KONTAKT supplement 2/08 Odborný a vědecký časopis pro zdravotně sociální otázky

Transkript

1 KONTAKT supplement 2/08 Odborný a vědecký časopis pro zdravotně sociální otázky Šéfredaktor: Dylevský Ivan Odpovědný redaktor: Dolista Josef Technický redaktor: Ježková Eva REDAKČNÍ RADA Balogh Zoltan (HU), Gerzmava Otar (GE), Hubík Stanislav (CZ), Krčméry Vladimír (SK), Longo Leonardo (I), Makela Anu (FIN), Novotný Jozef (SK), Papp Katalin (HU), Rakovič Miloslav (CZ), Stránský Pravoslav (CZ), Šoltéz Ladislav (SK), West Daniel J., jr (USA) Horáček Jaroslav (CZ), Kozlová Lucie (CZ), Levická Jana (SK), Masár Oto (SK), Mojžíšová Adéla (CZ), Navrátil Leoš (CZ), Rosina Jozef (CZ), Tóthová Valérie (CZ), Velemínský Miloš (CZ), Jazyková korektura: Vitoň Jan Překlad: Rakovič Miloslav VYDAVATEL Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta Trnavská univerzita v Trnavě, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva K otištění jsou přijímány rukopisy týkající se zdravotně sociální problematiky, ošetřovatelství, kvality života, právních otázek ve zdravotnictví, filozofické etiky, bioetiky a filozofické antropologie. Časopis Kontakt vychází dvakrát ročně. Všechny příspěvky jsou recenzovány. ADRESA REDAKCE Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta KONTAKT Boreckého České Budějovice Objednávky přijímá redakce Tel: kontakt@zsf.jcu.cz Tiskárna Vlastimil Johanus Supplement 2/2008 vyšel v dubnu 2008 ISSN

2

3 PRAVDA O ZOOTERAPII Soubor příspěvků z celostátních konferencí pořádaných v letech v Hluboké nad Vltavou Editor: Adéla Mojžíšová, Věra Kalinová, Jaroslava Eisertová

4

5 Ročník 10 Supplement OBSAH Editorial (J. Lacinová)... 7 I. TEORIE CANISTERAPIE Canisterapie z pohledu terapeuta (S. Hančlová)... 9 Aktivity využívané při skupinové canisterapii s dětmi (L. Cimlová, V. Kalinová, A. Staníková, T. Svobodová) Logopedie a canisterapie (M. Jiráňová, A. Tvrdá) Návrh etického kódexu pre canisterapiu (D. Šoltésová) II. VYUŽITÍ CANISTERAPIE U NĚKTERÝCH NEMOCÍ DĚTÍ A SENIORŮ AAT u dětí se specifickými vzdělávacími potřebami (Z. Staffová) Kochleární implantát u dětí se sluchovým postižením (P. Hlavničková) Canisterapie u dětských klientů se sluchovým postižením (P. Bláhová, Z. Fraňková, M. Samohejlová) Kazuistika Angelmanův syndrom, dívka 18 let (D. Ungerová) Canisterapie u seniorů s Parkinsonovou nemocí (J. Volšická) Psi v domovech pro seniory (J. Volšická) Canisterapie u klienta s hyperkinetickým syndromem (J. Eisertová) Kazuistiky v canisterapii (V. Kalinová) Využití pomůcek při canisterapeutické práci s klienty z Ústavu sociální péče Žampach (R. Loučka, E. Loučková, M. Novotná) Canisterapie u klienta s mentální retardací (Z. Fraňková) Canisterapie v dětské psychiatrii (M. Nedvědová) Příklady možnosti využití canisterapie u dětí s kombinovaným postižením (M. Benešová, M. Zouharová) Canisterapie v dětské psychiatrii přístupy a plemena psů (M. Nedvědová) Skupinová interakce v canisterapii (J. Lacinová) Ovlivnění spasticity na horních končetinách (P. Böhm) Canisterapie u dětí se sluchovým postižením (Petra Hlavničková, Zuzana Fraňková) Využití canisterapie při rehabilitaci dětí s DMO (I. Pinkrová) Kontakt supplement/2008 5

6 OBSAH III. PRAKTICKÉ POZNÁMKY VYUŽITÍ CANISTERAPIE 3. mezinárodní TAT sympozium (J. Eisertová) Od technik ke vztahu (S. Suda) Současný stav problematiky v ČR (J. Lacinová) Budování vztahu ke psům možnost socializace na základě dramaterapie (S. Suda) Zkušenosti s canisterapií v našem zařízení (S. Miklová) Canisterapie v praxi (D. Ungerová) Pravidla a podmínky dobrovolnického programu Canisterapie na ZSF JU (Z. Bursová) Canisterapie ve Fakultní nemocnici v Motole (K. Eckschlagerová, V. Wohlrathová) Canisterapie ve světle objektivních poznatků (J. Eisertová) Osobnostní aspekty zoorehabilitace (S. Suda) Koncepce canisterapie jako sociální prevence Unie canisasistentů, o.s. (A. Tvrdá) IV. ZOONÓZY A ZOOTERAPIE A HIPOTERAPIE Zoonózy a zooterapie (I. Svobodová, V. Tichá) Hiporehabilitace v praxi (J. Šupáková) Kontakt supplement/2008

7 Vážení čtenáři a zřejmě i příznivci zooterapií! EDITORIAL Dostává se vám do rukou souborný sborník ze čtyř posledních ročníků seminářů, pořádaných v letech 2004, 2005, 2006 a 2007 týmem Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Přestože se k vám příspěvky přednesené na těchto akcích dostávají díky jistým technickým problémům s určitým časovým skluzem, neubírá jim to na aktuálnosti, neboť informace zde prezentované mají vesměs obecnou platnost. Ať již jste byli přímými účastníky těchto seminářů či nikoliv, dá se předpokládat, že vám tyto informace přijdou vhod při vašich vlastních aktivitách s terapeutickými zvířaty ať už psy či něčím jiným nebo aspoň poskytnou hutný studijní materiál pro bližší seznámení se s tímto relativně novým, ale dynamicky expandujícím oborem. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity se může pochlubit průkopnickou rolí v tomto oboru, a to především zásluhou osobnosti pana profesora Velemínského, současného děkana. V devadesátých letech nebylo samozřejmostí zajímat se o zcela nový a trochu ještě šarlatánstvím zavánějící obor. Zvláště v lékařských kruzích, tradičně odmítajících málo exaktní metody. Což v té době zooterapie u nás víceméně byla. Ve světě však již nikoliv. A přestože pan profesor byl (a stále je) kromě své činnosti na fakultě i praktikujícím pediatrem, měl dostatek intuice, aby zaznamenal terapeutické možnosti nového odvětví, jež v sobě slučovalo celé spektrum slibných perspektiv. Podařilo se mu prosadit, že Jihočeská univerzita zařadila jako první v naší republice do svého studijního programu nový obor, který si jinde prokousával cestičku mnohem obtížněji a mnohem déle. Další zásluhou fakulty bylo mj. vytvoření webového e-learningu a sestavení komplexní oborové publikace, určené i veřejnosti. Cenným aspektem celého dění je to, že pracovníci fakulty nejsou jen vědátoři, odtržení od života, nýbrž se všichni velmi aktivně angažují v terapeutické praxi (v rámci vlastního občanského sdružení), včetně pořádání výcvikových programů a canisterapeutických táborů. Bylo tedy namístě, že právě zde se od r začaly pořádat celostátní semináře Pravda o zooterapii, které tím vytvořily u nás nejstarší a nejširší platformu pro prezentaci těchto vědeckých, studentských i praktických poznatků (později byly tyto pravidelné jihočeské semináře doplněny ještě čtyřmi brněnskými mezinárodními). Prostředí prvních seminářů bylo jihočesky stylové v půvabném loveckém zámečku Ohrada v Hluboké (kolorit doplňovalo zvěřinové menu zde podávané k obědu), teprve později bylo přesunuto do reprezentativních prostor nově zbudované fakulty. Scházeli se zde pravidelně všichni, kdo se začali tímto odvětvím zabývat (ať již prakticky či teoreticky), a bylo výborné, že přítomno bývalo i značné množství studentů fakulty, kteří se tak mohli dostat do přímého kontaktu s praxí. Dalším přínosem bylo, že fa- Kontakt supplement/2008 7

