Světový kosmický týden 2005 Hvězdárna Vsetín. Výzkum sluneční soustavy kosmickými sondami

Transkript

1 Světový kosmický týden 2005 Hvězdárna Vsetín Výzkum sluneční soustavy kosmickými sondami Martin Zapletal, 2005

2 Úsvit kosmického věku - po druhé světové válce prováděly jak USA tak SSSR pokusy s raketami V-2 (A4) - r Arthur C. Clark navrhuje síť spojových družic, předchůdce dnešních geostacionárních satelitů - v roce 1946 skupina RAND ohlašuje přípravu experimentální kosmické lodě (start 1951) - začátkem r raketa V-2 vynesla do výšky 70 km několik malých těles

3 Úsvit kosmického věku návrh na vypuštění balónové družice začátek projektu Vanguard start první kosmické stanice Sputnik 1 z kosmodromu Bajkonur / Tjurjatam - jednalo se o jednoduché těleso o hmotnosti 83,6 kg

4 Úsvit kosmického věku start první umělé družice USA Explorer 1 - průměr 15,2 cm, délka 200,6 cm, hmotnost 13,96 kg, 4,5 kg užitečného zatížení

5 Úsvit kosmického věku start sondy Luna 1, průlet kolem Měsíce, první umělá umělá planetka - Pioneer první projekt sond USA určený pro průzkum Měsíce Pioneer 4 průlet ve výšce km nad povrchem průlet Marineru 2 kolem Venuše průlet Marineru 4 kolem Marsu průlet Pioneeru 10 kolem Jupitera

6 Měsíc

7 Měsíc sondy Luna (SSSR) a Zond (SSSR) - celkem 24 sond Luna a 5 sond Zond název sondy datum startu typ Luna 1 Luna 2 Luna 3 Luna 4 Luna 5 Luna 6 Luna 7 Luna 8 Luna 9 Luna 10 Luna 11 Luna 12 Luna 13 Luna 14 Luna 15 Luna 16 Luna 17 Luna 18 Luna 19 Luna 20 Luna 21 Luna 22 Luna 23 Luna průlet tvrdý dopad průlet průlet tvrdý dopad průlet tvrdý dopad tvrdý dopad měkké přistání družice družice družice měkké přistání družice družice návratové měkké přistání družice družice návratové měkké přistání družice družice návratové

8 Měsíc sondy Luna (SSSR) a Zond (SSSR) - celkem 24 sond Luna a 5 sond Zond název sondy datum startu typ Zond návratové z orbity Zond návratové z orbity Zond návratové z orbity Zond návratové z orbity Zond návratové z orbity

9 Měsíc Luna 1 - start suchá hmotnost na orbitě 361 kg - sonda neměla vlastní motory pro korekci dráhy - ve vzdálenosti km vypustila oblak sodíku viditelný z Indického oceánu o jasnosti cca. 6 mag., cílem bylo sledování trasy sondy a výzkum chování plynů ve vesmírném prostoru - průlet nad povrchem Měsíce po 36 hodinách letu - poté na orbitě mezi Zemí a Marsem - vybavení tvořily magnetometr, Geigerův počítač, čítač scintilace a detektor mikrometeorů - prováděla výzkum radiačních pásů, magnetického pole Měsíce a slunečního větru

10 Měsíc Luna 2 - start suchá hmotnost na orbitě 390 kg - první sonda, která tvrdě dopadla na povrch - vybavení stejné jako Luna 1 Luna 1 Luna 2

11 Měsíc Luna 3 - start suchá hmotnost na orbitě 278 kg - první sonda, která pořídila snímky z odvrácené strany Měsíce - sonda byla vybavena fototelevizním systémem Jenisej 2 - ten byl vybaven dvěma kamerami s ohniskovou vzdáleností 200 mm a 500 mm, automatický fotolab a scanner - celkem bylo obdrženo 17 fotografií odvrácené strany

