Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce David Slavíček

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2013 David Slavíček 1

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management Název bakalářské práce: Trh práce v Olomouckém kraji Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce: David Slavíček doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D.. 2

3 P r o h l á š e n í Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Trh práce v Olomouckém kraji vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji. V Praze dne 13. května 2013 Podpis 3

4 Název bakalářské práce: Trh práce v Olomouckém kraji Abstrakt: Bakalářská práce pojednává o současné situaci na trhu práce v Olomouckém kraji. V teoretické části jsou popsány jednotlivé ekonomické teorie a modely související s trhem práce, které jsou nezbytné pro pochopení tématu. V analytické části se práce detailněji zaměřuje na popis jednotlivých okresů, které tvoří Olomoucký kraj. Z hlediska jejich různorodosti je analýza vývoje ekonomiky a nezaměstnanosti od roku 2004 až do roku 2012 popsána právě vzhledem k jednotlivým okresům. Druhá část analytické části popisuje problém strukturální nezaměstnanosti v kraji a zaměřuje se na téma nedostatku techniků, který je nyní velice aktuální. Na konci této analytické části jsou navrženy možná řešení, které mohou vést k řešení problému nedostatku techniků. Většina dat, která byla použita zpracování analytické části bakalářské práce, je získána z informací poskytnutých Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Klíčová slova: Trh práce, strukturální nezaměstnanost, Olomoucký kraj, vývoj počtu obyvatel 4

5 Title of the Bachelor s Thesis: Labour market in the Olomouc region Abstract: The Bachelors thesis describes current situation on the labour market in the Olomouc region. All the economic theories and models necessary for deeper understanding of the topic are explained in the theoretical part of the thesis. The analytical part is firstly focusing on detailed description of each region of the Olomouc region. Due to the variety of factors and huge differences in each district, the evolution of statistic data from 2004 to 2012 will be analyzed independently. Secondly, the analytical part brings closer to the pressing economic issue which is the lack of technicians on the current labour market and structural unemployment. At the end of this analytical part possible steps towards the solution of the problem are suggested. Majority of data used in the analytical part was provided by MPSV. Keywords: Labour market, structural unemployment, Olomouc region, evolution of migration 5

6 OBSAH 1 Cíle Metodika Teoretická část Trh práce Nabídka práce Substituční a důchodový efekt Poptávka po práci Rovnováha na trhu práce Specifika trhu práce Nezaměstnanost Metodický přístup Českého statistického úřadu (ČSÚ) Metodický přístup Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Druhy a příčiny nezaměstnanosti Politika zaměstnanosti Pasivní politika nezaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Formy aktivní politiky zaměstnanosti v České Republice Analytická část Charakteristika Olomouckého kraje Okres Jeseník Okres Olomouc Okres Prostějov Okres Přerov Okres Šumperk Strukturální nezaměstnanost Olomouckého kraje Absolventi škol na trhu práce v olomouckém kraji Vývoj českého školství Podpora technických oborů Situace v Olomouckém kraji Spolupráce škol a studentů v Olomouckém kraji Návrh řešení nedostatku studentů technických oborů Závěr Seznam grafů Zdroje Přílohy

7 1 CÍLE Už z názvu této bakalářské práce můžeme jednoduše vyvodit, čím se bude zabývat. Tato práce se hlouběji zaměří na ekonomickou a sociální situaci na trhu práce v Olomouckém kraji. Jako hlavní cíl jsem si určil podrobněji analyzovat současnou situaci trhu práce v Olomouckém kraji jako celku a v jeho jednotlivých okresech. Popíšu detailněji vývoj jednotlivých ukazatelů týkajících se trhu práce během posledních let a poukážu na jednotlivé rozdíly mezi okresy. Domnívám se, že právě vzhledem k velikým rozdílům mezi jednotlivými okresy by analýza kraje jako celku neměla přesnou vypovídající hodnotu. Navíc bych se v rámci tématu chtěl zaměřit na problematiku nezaměstnanosti podle oborů, neboť si myslím, že není důležité hodnotit vývoj zaměstnanosti za kraj jako celek a souhrn všech profesí. Naopak je důležité zaměřit se na jednotlivé mezery na trhu práce a možnost jejich využití. V tomto ohledu obsáhnu ve své bakalářské práci také téma spolupráce mezi firmami poptávajícími zaměstnance a místními školami. Této problematice budu věnovat vice prostoru, a proto se nebudu natolik detailně zabývat staršími věkovými skupinami. Cílem mé práce bude tedy zhodnotit současnou situaci na trhu práce v Olomouckém kraji se zaměřením strukturální nezaměstnanost a kooperaci mezi místními firmami a školami. V tomto ohledu bych nakonec chtěl navrhnout i možná zlepšení do budoucnosti v přístupu ke dlouhodobému snižování nezaměstnanosti. 2 METODIKA V úvodu práce samozřejmě uvedu teoretické modely a ekonomické pojmy, o které se potom budou v dalších částech opírat poznatky z praxe. Vysvětlím základní tržní mechanismy a systémy, které se objevují v souvislosti s trhem práce. Detailněji popíši také jednotlivé formy aktivní politiky zaměstnanosti. Data pro analytickou část své bakalářské práce mohu čerpat ze dvou hlavních zdrojů: Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Nicméně si musíme uvědomit, že přístupy k výpočtu procenta nezaměstnanosti a vedení evidencí jsou u obou institucí rozdílné, a proto se data získaná z těchto zdrojů nedají kombinovat. Jednotlivé rozdíly v přístupech těchto dvou institucí popíšu v samostatné kapitole, která bude součástí teoretické části. Pro účely své bakalářské práce jsem si nakonec zvolil jako základ metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, protože nabízí podrobnou charakteristiku rozložení nezaměstnanosti do jednotlivých odvětví společně s nabídkou volných pracovních míst, což mi umožňuje lépe splnit cíle, které jsem si stanovil výše. Data tedy budu čerpat z integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Vzhledem k někdy nedostačujícím informacím jsem zažádal také místní Úřad 7