8 EDITORIAL kulta zde od r poskytovala možnost ještě dalšího setkávání expertů po seminářích následujících valných hromad tehdy nově vzniklé organizace, zastřešující zooterapie v ČR Canisterapeutické asociace. Bez semináře by se nikdy nesešlo tolik účastníků členů CTA a setkání by nebyla tak reprezentativní ani plodná. V současné době se pracovníci fakulty zabývají i vytvořením nové formy zapojení zooterapeutické praxe do aktuálních legislativních podmínek (především čerstvý zákon o sociálních službách) a budou nepochybně opět patřit k předvoji, který zde tradičně udává směr vývoje oboru. A že jde o obor vysoce zajímavý, přitažlivý pro všechny vrstvy, nadějný a mnohostranně využitelný, se můžete přesvědčit sami. Třeba právě pozorným přečtením příspěvků, které jsou zde předkládány. Ať se organizátorům i do dalších ročníků daří! PhDr. Jiřina Lacinová jir.lacinova@seznam.cz nestor canisterapie v ČR 8 Kontakt supplement/2008

9 CANISTERAPIE Z POHLEDU TERAPEUTA CANISTHERAPY FROM THE VIEWPOINT OF THERAPIST Svatava Hančlová Domov pro seniory Máj, České Budějovice X: 1 122, 2008 ISSN TEORIE CANISTERAPIE Summary I compiled my contribution named Canistherapy from the viewpoint of therapist in the Old people s home May, where I work as an ergotherapist and where outpatient type canistherapy is practised. AAA and AAT methods are employed in the work with clients in our facility. Canistherapy is prevalently indicated for clients with Alzhemimer dementia and clients after cerebrovascular events. Ergotherapy is a part of complex rehabilitation. Canistherapy not only facilitates but particularly supplements the ergotherapist work, since both types of the therapy are directed to common targets. Ergotherapy, similarly as canistherapy, makes possible mutual interactions, contributes to the activization and may be implemented for improving fine motor skills and for affecting the mental condition of clients. In a comparison of AAA and AAT methods, I consider the individual canistherapy method as more purposeful, since it makes it possible to start from individual needs of the clients and provides more space for affecting involved or weakened functions through the choice of suitable canistherapeutic activities. In our facility, canistherapy is positively accepted by the clients and it enhances their interest in participation in further activities, too. The main reason for the offer of free time activities and therapies to clients from our home is to achieve as high quality of life as possible, enhance the self-confidence and enjoy the worthy old age. Key words AAA AAT Alzheimer dementia canistherapy cerebrovascular event ergotherapy Souhrn Svůj příspěvek jsem zpracovala na téma: Canisterapie z pohledu terapeuta. V Domově pro seniory Máj, kde pracuji jako ergoterapeut, je realizována canisterapie návštěvního typu. Při práci s klienty jsou v našem zařízení využívány metody AAA a AAT. Canisterapie je indikována převážně klientům s Alzheimerovou demencí a klientům po cévních mozkových příhodách. Ergoterapie je součástí komplexní rehabilitace. Canisterapie práci ergoterapeuta nejen usnadňuje, ale především doplňuje, neboť obě terapie mají společné cíle. Ergoterapie, stejně jako canisterapie, umožňuje vzájemnou interakci, přispívá k aktivizaci, lze ji uplatnit při zlepšování dovedností jemné motoriky a při ovlivňování psychické kondice klientů. Při porovnání metod AAA a AAT spatřuji metodu individuální canisterapie jako účelnější, neboť umožňuje vycházet z individuálních potřeb klienta a poskytuje více prostoru pro ovlivňování postižených či oslabených funkcí volbou vhodných canisterapeutických aktivit. Canisterapie je v našem zařízení obyvateli přijímána kladně a zvyšuje jejich chuť účastnit se i dalších aktivit. Hlavním důvodem nabídky volnočasových aktivit a terapií obyvatelům našeho domova je dosažení co nejvyšší kvality života, zvýšení sebevědomí a prožití důstojného stáří. Klíčová slova: AAA AAT Alzheimerova demence canisterapie cévní mozková příhoda ergoterapie Svůj příspěvek jsem nazvala Canisterapie z pohledu terapeuta. Pracuji jako ergoterapeut v Domově pro seniory Máj, kde se canisterapie stala již nedílnou součástí volnočasových aktivit, které našim klientům umožňují smysluplné využití volného času. Cílem ergoterapeuta při práci se seniory je snaha o minimalizaci handicapu a zkvalitnění živo- Kontakt supplement/2008 9

