DATABÁZE ZRUŠENÝCH DRAH V ČR

Transkript

1 DATABÁZE ZRUŠENÝCH DRAH V ČR LEDEN 2010 Databáze byla realizována v rámci Národního programu výzkumu MD ČR (č. CG ). PODPROGRAM - Rozvoj infrastruktury a dopravní obsluhy území TEMATICKÝ OKRUH - Rozvoj dopravních cest, cyklistické a pěší dopravy DÍLČÍ TÉMA - Vytváření principů, metod, standardů rozvoje infrastruktury cyklistických stezek DRÁŽNÍ STEZKY 1

2 OBSAH 1 SHRNUTÍ NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM RUŠENÝCH DRAH Rušení drah v ČR Nakládání s majetkem ve správě SŽDC, s.o MAPOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STEZEK Metodika sběru dat o drážních stezkách Drážní stezky mapované v roce Drážní stezka Adamov Drážní stezka Bzenec Veselí nad Moravou Drážní stezka Dasnice Habartov Drážní stezka Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou Drážní stezka Hrochův Týnec - Chrast Drážní stezka (Hrušovany nad Jevišovkou) Hevlín (Laa an der Thaya) Drážní stezka Jablonné v Podještědí Svor Drážní stezka Kladno Nučice Drážní stezka Kladno Zvoleněves Drážní stezka Kostelec u Heřmanova Městce Vápenný Podol Drážní stezka Kyjov Mutěnice Drážní stezka Lovečkovice Verneřice Drážní stezka Novosedly (Alt Prerau) Drážní stezka Opava (Pilszcz) Drážní stezka Ostrava (Hrabová Nová Bělá) Drážní stezka Ostrov Jáchymov Drážní stezka Plzeň Chrást (Rokycany) Drážní stezka Počerady Vrskmaň (Chomutov) Drážní stezka Smidary Vysoké Veselí Drážní stezka Smiřice Hněvčeves Drážní stezka Tochovice Bohostice Drážní stezka (Velké Březno) Zubrnice Úštěk Drážní stezka Vsetín (centrum Jasenice) Drážní stezky mapované v roce Drážní stezka Kuřim Veverská Bitýška Drážní stezka Ždánice Uhřice Drážní stezky Brno Tišnov Drážní stezka Cheb Slapany (Waldsassen) Drážní stezka Česká Lípa Kamenický Šenov Drážní stezka Česká Lípa Vlčí Důl (Dobranov) Drážní stezka Frýdlant Heřmanice Drážní stezka Lupěné Hoštejn Drážní stezka Polička Drážní stezka Praha hl. n. Praha-Libeň (Nové spojení) Drážní stezka Praha-Vysočany Drážní stezka Čachovice-Loučeň Drážní stezka Dobrovice - Rokytňany Drážní stezka Benátky nad Jizerou - Zdětín Drážní stezka Skalsko Bezno Chotětov Drážní stezka Chotětov Brodce Drážní stezka Křimov- Reitzenhain Drážní stezka Otvice Vrskmaň Drážní stezka Přibyslav Sázava Drážní stezka Nezamyslice-Morkovice DRÁŽNÍ STEZKY 2

3 3.4 Přehled ohrožených železnic Železniční trať Bošice Bečváry (013) Železniční trať Holice Borohrádek (016) Železniční trať Moravany Chrudim Heřmanův Městec (016 a 017) Železniční trať Opočno Dobruška (028) Železniční trať Jablonec nad Jizerou Rokytnice nad Jizerou (042) Železniční trať Královec Žacléř (043) Železniční trať Bakov nad Jizerou Dolní Bousov Kopidlno (063) Železniční trať Libuň Lomnice nad Popelkou (064) Železniční trať Rumburk Panský Mikulášovice (084 a 085) Železniční trať Lužec nad Vltavou Vraňany Straškov Zlonice (094 a 095) Železniční trať Račiněves Libochovice (096) Železniční trať Čížkovice Obrnice (113) Železniční trať Středokluky Podlešín (121) Železniční trať Krupá Kolešovice (125) Železniční trať Děčín Oldřichov (132) Železniční trať Chomutov Vejprty (137) Železniční trať Loket Krásný Jez (144) Železniční trať Aš Hranice (148) Železniční trať Kadaň Vilémov Kaštice nebo Kadaňský Rohozec (164 a 165) Železniční trať Svojšín Bor (178) Železniční trať Březnice Rožmitál pod Třemšínem (204) Železniční trať Čelákovice Mochov (233) Železniční trať Hrušovany nad Jevišovkou Hevlín (245) Železniční trať Bruntál Malá Morávka (312) Železniční trať Nový Jičín Hostašovice (326) DRÁŽNÍ STEZKY 3

4 1 SHRNUTÍ Zrušené dráhy (železniční tratě a vlečky) tvoří společně s opuštěnými dráhami širší skupinu tzv. neprovozovaných drah: a) opuštěné (se zastavenou dopravou) není na nich uskutečňována ani osobní ani nákladní doprava. K zastavení drážní dopravy dochází např. v důsledku nerentabilnosti provozování železnice nebo špatného technického stavu. Pokud vlastníkem celostátní či regionální tratě není stát a daný vlastník není schopen zajistit její provozuschopnost, musí ji nabídnout k odkoupení státu (Ministerstvu dopravy); b) zrušené na základě žádosti vlastníka rozhoduje o zrušení dráhy příslušný drážní správní úřad, tj. Ministerstvo dopravy v případě celostátní nebo regionální tratě, Drážní úřad u vlečky nebo obec, v jejímž katastru se nachází speciální dráha. Zrušením přechází dráha z režimu zákona o dráhách do režimu zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a to včetně všech svých součástí. Na základě informací převzatých od Drážního úřadu a z elektronické verze Historie železničních tratí ČR 2007, jejímž tvůrcem je Pavel Sekera, byl vytvořen detailní přehled neprovozovaných železnic v ČR. Níže uvádíme sumární informace o neprovozovaných dráhách v ČR, a to dle jejich kategorie a umístění. Neprovozované dráhy v ČR celkem (k ) 1136,5 km z toho: - zrušené úseky železničních tratí (Z) 426,5 km - přeložené úseky železničních tratí (P) 292,0 km - plánované přeložky železničních tratí (L) 175,5 km - úseky železničních tratí bez dopravy (B) 64,7 km - nedostavěné úseky železničních tratí (N) 48,1 km - zrušené vlečky (V) 129,7 km Z výše uvedeného přehledu lze vyčíst, že celková délka neprovozovaných železnic v ČR činila k začátku května roku 2007 celkem 1136,5 km, z toho více než polovinu tvořily zrušené a přeložené úseky železničních tratí. Více než 10% se na celkové délce neprovozovaných drah podílely zrušené vlečky a asi 5% činily opuštěné úseky železnic. Navíc je evidováno dalších 175,5 km plánovaných přeložek tratí, převážně v souvislosti s modernizací prioritních železničních koridorů. Neprovozované dráhy v ČR celkem (k ) 1136,5 km z toho: - Jihočeský kraj 70,0 km - Jihomoravský kraj 81,3 km - Karlovarský kraj 99,1 km - Královéhradecký kraj 22,6 km - Liberecký kraj 59,6 km - Moravskoslezský kraj 133,1 km - Olomoucký kraj 27,4 km - Pardubický kraj 56,8 km - Plzeňský kraj 87,5 km - Praha 61,0 km - Středočeský kraj 128,0 km - Ústecký kraj 245,7 km - kraj Vysočina 29,4 km - Zlínský kraj 35,0 km DRÁŽNÍ STEZKY 4

