Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 10) Domovy pro osoby se zdravotním postižením. Odlehčovací služby - pobytové.

Transkript

1 Závěrečná zpráva (pracovní skupina č. 10) Domovy pro osoby se zdravotním postižením Odlehčovací služby - pobytové Týdenní stacionář projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A

2 Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Pracovní skupina č. 10 (zahrnovala zástupce služeb domovy pro osoby se zdravotním postižením, odlehčovací služby, týdenní stacionáře, zástupce obcí) Vedoucí skupiny: Mgr. Bc. Lenka Klepáčová Garant skupiny: Mgr. Lukáš Spurný Datum:

3 Obsah 1. Úvod Domovy pro osoby se zdravotním postižením Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba Pracovník v přímé péči Počet uživatelů podle místa bydliště Zájemci o službu Mapa poskytovatelů Odkud uživatelé přicházejí Kam uživatelé odcházejí Potřeby uživatelů Činnosti a úkony služby domova pro osoby se zdravotním postižením Personální zajištění služby Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování služeb domovy pro osoby se zdravotním postižením Příklad dobré praxe služby domovy pro osoby se zdravotním postižením Návrh rozvoje služby domovy pro osoby se zdravotním postižením Odlehčovací služby pobytová forma Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba Pracovník v přímé péči Počet uživatelů podle místa bydliště Zájemci o službu Mapa poskytovatelů Odkud uživatelé přicházejí Kam uživatelé odcházejí

4 3.9 Potřeby uživatelů Činnosti a úkony služby odlehčovací služby pobytová forma Personální zajištění služby Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování služeb odlehčovací služby pobytová forma Model odlehčovací služby pobytová forma Příklad dobré praxe služby odlehčovací služby pobytová forma Návrh rozvoje služby odlehčovací služby pobytová forma Týdenní stacionáře Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba Pracovník v přímé péči Počet uživatelů podle místa bydliště Zájemci o službu Mapa poskytovatelů Odkud uživatelé přicházejí Kam uživatelé odcházejí Potřeby uživatelů Činnosti a úkony služby týdenní stacionáře Personální zajištění služby Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování služeb týdenní stacionáře Model sociální služby týdenní stacionáře Příklad dobré praxe služby týdenní stacionáře Návrh rozvoje služby týdenní stacionáře

5 1. Úvod Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje je dosáhnout transparentního a efektivního rozdělování finančních prostředků pro sociální služby a optimalizace sítě služeb z územního hlediska v návaznosti na proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Odbor sociálních věcí krajského úřadu Moravskoslezského kraje připravil individuální projekt kraje s názvem Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, s registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/A , který je podpořen z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem projektu je získat první nástroj pro transparentní a efektivní rozdělování finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb. V období června září 2014 proběhla první klíčová aktivita projektu - dotazování v místě poskytování sociálních služeb, jejíž výstupy jsou nezbytným podkladem pro navazující klíčovou aktivitu 2. Data, získaná v klíčové aktivitě č. 1 byla zpracována do tabulek, grafů a map. Nicméně samotná data nemají vždy potřebnou vypovídací hodnotu, proto byly pracovními skupinami analyzovány a komentovány. Analyzována a okomentovaná data jsou podkladem pro zpracování této závěrečné zprávy. Každý druh sociální služby je popsán zvlášť. Východiska pro zpracování Závěrečné zprávy: Sociální služba by měla být poskytována jen tomu, kdo ji potřebuje a jen do takové míry do jaké ji člověk potřebuje. Efektivní sociální služba nenahrazuje v rámci svého působení přirozené zdroje (školství, jiné veřejné služby, rodinu, neformální zdroje, apod.), ale naopak vede a podporuje uživatele k tomu, aby je využíval (zprostředkovává jejich využití). Předpokladem je, že sociální služby pomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob, ale nemohou ze své podstaty v plné šíři řešit jevy a situace, které k nepříznivé sociální situaci vedou. Sociální služby musí být součástí širšího systémového řešení nepříznivé sociální situace. Závěrečná zpráva je prvním podkladem pro nastavení modelu sociální služby dle daného druhu sociální služby, s ohledem na potřeby uživatelů a realizaci činností za účelem jejich naplnění. To vše v návaznosti na efektivitu a personální zajištění. Závěrečná zpráva obsahuje mj. informace o specifikaci jednotlivých druhů sociálních služeb včetně popisu výjimek a okolností, které je nutné v daném kontextu (tj. financování personálního zajištění služby) zohlednit a nastavuje parametry personálního zajištění služeb v základním, krizovém a optimálním modelu. 5

6 Podklady pro zpracování závěrečné zprávy - počet služeb a dotazníků: Domovy pro osoby se zdravotním postižením Odlehčovací služby - pobytové Počet registrovaných sociálních služeb zařazených do dotazníkového šetření Počet vyplněných dotazníků Procentuální návratnost dotazníků % % Týdenní stacionáře % 6

7 2. Domovy pro osoby se zdravotním postižením 2.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Domovy pro osoby se zdravotním postižením jsou služby sociální péče, které zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) definuje: Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí. Domov pro osoby se zdravotním postižením 48 zákona (1) V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) sociálně terapeutické činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. (3) Nezaopatřeným dětem se v domovech pro osoby se zdravotním postižením poskytuje osobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby s přihlédnutím k jejich potřebám. Osobním vybavením se rozumí prádlo, šatstvo a obuv; některými službami se rozumí stříhání vlasů, holení a pedikúra. Nezaopatřenost dítěte se pro účely tohoto zákona posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře22). (4) V domovech pro osoby se zdravotním postižením může být vykonávána ústavní výchova, výchovná opatření nebo předběžné opatření podle zvláštních právních předpisů. Pro výkon ústavní výchovy nebo předběžného opatření v domovech pro osoby se zdravotním postižením platí s ohledem na specifické potřeby osob se zdravotním postižením přiměřeně ustanovení zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních o a) právech a povinnostech dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, b) právu ředitele takového zařízení povolit dítěti pobyt mimo zařízení, zakázat nebo přerušit návštěvu osob odpovědných za výchovu nebo jiných osob v zařízení, být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem, převzít od dítěte do dočasné úschovy cenné předměty, finanční hotovost nebo předměty ohrožující výchovu, zdraví nebo bezpečnost dítěte, povolit dětem starším 15 let cestovat do místa pobytu bez dozoru a zastoupit dítě v běžných záležitostech, c) povinnosti ředitele takového zařízení seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi, dát příslušnému soudu podnět ke zrušení ústavní výchovy, pominuly-li důvody pro její nařízení, podat soudu podnět na prodloužení ústavní výchovy, vyžaduje-li to zájem dítěte, podávat informace o dítěti zákonným zástupcům nebo opatrovníkovi a orgánu sociálně-právní ochrany dětí na jejich žádost, projednat 7

8 předem opatření zásadní důležitosti se zákonnými zástupci nebo s opatrovníkem dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, informovat o nadcházejícím propuštění dítěte ze zařízení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, propustit dítě mladší 15 let pouze v doprovodu osob odpovědných za výchovu, d) nároku na kapesné a jeho výši. 14 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí ubytování: 1. ubytování, 2. úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení, b) poskytnutí stravy: zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 2. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, 3. pomoc při vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, 4. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 5. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. pracovně výchovná činnost, 2. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 3. vytvoření podmínek pro zajišťování přiměřeného vzdělávání nebo pracovního uplatnění, 4. volnočasové a zájmové aktivity, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, g) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů. (2) Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením činí a) 210 Kč denně celkem za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a), včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování, b) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. b) Kč denně za celodenní stravu, Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy. 8

9 2.2 Provozní doba Popis výstupů dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření vyplývá, že časová dostupnost poskytované sociální služby domova pro osoby se zdravotním postižením je vzhledem k charakteru této služby a vzhledem k cílové skupině, nepřetržitá. V těchto službách se tedy jedná o nepřetržitý 24 hodinový, celoroční provoz. Nevyskytují se žádné výjimky. Předpokladem je, že služby domova pro osoby se zdravotním postižením jsou určeny především osobám se zdravotním postižením s potřebou vysoké míry podpory, a proto je ve většině případů žádoucí, aby tato služba byla poskytována nepřetržitě. Z toho plyne, že se jedná o službu, která zabezpečuje intenzivní podporu a péči. Jak již bylo výše uvedeno, je tato služba poskytována nepřetržitě, ale z diskuze v pracovní skupině a zkušeností poskytovatelů vyplývá, že službu využívají i osoby, které nepřetržitou dobu poskytování služby nepotřebují. Těmto lidem pak hrozí nejen to, že dostávají větší péči a podporu, než potřebují a jsou tudíž přepečováváni, ale současně se stávají na službě závislými. Pomoc, péče a podpora by proto měly vycházet z individuálně určených potřeb jednotlivých osob, které tuto službu využívají a měly by být flexibilní. Výsledkem by v tomto případě mohla být také mj. úvaha nad změnou poskytované služby konkrétní osobě (nabídka další alternativy podpory). Obecně lze konstatovat, že provozní doba je u tohoto druhu služby nepřetržitá, a to s ohledem na potřeby lidí, kterým je nebo by měla být poskytována. 9

10 2.3 Pracovník v přímé péči Z dotazníků vyplývá, že pracovníkem v přímé péči je pracovník v sociálních službách, sociální pracovník, vedoucí služby, který má kumulovanou funkci (vedoucí služby/sociální pracovník nebo pracovník v sociálních službách dále také PSS do přímé péče je započítán v takovém úvazku, v jakém vykonává sociálního pracovníka nebo PSS tj. přímou péči), pedagogický pracovník, psycholog, apod. Z praxe víme, že do přímé péče vstupují také zdravotní pracovníci (střední zdravotnický personál, fyzioterapeuti, apod.), kteří v rámci dotazníků nebyli ve výčtu uváděni (pozn. nejsou financování ze zdrojů MPSV). Pracovník v přímé péči je pracovník, který se podílí ve větší míře svého pracovního úvazku na přímé práci s uživateli. Jsou to pracovníci s uzavřenou pracovní smlouvou, ale také pracovníci na DPP a DPČ. V této pobytové sociální službě pracují v ranním, odpoledním, denním nebo nočním pracovním režimu, často v nepřetržitém provozu. Pro potřeby získání údajů bylo počítáno s pracovním úvazkem 7,5 hodin/den. Minimální dosažené vzdělání pracovníka v přímé práci stanovuje každý poskytovatel, musí mít ale minimálně základní vzdělání a odpovídající kurz PSS dle platné legislativy. Můžeme říci, že v přímé péči je ten pracovník, který je ve službě v rámci své práce v přímém kontaktu s uživatelem pracovník sociálních služeb, sociální pracovník. Z diskuze v pracovní skupině vyplynulo, že sociální pracovník má v různých službách různě stanoveny kompetence. Poměrně častý je model, kdy v praxi sociálního pracovníka převažuje administrativní práce, tj. stará se jen o finance uživatelů, drtivou většinu svého pracovního času tráví v kanceláři, administrativa převažuje. Přestože dotazníkové šetření nebylo zaměřeno na specifikaci úkonů sociálního pracovníka, je zřejmé, že tzv. administrativní model není optimální. Různorodé jsou také přístupy k zařazení vedoucích služby. V některých zařízeních jsou zařazení jako sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách (a podílejí se na přímé péči), případně mají rozdělené úvazky, a to jako vedoucí a jako sociální pracovník, případně jako koordinátor služby. Vše také záleží na potřebách konkrétního zařízení, například na velikosti zařízení, na počtu uživatelů, na způsobu řízení služby a koordinaci práce PSS. V menších službách se častěji objevují kumulované funkce. K dalším pracovníkům, kteří mohou vstupovat do přímé péče, patří také další odborní pracovníci, např. speciální pedagog, vychovatel, psycholog, apod. Ve většině služeb se ale nevyskytují jako přímí zaměstnanci, jejich služby jsou zajišťovány dodavatelský nebo menšími úvazky. V přímé práci s uživateli je nutná mezioborová spolupráce pracovního týmu, která vychází z podrobných znalostí potřeb uživatelů. Z další diskuze v pracovní skupině vzešly následující poznatky: Role pracovníka v přímé práci v sociálních službách nemá dostatečně ohodnocené postavení ve společnosti. Je potřeba pracovat na společenské důležitosti pracovníka v přímé práci jako odborníka, jehož nezastupitelná role je nedoceňovaná. 10

11 Zároveň je nutné permanentní zvyšování odbornosti pracovníků v přímé práci tak, aby způsoby jejich práce byly v souladu s principy sociálního začleňování, individuálního přístupu k uživatelům a s principy normality a deinstitucionalizace. Poskytovatel sociálních služeb je povinen zajistit uživatelům pobytových služeb zdravotní péči, proto jsou většinou v těchto službách v přímé péči zaměstnáni také zdravotničtí pracovníci. Jedná se především o registrované zdravotní sestry, případně fyzioterapeuty, ergoterapeuty, rehabilitační pracovníky. V některých zařízeních sociálních služeb tuto zdravotní péči sociální služba zajišťuje prostřednictvím zdravotního zařízení nebo dodavatelsky. Zdravotní péče a úkony by měly být pokryty z úhrad zdravotních pojišťoven, realita je však převážně jiná a tento schodek ve financování jde ve většině zařízení na vrub jejich nákladů. Z diskuze v pracovní skupině a z poznatků z praxe poskytovatelů vyplývá, že se nedaří dostatečné ekonomické pokrytí zdravotnických úkonů ze strany zdravotních pojišťoven. Z některých dílčích zjištění 1 dále vyplývá, že konkrétní role zdravotnických pracovníků, jejich spolupráce s pracovníky v přímé péči a skutečná míra zapojení do naplňování cílů organizace je různá. Mnohdy se jedná o samostatný segment v rámci sociální služby, bez přímé návaznosti na realizaci cílů zařízení, včetně konkrétních cílů jednotlivých uživatelů. Východiskem je, aby pracovník v přímé práci pracoval přímo s uživateli co nejvíce individuálně a na základě jeho zjištěných potřeb. Pracovníkem v přímé práci je ten, který z podstaty své pracovní náplně prokazatelně pracuje přímo s uživateli služeb minimálně polovinou své pracovní doby stanovené pracovní smlouvou nebo dohodou. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům zaměřit se důsledně v rámci praxe poskytované sociální služby domov pro osoby se zdravotním postižením na to, aby obsah vykonávané práce sociálního pracovníka byl co nejvíce zaměřen na jeho roli v souladu s platnou legislativou. Tzn., že jeho práce je zaměřena na konkrétní podporu pracovníkům v přímé péči činnost metodickou, analytickou, odborně zaměřenou, na identifikaci a vyhodnocování potřeb jednotlivých uživatelů a následný proces plánování služeb. Doporučujeme poskytovatelům zaměřit se na zajištění funkční spolupráce všech členů týmu, kteří spolupracují na naplňování každodenních, konkrétních potřeb jednotlivých uživatelů. Nedílnou součástí těchto týmu je také ZDRAVOTNICKÝ PERSONÁL. Doporučujeme poskytovatelům podporovat a posílit roli klíčového pracovníka, a to jak ve správě účtu uživatele, tak ve vztahu k potřebám uživatele. Doporučujeme zadavatelům dbát na složení pracovního týmu a klást důraz na dostatečné zabezpečení sociální práce. 1 Proces Sebehodnocení v příspěvkových organizacích kraje, realizace aktivit v rámci IP projektu MSK Podpora procesu plánování v obcích MSK II. vzdělávání poskytovatelů zaměřené na spolupracující týmy 11