8 práce v Olomouci o poskytnutí dodatečných informací. Data musí úřad práce podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a proto je považuji za velice dobrý zdroj. Informace doplním poznatky z olomouckého vydání novin MF DNES, kde již delší dobu probíhá živá diskuze o problému nedostatečné a nevhodné kvalifikace dnešních studentů. Mnohdy se do diskuzí zapojují i přední firmy Olomouckého kraje, a proto si myslím, že jejich pohled bude mít velký přínos pro dané téma. 3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 TRH PRÁCE Trh práce můžeme definovat podobně jako jiný trh statků a služeb, neboť mají mnoho stejných prvků. Je to místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. V našem případě se budeme bavit o nabídce a poptávce po práci. Ačkoliv se nám může v dnešní době zdát, že právě my zaměstnanci poptáváme práci, pro účely ekonomického modelu je tento předpoklad chybný. Na trhu práce a služeb je poptávka po práci zastoupena firmami, popř. vládou a nabídku práce tvoří lidé, kteří nabízejí svoji práci, kvalifikaci a jiné dovednosti, tzn. ucházejí se o práci. Tak jako se stala cena výrobků či služeb nástrojem pro vyrovnávání nabídky a poptávky na trhu statků a služeb, v případě trhu práce je určujícím faktorem cena práce neboli mzda. Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou v bodě rovnovážné mzdy. Trh práce může mít více forem, konkrétním příkladem mohou být úřady práce, nebo různé typy inzerce, poptávky firem a nabídky práce lidí, kteří by rádi získali zaměstnání. Přestože má tento trh mnoho podobností s trhem statků a služeb, je třeba si uvědomit, že práce není stejného charakteru jako jiné zboží. Lidé jako její vykonavatelé mají své vlastní myšlení, práva, a tak se trh práce stává komplexnější záležitostí, kde se často střetávají i politické názory, a tedy záležitostí, které je potřeba věnovat pozornost. Práce patří mezi tři základní výrobní faktory společně s půdou a kapitálem. Přestože si práci nemůžeme přímo kupovat, jak je to u jiných výrobních faktorů, můžeme si pracovní služby najímat za poplatek mzdu. Jak už jsem však zmínil, lidé se výrazně liší od ostatních výrobních faktorů, a proto se v našem případě budeme bavit kromě mzdy také o pracovním prostředí, pracovní době a jiných podmínkách, o kterých se zaměstnavatel a potenciální zaměstnanec dohadují. Trh práce tvoří tři základní faktory: nabídka práce, poptávka po práci a cena práce neboli mzdová sazba. 8

9 3.1.1 NABÍDKA PRÁCE Nabídkou práce se míní počet pracovníků, které má ekonomika k dispozici nebo počet hodin odpracovaných při výdělečné činnosti v továrnách, na farmách a v jiných podnicích, ve vládě nebo neziskových institucích. 1 Pracovní činnost můžeme rozdělit do dvou kategorií 2 : -práce ve firmě, kdy na trhu práce pronajímáme svoji práci a získáváme za ni odměnu ve formě mzdy -práce v domácnosti, kdy vytváříme výrobky a služby pro přímou spotřebu nebo zvyšujeme znalosti a dovednosti. Pro potřeby našeho ekonomického modelu a následné správné definice tržní nabídky práce budeme uvažovat jen o variantě první, při které se spotřebitel rozhoduje mezi prací ve firmě a volným časem. Tržní nabídka práce ukazuje, kolik hodin práce budou nabízet všichni pracovníci na trhu při každé výši mzdové sazby. 3 Spotřebitel porovnává užitek z volného času s užitkem ze statků a služeb, které by získal, kdyby volný čas obětoval a nabízel za něho svoji práci. Čím vyšší mzdová sazba, tím si spotřebitel může za svoji práci nakoupit více statků a služeb. Individuální nabídka na trhu práce tedy závisí na výši mzdové sazby a mezním užitku z obětování volného času. Jak se nám může zdát, křivka individuální nabídka práce by měla být tedy rostoucí, avšak ve skutečnosti má tvar spíše zpětně zakřivený (viz. Graf 1.1). Tvar křivky individuální nabídky záleží na tom, jestli převládá substituční nebo důchodový efekt, o kterých se zmíním v následujícím odstavci SUBSTITUČNÍ A DŮCHODOVÝ EFEKT Při vyšší mzdové sazbě by se mohlo zdát, že spotřebitel bude spíše preferovat práci a s tím spojenou vyšší spotřebu před volným časem. Současně však platí, že při vyšší mzdové sazbě má člověk vyšší reálný příjem, a může si tedy dovolit (za předpokladu stejných cen výrobků a služeb) stejné množství statků a služeb při nižším počtu odpracovaných hodin. Jestliže tedy spotřebitel při zvýšení mzdové sazby preferuje další hodinu práce před další hodinou volného času, jedná se o tzn. substituční efekt změny mzdové sazby a křivka nabídky práce bude mít rostoucí tendenci. 1 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Praha: VŠE, 1999, ISBN MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN

10 Jestliže však spotřebitel při zvýšení mzdové sazby preferuje další hodinu volného času před další hodinou práce, jedná se tzn. důchodový efekt změny mzdové sazby a s růstem mzdové sazby nabízené množství práce klesá. Podle toho, který efekt v danou chvíli převládá, se bude orientovat i zakřivení křivky nabídky práce. Graf č. 1 substituční a důchodový efekt 4 Spotřebitel maximalizuje svůj užitek, když jeho mezní užitek z poslední hodiny práce je stejný jako užitek z poslední hodiny volného času. Tržní křivka nabídky je horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce. 5 Pro účely ekonomického modelu a definici tržní nabídky práce používáme pouze tu část individuální křivky, kde převládá substituční efekt, protože k zakřivení dochází u různých lidí v různých bodech, podle jejich rozdílných alternativních nákladů. 4 BRÁDLER, Petr. Trh práce. [online] Dostupné z: 5 MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN

11 Jak už jsem zmínil, lidé mají jisté odlišnosti v porovnání s ostatními výrobními faktory. Hlavním určujícím faktorem tedy není pouze výše mzdové sazby, ale také 6 : mimopracovní příjmy jmění demografický vývoj míra ekonomické aktivity obyvatelstva úroková míra společenská tradice POPTÁVKA PO PRÁCI Individuální poptávka po práci závisí na poptávce spotřebitelů po finálních statcích, které firma pomocí práce vytváří. Můžeme ji tedy nazvat odvozenou poptávkou. Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách. 7 Firma při nákupu práce porovnává náklady, které musí na nákup vynaložit, a výnosy, které jim dodatečná práce přinese. Rovnovážný stav nastane, když příjem z mezního produktu práce je roven mezním nákladům na práci. V tomto bodě firma maximalizuje svůj zisk. Mezní náklady jsou částka, o kterou se zvýší celkové náklady dané firmy po získání dodatečné jednotky práce. V našem případě je tato částka reprezentována mzdovou sazbou. Daná firma tedy zvyšuje či snižuje poptávku po práci až do rovnovážného bodu, kdy se příjem z mezního produktu práce rovná mzdové sazbě. Jelikož s každou další jednotkou práce mezní produkt klesá, má i individuální křivka poptávky po práci klesající tendenci a můžeme ji identifikovat s křivkou příjmu z mezního produktu. 6 KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, ISBN MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN

12 Graf č. 2 poptávka po práci v podmínkách dokonalé konkurence 8 Tržní křivka po práci je horizontálním součtem individuálních křivek všech poptávky všech firem na trhu práce. 9 Vedle mzdové sazby jsou hlavními determinanty tržní poptávky po práci také 10 : poptávka po produkci firem vyráběné pomocí práce a cena produkce produktivita práce, která závisí na: o kvalitě vstupů práce (vzdělání, gramotnost, odborná průprava a dovednosti ekonomicky aktivního obyvatelstva) o množství a kvalitě kooperujících výrobních faktorů o úrovni a užití technických a technologických znalostí ceny ostatních vstupů očekávané budoucí tržby disponibilní přebytečná pracovní síla ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE Rovnováha na trhu práce je dána průsečíkem křivky nabídky a poptávky, který vzniká při určité výši mzdové sazby, tzn. rovnovážné mzdě w E a určitém množství pracovních sil L E. Při vychýlení mzdy z rovnovážné pozice vzniká na trhu buď nedostatek (je-li tržní mzda nižší než rovnovážná) nebo přebytek nabídky práce (je-li tržní mzda vyšší než rovnovážná). Tržní systém má však dlouhodobou tendenci tlačit mzdovou sazbu směrem k její rovnovážné úrovni. Graf č. 3- rovnováha na trhu práce 11 8 MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Praha: VŠE, 1999, ISBN

13 Při zvýšení mzdové sazby (např. na nátlak odborů) na bod W2se zvýší množství pracovních sil, ochotných při dané mzdové sazbě pracovat, a vznikne přebytek nabídky na trhu práce. Zvýší se i nezaměstnanost, a tak je sporné, zda takový na první pohled pozitivní krok byl od odborů správný. Naopak při snížení mzdové sazby vzniká nedostatek práce, protože je méně lidí ochotných při dané mzdové sazbě pracovat. Zaměstnavatelé nemohou najít dostatek pracovních sil, a tudíž jsou nuceni vyhnat mzdy na úroveň W E, a tím obnovit rovnováhu na trhu práce SPECIFIKA TRHU PRÁCE Ačkoliv trh práce mnohdy přirovnáváme k ostatním trhům, je třeba si uvědomit, že zde existují velké rozdíly oproti třeba aukčnímu trhu. Jak už jsem zmínil, bavíme se o lidských bytostech, které mají svoje vlastní myšlení a práva. Trh práce je tedy do velké míry institucionalizován (upraven opatřeními a postupy, kde hlavními iniciátory jsou stát a zaměstnanci zastoupení odbory). Zatímco na vysoce konkurenčním aukčním trhu může pohybující se cena efektivně vyrovnávat nabídku s poptávkou, na trhu práce je mzdová sazba nepružná, a reguluje tedy pracovní trh jen do jisté míry. 11 MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN

14 V případě převládání nabídky nad poptávkou se nesetkáváme často se snížením mezd pod určitou úroveň z několika důvodů 12 : Snížením mzdy pod určitou hranici zaměstnavatel poruší mzdové relace mezi ostatními pracovníky, které odráží kvalitu práce. Zaměstnanci vždy posuzují své mzdy vzhledem ke mzdám v jiných podnicích nebo odvětvích. Nejsou tedy ochotni podstoupit na snížení mezd, pokud si nejsou jistí, že ke stejnému snížení dojde i v ostatních odvětvích. Nabídka práce je významně ovlivňována působností odborů a zásahy státu (kolektivní smlouvy, minimální mzda, pracovně právní zákonodárství). I v opačném případě při převládání poptávky po práci nad nabídkou se můžeme setkat jen s malým kolísáním výše mezd. Mnoho zaměstnanců je přijímáno na základě dlouhodobých kontraktů, které jim na jedné straně zajišťují jistou stabilitu, nicméně výše mzdy tak neodráží pravdivě situaci na trhu a nekolísá ani při změně ekonomických podmínek. Protože je tedy trh práce vysoce administrativně regulován, budeme ho muset rozlišovat od ostatních dokonale konkurenčních trhů. 3.2 NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost je podle ekonomické teorie situace, ve které se jedinec schopný pracovat ocitá v situaci, kdy nemůže najít placené zaměstnání. Je to setrvalý projev nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu ve smyslu převahy. Běžně se vysoká nezaměstnanost objevuje v období, kdy se běžný hrubý národní produkt HDP pohybuje pod hranicí potenciálního HDP (tj. maximální úroveň HDP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva, aniž dochází k urychlení inflace, neboli produktu vysoké zaměstnanosti). 13 Dlouhodobější nedobrovolná nezaměstnanost působí vysoké ekonomické ztráty, nehledě na to, že přináší také lidské, sociální a psychologické újmy. Nezaměstnanost vede ke zhoršování psychického i fyzického zdraví a podle nejnovějších studií vede také k častějšímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd. Nedobrovolná zaměstnanost má na mnoho lidí velice traumatizující účinek. Přesná definice tohoto pojmu se v různých zemích liší a závisí na zvolené metodě výpočtu jednotlivých ukazatelů. 12 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Praha: VŠE, 1999, ISBN JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Praha: VŠE, 1999, ISBN