5 Nejvíce neprovozovaných železnic můžeme nalézt v Ústeckém kraji. Jedná se zejména o tratě a vlečky, které padly za oběť povrchové těžbě hnědého uhlí. Možnost jejich dalšího využití pro budování stezek pro bezmotorovou dopravu je téměř nulová. Podobně lze i v jiných krajích nalézt zrušené železniční tratě a vlečky, které již byly rozprodány, zastavěny či jinak znehodnoceny. Uvedená čísla tedy ne zcela vypovídají o skutečné využitelnosti neprovozovaných železnic pro konverzi na stezky pro bezmotorovou dopravu. Proto bude v následujících fázích projektu realizováno terénní šetření o využitelnosti vybraných neprovozovaných železnic pro uvedené účely. Daný materiál dále obsahuje: Přehled zrušených železničních tratí a vleček v ČR Databáze neprovozovaných drah vychází z informací shromážděných v databázi Historie železničních tratí ČR 2007, jejímž tvůrcem je Pavel Sekera, a z informací Drážního úřadu. Z těchto zdrojů vyplývá, že k bylo v ČR evidováno 1136,5 km neprovozovaných železničních tratí a vleček. Analýza legislativních podmínek pro nakládání s majetkem souvisejícím s rušenými dráhami V ČR se pod souhrnným pojmem železnice neboli dráha rozumí celostátní a regionální železniční tratě, vlečky a speciální (např. tramvajové) dráhy. Zatímco většina železničních tratí, které tvoří drtivou většinu všech drah na území ČR, je ve státním vlastnictví, většina vleček patří soukromým podnikům a tramvajové dráhy obcím. Rušení drah v ČR podléhá ustanovením zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů a částečně i Metodickému pokynu č. 1/2005 Ministerstva dopravy. Návrh na zrušení dráhy podává její vlastník a to příslušnému správnímu drážnímu úřadu, kterým může být Ministerstvo dopravy (železniční tratě), Drážní úřad (vlečky) nebo města a obce (tramvajové tratě). Podle zákona č. 77/2002 Sb. o transformaci Českých drah, vykonává správu drah ve vlastnictví státu, a tedy i nakládání s rušenými dráhami, Správa železniční dopravní cesty, s.o. (SŽDC). Jedná se zejména o železniční spodek a svršek. Vlastnictví výpravních budov a souvisejícího majetku podle tohoto zákona připadl Českým drahám a.s. Souhlas s převodem majetku dávají příslušné orgány obou organizací, v případě SŽDC pak i vláda. Mapování drážních stezek Z přehledu zrušených drah zpracovaného v roce 2007 bylo vybráno a popsáno celkem 43 realizovaných, plánovaných nebo potenciáních projektů drážních stezek. Zpracované profily jednotlivých projektů tvoří základ databáze drážních stezek, která v ČR dosud neexistuje a jejímž cílem je umožnění výměny zkušeností a informací mezi realizátory projektů. Průzkum ukázal, že s postupujícím časem města a obce stále více počítají s využitím těles zaniklých tratí pro budování držních stezek ve svých územněplánovacích dokumentacích. Tomuto faktu nahrává možnost získat financování z fondů EU a SFDI. K tomuto seznamu je ještě přidáno seznam dalších 25 ohrožených tratí. DRÁŽNÍ STEZKY 5

6 2 NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM RUŠENÝCH DRAH 2.1 RUŠENÍ DRAH V ČR Pokud se železnice, která přestala plnit funkci dopravní obslužnosti, stane trvale nepotřebnou, může dojít na návrh vlastníka k jejímu zrušení. Přitom je nutno postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož poslední větší vlna rušení železničních tratí v ČR proběhla v 70. letech 20. století, jsou zkušenosti správních drážních úřadů s rušením železnic poměrně malé. Z toho důvodu vydalo Ministerstvo dopravy s účinností od Metodický pokyn č. 1/2005, jehož úkolem je sladit postup správních drážních úřadů v procesu rušení drah. Zrušením natrvalo zaniká právní statut dráhy jako cesty určené k pohybu drážních vozidel. Návrh na zrušení dráhy může podat jen její vlastník. K návrhu je povinen připojit zejména: doklad o vlastnictví dráhy a doklady prokazující vlastnické právo ke stavbám a pozemkům; podkladovou studii pro zrušení dráhy, obsahující situační výkres dráhy (určení počátku a konce rušené dráhy) a seznam součástí rušené dráhy (budov, technického zařízení atd.); doklad o splnění povinnosti nabídnout dráhu k provozování jiným provozovatelům. O zrušení dráhy rozhoduje příslušný správní drážní úřad, který je povinen postupovat dle ustanovení zákona o dráhách. Příslušnými správními drážními úřady jsou: a) Ministerstvo dopravy (po dohodě s Ministerstvem obrany) v případě celostátních nebo regionálních železničních tratí; b) Drážní úřad v případě vleček; c) územně příslušná obec v případě tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové dráhy. O zahájení správního řízení o zrušení dráhy vyrozumí správní úřad všechny účastníky řízení, zejm. vlastníka železnice, vlastníky zaústěných železnic, provozovatele dráhy, příslušné obce a kraje apod. Po projednání věci s účastníky řízení a ověření dokladů přiložených k návrhu na zrušení dráhy vydá drážní správní úřad rozhodnutí, v němž stanoví den zrušení dráhy. Tímto dnem přestává pro zrušenou dráhu platit právní režim zákona o dráhách a začíná platit režim zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). To se vztahuje také na všechny součásti dráhy, vyjmenované pro jednotlivé druhy železnic ve vyhlášce č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů. Vlastník je v případě zrušení dráhy povinen: do 30 dnů ohlásit na katastrálním úřadu změny údajů katastru, týkající se jeho nemovitostí; při úmyslu využít stavbu zrušené železnice k jinému účelu musí podat příslušnému speciálnímu stavebnímu úřadu návrh na změnu užívání stavby; udržovat stavbu zrušené dráhy ve stavu, který nesmí ohrožovat život nebo zdraví osob a veřejný zájem z hlediska požárního, bezpečnostního, ekologického a estetického; může požádat speciální stavební úřad o povolení k odstranění stavby. Stezku pro bezmotorovou dopravu je na drážním tělese možné vybudovat až po zrušení železnice. Přitom je potřeba příslušnému speciálnímu stavebnímu úřadu podat návrh na změnu užívání stavby. 2.2 NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM VE SPRÁVĚ SŽDC, S.O. Vlastníkem železniční infrastruktury celostátní i regionální dráhy (včetně zařízení nezbytných k provozu a pozemků) je Správa železniční dopravní cesty. Jedná se o státní organizaci, která je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku a která je způsobilá vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. Vrcholným orgánem SŽDC je správní rada, jejíž členy jmenuje DRÁŽNÍ STEZKY 6