12 2.4 Počet uživatelů podle místa bydliště Mapa místa bydliště uživatelů 12

13 Bílovec 12 Bílovec 16 Bohumín 22 Bohumín 18 Bruntál 14 Bruntál 13 Český Těšín 22 Český Těšín 20 Frenštát pod Radhoštěm 5 Frenštát pod Radhoštěm 7 Frýdek-Místek 61 Frýdek-Místek 59 Frýdlant nad Ostravicí 108 Frýdlant nad Ostravicí 101 Havířov 36 Havířov 37 Hlučín 120 Hlučín 118 Jablunkov 9 Jablunkov 9 Karviná 40 Karviná 40 Kopřivnice 26 Kopřivnice 31 Kravaře 7 Kravaře 10 Krnov 123 Krnov 123 Nový Jičín 44 Nový Jičín 44 Odry 17 Odry 18 Opava 161 Opava 161 Orlová 13 Orlová 14 Ostrava 261 Ostrava 270 Rýmařov 3 Rýmařov 3 Třinec 40 Třinec 50 Vítkov 25 Vítkov 31 ostatní kraje 155 ostatní kraje 150 Nezjistitelné 14 Nezjistitelné 19 NEZAŘADITELNÉ: NEZAŘADITELNÉ: Petřvald (ORP Orlová, Kopřivnice) 9 Petřvald (ORP Orlová, Kopřivnice) 7 Bludovice (ORP Nový Jičín, Havířov) 1 Bludovice (ORP Nový Jičín, Havířov) 1 Český Těšín, Karviná, Orlová (uvedeno v jednom řádku, nelze rozklíčovat) Český Těšín, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Mikulov (uvedeno v jednom řádku, nelze rozklíčovat) Jeseník, Zlaté Hory (uvedebo v jednom řádku, nelze rozklíčovat) Jeseník, Zlaté Hory (uvedebo v jednom řádku, nelze rozklíčovat) 2 2 Lipsek 1 Lipsek 1 Staré Město (ORP Frýdek-Místek, Bruntál) 1 Staré Město (ORP Frýdek-Místek, Bruntál) 1 Vřesina (ORP Hlučín, Ostrava) 1 Vřesina (ORP Hlučín, Ostrava) 1 CELKEM 1357 CELKEM

14 Graf znázorňující počet uživatelů podle místa bydliště Trvalé bydliště Počet Procenta Trvalé bydliště Počet Procenta Ostrava ,1% Ostrava ,3% Hlučín 110 8,1% Hlučín 108 7,8% Krnov 101 7,4% Opava 102 7,4% Opava 99 7,3% Krnov 100 7,2% Ostravice 98 7,2% Ostravice 93 6,7% Frýdek-Místek 46 3,4% Frýdek-Místek 45 3,2% Karviná 38 2,8% Karviná 38 2,7% ostatní ,6% ostatní ,3% nezjistitelné 14 1,0% nezjistitelné 19 1,4% Celkem % Celkem % 14

15 Ostrava 69 Ostrava 65 Ostrava-Bartovice 1 Ostrava-Bartovice 2 Ostrava-Bělský les 2 Ostrava-Bělský les 2 Ostrava-Dubina 4 Ostrava-Dubina 3 Ostrava-Heřmanice 1 Ostrava-Heřmanice 1 Ostrava-Hrabová 3 Ostrava-Hrabová 3 Ostrava-Hrabůvka 7 Ostrava-Hrabůvka 1 Ostrava-Hrušov 2 Ostrava-Hrabůvka 6 Ostrava-Mariánské Hory Ostrava-Moravská Ostrava Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz 19 Ostrava-Hrušov 2 6 Ostrava-Jih 2 7 Ostrava-Mariánské Hory 21 Ostrava-Muglinov 79 Ostrava-Moravská Ostrava 7 Ostrava-Petřkovice Ostrava-Polanka nad Odrou 2 Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz 1 Ostrava-Muglinov 77 Ostrava-Poruba 13 Ostrava-Muglinov 2 Ostrava-Přívoz 1 Ostrava-Petřkovice 2 Ostrava-Slezská Ostrava OSTRAVA OSTRAVA 3 Ostrava-Polanka nad Odrou 3 Ostrava-Vítkovice 2 Ostrava-Poruba 18 Ostrava-Výškovice 5 Ostrava-Přívoz 2 Ostrava-Zábřeh 19 Ostrava-Slezská Ostrava 3 Ostrava-Stará Bělá 1 Ostrava-Vítkovice 1 Ostrava-Výškovice 6 Ostrava-Zábřeh 17 6 V tomto bodě byl dotazník jednotlivými poskytovateli vyplněn dle pokynů, kde bylo uvedeno, že v případě, že má uživatel trvalé bydliště na úřadě nebo v domově (pozn. pobytová sociální služba), má být uvedeno jeho předposlední trvalé bydliště příp. místo pobytu. Pokud nelze zjistit jeho předposlední trvalé bydliště nebo místo pobytu, má být uveden tento údaj do kolonky nezjistitelné. Z výše uvedeného vyplývá, že získané informace mohou být ve velké míře ovlivněné a zkreslené, a to vzhledem k tomu, že se jedná o pobytovou službu a většina uživatelů využívá danou službu již dlouhou dobu a má převážně také své trvalé bydliště přímo v zařízení. A protože, například v rámci transformace, docházelo ke stěhování uživatelů, měnily se adresy uživatelů a jejich předchozím bydlištěm je v těchto případech zase adresa bývalého zařízení, které opustili a přechází jen do nového bydliště, je zřejmé, že informace uvedené v analýze, mohou být takto zkreslené. Musíme také brát v potaz, že v minulosti lidé často přicházeli do služeb na základě volné kapacity a tedy tzv. dostupnosti služby, která často sídlila i velmi daleko od místa bydliště žadatele. Tím docházelo k nepřirozené migraci. Z diskuze v pracovní skupině dále vyplynulo, že jen menší počet uživatelů má bydliště jinde, než je adresa sociálního zařízení, a to především u svých rodin či opatrovníků. Někteří uživatelé se však na své trvalé adrese málokdy zdržují (případně vůbec). Může se stát, že uživatel má bydliště uvedeno u opatrovníka, či rodinného příslušníka, žije však celoročně v pobytovém zařízení, s rodinou je v minimálním kontaktu. Jsou uživatelé, kteří nenavštěvují své příbuzné, ale tyto podrobnosti dotazník neobsahoval. Tento fakt také trochu snižuje výpovědní hodnotu analýzy. Z praxe je známo, že existují také různé přístupy zařízení k této problematice. V některých zařízeních nemají uživatelé trvalé 15

16 bydliště u poskytovatele a těmto lidem zůstává bydliště původní, v některých zařízeních se adresa uživatele po přijetí do sociální služby změní a trvalé bydliště je u poskytovatele. Z poznatků z praxe poskytovatelů vyplývá, že obec, kde má uživatel trvalé bydliště, dostává ze státního rozpočtu příspěvek na občana formou rozpočtového určení daní, ale na finanční podporu pro sociální službu (kterou v případě potřeby občan začne využívat) od dané obce nárok ze zákona není. Ne každá obec tak finančně podpoří sociální služby, které využívají jejich občané. Z praxe také vyplývá, že uživatelé domova pro osoby se zdravotním postižením jsou často omezení ve svéprávnosti a mívají ustanoveného veřejného opatrovníka. Jestliže nemá uživatel blízkou osobu, která by mohla tuto funkci vykonávat, má povinnost veřejného opatrovníka vykonávat obec, kde má občan trvalé bydliště. Občan tedy v místě trvalého bydliště uplatňuje svá práva, ale také plní své povinnosti, jako např. úhrada za poplatky za odpady. Ze zkušeností získaných v rámci procesu transformace pobytových sociálních služeb MSK bylo zjištěno, že v mnoha pobytových zařízeních byly zpracovány analýzy týkající se vazby uživatelů na konkrétní lokality. Odkud uživatelé pochází, ve kterých lokalitách mají či měli své blízké, či jiné osobní vazby. Tyto analýzy byly zpracovány proto, aby uživatelé mohli dostat příležitost využívat služby v blízkosti původního bydliště nebo tam, kde byly zjištěny vazby. Členové pracovní skupiny sdíleli také zkušenost, že noví zájemci o službu vyhledávají sociální službu přednostně v blízkosti místa, kde mají rodinu. To podmiňuje výskyt služeb tam, kde jsou žadatelé. Kontakt se známými a rodinou je totiž významným aspektem pro kvalitní poskytování služby. Časté však je, že toto vždy nefunguje. Doporučení: V rámci sociálního poradenství poskytovaného zájemcům o službu v domovech pro osoby se zdravotním postižením doporučovat zájemcům z větší vzdálenosti vhodnou službu nebo jinou alternativu v blízkosti lokality jejich bydliště. Doporučujeme poskytovatelům, aby trvalé bydliště uživatele služby nebylo přidělováno u poskytovatele automaticky, ale bylo individuálně posuzováno u každého jednotlivce. Tento krok je vhodný v té chvíli, kdy přidělení trvalého bydliště v zařízení začlení uživatele služby do obce, kde pobývá a je pro uživatele přínosem. Doporučujeme vyjasnění otázky týkající se povinnosti obcí přispívání na sociální službu v případě, že občan využívá sociální služby, a to jak v dané obci, tak i v jiné obci (pozn. ze zákona o obcích a také ze zákona o sociálních službách vyplývá obcím povinnost postarat se o svého občana, ale finanční podpora z obce pro sociální služby, které využívá občan, není dořešena). 16

17 2.5 Zájemci o službu Graf znázorňující počet neuspokojených zájemců o službu včetně důvodů Důvody odmítnutí zájemců o službu: absolutní absolutní podíl % četnost četnost podíl % A Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. 11 6,1% 18 8,9% B Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb ,4% 64 31,7% C Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá ,4% ,9% Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. D 9 5,0% 7 3,5% Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců E před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností 0 0% 0 0% vyplývajících ze smlouvy % % Nejčastějšími důvody pro neuspokojení žádostí o sociální službu jsou nedostatečná kapacita služby a žadatel mimo cílovou skupinu služby. Okrajově jsou zastoupeny další důvody (viz. graf). V roce 2013 již převažuje důvod nedostatečná kapacita. Výsledek může být dán tím, že služby DOZP bývají mnohdy velkokapacitní ústavní služby, které z důvodu koncepčních změn v Moravskoslezském kraji snižují kapacity v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Druhým faktorem může být také zvýšená poptávka žadatelů u služeb, které v transformaci nejsou nebo nebyly zapojeny, nesnižují kapacitu, ale obracejí se na ně i žadatelé z domovů, kde se snižuje kapacita z důvodu transformačních změn. Proto i tyto služby mohou mít zvýšený počet neuspokojených žadatelů. Jedním z poznatků z praxe je, že například zdravotnické zařízení, veřejný opatrovník, opatrovník, rodina žádá poskytnutí pobytové sociální služby jako služby první volby, bez práce s potřebami a případným jiným způsobem zajištění podpory a péče o člověka se zdravotním postižením. Dalším faktorem může být nedostatečná kapacita jiných druhů služeb pobytového charakteru pro osoby se zdravotním postižením s odpovídající dostupností. 17

18 Žádosti o poskytnutí pobytové sociální služby mohou podávat zájemci i tzv. do budoucna, také je mohou podávat ve více službách najednou, což může zkreslovat přehled neuspokojených zájemců. Žadatel má například podanou žádost ve službě, i když ji aktuálně nepotřebuje, ale předpokládá, že někdy bude. Z dalších zdrojů 2 následně vyplývá, že jsou odmítáni zájemci o službu, kteří tzv. nespadají do vymezeného okruhu osob, který si poskytovatel stanovil. Jen v ojedinělých případech se pak stává, že poskytovatel poskytne službu i osobě z jiné cílové skupiny a na základě toho se snaží změnit způsoby práce i kompetence zaměstnanců. Děje se tak jen v dílčích případech; někdy na základě pokynů zřizovatele, či z jiných důvodů. 3 Jako náročné jsou často diskutovány cílové skupiny osob s poruchami autistického spektra, osoby, které mají duální postižení (mentální postižení s psychiatrickou diagnózou), osoby s tzv. problémovým chováním či závislostmi, ad. Z praxe také vychází, že někteří žadatelé podávají žádost o sociální službu přímo bez prvotního neformálního kontaktu se službou, např. dle pokynů z webových stránek. Následně může dojít k nevyhovění žádosti z výše uvedených důvodů. Eventuální žadatel, který dříve kontaktuje neformálně přímo sociální službu, nakonec žádost vůbec nemusí podat na základě podání prvních zpřesňujících informací od sociálního pracovníka v rámci poradenství například o jiných variantách řešení nepříznivé sociální situace. V takovém případě se neeviduje odmítnutý žadatel. Ideálně by měl zájemce vědět o všech dalších možnostech a měl by mít k dispozici informace o službách či jiných neformálních zdrojích, které jsou schopny podpořit jej při řešení jeho nepříznivé sociální situace, než žádost skutečně podá. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům zaměřit se důsledně na proces jednání se zájemcem o službu, kdy jednání je zaměřeno na důkladné seznámení se s nepříznivou sociální situací zájemce, včetně všech okolností zdrojů, které mohou podpořit jeho setrvání v co nejpřirozenějším prostředí. Pracovní skupině pro kvalitu sociálních služeb v MSK doporučujeme zabývat se v rámci své činnosti otázkou procesu jednání se zájemcem o službu v domovech pro osoby se zdravotním postižením konkrétně například problematikou práce se žádostmi, návrhy možných aktivit směrem k podpoře důsledného mapování situace každého konkrétního zájemce o službu, včetně meziresortní spolupráce, ad. Doporučujeme zadavatelům zaměřit se také na propagaci jiných forem podpory. Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům sledovat vývoj místní potřebnosti a zájmu o službu domova pro osoby se zdravotním postižením po ukončení procesu transformace a hodnotit, zda vybudované kapacity této služby jsou v kraji odpovídající. 2 Například žádosti o přijetí uživatelů s poruchami autistického spektra, nebo uživatelů s hluchoslepotou zkušenosti z p. o. zřizovaných krajem 18

19 2.6 Mapa poskytovatelů Mapa poskytovatelů Území poskytování služeb Území poskytování služeb Počet SLUŽEB Český Těšín 1 Dolní Životice 2 Frýdek-Místek 1 Hlučín 2 Hrabyně 1 Nový Jičín 4 Karviná 1 Komorní Lhotka 2 Krnov 3 Mkoravice 1 Nová Horka 1 Tichá 1 Opava 3 Orlová Lutyně 1 Ostrava 3 Petřvald 1 Pržno 1 Třinec 2 Celkem 31 Počet SLUŽEB Český Těšín 1 Dolní Životice 2 Frýdek-Místek 1 Hlučín 2 Hrabyně 1 Nový Jičín 4 Karviná 1 Komorní Lhotka 2 Krnov 3 Mkoravice 1 Nová Horka 1 Tichá 1 Opava 4 Orlová Lutyně 1 Osoblaha 1 Ostrava 6 Petřvald 1 Pržno 1 Třinec 2 Celkem 36 19

