Úvod. Ing. Jaroslav Novák, Brno

Transkript

1 Úvod Zabývám se od roku 2000 elektromagnetickým polem a zdravotními riziky z hlediska technického, zdravotního a i legislativního. Chtěl jsem tuto činnost (s ohledem na věk) ukončit, napsáním posledního článku Elektromagnetické pole a zdravotní rizika, páté pokračování. Stále se na mě obracejí známí, ale i řada občanů, kteří mají zdravotní problémy (ať subjektivní, či objektivní) v příčinné souvislosti s neionizujícím zářením (celosvětově se vžil název elektrosmog) a hledají východiska jak se jich zbavit. Abych nemusel odpovídat na četné dotazy, vytváříme postupně webové stránky kde budou uvedeny všechny články, včetně mého archivu, korespondence s úřady, interpelace, přednášky (prezentace), diskuze, kalkulátor výpočtu EMP, protokoly o měření neionizujícího záření a různé poznámky. Smyslem webových stránek je usnadnit orientaci každému, kdo se bude zajímat o elektrosmog, aby nemusel studovat rozporuplné, často protichůdné, informace na internetu (odhaduje se, že existuje asi deset tisíc studií). Přesvědčil jsem se, že nejen operátoři (tam to vyplývá z pracovní náplně), ale i novináři a různé agentury prezentují výsledky výzkumu účelově, a to podle toho koho zastupují a kým jsou placeni. Mám výhodu v tom, že v profesním životě jsem se nechtěně dostal do role dodavatele bezdrátových technologií (jako dnešní operátoři) a taky jsem získal zkušenosti, jak se provádí klinické ověřování (VF elektromagnetoterapie) ve zdravotnictví. Myslím si proto, že dovedu věci posuzovat nezaujatě. Málokdo si zatím uvědomuje, jaké si vytváříme elektromagnetické prostředí v druhé dekádě 21. století (odborně elektromagnetické pozadí). Vím, že přesycení prostoru elektrosmogem, kde se dnes pohybujeme, narůstá exponenciálně v důsledku toho, že IT (informační technologie) se orientují hlavně na bezdrátové ICT. Nejsem žádným odpůrcem ICT, spíše naopak. Zneklidňuje mě, že stávající zdravotní limity pro neionizující záření byly zbytečně uvolněny a podřídily se ekonomickým zájmům a nezohledňují dostatečně zdravotní rizika. Podrobnosti viz můj článek, páté pokračování Elektromagnetické pole a zdravotní rizika. Ing. Jaroslav Novák, Brno Absolvoval obor radiolokace na spojovací fakultě Vojenské technické akademie v Brně. Postupně pracoval v Tesle Pardubice v oddělení vývoje televizních přijímačů a v Průmyslovém stavitelství Brno na rozvoji a zavádění výpočetní techniky a mikroelektroniky. Na jeho kontě je řada zlepšovacích návrhů, přihlášek vynálezů a patentů. Nyní se zabývá vlivem elektromagnetického pole na lidský organismus.

2 Publikované články V letech 2003 až 2012, odborný časopis Elektroinstalatér, postupně zveřejňoval moje články Elektromagnetické pole a zdravotní rizika, část 1 až 6 v rubrice Účinky elektromagnetických polí (které byly pak dostupné i na portálu tzb-info.cz). Chtěl bych poděkovat redakci tohoto časopisu za desetiletou spolupráci a to nejen za zveřejnění, ale i za odbornou pomoc. Měl bych asi v této souvislosti uvést, jak jsem se k této problematice dostal? Již od 70 let minulého století, jsem se zabýval (amatérsky) vývojem přístrojů pro elektromagnetoterapii. (Matka měla těžkou artrózu a polykala velké množství Alnagonů a chtěl jsem jí tím pomoct.) Na rozdíl, od tehdy již známé NF elektromagnetoterapie jsem se soustředil na VF pulzní elektromagnetoterapii, kde jsem získal bohaté zkušenosti s klinickým ověřováním, v souvislosti se zaváděním této terapie ve zdravotnictví elektroléčbě. Tyto naše vývojové práce byly ukončeny v devadesátých letech, chráněny tehdy ještě CS patentem. Následujících deset let, jsem měl možnost sledovat v terénu chování lidí (cca 7000 pacientů), vystavených pulzní stimulaci VF EMP, u které nesmělo dojít k překročení tehdy platných zdravotních limitů, aby nemohlo dojít ke zdravotnímu poškození občanů. Byl jsem proto velmi překvapen - přímo šokován, když Ministerstvo zdravotnictví připravovalo vládní nařízení 480/2000Sb ve kterém uvolnilo (10x) dosud platné zdravotní limity. Dne jsem proto napsal rozklad na ministra zdravotnictví Prof. Bohumila Fišera, a to nesouhlas se zrušením dosud platné vyhlášky a podal jsem žádost o zodpovězení dotazů odborníky v dané problematice, včetně kvantifikace dopadů mnohonásobného zvýšení hodnot elektromagnetického záření na zdraví občanů. V zastoupení ministra zdravotnictví odpověděl hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít s tím, že vládní nařízení vycházelo z doporučení komise ICNIRP. Při tom ani jeden můj dotaz nebyl zodpovězen (oba dokumenty jsou na tomto webu v záložce archiv). Můj nesouhlas nebyl ojedinělý, připomínky předkládali i odborní pracovníci SZÚ, kteří se problematice neionizujícího záření věnovali 30 let. V momentě, když položili otázku Nehazarduje MZ ČR zbytečně, byli odvoláni z funkcí. Napsal jsem ještě mnoho dopisů a interpelací, směřovaných k předběžné opatrnosti a prevenci před neionizujícím zářením na státní instituce, a naivně jsem se domníval, že mohu něco změnit proti lobbistickým zájmům (žádostí a stížností, mám dva šanony). Rozhodl jsem se proto k napsání článků Elektromagnetické pole a zdravotní rizika, které jsou uvedeny na tomto webu. Kdybych neměl praktické zkušenosti s neionizujícím zářením, asi bych se choval jako většina elektroinženýrů, nebo jako dnešní odborníci ICT. Žil bych v přesvědčení, pod vlivem oficielních informací, že žádná rizika při práci s bezdrátovými technologiemi nejsou. (Podotýkám, že v odborných školách i na VUT se o účincích elektromagnetických polí nepřednáší). Dnes je situace jiná v získávání objektivních informací, protože Internet umožňuje publikovat informace, a to i ty, které nejsou kompatibilní se stanovisky Ministerstva zdravotnictví (MZ), prezentovanými hlavním hygienikem ČR.