10 TEORIE CANISTERAPIE ta člověka s postižením. Ergoterapeut využívá při práci se seniory především ergoterapii zaměřenou na výchovu k sebeobsluze a soběstačnosti, cíleně se snaží ovlivňovat postižené oblasti a v rámci kondiční ergoterapie usiluje o zlepšení psychického stavu klienta a zlepšení jeho celkové kondice. Ergoterapie stejně jako canisterapie umožňuje vzájemnou interakci, přispívá k aktivizaci a lze ji uplatnit jak při zlepšování dovedností jemné motoriky, tak při zvyšování sebevědomí klientů. Canisterapie je v našem zařízení praktikována jako canisterapie návštěvního typu. Uplatňovanými metodami jsou AAA (Animal Assisted Activities) a AAT (Animal Assisted Therapy). Největší skupinu klientů, kteří se canisterapie zúčastňují, jsou klienti s Alzheimerovou demencí a klienti po cévních mozkových příhodách, samozřejmě se ale canisterapie mohou zúčastnit všichni, kteří mají o tuto aktivitu zájem. Skupinová canisterapie Skupinová canisterapie v našem zařízení probíhá jako interakční AAA návštěvního typu pod vedením dobrovolnic z Výcvikového canisterapeutického sdružení HAFÍK a za přítomnosti zdravotnického personálu. Jedná se zhruba o hodinový program uskutečňovaný jedenkrát týdně. Indikační skupinu tvoří převážně klienti s Alzheimerovou demencí. Cíle AAA: 1. zvýšení kvality života 2. zlepšení psychického stavu klienta 3. snaha o jejich aktivizaci Oblasti působení AAA Prostřednictvím canisterapie se snažíme působit na problémové oblasti postižených, k nimž patří: 1. Problémy s komunikací. U klientů s Alzheimerovou demencí se schopnost komunikace snižuje. Slova již nejsou hlavním prostředkem komunikace. S těmito klienty je doporučováno udržovat kontakt prostřednictvím doteků, hlazení, mazlení a úsměvů. Canisterapie právě takový kontakt umožňuje zprostředkovat. 2. Problémy související se změnami nálad. V souvislosti s tímto problémem je doporučováno vytváření vhodných stimulačních programů a aktivit. Jedním z takových programů canisterapie bezpochyby je. 3. Poruchy chování. V důsledku tohoto onemocnění se mnohdy jediným způsobem jak reagovat na pocity zmatenosti a úzkosti stává agresivita a podrážděnost. V tomto případě je považováno za vhodné přesunutí pozornosti jiným směrem, na jiné subjekty. Individuální canisterapie Individuální canisterapie je založena na vzájemné spolupráci dobrovolnic Výcvikového canisterapeutického sdružení HAFÍK a ergoterapeuta. Tomuto druhu terapie se věnujeme od ledna Indikační skupinu tvoří klienti po cévních mozkových příhodách. Hlavními cíli rehabilitace při péči o klienty s tímto typem postižení je dosažení nejvyššího možného stupně soběstačnosti, uspokojení životních potřeb a zvýšení kvality života. O průběhu jednotlivých terapií je vedena dokumentace. Cíle individuální canisterapie u klientů po cévních mozkových příhodách: Ovlivnění spasticity postižené LHK Ovlivnění držení postižené končetiny Navození psychické pohody Součástí dokumentace vedené ergoterapeutem je ergoterapeutické vyšetření, subjektivní hodnocení canisterapie klientem a vyhodnocení výsledků canisterapie. Rozdíly mezi AAA a AAT z pohledu ergoterapeuta AAA je smysluplná volnočasová aktivita, která přispívá k vzájemnému sbližování našich obyvatel, a lze při ní zažít spoustu legrace. Program je zapotřebí vždy uzpůsobit tak, aby byl vhodný pro všechny zúčastněné a vyhovoval všem. Při skupinové terapii bohužel není dostatek prostoru pro individuální péči každému jednotlivci. AAT při individuální canisterapii lze vycházet z individuálních potřeb klienta a jeho momentálního zdravotního a psychického stavu. Můžeme cíleně přispívat k ovlivňování postižených či oslabených funkcí volbou vhodných canisterapeutických aktivit. Literatura dostupná u autora příspěvku Svatava Hančlová 10 Kontakt supplement/2008

11 AKTIVITY VYUŽÍVANÉ PŘI SKUPINOVÉ CANISTERAPII S DĚTMI ACTIVITIES EMPLOYED IN GROUP CANISTHERAPY IN CHILDREN Ludmila Cimlová 2, Věra Kalinová 1. 2, Anna Staníková 2, Tereza Svobodová 2 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta 2 Výcvikové canisterapeutické sdružení HAFÍK X: 1 122, 2008 ISSN TEORIE CANISTERAPIE Summary The contribution familiarizes the reader with most frequently practised activities employed in the group canistherapy in children. In introduction, target groups of children are described, in which members of the Training Canistherapeutic Association HAFÍK perform a group form of canistherapy and follow targets established in children. In the main part of the contribution, particular canistherapeutic and cynological activities practised in children are presented. Key words: Canistherapy method children Souhrn Příspěvek seznamuje s nejčastěji praktikovanými aktivitami využívanými při skupinové canisterapii s dětmi. V úvodu jsou přiblíženy cílové skupiny dětí, u nichž členové Výcvikového canisterapeutického sdružení HAFÍK provádějí skupinovou formu canisterapie a plní cíle stanovované u dětí. V hlavní časti příspěvku jsou představeny již konkrétní canisterapeutické a kynologické aktivity praktikované u dětí. Klíčová slova: canisterapie metodika děti Skupinovou canisterapii praktikují členové Výcvikového canisterapeutického sdružení HA- FÍK formou jednorázových aktivit a celoročního programu. Jednorázové aktivity skupinová forma: Letní integrační canisterapeutické tábory ZSF JU cílová skupina: děti zdravé, děti s postižením mentálním, výchovnými problémy, děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, děti se smyslovými vadami (zraku a/nebo sluchu), děti s vadami řeči, děti s psychosomatickým onemocněním (např. nočním pomočováním), agresivitou, děti úzkostné, děti s pohybovými problémy (DMO děti vozíčkáři; děti s poruchami koordinace pohybu, poruchami jemné i hrubé motoriky), děti s hyperkinetickým syndromem; Víkendové rekondiční pobyty se zaměřením na zooterapii cílová skupina: děti zdravé, děti s postižením mentálním, děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, děti se sluchovými vadami, děti s vadami řeči, agresivitou, děti úzkostné, děti s pohybovými problémy (děti s poruchami koordinace pohybu, poruchami jemné i hrubé motoriky), děti s hyperkinetickým syndromem; Canisterapeutická dopoledne ve školských zařízeních a v zařízeních sociální péče cílová skupina: děti zdravé, děti s postižením mentálním, výchovnými problémy, děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, děti se smyslovými vadami (zraku a/nebo sluchu), děti úzkostné, děti s pohybovými problémy (děti s poruchami koordinace pohybu, poruchami Kontakt supplement/