20 Mapa poskytovatelů odpovídá celkovému osídlení kraje. Svou roli zde má i historické rozvrstvení služeb, kdy byly služby poskytovány ve velkých budovách a areálech, které původně sloužily k jiným účelům (v prostorách klášterů, zámků, kasáren, apod.). Tyto areály jsou často na odlehlých místech, zpravidla s horší dostupnosti přímého kontaktu s okolním světem, tzn. například bez dopravního spojení, dalších návazných služeb, apod. Díky procesu transformace sociálních služeb v MSK dochází k přechodu od ústavního modelu služeb směrem ke komunitním službám, založeným na konceptu sociálního začleňování. V rámci transformace se situace mění především u služeb zřizovaných Moravskoslezským krajem, dochází k vytváření nových služeb s menšími kapacitami, na různých místech kraje. Pro některé uživatele to může znamenat, že se vrací do místa, odkud původně pochází, kde má své příbuzné a kde cítí zázemí. V mapě jsou ale zaznamenány údaje z let 2012 a 2013, což je doba, kdy transformační proces byl sice v plném běhu a vznikala chráněná bydlení, ale služeb DOZP se prozatím dotýkala pouze v rovině snižování kapacity, toho času ne zánikem, stěhováním nebo vytvářením nových DOZP na bázi komunitního poskytování služeb. To přichází později, proto mapa v roce 2016 bude vypadat jinak. Některé domovy pro osoby se zdravotním postižením jsou zřizovány jako příspěvkové organizace obcí, nebo jsou zřizovány nestátními neziskovými organizacemi, případně soukromými subjekty. V případě těchto organizací nelze přesně určit (a dotazování takto ani nebylo zaměřeno), zda a jak se zapojují do procesu transformace a změn v poskytování služeb. Na hranicích s jinými kraji je možnost využívání služeb také v sousedním kraji např. Olomoucký kraj nabízí využití služby Charity Javorník, apod. Doporučení: V rámci procesu plánování rozvoje sociálních služeb v MSK pokračovat v podpoře aktivit vedoucích k transformaci poskytovaných sociálních služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením, včetně spolupráce s dalšími zadavateli a poskytovateli. Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům, aby se společně zabývali dostupnosti služby sociálně terapeutických dílen, či jiných návazných služeb. 20

21 2.7 Odkud uživatelé přicházejí Graf znázorňující odkud uživatelé přicházejí 2012 Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 32,4% B.1 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby 6,6% B.2 Pečovatelská služba 0,0% C. Z domácnosti (rodiny) 30,1% D. 1 Ze zdravotních služeb 15,9% D. 2 Léčebna dlouhodobě nemocných 2,9% E. Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) 2,2% F. Jiné 9,8% CELKEM 100% 2013 Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 34,0% B.1 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby 15,0% B.2 Pečovatelská služba 0,0% C. Z domácnosti (rodiny) 32,0% D. 1 Ze zdravotních služeb 11,0% D. 2 Léčebna dlouhodobě nemocných 3,0% E. Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) 2,0% F. Jiné 3,0% CELKEM 100% 21

22 Z dotazníků vyplývá, že do služeb přichází největší procento osob z jiných sociálních služeb, ale se stejným druhem sociální služby. Může to znamenat, že se tak děje především vlivem transformace, kdy se původní velkokapacitní zařízení opouštějí a vznikají nové domovy s menší kapacitou. V rámci transformace uživatelé odcházejí z velkých služeb spíše do jiných druhů sociálních služeb, tedy do chráněného nebo podporovaného bydlení. Dalším pravděpodobným důvodem by mohla být snaha poskytovatelů zajistit vhodnější službu tzv. naduživatelům služby, kteří historicky ve větších službách DOZP žijí, ale služba jim nevyhovuje a není pro ně jiná vhodná služba, nemají kam jít. Jde například o uživatele s mentálním postižením a psychiatrickou diagnózou, s obtížemi se soužitím v komunitě apod. Avšak z dotazníků přesné důvody nevyčteme. Dalšími významnými místy, odkud uživatelé do služeb přicházejí, jsou logicky rodinné prostředí a jiné druhy služeb, resp. zdravotnická zařízení. Je třeba nadále držet fakt, že služba domov pro osoby se zdravotním postižením bývá často jako první volba pro eventuální žadatele, kteří nemají dostatek informací o jiných alternativách, týká se to především rodin a zdravotnických zařízení. To může zvyšovat procento eventuálních žadatelů. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům zaměřit se na systematickou práci při řešení situace uživatelů služeb DOZP, kterým služba nevyhovuje, a zároveň nemají další vhodnou alternativu (například nejsou zatím známy jejich příbuzenské vazby, bydlí daleko od svých příbuzných a známých, není v blízkosti nabídka jiné vhodné služby, apod.). Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům zajišťovat dostatečnou informovanost veřejnosti a potencionálních zájemců o služby domova pro osoby se zdravotním postižením o možnostech podpory ze strany sociálních služeb v rámci komunity, či blízkého okolí (ve snaze o zachování přirozených vazeb). 22

23 2.8 Kam uživatelé odcházejí Graf znázorňující, kam uživatelé odcházejí 2012 Pořadí Kam uživatelé odešli Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 21,9% B.1 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby (rozepsat konkrétně, který druh sociální služby) 0,9% B.2 Chráněné bydlení 7,8% B.3 Podpora samostatného bydlení 0,5% B.4 Domov se zvláštním režimem 0,2% C. Do domácnosti (rodiny) 15,3% D. 1 Do zdravotních služeb 0,7% D. 2 Psychiatrická léčebna 1,8% E. Do školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd. rozepsat konkrétně, který druh zařízení) 0,0% F. Úmrtí 44,7% G. Ulice 0,0% H. Jiné 6,7% CELKEM 100% 23

24 2013 Pořadí Kam uživatelé odešli Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 13,7% B.1 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby (rozepsat konkrétně, který druh sociální služby) 4,1% B.2 Chráněné bydlení 18,2% B.3 Podpora samostatného bydlení 0,7% B.4 Domov se zvláštním režimem 0,2% C. Do domácnosti (rodiny) 13,5% D. 1 Do zdravotních služeb 2,5% D. 2 Psychiatrická léčebna 1,5% E. Do školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd. rozepsat konkrétně, který druh zařízení) 1,4% F. Úmrtí 34,3% G. Ulice 0,2% H. Jiné (uveďte konkrétně) 9,6% Nejvyšší procento je v létech 2012 i 2013 úmrtí uživatele. To je dáno především tím, že ve službách DOZP žijí lidé s těžkým zdravotním postižením a čelí mnohdy těžkým onemocněním. Druhé místo zaujímá v roce 2012 odchod uživatele do jiné sociální služby, ale stejného druhu, což koresponduje s výsledky předchozího bodu 2.7. Ale v roce 2013 již druhé místo obsazuje jiný druh sociální služby, a jedná se především o chráněné bydlení. Toto je jistě způsobeno vlivem transformačních kroků uživatelé jsou postupně připravováni na samostatnější způsob života a plynule přechází mezi jednotlivými druhy poskytovaných služeb, vždy se tak musí dít v závislosti na jejich schopnostech a možnostech. Při těchto změnách je především nutný bezpečný přechod uživatele do jiného typu služby. Dalším, třetím v pořadí, je přechod uživatelů do domácnosti a v roce 2013 má stejné procento přechod do domácnosti a přechod do jiné, ale stejné sociální služby. Skutečné procento uživatelů, kteří ze služby odcházejí, je bohužel zkreslené, protože do celkových 100 % nejsou zahrnutí uživatelé, kteří ve službě zůstávají. Proto například při odchodu jen jednoho uživatele do domácnosti by bylo uvedeno, že do domácnosti odešlo 100%. Výsledky tedy mohou ukazovat, že ve službách DOZP se ruku v ruce s transformačním procesem kraje zjišťují lépe potřeby konkrétních uživatelů a dochází k hledání pro ně vhodnější varianty řešení jejich nepříznivé situace. Tento trend by měl pod kontrolou zadavatele sociálních služeb pokračovat v následujících letech, protože ve službách DOZP stále žijí lidé, kteří tam nepatří. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům sociálních služeb domovů pro osoby se zdravotním postižením ve spolupráci se zřizovateli a zadavateli důsledně zjišťovat a vyhodnocovat potřeby uživatelů těchto sociálních služeb a v návaznosti na zjištění hledat co nejvhodnější varianty řešení jejich nepříznivé sociální situace. 24

25 2.9 Potřeby uživatelů Cílem sociálních služeb by měla být snaha dosáhnout toho, aby uživatelé mohli vést život, který je co možná nejpodobnější životu jejich vrstevníků mimo sociální služby. Toto jednoznačně souvisí s nastavením podmínek a způsobu poskytování sociálních služeb. Sociální služby pomáhají člověku řešit nepříznivou sociální situaci, a to podle jeho specifických potřeb. Specifikace potřeb: Které oblasti potřeb uživatelů služba řeší (Výsledná kompetence je jako vodítko ve všech oblastech potřeb) specifikace potřeb denní hygiena - potřeba mít čisté prádlo, v pořádku chrup (čistění zubů, ošetření zubů, péče o protézu), být učesaný, umytý (mytí rukou, obličeje) Osobní hygiena Osoba pečuje o svou hygienu podle svých zvyklostí a potřeb, včetně používání (využívání) příslušných pomůcek a prostředků pravidelná hygiena - celková koupel- sprcha, vana, mytí vlasů, těla, utření se po koupeli (nastavení teploty vody, dávkování hygienických přípravků, samotná očista, osušení těla, základní úklid po koupeli, apod.) mít ošetřené tělo (péče o tělo) mazání upravené nehty, holení, střihání vlasů ostatní běžná ošetřovatelská péče (potřeba jednoduchého ošetření oči, uší, vyčištění dutin ) potřeba mít ošetřeny proleženiny a drobná zranění (zdravotní péče) převazy, kožní ošetření, zajištění vyšetření u lékařů výkon fyziologické potřeby - potřeba použití WC (doprovod, posazení na WC, svlékání, oblékání, výměna inkontinenčních pomůcek, ošetření kůže kolem genitálií, použití hygienických pomůcek, podpora v době menstruace), mít čisté pleny, potřeba výměny hyg. vložek regulace vyprazdňování Zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Osoba o sebe pečuje podle svých schopností a potřeb potřeba být vhodně oblečen (móda, kulturní zvyky, podle teploty nebo počasí, správná velikost oblečení, v čem se cítí dobře, přetřídění již staršího oděvu, čistota oděvu, potřeba roztřídit špinavé prádlo) potřeba se obléknout a svléknout (rozeznání částí oblečení, vrstvení oblečení, uložit si oblečení - mít kam si ho uložit mít své místo, potřeba intimity při převlékání) potřeba se obout nebo vyzout (vhodná obuv, místo k uložení obuvi) potřeba podpory a pomoci při nácviku a udržení samostatnosti pro zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu včetně využití 25

26 kompenzačních pomůcek Samostatný pohyb Osoba se orientuje v prostoru kolem sebe, je v optimální poloze s ohledem na své potřeby a zdravotní stav potřeba se svobodně pohybovat - zajít si kdy chci a kam chci (tj. mít vytvořené podmínky svoboda pohybu - klíč, zvonek, prostor bez bariér, možnost doprovodu, vědět co dělat při krizové situaci- ztráta klíče, uživatel se zraní, ztratí, apod.) pohybovat se v prostředí domova a mimo domov (kdykoliv zajít na svůj pokoj, na toaletu, či do koupelny a jiných prostor v domově) chůze po rovině, po schodech, zvládat nerovný terén potřeba vstát (lehnout si) z lůžka, sednout (sesednout) si na vozík potřeba použít hůlky, chodítko, madla, vozík (využití kompenzačních pomůcek) polohování potřeba nemít žízeň a hlad (s ohledem na způsob přijímání potravy a tekutin) možnost výběru jídla potřeba dodržování pitného režimu, mít volný přístup k nápojům, možnost uvařit si oblíbený nápoj (káva, čaj) Stravování Osoba se stravuje podle svých zvyklostí a potřeb, má zajištěnou stravu, má znalost významu pitného režimu, pozná pocit žízně kultura stolování vhodné prostředí pro stolování, prostření stolu, následné uklízení po stolování potřeba podpory při stolování krájení, mazání, nabírání potravy, přinesení jídla, servírování, používání lžíce a příboru, porcování na talíři, potřeba podpory při podávání jídla Potřeba přípravy jídla moci si uvařit (nákup, výběr zboží, zpracovat potraviny- očistit, nakrájet, oloupat, příprava nádobí, používání spotřebičů, znát postup, varná konvice, mikrovlnka, mít si kam jídlo uložit, apod.) Komunikace Osoba je v kontaktu se společenským prostředím, dokáže vyjádřit své potřeby a pocity, má schopnost porozumění obsahu sdělení, pochopení ostatních, okolí, adekvátní reakce na sdělení. mít možnost s kým mluvit, o čem mluvit možnost alternativního způsobu komunikace - přístup k pomůckám, potřeba podpory při využívání této alternativy potřeba porozumění druhým schopnost vlastního vyjádření potřeba přiměřeného prostoru pro komunikaci, respektu k uživateli, sdělení svých potřeb, připomínek, přání, stížností potřeba mít kontakt se světem - využívání komunikačních prostředků (např. internet, telefon, apod.) Zajištění a kontakt se společenským prostředím Osoba má schopnost (možnost) navázat potřeba kontaktů s vrstevníky a navazování vztahů (společné akce a aktivity s přáteli, kontakty s příbuznými, pomoc při korespondenci, komunikaci s rodinou, kontakty s pracovníky služby, s dobrovolníky, apod.) 26

27 vztahy s jinými osobami, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí Maximální zapojení do společnosti potřeba běžných společenských kontaktů (účast na společenských akcích, zájmové aktivity kulturní, sportovní) potřeba realizace duchovních potřeb (např. návštěvy knihovny, kostela, muzeí, aj.) orientace v prostoru a čase orientace v blízkém okolí bydliště, orientace ve vzdálenějších místech, schopnost orientovat se v používání dopravních prostředků, absolvování určité trasy, orientace ve dnech, týdnech, apod. potřeba využívat běžně dostupných veřejných služeb (lékaři, pošta, nákupy, kavárny, restaurace, jízdy veřejnou dopravou) potřeba něco dokázat, prosadit se potřeba citové jistoty Seberealizace Osoba se realizuje ve smysluplné činnosti, tráví čas podle svých potřeb, podílí se na vytváření svých plánu týkající se jeho osoby potřeba vytvořených podmínek pro naplňování potřeb užitečnosti, potřeba uznání potřeba moci dělat to, co mě baví, zajímá potřeba realizace svých přání potřeba pracovního uplatnění - potřeba celoživotního vzdělávání (potřeba objevovat, učit se, rozvíjet se) potřeba naplnění volného času, smysluplná činnost možnost čerpat zdravotní péči (zajištění lékaře, SZP) potřeba vyjádřit a popsat zdravotní problémy Péče o zdraví Osoba ví, jak pečovat o své zdraví a bezpečí, uvědomuje si důsledky nezdravého životního stylu a závislosti (rizika spojená s rizikovým způsobem života) Dodržuje léčebný režim potřeba důstojnosti osoby ze strany pracovníků zdravotnického zařízení (uživatel má zodpovědnost za sebe komunikace s uživatelem, ne s doprovodem, stejné jednání s uživatelem jako s jiným pacientem) potřeba znát důsledky rizikového způsobu života pro zdraví (mít informace jak předcházet onemocnění, jaké jsou příznaky, možností přenosu) dostupnost léků, moci si je připravit a užít potřeba znát důsledky nedodržování pokynů ošetřujícího lékaře potřeba znát důsledky nedodržování diety potřeba rehabilitovat, potřeba vhodné další terapie, využívání specifických pomůcek a technik potřeba mít dostupnou službu odborných lékařů, poučeného psychologa, poučeného sexuologa Bezpečí (rizika) potřeba vědět, co je ohrožující, vědět jak na to reagovat, potřeba dostupnosti správné a včasné rady, pomoci a podpory při řešení 27

