AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Národní hospodářství AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V OBDOBÍ LET VE VYBRANÝCH OKRESECH ČR bakalářská práce Autor: Jakub Hudec Vedoucí práce: Ing. Marek Vokoun Rok: 2012

2 Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. Jakub Hudec V Praze, dne

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Marku Vokounovi, za cenné připomínky, osobní přístup a trpělivost při vedení mé bakalářské práce, mé rodině za neutuchající podporu při celém mém studiu.

4

5

6

7 Abstrakt: Nezaměstnanost se stává stále více sledovaným tématem. Aktivní politika zaměstnanosti má za cíl snižovat nezaměstnanost. Její účinnost je však velmi často diskutována. Tato bakalářská práce se na základě poskytnutých dat, která byla zpracovávána v regresní analýze, snaží zhodnotit účinnost aktivní politiky zaměstnanosti ve vybraných okresech ČR v letech , tedy zda vynakládané prostředky byly vynaloženy efektivně. Díky socio-ekonomické analýze, deskripci lokálních trhů práce a na základě výsledků regresní analýzy, se zdají společensky účelná pracovní místa a rekvalifikace (ve zpožděném období), účinnými nástroji aktivní politiky zaměstnanosti. Zbylé programy vykázaly smíšené výsledky, nebo se prezentovaly jako programy zvyšující nezaměstnanost. Klíčová slova: Trh práce, aktivní politika zaměstnanosti, nezaměstnanost, okres Abstract: Unemployment is becoming increasingly monitored topic. Active employment policy aims to reduce unemployment. The efficiency of that is, however, very often questioned. This bachelor thesis is based on provided data that were further processed through regression analysis, with the aim to assess the efficiency of active employment policies in selected districts of the Czech Republic in the period , ie, whether the invested money were spent effectively. Based on socio-economic analysis, description of local labor markets, and the results of the regression analysis, it appears that socially purposeful jobs and retraining programs (in the delayed period) are effective instruments of active employment policy. The remaining programs have exhibited mixed results, or presented themselves as programs that increase unemployment. Key words: Labour market, active labour market policy, unemployment, district JEL klasifikace:j200, J210, J 650

8 Seznam použitých zkratek APZ: aktivní politika zaměstnanosti ČSÚ: český statistický úřad ESF: Evropský sociální fond HDP: hrubý domácí produkt CHPM: chráněná pracovní místa CHPD: chráněné pracovní dílny MPSV: ministerstvo práce a sociálních věcí OECD: organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OSVČ: osoba samostatně výdělečně činná SÚPM: společensky účelná pracovní místa VPP: veřejně prospěšné práce

9 Obsah Úvod Trh práce Nabídka práce Poptávka po práci Nezaměstnanost Měření nezaměstnanosti Specifické míry nezaměstnanosti Druhy nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti Politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Rekvalifikace Investiční pobídky Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa Příspěvek na zapracování Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Cílené programy k řešení zaměstnanosti ( 120/2004 sb.) Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením Teoretická analýza efektů APZ na trh práce: Layard-Nickellův model: Beveridgova křivka: Efekty APZ: Efekt párování: Efekt na pracovní sílu:... 22

10 2.3.3 Efekt mrtvé váhy a substituční efekt: Efekt snížené ztráty blahobytu pro nezaměstnané: Efekt produktivity: Klíčové konstrukční prvky programů APZ Výsledky vybraných studií Diskuze soukromého pojištění proti nezaměstnanosti Socio-ekonomická analýza okresu Litoměřice Demografická struktura Ekonomická struktura Trh práce v okrese Litoměřice Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti Regresní analýza Představení dat Statistické hledisko regresní analýzy Ekonometrické hledisko regresní analýzy Úvodní lineární model Lineární model rozšířený o další proměnné Lineární model se zpožděním Kvadratický model Shrnutí výsledků regresní analýzy: Závěr Přílohy: Seznam literatury Použité zdroje Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů... 69

11 Úvod Problematika nezaměstnanosti je v dnešní době velmi aktuálním tématem. Jedním z diskutovaných řešení snižování nezaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti. Na ni však existují často rozdílné názory. Autor si zvolil právě toto téma, aby posoudil, zda jsou programy aktivní politiky zaměstnanosti účinné a snižují míru nezaměstnanosti a zda jsou tedy finanční prostředky vynakládány na programy aktivní politiky zaměstnanosti efektivně. Autor pro posouzení účinnosti a tedy i efektivity vynakládaných prostředků na programy aktivní politiky zaměstnanosti provedl regresní analýzu získaných dat z jednotlivých úřadů práce a ministerstva práce a sociálních věcí. Pro zvýšení validity bylo přistoupeno ke zpracovávání údajů z celkem sedmi úřadů práce. Tyto úřady práce byly zvoleny tak, aby zastupovaly regiony s různými mírami nezaměstnanosti. Region s nízkou mírou nezaměstnanosti v práci označen jako region A (okresy Praha-východ a Benešov), průměrnou nezaměstnaností nazvaný region B (okresy Litoměřice, Česká Lípa a Liberec) a poslední region C s převládající vysokou mírou nezaměstnanosti (okres Most a Ústí nad Labem). Sledované období bylo zvoleno mezi lety , které reprezentuje období před nástupem hospodářské krize a v jejím průběhu. V první kapitole je nejprve představen trh práce a vysvětleny jeho základní principy a odlišnosti od jiných trhů. Dále je charakterizována nezaměstnanost, vymezení jejích druhů a přiblížení dopadů nezaměstnanosti. Závěr první kapitoly je věnován státní politice zaměstnanosti. Druhá kapitola se zabývá teoretickými modely (Beveridgova křivka a Layard- Nickellův model), na kterých jsou demonstrovány efekty programů aktivní politiky zaměstnanosti. Dále jsou v druhé kapitole zmíněna hodnocení vybraných mezinárodních i českých studií na téma aktivní politiky zaměstnanosti. Poslední část této kapitoly tvoří diskuze o soukromých prvcích pojištění proti nezaměstnanosti, která si dává za cíl otevření dosud málo diskutovaného tématu. 1

12 Třetí kapitola podává socio-ekonomickou analýzu okresu Litoměřice. Přibližuje tím celkovou situaci v tomto referenčním okrese. Tyto poznatky jsou porovnávány s ostatními sledovanými regiony a jsou uváděny hlavní rozdíly, nebo podobnosti. Obsahem čtvrté kapitoly je popis lokálního trhu práce okresu Litoměřice a komparace s regiony ve vybraných aspektech trhu práce, jako jsou například míry dlouhodobé nezaměstnanosti, nebo poměry výdajů na jednotlivé programy aktivní politiky zaměstnanosti. Pátá kapitola je věnována regresní analýze, kde jsou představena data a dále statistická a ekonometrická východiska modelu. Součástí páté kapitoly je prezentace výsledků statistického programu STATA formou tabulek podle získaných dat, s komentářem těchto výsledků. V závěru práce jsou prezentovány výsledky, ke kterým autor práce dospěl. 2

13 1. Trh práce Trh práce nelze chápat jako standardní trh, jakým je například trh zboží. Podle Brožové, 1 je to sice trh jako každý jiný, ale zároveň je i něčím zvláštní. Krebs jde ještě dál a tvrdí, že trh práce je zcela specifický 2, stejný názor zastává i Kotýnková. 3 Nejčastěji uváděný důvod, proč je trh práce specifický, je fakt, že schopnost pracovat je spjata s člověkem. Jedná se o primární výrobní faktor. 4 Ze skutečnosti, že každý jedinec je něčím výjimečný, má například unikátní předpoklady k určitému druhu profese a má také své specifické preference, které zná pouze on, je tento trh mnohem komplikovanější. Je zde totiž mnohem více aspektů, než například pouze výše ceny za odvedenou práci, tedy mzda. Jedince zajímají i jiné profily určitého pracovního místa. Těchto charakteristik je celá řada, například prestiž zaměstnání. Existují případy, že lidé odmítnou dobře placené místo, a nastoupí na jinou pozici, s nižším platem, ale těší se respektu svého nejbližšího okolí i celé společnosti, který z jeho pracovního zařazení vyplývá. Této tématice se věnuje mnoho studií, známá je např. pyramida potřeb Abrahama Maslowa. 5 Trh práce je podle Holmana heterogenním trhem 6, Mareš k tomu dodává, že existuje tolik trhů práce, kolik existuje odvětví, profesí a zeměpisných oblastí. 7 O trhu práce se dá také s jistotou tvrdit, že je trhem nedokonalým. 8 Tato nedokonalost tkví v nedokonalých informacích, které ztěžují orientaci na trhu práce a komplikují uchazečům o zaměstnání nacházení nové práce a firmám najímání nových pracovníků. Co má však společné s ostatními trhy je fakt, že se na něm střetává nabídka s poptávkou. Na jedné straně jsou lidé, kteří nabízejí práci, na druhé jsou firmy, které práci poptávají. V tomto ohledu se trh práce chová jako kterýkoli jiný. 1 Brožová, D str. 7 2 Krebs, V str Kotýnková, M Brožová, D str. 7 5 Malone,P.B str Holman, R str Mareš, P str Holman, R str

14 1.1 Nabídka práce Na nabídku práce lze nahlížet z pohledu individuální nabídky práce a tržní nabídky práce. Individuální nabídka práce Z hlediska individuální nabídky se jedinec rozhoduje, jak velké množství práce hodlá nabízet a kolik chce mít volného času. Když se člověk rozhodne pracovat, získává jako protihodnotu důchod. Pokud se rozhodne pro volný čas, obětuje ušlý důchod, který by mohl získat, kdyby se rozhodl místo volného času tuto dobu věnovat práci. Volný čas je vzácný statek, jehož cenou je ušlý důchod. Každý jedinec má své individuální preference a snaží se maximalizovat svůj užitek, tedy kolik času chce strávit prací a kolik chce mít volného času. Křivka individuální nabídky práce má zpětné zakřivení. Toto zakřivení vysvětlují dva efekty: substituční a důchodový. Substituční efekt Při zvýšení mzdy jedinec bude nabízet více práce na úkor volného času. Uvědomuje si, že díky tomuto zvýšení mzdy se mu zdražil alternativní volný čas, jehož cenou je právě ušlá mzda, kterou by dostal, kdyby pracoval. Důsledkem je, že jedinec bude užívat volného času méně (je nyní dražší) a bude jej nahrazovat (substituovat) prací. 9 Důchodový efekt Při zvýšení mzdy, za předpokladu zvýšení reálné mzdy, roste pracovníkův důchod. Zvýšení důchodu znamená, že člověk má možnost spotřebovávat více statků a tedy i více volného času. Důchodový efekt tedy působí tak, že při zvýšení mzdy jedinec nabízí méně práce a volí více volného času. 10 Tyto efekty jsou vzájemně v rozporu. Na volbě, jakou dobu ze dne člověk tráví volným časem a kolik prací, působí substituční efekt negativně a důchodový pozitivně. Každý člověk je zcela originální a má své preference, a proto křivka individuální nabídky práce má pro každého jedince zcela unikátní tvar. Z toho vyplývá, že přesná poloha křivky, sklon křivky a zpětné zakřivení je pro každého trochu odlišné Brožová, D str Brožová, D str Brožová, D str

15 Tržní nabídka práce Tržní nabídka práce respektuje individuální tvary nabídek práce a přidává fakt, že rostoucí mzda na určitém trhu práce láká jedince i z jiných trhů práce, kde převládají nižší mzdy. Pozitivní sklon tržní nabídky práce vysvětluje efekt přelévání práce z jiných trhů na trhy, kde převládá vyšší mzda Poptávka po práci Poptávka po práci je odvozenou poptávkou. Nejdůležitější determinant je poptávka po produktu, který je danou pracovní silou vyráběn. 13 Druhý velmi důležitý faktor je odvozen z produkční funkce. Poptávka po práci má jinou charakteristiku v krátkém a jinou v dlouhém období. V krátkém období je předpokládán jenom jeden variabilní faktor, a tím je práce. Křivka poptávky po práci v krátkém období je odvozena z krátkodobé produkční funkce a poptávka záleží pouze na výši mzdy, to je jediný pohyblivý faktor. Firma si bude chtít najmout pouze tolik práce, kdy se bude mezní produkt respektive jeho příjem rovnat výši mzdové sazby. 14 V dlouhém období je předpoklad, že jsou všechny faktory flexibilní. Existují zde podle Brožové dva efekty: substituční a produkční. Existuje mnoho dalších determinantů poptávky po práci například ceny ostatních vstupů (kapitálu, půdy) disponibilní pracovní síla a jiné. 15 Determinanty ovlivňující trh práce Na trhu práce existuje mnoho subjektů a institucí, které jej přímo ovlivňují. Mezi ty, kdo ho ovlivňují nejvíce, patří stát a odbory. Dalším specifickým případem je existence monopsonu, kdy je na trhu pouze jediný zaměstnavatel. Mezi nejvíce užívané nástroje patří omezování maximální pracovní doby, či například zavedení minimální mzdy, nebo progresivní zdanění. Všechny tyto nástroje jsou liberálními ekonomy často kritizovány. Například, podle Hazlitta 16 může snaha zavést minimální mzdu, vypadat lákavě. Důsledkem je způsobení distorze na trhu práce, vedoucí k nedobrovolné nezaměstnanosti. Přes vysvětlení efektů zavádění minimální mzdy je tato tématika stále aktuální. 12 Brožová, D str Brožová, D str Holman, R str Jírová, H str Hazlitt, H s

16 1.3 Nezaměstnanost Podle Kotýnkové je podstatnou charakteristikou spjatou s trhem práce nesoulad mezi poptávkou a nabídkou 17. Existuje zde převis nabídky práce nad poptávkou po práci. Tento jev se nazývá nezaměstnanost. Podle Jírové je nezaměstnanost stav ekonomiky, kdy práceschopné osoby v produktivním věku nemohou práci nalézt. 18 Podle Krebse ovšem trh svým fungováním k nerovnováze inklinuje. Je podle něj příliš rigidní, regulovaný. Dodává, že nezaměstnanost je velmi složitým jevem a k jejímu řešení je potřeba celá informační síť s potřebnými daty (například jaké skupiny se nezaměstnanost nejvíce týká atd.) 19. Jakým způsobem lze charakterizovat nezaměstnaného? Většina odborné literatury se shoduje na několika znacích. Osoba nemající zaměstnání ani sebezaměstnání. Musí to být jedinec práceschopný, jak věkem, zdravotním stavem, hledající si aktivně zaměstnání, do kterého je schopen v určité lhůtě nastoupit Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost se dá vyjádřit několika způsoby. Nejjednodušší je absolutní údaj o počtu nezaměstnaných osob. Tento způsob měření nezaměstnanosti má ovšem velmi omezenou vypovídací schopnost a těžko se porovnává. 21 Nedoporučuje ho ani Wawrosz. 22 Nejvíce rozšířeným měřením nezaměstnanosti je měření relativní míry nezaměstnanosti. Toto měření poměřuje počet nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivních. 23 Podle Němce má však i tato metoda své nevýhody, protože čitatel i jmenovatel mají v různých zemích rozdílnou obsahovou náplň. 24 Rovnice 1 Výpočet míry nezaměstnanosti u: míra nezaměstnanosti U: absolutní počet nezaměstnaných osob E: absolutní počet zaměstnaných U+E: ekonomicky aktivní obyvatelstvo (někdy se užívá pojem pracovní síla země) 17 Kotýnková, M str Jírová, H str Krebs, V str Brožová, D str. 77 Mareš, P str. 17, Jírová, H.1999 s Brožová, D str Wawrosz, P.Heissler, H, Mach, P str Brožová, D str Kotýnková, M str

