvářet vztah (z anglického názvu provoke, reveal, relate). Níţe jsou blíţe specifikované (Tilden 2009, s ). Provokovat Podstatným rozdílem mezi interpretací a informací je ten, ţe informace pouze obsahuje fakta a neupoutává pozornost lidí. Interpretace můţe provokovat myšlenky, a tím podněcovat k přemýšlení nad daným tématem. Důleţité je zajmout tak, aby návštěvníci si odnesli záţitek a proţili něco zajímavého. V praxi však k tomuto často nedochází. Lidé si odnášení pouze informace, které okamţitě zapomínají, protoţe je dostatečně nezaujaly. Odkrývat Dobrá interpretace odhaluje nové pohledy na to, co je v místě přitaţlivé. Cílem je odkrývat a předávat nové pochopení i hodnocení daného místa. Nepouţívají se pouze sdělovaná fakta, ale podstatné jsou myšlenky a příběh. Vytvářet vztah Aby interpretace měla smysl, je důleţité nejprve poznat příběh místa, a pochopit jeho význam a zvláštnosti. Pokud interpretátor místu porozumí a vytvoří si k němu pouto, snadněji pak můţe předat návštěvníkovi své poznatky pomocí určité formy interpretace (Ptáček 2004, s. 13; Růţička et al. 2011, s. 16). 27

28 4. 3 Interpretace a návštěvník Interpretace není schopna uspokojit všechny potřeby návštěvníků. Při vytváření interpretace je stěţejní vědět, kdo bude potenciálním publikem. Je dobré si vyjasnit, jak na návštěvníky zapůsobit, co jim sdělit a jak je ovlivnit. Hlavní zásadou interpretace je odhalit půvab místa. Interpretace se snaţí přistupovat k návštěvníkovi tak, aby poznal význam lokality, vybudoval si vazby k místu a porozuměl tak jeho ochraně. Z tohoto důvodu sleduje tři základní cíle: Cíl vzdělávací: Co se mají návštěvníci dozvědět? Cíl emoční: Co mají pocítit? Cíl výchovný: Co mají dělat a jak se chovat? (Růţička et al. 2011, s. 9) 4. 4 Plánování interpretace Místní dědictví nabízí široké moţnosti jak interpretovat. Důleţité je ji uchopit správným směrem. Uměním dobré interpretace je vybrat to, co se bude představovat a jakým způsobem (Medek 2011, str. 1). V České republice je interpretace pokládána jako nástroj rozvoje CR, kde se investují nemalé finanční prostředky. Dotace jsou poskytovány z Programu rozvoje venkova Osa III a Operačního programu ţivotní prostředí Osa VI. Například objem financí na osu III činí cca 17 % celkových prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova [14]. Další důvody proč plánovat interpretaci: Zefektivnění komunikace mezi subjekty a organizacemi Zlepšení kooperace různých subjektů v území Vyjasnění předmětu interpretace Stanovení konkrétních cílů a postupů interpretace Lze lépe hodnotit úspěšnost interpretace (Medek 2011, s. 1) 28

29 Metody plánování V dnešní době se pouţívají dva přístupy interpretačního plánování, a to tzv. kroková metoda a systematická metoda 5 M. Tato práce se zaměřuje na první zmíněnou metodu. Plánování krokovou metodou je proces, kdy si realizátor ujasní jednotlivé kroky a vymezí postupy práce. Metoda zahrnuje odpovídání na sériích otázek, které pomohou vymezit:proč realizovat interpretaci, segment návštěvníků, předmět a formu interpretace a její hodnocení. Tento proces zachycuje podrobněji Obrázek č. 4, který znázorňuje, jak spolu vzájemně souvisí různé sloţky (Ptáček 2004, str. 17, 19). Obrázek č. 4: Schéma plánování interpretace (Růţička et al. 2011) 29

30 4. 5 Interpretační infrastruktura Existují různé moţnosti a formy jak místní dědictví předkládat. Infrastrukturu tvoří fyzická zařízení, technologie a prostory, které mohou být pro prezentaci vyuţity. Formy se pak rozdělují se do dvou skupin na osobní a neosobní interpretaci (Pásková a Zelenka 2012, s. 240) Osobní interpretace Do osobní, neboli ţivé interpretace patří práce místního průvodce, přednášky, ţivé ukázky tradičních činností, rekonstrukce historických událostí a různé pořádané aktivity. Tato moţnost interpretace je povaţována za nejúčinnější, jelikoţ je zde přímý kontakt s návštěvníkem. V Tabulce č. 1 jsou uvedeny některé její výhody a nevýhody (Růţička et al. 2011, s. 36, 38). Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody osobní interpretace (Růţička et al. 2011) Výhody Přizpůsobení potřebám návštěvníka/ skupiny Přímá komunikace s návštěvníky Dokáţe přesvědčit a ovlivňovat chování lidí Nabízí nezapomenutelný záţitek Můţe přinést příjem a pracovní příleţitost místním lidem Nevýhody Vyţaduje náročnou organizaci a zapojení většího počtu lidí Neustále se mění podle poţadavků zákazníka Náklady na školení průvodců Poţaduje vysokou úroveň a nasazení organizátorů Dostupná jen v určitém čase a místě Neosobní interpretace Tato forma interpretace má několik podob. Neosobní interpretací jsou především: venkovní panely, informační centra, expozice, naučné stezky, památníky a sochy. Práce se podrobněji zabývá venkovními panely a naučnými stezkami. Venkovní panely Pojem venkovní panely označuje také informační, terénní, interpretační nebo naučné panely. Plní několik funkcí, a to: vzdělávací, vysvětlující nebo informující. Bývají umístěny samostatně u jednotlivých fenoménů nebo jsou součástí naučné stezky. Panely mohou ukazovat nebo vysvětlovat kde se návštěvníci nachází, co je v lokalitě k vidění 30