3 Elektromagnetické pole a zdravotní rizika (I) Datum: Autor: Ing. Jaroslav Novák Zdroj: Elektroinstalatér 5/2003 Úvod Expozice EMP není nový fenomén, i když před příchodem průmyslové revoluce byly zdroje expozice omezeny pouze na přírodní elektromagnetické záření, přičemž světlo je jeho nejznámější formou. V průběhu 20. století jsme si v důsledku stoupající poptávky spotřeby elektřiny a technologického pokroku vyrobili velké množství umělých zdrojů záření. V konečném důsledku je každý vystaven expozici EMP jak doma, tak i v zaměstnání. A to: stejnosměrným elektrickým a magnetickým polem, střídavým nízkofrekvenčním elektrickým a magnetickým polem a vysokofrekvenčním polem, kterým se budeme podrobně zabývat. Zdrojem je výroba a přenos elektrické energie, používání domácích elektrických přístrojů, telekomunikace, rozhlasové a televizní vysílání. Na začátku 21. století využíváme celé spektrum elektromagnetických vln (viz tab. 1). Radiové vlny, optické záření, Roentgenovo záření, gama záření a kosmické záření. Pásmo optického záření dále rozdělujeme na infračervené záření (IR), světlo (VIS) a ultrafialové záření (UV). Spektrum elektromagnetických vln se využívá nejen v technických oborech, ale i v medicíně a dnes zaznamenáváme obrovský rozvoj ve zbraňových systémech. Na jedné straně tento vývoj dělá náš život bohatším, bezpečnějším a snadnějším. Na druhé straně je veřejnost často zneklidňována a v některých případech má i strach z trvalé expozice EMP (jako např. z antén základnových stanic GSM a vysílačů VKV, které se nyní povolují stavět i v husté zástavbě měst). vlnová délka 1 15 km dlouhé vlny DV m střední vlny SV m krátké vlny VKV 0,1 2 m decimetrové UKV (mikrovlny) mm centimetrové, milimetrové (mikrovlny) infračervené (tepelné záření) IR μm infračervené IR 000 nm viditelné VIS nm ultrafialové UV nm nm měkké 0,01 1 nm tvrdé měkké ,01 tvrdé nm penetrační (elektromagnetická složka m kosmického záření) druh záření radiové vlny podrobný rozpis využití radiových vln je uveden v Národní kmitočtové tabulce od ČTÚ optické záření záření X (Roentgenovo) záření gama

4 Tabulka 1 Spektrum elektromagnetických vln, rozdělení podle vlnových délek Pro ochranu obyvatel před expozicí EMP se vědci nemohou dohodnout na bezpečných limitech. Někteří tvrdě prosazují za základ stupně bezpečnosti tepelné účinky EMP s vyšší výkonovou hustotou, zatímco jejich odpůrci, kteří mají zkušenosti jak ze zdravotnictví, tak z VF elektrotechniky, vycházejí z možných rizik i netepelných účinků, čili z dlouhodobého působení EMP slabší intenzity na lidský organismus. Pro úplnost uvádím, že od roku 1990 do roku 2000 platila v ČR: vyhláška MZ ČR č. 408/1990 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření, která brala v úvahu netepelné účinky; od roku 2000 platí nařízení vlády č. 480/2000 o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, které připouští tepelné účinky, a autoři se odvolávají na doporučení Rady Evropy, které bylo u nás beze změn převzato jako zákon, i když existují státy, které toto doporučení neakceptovaly. (Mezi oponenty patří například Itálie, Švýcarsko a Polsko). Světová zdravotnická organizace WHO nabádá, aby byla veřejnost objektivně informována o možných rizicích spojených s expozicí EMP. V ČR podávají sdělovací prostředky nevyvážené informace, nevysvětlí podstatu problému. Zaměřují se jen na mobilní telefony a ostatních zdrojů záření EMP si nevšímají. Elektrosmog zátěž životního prostředí Elektromagnetické pole (EMP) je přesně definováno fyzikálními veličinami: intenzita elektrického pole E [V/m], intenzita elektrického pole E udávaná v [dbμv/m] (např. v protokolech, které vystavuje ČTÚ), hustota zářivého toku S [W/m 2 ] (např. v protokolech, které vystavuje hygiena), intenzita magnetického pole H [A/m], magnetická indukce B [T] nebo [μt], vlnová délka λ [m] nebo kmitočet f Hz], měrná absorbovaná energie SAR [W/kg] 1) ve vztahu k mobilním telefonům. Další odborný termín je EMC, elektromagnetická kompatibilita, který je nutno znát ve vazbě na rušení a kontrolu odolnosti elektronických přístrojů. Většina lidí se nezabývá tím, aby zkoumala jednotlivé zdroje záření, které mohou vytvářet elektrická či magnetická pole NF nebo VF elektromagnetická pole. Celosvětově se pro stále se zvyšující úroveň elektromagnetického pozadí ujal termín elektrosmog, který se stal obecným pojmem, pod nímž se rozumí postupné enormní zatěžování člověka výše popsanými zdroji záření, na které nebyl po staletí zvyklý. Odborníci tento termín neradi slyší (raději používají termín znečišťování prostředí elektromagnetickým polem, analogicky jako světelné znečišťování). Občané ale chtějí vědět, co na ně působí, o jakou energii jde, co je ohrožuje a jak. Jedná se prakticky o stejný problém EMP, je však vztahován ke konkrétnímu životnímu prostředí. Pokud si chcete udělat představu o elektrosmogu, doporučuji vám provést: a) Soupis všech zdrojů záření, které máte v bytě nebo na pracovišti. (Např. televizory, rozhlasové přijímače, mobilní telefony, počítače, mobilní Internet, mikrovlnné trouby, zabezpečovací systém, různé dálkové ovladače, osobní identifikátory, pokud máte děti či vnuky, pak hračky s bezdrátovým

5 ovládáním, všechny elektrické domácí spotřebiče, elektrické sporáky, ledničky, mrazničky, myčky atd ). Dále musíte prověřit, zda nejste trvale exponováni základnovými stanicemi GSM nebo vysílači VKV, jak daleko od vašeho domu vede vn, trafostanice či rozvodné silové sítě. b) Jako druhý krok doporučuji provést měření, a to tak, že postupně zapínáte jednotlivé přístroje v bytě nebo na pracovišti a zjišťujete, který přístroj nejvíce vyzařuje. (Mobilní telefon, mikrovlnná trouba). V případě, že se vám současně podaří zapnout všechny přístroje, zjistíte maximální hodnotu elektrosmogu u vás. Takovéto měření je možno provést přímo ze zákona (certifikovaně) v případě, že někdo má zdravotní problémy. Žádost se pak podává na příslušnou hygienickou stanici. V případě podezření z rušení rozhlasového či televizního příjmu, nebo máte-li podezření, že vyzařování způsobuje chybné výsledky při práci s citlivými měřicími přístroji, je možno se obrátit na Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Měřicí přístroje Až dosud jsme byli odkázáni na drahou měřicí techniku, ceny měřicí aparatury dosahují až milion korun. Jedná se převážně o speciální analyzátory, monitorovací přijímače atd. Nejznámější jsou výrobky firmy Rohde & Schwarz. Těmito přístroji jsou vybavena pracoviště, která mají právo vydávat certifikované protokoly o výsledcích měření EMP. Vývoj v posledních dvou letech zaznamenal značný technologický pokrok, což vedlo ke snížení cen a tím se otevřela dostupnost i pro širší okruh zájemců. Tak např. v Německu se vyrábí kombinovaný měřicí přístroj intenzity elektrických a magnetických střídavých polí od 5 Hz do 100 khz. Jedná se o digitální analyzátor elektrosmogu. Výrobci tvrdí, že splňují Standard konstrukčně-biologické měřicí techniky. Ceny těchto přístrojů se pohybují něco málo přes 10 tisíc korun. Třetí skupinou jsou měřicí přístroje, které bych charakterizoval jako indikátory elektrosmogu určené pro osobní ochranu před neionizujícím zářením. Ceny se pohybují pod 10 tisíc korun. Jedná se o: přístroje pro měření intenzity vysokofrekvenčního elektromagnetického pole v rozsahu 1 MHz 3 GHz (V/m); přístroje pro měření intenzity magnetického pole v rozsahu do 100 Hz (μt). Pro úplnost uvádím, že do skupiny těchto přístrojů patří i Geigerův přístroj pro měření ionizujícího záření. Tyto přístroje používají např. v Itálii k ověřování elektrosmogu ve školách, veřejných prostranstvích i domácnostech. Jakmile občan zjistí, že intenzita magnetického pole je větší než 0,20 μt, považuje to za zvýšené riziko ohrožení dětí (leukemie) a okamžitě žádá opatření po orgánech místní správy. Pokud zjistí, že intenzita vysokofrekvenčního elektromagnetického pole od vysílače VKV nebo základnových stanic GSM je větší než 6 V/m, podniknou občané nátlak na provozovatele VKV vysílačů, kterému je nařízeno provést příslušná opatření (viz známá kauza s vatikánskými vysílači v roce 2001). Jak se posuzují zdravotní rizika EMP Základním předpokladem pro objektivní hodnocení účinků EMP na lidský organismus je znalost výsledků měření fyzikálních veličin v daném prostředí. Výsledky měření se porovnávají s ukazateli (mezními hodnotami) přípustného zatížení organismu EMP. Pro úplnost je nutno uvést, že certifikovaným měřením v ČR se mimo hygienické služby zabývají akreditovaná pracoviště pro měření emisí EMC a dále Český telekomunikační úřad (ČTÚ) z pohledu ochrany radiového příjmu před