28 Osoba rozpozná nepatřičné, nebezpečné, ohrožující situace např. potřeba zvládat běžná rizika v domácnosti, bezpečný pohyb v domácnosti, bezpečná manipulace a ovládání elektrospotřebičů, potřeba být obeznámen s rizikovými situacemi v domácnosti (vpuštění cizí osoby, apod.) potřeba znalosti prevence (ochrana sebe sama), potřeba znalosti rizikového chování (agrese, sebepoškozování, zneužívání návykových látek) potřeba chovat se a cítit se bezpečně v kontaktu s jinými lidmi, v cizím prostředí potřeba minimalizace rizika nepatřičného a ohrožujícího jednání s přihlédnutím na právo na přiměřené riziko potřeba popsat své obavy a nejistoty potřeba umět si říci o pomoc potřeba mít podporu při uplatňování práv a zájmů Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů Osoba ví, jak uplatňovat svá práva, vyjádřit a obhájit svůj názor, jak předejít riziku zneužití Schopnost při obstarávání osobních záležitostí Osoba ví, jak uplatňovat svá práva, řešit včas svou situaci, své osobní záležitosti, předcházet nepříznivé sociální situaci potřeba vyjádřit svůj názor, své přání, či požadavky potřeba podpory samostatného rozhodování potřeba respektu ke své osobě a vůči druhým potřeba podpory při osobní či písemné komunikace s úřady potřeba uživatele, aby opatrovník jednal v zájmu uživatele (nezasahuje do práv uživatele, jedná v jeho zájmu?) přezkoumání rozsahu svéprávnosti potřeba co největší nezávislosti (např. nebýt závislý na sociálních dávkách, nebýt závislý na sociální službě, apod.) potřeba znát a mít možnost využívat práva k zabezpečení důstojného života (sociální zabezpečení, dávky, pomůcky, bydlení, apod.) Podpora osobních kompetencí - potřeba přijetí a uplatnění sociální a společenské role ve společnosti, v komunitě kompetence v pracovní činnosti kompetence občanské společenské normy, práva, zodpovědnost, apod. Zajištění platných osobních dokladů potřeba mít platné doklady uplatňování politických práv (např. potřeba zapojit se do voleb) potřeba rozhodování při hospodaření s vlastními financemi (i s podporou) potřeba využití běžně dostupných služeb v komunitě kultura, volný čas, pracovní uplatnění, evidence na ÚP, rekvalifikace, vzdělávání, návazné služby... 28

29 potřeba úcty, respektu (bez nálepky ) potřeba vybrat si, kde bude bydlet na vesnici nebo ve městě, vazba na místo potřeba žít dle svých představ, hospodařit a vést domácnost - v rodinném prostředí, - sdílet domácnost s blízkými lidmi, s komunitou Bydlení Osoba má stabilní bydlení, má svůj prostor zařízený podle svých představ, kde je respektováno jeho soukromí, kde může být sám nebo žít s blízkou osobou. - s partnerem - potřeba žít sám potřeba mít dostatek financí na takový typ bydlení, které si vybere potřeba orientace a pohybu bez bariér potřeba mít dostatečnou podporu v bydlení dle individuálních potřeb: - zajištění chodu v domácnosti (potřeba umět zacházet s předměty denní potřeby, ovládání domácích spotřebičů, obsluha topení, regulace ) - běžné nákupy, schopnost nakládat s penězi přizpůsobení bydlení a chodu domácnosti specifickým potřebám Poskytovatelé služby domov pro osoby se zdravotním postižením předávali dotazníkovým šetřením rozsah potřeb uživatelů, které řeší. Souhrnná tabulka potřeb uživatelů řazena sestupně: Oblasti potřeb uživatelů Podíl procent % Podíl procent % Osobní hygiena 10,8% 10,7% Stravování 10,4% 10,2% Zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu 8,8% 9,1% Bydlení 8,6% 8,4% Péče o zdraví 8,4% 8,4% Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů 8,2% 8,2% Schopnost při obstarávání osobních záležitostí 8,1% 8,2% Zajištění a kontakt se společenským prostředím 8,1% 7,9% Samostatný pohyb 7,4% 7,4% Komunikace 7,1% 7,1% Seberealizace 7,2% 7,1% Bezpečí (rizika) 7,1% 7,2% CELKEM 100% 100% 29

30 Předpokladem správnosti údajů této tabulky bylo řešení skutečných potřeb uživatelů, ne činností, které pro ně služba opravdu vykoná. Z diskuse v pracovní skupině a zkušeností poskytovatelů vyplývá, že mnohdy poskytovatelé poskytují podporu i tam, kde není potřeba, nedokážou tedy reagovat na potřeby uživatelů, které se mohou měnit. Služba pak neřeší nebo řeší nedostatečně nepříznivou situaci člověka, který ji využívá. Z uvedených údajů vyjádřených procenty lze konstatovat, že služby reagují především na základní potřeby, jako je zajištění osobní hygieny, stravy a běžných úkonů o vlastní osobu (často chybí schopnost sám si obstarat, nebo i sám si říct ). Zkreslit data mohou ale rozdílné způsoby vyplnění dotazníků a pochopení této části dotazníku. Např. největší výkyvy byly zjištěny v oblasti ubytování, kdy je rozptyl u některých poskytovatelů 0 20%, také v oblasti stravování s rozptylem 6,9-25 % či osobní hygieny 7-35%. Ale dá se konstatovat, že až na výjimky, jsou ve většině služeb procentuální vyjádření jednotlivých potřeb celkem rovnoměrně rozvržená. Z pohledu velikosti zařízení jsou, v některých případech, v kapacitně menších zařízeních více vnímány potřeby uživatelů v oblasti uplatňování práv a osobních záležitostí, než v kapacitně větších službách. Což potvrdilo logiku transformačního procesu. Zjištěné údaje může zkreslovat např. to, že v jednom, kapacitně větším zařízení, bylo zadání pravděpodobně chybně pochopeno (což může následně zkreslovat také rozptyl procent v daných oblastech). Potřeby uživatelů vnímají jen v oblasti hygieny, stravování a zvládání úkonů péče o vlastní osobu, dále nepatrné procento v oblasti péče o zdraví a obstarávání osobních záležitostí, v dalších oblastech je uvedeno 0%, což je velmi nepravděpodobné, že by se tyto potřeby u uživatelů vůbec nevyskytovaly. Přitom je však možné předpokládat, že zařízení na tyto potřeby cíleně nereaguje. Jedno ze zařízení nemá bohužel tyto údaje vůbec vyplněny (vše vyplněno hodnotou 0%). Logickým zjištěním je, že vzhledem k cílové skupině domova pro osoby se zdravotním postižením, kam patří lidé s vysokou mírou podpory, jsou jejich potřeby rozloženy prakticky do všech oblastí života. Lidé v této službě potřebují podporu velmi širokou. Nelze to ale generalizovat, předpokladem pro správné poskytování služby je individuální práce s uživatelem, permanentní zjišťování jeho potřeb a nastavení správné podpory. Dalším předpokladem kvality je pružnost služby, která dokáže řešit nižší potřebu podpory uživatele např. nabídkou jiné služby, třeba i u jiného poskytovatele. Sociální služba by neměla suplovat jiné veřejně dostupné služby. Spokojenost uživatelů je jen jeden ukazatel kvalitní a efektivní služby důležité je řešení především jeho nepříznivé a nikoliv pouze přání uživatele. Snadněji se předpoklady ve dvou výše uvedených odstavcích naplní službám s menším počtem uživatelů. Vzhledem k tomu, že by cílovou skupinou služby domova pro osoby se zdravotním postižením měli být uživatelé, kteří potřebují zvýšenou míru podpory a péče, je v současné době stále podporováno rozšiřování kapacity služby chráněného bydlení a přechod některých uživatelů do tohoto nebo podobného typu služeb. 30

31 Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům respektovat odlišné potřeby uživatelů a reagovat na ně. Adresné zaměření právě na potřeby konkrétních jedinců přispívá k celkové efektivitě poskytování sociální služby a k lepšímu sociálnímu začleňování uživatelů. Doporučujeme poskytovatelům zaměřit se na práci s uživateli v oblasti naplňováni potřeb, které souvisí s uplatňováním vlastní vůle, včetně konkrétních kroků v této oblasti (podpora v rozhodování, přezkoumání svéprávnosti, nakládání s financemi, možnost zapojení do života komunity a využití neformálních zdrojů, atd.) Dále poskytovatelům doporučujeme zaměřit pozornost na potřeby uživatelů v oblastech týkající se komunikace (sdělování, vzájemné porozumění), vztahů (vztahy s rodinou a blízkými, partnerské vztahy, navazování sociálních kontaktů, společenské normy, apod.), uplatnění práv (základní lidská a občanská práva, občanský zákoník, uzavírání smluv, majetkové práva, apod.) 31

32 2.10 Činnosti a úkony služby domova pro osoby se zdravotním postižením V domově pro osoby se zdravotním postižením je poskytována podpora osobám, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci a potřebují podporu a pomoc druhé osoby. Základní činnosti služby jsou dány zákonem a jejich rozsah poskytování by měl vyplývat z potřeb každého uživatele. Níže je uvedena podrobnější specifikace činností a následně jsou činnosti služby znázorněny sestupně v souhrnné tabulce. Specifikace činností Základní činnosti 4 Úkony 5 / specifikace úkonu Ubytování - ubytování v 1-2 lůžkových pokojích - ubytování ve vícelůžkových pokojích -poskytnutí základního vybavení pokoje (např. postel, příp. polohovací, noční stolek, skříň, uzamykatelná) Poskytnutí ubytování Poskytnutí stravy Úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení Zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel - poskytnutí možnosti vlastního vybavení poskytnutí možnosti člověku sám si uklidit, vyprat vyžehlit, případně s podporou zajištění praní, žehlení, úklidu externí firmou nebo svépomocí (vlastní zaměstnanci) zajištění drobných oprav osobního prádla a ošacení - poskytnutí podmínek pro zajištění stravy - zajištění podpory člověku při objednání, zakoupení či výrobě stravy - zajištění podpory při nákupu potravin, plánování jídelníčku - zajištění celodenní stravy externí firmou nebo svépomocí na základě potřeb člověka (vlastní zaměstnanci) - zajištění stravy na základě potřeb člověka (dietní stravování, podpora nutričního terapeuta, racionální výživa, mixovaná strava apod.) - zajištění nebo podpora člověka v pitném režimu 4 dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 5 dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách 32

33 Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu Pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek Pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík Pomoc při vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh Pomoc a podpora při podávání jídla a pití Pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním a vnějším prostoru Pomoc při úkonech osobní hygieny Pomoc při základní péči o vlasy a nehty - pomoc nebo podpora s volbou vhodného oblečení (např. dle počasí či příležitosti, správné vrstvení apod.) - pomoc nebo podpora s oblékáním a svlékáním jednotlivých částí oblečení - pomoc nebo podpora s obouváním a zouváním bot, ortopedické obuvi apod. - přesun uživatel např. s využitím vhodných pomůcek - - pomoc se vstáváním a uleháním, pomoc se změnou polohy člověka v lůžku - používání vhodných polohovacích pomůcek - správné polohování, zajištění pravidelné změny poloh - pomoc nebo podpora s přípravou jídla (nakrájení, mix, nalévání pití apod.) - zajištění nebo podpora člověka v krmení - pomoc nebo podpora při osvojení orientace a samostatného pohybu, vytváření podmínek pro orientaci - zajištění doprovodu při pohybu ve vnitřním a venkovním prostoru - pomoc nebo podpora s hygienou během dne (mytí obličeje, rukou, čištění zubů, holení, smrkání, péče o zubní náhradu apod.) - používání pomůcek, prostředků - pomoc nebo podpora při mytí vlasů, česání a úpravě vlasů - podpora při návštěvách kadeřnictví - pomoc nebo podpora při stříhání nehtů na nohou a rukou, podpora při návštěvách pedikúry Pomoc při použití WC - pomoc nebo podpora ve využití toalety, toaletního křesla, očista po použití WC - manipulace s inkontinenčními pomůckami, dámskými vložkami, PEG apod. 33

34 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Sociálně terapeutické činností Pracovně výchovná činnost Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností Vytvoření podmínek pro zajišťování přiměřeného vzdělávání nebo pracovního uplatnění Volnočasové a zájmové aktivity Podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních - podpora ve využívání návazných služeb a aktivizačních činností (dílny, terapie, snoezelen, individuální výchovná činnost) - individuální činnosti při aktivaci jemné a hrubé motoriky - nácvik správného a bezpečného používání pomůcek denní potřeby - nacvičování běžných činností dle možností člověka harmonogram dne, nácvik dodržování hygieny, stravovací režim, vaření, praní, nákupy apod., - nastavení míry potřebné podpory, pomoci a péče v oblastech soběstačnosti - podpora rozvíjení zájmových aktivit - vytváření podmínek pro navazování kontaktů s veřejností - zapojení rodinných příslušníků do poskytování soc. služby - návštěvy a orientace v obchodech, vč. výběru a placení zboží - využívání služeb kadeřníka, pedikúry, fotografa, pošty, čistírny, sportovišť, bazénu, úřadů, lékařů atd. - navštěvování klubů, knihoven, divadla, kina atd. - cestování veřejnou hromadnou dopravou (MHD, vlak, autobus) - podpora člověka v pravidelném kontaktu s rodinnými příslušníky, přáteli, sousedy, dobrovolníky apod. - zajišťování návazných služeb - nenahrazovaní veřejně dostupných služeb v rámci vlastní sociální služby - podpora při setkávání člověka s novými lidmi - podpora člověka při osvojování si společenských norem, eliminace nevhodných projevů (např. křik, agrese) 34

35 schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob - aktivní zapojení do nácviku v sebeobslužných činnostech Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů - podpora člověka při vyřizování na úřadech, zajištění dokladů, sociálních výhod, možností vyplývající z volebního práva - rozvoj verbální a neverbální komunikace za využití speciálních pomůcek a metod - podpora při hospodaření s financemi (vedení depozit, podpora s rozvržením hospodaření v měsíci, podpora s nakládáním s financemi člověka atd.) - podpora člověka při střetu zájmů (např. s opatrovníkem) a při jiném ohrožení práv Fakultativní služby Další specifické činnosti a úkony** Poskytovatelé služby domov pro osoby se zdravotním postižením předávali dotazníkovým šetřením rozsah činností služby, které poskytují. Souhrnná tabulka činnosti služby seřazené sestupně: Základní činnosti Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Úkony Pomoc při úkonech osobní hygieny Pomoc při základní péči o vlasy a nehty Pomoc při použití WC Pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek Pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík Pomoc při vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh Pomoc a podpora při podávání jídla a pití Pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním a vnějším prostoru Podíl % Podíl % 16% 16% 15% 16% 35