17 Jak uvádí Wawrosz 25, v praxi se míra nezaměstnanosti počítá většinou buď jako podíl osob registrovaných úřady práce na pracovní síle země, nebo výběrovým šetřením, kdy se zjišťuje podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu z určitého reprezentativního vzorku. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) užívá metodiku dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Tedy takových uchazečů, kteří mohou bezprostředně nastoupit při vhodné pracovní nabídce do zaměstnání. Za dosažitelné uchazeče se nepovažují uchazeči o zaměstnání, kteří jsou ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a ani uchazeči, či uchazečky, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství, nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené 26 Český statistický úřad pracuje s termínem obecná míra nezaměstnanosti. Ukazatel vychází z výběrového šetření pracovních sil (prováděno v 0,6 % náhodně vybraných ze všech trvale obydlených bytů). Do počtu zaměstnaných se zahrnují osoby starší patnácti let, které během referenčního týdne náležely mezi zaměstnance, členy družstev, pracující na svůj účet, zaměstnavatele, či pečující o rodinné příslušníky. Za nezaměstnané se považují osoby starší patnácti let, které byly v referenční době bez práce, aktivně ji vyhledávaly a byly připraveny nejpozději do 14 dnů do zaměstnání nastoupit. 27 Nezaměstnaní a zaměstnaní tvoří dohromady ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Osoby, jež nenáleží ani do jedné z těchto skupin, tvoří obyvatelstvo ekonomicky neaktivní. 28 Za pomoci takto rozděleného obyvatelstva se počítá míra ekonomické aktivity. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva se vydělí celkovým počtem obyvatel Specifické míry nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti má větší vypovídací hodnotu, než absolutní počet nezaměstnaných. Existují však mnohem specifičtější míry nezaměstnanosti, které mohou mít ještě větší vypovídací hodnotu, než je míra nezaměstnanosti bez bližší specifikace. Například Jírová uvádí sedm ukazatelů specifické nezaměstnanosti Wawrosz, P.Heissler, H, Mach, P str Svaz průmyslu a obchodu, citováno dne ČSÚ, citováno dne Brožová, D str Jírová, H str

18 Zkoumáním specifických měr nezaměstnanosti je možné trh práce chápat komplexněji. Tohoto faktu jsou si vědomy i úřady práce, proto i ony sledují některé specifické míry nezaměstnanosti. Mezi ty, které sleduje například úřad práce v Ústí nad Labem, patří 30 : podíl nezaměstnaných podle vzdělání, věku, délky evidence, klasifikace zaměstnání. Zvýšená pozornost je věnována nezaměstnanosti žen, nezaměstnanosti absolventů, či osob se zdravotním postižením. 1.4 Druhy nezaměstnanosti Přirozená nezaměstnanost Autorem pojmu přirozená nezaměstnanost je Milton Friedman. 31 Holman ji charakterizuje jako takovou míru nezaměstnanosti, při které je trh práce v rovnováze. Podle Holmana 32 je složena ze tří druhů nezaměstnanosti: frikční, strukturální a dobrovolné. Přirozená (rovnovážná) míra nezaměstnanosti nastává když se počet lidí, kteří ztrácejí práci, rovná počtu osob, kteří práci nacházejí. Tehdy je trh práce vyčištěn. Přirozená míra nezaměstnanosti je přímo úměrná míře ztráty práce a nepřímo úměrná míře nalézání práce. Je rovněž ovlivňována mnoha faktory, například demografickým vývojem, vládní politikou, nebo strukturálními změnami. Přirozená míra nezaměstnanosti v České republice se odhaduje přibližně mezi 7-8%. 33 Časté je dělení na nezaměstnanost dobrovolnou a nedobrovolnou. Za dobrovolně nezaměstnaného je považován člověk, který odmítá pracovat z jakéhokoli důvodu za mzdu, která momentálně na trhu převládá. 34 Nedobrovolně nezaměstnaný je ten, kdo je ochoten pracovat i za nižší mzdu, avšak pracovní uplatnění nemůže najít. 35 Učebnicovým příkladem je zavedení minimálních mezd. V odborných publikacích se lze nejčastěji setkat s dělením na nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklickou. 30 Portál MPSV, 2010 citováno dne Poznámky z kurzu Dějiny ekonomického myšlení 5EN Holman, R str Brožová, D str Brožová, D str Brožová, D str

19 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost vzniká tehdy, když pracovník opustí své místo a hledá místo nové. To z důvodu nedokonalého trhu práce, zejména omezenými informacemi o volných pracovních místech, trvá určitý čas. Uchazeč obvykle nepřijme první pracovní nabídku, ale vybírá z různých nabídek, která mu vyhovuje nejlépe. 36 Délku takové nezaměstnanosti a úsilí v hledání nového zaměstnání ovlivňují výše a délka poskytování podpory v nezaměstnanosti. Pokud je sociální systém štědrý, frikční nezaměstnanost se obvykle zvyšuje. Němec tuto nezaměstnanost označuje za normální, někdy nazývanou termínem fluktuační. 37 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká strukturálním nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po práci. Je to důsledek toho, že v ekonomice se v čase některá odvětví smršťují a jiná naopak expandují. To je znak, že se ekonomika neustále rozvíjí a není strnulá. Nová pracovní místa jsou v nových odvětvích, pro které však uchazeči nemají vzdělání. Musí se tedy rekvalifikovat a získat znalosti pro nové zaměstnání. Získání nových znalostí a dovedností je časově náročné. Podle Brožové 38 tato nezaměstnanost, pokud je krátkodobá, patří do dobrovolné nezaměstnanosti. Někteří autoři tvrdí, že strukturální nezaměstnanost je charakteristická pro vyspělé průmyslové země při přechodu k postindustriální informační společnosti. 39 Cyklická nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti přímo souvisí s hospodářským cyklem. Pokud je ekonomika v recesi, snižuje se celkově nabídka pracovních míst. Někdy se hovoří o nezaměstnanosti z nedostatečné poptávky po práci. 40 Cyklická nezaměstnanost je brána jako nedobrovolná. Rozdíl mezi skutečnou a přirozenou nezaměstnaností tvoří právě cyklická nezaměstnanost. 41 Existují i další druhy nezaměstnanosti. Často se jedná o druh nezaměstnanosti, která spadá do některé z výše jmenovaných druhů nezaměstnanosti. Pro úplnost jsou zde vyjme- 36 Materiály k výuce předmětu Kondiční kurz k hospodářské politice 5HP Kotýnková M str Brožová, D str Mareš, P str Mareš, P str Brožová, D str. 84 9

20 novávány i druhy nezaměstnanosti, se kterými se autor práce při studiu odborné literatury seznámil: skrytá nezaměstnanost, technologická nezaměstnanost, sezonní nezaměstnanost, neúplná nezaměstnanost, nepravá nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost, masová nezaměstnanost 1.5 Důsledky nezaměstnanosti Ekonomické důsledky Za nejzávažnější ekonomickou ztrátu se dá považovat ztráta makroekonomického produktu. Nezaměstnaní nevyrábějí statky, které by mohli vyrábět. Výstup ekonomiky je tedy pod svou potenciální úrovní. Vzniká produkční mezera, kterou lze označit rozdíl mezi skutečným produktem a potenciálním produktem. Velikost takovéto ztráty se dá vyjádřit prostřednictvím Okunova zákona 42. Okunův zákon zachycuje vztah mezi změnou domácího produktu a změnou nezaměstnanosti. Jak uvádí Holman, nejedná se ani tak o zákon, jako spíše o statistickou pravidelnost, kterou Arthur Okun pozoroval. Zjistil, že klesne-li reálný hrubý domácí produkt o jedno procento pod potenciální produkt, zvýší se nezaměstnanost nad přirozenou nezaměstnanost přibližně o 0,33 procenta. Tato pravidelnost se v čase mění a je specifická pro každou ekonomiku. 43 O dalším ekonomickém důsledku se zmiňuje Wawrosz a upozorňuje na fakt, že státy obvykle nezaměstnaným poskytují prostřednictvím veřejných rozpočtů prostředky na základní potřeby v podobě příspěvků v nezaměstnanosti, nebo sociálních dávek. Tyto prostředky by však mohly být použity na jiné alternativy, například na produkci statků, které ovšem nebyly vyprodukovány v důsledku poskytnutí těchto prostředků nezaměstnaným. 44 Jedná se tedy o náklady obětované příležitosti. Brožová se zmiňuje o daňovém propadu 45 : nezaměstnaní neodvádějí daně z mezd, firmám se v důsledku nižší produkce snižují zisky, z nichž plynou nižší daně. Stát přichází o daňové příjmy, zatímco jeho výdaje v důsledku nezaměstnanosti rostou. Kromě již zmíněných vyplácených dávek se například nezaměstnaný člověk stává státním pojištěncem. 42 Brožová, D.2003 str Holman, R str Wawrosz, P.Heissler, H, Mach, 2012 str Brožová, D str

21 Mezi ekonomické dopady patří i pokles životní úrovně nezaměstnaného (samozřejmě pouze za předpokladu, že zaměstnání bylo jeho hlavní zdroj příjmů). Pokles životní úrovně se nedotýká pouze toho, kdo ztratil zaměstnání, ale i jeho rodiny (pokud ji má). Psychologické důsledky Nezaměstnanost, respektive neschopnost najít si zaměstnání může vést ke strachu z budoucnosti. Nezaměstnaný člověk je do jisté míry izolován od kolektivu, na který byl zvyklý dokud pracoval, jedinec je vyloučen i z některých institucí. 46 Neustálé odmítání ze strany zaměstnavatelů může vést k tomu, že člověk ztratí úctu k sobě samému. To může mít za následek nárůst psychických potíží (deprese, stres apod.) a dokonce sebevražd. Hlavně se stresem souvisí i ztráta fyzického zdraví a kvůli snížení životní úrovně se zmenšují finanční možnosti, jak o zdraví pečovat. 47 Příkladem může být, že v souvislosti se sníženými příjmy si osoba nemůže dovolit koupit vitamíny, či jiné potravinové doplňky. Sociální důsledky Mezi sociální důsledky lze zmínit například rozklady rodin. Nebo statisticky nezjistitelné jevy, jako například ztráta rolí v rodině, způsobená ztrátou zaměstnání. Jako další příklad lze zmínit existenci dle Mareše 48 underclass, Brožová jej překládá jako deklasovaná vrstva. 49 Autor práce nabízí označení skupina outsiderů. Je to skupina osob, která v podstatě žije pouze ze sociálních dávek a rezignovala na snahu nalézt si dlouhodobě zaměstnání. Vytváří se zde kultura závislosti. Povětšinou se jedná o jedince nízké kvalifikace, nebo osoby žijící mimo pracovní trh. Vyznačují se celkovou rezignací, malým respektem k autoritám, nízkou sociální kontrolou. Typickým jevem je například alkoholismus u osob dlouhodobě nezaměstnaných. Existují obavy, že by tato minoritní společnost mohla být velkou hrozbou pro společnost majoritní, pokud by docházelo k jejímu rozšiřování. 50 To je pouze jeden z mnoha důvodů, proč je politice zaměstnanosti věnováno tolik pozornosti. Pozitivní důsledky Autor je přesvědčen, že existují do jisté míry i pozitivní důsledky nezaměstnanosti. Jako příklad poslouží nezaměstnanost jedince, coby životní zkušenost. Jedinec, který byl 46 Mareš, P str Mareš, P str Mareš, P str Brožová, D str Brožová, D str. 107 Mareš, P str

22 někdy nezaměstnaný, si práce více váží. Taková zkušenost jej motivuje k lepším pracovním výkonům, aby předešel tomu, že bude znovu nezaměstnaným. Frikční nezaměstnanost se dá interpretovat jako období hledání vhodného místa, pro které má člověk předpoklady, nebo které ho bude bavit. Pokud by byl nucen vzít hned první zaměstnání a necítil se v něm spokojen, mohlo by se to odrazit například v poklesu efektivity. Strukturální nezaměstnanost mohou způsobovat také nové technologie, respektive jejich zaváděním do praxe vzniká technologická nezaměstnanost. Zavedením inovace začíná realokace a proces přizpůsobování pracovní síly nové situaci. Aby mohly být využity výhody inovací a zvýšena efektivita, musí někteří lidé opustit svá zaměstnání a najít si jiná. 51 Liška upozorňuje na fakt, že nezaměstnanost působí jako brzda přemrštěných mzdových nároků Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je Kotýnkovou interpretována jako činnost, směřující k rovnováze mezi nabídkou práce a její poptávkou, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva na zaměstnání. 53 Krebs ji vymezuje jako opatření, jež spoluutvářejí podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce. Dále udává, že tato politika je výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, firem zaměstnanců a odborů. V posledních letech je zároveň politika zaměstnanosti utvářena v čím dál větší míře Evropskou unií. 54 Státní politika zaměstnanosti České republiky Státní politika zaměstnanosti v České republice má za cíl dosažení plné zaměstnanosti a ochranu proti nezaměstnanosti. Zahrnuje zejména tyto oblasti 55 : Zabezpečování práva na zaměstnání Sledování a vyhodnocování situace na trhu práce. Koordinace opatření v oblasti zaměstnanosti a trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomocí Evropského sociálního fondu. Tvorbu a koordinaci jednotlivých programů opatření a programů v oblasti zaměstnanosti. 51 Liška, V str Liška, V str Kotýnková, M Krebs, V str Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., 12

23 Uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti. Tvorba a zapojování do mezinárodních programů souvisejících s politikou zaměstnanosti. Hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti. Poskytování informací, poradenství a zprostředkování služeb na trhu služeb. Poskytování podpor v nezaměstnanosti a podpor při rekvalifikaci. Opatření na podporu rovného zacházení. Opatření pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a další osoby, které mají ztížené podmínky na trhu práce. Usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí. Státní politiku zaměstnanosti vytváří nejen stát, ale i další subjekty, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Realizaci této politiky stát zabezpečuje s dalšími subjekty, které jsou činné na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů. Státní správu v oblasti politiky zaměstnanosti vykonává MPSV a úřad práce. Úřad práce České republiky byl zřízen s účinností od 1. dubna Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Obvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště. 56 Jedním z hlavních důvodů vzniku centrálního úřadu práce má být snaha o úsporu nákladů a snaha o koordinaci činností jednotlivých úřadů práce. Úřad práce plní úkoly v těchto oblastech 57 : zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb a pomoci v hmotné nouzi v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti, zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, záko- 56 Portál MPSV, citováno dne Portál MPSV, citováno dne

24 nem o státní sociální podpoře, zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, zákonem o sociálních službách a zákonem o pomoci v hmotné nouzi. Úřad práce je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie. Evropská unie se již od Lucemburského procesu (Listopad, 1997) svou politikou zaměstnanosti orientuje na snižování nezaměstnanosti. 58 Aktuální hlavní cíle jsou vytyčeny jako vytvářet nová, lepší pracovní místa. Konkrétní cílem je: 75% osob ve věku mezi lety zaměstnáno. 59 Financování státní politiky zaměstnanosti je zajišťováno prostřednictvím státního rozpočtu a ve stále větší míře pomocí Evropského sociálního fondu (ESF). Pro aktivní politiku zaměstnanosti v programovém období let , je klíčový zejména operační program lidské zdroje a zaměstnanost. V současné době je upřena velká pozornost na vyjednávání pro další programové období. Toto období zřejmě bude poslední, kdy bude ČR čistým příjemcem. 1.7 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti sestává z příspěvků v nezaměstnanosti a příspěvků v rekvalifikaci. K tomu, aby mohl jedinec pobírat tyto příspěvky, musí splnit několik podmínek. Ke dni to musí být fyzická osoba s trvalým bydlištěm na území ČR, která v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získala min. 12 měsíců důchodového pojištění (včetně tzv. náhradní doby pojištění např. pobírání invalidního důchodu, péče o dítě do čtyř let, výkon veřejné služby či dlouhodobé dobrovolnické služby). Výše podpory se počítá z průměrného měsíčního výdělku, nebo z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden měsíc. První dva měsíce je to 65%, další dva měsíce 50% a zbývající podpůrčí dobu je to již pouze 45%. Maximální výše příspěvku je 0,58 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Délka pobírání podpory je závislá na věku žadatele o ni. Do padesáti let má žadatel nárok pouze na 5 měsíců. Žadatel ve věku mezi lety má nárok na podporu 8 měsíců a žadatel starší 55 let má nárok na podporu 58 Evropská politika zaměstnanosti a Možnosti práce a studia v zemích EU, citováno dne Europa.eu, citováno dne