31 a navštívení, omezení týkající se jejich volného pohybu, výběr tras nebo otevírací dobu apod. Jsou uţitečné pro získání pozornosti návštěvníků, doplňují informace doprovázené obrázky, fotografiemi, schématy nebo slogany (Ptáček 2004, str ). V Tabulce č. 2 jsou porovnány výhody a nevýhody pouţití panelů. Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody venkovních panelů (Růţička et al. 2011) Výhody Celoroční fungování Nízké náklady na přepočet jednoho návštěvníka Relativně snadná výroba Podchycení potencionálně velkého publika Nízké náklady na údrţbu Nevýhody Mohou narušit atmosféru a dojem fenoménu Pasivně informují a nezapojují návštěvníky do děje Neupoutá pozornost jako výklad od průvodce Neoslovení opakovaných návštěvníků Poničení a zásah vandalů Naučná stezka Je definována jako zřízená trasa vedoucí na přírodě nebo kulturně zajímavých místech (například chráněnými územími, lesy, městy a okolím, zámeckými parky ) s informačními panely popisující místní flóru, faunu nebo historii. Můţe být určena pro pěší turisty, cykloturisty), vodáky a jezdce na koních (Pásková a Zelenka 2012, str ). Stezky mohou vzdělávat, respektive přinášet informace návštěvníkovi. Pouţívají k tomu nejen klasické nástroje jako venkovní panely a tištěné průvodce, ale i pracovní listy, sluţby místních průvodců a různé netradiční formy. K těm moderním patří například informace, které si můţe turista stáhnout pomocí tzv. QR kódu do chytrého telefonu. Další můţe být Geocaching, který ukrývá zajímavosti o stezce uschované v tzv. keších (krabičkách) na určitých zeměpisných souřadnicích. Tématika naučných stezek můţe být různorodá. Nejčastěji se dělí na lesnické, hornické, geologické, městské, vinařské nebo vlastivědné [10]. Technické vybavení stezek Naučné stezky tvoří jednotlivá zastavení s interpretačními tabulemi, které jsou rovnoměrně rozmístěné po celé její trase. Bývají obvykle číslované od začátku aţ ke 31

32 konci, značeny bílým čtvercem se zeleným (modrým) pásem, který je vedený úhlopříčně. Problémem je, ţe se často vyskytují špatně značené nebo dokonce neznačené naučné stezky. Při tvorbě a umísťování panelů, by se mělo dbát na určité zásady, aby interpretace byla co nejkvalitnější. Kaţdý panel by měl obsahovat název naučné stezky (uvedený v záhlaví), pořadové číslo s názvem zastávky, plánek stezky s vyznačením celé trasy a aktuálního zastavení [10]. Hlavní zásady tvorby a umísťování panelů (dle Ptáčka 2004): Jasné téma drţet se tématu, do kterého se zahrnují další 2 aţ 3 myšlenky Stručně, jasně a čitelně maximálně 200 slov na panel, vhodná výška písmem nejméně 8 mm, vhodné barvy, zvýraznění a podklad Vhodný poměr textu a grafiky 20 35% textu, zbytek obrázky, fotografie, Technická stránka vhodný materiál (dřevo, hliník, ), dobré umístění - nebránit ve výhledu, vyhnout se přímému slunci Na základě těchto zásad bude v kapitole 6 hodnocen vzhled a technické provedení venkovních panelů na naučné vlastivědné stezce Předmostím aţ do pravěku. 32

33 5 Projekt Předmostím aţ do pravěku Předmostím aţ do pravěku je název projektu realizovaný na podporu lokality Přerov Předmostí. Cílem projektu je vyzvednout a zatraktivnit tuto lokalitu, a tím se tak dostat do povědomí návštěvníkům. Je zapotřebí udrţovat místní bohatství tohoto archeologického naleziště, aby neupadla historická hodnota v zapomnění. Tato koncepce vznikla v roce Spadají do ní takové aktivity, které nesou téma pravěké historie. Hlavními body realizace projektu byly: Malé školní muzeum (součástí školní stezka, realizace 1999) Naučná vlastivědná stezka Předmostím aţ do pravěku (2006) Památník lovců mamutů (2006) Informační centrum (2009) Víceúčelový areál Mamutov (zpracována ideová studie, doposud nerealizováno) Pro koordinaci projektu byla v roce 2004 zřízena zvláštní pracovní skupina vedená náměstkyní primátora města Přerova Mgr. Elenou Gramblíčkovou. Dále se na projektu podílelo i několik partnerů, a to zvláště Muzeum Komenského v Přerově, Základní škola J. A. Komenského v Přerově Předmostí a Občanské sdruţení Predmostenzis [9]. Prvním krokem k zviditelnění Předmostí bylo vybudování školního muzea a školní stezky s učebnou v přírodě Školní kopec. O rok později sdruţení Predmostenzis odkrylo sochu mamutího mláděte na Čekyňském kopci (tři kilometry za Přerovem), jako první sochu budoucího skanzenu Mamutov. K dalšímu vytváření pravěkého areálu ovšem nedošlo z důvodu nevyhovující polohy. Areál je pouze plánovanou stavbou do budoucna. Všechny analýzy a vize jsou zmapovány v Urbanisticko - architektonické studii Mamutov z roku Velkým úspěchem pro Předmostí byl rok 2006, kdy archeologové objevili pravěké pozůstatky v okolí ţidovského hřbitova. Na základě toho byl postaven Památník lovců mamutů s ojedinělou archeologickou prezentací. Tentýţ rok byla otevřena naučná vlastivědná stezka Předmostím aţ do pravěku, na které se podílelo i partnerské město Ozimek z Polska. Aktivity obou měst byly podporovány v rámci programu Evropské unie - Iniciativy Společenství INTERREG IIIA Česká republika Polsko. Po otevření stezky se pracovní skupina soustředila na výstavbu informačního centra v Předmostí, plánovaného v koncepčním dokumentu Strategie rozvoje CR Přerovska na období