12 Měsíc Luna 3

13 Měsíc Luna 9 - start přistání na Měsíci suchá hmotnost na orbitě 1580 kg, hmotnost přistávacího modulu 99 kg - první sonda, která měkce přistála na povrchu - poskytla první snímky včetně panoramatických

14 Měsíc Luna 9

15 Měsíc Luna 10 - start suchá hmotnost na orbitě 540 kg - první sonda, která se stala umělou oběžnicí Měsíce - vstup na orbitu vybavena byl gama-spektrometrem, magnetometrem, detektorem meteoroidů atd. - Měsíc oběhla 460-krát, odvysílala 219 zpráv - zpět na Zemi vysílala Internacionálu na počest XXIII. sjezdu ÚV KSSS

16 Měsíc Luna 16 - start suchá hmotnost na orbitě 5600 kg - první automatická sonda, která se vrátila na Zemi se vzorky půdy (120 g)

17 Měsíc Luna 17/Lunochod 1 - start suchá hmotnost na orbitě 5600 kg - první sonda, která s sebou nesla měsíční vozítko Lunochod - Lunochod 1 měl 4 kamery, zařízení pro měření hustoty povrchu a mechanických vlastností, RTG spektrometr - za 11 dnů práce ujel m, získal TV snímků a 200 TV panoramat - provedl 500 testů měsíční půdy

18 Měsíc Luna 17/Lunochod 1

19 Měsíc Zondy 3,4,5,6,7, start Zondu 3, 960 kg, průlet kolem Měsíce, snímkování jeho odvrácené strany start Zondu 4, 6000 kg, upravená kabina lodi Sojuz (bez orbitální sekce), není jisté zda Měsíc obletěla start Zondu 5, 5375 kg, bezpilotní loď, průlet nad Měsícem ve výšce 1950 km, na palubě želvy, mouchy, plazi, semena a figurína člověka v pilotním sedadle první úspěšný návrat sondy SSSR od Měsíce - ostatní Zondy určené průzkumu Měsíce měly v podstatě totožné cíle jak Zond - Zond 6 pouštěl zpět k Zemi nahrávku lidského hlasu - šlo o testy lodí pro pilotované mise k Měsíci

20 Měsíc Zondy 3,4,5,6,7,8

21 Měsíc sondy Ranger (USA) Název sondy Start Typ/výsledek Ranger selhání nosné rakety Ranger selhání nosné rakety Ranger ztracen kontakt Ranger náraz na Měsíc Ranger ztracen kontakt Ranger náraz na Měsíc Ranger tvrdý dopad Ranger tvrdý dopad Ranger tvrdý dopad

22 Měsíc Ranger 7,8,9 - starty suchá hmotnost na orbitě kg - patří do tzv. série 3 - hlavními úkoly bylo snímkování povrchu - celková cena projektu Ranger byla 170 M$

23 Měsíc Ranger 7,8,9 první snímek Měsíce pořízený americkou kosmickou sondou (Ranger 7) Mare Nubium (Ranger 7) 2 sekundy před dopadem (Ranger 8)

24 Měsíc Lunar Orbiter (USA) start Lunar Orbiter start Lunar Orbiter start Lunar Orbiter start Lunar Orbiter start Lunar Orbiter 5 - hlavním úkolem prvních 3 měsíčních družic bylo vytipování míst pro přistání lodí Apollo - další 2 byly určeny pro sestavení co nejpodrobnější mapy Měsícce - na rozdíl od Rangerů a Surveyorů měly fotoaparatury - Lunar Orbiter 3 dokonce vyfotografoval Surveyor 1 na povrchu

25 Měsíc sondy Surveyor (USA) Název sondy Start Typ/výsledek Surveyor přistání Surveyor roztříštění o povrch Surveyor přistání Surveyor roztříštění o povrch Surveyor přistání Surveyor přistání Surveyor přistání - hlavním úkolem projektu bylo získat co nejvíce informací o povrchu a prostředí na Měsíci pro účely programu Apollo