6 rušením. Jak jsme již uvedli, vědci se stále nemohou dohodnout na jednoznačných limitech a navíc zájmové ekonomické skupiny, spolky a instituce vydávají vlastní ukazatele. (Podrobný rozbor této problematiky je uveden v č. 1/2003 časopisu Elektroinstalatér.) V České republice je platné vládní nařízení č. 480/2000, které se odvolává na doporučení Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP). Nutno poznamenat, že některé státy toto doporučení neakceptovaly. V následující tabulce 2 je uveden souhrn doporučených limitů ICNIRP. Limit expozice obyvatelstva Limit profesionální expozice Evropský průmyslový kmitočet Frekvence základnových stanic mobilních telefonů Frekvence mikrovlnných trub 50 Hz 50 Hz 900 MHz 1,8 GHz 2,45 GHz elektrické pole magnetické pole výkonová hustota kv/m μt W/m 2 W/m 2 W/m , , výkonová hustota Tabulka 2 Souhrn doporučených limitů ICNIRP* * Hodnoty uvedené v tabulce jsou expozice celého těla. Podmínky měření jsou uvedeny v doporučení. Před přijetím vládního nařízení č. 480/2000 bylo MZČR některými odborníky upozorňováno na to, že přijetím tohoto nařízení se mohou v budoucnu objevit u části populace vážné zdravotní problémy, a to z těchto důvodů: limity jsou nastaveny velmi vysoko (dnes již víme, že podle potřeb mobilních telefonů), a to na hodnotu V/m, což je přepočet výkonové hustoty 4,5 9 W/m 2, viz tab. 2 ICNIRP (Limit expozice pro obyvatelstvo); žádná odborná skupina, která se podílela na přípravě doporučení, se nezabývala ochranou proti dlouhodobému působení EMP z hlediska jeho zdravotních důsledků, např. leukemie u dětí; nebere se ohled na senzitivní jedince, kteří činí asi 3 % populace, dále děti, staré a nemocné lidi včetně občanů kontraindikovaných na EMP; dopady na ekologii. Vládní nařízení je složitě koncipováno tak, že se nezjistí osobní odpovědnost v případě žalob za poškození zdraví. Hlavní hygienik ČR se odvolává na doporučení ICNIRP, ve kterém je však uvedeno, že dlouhodobé působení EMP z hlediska zdravotních důsledků, např. vzniku rakoviny, nebylo zkoumáno. Dnes, po dvou letech platnosti vládního nařízení, dochází k neharmonizaci s řadou elektrotechnických předpisů, týkajících se EMC (kde je povolena maximální úroveň 3 10 V), což si dále na konkrétním příkladu VKV vysílače budeme analyzovat. Praktický dopad pro obyvatelstvo je, že vládní nařízení umožňuje výstavbu vysílačů v husté zástavbě a způsobuje značné problémy s rušením rozhlasového i televizního vysílání včetně obav občanů z možného ohrožení zdraví.

7 Obavy veřejnosti z vysílačů Nejvíce obav mají rodiče s malými dětmi, kteří žijí v těsné blízkosti vysílačů a jsou permanentně ozařováni (viz obr. 1). Obr. 1. Jak vyzařuje mobilní vysílač Podstata obav občanů spočívá zejména v tom, že jsou dnes ozařováni radiovými vysílači s amplitudovou modulací (AM) a frekvenční modulací (FM) vybudovanými v minulém století, tj. veřejnoprávní vysílání. Dnes se ale překotně staví privátní vysílače v pásmu VKV, a to v husté zástavbě, s výkonem 1 5 kw. Dále existuje síť TV vysílačů ze 60. let minulého století. K tomu jsou v současnosti budovány sítě tří mobilních operátorů GSM, základnové stanice, jejichž počty jdou do stovek až tisíců instalací v jednotlivých krajích. Ve stadiu zavádění je pak třetí generace UMTS (mobilní sítě) a připravuje se zavedení digitálního radiového a televizního vysílání. Tempo rozvoje bezdrátové komunikace na počátku 21. století jde tak rychle, že to, co v minulém století trvalo 80 let (výročí zahájení rozhlasu), se dnes realizuje za pět let (viz obr. 2). Obr. 2 Životnímu prostředí nevadí jen kouř z komínů

8 Vývoj v této oblasti z pohledu zdravotnictví sleduji víc než deset let a musím konstatovat, že ti biologové a lékaři, kteří vycházejí většinou z vlastní experimentální či klinické zkušenosti (označil bych je za nezávislé na ekonomických zájmech), došli k závěru, že trvalá expozice všech vysílačů by mohla v budoucnu při dlouhodobém působení na organismus způsobovat zdravotní problémy a doporučují jako bezpečný limit intenzity VF elektromagnetického pole maximálně 6 V/m. Naopak druhá skupina vědců, jde často spíše o techniky, kteří biologickou a zdravotní problematiku znají jen teoreticky, zprostředkovaně a kuse, tvrdí, že bezpečný zdravotní limit je V/m, a to v závislosti na frekvenci. Proniknout do této problematiky není jednoduché. Proto si popíšeme typický příklad z běžné praxe, na kterém si objasníme všechny souvislosti s vyzařováním vysílače VKV. Bydlíte-li v Praze, Brně, Pardubicích nebo ve větším městě, jednoho dne se vám stane, že několik desítek metrů od vašeho bydliště začne vysílat privátní rozhlasová stanice v pásmu VKV s výkonem 1 kw. Jak to poznáme? V mém případě, v Brně-Králově Poli na přenosných radiových přijímačích s teleskopickou anténou byl rušen příjem ČR 1 Radiožurnálu a část rozsahu VKV stupnice byla přebuzena tímto signálem. U nových přijímačů s digitálním laděním najdete novou stanici několikrát (až 8x). Problémy nastanou i s příjmem televize, máte-li venkovní anténu vybavenou širokopásmovým zesilovačem typu matrace. Starosti se silným signálem měli i sousedé z oblastí Králova Pole a Žabovřesk, a to podle nasměrování antén až do 1,5 km od vysílače. V Ústavu přístrojové techniky AVČR došlo k narušení výzkumných prací v oboru spektroskopie a tomografie. Jak tuto situaci řešit? a) Buď si pořídíte kabelovou televizi i rozhlas a problém je vyřešen s tím, že se necháte trvale exponovat VF EMP (intenzita ve vašem místě se pohybuje podle vzdálenosti a nasměrování antén vysílače viz obr. 1); b) nebo (jako příklad je dále uvedeno měření provedené v Brně-Králově Poli) podáváte stížnosti, na které máte ze zákona právo, a to na ČTÚ, které provede měření (viz obr. 3), kde je potvrzena příčina rušení nový vysílač převyšuje ostatní brněnské stanice o db. (S doporučením příslušných orgánů, že máme špatné přijímače a máme si vše do domácnosti pořídit nové, jsme nesouhlasili, protože naměřené hodnoty byly mnohdy vyšší než stanoví norma ČSN EN 55020); Obr. 3 Spektrum signálu měřené na balkoně Tyršova 54