34 2013. Městské informační centrum (dále MIC ) bylo otevřeno v říjnu 2009, byly na něj pouţity dotace z Regionálního operačního programu Střední Morava[8], [9] Naučná vlastivědná stezka Předmostím aţ do pravěku Základní údaje Zřizovatel: Statutární město Přerov Realizátoři: ŢŠ Jana Ámose Komenského v Přerově Předmostí, občanské sdruţení Predmostenzis Lokalizace: Přerov II Předmostí, okres Přerov, Olomoucký kraj Délka: 8,2 km Počet zastavení: 9 Téma interpretace: Historie regionu, archeologie, paleontologie, fauna a flóra Interpretační prostředky: Venkovní panely, informační centrum, objekty pravěký skanzen, expozice školní muzeum, tištěný průvodce Zajímavosti na trase: Památník lovců mamutů, školní stezka s výukovým areálem Školní kopec, socha mamuta Toma a malé školní muzeum (zdroj: CD - Interpretace místního dědictví) Popis stezky Naučná stezka o délce 8, 2 km začíná na sídlišti v Předmostí a končí taktéţ v Předmostí u ŢŠ J. A. Komenského, kde se nachází muzeum. Součástí stezky je i malá školní stezka, která byla realizována ţáky a učiteli jiţ v roce Měří zhruba 3 kilometry s převýšením zhruba 85 m a je nejlépe schůdná pěšky. Nejvyšším bodem je Čekyňský kopec s 305 m n. m. Stezka se stala součástí městských turistických tras City Walk (viz Příloha 2). Návštěvníky provází pravěká ţena Praţínka z Předmostí, která je graficky znázorněna na venkovních panelech [7], [8]. Ke snadnější orientaci na trase je doporučeno si zakoupit tištěného průvodce v MIC, prohlídka je individuální bez průvodce. 34

35 Přehled zastavení naučné stezky (viz Obrázek č. 5): 1. Sonda do Pravěku Vítejte v Předmostí 2. Památník lovců mamutů (0,2 km) 3. Skalka (0,3 km) 4. Hradisko (0,8 km) 5. Školní stezka (1,0 km) 6. Přerovská rokle (3,0 km) 7. Mamutík Tom (3,6 km) 8. Na Popovickém kopci Co mamuti neviděli (5,2 km) 9. Školní muzeum (8,2 km) Obrázek č. 5: Trasa naučné vlastivědné stezky Předmostím aţ do pravěku [19] 35

36 Zastavení č. 1 Sonda do Pravěku Vítejte v Předmostí První zastavení se nachází u plastiky zvané Sonda do pravěku. Představuje se průvodkyně Praţínka, která návštěvníky seznamuje nejen se stezkou, ale i s projektem Předmostím aţ do pravěku. Ve zkratce jsou uvedeny zajímavosti, které čekají na trase. Nedílnou součástí jsou i informace o významných pravěkých nálezech a historii Předmostí od 15. století aţ po současnost. Obrázek č. 6: Naučný panel č. 1 (vlastní fotografie) Nedaleko od panelu (necelých 100 m) je situováno MIC. Návštěvníci zde mají k dispozici veřejný internet, bezbariérové sociální zařízení, propagační materiály, upomínkové předměty a informační kiosek City Walk. Tabulka č. 3: Provozní doba MIC Předmostí pro rok 2014 (vlastní zpracování) Měsíc Den Čas duben říjen pondělí pátek 9:00 12:00, 12:30 16:30 sobota 10:00 15:00 listopad březen pondělí pátek 9:00 12:00, 12:30 16:00 36

37 Zastavení č. 2 Památník lovců mamutů U druhého zastavení se nachází významný objekt stezky. Památník lovců mamutů představuje unikátní terénní prezentaci nejnovějších archeologických výzkumů. Tento tzv. výstavní pavilon chrání a odkrývá poslední autentické zbytky kulturní vrstvy spolu s kostmi zvířat z období před lety. Celý objekt je vybudován na jednom z posledních míst, kde jsou stopy po pobytu paleolitických lovců neporušeně dochovány pod sprašovými pokryvy. V prezentované ploše jsou zejména zastoupeny kosti mamuta, skelety a drobné kosti středních a malých zvířat (sob, zajíc, liška a vlk). Prohlídku doprovází odborný výklad pracovnice památníku. V nočních hodinách je objekt pěkně nasvícen a spolu s kresbami na omítce vypadá impozantně. Pohled na památník zachycuje Obrázek č. 7. Vstupné je zdarma (Památník lovců mamutů 2012). Obrázek č. 7: Památník lovců mamutů (vlastní fotografie) Tabulka č. 4: Provozní doba památníku pro rok 2014 (vlastní zpracování) Měsíc Den Čas květen červen, září říjen čtvrtek a sobota 10:00 12:00, 13:00 15:00 červenec srpen úterý - pátek 10:00 12:00, 12:30 16:30 sobota 10:00 15:00 37

38 Naproti památníku je situována informační tabule. V těchto místech, jak jiţ bylo zmíněno, byl roku 1894 nalezen K. J. Maškou významný hromadný hrob lovců mamutů s 20 skrčenci, který Předmostí proslavil. Vlevo od tabule v kmeni stromu vyznačena horní úroveň hrobu. Zastavení č. 3 Skalka Třetí venkovní panel se nachází mezi panelovými domy, kde je dnes situováno dětské hřiště. Dominantou tohoto místa je tzv. bludný balvan, coţ je pozůstatek vápencové homole Skalky. Zastavení vysvětluje geologický a geomorfologický vývoj území a postupný vznik návrší. Dále zaujme časová osa doby ledové se zajímavými ilustracemi ţivočichů, náleţícím své době výskytu (viz Obrázek č. 8). Obrázek č. 8: Naučný panel č. 3 (vlastní fotografie) Zastavení č. 4 Hradisko Čtvrté zastavení se rozprostírá na blízkém kopci v místě pojmenovaném Hradisko. Tato paleolitická lokalita je spojena s pobytem neandrtálců. Byly zde nalezeny kamenné artefakty (nástroje a úštěpky) pouţívané člověkem Homo neanderthalensis. 38