12 TEORIE CANISTERAPIE jemné i hrubé motoriky), děti s hyperkinetickým syndromem. Skupinová celoroční canisterapie probíhá především v zařízeních sociální péče: ÚSP Empatie cílová skupina: děti, dospělí s mentálním handicapem, děti ze sociálně znevýhodněného prostředí; ÚSPM v J. Hradci, Bobelovka cílová skupina: děti s mentálním handicapem, děti ze sociálně znevýhodněného prostředí; ÚSP Máj (domov důchodců) cílová skupina: senioři klienti se smyslovými vadami (zraku a/nebo sluchu), s vadami řeči, úzkostí, s pohybovými problémy (vozíčkáři, s poruchami koordinace pohybu, poruchami jemné i hrubé motoriky), demencí, na různém stupni soběstačnosti, zachování zdraví v oblasti psychické a kontaktu s rodinou. Foto č. 1 letní integrační canisterapeutický tábor (foto Marie Pokorná) Všeobecně stanovované cíle Konkrétní cíle jsou stanovovány podle konkrétní cílové skupiny a konkrétního klienta. Každý klient má své potřeby, zájmy, nedostatky i schopnosti. Také záleží na intenzitě setkávání (celoroční, jednorázová aktivita). Na počátku je většinou snaha o navázání, popř. prohloubení pozitivního vztahu dětí ke konkrétním psům. Tohoto vztahu pak využíváme jako motivace k činnostem stanoveným dle individuálních potřeb, cílů. Příklady možných cílů u skupinové canisterapie u dětí: Pozitivní vztah ke psům (zvířatům, přírodě) Vhodné zacházení dětí se psy, vyhledávání a naplňování potřeb psa, péče o psa, výchova a výcvik psa Integrace dětí různých skupin Odbourávání egoismu Posilován pozitivních vztahů ve skupině, spolupráce Posilování fantazie Posilování sebevědomí, sebedůvěry Rozvoj jemné i hrubé motoriky Rozvoj sociálních dovedností Rozvoj komunikace i komunikačních dovedností Konkrétní canisterapeutické aktivity Celkový výčet všech aktivit by byl velmi dlouhý, proto zde představíme jako ispiraci pouze některé z nich. Při aplikaci velmi záleží na zkušenostech a fantazii psovodů a dalších pracovníků, variace a různé obměňování je zcela individuální a žádané. Základem všech těchto aktivit je, aby kontakt psa s klientem byl pro všechny strany radostnou záležitostí, přínosem a zdrojem uspokojení. Mnohé aktivity lze využít jak u skupinové, tak u individuální canisterapie. Agility. Děti nejprve pozorují, poté sami zkoušejí navádět psa podle pravidel a povelů používaných při agility. Lze využít také soutěží měří se rychlost, správnost zaběhnutí zadaného parkuru nebo účast v soutěži. Překážky lze využít také pro děti samotné děti zabíhají parkur na čas (viz foto č. 2). Možnost závodů. Velmi oblíbenou obměnou je vytvoření překážek ze samotných dětí děti tvoří tyčky ke slalomu, tunely, skokovky apod. Slalom mohou také probíhat děti se psem mezi ostatními dětmi. Tunely mohou tvořit děti (viz foto č. 3) nebo naopak děti podlézají psa. Přínos: rozvoj hrubé motoriky, učení se ovladatelnosti psa. Využití agility překážek Děti navádějí psy Děti sami zabíhají parkur na čas Překážky z dětí Překážková dráha ze psů Různé kombinace 12 Kontakt supplement/2008

13 Rozeznávání jednotlivých psů po hmatu (se zavázanýma očima) a určení, o kterého psa se jedná velmi oblíbená aktivita (viz foto č. 5). Přínos: posílení vztahu se psem, rozvoj hmatových schopností, jemné motoriky, nutnost zklidnění, omezení jednoho smyslu děti se vžívají do role nevidomých, procvičení paměti nutno znát jména jednotlivých psů. U psů stejného plemena vede děti k všímavosti detailů např. materiál a tvar obojku. TEORIE CANISTERAPIE Foto č. 2 děti si zkouší překážky pro psy na vlastní kůži (foto Věra Kalinová) Foto č. 3 děti vytváří psům překážky zde tunely (foto Ivo Pokorný) Házení aportu na souši i do vody. Přínos: rozvoj motoriky. Svezení dětí na vozíku taženém psy (obdoba psího spřežení) viz foto č. 4. Velmi silný motivační činitel, odměna pro děti. Prohlubuje vztah dětí ke psům. Velmi vhodné pro děti s dětskou mozkovou obrnou, děti s hyperkinetickým syndromem i další skupiny dětí. Foto č. 5 rozeznávání jednotlivých psů po hmatu (foto Ivo Pokorný) Připínání obojku, vodítka (karabinky), náhubku. Přínos: rozvoj jemné motoriky, trpělivosti u méně šikovných. Foto č. 4 psí spřežení (foto Ivo Pokorný) Foto č. 6 nevidomý chlapec se učí připínat psovi vodítko (foto Karel Vlček) Kontakt supplement/

14 TEORIE CANISTERAPIE Česání psů Přínos: rozvoj jemné motoriky, zklidnění, trpělivost. Foto č. 7 česání psa (foto Věra Kalinová) Hledání předmětu v psí srsti. Předmětem může být pamlsek pro psa, dětská sponka do vlasů nebo jiný drobný předmět. Cílem je přímý kontakt dítěte se psem a především psí srstí. Přínos: rozvoj hmatu, uvolnění, trénování trpělivosti, citlivého přístupu aj. Pogranulování velmi oblíbená aktivita. Děti jsou pokladeny odměnami pro psy (vleže) a ti je na dětech hledají. Foto č. 9 dívka odměňuje psa (foto Karel Vodák) Jaké je to spolehnout se na vodícího psa? Děti se zavázanýma očima se nechávají vést jimi vybraným psem trasou s různými typy terénu i slalomy (samozřejmě za dopomoci psovoda, neboť pes nemá speciální postroj ani výcvik). Vhodné u dětí, které mají se psy již vytvořený vztah. Prohlubuje se důvěra ve psa. Demonstrativní ukázka viz foto č. 10. Foto č. 8 pogranulování s piškoty (foto Věra Kalinová) Odměna. Děti jsou motivovány k odměňování psa pochvalou i pamlsky. Děti se učí zacházet se psem i odbourávat strach při podávání pamlsku. Foto č. 10 chlapec se zavázanýma očima se nechává vést psem (foto Věra Kalinová) 14 Kontakt supplement/2008

15 Odlévání psích stop ze sádry. Stopy mohou zároveň sloužit jako pamětní předměty pobytu se psy. Canisshow. Zástupci soutěží v různých disciplínách, z nichž některé se týkají např. předvedení poslušnosti psa, nějakého triku nebo společného tance apod. Možno zařadit disciplínu ve zpěvu písně o psech, přednesu básně o psech aj. Ukázka viz foto č. 11. nevhodné, zároveň oceníme vhodný přístup k psovi. Musíme si uvědomit, že svým příkladem děti spontánně učíme. Máš přístup k psovi, naše chování (i nevhodné), naši péči o psa budou děti brzy ve svém chování napodobovat. Ovladatelnost psa. Teoreticky i prakticky se děti učí dávat psovi správně povely. Obměna: děti mohou poslušnost nacvičovat na sobě navzájem hrají si na psy a psovody (viz foto č. 13). TEORIE CANISTERAPIE Foto č. 11 scénka dívky se psem (foto Ivo Pokorný) Psí bál. Děti se převlečou za psy a uspořádají psí bál, např. k příležitosti narozenin psí mámy (postava provázející děti víkendy, táborem s praktikovanou canisterapií). Módní přehlídka. Děti si vymyslí převleky, do nichž oblečou sebe i psy. Deštivé počasí? Možno využít: skládání písní či básní na psí téma, skládání obrázků psů (rozstříhány jako puzzle) a jejich vybarvování, malování psa, modelování aj. Soutěže podle toho, co se již děti o psech dověděly. Pro plnění úkolů lze s úspěchem využít atlasy plemen psů, kalendář psích jmen, obrázky psů, časopisy se psí tematikou aj. Vzdělávací aktivity Ukázky, co psi umí. Děti se na začátku seznámí se psy, jejich jmény, plemeny a tím, co pes rád dělá a umí. Průběžně jsou pak děti podrobněji seznamovány s jednotlivými prvky základní poslušnosti, triky, prvky používané v agility, záchranářské činnosti apod. Velmi vhodné jsou ukázky. Vyprávění o každém ze psů co umí, co má rád, co dělá přes rok, jestli už má nějaká štěňata apod. Děti se učí obecně správnému chování ke psům. Dětem o zacházení se psy vyprávíme a jejich přístup korigujeme tam, kde je chování Foto č. 12 děti se učí ovladatelnost psa (foto Ivo Pokorný) Foto č. 13 děti si hrají na psy a učí se zadávat psům správné povely (foto Věra Kalinová) Psí výstava. Děti se dovídají o základních pravidlech psích výstav a následně si zkouší vybraného psa provést po kruhu a vystavit. Psovodi Kontakt supplement/