9 c) další stížnost můžete podat na příslušnou hygienickou stanici, která vám rovněž vystaví certifikovaný protokol s výsledkem měření. Ve výše uvedeném případě bylo rozdílné od měření, které provedlo ČTÚ. - ČTÚ naměřilo max dbμv/m, což je 1 2 V/m, - Městská hygienická stanice Brno max. 0,31 W/m 2, což je V/m. Mohou být rozdíly v metodě měření (selektivní, širokopásmové), ale ne řádová odchylka. Porovnejme si proto tyto výsledky měření s teoretickým výpočtem (viz obr. 4), který je zpracován i v tabulkové formě (viz tab. 3). Intenzita el. pole [V/m] Hustota zář. toku [W/m 2 ] Intenzita mag. pole [A/m] Intenzita el. pole [dbμv/m] 1 0,0027 0, ,9 2 0,0106 0, ,0239 0, ,5 182,5 4 0,0424 0, ,0663 0, ,6 6 0,0955 0, ,6 91,3 7 0,13 0, ,9 78,2 8 0,1698 0, ,1 68,5 9 0,2149 0, ,1 60,9 10 0,2653 0, ,8 11 0,321 0, ,8 49,8 12 0,382 0, ,6 45,6 13 0,4483 0, ,3 42,1 14 0,5199 0, ,9 39,1 15 0,5968 0, ,5 36,5 16 0,6791 0, ,1 34,2 17 0,7666 0, ,6 32,2 18 0,8594 0, ,1 30,4 19 0,9576 0, ,6 28,8 20 1,061 0, ,4 21 1,1698 0, ,4 26,1 22 1,2838 0, ,8 24,9 23 1,4032 0, ,2 23,8 24 1,5279 0, ,6 22,8 25 1,6579 0, ,9 26 1,7931 0, ,3 21,1 27 1,9337 0, ,6 20,3 28 2,0796 0, ,9 19,6 29 2,2308 0, ,2 18,9 30 2,3873 0, ,5 18,3 Vzdálenost, kde je příslušná intenzita el. pole [m]

10 31 2,5491 0, ,8 17,7 32 2,7162 0, ,1 17,1 33 2,8887 0, ,4 16,6 34 3,0664 0, ,6 16,1 35 3,2494 0, ,9 15,6 36 3,4377 0, ,1 15,2 37 3,6314 0, ,4 14,8 38 3,8303 0, ,6 14,4 39 4,0346 1, , ,2441 1, ,7 41 4,459 1, ,3 13,4 42 4,6792 1, , ,9046 1, ,7 12,7 44 5,1354 1, ,9 12,4 45 5,3715 1, ,1 12,2 46 5,6129 1, ,3 11,9 47 5,8596 1, ,4 11,7 48 6,1115 1, ,6 11,4 49 6,3689 1, ,8 11,2 50 6,6315 1, Tabulka 3 Přepočet veličin pole výkon do ant. [W] 1000 zisk antény [dbi] 10 Vládní nařízení 480/2000 Sb. Vyhláška MZ ČR 408/1990 vztah k EMC odolnost pro el. přístroje ČSN EN odolnost rozhlasových přístrojů proti rušení Nyní pozorně sledujeme obr. 4, ze kterého zjistíme, že podle dnes platného vládního nařízení č. 480/2000 je pouze vzdálenost od antény vysílače do 19,6 m považována za ohrožující zdraví. Od této vzdálenosti, podle hygienických norem, k žádnému ohrožení zdraví nedochází. Vzdálenost 19,6 m odpovídá 28 V/m, což je 2 W/m 2. To znamená, že i když výsledky měření hygienické stanice (porovnáme-li si je s měřením ČTÚ) jsou asi chybné, limit 2 W/m 2 je splněn.

11 Obr. 4 Intenzita E 1kW vysílače VKV 96,8 MHz v závislosti na vzdálenosti od antény Naproti tomu ČTÚ řeší problém s rušením (v souvislosti se stížnostmi občanů z titulu zákona o telekomunikacích) již při hodnotách menších než 1 V/m, což je 120 dbμv/m. Norma ČSN EN stanoví dokonce meze odolnosti rozhlasových přijímačů proti elektromagnetickým polím v pásmu VKV na úroveň 109 dbμv/m (0,3 V/m). To znamená, že v tab. 3 se pohybujeme teprve na prvním řádku shora. Na grafu je znázorněna úroveň 3 V/m, mající vztah k EMC. Elektronické přístroje pro domácnost nejsou konstruovány pro větší odolnost než uvedená úroveň 3 V/m, jinak není zaručen jejich bezporuchový provoz (člověk ale podle hygienických norem musí mít při trvalé expozici odolnost 10x větší). Pro úplnost je na grafu znázorněna hodnota 6 V/m, což odpovídá dnes již neplatné vyhlášce MZČR č. 408/1990. Poznámky: 1) SAR V souvislosti s mobilními telefony byl zaveden SAR = měrný absorbovaný výkon ve W/kg. Watt na kilogram tělesné váhy udává, kolik elektromagnetického záření, vyzařovaného mobilem, je pohlceno hlavou a přeměněno v teplo. Současná maximální povolená hodnota je 2 W/kg. Při tom se však nerozlišuje mezi hlavou dítěte a dospělého člověka. SAR není přímo měřitelný, je to záležitost laboratorních měření na fantomové hlavě, ve které je roztok simulující vlastnosti mozku ve složení 28 % destilované vody, 70 % glykolu a 2 % soli. Kontrolu tohoto parametru v terénních podmínkách nelze provádět. Proto se řada nezávislých odborníků shoduje na tom, že mezní hodnota SAR 2 W/kg je svévolně stanovena a nemá nic společného s péčí o lidské zdraví.