7 vláda ČR. Za závazky SŽDC ručí stát a její právní poměry se řídí přiměřeně zákonem č. 77/1997 Sb. o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. SŽDC hospodaří s majetkem státu vymezeným v transformačním zákoně č. 77/2002 Sb. Jedná se zejména o majetek, který tvoří železniční dopravní cestu: a) železniční spodek a svršek, b) železniční přejezdy a přechody, c) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům provozu dráhy, d) automatizační a zabezpečovací zařízení, elektrická zařízení, e) pozemky v obvodu dráhy. Majetek, který tvoří železniční dopravní cestu, nemůže SŽDC bez souhlasu vlády učinit předmětem vkladu do jiné společnosti, zástavního práva, ručení nebo kupní smlouvy. Dočasně nepotřebný majetek tvořící železniční dopravní cestu je v souladu s ustanoveními Občanského zákoníku pronajímán třetím osobám. Trvale nepotřebný majetek je dle podmínek stanovených v transformačním zákoně nabízen k odprodeji. K případnému pronájmu či prodeji majetku, s nímž SŽDC hospodaří, musí udělit předchozí souhlas i správní rada SŽDC. Prodej majetku, který tvoří železniční dopravní cestu, musí následně odsouhlasit vláda ČR. V případě pozemků souvisejících se zrušenými železnicemi preferuje SŽDC jejich prodej před pronájmem, neboť tento majetek považuje za trvale nepotřebný a SŽDC nemá zájem se o tento majetek jakýmkoliv způsobem dále starat. Cena za převod se stanovuje na základě znaleckého posudku a zůstatkové účetní hodnoty majetku, přičemž existuje určitý prostor pro vyjednávání o konečné ceně. Garanta optimální ceny z hlediska celospolečenského významu liniových staveb tratí na sebe může vzít v rámci schvalovacího procesu i vláda ČR. Bezúplatný převod opuštěného drážního tělesa obcím, které na něm mohou vybudovat cyklostezku. Státní organizace Správa železniční dopravní cesty sice nemůže bez souhlasu vlády bezúplatně převádět majetek železniční dopravní cesty na třetí osobu, ani učinit majetek, který tvoří železniční dopravní cestu, předmětem vkladu do jiné společnosti, zástavního práva, ručení nebo kupní smlouvy. Tento majetek též nelze postihnout výkonem rozhodnutí. Nicméně od byl rozšířen par. 20 odst. 4 zákona č. 77/2002 Sb. o možnost bezúplatného převodu majetku, podmíněného souhlasem vlády. DRÁŽNÍ STEZKY 7

8 3 MAPOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STEZEK 3.1 METODIKA SBĚRU DAT O DRÁŽNÍCH STEZKÁCH Metodika pro mapování drážních stezek je následující Struktura dat Kategorie Sledované údaje Popis 1. Identifikace A. Evidenční číslo Jednoznačný identifikátor. dráhy B. Délka a průběh vedení Délka zrušené dráhy. Názvy významných měst a obcí, jejichž katastry dráha prochází. C. Kategorie dráhy Přiřazení příslušné hodnoty: celostátní trať, regionální trať, vlečka. D. Zrušení dráhy Datum zrušení dráhy. E. Počet kolejí Počet kolejí před zrušením dráhy. 2. Charakteristika dráhy 3. Charakteristika drážní stezky F. Rozchod kolejí Rozchod kolejí před zrušením dráhy. A. Stav železničního spodku (zemní Zhodnocení stavu železničního těleso, mosty, tunely, atd.) spodku dráhy. B. Stav železničního svršku Zhodnocení stavu železničního (kolejnice, pražce, atd.) svršku dráhy.. C. Doprovodná infrastruktura (zejm. Zhodnocení stavu nemovitostí nemovitosti související souvisejících s dráhou. s provozováním drážní dopravy) A. Stav Přiřazení příslušné hodnoty: realizovaná, plánovaná, potenciální. B. Délka, šířka a průběh vedení Délka a šířka drážní stezky. Názvy významných měst a obcí, jejichž katastry dráha prochází. C. Nákladovost Skutečné nebo plánované náklady na výstavbu drážní stezky. D. Návaznost Návaznost drážní stezky na stávající cyklistickou infrastrukturu v regionu. E. Využitelnost Zhodnocení využitelnosti drážní stezky z hlediska cyklodopravy a cykloturistiky. F. Zainteresovaná města, obce, příp. instituce Zhodnocení postoje klíčových měst a obcí, příp. institucí k přeměně zrušené dráhy na drážní stezku. Sběr dat proběhl: terénním šetřením tímto způsobem byly zjišťovány zejména údaje o infrastruktuře dráhy, součástí bylo i pořizování fotodokumentace; šetřením od stolu tímto způsobem budou zjišťována zejména identifikační data a data o jejích souvislostech s cyklodopravou. DRÁŽNÍ STEZKY 8

9 3.2 DRÁŽNÍ STEZKY MAPOVANÉ V ROCE 2009 V roce 2009 byly analyzovány následující drážní stezky: 1. Adamov (vlečka) 2. Bzenec Veselí nad Moravou (úzkorozchodná nákladní dráha) 3. Dasnice Habartov (vlečka) 4. Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou (vybrané úseky v návaznosti na rok 2008) 5. Hrochův Týnec Chrast 6. (Hrušovany nad Jevišovkou) Hevlín (Laa an der Thaya) 7. Jablonné v Podještědí Svor 8. Kladno Nučice (vlečka) 9. Kladno Zvoleněves 10. Kostelec u Heřmanova Městce Vápenný Podol 11. Kyjov Mutěnice 12. Lovečkovice Verneřice 13. Novosedly (Alt Prerau) 14. Opava (Pilszcz) 15. Ostrava (Hrabová Nová Bělá) (tramvaj a nedostavěná železnice) 16. Ostrov - Jáchymov 17. Plzeň Chrást (Rokycany) 18. Počerady Vrskmaň (v návaznosti na rok 2008) 19. Smidary Vysoké Veselí 20. Smiřice Hněvčeves 21. Tochovice Bohostice (vlečka) 22. (Velké Březno) Zubrnice Úštěk 23. Vsetín (centrum Jasenice) (vlečka) Drážní stezka Adamov Evidenční číslo: JMK004; Jihomoravský kraj Délka a průběh: 0,7 km; pravý břeh řeky Svitavy v Adamově Kategorie dráhy: Bývalá vlečka Zrušení dráhy: Zrušená (2003) Vlečka v Adamově sloužila pro napojení dvou adamovských výrobních areálů společnosti ADAST na železniční trať Brno Česká Třebová. Místem napojení byla železniční stanice Adamov. Vlečka byla zrušena v roce 2003 v souvislosti s hospodářskými problémy společnosti ADAST a s výstavbou železničního koridoru, která vedla k úpravám kolejiště železniční stanice Adamov. Nevyužité těleso bývalé vlečky prochází v délce přibližně 700 metrů po pravém břehu řeky Svitavy a je dodnes velmi dobře patrné. Součástí vlečky je i dosud dochovaný most přes řeku, který je využíván pro silniční dopravu. Těleso vlečky je dnes ve vlastnictví dvou soukromých společností. V současné době neuvažuje Město adamov ani jiný subjekt o využití drážního tělesa bývalé adamovské vlečky pro účely vybudování cyklostezky. Přesto by výstavba cyklostezky v daném úseku byla vhodná, protože vzniklá stezka by představovala jednu ze základních variant vedení cyklostezky podél řeky Svitavy Adamovem (po této trase přitom vede v úseku Brno Olomouc i cyklotrasa 5, Jantarová stezka a Greenway Krakov Morava Vídeň a úsek bude s velkou pravděpodobností i koridorem pro páteřní síť tras EuroVelo), které je v současné době řešeno neuspokojivě s využitím frekventované silnice II/374. Nový úsek drážní stezky by se také mohl stát jedním ze základních kamenů revitalizace nevyužitého území v blízkosti řeky na městskou nábřežní promenádu, protože rekreační plochy v průmyslovém Adamově sevřeném v úzkém a hlubokém údolí citelně chybí. Drážní stezka by v tomto smyslu měla význam i jako přirozená spojnice dvou územně oddělených adamovských urbanistických celků Horka a Ptačina, které je dnes nedostatečné. DRÁŽNÍ STEZKY 9