15 3.2.1 METODICKÝ PŘÍSTUP ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU (ČSÚ) Pro Český statistický úřad je hlavním zdrojem informací Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Tato metodika je v souladu s mezinárodními definicemi a doporučeními ILO (Mezinárodní organizace práce). Proto můžeme výsledky o nezaměstnanosti podle ČSÚ použít ke celosvětovému srovnání, což není možné například u metody Ministerstva práce a sociálních věcí České Republiky. Pro účely výběrového šetření byl zahrnut soubor přibližně 25 tis. bytů po celé České republice, což odpovídá asi 0,6% všech trvale obydlených bytů. Do toho šetření jsou zahrnuty všechny osoby pobývající v daném bytě bez ohledu na druh jejich pobytu. Daná velikost výběrového souboru zaručuje poměrnou vypovídající přesnost daných statistik s 95 % intervalem spolehlivosti. Při menším počtu bytů obsažených ve výběrovém souboru klesá i vypovídající hodnota vypočítaných statistik. 14 U výběrového šetření jsou respondenti dotazováni ohledně jejich současného stavu na trhu práce. Je důležité, zda respondent v posledním týdnu pracoval, jestliže aktivně hledá práci a dalších okolnostech. Zaměstnaní: v referenčním týdnu odpracovali alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu nebo měli formální vazbu k zaměstnání vyvíjeli jakékoliv pracovní aktivity ať už dočasného, trvalého nebo sezónního charakteru. Nezaměstnaní 15 : osoby 15leté a starší v referenčním týdnu nebyli v práci dočasně nepřítomni a neodpracovali ani jednu hodinu hledali aktivně práci, ať už prostřednictvím úřadu práce tak i jinačími metodami (inzerce, hledání práce přímo v podnicích, podstoupení kroků k založení vlastní firmy atd.) během referenčního týdne byli připraveni nastoupit do zaměstnání nebo nejpozději do 14 dnů. V České republice máme nejméně dva druhy ukazatelů nezaměstnanosti. Jeden je zveřejňován Ministerstvem práce a sociálních věcí a druhý Českým statistickým úřadem. Český statistický úřad uvádí obecnou míru nezaměstnanosti. 14 Základní metodické přístupy. Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z: 15 Základní metodické přístupy. Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z: 15

16 Obecná míra nezaměstnanosti. Počítá se jako podíl nezaměstnaných osob na součtu zaměstnaných a nezaměstnaných získaných na základě výsledků Výběrového šetření pracovních sil. Tato statistika je většinou zveřejněna za kraje a vyšší územní celky METODICKÝ PŘÍSTUP MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ (MPSV) Při svých výpočtech čerpá Ministerstvo práce a sociálních věcí ze statistik úřadů práce o počtech registrovaných uchazečů o zaměstnání. Ve svých statistikách uvádí pojem neumístění uchazeči o zaměstnání : občané bydlící na určitém území, kteří požádali Úřad práce o zprostředkování zaměstnání nejsou v pracovním vztahu se zaměstnavatelem nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost Míra registrované nezaměstnanosti: Podle metodiky platné do byla míra registrované nezaměstnanosti počítána jako podíl neumístěných uchazečů o zaměstnání (ke konci sledovaného období) na disponibilní pracovní síle počítanou jako součet zaměstnaných z VŠPS a neumístěných uchazečů. K došlo ke změně metodiky. Nově Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí míru registrované nezaměstnanosti jako podíl dosažitelných neumístěných uchazečů na součtu zaměstnaných podle VŠPS, pracujících cizinců registrovaných na úřadech práce, nebo s platným povolením k zaměstnávání, či živnostenským oprávněním a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání. 16 Také nová metodika měla však několik nedostatků, a tak od ledna 2013 bude Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádět nový ukazatel. Na základě dohody s Českým statistickým úřadem přechází MPSV na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v České Republice podíl nezaměstnaných. Dosavadní ukazatel byl tvořen kombinací údajů s různých zdrojů dat a tak nebyl zcela konzistentní. Dále údaje získané z VŠPS na úrovni okresů nemusí být zcela pravdivé a reprezentativní z důvodu malého vzorku respondentů. U nižších správních celků tato data někdy dokonce chybí. V neposlední řadě byl dosavadní ukazatel z důvodu využití více zdrojů často interpretován špatně nebo chybně srovnáván s obecnou mírou nezaměstnanosti podle VŠPS ČSÚ Základní metodické přístupy. Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z: 17 Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit ]. Dostupné z: 16

17 Podíl nezaměstnaných osob ve věku let Z důvodů zmíněných výše schválila porada vedení Ministerstva práce a sociálních věcí nahrazení dosavadní "míry registrované nezaměstnanosti" novým ukazatelem "podílem nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku let". Vypočítá se jako podíl počtu evidovaných nezaměstnaných osob na celkovém počtu obyvatel v tomto věku z bilance obyvatel. Právě celkový počet obyvatel nahradil ve jmenovateli ukazatele dřívější pracovní sílu. Nově se tak bude vyjadřovat podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věku. 18 Pro účely své bakalářské práce jsem si vybral právě přístup MPSV při použití metodiky platné od Data do roku 2013 jsou sice převáděna pomocí nové metodiky, nejsou však tolik obsáhlá, a tudíž by neměli potřebnou vypovídající hodnotu DRUHY A PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost se objevuje, když se zaměstnaná osoba rozhodne změnit svoje dosavadní zaměstnání a momentálně si hledá nové pracovní místo. Důvodů ke změně pracovního místa může být několik: vyšší mzda, lepší lokalita, lepší podnikové prostředí, menší zátěž kladená na jednotlivce, očekávané snížení počtu zaměstnanců na pracovišti nebo mnoho dalších. Délka frikční nezaměstnanosti bývá obvykle krátká (do tří měsíců). Je to období, během kterého si nezaměstnaný hledá novou práci, získává informace o pracovních příležitostech, porovnává svoje alternativní možnosti. 19 Sezónní nezaměstnanost Krátkodobý typ nezaměstnanosti, který je způsoben diskontinuitou produkce v odvětví, které je závislé na počasí nebo na ročním období, se nazývá sezónní nezaměstnanost. Jedním z příkladů může být odvětví stavebnictví, kde nastává útlum během zimního období. V tomto kontextu jsou často přijímány opatření, které podporují celoroční práce, a tak se snaží eliminovat sezónní nezaměstnanost Společná tisková zpráva Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR: Změna výpočtu registrované nezaměstnanosti. [online]. [cit ]. Dostupné z: 19 KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, ISBN KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, ISBN