25 v nezaměstnanosti 11 měsíců. 60 Výše podpory v rekvalifikaci je stanovena na 60% posledního průměrného platu. Maximální výše příspěvku však může činit maximálně 0,65 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. 61 Účelem pasivní politiky nezaměstnanosti je po určitou dobu (kdy je člověk nezaměstnaný), vyplácet transfery a tím udržet nezaměstnanému jistý standard. Proto také každý zaměstnavatel i OSVČ platí příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. 1.8 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Očekávaným cílem aktivní politiky zaměstnanosti je zvýšení zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti zvyšováním zaměstnatelnosti. 62 Zaměstnatelnost lze definovat jako kapacitu a ochotu jedince zůstat dlouhodobě atraktivním pro trh práce, jako schopnost anticipovat změny v úkolech a pracovním prostředí, umět na ně reagovat a to vše s ohledem na podmínky lokálního trhu práce, možnosti a příležitosti osobního rozvoje. 63 Aktivní politika zaměstnanosti používá podle MPSV zejména tyto nástroje: rekvalifikace investiční pobídka veřejně prospěšné práce společensky účelná pracovní místa příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program další specifické nástroje APZ definuje zákon o zaměstnanosti 64 zejména opatření na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením cílené programy k řešení zaměstnanosti ( 120). poradenství příspěvek na dopravu (později zrušen) 60 Sociální poradce MPSV, citováno dne a Sociální reforma, citováno dne Portál MPSV citováno dne Sirovátka, T str Horáková, M Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. 15

26 1.8.1 Rekvalifikace Za rekvalifikaci se považuje získání nové kvalifikace, zvýšení a rozšíření stávající kvalifikace. Rekvalifikace si dávají za cíl změnit, nebo zvýšit kvalifikaci, a tím zvýšit šanci pro nalezení zaměstnání. Úřad práce zabezpečuje rekvalifikace ve snaze zajistit větší soulad nabídky a poptávky trhu práce, tedy zlepšit jeho strukturu. 65 Rekvalifikaci mohou provádět i soukromé subjekty, jsou-li k tomu oprávněny. Uskutečňují se formou vzdělávání. Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních, nebo vysokých školách. Rekvalifikovat se mohou nejen uchazeči, či zájemci o zaměstnání (podle 109/2004 sb., nebo 109a/2004 sb.), ale rovněž zaměstnanci v zájmu dalšího pracovního uplatnění zaměstnanců (podle 110/2004 sb.). Rekvalifikace může být prováděna i přímo u zaměstnavatele, pokud se takto zaměstnavatel domluví s příslušným úřady práce. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci sám, nebo za pomoci rekvalifikačního zařízení může být uhrazena úřadem práce celá, nebo část jejích nákladů. Z ekonomického hlediska je jistě zajímavé, že součástí nákladů rekvalifikace smí být podle zákona přiměřený zisk do výše až 15%. Ten se však nemůže započítávat do nákladů, je-li rekvalifikace provedena ve vlastním rekvalifikačním zařízení zaměstnavatele. Za účastníka rekvalifikace smí být uhrazeny úřadem práce i náklady spojené s rekvalifikací například stravné, jízdné, nocležné a pojištění. Rekvalifikace se mohou dělit na: 66 Specifické rekvalifikace- jsou zaměřeny na získání kvalifikace pro potřeby určitého konkrétního zaměstnavatele. Nespecifické rekvalifikace- jsou zaměřeny především na rozvoj všeobecných pracovních dovedností, které jsou potřebné pro uplatnění na trhu práce. Například práce s počítačem, která je dnes téměř nutností. Motivační rekvalifikace- jsou zaměřeny na obtížně zaměstnatelné a dlouhodobě nezaměstnané osoby, u kterých bývá potřeba i dalších navazujících programů. 65 Portál MPSV, citováno dne Juříček, P str.11 16

27 1.8.2 Investiční pobídky Zákon definuje investiční pobídku jako hmotnou podporu zaměstnavateli, která je vyplacena na podporu vytváření nových pracovních míst, nebo rekvalifikaci nových zaměstnanců. Tento nástroj je orientován zejména na regiony, které trpí velkou nezaměstnaností. Podle 3 zákona č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách musí být na daném území v předcházejících dvou pololetí míra nezaměstnanosti vyšší o 50%, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Investiční pobídky jsou výsledkem koordinace mezi zaměstnavatelem a ministerstvem průmyslu a obchodu, které podporu přislibuje Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce představují časově omezené pracovní příležitosti, jejíž pracovní náplní tvoří zejména: údržba veřejných prostranství, úklid a údržba veřejných budov a komunikací, nebo jiné obdobné činnosti. Tyto činnosti jsou vykonávány ve prospěch obcí, nebo jiných obecně prospěšných institucí. Tato místa jsou vytvářena ke krátkodobému pracovnímu umístění, nejdéle však dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Veřejně prospěšné práce jsou určeny zejména pro takové uchazeče o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, nebo obtížně umístitelní. Příspěvek může být poskytnut až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů zaměstnance, včetně pojistného Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa jsou místa vyhrazená, nebo zřízena zaměstnavateli na základě dohody s úřadem práce a jsou obsazována takovými uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. 67 Společensky účelná pracovní místa jsou podle MPSV efektivně využívána pokud je v dané oblasti nízký stav nabídky volných pracovních míst. Příspěvek může být až do plné výše mzdových nákladů, včetně pojistného. Maximální doba poskytování příspěvku je 12 měsíců. Za společensky účelné místo je považováno i takové místo, které uchazeč o zaměstnání po dohodě s úřadem práce zřídil sám jako samostatně výdělečnou činnost. Takový uchazeč může požádat o překlenovací příspěvek, který ovšem není nárokový Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. 68 Portál MPSV, citováno dne

28 1.8.5 Příspěvek na zapracování Tento příspěvek může být poskytnut zaměstnavateli, pokud přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvláštní péče dle 33/2004 sb. Jde například o osoby se zdravotním postižením, fyzické osoby do 20 let věku, těhotné ženy a další osoby, které specifikuje zákon. Příspěvek je poskytován maximálně po tři měsíce a jeho výše je maximálně polovina minimální mzdy Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Tento příspěvek může být poskytnut, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a nemůže proto zabezpečit svým zaměstnancům práci v plném rozsahu. Příspěvek lze vyplácet maximálně po dobu 6 měsíců a jeho maximální výše činí polovinu minimální mzdy Cílené programy k řešení zaměstnanosti ( 120/2004 sb.) Cílený program je chápán jako soubor opatření vedoucí ke zvýšení možnosti uplatnění na trhu práce například pro konkrétní skupinu fyzických osob (osoby vracející se po rodičovské dovolené), nebo konkrétní region trpící vysokou nezaměstnaností. Cílené programy mohou mít regionální i celostátní charakter a mohou být řešeny také za pomocí mezinárodní účasti. 71 Jedná se spíše o použití několika programů APZ v jednom Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením Jedná se zejména o chráněná pracovní místa (CHPM) a chráněné pracovní dílny (CHPD). CHPM je místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu zdravotně postiženou, na kterou je zaměstnavateli poskytován příspěvek. CHPD je pracoviště, na kterém je v průměrném ročním počtu 60% osob se zdravotním postižením. Na takovéto pracoviště úřad práce poskytuje příspěvek. 72 Jako opatření APZ není považováno poskytování příspěvku na podporu osob se zdravotním postižením podle 78. Důvodem je nárokovost tohoto příspěvku. 69 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. 70 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. 71 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. 72 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. 18

29 OECD Teoretická analýza efektů APZ na trh práce: Analýza efektů APZ na trh práce vychází zejména z Calmforsovy studie pro 2.1 Layard-Nickellův model: Pro teoretickou analýzu lze použít několik modelů. Jako první, který bude využit jako součást regresní analýzy, je Layard-Nickellův model. Tento model pracuje na horizontální ose s mírou zaměstnanosti, na vertikální ose s reálnou mzdou. Klesající křivku představuje klasickou poptávku po práci, stoupající křivka tvorbu mezd. Ta demonstruje, jak agregátní zaměstnanost zvyšuje tlak na vyšší reálné mzdy. Křivku tvorby mezd lze považovat za klesající funkci nezaměstnanosti a rostoucí funkci faktorů tlačících na zvyšování reálné mzdy. 74 Pokud je celková zaměstnanost vyšší, vytváří tlak na vyšší mzdu. Přímka protnutá v grafu znázorňuje stav plné zaměstnanosti. Z tohoto faktu vychází, že model ve své rovnováze nezahrnuje úplnou zaměstnanost. 75 Graf 1 Layard-Nickellův model Zdroj: Calmfors, L str. 9, upraveno Rovnice 2 Teoretické vyjádření nezaměstnanosti pro Layard-Nickellův model Zdroj: Scarpeta, S str Calmofrs, L str Scarpeta, S.1996 s

30 U rovnice vyjadřující nezaměstnanost podle Scarpety 76, je důležitým předpokladem, že mzdové a cenové očekávání se rovnají nule. Tedy že w u a p u =0. První člen na pravé straně rovnice představuje vektor zvyšující mzdy. Ten zvyšuje nezaměstnanost. Scarpeta ve své studii označuje Z w jako například schopnost odborů prosadit vyšší mzdy, nebo například štědrost sociálního systému dané ekonomiky. Druhý člen na pravé straně rovnice představuje vzájemné vztahy mezi nabídkou a poptávkou po práci. Tento člen ovlivňují i programy aktivní politiky zaměstnanosti svými efekty (jsou uvedeny v další kapitole práce). 2.2 Beveridgova křivka: Tento model popisuje efektivitu párování. Beveridgova křivka může být interpretována jako měřítko účinnosti mezi měrou volných pracovních míst a mírou nezaměstnanosti. Na horizontální ose je vyznačena míra nezaměstnanosti a na vertikální ose míra volných míst. Efektivita párování určuje míru zaměstnanosti, pohybem po Beveridgově křivce se stále nacházíme na konstantní úrovni zaměstnanosti. Z grafu 2 vyplývá, že Beveridgova křivka je negativně závislá na míře volných pracovních míst. Pokud je na trhu vyšší nezaměstnanost, je (za předpokladu konstantní zaměstnanosti) nižší míra volných pracovních míst. Zlepšením efektivity párování se Beveridgova křivka posouvá (dolů doleva) a vzniká nová situace na trhu práce, kdy při nižší míře nezaměstnanosti je míra volných pracovních míst stejná jako v předchozím případě před posunutím Beveridgovy křivky. Beveridgova křivka se může posunout například v důsledku zlepšení poradenství a informovanosti o situaci na trhu práce účastníků trhu práce, Calmfors v jiné své studii udává jako důležitou dimenzi geografickou mobilitu pracovníků. 77 V příloze je pro ilustraci uveden graf Beveridgovy křivky vypracovaný kolektivem autorů (Sobíšek, Marek, Niedermayer, Flek) v práci Vybrané problémy a vyhlídky českého trhu práce. Autoři studie na ní demonstrují výši strukturální nezaměstnanosti a výši cyklické složky nezaměstnanosti. Tato křivka je upravená (místo míry volných míst je uveden absolutní počet a namísto míry nezaměstnanosti je počet uchazečů o zaměstnání), ale pro představu je zcela postačující. 76 Scarpeta, S str Calmofrs, L.2002 str

31 Graf 2 Beveridgova křivka Zdroj: Kalíšková, K str. 11 Calmfors uvádí ještě upravenou verzi Beveridgovy křivky a Layard-Nickellova modelu. Například v upravené verzi Layard-Nickellova modelu se pracuje s mírou řádné zaměstnanosti, tedy rozlišují se účastníci programů politiky zaměstnanosti, nezaměstnaní a zaměstnaní. 2.3 Efekty APZ: Efekt párování: Cílem efektu párování je dosáhnout zvýšení shody a tím snížit počet osob hledající zaměstnání v kontextu daným počtem volným pracovních míst. Tedy posun Beveridgovy křivky vlevo dolů. V Layard-Nickellově modelu se jedná o posun křivky tvorby mezd doprava. Protože existují místa, která jsou (například díky vyšší informovanosti) obsazována rychleji, zaměstnavatelé nemají důvod k přilákání nové pracovní síly nabízet vyšší mzdu. To může mít i další efekt zvýšené zaměstnanosti: z důvodu možného snížení mzdy mohou nyní zaměstnavatelé zaměstnat více pracovní síly. Jak ovšem dodává Calmfors, dopad na reálnou mzdu není úplně jistý. Efekt párování je podle Calmforse ovlivněn například lepší kvalifikací reagující na strukturu poptávky po práci. Dále větší aktivitou nezaměstnaných při hledání zaměstnání. Nebo účastí v programu politiky zaměstnanosti, kdy se může snižovat nejistota zaměstnavatele k zaměstnání daného jedince (screeningová funkce). Efekt párování může způsobit situaci, kdy se u účastníka programu politiky zaměstnanosti snižuje snaha o nalezení řádného pracovního místa. Například v důsledku rekvalifikace je účastník plně zaneprázdněn rekvalifikací, a tedy nové místo si aktivně nehledá. 21

32 Tento efekt se nazývá efekt zamknutí. I s tímto negativním efektem je tedy vždy nutno počítat při různých programech APZ, jako například při již zmíněných rekvalifikacích Efekt na pracovní sílu: Tento efekt předpokládá, že existuje trh outsiderů, nebo problémově zaměstnatelných osob. Jako příklad lze uvést jedince, který například nemá praxi, nebo osoby po výkonu trestu a mnoho jiných. Tyto osoby se mohou nacházet prakticky mimo trh a nesoutěží na trhu práce s ostatními. Aktivizací těchto osob lze docílit jejich znovuzapojení do soutěžení na pracovním trhu. Vyšší nabídka práce logicky snižuje mzdu, v důsledku nižší mzdy mohou zaměstnavatelé zaměstnat více pracovní síly Efekt mrtvé váhy a substituční efekt: Efektem mrtvé váhy se rozumí situace, kdy by uchazeč na dané pracovní místo nastoupil i bez programu APZ. Jako vzor lze použít příklad uvedený Tajovským 78, kdyby se například místo účastníků veřejně prospěšných prací o úklid chodníku starala soukromá firma, musela by daného člověka zaměstnat přímo, bez programu APZ. Substituční efekt rozlišuje Němec 79 na substituci (zastavení náboru dalších pracovníků v důsledku přijetí osob z programu APZ ) a vytlačení (úplné vytlačení za osoby z programu APZ). Oba efekty vedou k posunu křivky poptávky po práci vlevo, klesá (řádná) zaměstnanost v upraveném Layard-Nickellově modelu a klesají i mzdy v důsledku vyšší konkurence na trhu práce. Zejména z důvodu těchto efektů je důležité provádět programy APZ s principem adicionality, tedy například u veřejně prospěšných prací se soustředit na takové, které by jinak soukromým sektorem provedeny nebyly Efekt snížené ztráty blahobytu pro nezaměstnané: Dávky pasivní politiky zaměstnanosti mají vliv na intenzitu hledání práce. Ovšem i účast v programu APZ zajišťuje vyšší příjmy. V České republice reprezentované například podporou v rekvalifikaci, která je již po dvou měsících vyšší, než podpora v nezaměstnanosti a není časově omezená (pouze dobou rekvalifikace). Uchazeč o zaměstnání díky těmto benefitům necítí tak velkou potřebu pracovat. Tím se může zvýšit nezaměstnanost, a aby člověk začal opět pracovat, bude požadovat vyšší mzdu (kvůli zvýšeným sociálním transferům). 78 Tajovský, L. diskuze v rámci kurzu 5HD415 přednáška Kotýnková, M str