10 Vlečka přechází silnici do centra a vede podél ní Těleso vedoucí k ADASTU Drážní stezka Bzenec Veselí nad Moravou Evidenční číslo: JMK005; Jihomoravský kraj Délka a průběh: 5,1 km; Bzenec-Kolonie Veselí nad Moravou Kategorie dráhy: Bývalá úzkorozchodná nákladní dráha Zrušení dráhy: Zrušená ( ) Rozchod kolejí: 790 mm Hlavním důvodem pro výstavbu nákladní dráhy byla přeprava řepy do cukrovaru v Moravském Písku v sousedství Bzence. Parní drážku vybudoval v roce 1881 velkostatek hraběte Bedřicha Chorinského, a proto bývá dosud označována také jako Chorinka. Trať původně pokračovala až do Tasova a její celková délka dosahovala přibližně 12 kilometrů (dále z hlavní trati vedlo několik krátkých odbočných větví). Na dráze byl pravděpodobně již od počátku až do likvidace zaveden parní provoz, technické zázemí trati se nacházelo nedaleko zámku ve Veselí nad Moravou. Na trati byla zavedena také příležitostná osobní doprava, která sloužila především pro soukromé jízdy panstva (pro tento účel bylo také u veselského zámku zřízeno kryté nástupiště). Během provozu na trati došlo v okolní krajině k výrazným změnám, protože v třicátých letech byl vybudován Baťův kanál pro plavbu nákladních lodí a dále odlehčovací kanál Nová Morava, které musela trať překonat novými mosty, z nichž ten přes Baťův kanál byl dokonce zdvihací. Provozu na drážce se stalo osudným poškození na konci druhé světové války, protože po jejím skončení již pravděpodobně nikdy nebyla obnovena v původním rozsahu a doprava zde byla v roce 1947 ukončena. V roce 1996 se v souvislosti s rozvojem Baťova kanálu objevily sporadické snahy obnovit provoz na drážce jako turistickou atrakci. Těleso dráhy je z velké části zachováno v terénu v úseku Bzenec (podjezd) Veselí nad Moravou, úseky vedené zástavbou naopak již zanikly. Na dráze se ovšem nedochovaly mosty přes Novou Moravu ani přes Baťův kanál a menší části bývalého drážního tělesa jsou ve vlastnictví soukromých vlastníků. Minimálně jeden mezilehlý úsek bývalé dráhy pak již není veden ani jako samostatná katastrální parcela a je součástí rozsáhlého zemědělského pozemku. Úvahy o vybudování drážní stezky v úseku Bzenec Veselí nad Moravou vzešly z iniciativy Města Bzence, které v současné době podniká první přípravné kroky k případné realizaci tohoto cíle. Vybudování stezky Bzenec Veselí nad Moravou ve stopě bývalé drážky by přitom bylo velmi účelné, protože mezi oběma turisticky atraktivními oblastmi Kyjovska a Veselska v současné době neexistuje přímočaré a bezpečné cyklistické (ani pěší) spojení a situaci navíc komplikují tři obtížně překonatelné vodní koridory ležící mezi začátkem a koncem potenciální drážní stezky. Pokud bude drážní stezka vybudována, pravděpodobně se stane součástí atraktivní nabídky Moravských vinařských stezek i cyklistických tras v sousedství Moravy a Baťova kanálu. Současně je velmi pravděpodobné, že právě v tomto prostoru se v budoucnosti napojí trasa EuroVelo od Brna přes DRÁŽNÍ STEZKY 10

11 Slavkov na koridor řeky Moravy. V neposlední řadě by novou bezpečnou stezku mohli využívat obyvatelé Kyjovska a Veselska při svých cestách do školy a do zaměstnání. Těleso v blízkosti řeky zčásti využívá cesta 1 Most ve veselském zámeckém parku Drážní stezka Dasnice Habartov Evidenční číslo: KVK002; Karlovarský kraj Délka a průběh: 4,9 km; Dasnice Bukovany Habartov Kategorie dráhy: Bývalá vlečka Zrušení dráhy: Zrušená (??) Železniční vlečka byla vybudována nejprve jako napojení uhelných dolů Lítov a Medard-Libík a s rozvojem těžby zajišťovala dopravu i do dalších důlních provozů (například Dukla) situovaných do prostoru mezi Habartovem, Bukovany a Chlumem Svaté Maří. Vlečka byla zrušena pravděpodobně na samém konci 20. století v souvislosti s ukončením těžby uhlí v přilehlých povrchových lomech. Vlečka byla zaústěna do železniční stanice Dasnice na trati Karlovy Vary Cheb. V současné době je kolejový svršek z tělesa vlečky kompletně odstraněn a takto zakonzervované těleso slouží ve většině délky jako nezpevněná stezka pro pěší a terénní cyklisty. Těleso vlečky je včetně mostních objektů v celé délce ve vlastnictví důlní společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce. Začátek bývalé vlečky (železniční stanice Dasnice) leží v těsné blízkosti budované cyklostezky Ohře a vlečka končí na západním okraji budoucí rozsáhlé rekreační zóny s jezerem Medard vznikajícím zatopením stejnojmenného lomu. Celá trasa vlečky je navíc vedena bezkolizně příjemným údolím Habartovského potoka. Z těchto důvodů je těleso vlečky velmi vhodné k napojení rekreační zóny Medard na cyklostezku Ohře pro nemotorovou dopravu. Ke stejnému závěru dospěla také studie vedení cyklistických tras v oblasti budoucí rekreační zóny pořízená Karlovarským krajem, kde je trasa s využitím bývalé vlečky (Dasnická) rovněž uvedena a znázorněna i v grafické příloze. Vlečku by bylo možné využít i pro tvorbu delších okružních tras, protože na východním okraji zóny bude další napojení na město Sokolov. Další předností uvažované výstavby cyklostezky je i shodný vlastník a investor rekreační zóny s vlastníkem bývalé vlečky. 1 DRÁŽNÍ STEZKY 11