16 TEORIE CANISTERAPIE dětem pomáhají a nakonec nejlépe předvedení psi (i se svými vystavovateli) dostanou odměnu. Foto č. 14 děti si zkouší předvést psa ve výstavním postoji (foto Ivo Pokorný) ZÁVĚR Aktivity se psy jsou pro děti atraktivnější než stejné aktivity, do nichž psi zapojeni nejsou, takto vyznívají výsledky šetření prováděných na letních integračních canisterapeutických táborech pořádaných každoročně Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výše zmíněných konkrétních aktivit lze využít jak v rámci AAA (Animal Assisted Activities), tak AAT (Animal Assisted Therapy). Pro děti jsou tyto aktivity přínosné především v oblasti psychosociálního vývoje jako emoční, sociální podpora a představují smysluplné využití volného času. Svůj význam nacházejí v každém věku dítěte. Děti blíže seznamujeme s problematikou týkající se psů i s tím, co je všechno nutné vědět a umět dříve, než si psa pořídíme. Jedná se např. o seznámení s jednotlivými plemeny (+ upozornění na rozdíly v povaze), s chováním psů, řečí těla psa, výchovou psa (+ nutností pravidelného výcviku), jeho potřebami a péčí o něj. LITERATURA KALINOVÁ, V.: Canisterapie význam psa na lením dětském táboře. Ročníková práce. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta, ZOUHAROVÁ, M.: Canisterapeutická kuchařka. [online]. [cit ]. Dostupné z: css32i.htm Věra Kalinová et al. kalino@zsf.jcu.cz 16 Kontakt supplement/2008

17 LOGOPEDIE A CANISTERAPIE LOGOPAEDICS AND CANISTHERAPY Marcela Jiráňová 1, Andrea Tvrdá 2 1Krajská nemocnice Liberec, oddělení ORL-ambulance 2ELVA HELP o. s., Liberec X: 1 122, 2008 ISSN TEORIE CANISTERAPIE Summary The contribution deals with principal delimitation of the branch logopaedics and typology of speech communication disorders. Particular procedures and targets of the therapy are described, the importance of the cooperation between the family and nursing personnel is mentioned and the effect of environment on the success of the therapy is pointed out. Conclusively, names of dogs suitable from the standpoint of logopaedics are attached in a table. Key words: Logopaedics canistherapy dog communication Souhrn Příspěvek se zabývá základním vymezením oboru logopedie a typologií poruch řečové komunikace. Jsou zde popsány jednotlivé postupy a cíle terapie, zmíněna je důležitost spolupráce mezi rodinou a ošetřujícím personálem a vliv prostředí na úspěch terapie. Na závěr jsou v tabulce připojena jména psů vhodná k používání z logopedického hlediska. Klíčová slova: logopedie canisterapie pes komunikace Úspěšná rehabilitace narušené komunikační schopnosti je vždy podmíněna týmovou spoluprací, důležitými členy týmu jsou všichni lékaři, zdravotní pracovníci oddělení, zejména zdravotní sestry, sociální a rehabilitační pracovnice, psychologové. Mohu potvrdit, že i do našeho týmu patří Andrea Tvrdá, která provádí canisterapii; musím podotknout velmi úspěšně. Za necelé dva roky spolupráce vidím velmi pozitivní výsledky spolupráce a hlavně pozitivní přínos pro pacienty. Informace z výsledků práce v Krajské nemocnici Liberec, Husova 10, Liberec 1, ORL-ambulance logopedie, na pracovišti LDN. Téma je velmi obsáhlé, zaměřím se na pacienty právě s narušenou komunikační schopností. Základní vymezení oboru logopedie Jedním ze základních termínů logopedie je narušená komunikační schopnost. Chceme-li se zabývat narušenou komunikační schopností, musí být logicky naším východiskem komunikace jako taková, až v návaznosti na ni lze potom hovořit o narušené komunikační schopnosti. V životě člověka je komunikace aktivitou, jíž avizuje svůj příchod na svět a kterou se později během celého života neustále projevuje. Komunikace je i poslední aktivitou, jíž se nakonec z tohoto světa odhlašuje. Člověk totiž komunikuje se svou matkou od první sekundy svého narození až po poslední sekundu svého pozemského bytí. Člověk nemůže nekomunikovat, brání mu v tom samotná podstata jeho existence. Nekomunikace jako taková vlastně neexistuje, každý neustále komunikuje i tehdy, když o tom neví nebo si vůbec nemyslí, že by právě v dané době komunikoval, protože si to ani neuvědomuje, dokonce i tehdy, když si to nepřeje, nechce-li nebo odmítá komunikovat komunikuje právě tím. Papoušková (Papoušek, 1994) píše, že v interakci mezi živými organismy jako nosiči informace přicházejí v zásadě v úvahu všechny Kontakt supplement/