36 Poskytnutí stravy Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Sociálně terapeutické činností Zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel Pracovně výchovná činnost Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností Vytvoření podmínek pro zajišťování přiměřeného vzdělávání nebo pracovního uplatnění Volnočasové a zájmové aktivity Podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob 12% 13% 12% 13% 10% 9% 9% 8% Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů 8% 8% Poskytnutí ubytování Ubytování 8% 7% Úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení 8% 8% Fakultativní služby 1% 1% Další specifické činnosti a úkony 1% 1% Celkem 100% 100% Mezi roky 2012 a 2013 nejsou výraznější rozdíly v činnostech poskytovatelů všech v průměru. Zkreslit data mohou ale rozdílné způsoby vyplnění a pochopení této části dotazníku. Např. největší výkyvy jsou u části ubytování, kdy je rozptyl u poskytovatelů 2 16%. V jiných činnostech takové rozdíly nejsou. Fakultativní služby zahrnují 1 % všech činností. Z analýzy vyplývá, že zpravidla všem uživatelům DOZP je poskytováno ubytování jako jeden úkon v jenom dni každému člověku v rámci provozní doby služby. Každému je poskytována strava v rozsahu minimálně 3 jídel denně. Největší poměr úkonů DOZP je pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu spolu s pomocí při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. Následují ostatní činnosti. Záleží na charakteru služby a také cílové skupině, jaký poměr úkonů převládá nad ostatními. Rozdíl může činit délka úkonů u různých uživatelů, což také hraje roli v jejich četnosti. Jedno ze zařízení nemá tyto údaje vůbec vyplněny (vše vyplněno hodnotou 0%). Ideálním předpokladem je poskytovat uživatelům služby na základě jejich individuálně zjištěných potřeb. Z uvedených údajů vyplývá poměrně jasný rozdíl v rozsahu poskytovaných činností. Z diskuze v pracovní skupině vyplynulo, že by bylo vhodné více vyrovnat rozdíly mezi jednotlivými 36

37 poskytovanými činnostmi. V důsledku výraznější závislosti člověka na podpoře této služby mívá služba před uživatelem navrch a řídí poskytování služby, což výrazně zasahuje do práv člověka. Znamená to, že v případě nějakého limitu, např. personálního, realizuje služba (pracovníci) to, co je z pohledu pracovníků služby důležitější v daném čase (viz procentuální zastoupení). Porovnáme-li procentuální zastoupení potřeb a úkonů, můžeme konstatovat, že jsou zde jen nepatrné rozdíly. Otázkou zůstává, zda potřeby všech uživatelů jsou skutečně takové, jakými se činnostmi na ně služby reagují. U potřeb převládají oblasti osobní hygieny, zajištění stravování a následují rovnoměrně procentuálně zastoupené další oblasti tj. zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, bydlení, péče o zdraví, uplatňování práv a zájmů, atd. Co se týká úkonů, převládají oblasti osobní hygieny, pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu, a dále poskytnutí stravy a výchovně vzdělávací a aktivizační činnosti. Znamená to tedy, že ani v oblasti činností realizovaných službou, nejsou dostatečně zřejmé například ty činnosti, které vedou k uplatňování práv a oprávněných zájmů, činnosti zaměřené na naplnění potřeby sebeurčení ad. Fakultativní činnosti a další specifické činnosti Některé služby uváděly procentuální vyčíslení fakultativních služeb jako součást základních činností, tedy do celkového souhrnu 100%. Dvě služby fakultativní činnosti vyčíslily nad rámec 100%, proto jsou tyto vyhodnoceny samostatně. KATEGORIZACE Fakultativní činnosti 2012, 2013 Četnost Odpovědi výskytu v odpovědích revize a využívání elektrospotřebičů (televize, radio, varná konvice) 6 doprava 4 masáž 3 perličková koupel 2 telefonování 2 doprovod k rodině (do věznice, psychiatrické léčebny) 1 individuální tělesná výchova 1 kopírování 1 paušál za používání vlast. Elektrospotřebičů 1 péčí o osobu a prostředí(kadeřnictví, masérství, oprava nábytku apod.) 1 poradenství, jednání 1 výlety 1 Fakultativní činnosti procentuálně vyčíslilo 9 služeb, 8 z nich tuto položku specifikovalo. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila. 37

38 KATEGORIZACE Další specifické činnosti a úkony 2012, 2013 Četnost Odpovědi výskytu v odpovědích zpracování IP uživatelů 2 porady, aktualizace dokumentů 1 Místa, odkud uživatelé do služby přicházejí (odkud jsou posíláni) 1 jednání se zájemcem o službu 1 smlouvy 1 pracovní postupy 1 denní záznamy 1 vnitřní pravidla 1 Další specifické činnosti procentuálně vyčíslily 3 služby, všechny položku konkretizovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila. Ministerstvo práce a sociálních věcí / odbor sociálních služeb a sociální práce vydalo Doporučený postup č. 4/2013 k 35 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: Doporučený postup k zajišťování fakultativních činností při poskytování sociálních služeb. V tomto doporučení je uvedeno, že vymezení fakultativních činností není jednoznačné a nelze je taxativně vymezit, a to z důvodu různorodosti služeb, jejich specifických činností a potřeb uživatelů, ale také vzhledem k možnostem jednotlivých služeb využívat běžně dostupné služby v dané lokalitě. V tomto stanovisku MPSV jsou především uvedena základní kritéria toho, co je a co není fakultativní služba. Z dotazníků vyplývá, že to, co je v některých zařízeních vnímáno jako fakultativní činnost, může být v jiném místě a s ohledem na dostupnost veřejných služeb a zdravotních možností uživatele a povinností poskytovatele služeb daných zákonem, považováno za základní činnost. Některé služby mylně uvádějí například i návazné služby jako fakultativní (např. využití kadeřnictví). Z diskuse v pracovní skupině vycházely zkušenosti, kdy služby zajišťují běžně dostupné činnosti, např. pracovník uživatele stříhá, případně služba vybírá peníze a následně je předává subjektu, který toto zajišťuje apod. Toto není možné, protože se nejedná o roli sociální služby. Ta by měla tuto potřebu uživatele zprostředkovávat v rámci běžně dostupných služeb nebo zajistit jiným způsobem, který by nezvyšoval závislost uživatele na službě. V položce další specifické činnosti lze vysledovat některé činnosti, které úzce souvisí s procesy sociální práce, které ve službě kontinuálně probíhají. Jedná se především o jednání se zájemci o službu, uzavírání smluv, záznamy k průběhu služby (pozn. tyto jsou dále součástí vykazované položky administrace přímé práce), zpracování a revize vnitřních pravidel, individuální plánování a hodnocení ad. V diskusi v rámci pracovní skupiny bylo konstatováno, že při poskytování fakultativních činností záleží na možnostech poskytovatele a také na potřebách uživatelů. Ideální je nenahrazovat fakultativními činnostmi ty služby, které jsou v místě dobře a běžně dostupné (např. masáže, doprava atd.). Dobrou praxí může být kombinace, kdy např. služba nabízí dopravu bezbariérovým autem jako fakultativní službu uživatelům upoutaným na lůžku a mobilní využívají veřejnou dopravu. Nelze ale generalizovat. Vždy se vychází z individuálních aktuálních potřeb a stavu, tedy i člověku na vozíku musí být v maximální možné míře umožněno cestovat běžným způsobem. 38

39 Další dobrou praxí může být zapojení dobrovolníků do různých činností v rámci poskytování služby. Vždy však s ohledem na to, že dobrovolník tak, jak je chápán v platné legislativě 6, není tím, kdo nahrazuje chybějícího pracovníka. 6 Zákon o dobrovolnické službě č. 198/2002 Sb. 39

40 2.11 Personální zajištění služby Poměry pracovníků v přímé péči k pracovníkům celkem 8a Rozsah úkonů na pracovníka v přímé práci Počet uživatelů - dle počtu uzavřených smluv 2. Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem 3. Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci 4. Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci 1. Počet uživatelů - dle počtu uzavřených smluv 2. Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem 3. Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci 4. Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci Průměrné hodnoty služeb 56,0 42,5 28,7 5,7 54,2 39,1 26,8 5,9 Výsledky jsou ovlivněny tím, že se ve výpočtech počítá s hodnotou počtu uzavřených smluv, a ne s kapacitou v jednotlivých zařízeních. To znamená, že za rok může být větší počet smluv, než je kapacita služby. Ve službě se vystřídá v daném roce více uživatelů než je kapacita, a z toho následně vychází, že je více uživatelů na málo pracovníků, než je skutečnost (v daném čase). Příklad: Služba má kapacitu 30 míst a během roku uzavře 5 nových smluv tj. počet uživatelů je 35 namísto 30. Zkreslovat výpočet také může nepochopení otázky, či chybné údaje poskytovatelů. Při hledání optimální varianty bylo přihlíženo k uvedené kapacitě jednotlivých služeb. Při tomto přepočtu vychází průměrně 1,73 uživatelů na jednoho pracovníka. Předpokladem přitom je, že v DOZP jsou uživatelé s vyšší mírou potřebné podpory, služba jim je poskytována nepřetržitě, a proto je potřeba více zaměstnanců než u jiných služeb, které poskytují pobytové služby lidem s nižší mírou podpory. V této službě se jedná, o skutečně nepřetržitý provoz tzn. noční služby, víkendy, svátky, apod. Vlivem systémových změn v rámci transformace se situace mění a uvedené údaje z let 2012 a 2013 již nemusí být aktuální. Jednotlivé služby procházejí kvalitativními změnami snižuje se kapacita, zvyšuje se počet pracovníků, mění se chod služby apod. Z diskuse v pracovní skupině vyplývá, že jako ideální se jeví individuální přístup k uživatelům, tzn. nejen zajištění základní péče, ale také dalšího rozvoje člověka (komunikace, kontakt se společenským prostředím, uplatňování práv a vlastní vůle ad.) Je nutné přitom zohlednit, že každý člověk potřebuje jinou míru podpory a péče, jiné přístupy. Současně je tento přístup postaven na naplnění par. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon o sociálních službách ). Východiskem pro návrh ideálního a zároveň reálného stavu je úvaha o potřebě počtu pracovníků ve stávajícím čase; pracovníci se střídají, jsou v pracovní neschopnosti, na dovolené, účastní se na 40

41 vzdělávacích aktivitách, apod. Důležité je proto mj. zajistit dostupnost podpory pracovníka, tzn., aby byl dostupný člověku tak, jak jej potřebuje (během dne, týdne ) V domově pro osoby se zdravotním postižením musí být služba 24 hodin denně. Při modelu 10 uživatelů ve službě je potřeba ideálně a reálně minimálně 10 úvazků pracovníků přímé péče, tedy v přepočtu 1 uživatel na jednoho pracovníka. Tento stav zohledňuje faktory jako dovolená pracovníků, střídání směn, noční směna v počtu jednoho pracovníka na 10 uživatelů, individuální práci v reálném čase s konkrétními uživateli. Předpokladem je vysoká efektivita práce pracovníků, např. dobrá schopnost organizace své práce, schopnost variability a pružnosti v plánování směn, úvazků apod., spolupráce s návaznými službami, dobrovolníky apod. Dalším předpokladem je zajištění zdrojů na pokrytí nákladů. Obecně je zřejmý, ze získaných dat, nízký poměr sociálních pracovníků na velký počet uživatelů, např. na 50 a více. Znovu zde současně lze předpokládat okolnosti 7 uvedené výše, v kapitole věnované definici pracovníka v přímé péči. Administrativní zátěž pracovníků v přímé práci Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli? ,47% 28,22% Komentář: zahrnuty jsou například: denní záznamy o průběhu služby, individuální plánování, záznamy o uživatelích, krizové plány, měsíční vyúčtování, dotazníky, Komentář: zahrnuty jsou například: denní záznamy o průběhu služby, individuální plánování, záznamy o uživatelích, krizové plány, měsíční vyúčtování, dotazníky V roce 2012 je uváděno 21,47% a v roce 2013 se procento zvyšuje na 28,22% administrativy z celkové přímé práce spojené s poskytnutím služby uživateli. Vývoj se zdá být logický, je patrný u všech služeb, nikde se nesnížil, někde zůstal stejný, rozptyl je mezi cca 10 až 50 %, nejčastěji kolem 30%. Výsledky jsou závislé na tom, jak byla otázka pochopena, jak byla pojata administrativní práce. Jestli jsou v tomto údaji denní záznamy služby, záznamy o průběhu individuálního plánování služby, rizikové plány, případně měsíční vyúčtování, apod. Nároky na administrativu se dle výše uvedených údajů zvyšují, poskytovatelé často argumentují tím, že povinností je plánovat, zaznamenávat průběh služby, apod. 7 Nevhodná náplň práce - sociální pracovník, který je v tomto pojetí spíše ekonomem spravujícím depozitní účty uživatelů, případně administrátor některých procesů sociální práce s minimálním podílem zapojení do přímé práce a spolupráce s pracovníky v přímé péči. Současně je zjevné, že schází přesah na analytickou a koncepční činnost v rámci sociální práce v konkrétní sociální službě 41

42 Rozdílné jsou však činnosti sociálních pracovníků. V některých zařízeních vykonávají jen administrativní práce, jinde jsou již zapojováni do přímé práce s uživateli, aby s nimi byli v užším kontaktu. Přestože na jednu stranu přibývá nároků na administrativu z různých míst, část administrativy, která tvoří zhruba třetinu práce pracovníků v přímé práci, nemusí být nutně vykonávána. Z diskuse v pracovní skupině, zkušeností poskytovatelů vyplývá, že mnohdy služby aplikují některé administrativní či jiné pracovní postupy, které mohou být nahrazeny nebo zrušeny. Varovným je například fakt, že některé administrativní úkony nemají žádný bližší význam, nebo se tzv. neví, proč se musí dělat. Znamenají přitom nemalou zátěž pro pracovníky služeb. Dobrou praxí by proto mělo být zapojování sociálních pracovníků do přímé práce a upouštění např. od výhradní práce s depozity. Návrh rozpětí poměru pracovníků v přímé péči k pracovníkům služby celkem ve třech variantách (tj. kolik pracovníků v nepřímé péči na 1 pracovníka v přímé péči) Poměr pracovníků v přímé péči k pracovníkům služby celkem počet přepočtených úvazků ostatních na 1 pracovníka v přímé péči počet přepočtených úvazků ostatních na 1 pracovníka v přímé péči 0,49 0,44 Sociální služba nemůže fungovat bez pracovníků v přímé práci, zároveň je pro její chod nutná přítomnost také dalších pracovníků. Nastavování počtu pracovníků je v kompetenci každého poskytovatele služby. Ten však zohledňuje různé aspekty - například poskytovaná míra podpory, rozsah služeb, provozy, ekonomická zátěž apod. Obecně lze konstatovat, že sociální služba domov pro osoby se zdravotním postižením by měla mít větší nároky na počet pracovníků v přímé práci, a to tak, aby tvořili alespoň 2/3 všech zaměstnanců. Poměr ovlivňuje mimo jiné velikost organizace, která poskytuje např. více sociálních služeb najednou a provozní pracovníci jsou rozděleni poměrově úvazky (např. údržbář, personalista, ekonomové ad.), a to k přihlédnutí k různým skutečnostem, jako je počet uživatelů, vytíženost pro konkrétní službu, atd. Většinou menší služby nemívají např. vlastní kuchyni nebo prádelnu, kdy tyto provozy jsou náročné na zajištění odpovídajícího počtu zaměstnanců. Zajímavá praxe je kombinace pracovníků v přímém zaměstnaneckém poměru s pracovníky na dohodu (DPP nebo DPČ). Někteří poskytovatelé využívají provozní zázemí služeb k zaměstnávání uživatelů na dohody (úklid, prádelny, kuchyně atp.). Stejně tak oblast řízení služeb a tedy personálního zajištění nepřímé práce je v různých organizacích různá. Některé služby jsou řízeny jakýmsi centrálním zázemím, které zajišťuje personalistiku, ekonomiku, projektové a metodické řízení apod. a zařízení vede vedoucí služby (mnohdy také kumulovaná funkce vedoucí/ sociální pracovník). Oproti tomu rozdílná je praxe poskytovatelů, kteří 42