26 Měsíc Surveyor (USA) Surveyor 1 během 14 dnů zaslal TV snímků okolí, po měsíční noci se probudil a poslal další Surveyor 3 po přistání trysky nepřestaly pracovat a sonda dvakrát poskočila po povrchu, ve vybavení byla lopatka, v roce 1969 v blízkosti přistálo Apollo 12 Surveyor 5 přistání nedaleko místa dopadu sondy Ranger 8, na palubě α zářič pro chemickou analýzu Surveyor 6 přistál tam, kde původně měly přistát Surveyory 2 a 4 na povel se sonda vznesla pomocí trysek do výšky 3 m, cílem bylo pořízení stereo snímků Surveyor 7 na palubě kamery, lopatka i α zářič, nejtěžší sonda programu

27 Měsíc Surveyor (USA)

28 Měsíc Apollo (USA) - program přistání lidí na Měsíci název lodě start návrat posádka typ Apollo Borman, Lovell, Anders oblet Apollo Stafford, Young, Cernan oblet Apollo Armstrong, Collins, Aldrin přistání Apollo Conrad, Gordon, Bean přistání Apollo Lovell, Swigert, Haise oblet Apollo Shepard, Roosa, Mitchell přistání Apollo Scott, Worden, Irwin přistání Apollo Young, Mattingley, Duke přistání Apollo Cernan, Evans, Schmitt přistání

29 Měsíc Apollo 8 a 10 (USA) - hlavním účelem bylo testování velitelského a servisního modulu, získávání zkušeností s navigací, výcvik posádky a získávání fotografií s vysokým rozlišením

30 Měsíc Apollo (USA) - hlavní vědecké cíle těchto misí byly: - pořizování fotografií - studium měsíční geologie, půdy, prachu - seismické experimenty pasivní i aktivní - studium slunečního větru - studium magnetického pole - umístění koutových odražečů - topografická měření - studium kosmického záření - od Apolla 15 byly součástí také subsatelity - studium magnetického pole - studium plazmy

31 Měsíc Apollo (USA) Apollo 8 Apollo 10 Apollo12

32 Měsíc Apollo (USA) Apollo 16 Apollo 16 Apollo 17

33 Měsíc Hiten/Hagamoro (JPN) - start suchá hmotnost na orbitě 143 kg - první japonský pokus o let k Měsíci - šlo především o technologickou misi - složen ze dvou objektů - oddělení orbiteru Hagamoro bylo úspěšné, poté došlo ke ztrátě spojení - objekt Hiten několikrát proletěl kolem Měsíce, libračními body L4 a L5 - poprvé použit aerobraking

34 Měsíc Clementine (USA) - start suchá hmotnost na orbitě 227 kg - šlo o společný projekt Ballistic Missile Defense Organization a NASA - primárně určená pro testování přístrojů v kosmickém prostředí, fotografování a průzkum Měsíce a NEO 1620 Geographos - Měsíc byl sledován v několika spektrálních oblastech, byla prováděna gravimetrie, laserová topografie a měření nabitých částic - nejdůležitějším objevem byl pravděpodobný výskyt ledu

35 Měsíc Clementine (USA) jižní pól Měsíce

36 Měsíc Lunar Prospector (USA) - start suchá hmotnost na orbitě 158 kg - na palubě bylo 6 vědeckých zařízení - LP měl za úkol zjišťovat povrchové složení a ložiska ledu, měřit magnetické a gravitační pole - na konci činnosti v červenci 1999 byla dráha upravena tak, aby se roztříštil o povrch Měsíce

37 Měsíc AsiaSat 3 (HGS1) (ČLR) start suchá hmotnost na orbitě 2534 kg - komunikační satelit vyrobený soukromou firmou Hughes Global Services - po selhání 4 stupně nosné rakety navedena na dráhu k Měsíci