33 2.3.5 Efekt produktivity: Nezaměstnaností (zvláště dlouhodobou) dochází k znehodnocování lidského kapitálu a ke snižování produktivity. Dochází například ke ztrátě pracovních návyků, ztrátě sociálních kontaktů a další. Programy APZ se zaměřují na to, aby nedocházelo ke znehodnocování lidského kapitálu, ale spíše naopak, docházelo k jeho zhodnocení. Pokud je zvyšována produktivita nezaměstnaných, musí být také zaměstnaný efektivnější (aby své místo udržel), jinak bude nahrazen. Posouvá se křivka poptávky po práci doprava a firmy poptávají více pracovní síly. Existuje ovšem také možnost, že firma vyrobí stejný výstup za pomoci méně pracovní síly, právě díky zvýšení efektivity a k růstu zaměstnanosti tedy vůbec nemusí dojít. To záleží hlavně na elasticitě poptávky po práci. Dalším možným efektem je, že díky zvýšené efektivitě dojde k tlaku na zvyšování mzdy. To může vést k propouštění zaměstnanců a zvyšování nezaměstnanosti. Aby díky efektu produktivity došlo ke zvýšení zaměstnanosti, je třeba existence zaměstnání s nižší produktivitou a naopak zaměstnání s vyšší produktivitou. Důležitým předpokladem je, že poptávka po produktivnějších jedincích převyšuje nabídku a nabídka méně produktivních lidí převyšuje poptávku. Tehdy by efekt produktivity vedl ke zvýšení zaměstnanosti v oborech s vyšší produktivitou. V sektorech, kde jsou zaměstnanci s nižší efektivitou, by se zaměstnanost nezměnila. 80 Calmfors popisuje i další efekty například hovoří o testech ochotnosti k práci, nebo se zabývá daňovými důsledky. Další studie přicházejí s novými a novými efekty. Jako příklad poslouží kolotočový efekt, kdy uchazeč rotuje mezi jednotlivými programy APZ a postupně ztrácí ochotu ucházet se klasickou cestou o zaměstnání. Obecně lze tvrdit, že programy APZ a účinky, které jsou žádoucí, aby nastaly, zahrnují efekt párování, efekt na pracovní sílu a (s určitou pravděpodobností a za určitých předpokladů) i efekt produktivity. Za nežádoucí jsou považovány efekty mrtvé váhy, substituční efekt, efekt zamknutí a další. Kalíšková upozorňuje, že se od hrubého efektu musí odečíst efekt mrtvé váhy a substituční efekt. Teprve po odečtení těchto negativních efektů je možno určit čistý efekt programu APZ. Tedy od celkového počtu nově vzniklých míst díky programům APZ je nutno odečíst, kolik jich v důsledku programů APZ zaniklo. Existují cekem tři pohledy na posu- 80 Kalíšková, K str

34 zování APZ a jeho programů. První je z hlediska jedince jako účastníka programu APZ. Druhé hledisko je hledisko makroekonomické, tedy co programy APZ přináší celé společnosti, zde se počítá i s efekty zamknutí a efektem substituce. Posledním kritériem je pohled na celkovou efektivnost a úvahy, zda by nebylo vhodnější použít prostředky alternativním a efektivnějším způsobem Klíčové konstrukční prvky programů APZ 82 Úroveň podpory Úroveň podpory při účasti v programech APZ by měla být vyšší, než pouze výše podpory v nezaměstnanosti. Velmi diskutovanou otázkou je, o kolik více by to mělo být. Čím vyšší jsou tyto podpory, tím vyšší je nežádoucí efekt snížené ztráty blahobytu. Výsledná výše podpory by měla být vyšší, než podpora v nezaměstnanosti, avšak to by nemělo být hlavním důvodem pro vstup do programů APZ. Tím by měla být snaha o získání zaměstnání. Cílenost programů Cílenost programů APZ je klíčovým faktorem pro zajištění co nejvyšší efektivity. Modelovým příkladem může být to, že pokud budou podporováni dlouhodobě nezaměstnaní lidé, je u nich ztráta mrtvé váhy minimální a čistý efekt bude velký. Situace není však tak jednoduchá. Například aktivizace dlouhodobě nezaměstnaných osob může být obtížná a často vyžaduje vysoké náklady, které kdyby byly vydány na osoby krátkodobě nezaměstnané (které například neztratily pracovní návyky), by byly vynaloženy mnohem efektivněji. Zde se ovšem objevuje nežádoucí creaming efekt- tedy upřednostňování osob, které mají lepší předpoklady k zaměstnatelnosti, před osobami, které pomoc potřebují spíše. Cílenost programů APZ je komplexní problematika, která podle názoru autora nemůže vyústit v obecné doporučení, či normu. Důvodem je, že každý člověk je zcela specifickou bytostí a zatímco například jeden uchazeč potřebuje zvýšenou péči ihned po ztrátě zaměstnání, jiný nikoli. Calmfors zdůrazňuje požadavek heterogenity a rozlišování uchazečů o zaměstnání. 81 Kalíšková, K str Calmofrs, L str

35 Typy programů a jejich skladba Zvolit na daném trhu práce optimální strukturu programů APZ je stejně důležité, jako předchozí body. Nelze uplatňovat pouze jeden nástroj APZ, protože každý nástroj má svá specifika a pokud jsou vhodně uplatňovány, má každý své pozitivní efekty. Jako příklad lze uvést situaci, kdy dlouhodobě nezaměstnaný, který ztratil pracovní návyk, potřebuje jako první věc získat zpět pracovní návyky. Naopak člověk, který je čerstvě nezaměstnaný, se potřebuje na trhu práce nejprve zorientovat k tomu je nejideálnější nástroj poradenství. Při nadužívání rekvalifikací, by zase podle Kalíškové zase hrozila ztráta relativní konkurenceschopnosti a při velkém množství rekvalifikací hrozí nepřizpůsobení specifickým požadavkům účastníků rekvalifikací Výsledky vybraných studií Kluve ve své studii z roku představuje svou analýzu třetí generace, ve které vychází z mikroekonomických analýz napsaných po roce Z jeho studie vyplývají závěry, že by měly být uplatňovány systémy sankcí a benefitů. Ty jsou zaměřeny především na zvýšení motivace k hledání zaměstnání, k tomu by mělo pomoci poradenství, job kluby a jiné instituce. Pokud však uchazeč nehledá zaměstnání dostatečně, nebo odmítne nabídku přiměřeného zaměstnání, jsou mu sníženy podpory. U tohoto bodu ještě Kluve zmiňuje důležitý poznatek, že státní úřady práce jsou v porovnání se soukromými agenturami méně efektivní, a to v důsledku toho, že soukromé agentury (které jsou zřizovány k tvorbě zisků), pracují spíše s osobami snáze zaměstnatelnými. Dochází zde ke creaming efektu. Systém sankcí a benefitů Kluve hodnotí jako vysoce efektivní a hlavně levný nástroj. Hlavní akcent je dán na efekt párování. Jako další účinný nástroj považuje program podpory soukromého sektoru. V České republice jsou tyto programy známy jako společensky účelná pracovní místa. Zde je ovšem důležité sledovat, zda si zaměstnavatel po skončení dotace ponechá člověka v zaměstnání, nebo jej propustí a na jeho místo nastoupí jiný a zaměstnavatel na něj získá opět dotaci. Samozřejmě pokud je místo vytvořeno pro získání praxe, tak je to efekt žádoucí. Poslední kladně hodnocený program APZ je podle Kluveho rekvalifikace. Naopak jako škodlivé hodnotí veřejně prospěšné práce. 83 Kalíšková, K str Kluve, J

36 Kluve ve své studii používá i přehled výdajů na APZ v poměru k HDP. Ze sledovaných zemí patří České republice v tomto přehledu předposlední místo, poslední jsou USA. Graf použitý v Kluveho analýze je součástí přílohy. Calmfors ve své studii z roku 2002, se snažil zhodnotit aktivní politiku zaměstnanosti ve Švédsku v 90. letech, s jistým časovým odstupem a za použití jiných dostupných studií uvádí následující závěry: Švédská politika zaměstnanosti nebyla příliš efektivní. Jeden z důvodů jsou nadměrné prostředky na školící programy ve chvíli, kdy není dostatek pracovních míst. Proto jeho doporučení je ve vyšší míře užívat školících programů, při méně hlubokých depresích. Programy na tvorbu pracovních míst, i přes poměrně značný negativní vytěsňovací efekt, doporučuje při práci s dlouhodobě nezaměstnanými a těm, kterým hrozí, že se stanou dlouhodobě nezaměstnanými. Jako negativní programy jsou uvedeny programy určené pro mladé osoby. 85 Prací věnujících se hodnocení programů APZ přibývá. Často se liší ve specifikacích vysvětlujících proměnných, nebo i přímo vysvětlovanou proměnnou. Studie také řeší problém simultánní kauzality. 86 České studie programů APZ vydává nejčastěji Výzkumný ústav práce a sociálních věd. Zde vycházely zejména práce zaměřené na cílenost rekvalifikací. Například Sirovátka: Programy aktivní politiky zaměstnanosti v ČR v roce 2005 (2005) nebo Horáková, Hora: Hodnocení přínosů projektů OP RLZ k aktivní politice zaměstnanosti v ČR (2010). Kalíšková, která na českém území provedla komplexní studii APZ, zmiňuje také institut trhu práce. Její výsledky lze shrnout tak, že rekvalifikace jsou účinné, avšak ne tolik jako například v Německu, konkrétně v západním Německu. Dalším atributem je, že rekvalifikace mají zpožděný efekt, který se v delším období vytrácí. Nejvíce účinnými jsou podle Kalíškové společensky účelná pracovní místa. Programy veřejně prospěšných prací mají nesignifikantní vliv na snižování míry nezaměstnanosti. Rovněž Horáková poukazuje na zpožděný efekt rekvalifikací. Dále upozorňuje na specifické podmínky rekvalifikací, které vznikají v důsledku rozdílů mezi rekvalifikacemi hrazenými z národních zdrojů a ze zdrojů evropských sociálních fondů. Dále připomíná různé cílení rekvalifikací a uvažuje o specifických argumentech systému benefitů a sankcí, které zmiňuje Kluve. Hlavní myšlenkou je, že sankce samozřejmě napomáhají ke zvýšené 85 Calmofrs, L Kalíšková, K str

37 efektivitě kurzů, na druhou stranu jsou jedinci, které může kvůli nízkému sebevědomí (například z důvodu ztráty zaměstnání a nemožnosti v nejbližší době nalézt nové), systém sankcí odradit od rekvalifikace, i když by pro ně nebyl problém kurz úspěšně absolvovat. 87 Komplexní hodnocení trhu práce vydává MPSV. Analýzy trhu práce se v současnosti dělají na krajské a celorepublikové úrovni. Zajímavou prací na téma trhu práce je studie České bankovní asociace. Studie vyšla pod názvem Vybrané problémy a vyhlídky trhu českého trhu práce. Podle autora této bakalářské práce je velmi žádoucí a účelné, že se trhu práce věnuje nejen státní, ale i soukromý sektor (na studii se podíleli pracovníci společností jako jsou Patria Finance, či Deloitte Czech Republic). Jedná se o skvělou příležitost pro MPSV zjistit v ucelené analýze, jak vidí státní politiku zaměstnanosti a celý trh práce experti ze soukromého sektoru. Karel Machotka náměstek ministra práce a sociálních věcí pro politiku zaměstnanosti a trhu práce v reakci na tuto studii uvedl, že průměrná cena za rekvalifikaci pohybuje mezi 6-8 tisíci, za takový výdaj novou kvalifikaci člověk získá s obtížemi. Machotka dodává, že cena za rekvalifikaci může být mnohem vyšší, za předpokladu že člověk díky nově nabyté kvalifikaci získá nové zaměstnání. Česká bankovní asociace ve své studii tvrdí, že výdaje na programy APZ nejsou vydávány příliš efektivně a žádoucí výsledek je často nízký nebo zanedbatelný. Tyto informace jsou čerpány hlavně ze studie Kalíškové. Autoři studie se navzdory poměrně kritickému názoru domnívají, že snižování výdajů na APZ by nebylo vhodné. Omezení výdajů by mělo sloužit maximálně jako přechodné řešení. Jeden z autorů studie Niedermayer k tomu dodává, že na APZ jde i relativně málo finančních prostředků. 88 To je ze studie Kluveho a sledování výdajů na APZ k HDP v zemích OECD jasně patrné. Unie navrhuje spíše systematické hodnocení efektů APZ, což by mělo přispět k růstu efektivity při nakládání s prostředky směřující na APZ. Autoři studie jsou názoru, že bez účinné APZ by bylo obtížné řešit dlouhodobou a strukturální nezaměstnanost. Ovšem na druhou stranu, APZ je pouze jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují fungování trhu práce a proto předkládají další řešení Horáková, M Portál.MPSV, citováno dne Vybrané problémy a vyhlídky českého trhu práce dostupné citováno dne

38 2.6 Diskuze soukromého pojištění proti nezaměstnanosti Tato kapitola si klade za cíl rozvířit diskuzi o možnostech soukromého pojištění proti nezaměstnanosti. Toto téma není příliš probádanou oblastí, proto by úvahy o takových možnostech, jako je soukromé pojištění proti nezaměstnanosti, mohly přinést zajímavé závěry. Pojištění proti nezaměstnanosti na soukromé bázi na území České republiky funguje. Jde ovšem o trochu jiný typ pojištění a název se může zdát lehce matoucí. Nelze totiž pokrýt ztrátu příjmů, ale pouze některé výdaje, které pojišťovna hradí a pouze do určité výše. V tom se jednotlivé pojišťovny liší. Velkou nevýhodou jsou podmínky, za kterých jsou pojišťovny povinny vyplácet nároky. Nejčastěji diskutovanou podmínkou je, že osoba nesmí ve svém zaměstnání skončit dohodou. Hlasitým argumentem je, že se zaměstnanec se svým zaměstnavatelem vždy dohodne. Dalším častým jevem je skutečnost, že se toto pojišťění smí sjednat pouze při kombinaci s jiným standardnějším pojištěním. Jde tedy o vázaný prodej. Šístková 90 uvádí, že v Maďarsku existuje produkt, zcela identický jako státní pojištění proti nezaměstnanosti. Stejný zdroj uvádí, že lze obdobné pojištění sjednat i v České republice a to u pojišťovny Generali. Ovšem za zcela specifických podmínek. V ČR je ovšem samozřejmý souběh s platbou povinných sazeb státu. Toto existující pojištění má spíše podobu penzijního připojištění. Některé hypotézy se soustředí na otázku, nakolik je potřeba stát a jeho zásahy do fungování ekonomiky. Každý zaměstnanec, OSVČ, a zaměstnavatel platí sociální pojištění. Odvádí tedy určitou část své mzdy státu. Nabízí se otázka, zda je to nutné a zda neexistuje lepší (efektivnější) způsob, jak alokovat tyto prostředky. Princip, proč toto pojistné existuje, vychází zcela jistě z principu solidarity. V tomto případě solidarity mezi osobami, které zaměstnání mají a těch, které jej nemají. Do jisté míry lze díky diferencovaným dávkám hovořit i o principu zásluhovosti, díky variabilitě příspěvku v nezaměstnanosti, avšak pouze do určité míry. Maximální výše příspěvku může tvořit pouze 0,58 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Podstatným omezením je doba, po kterou je možné pobírat podporu v nezaměstnanosti. V dnešním systému není důležité, jestli někdo pracoval 30 let bez přerušení, nebo například 5 let bez přerušení 90 Šístková, D. 2008, 28