12 Ukázka studie, která počítá s cyklistickým využitím tělesa vlečky (dole uprostřed) Drážní stezka Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou Evidenční číslo: VYS002; kraj Vysočina Délka a průběh: 12,7 km; Havlíčkův Brod Pohled Stříbrné Hory Přibyslav 8,0 km; Sázava Hamry nad Sázavou Žďár nad Sázavou Kategorie dráhy: Bývalá lokální trať Zrušení dráhy: Zrušená ( ) V roce 2008 byl v rámci výzkumného projektu SONDA popsán nedávno zrušený úsek trati Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou mezi Přibyslaví a Sázavou, kde je po likvidaci železničního svršku v roce 2006 plánována výstavba drážní stezky. (V lednu 2010 bude do ROP Severovýchod podána žádost o dotaci na výstavbu cyklostezky.) Ze zrušené staré železniční trati Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou se ovšem zachovalo množství dalších úseků, které by bylo možné využít pro vybudování souvislé drážní stezky údolím řeky Sázavy mezi Havlíčkovým Brodem, Přibyslaví a Žďárem nad Sázavou. V první řadě se jedná o úsek Žďár nad Sázavou Sázava, který je již prakticky pro pěší a cyklisty propojen a z určité části je k tomu využito i těleso zrušené železnice. Případná výstavba drážní stezky mezi Havlíčkovým Brodem a Přibyslaví by již byla komplikovanější vzhledem k více místům úrovňového křížení starého tělesa s novou hlavní tratí a vzhledem k několika chybějícím velkým mostům a zatím se o výstavbě drážní stezky v tomto úseku neuvažuje. Pokud by došlo k výstavbě dílčích nebo souvislých úseků drážní stezky mezi Havlíčkovým Brodem, Přibyslaví a Žďárem nad Sázavou, bylo by vhodné na novou stezku přeložit stávající vedení Posázavské trasy (cyklotrasa 19). 2 DRÁŽNÍ STEZKY 12

13 Drážní těleso u Sázavy slouží jako cesta 3 Na trati se nacházely zajímavé stavby Drážní stezka Hrochův Týnec - Chrast Evidenční číslo: PAK002; Pardubický kraj Délka a průběh: 11,0 km; Hrochův Týnec Rosice Chrast Kategorie dráhy: Bývalá lokální trať Zrušení dráhy: Zrušená ( a 2005) Trať Hrochův Týnec Chrast byla vybudována původně jako vedlejší větev místní dráhy Heřmanův Městec Hrochův Týnec Borohrádek a sloužila především pro dopravu řepy do týneckého cukrovaru. Osobní doprava na trati byla spíše symbolická, její rozsah se zvýšil až po zavedení motorových vozů do běžného železničního provozu. Přesto se již brzy ukázalo, že víceméně tangenciální trasa celé soustavy lokálek vzhledem k regionálním centrům (Chrudim, Pardubice) není pro osobní dopravu příliš výhodná. Původní hlavní větev místní dráhy zatím zůstává v provozu (ačkoli jeho rozsah je zejména v okrajových úsecích Heřmanův Městec Chrudim a Holice Borohrádek už jen symbolický), ale na odbočné větvi Hrochův Týnec Chrast byl pro nerentabilitu provoz zastaven již v roce 1978 a o dva roky později byla trať oficiálně zrušena. Jako vlečka zůstal až do roku 2005 zachován pouze úsek Chrast Chrast město, ale v současné době je už i tento poslední zbytek provozované tratě minulostí. Po zrušení tratě byly postupně v celé její délce vytrhány koleje a bývalé traťové těleso bylo ponecháno svému osudu s výjimkou krátkého počátečního úseku v Hrochově Týnci, který byl využit jako silnice. Zbytek traťového tělesa zůstal zachován jako cesty nebo alespoň v terénních náznacích, ačkoli některé jeho části byly prodány do soukromých rukou. Zděné staniční budovy na zrušeném úseku tratě (Chrast město a Rosice) jsou zpravidla využity k bydlení. O výstavbě drážní stezky mezi Hrochovým Týncem a Chrastí dosud nikdo neuvažoval, nebo se alespoň zprávy o takovém plánu nepodařilo z dostupných zdrojů zjistit. Výstavba drážní stezky by v daném úseku ovšem byla vhodná, protože v úseku Chrast Rosice by mohla plnit funkci dopravněobslužné stezky a v celé délce by na stezku mohly být přeloženy souběžné cyklistické trasy 4121 a 4194 (druhá z uvedených již po drážním tělese vede v úseku Hrochův Týnec Skalice). V území nepříliš bohatém na klasické turistické atraktivity by tak vznikla zajímavá nabídka trávení volného času, která by se mohla ještě daleko více rozvinout v případě, že by v budoucnu byly na drážní stezky přebudovány i stávající provozované úseky železničních tratí Heřmanův Městec Chrudim Hrochův Týnec Moravany. 3 DRÁŽNÍ STEZKY 13

14 Těleso trati u Blanska s propustkem a náspem 4 Drážní stezka mezi Hrochovým Týncem a Blanskem Drážní stezka (Hrušovany nad Jevišovkou) Hevlín (Laa an der Thaya) Evidenční číslo: JMK006; Jihomoravský kraj a Rakousko Délka a průběh: 1,5 km (8,2 km); (Hrušovany nad Jevišovkou) Hevlín (Laa an der Thaya) Kategorie dráhy: Bývalá hlavní trať Zrušení dráhy: Zrušená ( ), (zbytek tratě bez provozu od roku 2010) Traťový úsek Hrušovany nad Jevišovkou (stanice leží na území obce Šanov) Láva nad Dyjí (Laa an der Thaya) byl vybudován Rakouskou společností státní dráhy jako součást významného spojení Vídeň Brno, které mělo konkurovat v té době již existující trati přes Břeclav. Tato idea byla naplněna až do rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918, který přinesl výraznou změnu přepravních vazeb. Po trati, která byla původně projektována jako dvoukolejná, tak v pohraničním úseku projíždělo jen několik regionálních vlaků denně. V období druhé světové války, kdy byl celý traťový úsek z Hrušovan do Lávy součástí německé říše, byla trať těžce poškozena a byly zničeny také oba velké mosty v hraničním úseku (přes Dyji a přes Mlýnskou strouhu). Přestože byla trať do roku 1946 provizorně opravena, pravidelnou dopravu se vzhledem k násilnému přetrhání přeshraničních vazeb už obnovit nepodařilo. Postupně byly opět sneseny i provizorní mostní objekty a těleso trati zarostlo neprostupnou vegetací. V současné době je budoucnost zrušeného přeshraničního úseku poněkud nepřehledná, protože na jedné straně stále probíhají jednání o obnovení regionální (nikoli již dálkové) přeshraniční dopravy a na straně druhé bude v průběhu roku 2010 zrušena pravidelná osobní doprava i na zbylé části přeshraničního úseku, tj. v úseku Hrušovany nad Jevišovkou Hevlín. Osobní vlaky budou plně nahrazeny přímou autobusovou linkou Brno Hrušovany Láva, která cestujícím objektivně nabídne vyšší přepravní komfort než ve stejném úseku výrazně pomalejší vlak. Na druhou stranu leží v Lávě i pro české návštěvníky velmi atraktivní rekreační areál a jsou zde (respektive v zastávce Laa an der Thaya Stadt) ukončeny i četné spoje železniční linky S2 z Vídně, které by mohly být bez problému prodlouženy až do Hrušovan. O drážní stezce v přeshraničním úseku se zatím nediskutovalo, neboť obě přilehlé obce stále usilují o obnovu železničního spojení a cyklostezka již byla vybudována v souběhu s přeshraniční silnicí. Z tohoto důvodu není v nejbližší době výstavba drážní stezky aktuální, ale měla by být prodiskutována jako jedna z variant budoucího využití tratě. Drážní stezku v přeshraničním úseku by mělo smysl budovat tehdy, pokud bude zrušen celý traťový úsek Hrušovany Láva, dílčí stezka Hevlín Láva by postrádala smysl. Pokud bude trať skutečně v budoucnu opuštěna, bude argumentem pro stezku především atraktivnější vedení než v souběhu se silnicí a především velmi zajímavé a unikátní objekty pohraničního opevnění, které se dochovaly jako součást pilířů hraničního 4 DRÁŽNÍ STEZKY 14