18 TEORIE CANISTERAPIE formy chování nezávisle na tom, zda jsou záměrné nebo nezáměrné, uvědomované nebo neuvědomované, volní nebo mimovolní, úmyslné nebo neúmyslné. Je tedy zajímavým paradoxem, ale jen zdánlivým paradoxem, že i nemluvící člověk komunikuje. Právě z těchto důvodů v současnosti získává stále větší význam každá vědní disciplína, která se zabývá komunikací, počínaje počítačovou komunikací (internet), přes mediální komunikaci (tisk, rozhlas, televize) až po patokomunikaci narušenou komunikační schopnost logopedii. Logopedie patří mezi nejmladší vědní disciplíny. V současnosti existují v logopedii dva vývojové trendy probíhají tedy dva procesy: 1. Prakticistický chápe logopedii v podstatě jako kuchařskou knihu, která nabízí konkrétní recepty na odstranění jednotlivých druhů narušené komunikační schopnosti, např. v Itálii a částečně i v Německu. 2. Emancipační v pravém slova smyslu chápe logopedii jako mladou vědu se svými právy, ale i povinnostmi. Probíhá např. v zemích Beneluxu, částečně Německu, USA, Velké Británii. Nyní logopedie osciluje mezi více vědními obory. Jde zejména o speciální pedagogiku, medicínu, psychologii, jazykovědu. Sám průkopník naší logopedie profesor Sovák v jedné ze svých posledních a dodnes používaných a citovaných monografií hovořil o logopedii jako průřezové disciplíně a kladl ji na hranici mezi medicínou a pedagogikou. Logopedie je tedy věda, která zkoumá narušenou komunikaci člověka z hlediska příčin projevů, důsledků, možností diagnostiky, terapie, prevence i prognózy. Logopedická terapie využívá všech možností řečové komunikace a nonverbálního chování, v nichž může být osoba s narušenou komunikační schopností úspěšná při překonávání svých komunikačních obtíží. Zmíním se o rozdělení poruch řečové komunikace: Poruchy na bázi postižení řečové komunikace Přetrvávající a akcelerované poruchy: Dyslálie /porucha realizace jednotlivých hlásek/ Koktavost /porucha plynulosti mluvního projevu/ Breptavost /patologicky zvýšené tempo v řeči/ Poruchy vzniklé v tomto období: Dysfágie /porucha při polykání při lézích centrálního nervového systému (dále jen CNS) i jiných onemocnění/ Dysartrie /porucha motoriky mluvy při lézích CNS či vlivem medikace/ Řečová apraxie /porucha programování řeči, především hlásek/ Dysfonie /porucha tvorby a užití hlasu/ Rinolálie /huhňavost porucha nosonosti v řeči/ Poruchy na bázi postižených fatických a kognitivních funkcí Přetrvávající a akcelerované poruchy: Poruchy učení a dysgrafie mentální deficit Poruchy vzniklé v tomto období: Afázie /porucha jazykových schopností při lézi CNS Demence /porucha kognitivních funkcí, inteligence i komunikace/ Duševní onemocnění /poruchy komunikace u psychóz a depresivních stavů/ Poruchy na bázi postižení percepce poruchy sluchu /poruchy vyvolané poruchou sluchu/ poruchy zraku /vyvolané poruchou zraku/ Aplikace nejnovějších přístupů v logopedické terapii u dospělých osob Terapie většiny poruch je dlouhodobou záležitostí, která se neobejde bez spolupráce postižené osoby a jejího okolí. V tomto úsilí je velmi významná pomoc postižené osoby, vytvoření pomáhajícího a motivujícího prostředí. Na lůžkovém oddělení je nutno respektovat léčebný režim. Pro efektivní vybavení postupu a výsledky terapie jsou klíčové momenty spolupráce rodiny a ošetřujícího personálu. Snaha doporučit osobu, jež pociťuje komunikační obtíže, především je-li sám pacient motivován a snaží-li se o zlepšení. Neomezovat toto úsilí jen na obtížně postižené, prakticky nekomunikující osoby. Trvalá snaha motivovat postiženou osobu 18 Kontakt supplement/2008

19 k terapii, připomínat její důležitost a zdůrazňovat úspěchy v komunikaci a terapeutických činnostech. Velmi důležitou součástí je vytvoření motivujícího prostředí a spolupráce pacientů na pokoji, kde postižená osoba leží. Aktivní pomoc osobě s poruchou řečové komunikace. Důležité je nalezení pravidelného času a pokud možno intimního prostředí. Motivující prostředí je pro udržení a rozvoj schopnosti komunikace rozhodující. V prostředí, ve kterém je s člověkem manipulováno bez ohledu na jeho projevy, nemůže dojít ke zlepšení, ale k úpadku. U osob žijících v podobných podmínkách nelze očekávat motivaci ke zlepšení mezilidského kontaktu, proto by mělo být snahou každého ze zainteresovaných lidí z okolí přispět k vytvoření prostředí, kde je s kým a o čem komunikovat. Cílem logopedického působení je rozvoj a maximalizace komunikačního potenciálu dospělé osoby postižené poruchou řečové komunikace a zachování dobré kvality sociálního kontaktu s okolím. Odstranění poruchy Omezení až potlačení projevů poruchy během dlouhodobého terapeutického procesu Obnovu narušených funkcí u afázií Stabilizace poruchy v co nejdelším časovém horizontu /např. degenerativní onemocnění CNS s narušenou komunikační schopností/ Velmi zajímavým a podnětným pro moji práci bylo a je využívání Textové a obrázkové cvičebnice pro nemocné s poruchou řečových funkcí afázií Dr. Miroslavy Čecháčkové z Fakultní nemocnice v Olomouci. Tato publikace je využívána jako pomůcka pro reedukaci řeči u afázií. Hovoříme-li o reedukaci řeči, míníme tím souhrn speciálních logopedických, terapeutických postupů, které mají za úkol obnovení, rozvinutí a zlepšení řečové funkce. Na našem oddělení pracujeme s lidmi, které postihla afázie. Afázie je složitá systémová porucha řeči, která postihuje různé úrovně a celou duševní činnost člověka. Může být porušeno jak porozumění řeči, tak samotná řečová produkce a grafické vyjadřování (písmo). Afázie vzniká na podkladě poškození mozku (dominantní hemisféry) při náhlých cévních příhodách CMP (ischemie, ucpání cévy, krvácení), dále při úrazech a nádorových onemocněních mozku a mozkových blan. Při hospitalizaci není vhodné afatiky soustředit na jeden pokoj, ale umístit je rozptýleně. Ostatní nemocné je nutno poučit, že rychlým a hojným mluvením afatikovi nepomohou, ničemu je nenaučí, naopak je vylekají. Na druhé straně mohou pomoci procvičováním běžných pozdravů, společenských frází, trpělivým posloucháním afatika. Podobnou instruktáž má i ošetřující personál. Největší počet afázií je u případů cévních onemocnění mozku, která nejčastěji postihují lidi po 50. roce věku. Proto při rehabilitaci řečových funkcí musíme mít na paměti, že tito lidé jsou většinou již vzdáleni školnímu vzdělání, neumějí se učit a že se většinou daleko více opírají o mluvené slovo než psané. Při práci je nutné, aby pacient spolupracoval, byl spokojený a těšil se na další sezení. Využívám obrázky, pexesa, názorné pomůcky, např. na téma LES materiál, donesený přímo z lesa, větvičky stromů, šišky, kousky dřívek, houby (velmi zdařilé pomůcky, které působí jako živé). Již rok a půl spolupracuji s Andreou Tvrdou, která provádí v naší nemocnici canisterapii. Její práce je velkým přínosem pro nemocné. Snažily jsme se propojit canisterapii a logopedii. Mohu konstatovat, že se to daří. Zaměřila jsem se na vhodně a dobře vyslovitelná jména pro pejsky.¹ Kontakt živého zvířete s pacientem je podnětný, a proto velice pozitivně hodnotím, že paní primářka MUDr. Alena Jiroudková je této aktivitě nakloněna. Terapie je prováděna dvakrát týdně, jednou je zaměřena na skupinovou terapii a podruhé na individuální. Formou her a soutěží lze dosáhnout pozitivních výsledků. Jak jsem již uvedla v předchozí části, využívala jsem Textovou učebnici Dr. M. Čecháčkové, která naší myšlenku pomohla pomoci realizovat. Vidíme, že při rehabilitaci nestačí pouze jedinec, ale je velmi důležitá týmová spolupráce. TEORIE CANISTERAPIE Kontakt supplement/