18 Strukturální nezaměstnanost Je-li nezaměstnanost způsobená špatnou adaptabilitou nabídky práce na strukturu pracovních míst, neboli nabídka práce nemá použití, mluvíme o strukturální nezaměstnanosti. V dynamickém tržním prostředí se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu práce upadá. Typickým příkladem mohou být nově vzniklé profese jako programátor nebo správce počítačové sítě. Osoby, které takto přišli o práci, si nejsou schopny najít práci v jiných odvětvích, v jiných profesích nebo na jiných pracovních místech s rozdílnou kvalifikací. Nastává tedy potom situace, kdy existuje vysoká nezaměstnanost, ale zároveň velké množství neobsazených, volných pracovních míst. 21 Strukturální nezaměstnaností jsou nejvíc ohroženy neflexibilní části obyvatelstva jako např. starší osoby, rodiče s více dětmi, osoby s nízkou kvalifikací atd. Pro odstranění tohoto typu nezaměstnanosti je třeba zavést opatření vedoucí ke zvýšení mobility pracovních sil, mzdové dotace pro zaměstnavatele a jiná opatření oblasti aktivní politiky trhu práce, o kterých se zmíním v následujících odstavcích. Cyklická nezaměstnanost Společně s cyklickými změnami produkce v makroekonomickém rozměru vzniká i cyklická nezaměstnanost. Lidé by chtěli pracovat, avšak poptávka po zboží a službách při daných mzdových sazbách není dostačující pro zaměstnavatele, aby mohli přijmout dodatečnou pracovní sílu. 3.3 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Cílem této politiky je vyrovnávat rozdíly mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a omezit nezaměstnanost, která se stala po roce 1989 velkým problémem. 22 Měla by vyvářet optimální podmínky a předpoklady pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti s ohledem na zabezpečení práv všech občanů na zaměstnání. 21 NOVOTNÝ, Radovan. Nezaměstnanost a co ji ovlivňuje. [online]. [cit ]. Dostupné z: 22 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Praha: VŠE, 1999, ISBN

19 Státní politika zaměstnanosti by měla zajišťovat 23 : přípravu adaptabilní pracovní síly, schopné se přizpůsobit potřebám trhu práce rozvoj infrastruktury zabezpečující plynulý tok informací a zprostředkovatelské a rekvalifikační služby vytváření podmínek pro demografickou mobilitu pracovních sil (vytváření infrastruktury a dopravních sítí) sociální zabezpečení občanů, kteří se dočasně stali nezaměstnanými, a tak udržet jejich pozici na trhu práce. Stát může ovlivňovat situaci na trhu práce třemi základními způsoby 24 : pasivní politikou zaměstnanosti PPZ (stanovení podmínek a výše poskytování zabezpečení nezaměstnaným občanům, kteří se ucházejí o zaměstnání) aktivní politikou zaměstnanosti APZ (podpora nebo zachování stálých volných míst, podpora zaměstnávání mladých lidí, rekvalifikace) hospodářsko-politickými opatřeními, která mají dopad na trh práce (investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání, regionální programy) V současné době zabezpečuje politiku zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a územní orgány práce, tj. úřady práce. Úřady práce jsou územní orgány státní správy s právní subjektivitou. Jejich hlavní úlohou je sledování a hodnocení situace na trhu, zpracovávání koncepce vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu a snaha o zajištění rovnováhy nabídky s poptávkou na trhu práce. Mezi jejich další funkce patří 25 : informování občanů o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace informování zaměstnavatelů o volných zdrojích pracovních sil zprostředkování vhodných nabídek uchazečům o zaměstnání poskytování poradenských služeb, spojených s hledáním zaměstnání vedení evidence uchazečů, volných pracovních míst, pracovních povolení vydaných cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti organizování a usměrňování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání rozhodování o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, stanovení nároků a výše hmotného zabezpečení, zajištění výplat hmotného zabezpečení a rozhodování o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení podpora zaměstnavatelů při zakládání nových pracovních míst a míst pro zabezpečení vhodné odborné praxe pro absolventy škol 23 KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, ISBN KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, ISBN KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, ISBN

20 spolupráce s institucemi, které ovlivňují trh práce hospodaření s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce PASIVNÍ POLITIKA NEZAMĚSTNANOSTI Pasivní politikou zaměstnanosti rozumíme podpory v nezaměstnanosti, které mají za úkol hmotně zabezpečit uchazeče o práci, kteří se stali dočasně nezaměstnanými. Specifické nároky a výši hmotného zabezpečení řeší úřady práce. Čím větší je v daném státě nezaměstnanost, tím se stává pro stát dražší. Je třeba si uvědomit, že stát musí nejdříve zajistit životní minima, minimální mzdy a podpory v nezaměstnanosti a až zbytek financí je věnován na aktivní politiku zaměstnanosti. Dobře navržená pasivní politika zaměstnanosti by měla motivovat lidi k tomu, aby preferovali příjmy ze zaměstnání před dávkami v době nezaměstnanosti, a měla by tedy sloužit jen jako podpora v době přechodu mezi jednotlivými zaměstnáními AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI 27 Aktivní politikou zaměstnanosti je možné nazvat souhrn všech opatření financovaných státem, která směřují k maximální možné úrovně zaměstnanosti. Jak jsem již zmínil výše, aktivní politika je úlohou ministerstva práce a sociálních věcí a úřadů práce, které spolupracují s dalšími subjekty (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Efektivní strategie politiky zaměstnanosti není vytvářet umělá pracovní místa, a tím zvyšovat zaměstnanost. Takové strategie mají negativní důsledky jako např. zvyšování inflace a vznik odchylek míry nezaměstnanosti od její přirozené úrovně. Správná aktivní politika zaměstnanosti se zaměřuje na zvýšení flexibility a přizpůsobení. 26 JANÍČKO, Pavel a Eva DANDOVÁ. Trh práce v ČR a zákon o zaměstnanosti [online]. Praha, 2010 [cit ]. Dostupné z: 27 KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, ISBN