38 Měsíc SMART 1 (ESA) - start suchá hmotnost na orbitě 305 kg - převážně technologická mise ESA - poháněna iontovými motory - vědecké cíle mise jsou studium geologie, morfologie, topografie, mineralogie, geochemie - měla by napomoci odhalit např. původ Měsíce nebo dichotomii přivrácené a odvrácené strany

39 Měsíc Lunar Reconnaissance Orbiter (USA) - předpokládaný start suchá hmotnost na orbitě 500 kg - první mise amerického plánu návratu lidí na Měsíc - výzkum radiace na oběžné dráze (teleskop pro oblast rentgenového záření) - studium globální topografie (laserový výškometr) - mapování povrchu s cílem hledat vodík (neutronový detektor) - mapování teplotních profilů v polárních oblastech (radiometr) - snímkování povrchu v místech, která jsou neustále ve stínu - identifikace možných zásob podpovrchového ledu v polárních oblastech - měření výškových profilů v potencionálních přistávacích oblastech budoucích pilotovaných misí

40 Měsíc SELENE (JPN) - předpokládaný start suchá hmotnost na orbitě 1366 kg - sestává ze tří jednotek: - hlavní těleso - subsatelit VRAD - retranslační subsatelit - vědeckými cíli jsou: globální rozložení prvků, minerálů, studium topografie, geologie, gravitace a plazmatu - rovněž je to mise technologická

41 Měsíc Lunar A (JPN) - předpokládaný start 2006?? - suchá hmotnost na orbitě 520 kg - sestává z hlavního tělesa a dvou penetrátorů - předpokládaná rychlost jejich dopadu je m/s - snímkování a sledování teploty povrchu, sledování tepelných toků a studia měsíčního jádra a vnitřní struktury - každý z penetrátorů je vybaven seismometrem, zařízením pro měření tepleného toku, zařízením pro určování náklonu, akcelerometrem, rádiovým vysílačem a anténou.

42 Měsíc Chandrayaan-1 Lunar Orbiter (IND) - předpokládaný start 9/2007?? - suchá hmotnost na orbitě 523 kg - první indický pokus o let k Měsíci - technologická mise - na palubě budou zahraniční vědecké experimenty - sonda je odvozena od telekomunikačního satelitu - hlavním cílem je streoskopické snímkování povrchu, dalšími mapování prvkového složení atd.

43 Měsíc Chang'e 1 (ČLR) - předpokládaný start hmotnost 1000 kg - technologická mise

44 Merkur

45 Merkur Mariner 10 (USA) - start suchá hmotnost na orbitě 474 kg - jako první použil gravitačního praku - jako první zkoumal více než jednu planetu - kolem Merkuru proletěl 3 krát - zjistil, že Merkur má slabé magnetické pole a malé železné jádro, má velmi řídkou atmosféru a vypadá podobně jako Měsíc - u Venuše našel velmi slabé magnetické pole a ionosféru

46 Merkur MESSENGER (USA) - start suchá hmotnost na orbitě 485 kg - na palubě má 7 vědeckých přístrojů - operační doba má být 1 rok - nejdříve 3 oblety ve výšce 200 km - vědecké cíle mise jsou: - mapa složení povrchu - 3D model magnetosféry - topografický profil severní polokoule - studium gravitačního pole - hledání ledu

47 Merkur BepiColombo (ESA) - start suchá hmotnost na orbitě 485 kg - bude se skládat ze dvou částí - možná spolupráce s JAXA - využití gravitačních manévrů Vědecké cíle mise: - studium vnitřní struktury, geologie, chemického složení - kráterů, původu planety, dále struktury a dynamiky magnetického pole planety - složení zbytkové atmosféry - testování obecné teorie relativity - hledání asteroidů uvnitř oběžné dráhy Země a nakonec studium původu a vývoje planet, které se nacházejí blízko své mateřské hvězdy.