39 Zastavení č. 5 Školní stezka (U sv. Vojtěcha) Další zastavení nese název U sv. Vojtěcha a je součástí školní stezky. Jak bylo zmíněno školní naučná stezka při ZŠ J. A. Komenského měří 3 kilometry. Tato malá stezka slouţí především ţákům okolních škol k výpravám za poznáním přírody a historie lokality. Obsahuje 5 stanovišť: I. Malé školní muzeum, II. U sv. Vojtěcha. III. Alejka, IV. Písečák a V. Školní kopec (Naučný panel č. 5). Za nejzajímavější stanoviště lze pokládat Školní kopec u ovocného sadu Na Ţernové. Toto místo je určené pro výuku v přírodě, a to dějepisu, přírodopisu, tělocviku i matematiky. V prostorách kopce jsou instalovány pozoruhodné prvky, jako matematická učebna, zeměpisný rozcestník, sluneční brána s hodinami, zvonička s notami nebo překáţková dráha pro děti. Obrázek č. 9: Naučný panel č. 5 (vlastní fotografie) Zastavení č. 6 Přerovská rokle Pod zastavením se rozprostírá Přerovská rokle motokrosový a autokrosový areál. Venkovní panel se věnuje historii motoristických závodů na jedné z nejznámějších tratí v tuzemsku. 39

40 Zastavení č. 7 Mamutík Tom Další naučný panel je situován hned vedle Přerovské rokle. Nicméně cesta k němu vede necelých 100 m po silnici II. třídy (Přerov Čekyně). Avšak po zdolání se návštěvník ocitne jako v pravěku stojí zde tří metrová socha mamutího mláděte (viz. Obrázek č. 10). Byla zrealizována v roce 2000 občanským sdruţením Predmostenzis za podpory města Přerova, Komunitní nadace Přerov a ŢŠ J. Á. Komenského. Mamut je první sochou budoucího skanzenu pravěku v Předmostí. Místo odráţející pravěkou minulost se stalo hojným cílem návštěv místních škol nebo rodin s dětmi. Obrázek č. 10: Socha mamutího mláděte (vlastní fotografie) Zastavení č. 8 Na Popovickém kopci Co mamuti neviděli Předposlední zastavení Na Popovickém kopci bylo vyhlášeno jako přírodní památka (dále jako PP ) v roce 1949 o rozloze 2, 9 ha, později rozšířeno na 3, 3 ha. PP patří mezi nejstarší rezervace v okrese Přerov. Leţí na nejvyšším bodě trasy, a to na vrcholku Čekyňského kopce ve výšce m n. m [18]. 40

41 PP představuje ostrůvek vzácné stepní květeny a zvířeny. Z panelu č. 8 se lze dovědět jaká flóra a fauna je pro lokalitu význačná. Například vyskytují se zde bylinné trávy (vousatka, hvozdník), hmyz (otakárek fenyklový, babočka admirál, zlatohlávek zlatý), plazy a obojţivelníci (rosnička zelená, slepýš křehký), ptáci a drobní savci (bramborníček černohlavý nebo lasice hranostaj). Od poloviny 90. let min. století se zde provádí pravidelné kosení a odstraňování posečené hmoty, čímţ se vytváří příznivější podmínky pro zachování flóry a fauny (viz Obrázek č. 11). Následuje tří kilometrová trasa obcemi Vinary a Popovice do Předmostí. Obrázek č. 11: Naučný panel č. 8 (vlastní fotografie) Zastavení č. 9 Školní muzeum Posledním bodem naučné stezky je školní muzeum lovců mamutů v budově ŢŠ. J. Á. Komenského v Předmostí. Provozovateli jsou ţáci a učitelé školy. Muzeum je určeno pro interaktivní výuku ve třech místnostech bývalého protiatomového krytu. V první místnosti byla postavena pravěká chýše s ohništěm a postavy lovců znázorňujících přípravu pokrmu. Dále je vystavován model hlavy pravěkého člověka, mamutí soška a zachovalé archeologické nálezy. V ostatních prostorách byl vytvořen model Předmostí, práce ţáků na téma pravěk a audiovizuální učebna slouţící k výkladu o historii lokality [6]. Návštěvu muzea je nutné si naplánovat předem, po domluvě s MIC v Předmostí nebo ho navštívit při některé z pořádaných vzdělávacích akcí. Tímto trasa stezky končí. 41

42 5. 2 Statistická data návštěvnosti Procházka po naučné stezce je individuální. Návštěvnost lze vyčíst ze statistik MIC v Předmostí nebo Památníku lovců mamutů. Většina návštěvníků, která se vydá na stezku, se právě zastaví na prohlídku památníku, nebo si v informačním centru zakoupí tištěného průvodce. Statistické údaje vede MIC od října roku 2009 a Památník lovců mamutů od roku Nejčastějšími návštěvníky jsou rodiče s dětmi, cyklisté, školy, tábory, ale i kluby seniorů. V Tabulce č. 5jsou porovnána data návštěvnosti informačního centra od října roku 2009 aţ po říjen Největší návštěvnost byla zaznamenána v roce 2011 přes návštěvníků, z toho 52 cizinců. Tabulka č. 5: Statistika návštěvnosti MIC Předmostí (vlastní zpracování) Rok Návštěvníci - dotaz Prodej Součet Z toho cizinců 2009* ** Celkem Poznámka: * údaje od října 2009 ** údaje do října 2014 Druhá tabulka (Tabulka č. 6) seznamuje s návštěvností Památníku lovců mamutů od roku 2007 po rok Sledovaným období jsou vţdy měsíce od dubna do října, kdy je památník otevřen. Nejnavštěvovanějším rokem byl 2009 s bezmála 3000 návštěvníky, poté rok Oblíbeným měsícem návštěvy je červenec nebo srpen, avšak největší návštěvnost tradičně zaznamenává měsíc říjen, kdy se koná pochod Po stopách lovců mamutů a většina účastníků se zastaví i v památníku. Celkový počet návštěvníků za sledované období je osob. 42