43 jsou příspěvkovými organizacemi (obce, kraje), kdy řízení (a tedy i složení a počet personálu) je ovlivňováno např. zásadami pro řízení organizace a kde mají poměrně značné kompetence v rámci personálního zajištění služeb přímo ředitelé těchto zařízení. Některé služby neměly vůbec uvedeno, že by měli pracovníky, kteří nepracují v přímé péči. Tuto variantu lze označit za velmi nepravděpodobnou. Návrhy třech variant personálního zajištění poměr přímé a nepřímé práce: Optimální varianta - touto rozumíme situací za ideálních, reálných podmínek. V optimální variantě můžeme počítat s vyšším než minimálním přípustným poměrem mezi pracovníky v přímé práci a ostatními pracovníky. Tedy minimálně 75% pracovníků pracujících v přímé práci připadá na 25% pracovníky, kteří v přímé práci nepracují. Toto je stav, který by byl ideálnější, než základní varianta. Je vhodné hledat možnosti, jak v první řadě posilovat zastoupení v přímé práci (v případě lepších podmínek poskytovatele), a až následně pracovníků, kteří v přímé práci nepůsobí. Základní varianta touto rozumíme situací za běžných reálných podmínek. V základní variantě můžeme počítat s minimálním přípustným poměrem mezi pracovníky přímé práce a ostatními pracovníky. Tedy alespoň 66,6% pracovníků pracujících v přímé práci připadá na 33,4% pracovníků, kteří v přímé práci nepracují. Toto je stav, který by měl být ve službě DOZP minimálně standardní. Pracovníci v přímé práci by měli být ve službě zastoupeni minimálně ze 2/3. Krizová varianta - touto rozumíme situací za podmínek, které jsou způsobeny jakousi krizovou situací (např. nedostatek financí). V krizové variantě můžeme počítat s horším než minimálním přípustným poměrem mezi pracovníky přímé práce a ostatními pracovníky. Tedy minimálně 66,6% pracovníků pracujících v přímé práci připadá na 33,4% pracovníků, kteří v přímé práci nepracují. V případě krizové varianty hledáme minimum pracovníků, kteří by zajistili základní chod služby v nějaké dané době. Zde se většinou hledají personální opatření, která se v případě nezbytném, musí týkat jak pracovníků v přímé práci, tak pracovníků, kteří v přímé práci nepůsobí (pozn. dodržet poměr). Návrh počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči Tento návrh vychází z diskuse pracovní skupiny, podkladů získaných z dotazníkového šetření a je určitým expertním náhledem, který zohledňuje praktické zkušenosti. Vychází přitom také mj. z parametru nepřetržitého poskytování služeb a požadavku na zajištění kvality poskytované podpory péče a pomoci. Optimální varianta - touto rozumíme za ideálních, reálných podmínek. V optimální variantě počítáme s tím, co je ideální pro dosažení individuální podpory uživatelům s vysokou mírou podpory, kterou skutečně potřebují. Tedy na 1 úvazek pracovníka v přímé práci připadá maximálně 1 uživatel. Toto je stav, který je odhadován ve službě DOZP jako ten, který zajistí kvalitní službu pro uživatele s návazností na okolní prostředí, na další dostupné zdroje a zároveň za správné 43

44 organizace práce nedochází k přepečovávání. Ve službě, kde je 18 uživatelů by mělo v optimální variantě působit 18 úvazků pracovníků v přímé práci. Základní varianta - touto rozumíme situaci za běžných reálných podmínek. V základní variantě počítáme s tím, co by mělo být běžné při práci s lidmi s vyšší mírou podpory. Tedy na 1 úvazek pracovníka v přímé práci připadá 1,25 uživatele. Toto je stav, který by měl být ve službě DOZP minimálně standardní. Ve službě, kde je 18 uživatelů by mělo v základní variantě působit 14,5 úvazků pracovníků v přímé práci. Krizová varianta - touto rozumíme situací za podmínek, které jsou způsobeny jakousi krizovou situací (např. nedostatek financí). Zde se většinou hledají personální opatření, která zanechají minimální počet pracovníků v přímé práci, kteří zajistí minimální fungování chodu služby a poskytování podpory uživatelům na jakousi danou dobu. Tedy na 1 úvazek pracovníka v přímé práci připadá maximálně 2,5 uživatele. Ve službě, kde je 18 uživatelů by mohlo být v krizové variantě působit minimálně 7,2 úvazků pracovníků v přímé práci. Tento stav však není z dlouhodobého hlediska udržitelný s ohledem na další možné krize, které může dlouhodobé poddimenzování personálního zajištění služby způsobit zvýšená nemocnost personálu, nedostatečné zajištění naplňování VŠECH POTŘEB uživatelů (většinou je zajišťována jen jakási tzv. základní péče), stagnace služby v oblasti podpory a pomoci při začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí, vysoké riziko ohrožení práv uživatelů atd. V případě služby s nízkou kapacitou (tj. např. do deseti osob) je potřebný minimální počet úvazků, který zajistí obsazení směn v nepřetržitém provozu. Tedy z praxe vychází, že nepřetržitý provoz zajistí v krizové variantě minimálně 5 úvazků. Doporučení: Doporučujeme registrujícímu orgánu v případě registrace nové sociální služby domov pro osoby se zdravotním postižením přihlížet k daným parametrům personálního zajištění služeb uvedeným výše, včetně důsledného vyhodnocení zajištění nepřetržitého provozu služby. Při určování počtu pracovníků v přímé péči ve službě doporučujeme přihlédnout k podmínkám, které tuto skutečnost ovlivňují: - cílová skupina, pro kterou jsou služby určeny (stupeň postižení, nezbytná míra podpory, věk, mobilita, apod.) - časový rozsah služby (nepřetržitá pracovní doba) - poměr skupinové a individuální práce - možnost využití dalších návazných služeb - kvalita služby v návaznosti na kvalitu života uživatelů Doporučujeme poskytovatelům systematicky pracovat s okolnostmi toho, zda některé zaběhnuté administrativní úkony ještě plní svůj účel a zda jsou opravdu potřebné (zamezit navyšování administrativy sociálního pracovníka, pracovníků v sociálních službách). 44

45 2.12 Náklady na personální zajištění služby Podíl nákladů na pracovníky v přímé péči k celkovým osobním nákladům 1. průměrný počet pracovníků v přímé 2. Celkové personální práci/průměrný náklady počet přepočtených úvazků Průměrný počet pracovníků v přímé 3. Personální náklady na Podíl % (3/2 práci/průměrný pracovníky v přímé práci * 100) počet přepočtených úvazků 2. Celkové personální náklady 3. Personální náklady na pracovníky v přímé práci 31, ,19 Kč ,29 Kč 64% 29, ,94 Kč ,79Kč 67% Podíl % (3/2 * 100) Z dotazníkového šetření vyplývá, že z celkových personálních nákladů je v roce % a v roce % ve prospěch pracovníků v přímé práci. Vývoj procentuálního zvyšování části nákladů na personální zajištění přímé práce s uživateli je zřejmý. Je třeba podotknout, že údaje jsou z let 2012 a 2013, kdy probíhají v mnoha zařízeních transformační změny. S nimi souvisí také efektivita práce pracovníků v přímé práci, zvyšování jejich počtu, úvahy o změnách ve způsobu zajištění provozu (např. strava, údržba, úklid apod.), rekvalifikace pracovníků provozu na pracovníky v přímé práci apod. Celkový údaj z dotazníků mohou zkreslovat chybná vyplnění nebo rozdělení úvazků, např. kdy zařízení uvedlo, že 100% personálních nákladů na přímou práci. Zde jde zřejmě o zařízení, které má více služeb a společné úvazky (ekonom, ředitel, účetní, údržbář apod.) jsou zahrnuty v jiné službě. Nebo jde o opomenutí těchto pracovníků v tabulce. V jedné službě bylo 50% personálních nákladů pro přímou práci a v jiné službě 100% u stejného zařízení (je pravděpodobné, že administrativa byla zahrnuta jen v jedné službě). Zkreslit odpovídající data může také souvislost s transformačním procesem u služeb původně s větší kapacitou a postupně ji snižují. V jisté fázi mohou odcházet ze služby s uživateli pracovníci v přímé práci, ale pracovníci provozu zůstávají. Z diskuse v pracovní skupině vyplynul návrh, že v případě, kdy má zařízení více služeb a je-li to třeba, mělo by být jasné a zřejmé rozdělení úvazků, které pracují pro více služeb najednou (např. ekonom, ředitel, účetní, údržbář apod.). Potřebné je pracovat s vhodným poměrem, například dle počtu uživatelů, pracovníků nebo času (výkonu) stráveného prací pro konkrétní službu. Výše personálních nákladů a jejich poměr mezi náklady na přímou péči a ostatními personálními náklady nemusí být úměrný poměru počtu pracovníků v obou skupinách. Důvodem jsou různá platová ohodnocení pracovních pozic. Celkově by personální náklady na přímou práci měly být minimálně 70% oproti personálním nákladům na ostatní pracovníky. Doporučení: 45

46 Doporučujeme poskytovatelům hledat vhodná řešení pro nahrazování provozů dodavatelským způsobem, např. dovoz jídel, zajištění úklidů, zapojení uživatelů do individuální práce, popř. předat některé kompetence pracovníkům v přímé práci např. při noční směně. Doporučujeme pracovat v rámci nastavování optimálního rozpětí ekonomického zajištění služby domov pro osoby se zdravotním postižením směřovat k tomu, aby personální náklady na přímou práci byly ve výši minimálně 70% oproti personálním nákladům na ostatní pracovníky. 46

47 2.13 Spoluúčast obcí na financování služeb domovy pro osoby se zdravotním postižením 2012 Obec Ostrava Ostatní celkem Český Těšín Orlová Třinec Fryčovice Nový Jičín Studénka Horní Suchá Rybí Mošnov Milíkov Petřvald u NJ Horní Tošanovice Albrechtice Částka Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kvantifikovaná nepřimá podpora Mladějovice Kč Tichá Kč Kč Frenštát p. R Kč Frýdek-Místek Kč Karviná Kč Kč Kopřivnice Kč Řeka Kč Krnov Dětmarovice Suchdol n. O. Bystřice Havířov Kč Kč Kč Kč 25 Kč Kč 47

48 2013 Obec Částka Kvantifikovaná nepřimá podpora Ostrava Kč Kč Ostatní celkem Kč Český Těšín Kč Třinec Kč Město Krnov Kč Kč Fryčovice Kč Karviná Kč Kč Nový Jičín Kč Studénka Kč Horní Suchá Kč Orlová Kč Rybí Kč Milíkov Kč Mošnov Kč Mladějovice Kč Frýdek- Místek Kč Tichá Kč Kč Frenštát p. R Kč Řeka Kč Kopřivnice Kč Závišice Kč Dětmarovice Kč Horní Tošanovice Kč Návsí Kč Bystřice Kč Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že nejvyššími finančními částkami přispívá město Ostrava. Musíme však brát v úvahu, že v grafu jsou zaznamenány dohromady všechny ostravské obvody, které na služby přispívají. Z výsledků také vyplývá, že většina financí z města Ostravy je 48

49 poskytována především sociálním službám, u kterých je město zároveň zřizovatelem. To znamená, že město dotuje především své tři větší domovy pro osoby se zdravotním postižením, a tato skutečnost má značný vliv na zkreslení uvedených skutečností. V diskusi v rámci pracovní skupiny byly komentovány další zkušenosti poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb: 1. Finanční příspěvky od dalších uvedených obcí a měst jsou různé. Přístupy k této problematice jsou rozdílné. Záleží například na tom, jaké služby jsou v obcích nebo jakou službu zabezpečují pro své občany i v rámci jiných měst a obcí. 2. Bohužel jsou i některá města a obce, které se do poskytování finanční podpory nezapojují a často na žádosti o finanční podporu nereagují. Ale také je potřeba zmínit, že často menší obce ve svých rozpočtech nemají dostatek financí, které by mohly využít k těmto účelům a jsou omezené ve svých možnostech. 3. Některé obce poskytují také jiný druh podpory, jedná se například o úlevu ve financích odpuštění poplatků za komunální odpady, úleva za platbu telekomunikace (internet, kabelová televize), zvýhodněné nájemné, bezplatné nájemné, apod. V některých případech se také jedná o nemalou finanční úlevu pro sociální službu (především pokud se jedná o nájmy). 4. Některé sociální služby města a obce o finanční podporu nežádají (například příspěvkové organizace kraje), a to vzhledem k tomu, že většina jejich uživatelů nejsou původní obyvatelé těchto měst, přišli odjinud a nejsou původními občany, i když v zařízeních žijí již mnoho let. 5. Za důležité považujeme aktivní zapojování měst a obcí do komunitního plánování rozvoje sociálních služeb na svém území a v blízkém okolí. Je potřeba, aby si ve všech obcích a městech uvědomili, že je nezbytné reagovat na potřeby svých občanů, že je potřeba v této oblasti spolupracovat, zvyšovat dostupnost, rozšiřovat nabídku a zajišťovat, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám. Na financování sociálních služeb je potřebná spoluúčast obcí a měst. Ze strany obce by měly jít finance za člověkem = potvrzení podpory komunitního plánování. 6. Sociální služba má řešit obtížnou sociální situaci jednotlivců (tj. občanů měst a obcí). Sociální služba je prostředkem pro začleňování osob v nepříznivé sociální situaci, má zvyšovat jejich samostatnost a nezávislost. Pokud má být systém sociálních služeb i v následujících létech finančně udržitelný, potřebují sociální služby také podporu a finanční spoluúčast dalších subjektů, měst, obcí a dalších veřejných služeb. 7. Je nutné zaměřit se na co nejefektivnější využití finančních zdrojů s maximálním uspokojením konkrétních potřeb identifikovaných na daném území. Finanční podpora musí v budoucnosti zohledňovat potřebnost deklarovanou obcemi s rozšířenou působností, měly by být podpořeny rozvojové záměry služeb. V dalších létech bude u nových služeb požadována spoluúčast obcí na pokrytí provozních nákladů. 49

50 Doporučení: Doporučujeme v rámci procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji pracovat s informovaností koordinátorů komunitního plánování a představitelů samospráv s ohledem na výše uvedené skutečnosti tj. především oblast 5. 7.; s následným přesahem na vyjednávání veřejného závazku obcí (podíl obce na spolufinancování provozních nákladů sociálních služeb dle platného SPRSS ). Doporučujeme zadavatelům (obcím) otevřít diskuzi týkající se odpovědnosti za finanční podporu na sociální službu domova pro osoby se zdravotním postižením, kterou využívá jejich občan. 50