48 Venuše

49 Venuše Marinery 2 a 5 (USA) Mariner 2 - start suchá hmotnost na orbitě kg Mariner 5 - start suchá hmotnost na orbitě 245 kg

50 Venuše Marinery 2 a 5 (USA) Mariner 2: - zjistil retrográdní pomalou rotaci - zjistil vysoký tlak teplotu na povrchu a složení atmosféry - objevil, že oblačnost se nikdy neprotrhává - nenalezl magnetické pole Mariner 5: - původně záložní sonda Marineru 4 k Marsu - po úspěchu Marineru 4 poslán k Venuši - získal další data o planetě

51 Venuše Veněry (SSSR) název sondy datum startu typ Veněra 1 Veněra 2 Veněra 3 Veněra 4 Veněra 5 Veněra 6 Veněra 7 Veněra 8 Veněra 9 Veněra 10 Veněra 11 Veněra 12 Veněra 13 Veněra 14 Veněra 15 Veněra průlet průlet přistání atmosférická sonda atmosférická sonda atmosférická sonda přistání přistání orbita a přistání orbita a přistání přistání přistání přistání přistání orbita orbita

52 Venuše Veněry 1,2 a 3 (SSSR) Veněra 1-643,5 kg - spojení ztraceno - průlet km Veněra kg - porucha systémů Veněra kg - dopad na povrch - selhání komunikace

53 Venuše Veněry 4,5 a 6 (SSSR) - vybavení v podstatě stejné, taktéž vzhled - vědecké vybavení: - dva teploměry - tlakoměr - rádiový výškoměr - zařízení na měření hustoty - 11 analyzátorů plynů - na palubě Veněry 5 byly odznaky Rudé armády a basreliéf V.I. Lenina

54 Venuše Veněry 7 a 8 (SSSR) - start kg - první těleso, které po přistání na jiném tělese vysílalo data zpět na Zemi - start kg - vysílala 50 min 11 s - potvrdila data Veněry 7

55 Venuše Veněry 9 až 15 (SSSR) Veněra 9: - oblačnost o tloušťce km se základnou km - v atmosféře se vyskytují HCl, HF, Br a I - tlak na povrchu 90 atm - teplota na povrchu 485 C - světelné podmínky připomínají zamračený den na Zemi - TV snímek povrchu

56 Venuše Veněry 9 až 15 (SSSR) Veněra 10: - výškový profil tlaků a teplot - rychlost větru při povrchu 3,5 m/s - TV snímek Veněra 11: - objev blesků a hromů - vysoký poměr Ar36/Ar40 - zjištěn Co v nízkých vrstvách atmosféry

57 Venuše Veněry 9 až 15 (SSSR) Veněra 14 Veněry 15 a 16 byla dvojčata určená k radarovému mapování povrchu

58 Venuše Vega 1 a 2 (SSSR) - start / kg - dvojčata - určena pro průzkum Venuše a Halleovy komety - přistávací moduly stejné jako sond Veněra součástí byly i balony pro průzkum atmosféry - některé přístroje byly vyvinuty ve spolupráci s Francií

59 Venuše Pioneer Venus 1 a 2 (USA) - start kg - též The Pioneer Venus Orbiter - na palubě 17 experimentů - pracoval až do května start , 315, 90 kg - též The Pioneer Venus Multiprobe - skládal se z hlavního tělesa (bus), jedné větší sondy a tří menších - jedna dokonce přistála

60 Venuše Magellan (USA) - start kg - hlavním cílem bylo radarové mapování povrchu - stejně jako Veněry a Pioneer Venusy používal SAR - pořídil nejpodrobnější (radarové) snímky Venuše - pokrytí činí 98% (99%) - prováděl také výzkum atmosféry, povrchu a gravitačního pole

61 Venuše Magellan (USA) Alpha Regio vulkanické dómy

62 Venuše Magellan (USA)

63 Venuše Venus Express (ESA/RU) a Planet C (JPN) - start (??) kg - 8 vědeckých experimetů - přístroje původně z misí Mars Express a Rosseta - spolupráce ESA a Ruska - hlavními cíli je studium atmosféry, povrchu a plazmatu v okolí planety - Planet C by měla být asi 320 kg těžká sonda určená hlavně k průzkumu attmosféry, start pravděpodobně v roce 2008