12 Elektromagnetické pole a zdravotní rizika (II) Datum: Autor: Ing. Jaroslav Novák Zdroj: Elektroinstalatér 6/2003 Jak se legislativně bránit proti nevhodným umísťováním vysílačů? Z rozboru uvedeného v minulém čísle je zřejmé, že je zde zásadní rozpor mezi telekomunikačním zákonem a elektrotechnickými normami ČSN EN na jedné straně proti vládnímu nařízení o ochraně zdraví před neionizujícím zářením č. 480/2000 na straně druhé. Jak se tato nekompatibilita promítá do legislativy a jak se můžeme bránit před nevhodným umísťováním antén vysílačů v husté městské zástavbě? Jak již bylo uvedeno, od příslušných hygienických stanic neočekávejte žádnou pomoc při řešení vašeho problému. Postupují striktně podle platného vládního nařízení. Doporučuji ale nechat si vystavit protokol o měření. Na to máte právo i v případě vašich subjektivních potíží v souvislosti s blízkostí vysílací antény. Protože se vědci v této věci nemohou dohodnout, očekávám, že v blízké budoucnosti budou na toto téma probíhat složité soudní spory, které budou věcně napadat normu, která vyhoví prakticky všemu. Nejvíce vám může pomoci stavební zákon. Jako účastník stavebního řízení máte právo uplatnit své připomínky ke stavbě stožárů, antén atd. Dobré je také vědět, že výzkumné ústavy, nemocnice nebo pracoviště, které ke své práci potřebují, aby jejich výsledky měření nebyly ovlivňovány EMP, by měly preventivně žádat o tzv. ochranné pásmo před elektromagnetickým polem u příslušného stavebního úřadu. Při stavebním řízení se vám může stát, že při jednání s provozovateli či operátory se musíte rozhodnout, kam umístit anténní systém. Doporučuji vám souhlasit s výstavbou na vlastním domě, protože budete ve stínu (viz obr. 1) a ještě dostanete nájem. Obr. 1 Intenzita E 1 kw vysílače VKV 96,8 MHz v závislosti na vzdálenosti od antény Je to nesolidární se sousedy, ale s tím si starosti nedělejte. Zjistil jsem například, že v Pardubicích byla povolena výstavba vysílače GSM přímo v areálu nemocnice, kterým je ozařována porodnice, takže

13 nemluvňata se v 21. století otužují elektrosmogem již od narození. Otázkou zůstává, co bude za pár let, až odstartují soudní spory (analogie s kouřením v USA). Pokud nejste účastníkem stavebního řízení a nacházíte se v místech silného rušení, doporučuji využít zákon o telekomunikacích č. 151/ písm. y, podle kterého má ČTÚ udělit tomuto provozovateli, právnické nebo fyzické osobě, pokutu až do výše 5 milionů korun. To se ale nestane, protože ČTÚ vám na vaši stížnost sdělí, že umístění antény je provizorní a vaše stížnost je v řízení. Vy ale musíte trvat na plnění telekomunikačního zákona a po řadě jednání, které v našem případě trvalo asi 5 měsíců, došlo skutečně k přestěhování vysílače na jiné, vhodnější místo v Brně. Pro úplnost ještě uvádím, že v rezervě máte ještě nařízení vlády č. 169/1997 Sb., týkající se požadavků na maximální úroveň elektromagnetického rušení, které nesmí znemožňovat používání elektronických přístrojů v domácnosti. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že pokud chcete v jednání s úřady uspět, vyžaduje to znalost nejen uvedených zákonů, ale i odborné znalosti z VF elektrotechniky. Co z legislativní úvahy vyplývá a jaké jsou praktické dopady? Paradoxní je závěr, že před neionizujícím zářením nás preventivně chrání řada zákonů, vládních nařízení a technických norem, které to nedeklarují. (Jde o zákony týkající se EMC a telekomunikační zákon na ochranu radiového příjmu před rušením.) Naopak vládní nařízení č. 480/2000, které má v názvu ochranu zdraví, má nastaveny limity dle mého názoru podle potřeb mobilní komunikace. Jde o to, že např. mobilní telefon o výkonu 0,5 1 W vyvolá ve vzdálenosti cm od přístroje intenzitu elektrického pole V/m. Uvedený výkon potřebuje mobilní telefon k tomu, aby se zajistilo bezpečné spojení se základnovou stanicí GSM. Pokud by hygienici neschválili tyto technické parametry, museli by zakázat používání mobilních telefonů, což dnes již nepřipadá v úvahu. Nemám nic proti těmto limitům u mobilních telefonů, protože se jedná o krátkodobou expozici. (Nikdo netelefonuje 24 hodin denně). Naopak za obrovskou chybu a nezodpovědnost vládního nařízení považuji to, že tyto limity lze aplikovat i na makroprostředí základnových stanic GSM či VKV vysílačů, tj. i v husté zástavbě 2). Analogicky to znamená, že vypočteme-li podle těchto norem bezpečné vzdálenosti od antén vysílačů, pak od vysílače GSM s výkonem 10 W tato vzdálenost vychází 1,8 m (takže nám hygienickou stanicí bude povoleno instalovat si jej i do bytu), u vysílače 1000 W je tato vzdálenost 19,6 m. Nyní již víme, že mobilní telefon ke své funkci potřebuje výkon 0,5 1 W a ve vzdálenosti od přístroje cm (je-li přístroj ve funkci) je hlava ozařována stejně, jako kdybychom byli 19,6 m od 1 kw vysílače, což by podle nové normy nemělo škodit zdraví. Podotýkám však, že podle vyhlášky MZČR č. 408/1990 byl tento limit 6 V/m, což odpovídá vzdálenosti m od vysílače. (Značný skok, uvědomíme-li si, že na rozdíl od mobilního telefonu nás vysílač ozařuje 24 hodin denně). Prakticky tedy stejná intenzita, která vás ozařuje v průběhu telefonování mobilním telefonem, vás může trvale ozařovat 24 hodin denně. K získání konkrétní představy si můžete udělat tento experiment. Zapněte mobil na režim volání, přiložte ho k jakémukoliv rozhlasovému přijímači a uslyšíte výsledek (rušení). Po těchto úvahách se můžeme zamyslet i nad obavami rodičů o zdraví jejich dětí. Já osobně se domnívám, že v místě trvalého pobytu zejména kojenců a hypersensitivních jedinců by se hodnota intenzity elektrického pole neměla trvale pohybovat nad 6 V/m. Mám za to, že pro malé děti by bylo vhodnější dodržovat bývalou vyhlášku MZČR, protože žádný vědec ani hlavní hygienik ČR nemůže zatím znát vliv dlouhodobého působení EMP na zdraví populace jde o dodržování zásady předběžné opatrnosti. Mimo to v prostředí, kde je intenzita elektrického pole 28 6 V/m, nebudou pracovat žádné elektronické přístroje spolehlivě. (Takové prostředí má i

14 jednu výhodu, a to: vyrobíte-li si v tomto prostředí bezdrátové osvětlení vašeho bytu, můžete i ušetřit za elektrickou energii.) Zdravotní rizika Otázky spojené s možnými zdravotními riziky jsou stále předmětem zájmu epidemiologických studií. Výzkum v těchto oblastech je možné rozdělit do pěti hlavních témat: a. Všeobecný účinek na zdraví b. Účinek na průběh těhotenství a jeho výsledek c. Účinek na zrak a vznik šedého zákalu d. Zvýšení rizika vzniku rakoviny e. Ostatní biologické účinky Zajímavé je, že oficiální výzkum z hlediska poruch zdraví nic neprokázal, čeká se již několik let na oficiální stanovisko WHO k rakovině, konkrétně leukemii u dětí. V dubnu roku 2001 jsem byl v Itálii, kde právě probíhala kauza Vatikán, tj. problém s radiovými vysílači, kde intenzita v blízkosti těchto vysílačů přesahovala 25 V/m. Celá Itálie byla prostřednictvím masivní sdělovací kampaně informována o možných zdravotních rizicích. Podle Corriere della Sera některé mezinárodní výzkumy nevyloučily možné spojení mezi vedením vn a magnetickou indukcí nad 0,5 µt se zvýšeným výskytem dětské leukemie včetně dalších zdravotních problémů. Jde o sebevražedné deprese, rakovinu kůže, rakovinu plic, dětskou leukemii i další nemoci ze znečištění elektrosmogem, kterých je podle statistiky o něco víc u osob žijících trvale v rizikovém prostředí. Bude nás jistě zajímat, jaký je rozdíl ve využití EMP v medicíně, zejména v rehabilitaci, ve srovnání s bezdrátovými informačními technologiemi. V medicíně se prakticky využívá celé spektrum EMP, a to zejména v diagnostice a fyzioterapii (viz tab. 1). vlnová délka 1 15 km dlouhé vlny DV m střední vlny SV m krátké vlny VKV 0,1 2 m decimetrové UKV (mikrovlny) mm centimetrové, milimetrové (mikrovlny) μm infračervené (tepelné záření) IR nm infračervené IR nm viditelné VIS nm ultrafialové UV nm měkké 0,01 1 nm tvrdé druh záření radiové vlny podrobný rozpis využití radiových vln je uveden v Národní kmitočtové tabulce od ČTÚ optické záření záření X (Roentgenovo)