43 Tabulka č. 6: Statistika návštěvnosti Památníku lovců mamutů (vlastní zpracování) Rok Počet návštěvníků Celkem

44 6 Analýza interpretace místního dědictví V kapitole 5 byl představen projekt Předmostím aţ do pravěku. Hlavní částí práce je analyzovat současný stav interpretace místního dědictví v Předmostí se zaměřením na naučnou vlastivědnou stezku. Na základě terénního průzkumu je naučná stezka posouzena z několika hledisek. Práce analyzuje technickou stránku venkovních panelů a značení, dále propagaci stezky. Také je provedeno hodnocení stezky návštěvníky pomocí dotazníkového šetření. Výsledky primárního průzkumu jsou zpracovány v kapitole Technické vybavení naučné stezky Dostupnost stezky Stezka je situována na velmi vhodném místě. U prvního zastavení Sonda do pravěku se nachází parkoviště pro osobní automobily a Hranická cyklostezka, která je napojena na městské cyklostezky. Cyklisté, kteří zavítají do Předmostí, mají moţnost uschovat svá kola u MIC, kde se nachází i bezbariérové sociální zařízení. V blízkosti je také situována zastávka městské hromadné dopravy. Dopravní dostupnost z centra města pravidelně zajišťují autobusové spoje, a to linky 103 v pracovní dny, a 112 o víkendech a svátcích Venkovní panely Jak bylo zmíněno v kapitole 5, na trase naučné vlastivědné stezky se nachází 9 hlavních naučných panelů, 4 doplňující informační tabule a 3 tabule městské trasy City Walk. Rámy a nohy venkovních panelů jsou vyrobeny ze dřeva a usazeny pomocí ocelového drţáku. Ilustrované tabule chrání před poškozením plexisklo a dřevěná stříška. Panely jsou umístěny v odpovídající výšce a návštěvníci mají dostatek místa k pohodlnému čtení. Všechny naučné panely splňují zásady tvorby panelů (podle Ptáčka 2004), a to: mají uvedený název stezky v záhlaví pořadové číslo s názvem stanoviště mapu trasy s vyznačeným aktuálním zastavením. 44

45 Design panelů Celkové grafické ztvárnění zpracovala firma Elan spol. s r. o. Přerov. Naučné panely jsou sladěny do vhodných barev, do oranţovo-zeleného provedení na šedém podkladu, okraje lemují dva listnaté stromy. Na většině panelů se nachází doplňující fotografie archeologických nálezů a pěkné ilustrace. Mezi ně patří i postava pravěké ţeny Praţínky, která provází stezkou. Postavička je určena zejména dětem pro její vtipné komentáře a zpracování (viz Obrázek č. 12). Obrázek č. 12: Pravěká ţena Praţínka [17] Jak práce jiţ zmínila, text na panelech by měl být stručný a dobře čitelný, aby zaujal čtenáře poměr textu a grafiky % textu (Ptáček 2004). Ve skutečnosti panely naučné stezky toto pravidlo ne zcela dodrţují. Zhruba 5 z 8 panelů obsahují mnoho textu s malou velikostí písma. Z vlastní zkušenosti příliš textu na panelu návštěvníka odrazuje od čtení. Za pozitivní lze usuzovat zkrácený překlad výkladu do polského a anglického jazyka. Technický stav panelů Naučná stezka byla vybudována v roce Jiţ 8 let na panely působí nejen přírodní vlivy, ale i neukáznění lidé. K účelu mé práce jsem stezku absolvovala v září 2013 a říjnu 2014, abych porovnala technický stav. Při první návštěvě stezky byl zaznamenán jeden poničený panel. O rok později tento panel byl opraven, bohuţel další tři poškozeny vandaly. Seznam poničených panelů je zpracován do Tabulky č

46 Tabulka č. 7: Porovnání technického stavu panelů (vlastní zpracování) září 2013 říjen 2014 interpretační panel druh poničení interpretační panel druh poničení č. 5 promáčklá tabule č. 4 rozbité plexisklo č. 6 vyvrácen panel o 30º č. 7 popsaná tabule Zjištění, ţe naučná stezka se stává častým terčem vandalů je znepokojující. Obnova panelů vyţaduje dostatek finančních prostředků a nikdy není jisté, zda neukázněné osoby svůj čin nezopakují. Návrhem na řešení zůstává pouze častá kontrola stavu. Jak vandalové poničili stanoviště Mamutík Tom je k vidění na Obrázku č. 13, kde jsou porovnány fotografie pořízené v září 2013 a říjnu Obrázek č. 13: Působení vandalů na venkovní panel (vlastní fotografie) Značení stezky Celá 8 kilometrová trasa je značena modro-bílým čtvercem, který je úhlopříčně rozpůlen. Na základě vlastní zkušenosti mohu konstatovat, ţe orientace na stezce není zcela bezchybná. Jsem přesvědčena, ţe si stezka zaslouţí viditelnější a častější značení. Pohyb na předmostenském sídlišti usnadňuje kresba mamutích stop na chodníku, která je ovšem zastaralá (Obrázek č. 14). Po opuštění Předmostí trasa vede polní a lesní cestou. Značení se zde vyskytuje pouze na naučných panelech a dvou směrových 46

47 tabulích. Směrovky se nachází pouze u Přerovské rokle, kde stezka pokračuje po silnici II. třídy k mamutí soše (Obrázek č. 15). Obrázek č. 14: Mamutí stopy (vlastní fotografie) Obrázek č. 15: Směrová tabule (vlastní fotografie) Komplikovaný úsek trasy leţí za 8. zastavením stezky směrem do obce Vinary, kde schází jakékoliv doplňující značení. Rozprostírá se zde pole a lesík s křivolakými zatáčkami, kde by návštěvník mohl zabloudit. Bylo by tedy vhodné, nejen v těchto prostorách, umístit další směrové tabule navigující k poslednímu zastavení v Předmostí. Grafický návrh doplňujícího orientačního značení je vytvořen na Obrázku č. 16. Také by bylo příhodné doplnit častější turistické značení stezky, například na okolní stromy, kameny, ploty nebo chodníky. Obrázek č. 16: Návrh značení stezky (vlastní zpracování) 47