64 Dálkový průzkum Země

65 Výběr DPZ Tiros (USA) LandSat 5, 7 (USA) SPOT 1, 2, 4, 5 (Francie) ERS-2 (ESA) RadarSat (Kanada) IRS-1D (Indie) IKONOS (USA) QuickBird 3 (USA) EnviSat (ESA)

66 DPZ TIROS/NOAA (USA) - TIROS = The Television Infrared Observation Satellite Program - začátek programu spadá do konce 50. let - první pokus NASA, který měl testovat použití satelitů při průzkumu Země - hlavním cílem byla konstrukce meteorologické družice - pravidelné sledování začalo v roce poslední družice TIROS v roce 1967

67 DPZ TIROS/NOAA (USA) Země TIROS 1 Země TIROS 9 TIROS 2

68 DPZ TIROS/NOAA (USA) - program TIROS N a TIROS N/NOAA nástupcem TIROSů současnost celkem 13 družic - umožňují měření teploty povrchu, oblačnosti a výškového teplotního profilu - polární dráha, rozlišení v nadiru 1,1 x 1,1 km

69 DPZ SPOT (FR) - první start

70 DPZ IKONOS (USA) Capetown Sydney

71 Mars

72 Mars přehled sond Název sondy Start Typ/výsledek Molnija (8K78) 1M 1 Molnija (8K78) 1M 2 Molnija (8K78) 2MV-4 3 Mars 1 Mariner 3 Mariner 4 Zond 2 Mariner 6 M Mariner 7 M Mariner 8 Kosmos 419 Mars 2 Mars 3 Mariner 9 Mars 4 Mars 5 Mars 6 Mars 7 Viking 1 Viking 2 Fobos 1 Fobos 2 Mars Observer Mars Global Surveyor Mars 96/Mars 8 Mars Pathfinder Planet B/ Nozomi Mars Climate Observer Deep Space 2 Mars Polar Lander Mars Odyssey Mars Express MER Spirit MER Opportunity Mars Reconnaissance Orbiter selhání rakety selhání rakety selhání rakety průlet, bez dat porucha krytu průlet průlet, bez dat průlet selhání rakety průlet selhání rakety selhání rakety selhání rakety orbiter/lander orbiter/lander orbiter průlet orbiter průlet/lander průlet orbiter/lander orbiter/lander Mars orbiter/phobos lander Mars orbiter/phobos lander ztracen kontakt orbiter porucha motoru lander průlet ztracen ztracen ztracen orbiter orbiter/lander lander lander orbiter

73 Mars Mariner 4 (USA) - start kg - první úspěšný průlet - první snímky povrchu Marsu kosmickou sondou - první snímky planety zaslané z hlubokého vesmíru - spíše technologická mise

74 Mars Mariner 6 a 7 (USA) - start / kg obě - opět dvojčata - měly provádět především průzkum pro budoucí mise - a pátrat po životě - Mariner 6 poslal 49 fotografií z velké vzdálenosti a 26 z malé, Mariner 7 93 z dálky a 33 zblízka - zjistily, že jižní polární čepička je složena především z oxidu uhličitého

75 Mars Mars 2 a 3 (SSSR) - start / kg obě - přistávací modul Marsu 2 havaroval - přistávací modul Marsu 3 přistál podle plánu - obě sondy poslaly 60 fotografií - na orbitální části Marsu 3 došlo k úniku paliva - zkoumaly složení atmosféry, teploty a tlak na povrchu, vlhkost - zjistily výšku, ve které se nachází ionosféra km

76 Mars Mariner 9 (USA) - start kg obě - první družice cizí planety - pozorování planety se zdržela kvůli celoplanetární bouři - sledoval časové změny v atmosféře a na povrchu - měřil složení, hustotu, tlak a teplotu atmosféry - pořídil 7392 fotografií