51 2.14 Model sociální služby domovy pro osoby se zdravotním postižením Východiskem pro zpracování modelu jsou komentáře a doporučení výše a zkušenosti zpracovatelů z praxe. Domov pro osoby se zdravotním postižením je sociální službou, která poskytuje služby dle zákona o sociálních službách a jeho prováděcích předpisů. Řeší nepříznivou situaci lidí se zdravotním postižením, kteří z různých důvodů vyžadují vysokou míru podpory jiné osoby. Typickou nepříznivou situací uživatelů této služby je situace, kdy na základě zdravotního postižení člověka, vznikají omezení v různých oblastech jeho života. V těchto oblastech člověk následně potřebuje podporu ze strany dalších osob Službu domova pro osoby se zdravotním postižením pak vyhledávají např. stárnoucí rodiče člověka s těžkým zdravotním postižením, kteří hledají pro svého blízkého vhodné bydlení, kde je možné zajistit celodenní podporu, pomoc, péči, včetně zajištění péče zdravotní. Služba je také vyhledávána v souvislosti se snižováním kapacity některých jiných služeb a rušením dosavadních domovů pro osoby se zdravotním postižením, které nesplňují požadavky kvality. Z praxe vyplývá, že tuto sociální službu také vyhledávají lidé, kteří pobývají v dlouhodobě či přechodně ve zdravotnických zařízeních (např. v Psychiatrické nemocnici v Opavě, léčebnách dlouhodobě nemocných apod.). Uživateli služeb DOZP jsou lidé, kteří potřebují vysokou mírou podpory, proto jsou jejich potřeby často rozloženy prakticky do všech oblastí života. Lidé v této službě potřebují podporu velmi širokou. Nelze ale generalizovat a pohlížet na uživatele tzv. kolektivně. Předpokladem pro správné poskytování služby je taková práce s uživatelem, která je zaměřena na jeho konkrétní potřeby, tzn., že součástí poskytování služeb je permanentní zjišťování potřeb a ověřování správnosti nastavené podpory, pomoci a péče. Nejčastěji služba řeší potřebu zajištění osobní hygieny, stravy a běžných úkonů o vlastní osobu. Je žádoucí, aby se pracovníci služby cíleně zaměřovali na zajištění kontaktu s okolím a blízkými člověka, podporu a pomoc ve využívání veřejně dostupných služeb, podporu a pomoc při aktivitách zaměřených k sociálnímu začleňování a především na vytváření kontaktů mimo sociální službu. Vše na základě individuálně zjištěných potřeb každého uživatele. Jako vysoce rizikovou se v případě služby domova pro osoby se zdravotním postižením jeví ti uživatelé, kteří potřebují nejvyšší míru podpory, pomoci a péče a současně nemají kontakty a přirozené vazby s vnějším prostředím. Další překážkou pro uplatnění jejich oprávněných práv a zájmů je pro ně například to, že potřebují výraznou podporu v oblasti komunikace. Je žádoucí, aby služby domova pro osoby se zdravotním postižením plánovaně a cíleně věnovaly zvýšenou pozornost právě těmto lidem. Optimální počet uživatelů ve službě vychází z materiálu vydaného MPSV Manuál transformace ústavů (zveřejněn na webu, v části Kritéria komunitní sociální služby). Zde se uvádí, že v jedné domácnosti žijí nejvýše 4 lidé a v jednom domě nejvýše 12 lidí. V aktuálních podmínkách služby DOZP v Moravskoslezském kraji je optimem nejvýše 6 lidí v jedné domácnosti a nejvýše 18 lidí v objektu. Provozy jsou zajišťovány z veřejně dostupných zdrojů. 51

52 Podporu lidem ve službě zajišťují v první řadě pracovníci v přímé práci, dále pak ostatní pracovníci zařízení. V optimální variantě počítáme s tím, co by mělo být ideální pro dosažení individuální podpory uživatelům s vyšší mírou podpory, kterou skutečně potřebují. Tedy na 1 úvazek pracovníka v přímé práci připadá maximálně 1 uživatel. Toto je stav, který je nastaven ve službě DOZP jako ten, který zajistí kvalitní službu pro uživatele s návazností na okolní prostředí, na další dostupné zdroje a zároveň za správné organizace práce nedochází k přepečovávání. Ve službě, kde je 18 uživatelů by mělo v optimální variantě působit 18 úvazků pracovníků v přímé práci. Ve službě domova pro osoby se zdravotním postižením je v rámci tohoto modelu k dispozici 1 úvazek sociálního pracovníka. Sociální pracovník zajišťuje a garantuje kvalitu poskytovaných služeb v návaznosti na metodické vedení týmu pracovníků v přímé péči. Zajišťuje ve spolupráci s vedením služby a ostatními pracovníky další procesy sociální práce - jednání se zájemcem o službu, uzavírání smluv, individuální plánování a přehodnocování cílů, rozvojové směřování služby, zapojení do komunitního plánování ad. Služby jsou zajišťovány personálem, který je vybaven odbornými kompetencemi v oblastech, ve kterých potřebují uživatelé nejvyšší míru podpory. Například v oblasti komunikace (alternativní a augmentativní komunikace), oblast péče o vlastní osobu a naplňování základních potřeb (včetně potřeb sexuálních), oblast uplatňování oprávněných práv a zájmů, oblast získávání co nejpřirozenějších kontaktů s vnějším prostředím, upevňování a udržení stávajících schopností atd. Nezbytným znakem práce s lidmi s nejvyšší mírou podpory v domovech pro osoby se zdravotním postižením je TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE do práce týmu jsou zapojeni nejen sociální pracovník a pracovníci přímé péče, ale také zdravotnický personál a další spolupracující odborníci, včetně dobrovolníků. Z důvodu poskytování rozsáhlé individuální podpory lidem, kteří ji vyžadují a s ohledem na jejich potřeby funguje služba v nepřetržitém provozu (tedy i v noci, ve svátky a víkendy). Optimálním výsledkem práce služby DOZP je poskytování takové podpory, kterou uživatel skutečně potřebuje v různých oblastech života, nejen v oblasti základních potřeb, ale také v oblasti uplatňování oprávněných práv a zájmů, získávání kontaktů v přirozeném prostředí, důstojného prožívání života vně i uvnitř služby atd. Výsledkem by měla být optimálně nastavená podpora člověka tj. takový způsob života, který je co možná nejpodobnější jeho vrstevníkům mimo sociální službu. Současně by měla být výsledkem poskytování služby cílená a plánovaná snaha o snižování závislosti člověka na jedné sociální službě, což je u lidí s vysokou mírou podpory jev velmi rizikový a pravděpodobný. Samozřejmým výsledkem práce služby je zřejmá spokojenost uživatele, prožívání smysluplných aktivit a získávání dalších kompetencí důležitých pro život. 52

53 2.15 Příklad dobré praxe služby domovy pro osoby se zdravotním postižením Příklad první: Chlapec 13 let, od 3. let v DOZP, nařízená ústavní výchova. Rodiče zbaveni rodičovské odpovědnosti. Matka je již 5 let v zahraničí, otec nejeví zájem o syna. Služba chce podpořit rodinné vazby alespoň se sourozenci. Sociální pracovnice hledá kontakty. V létě 2014 se ozval úřad v obci H., že jeho sestra bydlí v pěstounské rodině. Chtěla by se s bratrem sejít. Do setkávání se zapojili pracovníci DOZP a celá náhradní rodina jeho sestry, tj. 7 dětí a náhradní rodiče. Několikrát navštívili chlapce v domově. Jednou byl chlapec také na hostitelském pobytu. Spolupráce pokračuje, na vánoce půjde chlapec opět do rodiny. Uvažují vzít si ho do pěstounské péče. Dobrou praxí je zde snaha najít jinou variantu pro dítě, protože nezadatelným právem dítěte je vyrůstat v rodinném prostředí, děti v ústavních službách vždy strádají. Snad bude chlapec brzy v rodinném prostředí. Zároveň se jedná o výbornou podporu v hledání přetrhaných rodinných vazeb. Příklad druhý: Uživatelé DOZP s těžkým mentálním postižením v kombinaci s tělesným postižením (inkontinentní) navštěvují pravidelně veřejný krytý bazén. Jsou doprovázeni zaměstnanci domova. Bazén je využíván širokou veřejností i za přítomnosti těchto uživatelů. Nesetkali se nikdy s žádnými předsudky veřejnosti. Obsluha bazénu je velmi vstřícná a ochotná. Tento příklad ukazuje na snahu využívat veřejně dostupné služby, začleňovat člověka s těžkým postižením a předcházet předsudkům a vyčlenění. Příklad třetí: Přechod uživatele DOZP do chráněného bydlení. Byla učiněna příprava uživatele na přechod do chráněného bydlení z DOZP. U uživatele byl vypracován plán přechodu. Rok probíhala za podpory pracovníků DOZP postupná příprava na odchod uživatele. Uživatel byl podporován v rozvoji dovedností týkajících se sebeobsluhy a osamostatňování. Vše probíhalo ze spolupráce s rodinou, sestrou a s pracovníky chráněného bydlení. Uživatel také získal zaměstnání na dohodu jako údržbář v DOZP a tuto práci stále vykonával i po odchodu z DOZP. V této chvíli má již svůj vlastní byt na sídlišti, kde žije s minimální podporou sestry, která je jeho opatrovníkem. Nyní už bývalý uživatel (DOZP a chráněného bydlení) stále udržuje kontakty s lidmi, se kterými se dříve stýkal, ale také si našel nové přátele a přítelkyni. Zde je příklad úspěšnosti transformačního procesu v Moravskoslezském kraji. Původní obyvatel služby DOZP, která má být poskytována lidem s vysokou mírou podpory je dnes mimo tuto službu i mimo službu chráněné bydlení, má práci a přítelkyni. Poukazuje to na skutečnost, že v DOZP žili a ještě stále žijí lidé, kteří sem nepatří. Zároveň to dokazuje individuální potenciál lidí, který v ústavní službě bývá dobře skrytý a díky individuální podpoře člověka lze dobře rozvinout. 53

54 2.16 Návrh rozvoje služby domovy pro osoby se zdravotním postižením Každá služba registrovaná jako domov pro osoby se zdravotním postižením by měla vést své směřování takto: - aby služby byly poskytovány lidem s vysokou mírou podpory - aby prostředí, ve kterém poskytuje své služby, bylo důstojné, příjemné, domácké, vzorem ubytovacích prostor uživatelů stejně jako chodu domácnosti je běžné bydlení - aby služby byly poskytovány v bezbariérových domácnostech, kde žije maximálně 6 lidí se zdravotním postižením - aby v jednom domě, který je v běžné zástavbě obytných domů, žilo maximálně 18 uživatelů - aby byla zajištěna dobrá provázanost s jinými sociálními a veřejně dostupnými službami - aby se služba aktivně snažila hledat možnosti nalezení co nejvíce smysluplných kontaktů uživatelů s jinými lidmi s rodinou, přáteli, známými, dobrovolníky apod. - aby neposkytovala uživatelům služby, které jsou dobře dostupné z veřejných zdrojů - aby lidé, kteří ve službě pracují, byli uživatelům rovnocennými partnery a odborníky, kteří vědí, jak je správně podporovat - aby se zabývala člověkem, ne skupinou lidí ve službě - aby se pracovníci v přímé práci plánovitě a pravidelně vzdělávali v oblastech, které jsou potřebné pro zajištění individuálních potřeb uživatelů - aby bylo umožněno soužití lidí obou pohlaví a respektován partnerský život lidí se zdravotním postižením - aby zdravotní stránka člověka ve službě nebyla určujícím parametrem pro nastavování podpory - aby každý člověk měl vytvořen vlastní komunikační kanál, je-li to potřeba alternativní formou komunikace, současně, aby byl v tomto respektován - aby dokázala doporučit žadateli o službu tu nejvýhodnější variantu řešení jeho nepříznivé situace - aby zajistila co možná nejvyšší informovanost veřejnosti, úřadů, soudů, policie apod. o charakteru služby - aby služba dokázala vhodně reagovat na změny potřeb lidí, kterým poskytuje své služby 54

55 3. Odlehčovací služby pobytová forma 3.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Odlehčovací služby jsou služby sociální péče, které zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) definuje: Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí. Odlehčovací služby 44 zákona (1) Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, h) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. 10 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování odlehčovacích služeb se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 3. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, 4. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. zajištění stravy přiměřené době poskytování služby a odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, 2. pomoc při přípravě stravy přiměřené době poskytování služby, d) poskytnutí ubytování, jde-li o pobytovou formu služby: 1. ubytování, 2. úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení, 55

56 e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. doprovázení do školy, školského zařízení, k lékaři, do zaměstnání, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci, instituce poskytující veřejné služby a jiné navazující sociální služby a doprovázení zpět, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, f) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí, h) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 2. podpora při zajištění chodu domácnosti. (2) Maximální výše úhrady za poskytování odlehčovacích služeb činí a) 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů, za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a), b), písm. c) bodě 2, písm. e) až h); pokud poskytování těchto úkonů, včetně času nezbytného k jejich zajištění, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí, b) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. c) bodě Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy, c) 210 Kč denně celkem za úkony uvedené v odstavci 1 písm. d), včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování. 56

57 3.2 Provozní doba Popis výstupů dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření vyplývá, že časová dostupnost poskytované pobytové odlehčovací sociální služby je, vzhledem k charakteru této služby, a vzhledem k cílové skupině, nepřetržitá (většinou je tato služba poskytována v zařízení, kde je poskytován i jiný druh pobytové služby). V těchto službách se tedy jedná o nepřetržitý 24 hodinový, převážně celoroční provoz. Služba je poskytována jako krátkodobá možnost odlehčení pro pečující osoby. Poskytuje podporu, možnost odpočinku a regenerace sil osobě trvale pečující o osobu, která má sníženou soběstačnost z důvodu věku, zdravotního postižení či chronického onemocnění. Z diskuze pracovní skupiny vyplynulo, že služba bývá využívána i v případě, kdy uživatel potřebuje podporu, nedokáže se o sebe sám postarat (například v případě zhoršení zdravotního stavu uživatele, případně pečující osoby), kdy je následně předpoklad, že tento člověk bude následně využívat jiný druh sociální služby (nejčastěji domov pro seniory nebo domov pro osoby se zdravotním postižením). S ohledem na to, že dotazníkové šetření bylo zaměřeno na úzký segment zjišťování rozsahu provozní doby, nebylo možné více ozřejmit některé specifické oblasti vztahující se k provozní době v odlehčovacích sociálních službách pobytového typu. Tyto oblasti byly následně diskutovány pracovní skupinou a výstupy diskuse jsou následující: V diskuzi vedené v pracovní skupině byla reflektována praxe, kdy poskytovatelé mají většinou omezenou maximální délku pobytu na 3 až 6 měsíců a jen v ojedinělých případech pak lze tuto délku pobytu prodloužit (důvody mohou být tíživá rodinná situace, nemoc pečující osoby, apod.). Z praxe víme, že mnozí zájemci využívají služby opakovaně, několikrát za rok. Z praxe současně vyplývá, že mnozí lidé využívají služby opakovaně, několikrát za rok. V dotaznících také nedokážeme vyčíst údaje týkající se délky pobytu jednotlivých uživatelů, zda je preferován krátkodobý, či spíše dlouhodobý pobyt. Dle expertního názoru členů pracovní skupiny jsou z hlediska poskytovatelů preferovány spíše dlouhodobé pobyty (okolo tří měsíců a více), případně nezáleží na délce pobytu, pokud je zachována kontinuita obsazování lůžek. Nejméně výhodné jsou shledány krátkodobé pobyty, řádově denní a dvoudenní (např. víkendové pobyty). Důvodem je nejen rozsáhlá administrativa týkající se přijetí uživatele, ale také není vytvořen dostatečný časový prostor pro to, aby si uživatel zvykl na nové prostředí. Zájem o odlehčovací službu také ovlivňuje sezónnost poptávky, kdy se liší zejména v období léta a zimy. Zájem o službu bývá především v období, kdy rodinní příslušníci čerpají dovolené (v letních měsících). Může se tak stát, že zájem je nárazový a v určitém období kapacita není dostatečná (zájemci jsou odmítáni) a naopak v jiném období jsou volná lůžka. Obecně lze konstatovat, že provozní doba je u tohoto druhu služby nepřetržitá, a to s ohledem na potřeby lidí, kterým je poskytována. 57