48 6. 2 Propagace Propagace je významnou součástí kaţdého produktu CR. Naučná vlastivědná stezka je prezentována pomocí různých informačních zdrojů. Zejména na webových stránkách města ( kde je Přerov představován jako moderní město s mamutí historií. Stezku Předmostím aţ do pravěku prezentují také turistické portály (například Kudy z nudy nebo Střední Morava tourism). Dále pro veřejnost pravidelně vychází noviny (Nové Přerovsko a Přerovské listy), kde se lze často dočíst o místních aktualitách a novinkách. Originální formou propagace mamutí historie jsou pravěké kresby na stěnách ţelezničního podjezdu v Předmostí, které vytvořili ţáci Gymnázia Jakuba Škody v Přerově. Dalším prvkem, přitahující pozornost na paleolitickou lokalitu je kovová plastika mamuta umístěná při vjezdu do Předmostí. Zábavnou moţností zviditelnění lokality je i populární hra Geocaching. Jednoduchá multicache ( keška ) s názvem Předmostím do pravěku provází po zastaveních naučné stezky. Principem hry je získat zeměpisné souřadnice pro výpočet finálních souřadnic, a najít tak ukrytou krabičku. Pro dosaţení těchto souřadnic je potřeba splnit různé úkoly, například vypočítat kolik obrázků se nachází na určitém panelu. Jednotlivé instrukce ke staţení se nachází na oficiálním webu Geochachingu [16]. Nedílnou součástí propagace jsou i informační tiskoviny, upomínkové předměty a organizované akce na podporu lokality. Ukázka propagačních předmětů, které jsou k zakoupení v MIC v Předmostí a v centru Přerova, je k vidění na Obrázku č. 17. Obrázek č. 17: Propagační předměty [15] 48

49 Propagační tiskoviny o Předmostí prezentují bohatou historii a odkazují na zajímavá místa v okolí. V místním informačním centru jsou zdarma k dispozici letáčky a broţury, například Atraktivity Přerovska, Památník lovců mamutů nebo nabídkový list Přerov město s mamutí historií. Za symbolických 5 Kč si mohou návštěvníci zakoupit Průvodce naučnou vlastivědnou stezkou Předmostím aţ do pravěku, které vydalo Statutární město Přerov. Průvodce stručně seznamuje se stezkou a jejími atraktivitami na trase. Ilustrovanou publikaci doplňuje mapka trasy a vědomostní kvíz. Jediné výraznější negativum v propagaci, které jsem postřehla je, ţe po městě Přerově schází propagační a navigační značení naučné stezky. V kapitole 8. 2 bude vytvořen návrh navigačního značení, pro lepší orientaci návštěvníků a zviditelnění projektu Předmostím aţ do pravěku. Organizované aktivity Základní škola J. A. Komenského ve spolupráci s Městským informačním centrem v Předmostí kaţdoročně pořádají propagační aktivity pro školy a veřejnost. Tradičně mezi ně patří putování Po stopách lovců mamutů, prázdninová nabídka Archeologie v kostce nebo Čtvrtek s mamutím programem pro školy. Tyto vzdělávací akce jsou propagovány pomocí vyvěšených letáků v informačním centru, na internetových stránkách města Přerova nebo také v místním tisku. Po stopách lovců mamutů Mezi velmi oblíbenou akci, kterou si nenechá ujít několik stovek lidí, patří putování Po stopách lovců mamutů. Pochod se koná kaţdoročně první říjnovou sobotu na devíti kilometrové trase po naučné stezce. Posledního, jiţ 17. ročníku, se zúčastnilo 732 osob. Trasa začíná v budově Základní školy v Předmostí, kde probíhá registrace účastníků, kteří obdrţí mapku. Návštěvníci mají moţnost navštívit Památník lovců mamutů, školní muzeu, sochu mamuta nebo Školní kopec. Právě tam je pro všechny účastníky zajištěno posezení a občerstvení zdarma. Pochod je vhodný pro všechny věkové kategorie. Pro děti je připraveno několik vědomostních a zábavných soutěţí nejen na pravěké téma. Archeologie v kostce Během letních prázdnin průvodce z MIC seznamuje turisty s historií Předmostí a archeologickými nálezy. Program se skládá z návštěvy památníku, školního muzea a procházky k bludnému balvanu Skalka. V roce 2014 vycházka probíhala kaţdé 49

50 úterý sobota v 13:30 hodin od MIC. Trasa s průvodcem trvá 1 hodinu a měří 1,5 kilometru. Vstupné: dospělí 10 Kč, děti od 6 let 5 Kč. Čtvrtek s mamutím programem Kaţdoročně v období od května do června a od září do listopadu MIC v Předmostí organizuje vzdělávací aktivitu s názvem Čtvrtek s mamutím programem pro základní školy. Cílem je přiblíţit pravěkou historii a přírodu pod heslem škola hrou. Školám jsou nabízeny dvě varianty programu, a to krátká nenáročná trasa pouze v Předmostí s průvodcem nebo delší zhruba 6 kilometrová trasa po školní stezce na Školní kopec Na Ţernové a zpět. V obou případech ţáci navštíví terénní prezentaci archeologických nálezů, expozici školního muzea a obdrţí pracovní listy k ověření získaných znalostí [12]. 50