77 Mars Mars 5 (SSSR) - start kg - přispěl informacemi o složení povrchu teplotách a tlaku na povrchu

78 Mars Viking 1, Viking 2 (USA) - start / kg obě - dvojčata - jedny z vůbec nejúspěšnějších misí k Marsu a k planetám vůbec - první opravdu úspěšné přistání - ve své době měly nejlepší počítače na světě - celková cena projektu 1 mld. tehdejších dolarů

79 Mars Viking 1, Viking 2 (USA) - zkoumaly složení půdy, meteorologické prvky, seismologii, magnetické a fyzikální vlastnost povrchu - především však prováděly biologické experimenty: GEX (gas exchange) výměna plynů mezi vzorkem a atmosférou LR (labeled release) experiment s označenými uvolněnými atomy PR (pyrolitic release) uvolňování pomocí pyrolýzy GC/MS (gas chromatograf/mass spectrometer) GC/MS - výsledky všech experimentů neprůkazné

80 Mars Viking 1, Viking 2 (USA)

81 Mars Viking 1, Viking 2 (USA)

82 Mars Fobos 1 a 2 (SSSR) - start / kg obě - odvozené od Veněr - průzkum meziplanetárního prostředí, Marsu a přistání na Phobosu - neúspěšné

83 Mars Mars Global Surveyor (USA) - start kg - náhrada za Mars Observer - 6 vědeckých zařízení - úprava dráhy aerobrakingem - slouží dodnes - zkoumá topografii, gravitační pole, roli vody a prachu v atmosféře, pořizuje fotografie, magnetické pole

84 Mars Pathfinder/Sojourner (USA) - start /10 kg - šlo hlavně o technologickou misi - první vozítko na Marsu - meteorologický výzkum - chemické složení - aerofyzikální průzkum

85 Mars Pathfinder/Sojourner (USA)

86 Mars Pathfinder/Sojourner (USA)

87 Mars Mars Odyssey 2001 (USA) - start kg - původně měl být i přistávací modul - mise je prodloužena do září zkoumá výskyt vody, složení povrchu a množství radiace - charakterizace klimatu a geologie Marsu

88 Mars Mars Odyssey 2001 (USA) dóm Hecate Tholus

89 Mars Mars Express (ESA) - start kg - přistávací modul Beagle 2 selhal - fotografie s velkým rozlišením až 10 m - cílem je výzkum geologie, mineralogické mapování, složení atmosféry, podpovrchových struktur, cirkulace atmosféry - mise byla prodloužena

90 Mars Mars Exploration Rovers Spirit a Opportunity (USA) - start / kg - původní životnost byla plánována na 90 dní - 6 vědeckých přístrojů známých jako Athena 1) hledat a charakterizovat skály a půdu, která mohla být ovlivněna tekoucí vodou 2) určit distribuci a složení minerálů v okolí přistání 3) určit, které geologické procesy se podílely na utváření skal a terénu 4) hledat minerály obsahující železo, určit relativní množství specifických minerálů obsahujících vodu 5) určit mineralogické a texturní vlastnosti skal a půdy a najít procesy, které je formovaly 6) hledat geologické stopy podmínek, které panovaly, když napovrchu tekla kapalná voda

91 Mars Mars Exploration Rovers Spirit a Opportunity (USA) Columbia Hills

92 Mars Mars Reconnaissance Orbiter (USA) - start kg - 7 vědeckých experimentů - cesta potrvá 7 měsíců

93 Mars Phoenix a Mars Science Laboratory(USA) - předpokládaný start: srpen náhrada za Mars Polar Lander - má přistát v polárních oblastech - předpokládaný start: snad biologické experimenty - spolupráce s Ruskem, Kanadou a Německem