20 TEORIE CANISTERAPIE Psí jména pojatá z logopedického hlediska: Rod ženský MONA BONA BOBINA NELA LEA BELA FANA TUNA LATA DUBINA JÁVA KÁDINKA KOLOMBÍNA NORA BORA GALA CÍLA SISI SOJA ZUZA DÁŠA MÍŠA NANA ŠIMA Rod mužský BEN POMO LUP VLÁM FIT DAN DON MOK FÍK DOK VOK RADON MON CUP BACIL CERES CEPÍN FIS SAM PAS SULTÁN SLAVÍN MOZOL ŠIK Cituji slova paní Dr. Miroslavy Čecháčkové: Čím větší je vůle člověka uzdravit se, tím větší má k tomu předpoklad. Co říci závěrem? Žádná kniha, příručka ani film nenahradí v nemoci sílu, moudrost a důvěryhodnost živého slova. Rozhovory o nemoci musí být založeny na vzájemném respektování, důvěře a znalostech. LITERATURA ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA, I.: Klinická logopedie. Praha: Portál. TRUHLÁŘOVÁ, M.: Obrázkový slovník pro afatiky. Praha: Avicenum, ČECHÁČKOVÁ, M.: Textová a obrázková cvičebnice pro nemocné s poruchou řečových funkcí afázií. Fakultní nemocnice Olomouc. Vysvětlivky: 1. Ukázky psích jmen, která jsou vhodná z logopedického hlediska ve smyslu nenáročnosti výslovnosti, jsou uvedeny níže v tabulce pozn. editora Marcela Jiráková a Andrea Tvrdá andreabaja@seznam.cz 20 Kontakt supplement/2008

21 NÁVRH ETICKÉHO KÓDEXU PRE CANISTERAPIU DRAFT ETHICAL CODE FOR CANISTHERAPY Denisa Šoltésová X: 1 122, 2008 ISSN Přešovska univerzita v Prešově, Filozofická fakulta, Inštitút edukolológie a sociálnej práce, katedra sociálnej práce TEORIE CANISTERAPIE Summary The contribution presents a draft ethical code for canistherapy consisting of four parts: Personality and professional competences of canistherapists required, principal rights and obligations of canistherapists, responsibilities of canistherapists in relation to clients, colleagues and contractual organizations, to the profession, and to canistherapy in the Slovak Republic. Key words: Canistherapy ethical code client Souhrn Príspevok prezentuje návrh etického kódexu pre canisterapiu, pozostávajúci zo štyroch častí, a to požadované osobnostné a profesionálne kompetencie canisterapeuta, základné práva a povinnosti canisterapeuta, zodpovednosť canisterapeuta vo vzťahoch ku klientom, kolegom a zmluvným organizáciám, zodpovednosť canisterapeuta vo vzťahu k profesii a vo vzťahu ku canisterapii v Slovenskej republike. Kľúčové slová: canisterapia etický kódex klient O oblasť canisterapie v Slovenskej republike neustále rastie záujem, canisterapia sa tu teší neobvykle prudkému rozvoju a rýchlo sa rozširuje. V súčasnosti na Slovensku funguje viacero organizácií, ktoré sa zaoberajú poskytovaním canisterapeutických služieb, a rovnako sa tejto činnosti venujú viaceré súkromné osoby. Tento proces vnímame pozitívne; nárast záujmu o túto oblasť u laickej i odbornej verejnosti podnecuje rozširovanie canisterapie, narastá informovanosť a využiteľnosť v reálnych podmienkach nášho štátu (a v rámci konkrétnych zariadení sociálnej a zdravotnej starostlivosti). Neustále tiež rastie počet ľudí, ktorí sa tejto zodpovednej službe venujú a realizujú ju. Zároveň ale konštatujeme, že tento proces so sebou prináša aj negatívne efekty. Často je záujem, entuziazmus a osobná zaangažovanosť zamieňaná za kvalitu a poskytované služby tak nespĺňajú minimálne požiadavky nevyhnutné pre kvalitné a efektívne vykonávanie canisterapie a jej jednotlivých metód. Rovnako, ako aj vo všetkých ostatných pomáhajúcich profesiách, aj v oblasti canisterapie vidíme nevyhnutnosť vypracovania, uznania a rešpektovania základných etických princípov, ktoré napomáhajú udržaniu a zvyšovaniu kvality canisterapie ako jedného z druhov podporných terapií. Absencia etického kódexu a nejednotnosť názorov na jednotlivé etické otázky a problémy v praktickej canisterapii na Slovensku a chýbajúce systematické vzdelávanie v oblasti canisterapie, spolu s neustále sa zvyšujúcim počtom osôb so záujmom o výkon canisterapie, to sú len niektoré z dôvodov, ktoré nás nútia hľadať možné riešenia tohto stavu v podmienkach Slovenskej republiky. Za jeden z dôležitých krokov v riešení považujeme aj prípravu a všeobecné uznanie etického kódexu canisterapeutov, ktorého rešpektovanie by podporovalo osobnostný a profesionálny rozvoj canisterapeutov a vývoj canisterapie smerovalo k zvyšovaniu kvality. Kontakt supplement/

22 TEORIE CANISTERAPIE Jednotlivé princípy etického správania a poskytovania canisterapeutických služieb budú konkretizované v nasledujúcich bodoch: a. požadované osobnostné a profesionálne kompetencie canisterapeuta, b. základné práva a povinnosti canisterapeuta, c. zodpovednosť canisterapeuta vo vzťahoch ku klientom, kolegom a zmluvným organizáciám, d. zodpovednosť canisterapeuta vo vzťahu k profesii a vo vzťahu ku canisterapii v Slovenskej republike. Požadované osobnostné a profesionálne kompetencie canisterapeuta 1. Osobnostné predpoklady canisterapeuta nevyhnutné pre praktický výkon canisterapie, rovnako ako v iných pomáhajúcich profesiách, zahŕňajú empatiu, vrelosť, kongruenciu zo strany canisterapeuta. K ďalším, nie menej potrebným osobnostným predpokladom canisterapeuta patria schopnosť efektívnej komunikácie, etické vystupovanie, neustály osobnostný a profesionálny rast a rozvoj nadobudnutých zručností a kompetencií, kladné charakterové vlastnosti ako spravodlivosť, kreativita, flexibilita, čestnosť, schopnosť nadväzovania kontaktov s ľuďmi, poctivosť a skutočný záujem o situáciu klientov. Nevyhnutnou podmienkou je zachovávanie profesionálnej objektivity, rešpektovanie základných ľudských práv, rešpektovanie klientov, ich osobnej slobody, dôstojnosti a slobodného rozhodovania, rešpektovanie rozdielov medzi ľuďmi a individuálny prístup. 2. Canisterapeut rešpektuje každého človeka bez ohľadu na pôvod, etnickú a rasovú príslušnosť, farbu pleti, pohlavie, vek, zdravotný stav, sexuálnu orientáciu, ekonomickú a sociálnu situáciu, náboženské a politické presvedčenie. Canisterapeut rešpektuje osobnosť klienta bez akéhokoľvek hodnotenia, posudzovania a diskriminácie. 3. Pri výkone canisterapie a súvisiacich aktivít preferuje profesionálnu zodpovednosť pred vlastnými subjektívnymi záujmami a potrebami a zodpovedá za vysokú odbornú úroveň a kvalitu poskytovaných služieb. Sme presvedčení, že bez týchto základných vlastností a schopností nie je možné efektívne pracovať s klientom a spolupracovať s ním na riešení jeho situácie či problému. Pozn.: Domnievame sa, že významným faktorom zvyšovania kvality canisterapie v podmienkach Slovenskej republiky by bola aj realizácia systematického a kontinuálneho vzdelávania canisterapeutov. História canisterapie na Slovensku je ale pomerne krátka a z tohto dôvodu predpokladáme, že ešte dlhú dobu bude laická i odborná verejnosť a samotní canisterapeuti tolerovať znížené nároky na vzdelávanie a permanentnú odbornú prípravu v tejto oblasti. V súčasnosti nie je v našej republike realizované systematické vzdelávanie canisterapeutov. Prázdne miesto v tomto smere do určitej miery zapĺňajú odborné semináre realizované Združením pre augmentatívnu a alternatívnu komunikáciu a Sdružením PIAFA, pravidelné ročné vzdelávanie canisterapeutov v Kynologickom klube Ekoiuventa v Bratislave, semináre organizované Kynologickým klubom Eurocanis v Humennom (ktoré tohto roku pripravilo prvé týždenné akreditované školenie canisterapeutov) a odborné disciplíny vedené v študijných odboroch Kynológia (Univerzita veterinárneho lekárstva v Košiciach) a Sociálna práca (Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove). Aj napriek tomu zastávame názor, že vo vzťahu k osobnostnému a profesionálnemu rastu canisterapeuta a zvyšovaniu kvality jeho služieb by bolo potrebné presadiť podmienku účasti na akreditovaných vzdelávacích aktivitách súvisiacich s výkonom canisterapie (príp. odborných konferenciách, seminároch, workshopoch) a absolvovať minimálne raz ročne supervíziu, najmä z dôvodov ochrany záujmov klientov, predchádzania rizika poškodenia klientov, psychohygieny a prevencie syndrómu vyhorenia (burn-out syndrom) canisterapeutov. ZÁKLADNÉ PRÁVA A POVINNOSTI CANISTERAPEUTA Základné práva canisterapeuta: 1. Canisterapeut má právo na výkon canisterapie v priestoroch, ktoré vytvárajú dôstojné podmienky na realizáciu canisterapie. 2. Canisterapeut má právo zvážiť a rozhodnúť sa pre primerané časové podmienky, tak aby seba i canisterapeutického psa mohol zodpovedne pripraviť na prácu s klientom. Dĺžku canisterapeutickej jednotky si stanovuje sám, príp. v spolupráci so zmluvnou organizá- 22 Kontakt supplement/2008