39 (podmínky, kdy má osoba nárok na podporu v nezaměstnanosti jsou uvedeny v jiné kapitole práce). Ze všech těchto uvedených okolností je patrné, že na princip solidárnosti je v politice zaměstnanosti kladen velký důraz. Jaká je další možná alternativa? Například ryze soukromé pojištění proti nezaměstnanosti? Existují tvrzení, že o co se stará stát (v tomto případě pojištění v nezaměstnanosti), o to by se dokázal postarat soukromý sektor stejně dobře a ještě efektivněji. Autor nastíní svoji vizi na příkladu klasického zdravotního pojištění. Každý občan musí platit minimální pojištění, které je povinné. Ovšem je zde větší nabídka společností, u kterých může svou pojistku uzavřít. Každá pojišťovna má vlastní tabulky, podle kterých určuje výši pojistného. Jedná se o atributy, snažící se vyčíslit procento pravděpodobnosti, při kterém nastane škodná událost a pojišťovna bude muset hradit následky takovéto události. Patřilo by sem např. pracovní zařazení pojistníka (čím rizikovější povolání, tím větší pravděpodobnost vzniku škodné události), věk osoby (ve věku do 18 let má větší pravděpodobnost úrazu, než starší osoba - ovšem pouze do určitého stáří) a další. Takových zkoumaných podmínek je celá řada. Stejně by mohly pojišťovny postupovat i při pojišťování osob proti nezaměstnanosti. Pouze by se změnily faktory ovlivňující výši pojistného. Například pokud by byl pojistník vysokoškolského technického vzdělání, existuje menší pravděpodobnost, že bude nezaměstnaný, než pojistník s pouze základním vzděláním. Proto tedy by měl vysokoškolsky technicky vzdělaný pojistník nižší pojistnou platbu, než právě pojistník- absolvent základní školy. Další možnou specifikací by byl například věk pojistníka. Mladí lidé mají podle Holmana vyšší míru ztráty práce. Nemají ještě závazky (hypotéky, rodinu), 91 proto mohou měnit svá zaměstnání a zkoušet, které je pro ně vhodné a kde se cítí dobře. Tato skupina by zřejmě platila průměrně vyšší pojistné, než osoby s již vybudovaným rodinným zázemím. Tito lidé, většinou již živí rodiny a proto nemohou tak snadno zkusit nové zaměstnání, protože by rodinným rozpočtům hrozily výpadky (za předpokladu, že rodinný rozpočet nemá příliš velké finanční rezervy, nebo jiné příjmy). Ve většině společností jsou osoby mající rodinu při propouštění zaměstnanců až na posledním místě. 91 Holman, R. 2004: s

40 Toto všechno by mohly být aspekty ovlivňující výši měsíční pojistky. Zde ovšem vzniká problém. Některé osoby a výše jejich měsíční pojistky, by mohly být (a s velkou pravděpodobností by i byly) prohibitivně vysoké. Staly by se z nich prakticky nepojistitelné osoby. Tato situace by teoreticky šla řešit tak, že by nepojistitelné osoby pojistil stát. Zbylé osoby by se pojistily soukromě za výhodnějších podmínek, než které by nabízel stát- ať již nižší platbou pojistného, či vyšší dávkou pokud by nastala pojistná událost - tedy nezaměstnanost jedince. Zde by ovšem kvůli nepříznivému výběru (do privátních pojišťoven by odešly osoby, kterým nezaměstnanost nehrozí) s velkou pravděpodobností došlo k tomu, že by stát musel doplácet ze státního rozpočtu na ty pojištěnce, kteří budou spíše nezaměstnaní. Privátní pojišťovny by je prostě odmítly pojistit. Aby stát ze státního rozpočtu nemusel plně doplácet za státní pojištěnce, jeví se jako možnost participace privátních pojišťoven podílem z jejich zisků. Byl by to rys solidárnosti ziskových pojišťoven se státem. Existují zde i další problémy jako například morální hazard, který by se pravděpodobně projevil u státních pojištěnců. Další možností je volba každého jedince, zda vůbec si bude platit pojištění proti nezaměstnanosti. Lhostejno, zda by se jednalo o platby privátním společnostem, nebo klasické v současné podobě na státním principu. Hlavní ideou je, že každý jedinec zná nejlépe vlastní preference a možnosti. Není důvod, aby tuto situaci za něj řešil někdo jiný. Jinak řečeno každý by měl být zodpovědný a buď se proti ztrátě zaměstnání pojistit, nebo v případě, kdy se domnívá, že jej taková situace nemůže potkat, se nepojišťovat. Celá tato myšlenka ovšem naráží na vážný problém, který nastane ve chvíli, kdy jedinec podcení svou situaci a proti případné negativní situaci nezaměstnanosti se nepojistí. Také může nastat situace, že jedinec bude nezaměstnaný déle, než předpokládal a nemá tudíž vytvořené dostatečné finanční rezervy. To by mohlo mít mnoho nepříznivých důsledků a mohlo by dojít negativním sociálním jevům. 30

41 3. Socio-ekonomická analýza okresu Litoměřice Tato bakalářská práce rozděluje okresy do tří regionů. Regiony jsou logicky rozděleny podle měr nezaměstnanosti. Region A zahrnuje okresy Středočeského kraje Prahavýchod a Benešov, kde je míra nezaměstnanosti nízká. Region B zahrnuje okres Litoměřice (Ústecký kraj) a okresy Liberec a Česká Lípa (oba Liberecký kraj), které pro tuto práci zastupují průměrnou míru nezaměstnanosti. A region C se zástupci Ústeckého kraje okresy Ústí nad Labem a Most. Okres Litoměřice je jeden ze sedmi okresů Ústeckého kraje, který sousedí s Libereckým a Středočeským krajem. Na jihu sousedí s okresem Kladno a Mělník. Ze západní strany jsou sousedy okresy Louny a Teplice. Severní sousedé jsou Ústí nad Labem a Děčín, z východní části pak okres Česká Lípa. Obrázek 1 Mapa okresu Litoměřice Zdroj: Google mapy. staženo dne Demografická struktura Okres Litoměřice zabírá 1032,2 km 2, tedy přibližně 20% plochy celého kraje. Je to druhý největší okres v kraji hned po okresu Louny. Okres má 105 obcí, což je nejvíce z celého kraje. Na konci roku 2011 žilo okresu Litoměřice obyvatel. 92 To jej řadí k okresům nejméně zalidněným. Jednoduchým výpočtem lze získat hustotu obyvatel na km 2, která činí 115,5 obyvatel na km 2. Tento údaj jej logicky řadí taktéž k nižším hodnotám v rámci porovnávaných okresů. Vývoj počtu obyvatel okresu za sledované období let je poměrně stabilizovaný, jako výjimku lze považovat rok 2007, kdy se imigra- 92 ČSÚ, citováno dne

42 ce do okresu činila nadprůměrných 6739 a emigrace z okresu pouze lehce nadprůměrných 3197 osob. Za lehce nadprůměrný lze brát i rok 2006, kdy naopak okres Litoměřice opustilo 1405 obyvatel U ostatních okresů lze považovat vývoj počtu obyvatel také za stabilizovaný, výjimkou je okres Praha-východ, u kterého lze pozorovat od roku 2006 silný nárůst počtu obyvatelstva. Graf 3 Vývoj počtu obyvatel v letech v okrese Litoměřice Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování Region B má v poměru ke zbylým regionům převahu obyvatel. Tento poměr je dán skutečností, že jako jediný je složen ze tří okresů. K tomuto kroku bylo však přistoupeno po úvaze, aby okres Litoměřice, který je součástí regionu B, byl stále porovnáván se dvěma dalšími okresy i v rámci intraregionálního porovnávání. Autor však proto dále některé veličiny nesčítá (právě z důvodu většího poměru regionu B), ale jsou proto použity metody průměrů. Graf 4 Poměr počtu obyvatel ve sledovaných regionech Zdroj: ČSÚ vlastní zpracování Z hlediska rozdělení obyvatel plyne, že obyvatelstvo je koncentrováno hlavně v šesti městech. Litoměřice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Štětí, Úštěk a Libochovice. Dohro- 32

43 mady v nich žije téměř 60% celého okresu. 93 Například v regionu C je situace ještě nevyrovnanější, ve třech městech žije téměř 70% obyvatelstva. Problémem okresu Litoměřice je demografický vývoj. Tedy skladba obyvatelstva v jednotlivých věkových skupinách. Na grafu 5 je jasně vidět dva výběžky- silné ročníky. První vrchol je reprezentován silnou generací tzv. Husákových dětí, generaci narozené v 70. letech minulého století (ve věku pro řadu roku 2005 a pro rok 2010). Tato silná generace je výsledkem populační politiky této doby. Kdy byl velký důraz kladen právě na populační růst. Druhý podstatný vrchol má graf v generaci narozených těsně po válce. Oba tyto vrcholy lze sledovat téměř ve všech sledovaných okresech. Odlišným okresem je Praha-východ (region A). Zde je markantní nárůst obyvatel ve věku od 30 do 40 let a dětí ve věku do 10 let. Autor práce se domnívá, že je to důsledek trendu, kdy lidé s vyššími příjmy opouštějí městskou zástavbu a mění bydlení v bytech v hlavním městě za bydlení v rodinných domech, které se obecně považují za vhodnější k rodinnému životu s dětmi. Tento fakt vysvětluje druhý vrchol křivky, silný nárůst počtu osob do 10 let věku. Grafy podílu vývoje obyvatel v regionech podle věkových skupin, jsou v příloze. Graf 5 Podíl obyvatel okresu Litoměřice podle věkových skupin v letech 2005 a 2010 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Okres Litoměřice celkově stárne. Stárnou i regiony B a C. Zásluhu na postupném snižování průměrného věku v regionu A, má okres Praha-východ, ve kterém se za sledované období snížil průměrný věk o více než rok na hodnotu 38,3 let. Postupné zvyšování průměrného věku není příznivý demografický signál. 93 Úřad práce v Litoměřicích: roční zpráva o situaci na trhu práce v roce 2008 s. 5 33

44 Graf 6 Vývoj průměrného věku ve sledovaných regionech v letech 2005 až 2010 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování O demografických problémech okresu Litoměřice vypovídá snad ještě více než rostoucí průměrný věk obyvatel, index stáří. Index stáří vyjadřuje podíl osob starších 65 na obyvatele ve věku do 14 let, udávaných v procentech. Index stáří vypovídá o procesu stárnutí obyvatelstva. Okres Litoměřice v hodnotě tohoto indexu překročil 100% a spolu s okresem Benešov (region A) vede i tuto statistiku. Což znamená, že v okresu Litoměřice je na sto obyvatel do věku čtrnácti let více než sto osob starších 65 let. Tento údaj je poměrně dost neuspokojivý pro budoucí vývoj. Je to jeden z důvodů, proč se tak živě diskutuje o potřebnosti důchodové reformy. Stávající průběžný systém je již v deficitním financování a jak se ukazuje na příkladu sledovaných okresů, situace se lepším směrem nevyvíjí. Autor práce se domnívá, že důchodová reforma je i z tohoto důvodu potřebná. Zvyšování hranice k odchodu do důchodu má však ještě efekt zvyšování nezaměstnanosti. Senioři, kteří by dříve odešli do důchodu a pracovní místa po nich, by byla uvolněna pro mladší uchazeče o zaměstnání, jsou v tomto důsledku stále obsazena těmito staršími osobami. Dalším efektem stárnoucí populace na trh práce, je možné snižování produktivity práce, nebo nižší dynamika pracovní síly Vybrané problémy a vyhlídky českého trhu práce,

45 Graf 7 Vývoj indexu stáří ve sledovaných regionech v období let 2005 až 2010 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování. 3.2 Ekonomická struktura Z 1032,2 km 2 rozlohy okresu Litoměřice zabírá zemědělská půda přibližně 70 % plochy. Okres Litoměřice je nejvíce zemědělskou oblastí z porovnávaných regionů. Oblast je vyhlášená zejména ovocnářstvím a zelinářstvím v minulosti proslul pěstováním vinné révy a chmele. Důležitější roli v okresu hrají ovšem jiné sektory, než zemědělství. Okres je výrazně industrializován. Nejvýznamnější průmysl okresu je chemický průmysl, potravinářství, papírenský průmysl a zejména díky nedávno vybudované průmyslové zóně v Lovosicích i průmysl automobilový. 95 Chemický průmysl: Lovochemie, Glanstoff Bohemia, PREOL všechny s výrobou v Lovosicích Potravinářství: Bohušovické mlékárny (Bohušovice nad Ohří), Opavia-závod Deli (Lovosice), Vitana (Dobříň) Papírenský průmysl: Mondi (Štětí) Automobilový průmysl: TRCZ, Aoyama (oba Lovosice), Johnson Controls (Roudnice nad Labem) Textilní průmysl: Timo (Litoměřice), Schoeller Křešice Stavební průmysl: Lafarge Cement (Čížkovice) CS Beton (Velké Žernoseky) Kovovýroba: Meva (Roudnice nad Labem) Zemědělství: Agrokomplex Ohře (Bohušovice nad Ohří), A.G. Service (Sulejovice) Zepos Radovesice (Radovesice) a mnoho dalších menších podniků 95 Charakteristika okresu, ČSÚ 35

46 Zdravotnictví: Městská nemocnice v Litoměřicích (Litoměřice), Podřipská nemocnice s poliklinikou (Roudnice nad Labem) 96 Zjistit hodnotu HDP jednotlivých okresů, z důvodů nesledování této veličiny na úrovni okresů, respektive jednotky NUTS 4, nebylo možné. Autor práce tedy sestavil odhady HDP jednotlivých okresů. Při sestavování zvolil následující postup: nejprve byla získána data za nejnižší sledovanou jednotku, což jsou kraje (NUTS 3). Dále autor získal nejnovější údaj o objemu mzdových prostředků pro jednotlivé okresy, čímž získal koeficient, kterým dělil hodnotu nominálního HDP kraje za jednotlivé roky. Rovnice 3 Vzorec pro odhad HDP okresů v letech HDP okresu= nominální HDP kraje*koeficient (nejnovější disponibilní údaj o objemu mzdových prostředků za každý okres zvlášť) Autor práce připouští, že se jedná pouze o odhad HDP jednotlivých regionů a že tato statistika nezachycuje dynamický vývoj okresů, nýbrž nadřazenou územní jednotku tedy kraj. Přesto se domnívá, že pro určitou představu jsou tyto údaje dostačující. Okres Litoměřice mezi sledovanými okresy patří v tvorbě HDP k podprůměrným. Autor tento výsledek očekával i z důvodu struktury národního hospodářství s relativně velkým procentem zemědělství. Co autora překvapuje je hodnota HDP regionu A, což se může jevit jako důsledek migrace obyvatel tohoto okresu za zaměstnáním do Prahy, kde mají firmy svá sídla a tedy statisticky se toto HDP přičítá Praze. Jako region, který vykazuje nejvyšší hodnotu HDP, je region C, ve kterém je soustředěno mnoho velkých podniků (Mostecká uhelná, Chemopetrol, Setuza atd). Graf 8 Odhad průměrného nominálního HDP regionů v letech (mil. Kč) Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočet podle vzorce, vlastní zpracování 96 Portál MPSV,