21 Hlavními cíli jsou vytváření rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce zvyšováním informovanosti a zajišťováním rekvalifikačních a jiných programů. Snaží se o přerozdělení nezaměstnanosti ve prospěch nejvíc ohrožených skupin (dlouhodobě nezaměstnaní). Vytváří první kontakty s trhem práce pro absolventy škol nebo udržují kontakt s trhem formou dočasných pracovních míst ve veřejném sektoru. Snaží se zabránit sociálnímu vyloučení a poskytují prevenci před zhoršováním celkové kvality života. Z přehledu cílů aktivní politiky vyplývá, že opatření je třeba hodnotit 28 : podle jejich úspěšnosti, se kterou přizpůsobují nabídky práce požadavkům vývoje poptávky vzhledem k jejím strukturálním změnám podle jejich důrazu na přerozdělení nezaměstnanosti ve prospěch nejvíc ohrožených skupin podle jejich schopnosti eliminovat sociální vyloučení na trhu práce (aktivace a motivovanost) FORMY AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE Veřejně prospěšné práce Dají se popsat jako nově vytvořené pracovní pozice, které mají zajistit na přechodnou dobu zaměstnání pro dlouhodobě nezaměstnané nebo těžko umístitelné uchazeče. Uchazeči mají být takto motivováni k oproštění se od sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti a získat tak zpět pracovní návyky. Pracovní místa vznikají většinou v oblasti veřejných služeb, úklidu města či obce, výstavbě infrastruktury nebo v sociální oblasti. Tyto místa zřizuje obec nebo zaměstnavatel, který podepíše smlouvu s úřadem práce o krátkodobém umístění uchazeče o zaměstnání. Veřejně prospěšné práce jsou formou aktivní politiky a pomáhají uchazečům se znovu začlenit do pracovního procesu, je však potřeba si uvědomit, že je to řešení pouze krátkodobé KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, ISBN Zákon o zaměstnanosti: Část pátá - aktivní politika zaměstnanosti. [online]. [cit ]. Dostupné z: 21

22 Společensky účelná pracovní místa Zaměstnavatelé zřizují tímto způsobem na základě dohody s Úřadem práce pracovní místa pro uchazeče, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelné pracovní místo může uchazeč také sám vytvořit po dohodě s Úřadem práce, za účelem samostatné výdělečné činnosti. Úřad práce může poskytnout na společensky účelná pracovní místa příspěvek. 30 Rekvalifikace Rekvalifikací zaměstnanců se rozumí změna jejich kvalifikace, která jim má umožnit nalézt nové zaměstnání, a tak se uplatnit na trhu práce. Rekvalifikace nejčastěji známe ve formě odborných kurzů nebo dlouhodobé přípravy v případě zásadní změny, přičemž studium na středních školách nebo jakákoliv nástavbová studia se nepovažují za formu rekvalifikace. 31 Zaměstnance, kteří se zúčastní rekvalifikačních kurzů, většinou vybírá úřad práce ve spolupráci se zaměstnavatelem. Uchazeč nastoupí na základě smlouvy do vzdělávacího zařízení a v průběhu rekvalifikace mu náleží zvýšené hmotné zabezpečení. Zaměstnavateli mohou být v některých případech částečně nebo plně hrazeny náklady spojené s rekvalifikací jeho zaměstnanců, pokud to zajistí jejich budoucí uplatnění. Úřady práce zajišťují rekvalifikace v případě, kdy na trhu práce není vyrovnaná nabídka s poptávkou, a je tudíž třeba reorganizovat strukturu nabídky práce. Příspěvek na zapracování Společně se zaváděným zákonem 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vznikl i nový nástroj aktivní politiky. Příspěvek na zapracování poskytuje na základě dohody Úřad práce zaměstnavateli, který přijímá do pracovního poměru uchazeče, kterému je třeba věnovat zvýšenou péči (např. mladí lidé do 25 let, absolventi vysokých škol, lidé se špatným zdravotním stavem). Maximální doba poskytování příspěvku je 3 měsíce a může činit měsíčně nejvýše polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která zapracovává Zákon o zaměstnanosti: Část pátá - aktivní politika zaměstnanosti. [online]. [cit ]. Dostupné z: 31 Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: Integrovaný portál MPSV. [online] [cit ]. Dostupné z: 32 Zákon o zaměstnanosti: Část pátá - aktivní politika zaměstnanosti. [online]. [cit ]. Dostupné z: 22

23 4 ANALYTICKÁ ČÁST 4.1 CHARAKTERISTIKA OLOMOUCKÉHO KRAJE Olomoucký kraj se nachází ve střední části Moravy a člení se na pět okresů (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk). Krajským městem je statutární město Olomouc, které mělo obyvatel k prosinci Celkový počet obyvatel k tomuto datu byl okolo V roce 2011 se zde narodilo méně dětí, než zemřelo osob a roste podíl obyvatel starších 65 let. Stárnutí obyvatelstva je v Olomouckém kraji jedním z velikých problémů, o kterém se zmíním i v rámci jednotlivých okresů. Nabídku škol v Olomouckém kraji tvoří 367 mateřských škol, 369 základních škol, 20 gymnázií, 81 oborů odborného vzdělání na středních školách, 8 vyšších odborných škol a 1 konzervatoř. Nachází se zde také 3 vysoké školy, nejznámější vysokou školou v kraji je Univerzita Palackého v Olomouci. Na jejích fakultách studuje okolo 23 tisíc studentů. Olomoucký kraj je oblastí průmyslovou s rozvinutými službami. Ekonomika jižnějších okresů je více stabilní, naproti tomu okres Jeseník a severní část okresu Šumperk patří k ekonomicky slabším regionům. V kraji působí řada průmyslových, zemědělských a potravinářských podniků. Mezi rozvinutá průmyslová odvětví patří výroba strojů a zařízení, výroba optických zařízení, textilní a oděvní průmysl a další. Díky realizacím některých dlouhodobých strategických plánů se ekonomická situace po hospodářské krizi postupně zlepšuje, dosahuje však stále vysokých hodnot, hlavně kvůli severním okresům. V roce 2011 sídlilo v Olomouckém kraji 157 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci a 25 stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci. V registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2011 zaregistrováno podniků, organizací a podnikatelů, z nichž největší část tvořili soukromí podnikatelé (76,6 %) a obchodní společnosti (8,4 %). 33 Úřady práce Olomouckého kraje spolupracují v rámci aktivní politiky zaměstnanosti se zaměstnavateli, novými investory a řadou institucí, například Olomouckým krajem, Magistrátem města Olomouce, Regionální agenturou pro rozvoj Střední Moravy, odborovými organizacemi a dalšími. Každý měsíc vydávají zpravodaj o situaci na trhu práce a poskytují informace o aktuálním dění. V programovacím období čerpaly finanční prostředky hlavně z Evropského sociálního fondu (dále ESF) na základě Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Charakteristika Olomouckého kraje. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: 34 TOTH, Daniel. Management sociálního rozvoje a regionální politika zaměstnanosti. Praha, Dostupné z: dl.webcore.czu.cz/file/b3b2z1gzt2vjqjq9 23