94 Jupiter

95 Jupiter Pioneer 10 a 11 (USA) - start / hmotnost 260 kg obě - Pioneer 10 byla první sonda vyslaná do vnějších částí sluneční soustavy - neměly fotografickou aparaturu -vědecké cíle misí: - studium meziplanetárních a planetárních magnetických polí - vlastnosti slunečního větru a kosmického záření - velikost, hmotnost, hustota a rychlost meziplanetárního prachu - jupiterovy polární záře a rádiové vlny - atmosféry a měsíce Jupitera a Saturnu

96 Jupiter Voyager 1 a 2 (USA) - start / hmotnost 722 kg oba - Velká cesta - jejich dráha byla navržena tak, aby mohly prozkoumat Jupiter, Saturn, Uran a Neptun - nyní přejmenováno na Voayger Interstellar Mision - našly 22 nových měsíců, magnetosféry Uranu a Neptunu, polární záře na Jupiteru, Saturnu a Neptunu, prstence Jupiteru, Uranu a Neptunu, atmosférické bouře na Neptunu - upřesnili znalosti o Saturnových prstencích

97 Jupiter Galileo (USA) - start hmotnost průzkumné pouzdro - startoval pomocí raketoplánu - komplexní průzkum Jupiterova systému - kvůli chybě omezena přenosová rychlost - výzkum cirkulace a dynamiky atmosféry, ionosféry, morfologie a fyzikální parametry a složení měsíců, vlivu gravitačního a magnetického pole planety na měsíce, interakce slunečního větru - byl zničen pádem na Jupiter

98 Saturn

99 Saturn Cassini/Huygens (USA/ESA) - start hmotnost 2523/319 kg - zatím poslední velká mise NASA - evropský modul Huygens pro přistání na měsíci Titan - určení trojrozměrné struktury prstenců a jejich dynamické chování, určit složení povrchů měsíců a jejich historický vývoj, podrobný výzkum měsíce Japetus, výzkum magnetosféry Saturnu a jeho atmosféry, výzkum měsíce Titan jak z Cassini tak pomocí Huygense

100 Saturn Cassini/Huygens (USA/ESA) Hyperion

101 Saturn Cassini/Huygens (USA/ESA) Titan Titan

102 Uran

103 Uran Voyager 1 a 2 (USA)

104 Neptun

105 Neptun Voyager 1 a 2 (USA)

106 Pluto??

107 Pluto New Horizons (USA) - start: leden kg - bude pokračovat dál, do Edgeworth Kuiperova pásu - přílet k Plutu výzkum geologie, morfologie, složení a fotografování

108 Meziplanetární hmota

109 MPH - přehled - Vega 1, Vega 2 (SSSR) - Suisei (JP) - Sakigake (JP) - NEAR (USA) - ICE (USA) - Giotto (ESA) - GENESIS (USA) - Galileo (USA) - Deep Space 1 (ESA) - Cassini (USA) - Stardust (USA) - CONTOUR (USA) - Hayabusa (JP) - Rosseta - Deep Impact (USA)

110 MPH NEAR (USA) - start kg - první mise k asteroidu - asteroid Eros - přistání nad plán - studium složení, kráterů, gravitačního pole, topografie

111 MPH NEAR (USA)

112 MPH Giotto (ESA) - start kg - určena k průzkumu komety P/Halley - průlet také kolem P/Grigg-Skjellerup - získání barevných fotografií, určení složení komy, výzkum procesů v komě a na jádře, výzkum prachových částic, určení celkového toku částic, výzkum interakce částic ohonu se slunečním větrem

113 MPH Giotto (ESA)

114 MPH Deep Impact (USA) - start kg - určena k průzkumu komety 9P/Tempel 1 - součástí impaktor - uvolnilo se velké množství prachu, vysoký obsah uhlíku, krátery

115 MPH Deep Impact (USA)

116 Zdroje Cesty ke hvězdám, Pavel Toufar, 1976 Vesmírní sousedé naší planety, Zdeněk Kopal, 1989 Kosmické sondy k Marsu, Marcel Grün, 1997 Řeky na Marsu, Piers Bizony, 1998 Athena 10,11, bulletin Hvězdárny Vsetín,

117 Konec