15 ,01 nm m měkké tvrdé penetrační (elektromagnetická složka kosmického záření) záření gama Tabulka 1 Spektrum elektromagnetických vln, rozdělení podle vlnových délek V informačních technologiích se dnes spektrum EMP využívá až do 300 GHz. Fyzikálně mezi působením EMP na člověka v obou oblastech není rozdíl. Ten je jen v účelu. V medicíně jde o diagnostiku a terapii a v informačních technologiích o přenos zvuku či dat. Zdravotnictví má však jedno zásadní specifikum. Režim ozařování je přesně definován expozičními dobami, výkonem, zdrojem záření a kontraindikacemi (gravidita, TBC, kardiostimulátory, srdeční slabost, juvenilní diabetes, tumor atd. viz učebnice fyziatrie). Zatímco lékař je při terapii pomocí VF EMP povinen brát v úvahu kontraindikace i zvážit možné dopady na citlivé jedince, děti a staré občany, na druhé straně jakmile občan vyjde z ordinace lékaře či nemocnice, může být vystaven nekontrolované trvalé expozici EMP i dalších zdrojů záření a vše je v pořádku. Na začátku devadesátých let se všechny tyto zásady musely dodržovat jak při konstrukci přístrojů pro fyziatrii (založených na principu vyzařování), tak i při provádění klinických zkoušek. Dokonce bylo nutno na základě připomínek lékařů zrušit aplikace v hlavové části, i když intenzita vyzařování byla nižší, než je dnes běžně dovolena podle vládního nařízení č. 480/2000 Sb. Nabízelo se kompromisní řešení, a to takové, že se pro mobilní telefony mohlo převzít doporučení Rady Evropy, ale pro stacionární vysílače zůstat u vyhlášky MZČR. Nic takového se nestalo a dnes stát ztrácí nejen možnost kontroly, ale nemůže provádět ani regulaci či prevenci a zadělává si zbytečně na další zdravotní problémy obyvatel a s tím související zvýšené náklady na zdravotnictví. Za pět až deset let pravděpodobně tento fenomén 21. století přeroste v další ekologický problém znečišťování životního prostředí EMP. Závěrečná doporučení Pro ochranu před expozicí člověka EMP jsou zpracována doporučení (ukazatele, limity), která se zásadně liší podle toho, zda se vychází z tepelných nebo netepelných účinků. Panuje značná nejednotnost v názorech na míru a druh možných poškození zdraví. Odráží se to v příslušných národních bezpečnostních předpisech, které byly v řadě zemí vydány a které nejsou identické. Než se vyřeší tento základní rozpor, lze doporučit dodržování zásady předběžné opatrnosti. Pokud ji nebudeme dodržovat, pak podle dnes platného vládního nařízení č. 480/2000 Sb. je možné si základnovou stanici GSM nechat nainstalovat i do ložnice a 1 kw vysílač může být umístěn 20 m od našeho bytu. Celkový výkon vysílačů na televizní věži v Praze na Žižkově bude možno zvýšit až stokrát. Při dodržování zásady předběžné opatrnosti by EMP nemělo překročit tyto ukazatele: VF elektromagnetické pole (1 MHz 3 GHz).. 0,0955 W/m 2 (6 V/m) NF magnetické střídavé pole.. 0,20 µt = 200 nt NF elektrické střídavé pole 25 V/m Uvedené ukazatele minimalizují rizika onemocnění. Panuje zde shoda stavebních biologů a mezinárodně uznávané směrnice pro pracoviště s televizními obrazovkami a monitory (TCO/MPR) včetně italských poznatků. Z vlastní zkušenosti, které mám z provádění klinických zkoušek přístrojů pro VF elektromagnetoterapii (pro stanovení kontraindikací), vím, že někteří jedinci jsou vysoce citliví

16 na EMP a mají nespecifikované zdravotní problémy i s výše uvedenými limity. Jde například o narušení spánku, bolesti hlavy, únavu, pocity tepla, chladu, brnění atd. Tito jedinci se považují za elektromagneticky hypersensitivní. Před deseti lety se tito lidé považovali za hypochondry, dnes se tímto jevem zabývá i WHO. V tab. 2 (ICNIRP) zjistíme, že pro profese, které pracují v EMP, platí méně přísné limity než pro obyvatelstvo; pod názvem limit profesionální expozice je např. pro 900 MHz uvedena hodnota 22,5 W/m 2 (92,1 V/m), pro 1,8 GHz je 40 W/m 2 (122,8 V/m). Jedná se o značně vysoké hodnoty. To si uvědomuje i MZČR a ochranu zdraví zaměstnanců řeší ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 89/2001 Sb. formou zařazení těchto prací do druhé kategorie. Doporučuji zaměstnavatelům, aby si tuto vyhlášku s ohledem na ohlašovací povinnosti pečlivě prostudovali (zavedením kategorizace prací se odpovědnost v případě poškození zdraví přenáší na zaměstnavatele). Rovněž zaměstnanci, kteří vykonávají práce zařazené do 2. kategorie (jsou exponováni lasery tř. IIIa, ultrafialovým nebo infračerveným zářením, nebo vykonávají práci v prostředí elektromagnetického nebo magnetického pole o frekvenci 0,1 Hz až 300 GHz), by měli ve vlastním zájmu znát rizika spojená s expozicí uvedených zdrojů. Dnes není problém změřit si hodnoty EMP, ve kterém se pohybují, evidovat si expoziční doby, popř. si vypočítat dávky záření, kterému jsou vystaveni. Dále doporučuji důsledně dodržovat předepsané preventivní zdravotní prohlídky. Limit expozice obyvatelstva Limit profesionální expozice Evropský průmyslový kmitočet Frekvence základnových stanic mobilních telefonů Frekvence mikrovlnných trub 50 Hz 50 Hz 900 MHz 1,8 GHz 2,45 GHz elektrické pole magnetické pole výkonová hustota kv/m μt W/m 2 W/m 2 W/m , , výkonová hustota Tabulka 2 Souhrn doporučených limitů ICNIRP* * Hodnoty uvedené v tabulce jsou expozice celého těla. Podmínky měření jsou uvedeny v doporučení. S připravovaným vstupem do EU jsou schvalovány nové zákony a navazující předpisy. Vznikají nové instituce, referenční a akreditovaná pracoviště, která mají zajišťovat kontrolu nad plněním složitých předpisů. Avšak při jejich hlubším studiu lze zjistit, že jednotlivé zákony nejsou harmonizovány. Např. měřením a vyhodnocováním EMP ze zdravotního hlediska se v ČR zabývá příslušná hygienická stanice. Akreditovaná pracoviště měří EMC a vydávají protokoly o shodě a ČTÚ se mimo jiné zabývá ochranou radiového příjmu před rušením. V praxi to vypadá tak, že občan, pokud podá stížnost např. na nevhodné umístění vysílače VKV, je překvapen, jak uplatnění zákonů v praxi funguje. Místně příslušná hygienická stanice provede měření a pokud hodnota nepřevýší 2 W/m 2 (28 V/m), považuje z hlediska ochrany veřejného zdraví tuto věc za vyřízenou záležitost. Tato hodnota však převyšuje povolené emise z hlediska EMC, které jsou 3 V/m. (Při této mezní hodnotě by však spolehlivě nefungovaly žádné elektronické přístroje). Podle zákona o telekomunikacích nesmí docházet k rušení rozhlasového a televizního příjmu a norma ČSN EN stanoví meze odolnosti na 109 dbµv/m, což je 0,3 V/m. Z uvedeného rozboru je zřejmé, že každá z těchto institucí se pohybuje v řádově jiných