47 Důležitou veličinou, které je potřeba dát prostor je hodnota průměrné mzdy. Bohužel ani tuto veličinu český statistický úřad již na úrovni okresů nesleduje. Autor práce tedy opět vychází z odhadu a vlastních výpočtů. Byla nalezena data průměrné mzdy za sledované okresy do roku Ta byla porovnávána s průměrnou mzdou na úrovni kraje. Na základě odlišných hodnot byly vytvořeny indexy a ty nakonec zprůměrovány. Finální index byl použit pro dělení průměrných mezd v kraji za roky Jako v případě HDP je i zde potřeba připustit, že data pravděpodobně nebudou přesná, autor je ale názoru, že v socio-ekonomické analýze by měly být obsaženy. Data jsou zpracovávána podle VŠPS (výběrové šetření pracovních sil), zde tedy odpovídali lidé, kteří žijí v daném okrese, ale pracovat mohou v jiném. Tady se již potvrdil předpoklad o výjimečném postavení regionu A, který má průměrnou mzdu nejvyšší. Naopak okres Litoměřice má nízkou průměrnou mzdu, což je možné zdůvodnit skladbou národního hospodářství s relativně vyšším podílem zemědělství, kde jsou průměrně nižší mzdy, než v jiných sektorech národního hospodářství. Graf 9 Vývoj průměrné mzdy v okresech v letech Zdroj: ČSÚ, zpracováno podle vlastního vzorce, vlastní zpracování Reliéf okresu Litoměřice je členitý a zahrnuje jako nížinaté plochy podél toků Ohře a Labe, tak pohoří České Středohoří. Nížinaté plochy okresu s kombinací vodních toků, mají ovšem i důsledek v posledních letech opakujících se povodní. Celkově byl region B za sledované časové období opakovaně a v největší míře postižen následky povodní, což vedlo i ke zvýšeným výdajům na VPP, které měly za cíl tyto následky odstraňovat. Jediný region, který nemá tak členité území je region A. jinak sledované okresy patří k regionům, které mají horská území, například region A Krušné hory, region B (okres Liberec) zase 37

48 Lužické hory. To dává možnosti rozvoje turistického ruchu, zejména v zimním období. Tuto výhodu na druhou stranu okres Litoměřice nemá. České středohoří postrádá zimní lyžařská střediska. Proto rozvoj turismu v okrese Litoměřice je spíše soustředěn na letní sezónu. Turisticky jsou ovšem atraktivní v podstatě všechny sledované okresy. Okres Litoměřice má velmi výhodnou geografickou polohu. Tím se nabízí obyvatelům možnost dojíždět v případě potřeby (kdy nemohou nalézt uplatnění v rámci okresu), buď do Prahy, či Středočeského kraje, nebo do Německa. Dopravní spojení okresu Litoměřice je poměrně nadstandardní. Okres protíná jedna z nejmodernějších dálnic vybudovaná v České republice. Dálnice D8, která má spojovat Německo s Prahou je ovšem nedokončená. Jako kvalitní, se dá považovat i železniční vybavenost okresu. Okresem probíhají dva železniční koridory mezinárodního významu. Navzdory takto vybaveného okresu existují části, které jsou poměrně vzdáleny od těchto hlavních a kvalitních komunikací, takže výhodu z této infrastruktury nemohou užívat všichni obyvatelé okresu ve stejné míře. Konkrétním případem je mikroregion Úštěcko, což má za následek zvýšenou míru nezaměstnanosti v tomto mikroregionu. Do dopravní infrastruktury je třeba ještě započítat lodní dopravu. Okresem Litoměřice a okresem Ústím nad Labem protéká řeka Labe, které je nejdůležitější vodní cestou v České republice. Nejlépe dopravní infrastrukturou vybaveným regionem je ovšem region A. Je to dáno logicky jeho strategickou polohou v těsné blízkosti hlavního města. Regionem vede hned několik dálnic a rychlostních silnic. Dobrá dopravní infrastruktura je pro region A klíčovým faktorem, který zajišťuje spolu s blízkostí Prahy, vysokou ekonomickou úroveň občanům regionu. 38

49 4. Trh práce v okrese Litoměřice Průměrné hodnoty míry nezaměstnanosti jednotlivých regionů jsou znázorněny v grafu 10. Z grafu je také jasně patrné a čitelné zvýšení míry nezaměstnanosti v průběhu roku 2008 a jediný region, kde nakonec došlo k velmi nepatrnému poklesu, byl region B. Nejmarkantnější nárůst nezaměstnanosti je v regionu A o více než 100%. Stále ovšem se jedná o region, kde není míra nezaměstnanosti alarmující a stále patří k podprůměrné hodnotě v rámci ČR. Graf 10 Vývoj průměrné nezaměstnanosti v jednotlivých sledovaných regionech Zdroj: Portál MPSV vlastní zpracování Míra nezaměstnanosti v referenčním okresu Litoměřice lze obecně shrnout jako lehce nadprůměrná v porovnání s ČR ale podprůměrná v rámci Ústeckého kraje, pod který tento okres náleží. Tato obecná charakteristika je nejlépe čitelná z grafu 11. Graf 11 Porovnání měr nezaměstnanosti okresu Litoměřice, Ústeckého kraje a ČR Zdroj: Analýza trhu práce v okrese Litoměřice za rok 2010, vlastní zpracování 39

50 V Okrese Litoměřice je evidentní trend sezonní nezaměstnanosti. Podle autora je to způsobeno relativně vyšším podílem zemědělství a stavebnictvím. Obě tato odvětví jsou charakteristická svou sezonností, kdy jsou pracovníci přes zimu nezaměstnaní, avšak na úřadu práce rovnou nahlašují, že budou v jarních měsících opětovně zaměstnáni. Tento jev, je prakticky ve všech sledovaných regionech. Tento trend nejlépe vystihuje graf 12, na kterém je zachycena, celá trendová křivka. Rok, kdy se tento trend příliš neprojevil, je rok 2009, což překvapilo i úřad práce, ten se ale domnívá, že to bylo způsobeno zejména útlumem stavebnictví. Graf 12 Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých měsících v okrese Litoměřice Zdroj: Analýza trhu práce v okrese Litoměřice za rok 2010 Zajímavým trendem v okrese Litoměřice, který je ovšem znatelný i ve sledovaných regionech a celé ČR, je, že nástup hospodářské krize, změnil strukturu nezaměstnanosti podle pohlaví. Je evidentní trend zvyšování podílu nezaměstnaných mužů. Při hodnocení tohoto trendu, autor samozřejmě přihlédl k procentuálnímu poměru žen na populaci okresu. ČSÚ udává, že v okrese Litoměřice mají ženy lehkou převahu, která se v jednotlivých letech postupně snižovala z hodnoty 50,7% v roce 2005 k 50,6% v roce Tedy jeden z efektů hospodářské krize na nezaměstnanost podle pohlaví je, že muži jsou touto krizí více postižení, než ženy. 97 ČSÚ dostupné na staženo dne

51 Graf 13 Vývoj nezaměstnanosti podle pohlaví v okrese Litoměřice Zdroj: Analýza trhu práce v okrese Litoměřice za rok 2010 Úřady práce velmi pečlivě monitorují míru nezaměstnanosti podle délky evidence. Dlouhodobá nezaměstnanost je velmi problematická. U dlouhodobě nezaměstnaných hrozí velké množství problémů, které byly uvedeny v teoretické části práce. Z grafu 14 a 15 lze vidět, jak je obtížná situace v regionu C, který je postižen hlavně dlouhodobou nezaměstnaností. Po úspěšném snižování dlouhodobé nezaměstnanosti v letech konjunktury, je vidět opětovný nárůst této skupiny nezaměstnaných od roku 2009 pro skupinu nezaměstnaných déle, než 12 měsíců. Tyto osoby byly propuštěny již v roce 2008 a teprve v roce 2009 se promítly do sledované skupiny, nárůst ovšem byl zaznamenán i v roce Okres Litoměřice má přibližně stejné hodnoty míry dlouhodobě nezaměstnaných, jako region B, do kterého sám také patří. Graf 14 Vývoj průměrné nezaměstnanosti 12 a více měsíců ve sledovaných regionech Zdroj: analýzy trhu práce jednotlivých okresů z let , vlastní zpracování 41

52 Graf 15 Vývoj průměrné nezaměstnanosti 6 a více měsíců ve sledovaných regionech Zdroj: analýzy trhu práce jednotlivých okresů z let , vlastní zpracování V okrese Litoměřice a ve sledovaných regionech lze sledovat postupný trend snižování míry nezaměstnanosti osob se základním vzděláním. Autor práce po diskuzi s pracovníkem úřadu práce v Litoměřicích došel k názoru, že za tímto klesajícím trendem je spíše zvyšování úrovně vzdělanosti obyvatelstva. Jako složitou situaci hodnotí autor opět v regionu C, kde je vysoký podíl uchazečů se základním vzděláním. To snižuje technologickou konkurenceschopnost a atraktivitu regionu pro specifické zaměstnavatele a investory. Trendem totiž není pouze preference levné pracovní síly, ale i kvalifikované pracovní síly. Graf 16 Vývoj míry nezaměstnanosti uchazečů se základním vzděláním Zdroj: analýzy trhu práce jednotlivých okresů z let , vlastní zpracování Situaci na trhu práce ztěžuje v okrese Litoměřice i struktura oborů škol. V okrese je minimální nabídka technických oborů, o které je ovšem mezi zaměstnavateli velký zájem. Naopak absolventi ekonomických škol shánějí v okrese zaměstnání velmi složitě. To je však celostátní problém, který je potřeba řešit na území celé ČR. 42

53 Okres Litoměřice má poměrně heterogenní vnitrookresní strukturu míry nezaměstnanosti. Jak dokládá obrázek č. 2, skládá se ze dvou mikroregionů (Úštěcko a Štětsko), které mají dlouhodobější vyšší průměrnou míru nezaměstnanosti. Dále je zhoršená situace v jiho-západní části okresu (mikroregion Libochovicko) zejména v okolí Budyně nad Ohří a Mšených-Lázní. V podstatě všechny sledované okresy mají relativně variabilní vnitrookresní míru nezaměstnanosti. Obrázek 2 Míra nezaměstnanosti v okrese Litoměřice k Zdroj: Analýza trhu práce v okrese Litoměřice za rok Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti Autor data získával z úřadů práce, odpovědných za okresy a ročních analýz trhu práce za tyto okresy a ministerstva práce a sociálních věcí. Jedná se tedy o výdaje, které byly evidovány těmito úřady. Jako sledované časové období bylo zvoleno období od roku 2005 do roku V průběhu monitorování výdajů za jednotlivé okresy v uvedených letech, se vyskytly jisté problémy se získáváním některých hodnot. Po reorganizaci úřadu práce v roce 2011 proběhly četné personální změny v těchto úřadech. Některé osoby odpovědné za sledování statistik na úřadech práce již nepracovaly a zaměstnanci, na které přešla tato agenda, nedokázali na některé otázky autora práce relevantně odpovědět s odkazem na již vytvořené roční analýzy trhu práce. Na MPSV se autor dozvěděl, že po reorganizaci úřadů práce jsou úředníci těchto úřadů všeobecně více zaneprázdnění, a tudíž méně ochotní poskytnout jakýchkoli bližší informace. 43

54 V okrese Litoměřice dominovaly výdaje na VPP, následované výdaji na SÚPM. Dohromady dávají více než ¾ objemů finančních prostředků, které byly ve sledovaném okrese vydány na programy APZ. Na rekvalifikace bylo vydáno pouze něco málo přes 6 % výdajů. Programy na zřízení a provoz chráněných dílen a chráněných míst zaujímají přes 8 %. Jako ostatní programy jsou zařazeny například cílené programy zaměstnanosti, absolventské praxe, příspěvky na dopravu, programy Evropského sociálního fondu Vzdělávejte se!. Vysoké procento výdajů na VPP je částečně způsobeno faktorem povodní, které okres ve sledovaném období několikrát zasáhly. V tomto období došlo k nárůstu prostředků na VPP určených k likvidování škod po povodních. Autor práce je však toho názoru, že došlo k nadužívání veřejně prospěšných prací. Podle autora by VPP měly být cílené především na osoby, které ztratily pracovní návyky, tedy zejména na dlouhodobě nezaměstnané osoby. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných je ovšem například v regionu C značně vyšší a navzdory této skutečnosti měl region C podíl finančních prostředků na veřejně prospěšné práce pouze 35,8 %. Graf 17 Souhrnný poměr vydaných prostředků na programy APZ v okrese Litoměřice Zdroj: analýzy trhu práce okresu Litoměřice z let Z grafu 18 je patrné, že nejvíce osob se účastnilo rekvalifikací a na druhém místě jsou až veřejně prospěšné práce. V porovnání s vynaloženými finančními prostředky a počtem účastníků programů APZ se potvrdil fakt, že nejlevnějším nástrojem APZ jsou rekvalifikace. Jako finančně náročné jsou kvalifikovány veřejně prospěšné práce a program společensky účelných pracovních míst. 44

55 Graf 18 Poměr osob v jednotlivých programech APZ v okrese Litoměřice Zdroj: analýzy trhu práce okresu Litoměřice z let Z grafu 19 je patrné, že přes polovinu finančních prostředků na programy APZ bylo použito v regionu C. To je naprosto přesně podle zásady MPSV s alokováním zdrojů podle koeficientu potřebnosti. Koeficient potřebnosti je pro jednotlivé úřady práce vypočten na základě vybraných ukazatelů: počet uchazečů v evidenci, míra nezaměstnanosti, počet uchazečů do 25 let, počet uchazečů nad 50 let, počet zdravotně postižených osob v evidenci, počet volných pracovních míst, počet dlouhodobě nezaměstnaných. Jedná se o průměrné roční statistické údaje, ze kterých jsou vypočteny dílčí koeficienty. Dílčí koeficient je vypočten jako podíl uchazečů uvedené specifické skupiny v konkrétním okrese k celkovému počtu uchazečů v této kategorii v ČR. Z jednotlivých dílčích koeficientů se vypočítá průměrný koeficient (tj. koeficient potřebnosti) a vynásobí se sumou finančních prostředků vyčleněných na realizaci APZ úřady práce. 98 Region A, který se těší dlouhodobě jedné z nejnižších měr nezaměstnanosti v ČR, nepotřebuje velké prostředky na realizaci programů APZ. Graf 19 Poměr finančních prostředků mezi jednotlivými regiony Zdroj: : analýzy trhu práce sledovaných okresů z let , vlastní zpracování Region A, který má také nejnižší podíl na výdajích APZ, má strukturu podobající se struktuře výdajů na úrovni ČR. Graf vyjadřující podíl prostředků na programy APZ na re- 98 Portál MPSV, citováno dne

56 publikové úrovni je součástí přílohy. Veřejně prospěšné práce spolu se společensky účelnými pracovními místy tvoří přes polovinu výdajů. Velký podíl ostatních výdajů je v případě tohoto regionu hlavně díky projektu Vzdělávejte se!. Ten byl hojně využíván jak v okrese Praha-východ, tak v okrese Benešov. Nižší podíl výdajů na rekvalifikace je, způsoben hlavně politikou úřadu práce v okrese Benešov, kde byly upřednostňovány jiné programy. Graf 20 Souhrnný poměr vydaných prostředků na programy APZ v regionu A Zdroj: analýzy trhu práce okresů Praha-východ a Benešov z let , vlastní zpracování Poměr výdajů na jednotlivé programy APZ v regionu B je poměrně silně odlišný od celostátního poměru. Téměř polovina prostředků byla určena na veřejně prospěšné práce. Úřady práce to vysvětlují opakovanými povodněmi. Dále například v okrese Liberec je přibližně polovina prostředků na VPP alokována do regionu Frýdlanstko, který je úřadem práce označován za velmi problémový. Vysoký podíl VPP obhajuje úřad práce v České Lípě, například snižujícím se počtem volných pracovních míst v důsledku hospodářské krize. Zde ovšem platí stejné autorovo tvrzení, jako v případě okresu Litoměřice, tedy že docházelo k nadužívání programu veřejně prospěšných prací, vzhledem ke struktuře dlouhodobě nezaměstnaných osob. Pozitivnější je vyšší podíl prostředků vydaných na rekvalifikace o více než dva procentní body v porovnání s regionem A. 46