23 ciou, na základe zváženia vlastných možností a schopností canisterapeutického psa tak, aby neboli poškodzované potreby canisterapeuta, canisterapeutického psa, klienta ani zmluvnej organizácie. Pri rozhodovaní musí zvažovať časové podmienky prípravy na canisterapeutickú prácu, bezprostrednú realizáciu canisterapeutického procesu, spoluprácu so zmluvnou organizáciou a ostatnými participujúcimi organizáciami, spracovanie dokumentácie, príp. vyhodnocovanie situácie klienta. 3. Canisterapeut má právo žiadať od zmluvnej organizácie zabezpečenie takých podmienok, ktoré by podporovali priaznivú atmosféru pri canisterapii. 4. Canisterapeut má právo jasne a zrozumiteľne definovať a vyžadovať podmienky nevyhnutné k výkonu canisterapie. 5. Canisterapeut má právo vypracovávať a uschovávať dokumentáciu jednotlivých prípadov, pričom rešpektuje dôvernosť informácií. Má právo vypracovať si vlastnú efektívnu metodiku evidencie jednotlivých prípadov, ktoré chráni pred prístupom iných osôb a zodpovedá za ich ochranu. 6. Získané informácie môže canisterapeut použiť na spracovanie rôznych analýz, kazuistík a prípadových štúdií, avšak v súlade so zachovaním práv klientov, nadriadených orgánov, donorov, sponzorov a ďalších participujúcich subjektov. 7. Canisterapeut má právo vyjadrovať kritické pripomienky kolegom a dobrovoľníkom, avšak vhodným spôsobom a vo vhodných podmienkach. 8. Canisterapeut má právo žiadať spätné väzby na výkon canisterapie od kolegov i klientov. 9. Canisterapeut má právo v zmysle udržiavania a zvyšovania kvality canisterapie a vlastnej práce a vo vzťahu k efektivite realizovanej canisterapie pravidelne hodnotiť a analyzovať vlastnú prácu. Do tohto procesu má právo zapojiť klientov, kolegov, supervízorov. Výsledky hodnotenia využíva na prípravu plánov do budúcnosti. 10. Canisterapeut má právo odmietnuť výkon canisterapie z objektívnych i subjektívnych dôvodov (emocionálna kríza canisterapeuta, nedostatočné kompetencie pre kvalitnú canisterapiu s daným klientom, klient nepatrí do cieľovej skupiny canisterapeuta...), ktoré by mohli ohroziť jeho objektivitu, profesionalitu, nezávislosť, bezúhonnosť a zaangažovanie. 11. Canisterapeut má právo zverejniť informácie z oblasti canisterapie, o jej poslaní, cieľoch, dosiahnutých efektoch, podmienkach a obmedzeniach. Základné povinnosti canisterapeuta: 1. Canisterapeut je povinný správať sa v súlade so všeobecne platnými etickými zásadami. 2. Canisterapeut vykonávajúci canisterapiu v zmluvnej organizácii je povinný dodržiavať všeobecne platné normy a interné pravidlá, ktoré formálne ošetrujú situácie, pri ktorých by mohlo dôjsť k zneužitiu klienta (napr. v oblasti ochrany osobnej slobody, ochrany zdravia, ochrany pred akýmikoľvek formami zneužitia a diskrimináciou, ochrany osobných údajov a pod.). 3. Canisterapeut je povinný rešpektovať dôvernosť získaných údajov. Canisterapeut je povinný zabrániť zneužitiu získaných osobných údajov. Organizácia má právo vyžadovať od canisterapeuta podpis záväzku o mlčanlivosti. 4. Pri spracovávaní dokumentácie o jednotlivých prípadoch je canisterapeut povinný chrániť dokumentáciu pred prístupom iných osôb a zachovávať práva klientov, nadriadených orgánov, donorov, sponzorov a ďalších participujúcich subjektov. 5. Canisterapeut je povinný informovať zmluvnú organizáciu i klienta o vlastných možnostiach pri výkone canisterapie a o okolnostiach, ktoré by mohli ovplyvniť realizáciu canisterapie. 6. Canisterapeut ponúka len také služby, ktoré nie sú v rozpore s jeho kvalifikáciou, odbornými kompetenciami a profesionalitou. Je povinný poznať úroveň vlastných kompetencií a nerealizovať činnosti a aktivity, na ktoré nie je zodpovedne pripravený. 7. Canisterapeut je povinný pred začatím realizácie canisterapie informovať klienta o všetkých relevantných podmienkach canisterapie, zahŕňajúc platby za výkon, prijímanie darov, časové a priestorové podmienky, vyhotovovanie video a audiozáznamov, vyhotovovanie fotodokumentácie, zber a vyhodnocovanie dokumentácie, informovanie o účele vyhotovovaných záznamov, konzul- TEORIE CANISTERAPIE Kontakt supplement/