51 7 Dotazníkové šetření 7. 1 Metodika výzkumu Pomocí dotazníkového šetření byla získávána primární data s cílem zjistit návštěvnost a názory lidí na naučnou vlastivědnou stezku Předmostím aţ do pravěku. Sběr dat probíhal pomocí jednotného dotazníku od května 2014 do září V tomto období byly dotazníky ponechány v MIC v Předmostí, kde měli návštěvníci moţnost je vyplnit. Šetření probíhalo také osobním dotazováním respondentů při putování Po stopách lovců mamutů v říjnu Osobní dotazování povaţuji za účinnější, jelikoţ respondenti byli více ochotni odpovídat a popřípadě jim bylo moţno vysvětlit poloţenou otázku. Dotazník obsahuje celkem 12 otázek, z toho 3 otázky zjišťují osobní údaje respondenta (viz Příloha 1). Pouţité typy otázek jsou otevřené s vlastní odpovědí (1 otázka), polouzavřené s moţností vlastní varianty (3 otázky) a uzavřené (8 otázek). Výzkum je vyhodnocen matematicko-statistickými metodami, výsledky prezentovány pomocí tabulek a grafů se slovním vyhodnocením. Rozsah zkoumaného vzorku je 110 respondentů. 85 dotazníků bylo vyplněno v MIC, zbylých 25 bylo získáno osobním šetřením Charakteristika respondentů Celkový počet respondentů je 110, z toho 67 ţen (61 %) a 43 muţů (39 %). Nejvíce dotazovaných spadá do věkové kategorie let (30 %), tomu odpovídá 18 muţů a 15 ţen. Dále do rozmezí let (26 %) a let (26 %). Nejméně osob se zařadilo do věkové skupiny 65 let a více, pouze 4, viz Tabulka č. 8 a Graf č. 1. Tabulka č. 8: Věkové sloţení respondentů Věková kategorie Muţi Ţeny Celkem do 20 let let let let let a více let

52 26% 8% 4% 6% 30% 26% do 20 let let let let let 65 a více let Graf č. 1: Věkové sloţení respondentů Většina respondentů má trvalé na Přerovsku (80 %). Pokud dotazovaný nebydlí v tomto městě, uváděl pouze kraj svého bydliště. Celkem 20 % (22 respondentů) uvedlo jiné bydliště, a to kraj Olomoucký 11, Zlínský 5, Jihomoravský 2, Liberecký 2 a Moravskoslezský Vyhodnocení dotazníků Otázka 1. Víte, že je Předmostí v Přerově evropsky významnou archeologickou lokalitou? Tuto informaci vědělo 97 respondentů (88 %). Pouze 7 ţen a 6 muţů odpovědělo na otázku negativně, coţ představuje 12 % ze všech. Čísla vypovídají, ţe lidé nejen z Přerova mají znalost o významnosti archeologického naleziště. Například i dotazovaní z Libereckého a Jihomoravského kraje (4 lidé) odpověděli kladně. Výsledek lze povaţovat za velmi pozitivní, ţe v dnešní době neupadá historická minulost v zapomnění (viz Graf č. 2). 52

53 Počet osob 12 % 88 % Ano Ne Graf č. 2: Víte, ţe je Předmostí významnou archeologickou lokalitou? Otázka 2. Navštívili jste již naučnou vlastivědnou stezku Předmostím až do pravěku? Tato otázka rozdělila respondenty na dvě skupiny. Pokud uvedli, ţe stezku jiţ navštívili, pokračovali otázkou 3. V případě negativní odpovědi přešli na otázku Ano, celá trasa Ano, pouze část v Předmostí Ne Graf č. 3: Návštěvnost naučné vlastivědné stezky 53

54 Počet osob Výsledky ukazují, ţe celkem 74 respondentů (67 %) stezku jiţ navštívili (43 ţen a 31 muţů). Z toho 42 osob absolvovalo celou osmi kilometrovou. Také bylo zjištěno, ţe 19 ţen a 13 muţů prošli alespoň část stezky v Předmostí, a to 4 zastavení s panely. Pokud na návštěvnost pohlédneme z hlediska věku, nejčastěji to byla věkové kategorii let (26 osob) a let (21 osob). Lze tedy konstatovat, ţe nejčastějšími návštěvníky jsou rodiny s dětmi. Zbylých 36 respondentů (33 %) stezku zatím nenavštívili. Otázka 3. Jaký byl Váš motiv návštěvy? vzdělání zvědavost procházka/ pobyt v přírodě doporučení od známých 3 jiné Graf č. 4: Motiv návštěvy naučné stezky Na otázku zkoumající motiv návštěvy naučné stezky odpovídalo celkem 74 respondentů. Nejčastějším motivem návštěvy se stala procházka nebo pobyt v přírodě. Tuto moţnost zaznamenalo 24 respondentů (32 %). Získat nové informace a znalosti chtělo 21 respondentů (28 %), 16 osob (22 %) navštívilo stezku po doporučení od rodiny nebo přátel. Důvodem návštěvy byla také zvědavost, kterou zvolilo 10 respondentů (14 %). Jestliţe respondenti nenašli vhodnou variantu odpovědi, mohli uvést svou vlastní. Moţnost otevřené odpovědi zvolili 3 respondenti (4 %). Motivem k návštěvě jim byla práce v okolí (2 muţi a 1 ţena). 54

55 Většina respondentů (60 %) navštívili stezku kvůli procházce v přírodě a získání nových poznatků. Naučná vlastivědná stezka je tedy vhodným cílem k odpočinku v přírodě spojeným s ponaučením. Otázka 4. Odkud jste se dověděli o stezce? 8% 10% 41% z místních novin z internetu 32% 9% od rodiny/přátel z Přerovské kabelové televize jiné Graf č. 5: Informační zdroje respondentů Pro 31 osob ze 74 dotazovaných (činí 41 %) informačním zdrojem byly právě místní noviny. Od rodiny nebo přátel se o stezce dovědělo 24 respondentů (32 %), a to zejména ve věku let (11 osob). Vlastní odpověď doplnilo 8 respondentů (10 %) 2 osoby byly informovány ve škole a 6 osob uvedlo, ţe bydlí v Předmostí. Na internetu si o stezce přečetlo pouze 7 respondentů, coţ tvoří 9 %. Za nejméně účinnou moţnost propagace stezky bylo zvoleno zpravodajské vysílání Televize Přerov s. r. o. Jen 6 respondentů (5 muţů a 1 ţena) označilo tuto moţnost za svůj informační zdroj. Otázka 5. Jak byste zhodnotili současný stav stezky? Cílem bylo zjistit, jak na současný stav stezky pohlíţejí návštěvníci. Kaţdé z následujících poloţek měli respondenti udělit známku ze stupnice 1 5 jako ve škole. Přičemţ známka 1 vyjadřuje vynikající ohodnocení, naopak 5 velmi špatné ohodnocení. 55