57 Graf 21 Souhrnný poměr vydaných prostředků na programy APZ v regionu B Zdroj: Analýzy trhu práce úřadů práce okresů Česká Lípa, Litoměřice, Česká Lípa z let , vlastní zpracování Region C, který je z pohledu finančních zdrojů nejnáročnějším regionem, má strukturu výdajů na programy APZ podobnou jako ČR. Výdaje na veřejně prospěšné práce tvoří jen o něco více než třetinu evidovaných výdajů. Na druhém místě v pořadí jsou společensky účelná pracovní místa a programy autorem označené jako ostatní. Ostatní výdaje tvoří v tomto regionu (kromě programu Vzdělávejte se! ), cílené programy k řešení zaměstnanosti, a také poradenství a celkově programy, které jsou orientovány na specifickou skladbu obyvatelstva, nebo programy tvorby nových pracovních míst. Jedná se o region, který má ze všech nejvyšší procento prostředků vydávané na rekvalifikace, téměř 11 %, což je nad republikovým průměrem. Graf 22 Souhrnný poměr vydaných prostředků na programy APZ v regionu C Zdroj: Analýzy trhu práce úřadů práce okresů Most, Ústí nad Labem z let , vlastní zpracování 47

58 5. Regresní analýza 5.1 Představení dat Pro posouzení efektivnosti vynaložených prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti je součástí práce regresní analýza. Regresní analýza je provedena statistickým programem STATA. Měla by odhalit, jaký vliv mají jednotlivé základní programy aktivní politiky zaměstnanosti na výši nezaměstnanosti Celá regresní analýza bude hodnocena podle Layard-Nickellova modelu, který je vysvětlen v kapitole vysvětlující efekty aktivní politiky zaměstnanosti. Data byla získávána za okres Litoměřice, který je hlavním předmětem sledování celé práce, dále za okresy Most, Ústí nad Labem, Česká Lípa, Liberec, Praha-východ a Benešov. Vše v období let 2005 až Tyto okresy byly vybrány záměrně, jelikož jsou mezi nimi zastoupeny okresy: s nízkou mírou nezaměstnanosti (Praha-východ a Benešov)- Region A okresy s relativně průměrnou nezaměstnaností (Litoměřice, Česká Lípa a Liberec)- Region B okresy s vysokou nezaměstnaností (Most, Ústí nad Labem)- Region C Další důvodem sledování více okresů je, že více pozorování dává celé regresní analýze větší validitu. Pro účely regresní analýzy a socio-ekonomické analýzy bylo sledováno přes 30 veličin. Některé se v průběhu práce se statistickým programem ukázaly jako nevýznamné, proto byly z dalšího regresního modelování vyřazeny. Jako příklad statistických proměnných, o kterých se autor domníval, že by mohly mít vliv na míru nezaměstnanosti, byla velikost přímých zahraničních investic, nebo počet uchazečů o zaměstnání s pouze základním vzděláním. Tabulka 1 Seznam zkratek a popis proměnných Zkratka Popis proměnné rok rekval ozp Sledovaný rok Rekvalifikace výdaje v tis. Kč Chráněná prac. místa a dílny výdaje v tis. Kč 48

59 vpp spm ostatn počet nezam. míra nezam. imigrace emigrace hdp podle indexu počet obyvatel průměr mzdy pzi nezam.6 a více měsíců nezam. 12 a více měsíců inflace počet sebevražd ek. Subjekty podíl žen sebevraždy pracovní neschopnost Zdroj: vlastní zpracování Veřejně prospěšné práce výdaje v tis. Kč Společensky účelná místa výdaje v tis. Kč Ostatní výdaje na APZ výdaje v tis. Kč Počet nezaměstnaných absolutní počet Míra nezaměstnanosti v procentech Počet vystěhovalých Počet přistěhovalých HDPpodle indexu v mil. Kč Absolutní počet obyvatel Průměrná mzda podle indexu Přímé zahraniční investice v tis. Kč Dlouhodobá nezaměstnanost v procentech Dlouhodobá nezaměstnanost v procentech Inflace v procentech absolutní počet sebevražd absolutní počet nových ek. Subjektů Podíl že v procentech počet sebevražd absolutní počet údaj, který sleduje ČSÚ, v procentech Tabulka 2 Přehled základních dat Proměnná Počet pozorovánta Střední hodno- Směrodatná Minimum Maximum odchylka rok rekval ozp vpp spm ostatn počet nezam míra nezam imigrace emigrace počet obyvatel průměr mzdy pzi nezam.6 a více měsíců nezam. 12 a více měsíců inflace počet sebevražd nové ek. subjekty

60 podíl žen Zdroj: ČSÚ a portál MPSV, zpracováno programem STATA, vlastní zpracování Všechny regresní modely byly provedeny duplicitně. Jako model 1 nezam. a model 2 nezamproc. Do modelu 1 nezam. byly vloženy absolutní hodnoty počtu nezaměstnaných a v modelu 2 nezamproc. byly zpracovávány relativní počty nezaměstnaných. To znamená, že byla vkládaná data o nezaměstnaných uváděná v procentech. To dává dvě různé interpretace výsledků regresní analýzy. V případě modelu 1 (viz tabulka č. 2) u lineárního modelu č.1 znamená například koeficient rekvalifikace (0.372) to, že pokud bude na rekvalifikace vydána částka 1 tisíc Kč, počet nezaměstnaných osob se zvýší v průměru o 0,37 za jinak nezměněných podmínek. V případě modelu 2 (viz tabulka č. 2) znamená koeficient u proměnné rekvalifikace u lineárního modelu to, že pokud je na rekvalifikaci vydáno tisíc Kč, zvýší se nezaměstnanost přibližně o 0,00044%. Komentován bude model 2 nezamproc., který je dle autora vhodnější k interpretaci výsledků, protože se jedná o komplexnější ukazatel. 5.2 Statistické hledisko regresní analýzy Ze statistického hlediska je nutné se zaměřit primárně na to, zda jsou jednotlivé proměnné v modelech významné. Ke zjištění hladiny významnosti proměnných jsou v modelu použity p-hodnoty t-testu. V praxi se t-test často používá k porovnání, zda se výsledky měření na jedné skupině významně liší od výsledků měření na druhé skupině. 99 Místo porovnání hodnoty testovacího kritéria s kritickými hodnotami se pro rozhodování o nulové hypotéze používá p-hodnota, zejména při použití statistického softwaru, například STATY. Statistický program STATA při výpočtech předkládá přímo pravděpodobnost chyby I. řádu, označovanou jako p-value, ta je porovnávána se zvolenou hladinou pravděpodobnosti (obvykle ve společenských vědách 0,05). Statistické programy hodnoty pro vyšší přehlednost označují hvězdičkami: jedna hvězdička pro pravděpodobnost nižší než 0,05, dvě hvězdičky pro p-hodnotu nižší než 0,01 a tři hvězdičky pro 0,001. Tuto přehlednost lze nalézt v jednotlivých tabulkách. Další proměnnou t-testu je β. Jednotlivě pro každý koeficient proměnné β 1-5 = 0 Jinak řečeno snažíme se zamítnout H 0 o tom, že proměnná je nevýznamná β značí, že proměnná je významná 99 Lejanrová, Š., str

61 V našem případě byla zvolena hladina významnosti vyšší, konkrétně na úrovni 10%. Bylo tedy testováno, zda p-hodnota > α (0,1) značí hladinu významnosti 10 %, nezamítnutí nulové hypotézy p-hodnota < α (0,1) značí hladinu významnosti 10 % zamítnutí nulové hypotézy a koeficient patří do modelu. V případě prezentovaných výsledků jsou všechny koeficienty proměnné β 1 až 5 různé od 0 tzn., jsou významné. Avšak p-hodnoty jsou ve většině případů větší než α (0,1), tudíž nelze zamítnout nulovou hypotézu o významnosti proměnných na dané hladině významnosti. Navzdory faktu, že významnost tohoto modelu neprošla testem p-hodnoty, to znamená, že nelze zamítnout nulovou hypotézu o významnosti, model může poskytnout cenné informace vedoucí k směrodatným závěrům, avšak výsledky regresní analýzy musí být brány s jistou rezervou. 5.3 Ekonometrické hledisko regresní analýzy Z ekonometrického hlediska se používají testy na heteroskedasticitu. Standardní metody jednoduché a vícenásobné regrese předpokládají homoskedasticitu. Podmínky, že všechna podmíněná rozdělení závisle proměnné Y mají stejnou směrodatnou odchylku (rozptyl). Pokud je testována významnost parametrů regresní funkce, tak právě toto testování velmi výrazně závisí na splnění předpokladu homoskedasticity. Jinak řečeno, předpokladem homoskedasticity se rozumí, že rozptyl každé náhodné složky kolem její nulové střední hodnoty nezávisí na hodnotách X. 100 V případě tohoto modelu se heteroskedsticita objevila. Autor práce se domnívá, že je to výsledkem naprosto rozdílných výdajů jednotlivých okresů na APZ. Okres Most, který byl velmi postižený nezaměstnaností, dostával podle koeficientu potřebnosti mnohem vyšší finanční prostředky, než okres Praha-východ, který naopak nezaměstnaností téměř netrpí. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k tvorbě modelů s robustní standardní chybou, díky kterým program STATA dokáže heteroskedasticitu do určité míry potlačit a upravit (zvýšit) velikost běžné standardní chyby. Autor práce se rozhodl vytvořit model kompletně specifikovaný a otestoval úplnost modelu i přidáním proměnných s druhou mocninou, které by značily nelinearitu vztahu výdajů APZ. 100 Soukal, P str. 6 51

62 Rovnice 4 Vyjádření nezaměstnanosti ekonometrický model, s nezpožděnými vysvětlujícími proměnnými APZ jako panel dat u it = αi + β 0it + β 1it APZ it + β2hdp it + γxʹit + ε it V panelu dat je zakomponován fixní efekt a i, ten zahrnuje časově neměnné charakteristiky okresů. Úrovňová konstanta β0it vyjadřuje průměrný výchozí stav. β 1 it APZ znamenají vektor výdajů jednotlivých programů APZ. β2hdp vyjadřuje empirický vztah HDP a nezaměstnanosti. γxʹit jsou ostatní kontrolní proměnné v modelu. ε it je chybová složka, která zachycuje nevysvětlenou část modelu. Rovnice 5 Kvadratický model u it = α i + konstanta + β APZ it + ψ it APZ 2 it + δ HDP it + γx it + ε it (s proměnnými na druhou) Kvadratický model, je shodný s předchozím, pouze doplněn o vektor kvadratických výdajů na APZ ψ it APZ 2. Rovnice 6 ekonometrický model se zpožděnou vysvětlující proměnnou u it = α i + β 0 it + β APZ it + κ it-1 APZ it-n + β 2it -1HDP it + ε it Vyjádření nezaměstnanosti v ekonometrickém modelu se zpožděnou vysvětlující proměnnou APZ jako panel dat se zpožděnou proměnnou APZ- výdaje na rekvalifikaci (n=2, zpoždění až dva roky) 5.4 Úvodní lineární model Jako první regresní model, který byl sestaven a proveden, je lineární model. Výsledky úvodního lineárního modelu říkají, že rekvalifikace a programy pro osoby zdravotně postižené, ale i veřejně prospěšné práce zvyšují nezaměstnanost. Konkrétní koeficient pro rekvalifikace je 0, , to znamená, že pokud budou vydány výdaje na rekvalifikace v částce tisíc Kč, zvýší se nezaměstnanost o 0,00442%. Koeficient pro osoby se zdravotním postižením je 0, , tedy pokud bude vydáno tisíc Kč, zvýší se nezaměstnanost o 0,000139%. Programy veřejně prospěšných prací zvyšují s koeficientem 0, nezaměstnanost. Programy, které autor označil jako ostatní, zvyšují nezaměstnanost s koeficientem 8,19e-06. Model ukázal, že společensky účelná pracovní místa (koeficient - 0,000048) snižují nezaměstnanost. Poslední proměnná, která byla zpracovávána v lineárním modelu, byla hodnota hrubého domácího produktu okresu, která byla zpracovávána indexem, který je blíže popsán v kapitole socio-ekonomické analýzy. Nesignifikantně se projevil Okunův zákon. Tedy, že pokud poklesne HDP, zvýší se nezaměstnanost. 52

63 Tabulka 3 Úvodní lineární model Název proměnnzam. Model 1 ne- rekval 0, *** (0, ) ozp 0, (0, ) vpp 0, (0, ) ostatn 0, (0, ) spm -0, (0, ) hdp okresu -0, (0, ) cons 4749,701 (2161,492) Model 2 nezamproc. 0, ** (0, ) 0, (0, ) 0, (0, ) 8,19e-06 (0, ) -0, (0,00002) -0, (0,000064) 4,31313 (3,462921) Zdroj: Data získaná z portal.mpsv.cz, vlastní zpracování podle výsledků programu STATA. V závorce pod daným koeficientem je uvedena robustní standardní chyba 5.5 Lineární model rozšířený o další proměnné Jako další model, který autor práce testoval, byl lineární model, rozšířený o další proměnné. Tyto proměnné byly použity proto, aby byly otestovány některé autorovy hypotézy, že některé měřitelné jevy (například počet sebevražd) jsou výsledkem zvýšené nezaměstnanosti. Tento model, ukázal, že opravdu sebevraždy zvyšují nezaměstnanost. Tedy v tomto případě, je potřeba zaměnit příčinu a následek. Dále model ukázal, že nezaměstnanost zvyšují dlouhodobě nezaměstnaní 6 a více měsíců a podíl žen v okresu. Tyto výsledky se empiricky potvrzují. Ženy patří do rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání například z důvodů mateřských dovolených. Je však nutno uvést, že jak bylo poukázáno v kapitole trhu práce, například v okrese Litoměřice se zvyšuje v důsledku hospodářské krize spíše mužská nezaměstnanost. Naopak nezaměstnanost logicky snižují nové ekonomické subjekty. Zajímavostí je fakt, že model vyhodnotil, že míru nezaměstnanosti snižují osoby nezaměstnané 12 a více měsíců a naopak nezaměstnaní 6 a více měsíců nezaměstnanost zvyšují. Tabulka 4 Lineární model rozšířený o další proměnné Název proměnné Model 1 nezam. Model 2 nezamproc. rekval 0, ,00056 (0, ) (0, ) ozp 0, , (0, ) (0, ) 53