24 4.2 OKRES JESENÍK Okrese Jeseník je nejseverněji položeným okresem z celého kraje, který na jihu sousedí s okresem Šumperk. Je nejmenší a nejlesnatější částí kraje a byl zřízen oproti ostatním okresům z roku 1960 dodatečně, 1. ledna 1996 vyčleněním z okresu Šumperk. V okrese je 5 obcí, kterým je přiznán status města. Centrem regionu je Jeseník, kam je koncentrovaná většina služeb a institucí. 35 Graf č. 4 - vývoj počtu obyvatel a pracovní síly v okrese Jeseník v letech ,500 60% 42,000 41,500 41,000 40,500 40,000 39,500 39,000 38,500 42,014 41,891 41,827 41, % 50.3% 49.1% 50.1% 41,404 41,255 41,095 40, % 47.8% 47.8% 46.6% 40, % 58% 56% 54% 52% 50% 48% 46% Počet obyvatel Pracovní síla (MPSV) 38, % Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat z MPSV ( ) Na konci roku 2012 žilo v okrese Jeseník celkem okolo obyvatel, z toho ekonomicky aktivních. Na grafu č. 4 můžeme vidět, že vývoj počtu obyvatel má zde už delší dobu klesající tendenci. Od roku 2004 se počet snížil o celých 5 procent, což je zapříčiněno hlavně odchodem lidí v produktivním věku a čerstvých absolventů z kraje. Jedním z důvodů častých odchodů je vysoká nezaměstnanost, kvůli které odchází obyvatelé do měst, kde je jejich šance na získání zaměstnání mnohem větší. Dalším důvodem dlouhodobého snižování počtu obyvatel je obecný demografický vývoj společnosti, kdy se stále zmenšuje počet narozených dětí a lidí v produktivním věku. V neposlední řadě může být důvodem k odchodu i špatná dopravní dostupnost, nízké mzdy, nižší úroveň života a další. Do budoucna se předpokládá podobně jako v jiných okresech vzrůst počtu obyvatel ve věku 65 a více let, další snižování počtu lidí v produktivním věku a menší počet narozených dětí. 35 Charakteristika okresu Jeseník. [online]. [cit ]. Dostupné z: 0/$FILE/okres%20Jesen%C3%ADk.pdf 24

25 Graf č. 5 - vývoj průměrné míry registrované nezaměstnanosti (v %) v okrese Jeseník do roku % 16.0% 14.0% 12.0% 10.0% 8.0% 6.0% 4.0% 2.0% 0.0% 15.0% 16.5% 15.6% 15.8% 14.9% 14.6% 13.2% 11.6% 9.6% Okres Jeseník Olomoucký kraj Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat z MPSV ( ) Okres Jeseník je částí Olomouckého kraje s nejvyšší mírou nezaměstnaností. Z hlediska polohy a počtu obyvatel okres nemůže konkurovat větším městům, co se týče nabídky práce. Z důvodů nižší vyspělosti a infrastruktury okresu jsou volná místa na trhu práce určena zpravidla pro uchazeče s nižší kvalifikací. Vývoj míry registrované nezaměstnanosti má v okrese Jeseník za poslední rok spíše pozitivní charakter. Hospodářská krize však prohloubila nezaměstnanost v okrese a donutila velké zaměstnavatele k propouštění. Ekonomická aktivita v okrese je silně ovlivněna kalendářním rokem. Nejnižší nezaměstnanost nastává v letních měsících z důvodu práce na stavbách a v lese. V zimních měsících bývá nezaměstnanost jedna z nejvyšších z celé republiky. Mluvíme zde tedy o vysoké sezónní nezaměstnanosti. Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, začala míra nezaměstnanosti klesat. Klesající tendenci měla nezaměstnanost až do počátku ekonomické krize v roce Ekonomická krize způsobila ještě větší zánik sezónních pracovních míst v zimních měsících a počet nezaměstnaných od poloviny roku 2008 silně rostl. Propouštělo mnoho velkých firem v Jesenickém okrese, jako například Řetězárna a.s., Česká Ves nebo HARD Jeseník, a.s. Dále došlo ke snižování kupní síly obyvatelstva, a tak se rušily menší osobní nebo rodinné živnosti. V roce 2011 došlo k jistému zastavení růstu nezaměstnanosti, oživení ekonomiky, což vyústilo ve vznik nových pracovních příležitostí. S příchodem letních měsíců ekonomická krize mírně ustala. 25

26 Olomoucký kraj se snaží zlepšovat situaci v okrese Jeseník. Hlavním cílem je napomoci vytváření pracovních míst s důrazem na oblasti s nejvyšší nezaměstnaností. V této souvislosti jsou realizovány mnohé aktivity. Proběhly například semináře k uvolnění pracovního trhu v Německu a Rakousku nebo mnohé projekty, jako například Šance - projekt zaměřený na zvýšení kvalifikace absolventů vysokých škol prostřednictvím zahraničních odborných stáží. Olomoucký kraj se snaží také zasahovat přímo na Jesenicku. Podpořil vznik průmyslové zóny Za Podjezdem v Jeseníku částkou 3 milionů korun. Intervenuje za zachování počtu pracovníků mnohých veřejných institucí. V rámci setkání představitelů kraje na Jesenicku se diskutuje o možných budoucích plánech na snížení nezaměstnanosti. S ministerstvem spravedlnosti se vyjednává podpora záměru vybudování vězeňského zařízení ve Vidnavě. Dále se vyjednává o umístění centrálního pracoviště analytického útvaru Úřadu práce České republiky právě do okresu Jeseník. Tato jednání probíhají pravidelně od počátku roku OKRES OLOMOUC Olomoucký okres leží ve východní části republiky a s rozlohou km 2 je největším okresem v celém kraji. Na jeho území se nachází 96 obcí, z toho 6 měst, avšak nejvíce obydlenou je jeho západní část v čele se sídlem okresu městem Olomouc. Ekonomika okresu je z velké části tvořena průmyslem, mezi nejdůležitější patří strojírenství, elektrotechnika a potravinářství. Silně zastoupeno je i stavebnictví. Většina výroby a služeb se koncentruje okolo města Olomouc, kde pracuje přes 70 % zaměstnanců větších společností. Okres Olomouc je centrem vzdělanosti kraje. Sídlí zde Univerzita Palackého a od roku 2005 zde vznikla také soukromá neuniverzitní Moravská škola Olomouc, která nabízí bakalářské studium v oblasti ekonomiky a managementu Zpráva o situaci na trhu práce v roce [online]. [cit ]. Dostupné z: 26