17 úrovních. Praktické dopady na obyvatelstvo při řešení konkrétních problémů nikoho nezajímají. Domnívám se, že by bylo vhodné, aby se kompetentní orgány zodpovědné za harmonizaci zákonů tímto problémem zabývaly. Poznámky: 2) RUŠENÍ Je oprávněné položit si otázku, jak bude problém rušení při stále stoupajících požadavcích na počet VKV vysílačů řešit ČTÚ a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v souvislosti s bezpečností letecké dopravy. Vládní nařízení č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením umožňuje, aby všude, bez omezení, elektromagnetické pozadí dosahovalo hodnoty 148,9 dbµv/m, což by prakticky znamenalo zahlcení navigačních přijímačů na palubě letadel tímto vysokým elektromagnetickým polem. (Např. v Brně se již nyní pohybuje EMP v hodnotách od 80 až do 125 dbµv/m.) Legislativa - Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. - Vyhláška MZČR ze dne 3. října 1990 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření (dnes již neplatná vyhláška, použitá pouze pro srovnávací studie). - Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů. - Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. - Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. (Legislativní základ EMC). - Nařízení vlády č. 169/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. - Norma ČSN EN Elektromagnetická odolnost rozhlasových a televizních přijímačů a přidružených zařízení. - Vyhláška MZČR č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazení prací do kategorií. - Stavební zákon č. 50/1976 Sb. Použitá literatura: /1/ ELEKTROMAGNETICKÁ POLE Publikace Světové zdravot. organizace (určeno pro místní orgány státní správy) /2/ MOBILITY č. 2/2002 Lukáš, Novák, Kamarád nebo tichá hrozba /3/ ELEKTROINSTALATÉR č. 2/2001 Ing. F. Halačka, CSc., Požadavky na EZS z hlediska elektromagnetického prostředí /4/ ELEKTROINSTALATÉR č. 1/2003 Ing. Karel Dvořáček, Účinky elektrických a magnetických polí na lidský organismus /5/ Přepočet veličin pole pro výkon antény 1000 W VUT Praha a VUT Brno /6/ Zpráva ČTU č. 129 z října 2002 /7/ Měření městského hygienika Brno ze dne č.j. 3854/02 /8/ Prof. dr. Norbert Leitgeb, Elektromagnetická pole a nespecifické zdravotní symptomy Workshop WHO /9/ Ing. Jan Musil, CSc., Mgr. Hana Pafková, Nehazarduje hlavní hygienik zbytečně? (časopis Hygiena a bezpečnost č. 1/2001) /10/ Holger König, Neviditelná hrozba? Elektromagnetická pole kolem nás (český překlad z němčiny) /11/ Jiří Valenta Slaboproudý obzor č. 2-3/2002, Rušení prostředků letecké navigační služby

18 Elektromagnetické pole a zdravotní rizika (III) Datum: Autor: Ing. Jaroslav Novák Zdroj: Elektroinstalatér 1/2005 Elektromagnetické pole, elektrosmog, znečištění životního prostředí V posledních letech nastalo doslova nasycení prostoru EMP, což způsobuje zejména velké množství mobilních telefonů, které jsou současně aktivovány. (Jsme toho svědky na ulici, v hromadné dopravě atd.) Nutno podotknout, že se nejedná jen o mobilní telefony a základnové stanice GSM, ale přistupují k tomu další zdroje záření. Zaznamenáváme obrovský rozvoj privátních rozhlasových stanic, televizní vysílače, radarové sítě atd. Dále existuje celá řada bezdrátových sítí, a to celostátních i lokálních různého určení, např. záchranného systému, sítě Ministerstva vnitra, hromadné městské dopravy, sítě vojenského určení, naváděcí systémy na letištích, mikrovlnné spojovací systémy atd. Největší boom je však dnes v bezdrátovém Internetu. Každým dnem jsou uváděny do provozu bezdrátové komunikace pro přenos dat třetí generace atd. Málokdo si však uvědomuje, že i když jednotlivé výše uvedené technické prvky vyzařují samy o sobě hodnoty, které nemusí být zdravotně závadné, vzájemně se ovlivňují (interferují, zesilují, zeslabují atd.) a může skutečně záležet na tom, v jakém místě se právě nacházíme. Prostě na tuto skutečnost se hodí staré české přísloví: Stokrát nic umořilo osla. Pro získání představy se pokusím tyto obecně pojmenované zdroje EMP konkretizovat: mobilní sítě GSM, 3 operátoři počet mobilních čísel v ČR asi 9,7 milionu; počet základnových stanic přibližně 10 tisíc v každém kraji; UMTS síť třetí generace. S uvedením do provozu došlo ke skluzu, takže se zavedením se počítá až v roce 2006; Počet zákazníků nejpoužívanější mobilní technologie GSM dosáhl ve světě 1,3 miliardy uživatelů, v roce 2008 se počítá s tím, že mobil bude mít dvě miliardy lidí a v roce 2015 již to budou čtyři miliardy, což je polovina lidstva; VKV-FM vysílače v ČR se překotně budují. Jde zejména o privátní vysílače, kterých je v současné době v provozu asi 230 a ve schvalovacím řízení jsou další; veřejnoprávní rozhlasové vysílače ČRo v současnosti využívá cca 120 vysílačů; televizní vysílače celkový počet asi Přesné aktualizované informace včetně počtu, místa instalace a výkonu najdete na Internetu: a Digitální rozhlasové a televizní vysílání Se zahájením digitálního vysílání se počítá v nejbližších letech jak pro veřejnoprávní, tak pro soukromá média. Očekávají se menší náklady a energetické nároky na vysílání i pozitivní ekologické dopady. Rovněž se očekává snížení vysílaných výkonů, což by bylo jistě pozitivní z hlediska elektrosmogu, ale nutnost souběhu digitálního a analogového vysílání způsobí, že očekávání se nemusí naplnit. Možné trendy vývoje znečišťování životního prostředí: Varianta a) lineární nárůst (odvozený od 60. let minulého století) představuje optimální řešení dané situace, čímž by byla dodržena ekologická zásada trvale udržitelného rozvoje.