64 vpp -0, * 0, (0, ) (0, ) ostatn 0, ,16e-07 (0, ) (4,40e-06) spm -0, , (0, ) (0, ) hdp okresu -0, , * (0, ) (0, ) sebevraždy 0, , (3,417347) (0, ) dl. nezam. 6 a 1,348779* 0, více měsíců (0, ) (0, ) dl. nezam. 12 a -0, , více měsíců (0, ) (0, ) podíl žen 1254,498 2,060229* (426,7722) (0,673952) prac. neschopnost -741,8768*** -1,294104*** (118,2479) (0, ) ek. subjekty -0, , (0, ) (0,000336) emigrace 0, , * (0, ) (0, ) imigrace -0, , (0,040312) (0, ) inflace -9, , (30,15036) (0, ) cons ,68 * -86,27698* (21256,34) (32,22774) Zdroj: Data získaná z portal.mpsv.cz, vlastní zpracování podle výsledků programu STATA. V závorce pod daným koeficientem je uvedena robustní standardní chyba 5.6 Lineární model se zpožděním Autor práce si je vědom, že programy APZ se nemusejí projevit přímo v okamžiku, kdy jsou na ně vynakládány finanční prostředky. Příklad, který je nejvíce zřejmý, jsou rekvalifikace, kdy uchazeč o zaměstnání nejprve musí projít rekvalifikací, která samozřejmě trvá nějakou (různě dlouhou) dobu. Po skončené rekvalifikaci se uchazeč musí nově začít orientovat na trhu práce, protože se mezitím změnila situace jak na trhu práce, tak u uchazeče vyplývající z faktu nově nabytých znalostí rekvalifikací. Tento model ukázal sice nesignifikantní pozitivní účinek rekvalifikací na snižování nezaměstnanosti, ale pravděpodobně model se zpožděním potvrdil, že rekvalifikace snižují míru nezaměstnanosti, i počet nezaměstnaných osob. Tabulka 5 Lineární model se zpožděním u rekvalifikací Název pro- Model 1 nezam. Model 2 nezam- 54

65 měnné proc. rekval. 0, , ** (0, ) (0, ) L1. 0, , * (0, ) (0, ) L2. -0, , (0, ) (0, ) ozp -0, , * (0, ) (0,000048) vpp -0, , * (0, ) (0, ) ostatn 0, ,000015* (0, ) (5,74e-06) spm -0, , (0, ) (0,000023) hdp okresu -0, , (0, ) (0, ) sebevraždy , (40,71147) (0, ) dl. nezam. 6 a 0, **. 0, *** více měsíců (0, ) (0, ) dl. nezam. 12-0, , a více měsíců (0, ) (0, ) podíl žen -1816,251 6,270696* (3411,691) (1,218022) prac. neschopnost -690,7402-1,40345 (427,9814) (0, ) ek. subjekty -0, , (0,353652) (0, ) emigrace ** -0, ( ) (0, ) imigrace -0, , (0, ) (0, ) inflace -151,3038-0, (97,57068) (0,036275) _cons ,4-316,8612** (191086,4) (68,38617) Zdroj: Data získaná z portal.mpsv.cz, vlastní zpracování podle výsledků programu STATA. V závorce pod daným koeficientem je uvedena robustní standardní chyba 5.7 Kvadratický model Poslední testovaný model, byl model jak s lineárním členem rovnice, tak s vysvětlovanou proměnnou APZ jako polynom druhého stupně. V kvadratickém modelu se mohou projevit efekty, které jsou vyloučeny v lineárních modelech. Kvadratický člen znamená přítomnost rostoucích případně klesajících výnosů z rozsahu. Celá regresní analýza je konstruována jak, proměnné ovlivňují míru nezaměstnanosti. Rostoucí výnosy z rozsahu, které jsou reprezentovány zápisem ax+bx 2, tedy v případě tohoto regresního modelu takové výnosy z rozsahu znamenají, že míra nezaměstnanosti s rostoucími výdaji 55

66 do určitého bodu klesá a poté roste. Křivka rostoucích výnosů z rozsahu má konvexní tvar. Tedy efektivnější jsou menší objemy. Naopak klesající výnosy z rozsahu v rovnici zapsány jako ax-bx 2 znamenají, že míra nezaměstnanosti v závislosti na objemu finančních prostředků nejprve stoupá a poté má klesající tvar. Křivku klesajících výnosů z rozsahu charakterizuje konkávní tvar. Rekvalifikace v kvadratickém modelu mají jako jediné ze sledovaných programů APZ, rostoucí výnosy z rozsahu. Programy pro osoby zdravotně postižené mají jak lineární, tak kvadratický člen pozitivní. Znamená to, že finanční prostředky investované do chráněných pracovních míst, nebo chráněných dílen zvyšují nezaměstnanost. Veřejně prospěšné práce mají negativní vliv na výši nezaměstnanosti, stejně jako společensky účelná pracovní místa a programy APZ označené jako ostatní. Tabulka 6 Kvadratický model Název proměnné Model 1 Model 2 nezam. nezamproc. rekval. -0, , (0, ) (0, ) rekval_sq 0, ,90e-08 (8,19e-06) (1,06e-08) ozp 0, , (0, ) (0, ) ozp_sq -4,22e-06 9,53e-10 (9,20e-06) (8,92e-09) vpp 0, * 0, * (0, ) (0, ) vpp_sq -1,73e-06-5,07e-09* (9,56e-07) (1,77e-09) ostatn 0, , * (0,038815) (0, ) ostat_sq -1,38e-06-1,57e-09* (6,08e-07) (7,47e-10) spm 0, , (0,083934) (0, ) spm_sq -4,12e-06-4,04e-09 (1,86e-06) (2,56e-09) hdpokresui~x * (0, ) (0, ) _cons 4904,208 5, (2123,571) (2,853606) Zdroj: Data získaná z portal.mpsv.cz, vlastní zpracování podle výsledků programu STATA. V závorce pod daným koeficientem je uvedena robustní standardní chyba 56

67 5.8 Shrnutí výsledků regresní analýzy: Přes zpochybnění modelu, ke kterému autor došel ze statistického hlediska, je toho názoru, že model poskytl cenné informace. A je přínosem pro další studie efektů programů APZ na snižování nezaměstnanosti. Model musel čelit jevu kauzality. Tento jev, se ovšem promítá i v jiných studiích (například studie Kalíškové), ovšem neexistuje dokonalá metoda, která by tuto kauzalitu dovedla úplně odstranit. Společensky účelná pracovní místa prokázala již v úvodním lineárním modelu, že snižují nezaměstnanost. V dalších modelech se toto tvrzení potvrdilo (kromě zpožděného modelu, kde byl zkoumán vliv rekvalifikací se zpožděním). U rekvalifikačních programů APZ byl v kvadratickém modelu zjištěn rostoucí výnos z rozsahu. U rekvalifikací bylo zjištěno a potvrzeno, že mají vliv až se zpožděním, protože v úvodním lineárním modelu se rekvalifikační programy ukázaly, jako programy zvyšující nezaměstnanost, což je možno chápat, jako zřejmá přítomnost efektu uzamknutí. U osob se zdravotním postižením byly výsledky jednotlivých regresních modelů takové, že tyto programy a výdaje spojené s nimi zvyšují nezaměstnanost. Programy veřejně prospěšných prací se v kvadratickém modelu prezentovaly, že snižují nezaměstnanost avšak objem prostředků vynaložených do tohoto programu, musí mít jistou úroveň, aby byl překonán bod, do kterého se nezaměstnanost zvyšuje. Výsledky regresních modelů u programu ostatní, jsou velmi podobné, jako u programu VPP. 57

68 Závěr Cílem bylo nalézt odpověď na otázku, zda mají tradiční nástroje aktivní politiky zaměstnanosti vliv na snižování nezaměstnanosti a tedy, zda jsou finanční prostředky vynakládány efektivně. Tohoto cíle, bylo dosaženo za pomocí regresních modelů. Zdrojem dat byly materiály poskytnuté jednotlivými úřady práce a ministerstvem práce a sociálních věcí. Dnes již bývalé jednotlivé úřady, byly odpovědné za provádění aktivní politiky zaměstnanosti v příslušném okrese. Bylo zjištěno, že se výdaje jak ve výši, tak ve struktuře liší podle přidělování finančních prostředků (dle koeficientu potřebnosti, jejichž hodnota je dána situací na konkrétních trzích práce) a uvážení jednotlivých úřadů práce, které programy pro ně byly prioritní. Teoretická část práce je zaměřena na trh práce a zejména na objasnění problematiky efektů aktivní politiky zaměstnanosti. Autor práce vidí jako přínos, popis dvou teoretických modelů. Konkrétně Layard-Nickellova modelu a Beveridgovy křivky a jaké efekty tyto modely ovlivňují. Jako další přínos autor práce spatřuje v diskuzi o soukromých prvcích pojištění. Toto téma nenabízí příliš dostupných materiálů a autor by chtěl touto prací otevřít diskuzi na toto téma. Za další přínos lze považovat socio-ekonomickou analýzu a popis trhu práce. Jako závažný problém autor považuje procento dlouhodobě nezaměstnaných osob déle než 12 měsíců v regionu C (okresy Ústí nad Labem a Most) a celkově ve všech regionech k docházejícímu stoupajícímu trendu v pozorování této nezaměstnanosti v období let Naopak jako pozitivní, autor práce hodnotí postupný pokles míry nezaměstnanosti osob s dosaženým základním vzděláním. Autor se domnívá, že vzhledem ke struktuře nezaměstnaných osob, docházelo v regionu B (okresy Liberec, Česká Lípa a Litoměřice) až k přehnanému využívání programu veřejně prospěšných prací. Regresní modely ukázaly, že výdaje určené na společensky účelná pracovní místa (včetně výdajů na samostatně výdělečnou činnost), jako jediné ze sledovaných programů snižují nezaměstnanost již v úvodním lineárním modelu. Další testované modely (kromě zpožděného modelu, kde se zkoumal zpožděný vliv rekvalifikací), potvrdily, že programy společensky účelných pracovních míst snižují nezaměstnanost. Díky této skutečnosti, autor došel k názoru, že tento nástroj patrně vykazuje účinnost při snižování nezaměstnanosti. Programy rekvalifikací ukázaly, že jejich účinnost se projevuje až se zpožděním. Toto tvrzení je v souladu s tvrzeními jiných teoretických, i empirických studií. Rekvalifikace se 58

69 jako jediné v kvadratickém modelu prezentovaly konvexním tvarem křivky, efektivnější by měly být tedy menší objemy. Veřejně prospěšné práce a programy označené jako ostatní ukázaly účinnost v kvadratickém modelu a účinnější jsou podle výsledků regresní analýzy větší objemy, avšak v lineárním modelu ukázaly opačný efekt. Jako neúčinné byly shledány programy pro osoby zdravotně postižené, tedy chráněná pracovní místa a chráněné dílny. Autor práce z těchto výsledků usuzuje, že rekvalifikace a společensky účelná pracovní místa jsou účinnými nástroji ke snižování nezaměstnanosti a měly by být tedy upřednostňovány. Veřejně prospěšné práce a ostatní programy, kvůli smíšeným výsledkům, nelze hodnotit tak jednoznačně, jako rekvalifikace nebo společensky účelná pracovní místa. Chráněná pracovní místa a chráněné dílny jsou podle regresní analýzy neúčinnými. Autor přes tyto výsledky regresní analýzy po studiu problematiky dospěl k názoru, že své opodstatnění mají i takové programy aktivní politiky zaměstnanosti, které regresní analýza neoznačila jako programy snižující nezaměstnanost. Autor se domnívá, že je důležité pro správnou a efektivní aktivní politiku zaměstnanosti, přihlížet nejen ke kvantifikovatelným efektům, ale i ke kvalitativním, tím je v tomto případě myšleno hlavně sociální hledisko. Chráněná pracovní místa a chráněné dílny vzhledem ke zcela specifické skupině osob, na které jsou cíleny, jsou často jediným možným pracovním uplatněním pro takto znevýhodněné osoby. Tyto programy dávají současně i možnost zachování stávajících a získávání nových sociálních kontaktů. Programy veřejně prospěšných prací mají zase své opodstatnění zejména při práci s obtížně zaměstnavatelnými osobami. Efekty při práci s těmito skupinami jsou složitě zjistitelné. Přesto je podle autora tento nástroj důležitý. Zlepšením tohoto nástroje by mohly být motivační prvky, které by uchazeče mohly více motivovat k nalezení nového zaměstnání. Dalším zlepšením navíc by mohlo být v programu veřejně prospěšných prací, zvýhodnit osobu, která by se například účastnila vzdělávacích aktivit (večerní kurzy apod.), vedoucí k zatraktivnění osoby na trhu práce. Tím by bylo dosaženo dvojího efektu: osoba by jednak získávala opět pracovní návyky, a poté by se přidal faktor zvyšování, nebo získání nové kvalifikace. Nezaměstnaná osoba by tímto vysílala signál, že se skutečně snaží aktivně přizpůsobovat podmínkám trhu práce. 59

70 Rekvalifikace jsou poměrně levným a účinným programem. Pokud se však průměrná cena za rekvalifikační kurz pohybuje mezi 6-8 tisíci, je obtížné získat za tuto cenu kvalitní výuku. Autor práce v tomto souhlasí s náměstkem ministra práce a sociálních věcí Karlem Machotkou. Cena za rekvalifikaci může být mnohem vyšší, za předpokladu, že člověk díky nově nabyté kvalifikaci získá nové zaměstnání. To neznamená, že obecnější rekvalifikační kurzy (například kurzy PC) jsou zbytečné, je však důležité zhodnotit, do jaké míry by měly být realizovány. Není žádoucí preferovat rekvalifikaci pouze pro zlepšování statistik. Zajímavým projektem je podle autora zcela jistě nově spuštěný systém zvolených rekvalifikací ( 109a/2004 sb. zákona o zaměstnanosti). Pro účinnou aktivní politiku zaměstnanosti je podle autora důležité nastavení správného poměru jednotlivých programů, které vyžadují lokální trhy práce. Po reorganizaci a vzniku centrálního úřadu práce, se nabízí otázka k dalšímu zkoumání, zda tato centralizace napomohla k lepšímu fungování aktivní politiky zaměstnanosti. Autor se domnívá, že je důležité se ještě více zaměřit na kontrolu výdajů na APZ. Studie Kalíškové, nebo například studie výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ukazují, že efektivita programů APZ na území ČR nedosahuje takové účinnosti, jako v jiných zemích. Autor práce si je vědom náskoku většiny západních zemí, které mají větší zkušenosti s APZ, než ČR. I přes tyto objektivní skutečnosti je nutné zvyšovat tlak, aby bylo dosahováno zefektivňování programů APZ. Programy aktivní politiky zaměstnanosti jsou podle autora platným a nezastupitelným nástrojem k odstraňování zejména strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti. Nejsou však všelékem. To ukazuje mnoho studií a to i v zemích, které mají tradičně vysoké výdaje na programy aktivní politiky zaměstnanosti jako například Švédsko. Existují další neméně důležité determinanty (například zpružňování trhu práce), na které je důležité dbát při tvorbě hospodářské politiky země. 60

71 Přílohy: Graf 23 Beveridgova křivka ČR v letech Zdroj: převzato a upraveno z Vybrané problémy a vyhlídky českého trhu práce staženo dne Graf 24 Přehled výdajů na APZ v poměru k HDP z roku 2002 Zdroj: Kluve, J. The effectiveness of European active labor policy s. 8 61

72 Graf 25 Přehled výdajů na APZ v poměru k HDP z roku 2009 Zdroj:Active labour market policies: theory and Danish experience dostupné na staženo dne Graf 26 Podíl obyvatel regionu A podle věkových skupin v letech 2005 a 2010 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 62

73 Graf 27 Podíl obyvatel regionu B podle věkových skupin v letech 2005 a 2010 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Graf 28 Podíl obyvatel regionu C podle věkových skupin v letech 2005 a 2010 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Graf 29 Vývoj průměrných Přímých zahraničních investic (v tis.) v okresech v letech Zdroj: Regionální informační servis 101 a ČNB, vlastní zpracování staženo dne

74 Graf 30 Vývoj počtu nových ekonomických subjektů v letech Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Graf 31 Vývoj počtu sebevražd v letech Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Graf 32 Vývoj počtu zjištěných trestních činů v letech Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 64

75 Graf 33 Vývoj průměrného počtu uchazečů na jedno pracovní místo v letech Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracovnání Graf 34 vývoj průměrného počtu volných pracovních míst v letech Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Graf 35 Poměr výdajů na programy APZ za období let za celou ČR Zdroj: Portal mpsv dostupné na staženo dne