27 Graf č. 6 - vývoj počtu obyvatel a pracovní síly v okrese Olomouc v letech , , , , , ,267 60% 58% , ,956 56% , % 51.1% 52.7% 52.1% 52.1% 52.8% 51.3% 52.0% 52.9% 54% 52% 50% Počet obyvatel Pracovní síla (MPSV) % % % Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat z MPSV ( ) Olomouc je jediným okresem, na jehož území zaznamenáváme dlouhodobý nárůst počtu obyvatel. Na konci roku 2012 zde žilo okolo obyvatel, což je 3,5% zvýšení od roku Na tomto přírůstku se nejvíce podílí stěhování, které se koncentruje do hlavního sídla kraje, tzn. do statutárního města Olomouc. Důvodů k migraci je hned několik. Oproti ostatním okresům nabízí Olomouc lepší uplatnění na trhu práce, vyšší mzdy a lepší sociální zabezpečení. Nachází se zde mnoho vzdělávacích, výchovných, lékařských, kulturních a sportovních zařízení. Pozitivní trend zaznamenáváme dlouhodobě také u vývoje pracovní síly, což je způsobeno opět zejména stěhováním lidí v produktivním věku z ostatních okresů. Nejčastěji přicházejí právě z okresu Jeseník, který se s odchodem mladých lidí musí nejvíce potýkat a o kterém jsem se zmínil v předešlé kapitole. 27

28 Graf č. 7 - vývoj průměrné míry registrované nezaměstnanosti (v %) v okrese Olomouc do roku % 12.0% 10.0% 8.0% 6.0% 4.0% 10.3% 9.7% 8.2% 6.2% 5.2% 9.4% 10.5% 10.0% 9.6% Okres Olomouc Olomoucký kraj 2.0% 0.0% Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat z MPSV ( ) Podobně jako v okrese Jeseník se v olomouckém okrese dařilo dlouhodobě snižovat nezaměstnanost až na 5,2 % na počátku krize v roce S příchodem krize nastalo propouštění ve velkých firmách. Jednalo se hlavně o stavební firmy z důvodu nedostatku zakázek (Skanska, IP systém). Propouštělo se i ve velkých firmách jako České dráhy,a.s., Správa železničních dopravních cest, a.s., ve strojírenské společnosti UNEX, a.s. a elektrotechnické společnosti SEV Litovel, a.s.. Rok 2009 patřil k nejtěžším za posledních 10 let. Počet volných míst strmě poklesl a nezaměstnanost narostla až na hodnotu 9,4 %. Na konci každého měsíce roku 2009 byl počet volných míst o % menší než ve stejném měsíci Podobná situace přetrvávala až do konce roku 2010, kdy stále pokračoval příliv nových uchazečů o zaměstnání do evidence úřadu práce. Nejvíce volných pracovních míst bylo pro vyučené pracovníky a průměrná míra registrované nezaměstnanosti činila 10,5 %. V 1. pololetí 2011 už docházelo ke stabilizaci zaměstnanosti dlouhodobě sledované firmy, které se pravidelně účastní firemních dotazníků, přibraly celkově až zaměstnanců, a tím se snižovala také míra registrované nezaměstnanosti. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti klesla o 0,5 procentního bodu, kdy nejdůležitějším faktorem byl právě opětovný nárůst poptávky firem po práci. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti bylo za celý rok 2011 vytvořeno celkem 293 pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací, 394 společensky účelných pracovních míst a celkem poskytnuto 46 příspěvků na provoz chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst. Nové pracovní pozice a oživení ekonomiky se promítly také do snížení nezaměstnanosti v roce 2012 na hodnotu 9,6 %. Nejvíce pracovních příležitostí je dlouhodobě pro kvalifikované dělnické strojírenské profese (soustružníky, zámečníky, svářeče a nástrojaře), obchodní zástupce a pracovníky v oblasti pojišťovnictví, strážné, vrátné a recepční, číšníky, 28

29 prodavače a řidiče nákladních automobilů. Nejvíce volných míst nabízí společnosti Sulko s.r.o., Hella Autotechnik s.r.o. (techniky nejrůznějšího zaměření) a IF Facility a.s. (strážné, uklízeče, skladníky). 4.4 OKRES PROSTĚJOV Okres Prostějov se stejnojmenným centrem leží na západní rovině Hané a se svou rozlohou 770 km 2 se řadí na čtvrté místo v Olomouckém kraji. Více než polovina všech obyvatel se soustřeďuje do aglomerací měst Prostějov, Konice, Kostelec na Hané, Plumlov a Němčice nad Hanou. V současné době má ekonomika okresu Prostějov rozvinutou jak průmyslovou, tak obslužnou základnu. Ve městě je zastoupen hlavně strojírenský, potravinářský a textilní průmysl. 37 Graf č. 8 - vývoj počtu obyvatel a pracovní síly v okrese Prostějov v letech , , , , , , , , , % 50.6% 51.0% 50.4% 49.8% 50.4% 49.0% 49.4% 49.0% 60% 58% 56% 54% 52% 50% 48% 46% Počet obyvatel Pracovní síla (MPSV) % Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat z MPSV ( ) Počet obyvatel v prostějovském okrese od roku 2004 mírně stoupá. Je to způsobeno hlavně přírůstkem zahraniční migrace v těchto letech a zvýšenou porodností žen ze 70. let, což je jev, který pomalu odeznívá. Co se týče věkové struktury obyvatelstva, platí zde to samé jako v celé České republice. Od začátku 90. let minulého století dochází ke snižování porodnosti a zvyšování počtu obyvatel ve skupině 65 let a více. Prostějov má společně s okresem Šumperk nejvyšší podíl právě této skupiny na celkovém obyvatelstvu (16,9 %). Tento trend stárnutí probíhá v Prostějově rychlým tempem. 37 Profil města Prostějova. [online]. [cit ]. Dostupné z: 29