56 74 respondentů známkovalo: 1. dostupnost 2. téma 3. informační panely 4. školní muzeum 5. značení stezky Jednotlivá hodnocení jsou vypočítána aritmetickým průměrem a prezentována v Tabulce č. 9. Tabulka č. 9: Průměrné hodnocení stezky dostupnost 1,80 téma 1,51 informační panely 2,19 školní muzeum 1,82 značení stezky 2,53 Nejlépe si v hodnocení současného stavu vedlo téma stezky s průměrnou známkou 1,51. Celkem 42 respondentů udělilo jedničku, 26 respondentů dvojku a pouze 6 respondentů trojku. Je zřejmé, ţe s tématem stezky (lovci mamutů, archeologie) jsou respondenti spokojeni a zalíbilo se jim. O něco horší ohodnocení dostala dostupnost stezky, a to známku 1,80. Respondenti pozitivně hodnotili také školní muzeum v ZŠ J. Á. Komenského. Muzeum, které spravují ţáci a učitelé této školy, získalo průměrnou známku 1,82. Známku jedna a dva pouţilo stejný počet respondentů, a to 29, trojkou oznámkovalo 16 dotazovaných. S naučnými panely umístěnými u jednotlivých zastavení stezky je velmi spokojeno 20 respondentů (známka 1). 54 respondentů ohodnotilo panely dvojkou a trojkou. U toho hodnocení se vyskytla i dvakrát známka 4, která průměrný výsledek posunula na známku 2, 19. Na základě vlastních poznatků s tímto výsledkem souhlasím. Jak bylo uvedeno v kapitole 5, venkovní panely (č. 4, 6, 7) jsou poničeny vandaly a potřebují opravit. 56

57 Počet osob Posledním hodnoceným prvkem bylo značení stezky, které obdrţelo nejhorší výslednou známku 2, 53. Nejčastěji objevovanou známkou byla trojka, udělilo ji 28 respondentů, čtverku zvolilo 9 osob. V ţádném z hodnocení nebyla udělena známka 5 velmi špatný stav. Výsledky značí relativně vysokou míru spokojenosti návštěvníků se stavem stezky. Avšak do budoucna je potřeba udrţovat a starat se o technické vybavení stezky (panely a značení), pro spokojenost dalších návštěvníků a turistů. Otázka 6. Co Vám při návštěvě stezky scházelo? nic občerstvení odpadkové nescházelo koše lavičky toalety atraktivity pro děti lepší počasí Graf č. 6: Návrhy na zlepšení stavu stezky V otázce č. 6 návštěvníci mohli vyjádřit názor, co jim při procházce naučnou stezkou chybělo. Ze 74 dotázaných uvedlo svou odpověď 63 osob (11 osob otázku vynechalo). Potěšující okolností je, ţe 25 respondentů (40 %) nemá výhrady na vybavení stezky a při návštěvě byli spokojeni. Nicméně 38 respondentů (60 %) navrhlo určité podněty, které je moţné brát jako doporučení pro zlepšení do budoucna. Občerstvení scházelo 8 muţům a 5 ţenám, odpadkové koše chyběli deseti respondentům a více laviček by si přálo 7 osob. Jak zmínilo 17 respondentů, při absolvování stezky jim chyběli lavečky a odpadkové koše. Na trase stezky mimo Předmostí se momentálně nachází dva prostory s posezením a odpadkovými koši (u hřiště na Školním kopci a na Čekyňském kopci). Jelikoţ trasa měří přes 8 kilometrů, bylo by vhodné ji doplnit o více míst k odpočinku. 57

58 Počet osob Otázka 7. Co je podle Vás největším lákadlem stezky? Památník lovců mamutů 9 Malé školní muzeum Čekyňský kopec s mamutíkem Tomem 13 Školní kopec s amfiteátrem Graf č. 7: Nejlákavější atraktivity na stezce Tato otázka směřovala ke zjištění, co povaţují respondenti za nejatraktivnější místo na stezce. Zde odpovídalo všech 110 respondentů. Pro 47 osob (43 %) je nejpůsobivější místo na Čekyňském kopci se sochou mamutího mláděte. Druhé místo získal Památník lovců mamutů s 41 hlasy, coţ představuje 37 %. 4 muţi a 9 ţen (12 %) zvolilo jako lákadlo navštívení stezky Školní kopec s učebnou v přírodě. Pouze 9 respondentů (8 %) označilo školní muzeum při Základní škole v Předmostí. Otázka 8. Vyberte vzdělávací akci, kterou znáte. Na otázku odpovídalo 110 respondentů. Ti mohli zaznamenat více odpovědí. Celkově jsem shromáţdila 121 hlasů (4 respondenti zaznamenali dvě vzdělávací akce, 1 respondent znal všechny tři aktivity). Z průzkumu vyplývá, ţe více neţ polovina respondentů (54 %) ví o pochodu Po stopách lovců mamutů. Svědčí o tom i kaţdoroční účast přes 700 osob. O prázdninové nabídce Archeologie v kostce slyšelo 26 respondentů, z toho 13 ţen a 13 muţů. Povědomí o vzdělávací aktivitě Čtvrtek s mamutím programem pro školy má 11 dotázaných (10 %). Výsledky ukazují, ţe 23 % respondentů nezná ţádnou z pořádaných akcí (viz Graf č. 8). 58