15 mostu. V případě realizace drážní stezky by sem po dokončení měla být přesunuta cyklotrasa 4, která představuje například významné cyklistické spojení Brna s Vídní. Bývalý hraniční most s dochovaným opevněním Drážní stezka Jablonné v Podještědí Svor Evidenční číslo: LBK004; Liberecký kraj Délka a průběh: 17,4 km; Jablonné v Podještědí Cvikov (Nový Bor) Kategorie dráhy: Bývalá lokální trať Zrušení dráhy: Zrušená ( a 1986) Železniční trať Jablonné v Podještědí Cvikov Svor byla vybudována původně jen jako odbočka ze Svoru do Cvikova, která měla město dodatečně napojit na již provozovanou trať Česká Lípa Nový Bor Rumburk, až později byla trať ze Cvikova prodloužena do Jablonného v Podještědí. Přestože na trati panoval v osobní i nákladní dopravě poměrně čilý ruch, došlo při vlně rušení v 70. letech 20. století k zastavení nejprve osobní a později i nákladní dopravy. Nevýhodou trati totiž byla příliš velká sklonová náročnost a především řada souběžných autobusů v relaci Liberec Nový Bor, kterým trať vzhledem ke svému ukončení ve Svoru nemohla konkurovat. Do současné doby se jako vzpomínka na zrušenou trať zachovalo téměř kompletní (pouze na několika místech přerušené hlavní silnicí) traťové těleso a také tři zděné staniční budovy v Kunraticích, Lindavě a Cvikově (první jmenovaná budova je v dezolátním stavu, zbylé dvě jsou využity a částečně opraveny). Drážní stezka vybudovaná s využitím tělesa bývalé trati Jablonné Svor by vedla pěkným podhůřím Lužických hor, ale přesto je zatím podpora takového projektu v regionu poměrně slabá a vychází spíše z prostředí cyklistických aktivistů a neziskového sektoru. Pro výstavbu drážní stezky by bylo možné využít těleso trati v úseku Jablonné Cvikov, které by bylo možné napojit přímo na místní centrum Nový Bor. Drážní stezku není možné vést po trati až do Svoru, protože těleso je přerušeno novým obchvatel obce vedeným v mírrném zářezu. Výhodou drážní stezky by bylo nenáročné (i když relativně zdlouhavé) propojení obcí podél silnice I/13 bezpečným koridorem pro nemotorovou dopravu a přeložení cyklotras 3007 a 3053 do této výhodnější a bezpečnější stopy. Jedinou výraznou nevýhodou tělesa trati, kterou by bylo třeba náležitě ošetřit, je skutečnost, že na třech místech mimo obec kříží frekventovanou silnici I/ %A1ovkou_-_Hevl%C3%ADn DRÁŽNÍ STEZKY 15

16 Zchátralá staniční budova v Kunraticích 6 Bývalý železniční přejezd u Jablonného Drážní stezka Kladno Nučice Evidenční číslo: SČK005; Středočeský kraj Délka a průběh: 10,0 km; Kladno Unhošť Červený Újezd Rudná Nučice Kategorie dráhy: Bývalá vlečka Zrušení dráhy: Zrušená ( ) Železnice Kladno (respektive Staré Kladno) Nučice byla vybudována pozdější Pražskou železářskou společností jako součást Kladensko-nučické dráhy, která spojovala nové kladenské hutě s vápencovými doly u Mořiny a zajišťovala i odbyt hutních výrobků. Osudy tratě, na níž nikdy nebyla s výjimkou zaměstnanecké provozována osobní doprava, tak velmi úzce souvisely s prosperitou mateřského podniku. Po letech rozvoje v 19. století přišla stagnace kladenského železářství ve století dvacátém, která byla přerušena pouze několika krátkými konjunkturami po vzniku Československa a po vypuknutí druhé světové války. Po jejím skončení se úloha trati opět zvýšila, protože došlo ke spojení hutí Pražské železářské společnosti s hutí Poldi. Protože však stále více surovin směřovalo z jiných regionů, přestala být spojnice Kladna s Nučicemi postupně využívána a v roce 1968 byl na trati provoz zastaven zcela. Svršek byl postupně snesen a těleso bývalé železnice bylo narušeno novodobými stavbami, mezi kterými v tomto směru vyniká především těleso dálnice D5 (Rudná) a silnice R6 (Unhošť) a průmyslové a obytné objekty v Rudné a Kladně. Přesto je minimálně v úseku Unhošť Rudná těleso trati relativně kompaktní a s výjimkou jednoho soukromého vlastníka v majetku obcí, státu a jiných veřejných institucí. Drážní stezka Kladno Nučice není dosud plánována, přestože je tato stopa rezervována ve středočeském i regionálním cyklistickém generelu a přestože by její případné vybudování vedlo nejen k oživení cestovního ruchu v dosud málo turisticky navštěvované oblasti mezi Prahou a Českým krasem, ale v řadě úseků by stezka byla využitelná i pro každodenní nemotorovou dopravu a bezpečné propojení sousedních sídel. To se týká zejména sousedních sídel Rudná Drahelčice a Unhošť Malé Přítočno, která od sebe byla necitlivě oddělena výstavbou silničních komunikací dálničního typu, která neřešila pěší ani cyklistické propojení. Drážní stezka by měla být určena především pro jednodenní turistické výlety v zázemí pražské a kladenské aglomerace. Její atraktivita by byla dána jednak připomenutím drážní historie koridoru, ale také průchodem v bezprostřední blízkosti bývalého kláštera Hájku (z Prahy do Hájku vedla poutní cesta) a diskutabilní (ale navštěvované) repliky hradu v obci Červený Újezd. Atraktivitu stezky by také zvýšilo přímo navazující plánované propojení Prahy a Berouna podél železniční trati Praha Rudná Beroun a Pražské kolo na straně rudenské (nučické) a případné využití vleček a industriálních památek v kladenském intravilánu na straně kladenské. 6 DRÁŽNÍ STEZKY 16