19 Varianta b) příznivý vliv digitalizace by se měl dostavit až po roce Varianta c) nejnepříznivější varianta nelineárního nárůstu pokud státní orgány nebudou provádět důsledně dozor a monitoring, zejména ve velkých městech. Neutěšený stav legislativy v ČR Posuzováním vlivu elektromagnetických vln v ČR se zabývá řada institucí a každá má podle svého hlediska jinak nastaveny limity EMP, které se pohybují řádově v jiných úrovních. To by nemuselo vadit, pokud by to nemělo nepříznivé dopady na obyvatelstvo. Pro pochopení souvislostí uvádím konkrétní příklad z praxe pro 1 kw vysílač v pásmu VKV. Instituce - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání - Český telekom. úřad Normalizace Akreditovaná pracoviště EMC, např. EZÚ Legislativní norma Zákon č. 231/2001 Sb. Zákon č. 151/2000 Sb. ČSN EN Zákon č. 22/1997 Sb., o tech. poždavcích na výrobky + - nař. vlády č. 169/1997 včetně novel 282/2000 Sb. Hledisko rušení radiových přijímačů Povolená vzdálenost od vysílače 1825 m odolnost elektronických 182,5 m přístrojů Poznámky - udělování licencí - 7 písm. y, pokud se provozuje zařízení, které způsobuje rušení, ČTÚ má udělit pokutu až do 5 mil. Kč. - stanoví požadavky na rozhlasové přijímače VKV bod dbµ V/m=0,3 V/m legislativně tato oblast obsahuje velký počet norem ČSN EN řady 60 a 61 a je obtížná orientace! a) pro domácnosti platí limit 3 V/m b) pro průmysl. podniky. 10 V/m (3 V/m podklad pro výpočet

20 vzdálenosti) MZČR, hl. hygienik ČR + orgány veřejného zdraví Nařízení vlády č. 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením zdravotní rizika 19,6 m podklad pro výpočet vzdálenosti je 2 W/m 2 (28 V/m). Toto vládní nařízení zneužívají vlastníci či operátoři vysílačů, protože podle této normy mohou postavit 1KW VKV vysílač 19,6 m od obydlí a vysílač GSM 10 W je možné si postavit i do ložnice. Tab. 1 Posuzování vlivu elektromagnetických vln 1kW vysílače v pásmu VKV jednotlivými institucemi v ČR Komentář k tabulce 1 Pro kvalitní příjem rozhlasu by měla být minimální vzdálenost radiopřijímače od vysílače asi m, což odpovídá 0,3 V/m. Z hlediska EMC (nemá-li docházet k rušení příjmu při poslechu rádia nebo dokonce k porušení jeho funkčnosti) je minimální vzdálenost radiopřijímače od vysílače 182,5 m, a pokud použijeme přijímač ve vzdálenosti bližší, než je uvedeno, výrobce negarantuje případnou poruchu přístroje, to odpovídá 3 V/m. V průmyslových areálech může být až 10 V/m. Zdravotní rizika připouští vládní nařízení č. 480/2000 Sb. až od hodnot 28 V/m v pásmu VKV, což je náš analyzovaný příklad. (Pro úplnost dodávám, že u vyšších frekvencí, na kterých pracují mobilní telefony, je maximální povolená hodnota 58 V/m.) To znamená, že budeme-li se řídit zdravotními normami, pak nám může být 1 kw vysílač postaven 19,6 m od našeho bydliště, protože podle zdravotních limitů je náš organismus 10x odolnější než elektronické přístroje. Postaví-li vám vysílač v bezprostřední blízkosti vašeho bydliště, dochází k rušení příjmů radiopřijímačů, televize, poruchám ostatní elektroniky atd., pak jediné možné řešení je odvolat se na takzvanou vyšší právní normu, v tomto případě na telekomunikační zákon, a musí se vám podařit, že nežádoucí zdroj záření bude odstraněn. Paradoxní je, že preventivně nás před neionizujícím zářením chrání telekomunikační zákon spolu s normami EMC a ne zákony pro zdraví lidu. Každý si asi položí otázku, proč technické normy jsou mnohem přísnější než normy zdravotní. Domnívám se, že limity jsou odvozeny od potřeb mobilní komunikace. Konkrétně, pokud telefonujeme s mobilním telefonem, který máme přiložen k hlavě, je náš mozek ozařován intenzitou

21 elektromagnetického pole V/m, což odpovídá výkonu přibližně 1 W (viz tab. 2). Uvedený výkon potřebuje mobilní telefon k tomu, aby se zajistilo bezpečné spojení se základnovou stanicí GSM. A tyto hodnoty odpovídají hygienickým normám, protože jinak by museli hygienici používání mobilních telefonů zakázat, což si nikdo z nás nepřeje. Tato intenzita je však vyzařována pouze po dobu, kdy z mobilního telefonu voláme, což není 24 hodin denně. Podle mého názoru je však v hygienické normě tato hodnota chybně povolena obecně (tedy ne pouze pro mobilní telefony), takže ji lze zneužít i pro zařízení, která to pro svou funkci nepotřebují a na rozdíl od mobilních telefonů jsou v provozu 24 hodin denně. Vzdálenost Výkon mobilního telefonu od antény mobilního telefonu 0,25 W 0,5 W 1 W 2 W cm níže uvedená intenzita je ve V/m 100 2,7 3,8 5,4 7,7 75 3,6 5,1 7,3 10,3 50 5,5 7,6 10,8 15, ,9 15,2 21,8 30, ,4 38,0 54,7 77,5 8 34,2 47,5 68,4 96,8 5 54,7 76,0 109,0 155,0 Zdravotní limity: - pro 900 MHz je výkonová hustota 4,5 W/m 2, což odpovídá 41 V/m - pro 1800 MHz je výkonová hustota 9 W/m 2, což odpovídá 58 V/m Tab. 2 Z tabulky lze vyčíst, jakou intenzitu E [V/m] vyzařují mobilní telefony o výkonu od 0,25 do 2 W do vzdálenosti od 5 cm do 1 m. Komentář k tabulce 2 Z metodických důvodů je tabulka zpracována pro čtyři vyzařované výkony: 0,25 W, 0,5 W, 1 W a 2 W, a to z toho důvodu, že mobilní telefony nejsou nastaveny na konstantní výkon, ale jejich výkon se průběžně mění podle místa stanoviště, ze kterého uživatel volá. Z tabulky je zřejmé, že pracuje-li mobilní telefon s výkonem 0,25 W ve vzdálenosti 8-10 cm (tato vzdálenost je počítána ke středu mozku, tedy máme-li mobil přiložen k ušnímu boltci), splňuje zdravotní limit V/m vždy. Vyzařuje-li však mobilní telefon 1 W, dochází již zpravidla k překročení stanovených limitů. Jak jsme již uvedli, každý mobilní telefon mění svůj vyzařovaný výkon podle příjmových podmínek. (Tedy od intenzity signálu v místě příjmu, např. pokud používáme mobil v autě, jsme v elektromagnetickém stínu, a aby byla zajištěna komunikace, mobilní telefon musí automaticky zvednout svůj výkon případně až na max. 2 W, což je mnohem rizikovější, než voláme-li venku. Z tabulky zjistíme pro tento případ, kdy máme telefon 10-8 cm od středu mozku, hodnotu 77,5-96,8 V/m a u dětí, které mají menší hlavu, je riziko ještě vyšší. Proto je vhodné používat handsfree sady nebo alespoň držet telefon dále od hlavy.) Hodnocení zdravotních rizik Zdravotní rizika se posuzují v ČR od roku 2000 podle nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Uvedené vládní nařízení je složitě koncipováno (pro definování veličin jsou použity složité matematické vzorce integrály, mocniny, odmocniny atd.). Schází ale vysvětlení, jak se přišlo na tak vysoké přípustné hodnoty expozice elektrických a magnetických polí. Autoři vládního nařízení se odvolávají na doporučení komise Rady Evropy ICNIRP, je ale zarážející, že dané