17 Případná výstavba drážní stezky by zřejmě probíhala v několika etapách. Tou první by bylo zprůchodnění a zprůjezdnění drážního tělesa v úseku Rudná (Nučice) Unhošť, kde je s výjimkou křížení dálnice D5 dosud zachováno a kde není ani komplikované vlastnictví bývalých drážních pozemků. Pokračování z Unhoště dále na Kladno by již bylo vlastnicky a investičně náročnější (minimálně potřeba nové lávky přes silnici R6), protože optimálním pokračováním by zřejmě byl souběh s tělesem stávající tratě Praha Kladno, která bude upravována v rámci výstavby nové metropolitní tratě z Prahy na letiště a do Kladna. Bez ohledu na toto propojení by také mohla být zahájena snaha o zachování tělesa dráhy v kladenském intravilánu minimálně jako drážní stezky pro pěší. Zarostlý drážní domek u Ptic 7 Přejezd za drážním domkem v Červeném Újezdě Drážní stezka Kladno Zvoleněves Evidenční číslo: SČK006; Středočeský kraj Délka a průběh: 15,7 km; Kladno Knovíz Zvoleněves (Kralupy nad Vltavou) Kategorie dráhy: Bývalá lokální trať Zrušení dráhy: Zrušená, část zachována jako vlečka ( ) Trať Kladno-Dubí Zvoleněves byla vybudována postupně ve dvou etapách. Nejprve byl vybudován úsek ze Zvoleněvsi do Vinařic, který navázal na již dříve postavenou lokálku Kralupy Zvoleněves. Hlavním posláním této nové dráhy bylo zajistit odvoz uhlí z kladenského revíru a obsloužit přilehlé zemědělské podniky. Již krátce po zprovoznění se počítalo s logickým prodloužením trati z Vinařic až do Kladna, ale kvůli odporu konkurence, která zde provozovala vlastní vlečku, k prodloužení do Kladna-Dubí a napojením na trať Kladno Kralupy mohlo dojít až v roce Trať byla vedena poměrně členitým terénem mezi dvěma regionálními centry Kladnem a Slaným, kde páteřní obsluhu obcí postupně převzala autobusová doprava. Osobní doprava na trati byla pro minimální poptávku a špatný technický stav ukončena v 80. letech 20. století, koleje a pračce byly vytrhány a snesen byl i jeden most u Vinařic. Pouze úsek Kladno-Dubí Vinařice nadále sporadicky využívá Správa státních hmotných rezerv ČR, která jej má i ve správě. Zbylou zrušenou část trati jako drážní státní majetek spravuje SŽDC. Drážní stezka vedená po tělese trati v úseku Zvoleněves Vinařice je plánována Mikroregionem Svatojiřský potok i Zájmovým sdružením právnických osob Přemyslovské střední Čechy, které je v regionu nositelem programu Leader. Stezka by se měla stát v úseku Podlešín Jemníky součástí tematického Velkého přemyslovského okruhu a zbylá část by měla být další tematickou trasou místního významu. Některé úseky cyklostezky v obcích Zvoleněves a Podlešín již byly upraveny 7 DRÁŽNÍ STEZKY 17

18 nebo dokonce zpevněny. Pokud nebude v budoucnosti využíván opravený úsek tratě Kladno-Dubí Vinařice, bylo by vhodné cyklostezku po drážním tělese prodloužit až do Kladna. Na opačném konci trati by bylo vhodné drážní stezku propojit s postupně budovanou cyklostezkou z Kralup podél Knovízského (Svatojiřského) potoka, která bude zatím projekčně připravena v úseku Kralupy Olovnice (zbývá tedy dořešit úsek Olovnice Zvoleněves). Podlešínský viadukt z tělesa zrušené trati 8 Cyklostezka ve Zvoleněvsi vede po bývalé dráze Drážní stezka Kostelec u Heřmanova Městce Vápenný Podol Evidenční číslo: PAK003; Pardubický kraj Délka a průběh: 2,3 km; (Heřmanův Městec) Kostelec Vápenný Podol (Seč) Kategorie dráhy: Bývalá lokální trať Zrušení dráhy: Zrušená ( ) Železniční trať Kostelec Vápenný Podol je původní hlavní větví tratě Přelouč Heřmanův Městec Vápenný Podol, kterou po ukončení těžby vápence v Podole a výstavbě moderní prachovické cementárny plně nahradila původně vedlejší větev tratě do Prachovic. Na krátké odbočce do Podola tak byl provoz postupně omezován, až se doprava v roce 1978 zastavila úplně, trať byla zrušena a traťový svršek snesen. Celá trať je vlastnicky přesto dosud ve správě SŽDC, pouze plocha bývalé železniční stanice přešla do vlastnictví Obce Vápenný Podol a staniční budova je využita k bydlení. Traťové těleso včetně mostku přes Podolský potok se vzhledem k odlehlému a obtížně prostupnému terénu dosud dochovalo v plném rozsahu, jeho prostupnost pouze omezila bujná vegetace. Výstavba drážní stezky do Vápenného Podola podle dostupných informací zatím nebyla zvažována. Důvodem je zřejmě malá délka zrušeného traťového úseku a jeho ukončení uprostřed lesa bez další patrné návaznosti. Přesto již dnes přibližně po polovině délky tělesa vede pěší turistická značka, která přirozeným krajinným koridorem údolí Podolského potoka spojuje Heřmanův Městec a Seč. Mezi Heřmanovým Městcem, Vápenným Podolem a Sečí jsou vedeny také cyklistické trasy 4182, 4208 a 4111, které však uvedená místa spojují především nepříliš zajímavou silniční stopou se zbytečně velkým převýšením. Cyklotrasa 4182 potom ještě pokračuje z Heřmanova Městce dále do Pardubic. Protože ve Vápenném Podole se nachází turistické ubytování i historická vápenná pec a právě těleso bývalé trati vedené jinak neprostupným údolím Podolského potoka představuje jediné spojení obce směrem na Heřmanoměstecko bez zbytečného převýšení, lze pro zvýšení atraktivity i dostupnosti obce a jejího okolí doporučit úpravu bývalé trati na drážní stezku. Pro zajištění pohodlného průjezdu od konce zrušené tratě za odbočkou Tasovice směrem na Kostelec a Heřmanův Městec by bylo vhodné dojednat možnost průjezdu po okraji navazujícího areálu Správy státních hmotných rezerv ČR, kterým prochází zpevněná účelová komunikace. Po případné realizaci DRÁŽNÍ STEZKY 18

19 drážní stezky by na ni byly přeloženy pěší i cyklistické rekreační trasy v relaci Heřmanův Městec Vápenný Podol Seč. Těleso zrušené trati s kilometrovníkem 10 Část tělesa tratě je dnes využita jako pastvina Drážní stezka Kyjov Mutěnice Evidenční číslo: JMK007, Jihomoravský kraj Délka a průběh: 15,8 km; Kyjov Svatobořice-Mistřín Mutěnice Kategorie dráhy: Bývalá lokální trať Zrušení dráhy: Bez provozu ( ) Železniční trať Kyjov Mutěnice byla postavena jako spojka hlavní trati Vlárské dráhy s místní dráhou Hodonín Zaječí. Trať sloužila především pro dopravu řepy do přilehlých cukrovarů a pro potřeby dubnických lignitových dolů. Osobní doprava se na trati příliš nerozvinula, protože většina mezilehlých zastávek je umístěna daleko od obsluhovaných sídel. V minulosti byly na trati provozovány i přímé vlaky v relaci Kyjov Hodonín, ale ani to trať nezachránilo před postupným poklesem poptávky, který se projevil nejprve omezením osobní dopravy pouze na pracovní dny a posléze jejím úplným zastavením v roce 2004, přičemž nákladní doprava na trati byla zastavena již o dva roky dříve. Trať je tak v současné době bez pravidelného provozu, ale je stále sjízdná. Součástí trati byla i dlouhá vlečka do Šardic, jejíž svršek již byl snesen, přestože se dosud dochoval most přes řeku Kyjovku. Celá trať je dosud ve správě SŽDC. V současné době je přepravní poptávka regionu plně pokryta autobusovou dopravou, a proto se množí úvahy o definitivním zrušení železniční tratě. Jedním ze záměrů přilehlých obcí je poté využít opuštěné tzěleso pro vybudování cyklostezky a požádat za tímto účelem o dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Drážní stezka Kyjov Mutěnice by sice v několika úsecích zdvojovala existující polní cesty, ale přesto by v turisticky atraktivní a vinařské oblasti Slovácka byla stezka jistě využívaná. Po jejím případném dokončení by sem bylo možné převést některé úseky Moravských vinařských stezek i regionální cyklotrasu 412 (v úsecích Kyjov Svatobořice a Jarohněvice Mutěnice, vedení k milotickému zámku by zůstalo samozřejmě zachováno). Celá drážní stezka by také mohla být využita pro výhledové vedení říční stezky Kyjovka DRÁŽNÍ STEZKY 19

20 Stanice Dubňany během nostalgické jízdy 11 Z kdysi významné dubňanské stanice zbylo jen torzo Drážní stezka Lovečkovice Verneřice Evidenční číslo: USK003, Ústecký kraj Délka a průběh: 5,7 km; Lovečkovice Verneřice Kategorie dráhy: Bývalá lokální trať Zrušení dráhy: Zrušená ( ) Odbočka Lovečkovice Verneřice byla původně hlavní větví lokálky Velké Březno Lovečkovice Verneřice, protože její druhá větev z Lovečkovic do Úštěka ještě nebyla napojena na trať Litoměřice Česká Lípa. Provozu na trati zpočátku dominovala nákladní doprava pro potřeby verneřických podniků, osobní doprava se rozvíjela až po první světové válce spolu s růstem rekreace. Osobní vlaky byly vedeny v relaci Velké Březno Lovečkovice Úštěk, spoje do Verneřic navazovaly na lovečkovickém nádraží. Osobní a nákladní doprava na trati ovšem postupně slábla, až byla celá dráha v roce 1978 zrušena. Kolejový svršek byl v úseku Lovečkovice Verneřice vytrhán v letech 1978 a Dnes je drážní těleso ve vlastnictví občanského sdružení Zubrnická museální železnice, které postupně obnovuje trať mezi Velkým Březnem a Zubrnicí. Zubrnická museální železnice plánuje postupnou obnovu rekreační dopravy minimálně v úseku Velké Březno Zubrnice, výhledovou ideou je případné pokračování obnovy tratě až do Úštěka. S obnovou svršku a provozu na větvi Lovečkovice Verneřice se ovšem v plánech sdružení nepočítá a sdružení by naopak svůj majetek rádo zhodnotilo jeho přeměnou na drážní stezku. Předpokládá se přitom, že v první etapě by mělo dojít k prořezání tělesa dráhy a spíše drobným úpravám povrchu tak, aby byl minimálně schůdný pro pěší a případně sjízdný i pro vybrané skupiny cyklistů. S asfaltovým či jiným zpevněným povrchem na stezce se v tuto chvíli nepočítá. Drážní stezka by měla navazovat ve stanici Lovečkovice na provoz rekreačních vlaků nebo další drážní stezky do Zubrnic a Úštěka. Problémem pro využitelnost drážní stezky jsou ovšem čtyři přejezdy bývalé trati přes relativně frekventovanou silnici Úštěk Benešov nad Ploučnicí a nízká atraktivita stávajícího ukončení trati ve Verneřicích. Bývalé verneřické zhlaví stanice Lovečkovice 12 Pohled na stejné místo z opačné strany DRÁŽNÍ STEZKY 20

21 Drážní stezka Novosedly (Alt Prerau) DATABÁZE ZRUŠENÝCH DRAH V ČR Evidenční číslo: JMK008; Jihomoravský kraj a Rakousko Délka a průběh: 2,5 km; Novosedly Nový Přerov (Alt Prerau) (Laa an der Thaya) Kategorie dráhy: Bývalá lokální trať Zrušení dráhy: Zrušená ( ) Železniční trať Novosedly Láva nad Dyjí (Laa an der Thaya) byla vybudována jako odbočka trati Břeclav Mikulov Hrušovany nad Jevišovkou. Obě tratě byly od počátku provozovány společností Severní dráha císaře Ferdinanda, která je v roce 1876 odkoupila. Trať byla později ve vlastnictví rakouských státních drah, které zde provozovaly především nákladní dopravu a několik párů osobních vlaků denně v relaci Novosedly Láva Zellerndorf. Velkým zásahem do provozu na trati byl v roce 1918 rozpad Rakouska-Uherska a vznik samostatného Československa. Díky této události došlo k postupnému omezení nejprve osobního provozu a posléze i nákladní dopravy, která byla převedena na okolní významnější železniční tratě a přechody. Minimálně využívaný přechod Novosedly Láva byl nakonec zrušen v roce 1930, což znamenalo také konec provozu v celém traťovém úseku na československé i rakouské straně hranice. Železniční svršek byl likvidován postupně, v části rakouského úseku dokonce až v 80. letech 20. století. Dosud se dobře zachovalo traťové těleso, na české straně je ve státním vlastnictví a správě ÚZSVM. Vzhledem k dochovanému drážnímu tělesu a plánovanému vedení páteřní přeshraniční cyklistické trasy tímto koridorem by bylo vhodné využít bývalou trať Novosedly Láva jako cyklostezku. Podle informací z místních zdrojů dokonce kolem roku 2003 byla v rakouských mapách označena bývalá železnice jako plánovaná cyklostezka, ale z realizace zřejmě později z neznámých důvodů sešlo. Chybějící mostek přes potok Entersgraben 13 Vyčištěné drážní těleso u Mitterhofu Drážní stezka Opava (Pilszcz) Evidenční číslo: MSK001, Moravskoslezský kraj Délka a průběh: 5, 2 km; Opava (Pilszcz) (Baborów) Kategorie dráhy: Bývalá lokální trať Zrušení dráhy: Zrušená ( ) DRÁŽNÍ STEZKY 21