58 3.3 Pracovník v přímé péči Z dotazníků vyplývá, že pracovníkem v přímé péči je pracovník v sociálních službách, sociální pracovník, vedoucí služby, který mívá kumulovanou funkci (vedoucí služby/sociální pracovník nebo PSS do přímé péče je započítán v takovém úvazku, v jakém vykonává sociálního pracovníka nebo PSS tj. přímou péči), pedagogický pracovník, psycholog, apod. Z praxe víme, že do přímé péče vstupují také zdravotní pracovníci (střední zdravotnický personál, fyzioterapeuti, apod.), kteří v rámci dotazníků nebyli uvádění. Pracovník v přímé péči je pracovník, který se podílí ve větší míře své pracovní doby na přímé práci s uživateli. Jsou to pracovníci s uzavřenou pracovní smlouvou, ale také pracovníci na dohodu o provedení práce, nebo dohodu o pracovní činnosti. Vzhledem k tomu, že tato služba je často poskytována v místě, kde je zároveň poskytována i jiná pobytová služba, je častou praxí, že pracovníci mívají rozdělený pracovní úvazek v obou typech služeb. Tato skutečnost může být určitým rizikem nejen pro kvalitu poskytované péče, ale také s ohledem na provozní zajištění služeb. Například výše popisované nepravidelné poskytování, nevyváženost vytížení viz sdělení k provozní době. Současně má tato skutečnost přímý vliv na kvalitu poskytované péče. Jiné přístupy lze směrem k uživatelům využívat při práci s nimi v rámci dlouhodobé, pravidelné spolupráce; naopak jiný je potřebný rozsah dovedností (přístupů, způsobů práce) pokud se jedná o uživatele, které pracovník dostatečně nezná, se kterými spolupracuje krátkodobě apod. V této pobytové sociální službě pracují v ranním, odpoledním, denním nebo nočním pracovním režimu, často v nepřetržitém provozu. Pro potřeby získání údajů bylo počítáno s pracovním úvazkem 7,5 hodin/den. Minimální dosažené vzdělání pracovníka v přímé práci stanovuje každý poskytovatel, musí mít ale minimálně základní vzdělání a odpovídající kurz pracovníka v sociálních službách, dle platné legislativy. Můžeme říci, že v přímé péči je ten pracovník, který je ve službě v rámci své práce v přímém kontaktu s uživatelem pracovník sociálních služeb, sociální pracovník. Z diskuze v pracovní skupině vyplynulo, že sociální pracovník má v různých službách různě stanoveny kompetence. Poměrně častý je model, kdy v praxi sociálního pracovníka převažuje administrativní práce, tj. stará se jen o finance uživatelů, drtivou většinu svého pracovního času tráví v kanceláři, administrativa převažuje. Přestože dotazníkové šetření nebylo zaměřeno na specifikaci úkonů sociálního pracovníka, je zřejmé, že tzv. administrativní model není optimální. Různorodé jsou také přístupy k zařazení vedoucích služby. V některých zařízeních jsou zařazení jako sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách (a podílejí se na přímé péči), případně mají rozdělené úvazky, a to jako vedoucí a jako sociální pracovník, případně jako koordinátor služby. Vše také záleží na potřebách konkrétního zařízení, například na velikosti zařízení, na počtu uživatelů, na způsobu řízení služby a koordinaci práce pracovníků v sociálních službách. V menších službách se častěji objevují kumulované funkce. 58

59 K dalším pracovníkům, kteří mohou vstupovat do přímé péče, patří také další odborní pracovníci, např. speciální pedagog, vychovatel, psycholog, apod. Ve většině služeb se ale nevyskytují jako přímí zaměstnanci, jejich služby jsou zajišťovány dodavatelský nebo menšími úvazky. V přímé práci s uživateli je nutná mezioborová spolupráce pracovního týmu, která vychází z podrobných znalostí potřeb uživatelů Z další diskuze v pracovní skupině vzešly následující poznatky: Role pracovníka v přímé práci v sociálních službách nemá dostatečně ohodnocené postavení ve společnosti. Je potřeba pracovat na společenské důležitosti pracovníka v přímé práci jako odborníka, jehož nezastupitelná role je nedoceňovaná. Zároveň je nutné permanentní zvyšování odbornosti pracovníků v přímé práci tak, aby způsoby jejich práce byly v souladu s principy sociálního začleňování, individuálního přístupu k uživatelům a s principy normality a deinstitucionalizace. Poskytovatel sociálních služeb je povinen zajistit uživatelům pobytových služeb zdravotní péči, proto jsou většinou v těchto službách v přímé péči zaměstnáni také zdravotničtí pracovníci. Jedná se především o registrované zdravotní sestry, případně fyzioterapeuty, ergoterapeuty, rehabilitační pracovníky. V některých zařízeních sociálních služeb tuto zdravotní péči sociální služba zajišťuje prostřednictvím zdravotního zařízení nebo dodavatelsky. Zdravotní péče a úkony by měly být pokryty z úhrad zdravotních pojišťoven, realita je však převážně jiná a tento schodek ve financování jde ve většině zařízení na vrub jejich nákladů. Z diskuze v pracovní skupině a z poznatků z praxe poskytovatelů vyplývá, že se nedaří dostatečné ekonomické pokrytí zdravotnických úkonů ze strany zdravotních pojišťoven. Z některých dílčích zjištění 8 dále vyplývá, že konkrétní role zdravotnických pracovníků, jejich spolupráce s pracovníky v přímé péči a skutečná míra zapojení do naplňování cílů organizace je různá. Mnohdy se jedná o samostatný segment v rámci sociální služby, bez přímé návaznosti na realizaci cílů zařízení, včetně konkrétních cílů jednotlivých uživatelů. Východiskem je, aby pracovník v přímé práci pracoval přímo s uživateli co nejvíce individuálně a na základě jeho zjištěných potřeb. Pracovníkem v přímé práci je ten, který z podstaty své pracovní náplně prokazatelně pracuje přímo s uživateli služeb minimálně polovinou své pracovní doby stanovené pracovní smlouvou nebo dohodou. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům zaměřit se důsledně v rámci praxe poskytované sociální pobytové odlehčovací služby na to, aby obsah vykonávané práce sociálního pracovníka byl co nejvíce zaměřen na jeho roli v souladu s platnou legislativou. Tzn., že jeho práce je zaměřena na konkrétní podporu pracovníkům v přímé péči činnost metodickou, analytickou, odborně zaměřenou na identifikaci a vyhodnocování potřeb jednotlivých uživatelů a následný proces plánování služeb. 8 Proces Sebehodnocení v příspěvkových organizacích kraje, realizace aktivit v rámci IP projektu MSK Podpora procesu plánování v obcích MSK II. vzdělávání poskytovatelů zaměřené na spolupracující týmy 59

60 Doporučujeme poskytovatelům zaměřit se na zajištění funkční spolupráce všech členů týmu, kteří spolupracují na naplňování každodenních, konkrétních potřeb jednotlivých uživatelů. Nedílnou součástí těchto týmu je také ZDRAVOTNICKÝ PERSONÁL. Poskytovatelům, kteří realizují souběh více služeb doporučujeme, aby se při personálním obsazování těchto služeb pamatovalo na obě služby, aby měli dělené úvazky především lidé, kteří jsou profesně zdatní a je předpoklad, že zvládnou oba přístupy (obou služeb). Doporučujeme poskytovatelům podporovat a posílit roli klíčového pracovníka, a to především ve vztahu k potřebám uživatele. 60

61 3.4 Počet uživatelů podle místa bydliště Mapy místa bydliště uživatelů Bílovec 14 Bílovec 14 Bohumín 10 Bohumín 17 Bruntál 3 Bruntál 3 Český Těšín 7 Český Těšín 14 Frenštát pod Radhoštěm 10 Frenštát pod Radhoštěm 7 Frýdek-Místek 179 Frýdek-Místek 181 Frýdlant nad Ostravicí 38 Frýdlant nad Ostravicí 24 Havířov 191 Havířov 166 Hlučín 20 Hlučín 20 Jablunkov 5 Jablunkov 10 Karviná 37 Karviná 39 Kopřivnice 48 Kopřivnice 52 Kravaře 2 Kravaře 0 Krnov 1 Krnov 3 Nový Jičín 10 Nový Jičín 12 Odry 8 Odry 4 Opava 28 Opava 31 Orlová 16 Orlová 15 Ostrava 520 Ostrava 518 Rýmařov 0 Rýmařov 0 Třinec 27 Třinec 36 Vítkov 1 Vítkov 0 ostatní kraje 21 ostatní kraje 21 NEZAŘADITELNÉ: NEZAŘADITELNÉ: Staré Město (ORP Frýdek-Místek, Bruntál) 5 Staré Město (ORP Frýdek-Místek, Bruntál) 3 Petřvald (ORP Kopřivnice, Orlová) 1 x CELKEM 1202 CELKEM

62 Graf znázorňující počet uživatelů podle místa bydliště Trvalé bydliště Počet Procenta Trvalé bydliště Počet Procenta Ostrava ,3% Ostrava ,4% Havířov ,5% Havířov ,0% Frýdek-Místek 105 8,7% Frýdek-Místek 92 7,7% Karviná 37 3,1% Karviná 39 3,3% Kopřivnice 37 3,1% Kopřivnice 35 2,9% Opava 23 1,9% Třinec 26 2,2% ostatní ,4% ostatní ,4% Celkem % Celkem % pozn. viz výše podrobnější tabulka 62

63 Ostrava 99 Ostrava 99 Ostrava-Bartovice 1 Ostrava-Bartovice 1 Ostrava-Bartovice a Radvanice 2 Ostrava-Bartovice a Radvanice 2 Ostrava-Hrabová 2 Ostrava-Hrabová 3 Ostrava-Hrabůvka 44 Ostrava-Hrabůvka 38 Ostrava-Jih 71 Ostrava-Jih 73 Ostrava-Krásné Pole 24 Ostrava-Krásné Pole 22 Ostrava-Mariánské Hory 6 Ostrava-Kunčičky 1 Ostrava-Michálkovice 3 Ostrava-Mariánské Hory 10 Ostrava-Moravská Ostrava Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz Ostrava-Petřkovice Ostrava-Polanka nad Odrou OSTRAVA 9 Ostrava-Michálkovice 1 25 Ostrava-Moravská Ostrava 8 1 OSTRAVA Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz 6 Ostrava-Petřkovice 1 Ostrava-Poruba 98 Ostrava-Polanka nad Odrou 1 Ostrava-Radvanice 1 Ostrava-Poruba 88 Ostrava-Slezská Ostrava 29 Ostrava-Radvanice 2 Ostrava-Třebovice 1 Ostrava-Slezská Ostrava 39 Ostrava-Vítkovice 22 Ostrava-Stará Bělá 1 Ostrava-Výškovice 32 Ostrava-Svinov 1 Ostrava-Zábřeh 33 Ostrava-Třebovice 1 CELKEM 509 Ostrava-Vítkovice 20 Ostrava-Vřesina 1 Ostrava-Výškovice 34 Ostrava-Zábřeh 35 CELKEM * V případě, že služba uvedla "Ostrava" nebo "SMO", byly tyto položky sloučeny. Pokud služba uvedla konkrétní městský obvod (část), jsou tyto údaje zpracovány samostatně. Vzhledem k tomu, že se jedná o sociální službu, kde ve většině případů přicházejí uživatelé jen na přechodnou dobu, a to z místa svého bydliště, je patrný rozptyl trvalého bydliště v celém regionu. Nejvíce uživatelů v odlehčovacích službách bylo s trvalým bydlištěm v Ostravě. V roce 2012 se jedná o 42,3 % a v roce 2013 o 42,4 %. Oba roky jsou tedy téměř shodné. Na druhém místě je pak v roce 2012 s 27,4 % a v roce 2013 s 29,4% uveden údaj ostatní, z čehož vyplývá, že uživatelé využívající odlehčovací službu přichází z různých měst a obcí z celého regionu. Samostatně jsou pak ještě uvedeny města Havířov (13,5% a 12%), Frýdek-Místek (8,7% a 7,7%) a dále pak Karviná, Kopřivnice, Opava a v roce 2013 ještě město Třinec. 63

64 Z diskuse v pracovní skupině vyplývá, že jako optimální se jeví pobytové odlehčovací služby poskytovat v blízkosti bydliště uživatele, aby byl v co největší míře umožněn kontakt s rodinou a blízkými i v průběhu poskytování této služby. 64

65 3.5 Zájemci o službu Graf znázorňující počet neuspokojených zájemců o službu včetně důvodů Důvody odmítnutí zájemců o službu: Absolutní četnost % Absolutní četnost % A Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá ,3% ,2% B Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. 5 1,6% 10 2,4% C Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá ,5% ,0% Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální D 5 1,6% 6 1,4% služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto E 0 0% 0 0% žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy % % Nejčastějšími důvody pro neuspokojení žádostí o sociální službu jsou nedostatečná kapacita služby a požadavky žadatele na služby, které poskytovatel nenabízí. Okrajově jsou zastoupeny další důvody (viz. graf). Údaje za oba roky 2012 a 2013 jsou srovnatelné. Většina poskytovatelů poskytuje také další služby, které jsou s odlehčovací službou propojeny a pobytové odlehčovací služby mají většinou malou kapacitu. Výsledek může být dán tím, že nejvíce neuspokojených žadatelů mají služby s velmi nízkou kapacitou (například kapacita 1-2 lůžka). Předpokládáme, že počet neuspokojených zájemců také ovlivňuje sezónnost poptávky. Výsledky mohou být také zkresleny některými nevěrohodnými údaji nebo nevyplněním této části dotazníku u některých poskytovatelů. Jejich nevyplnění může taky znamenat, že poskytovatelé neměli ve sledovaném období neuspokojené žadatele. Zkreslení může potvrzovat ještě výrazněji nejčastější důvod neuspokojení žadatelů nedostatečná kapacita. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že nejvíce jsou zájemci odmítání z důvodu nedostatečné kapacity jedná se o výrazně vyšší procentní podíl, než jsou ostatní důvody odmítání zájemců. Pracovní skupina však diskutovala také možnost, že je potřeba brát v úvahu, že neuspokojený zájemce může být evidován v jednom zařízení jako neuspokojený zájemce o službu, v dalším však může být do služby přijat. Zájemci o službu často podávají žádostí ve více službách současně. 65

66 Z dalších zdrojů 9 následně vyplývá, že jsou odmítáni zájemci o službu, kteří tzv. nespadají do vymezeného okruhu osob, který si poskytovatel stanovil. Jen v ojedinělých případech se pak stává, že poskytovatel poskytne službu i osobě z jiné cílové skupiny a na základě toho se snaží změnit způsoby práce i kompetence zaměstnanců. Děje se tak jen v dílčích případech; někdy na základě pokynů zřizovatele, či z jiných důvodů. Jako náročné jsou často diskutovány cílové skupiny osob s poruchami autistického spektra, osoby, které mají duální postižení (mentální postižení s psychiatrickou diagnózou), osoby s tzv. problémovým chováním či závislostmi ad. Z praxe vychází, že někteří žadatelé podávají žádost o sociální službu přímo bez prvotního neformálního kontaktu se službou. Následně může dojít k nevyhovění žádosti z výše uvedených důvodů. Eventuální žadatel, který dříve kontaktuje neformálně přímo sociální službu, nakonec žádost nemusí podat na základě podání prvních zpřesňujících informací od sociálního pracovníka v rámci poradenství například o jiných variantách řešení nepříznivé sociální situace. V takovém případě se neeviduje odmítnutý žadatel. Ideálně by měl zájemce vědět o všech dalších možnostech a měl by mít k dispozici informace o službách či jiných neformálních zdrojích, které jsou schopny podpořit jej při řešení jeho nepříznivé sociální situace, než žádost skutečně podá. Informovanost o možnostech odlehčovacích služeb a jejich dostupnost může být významným prostředkem pro podporu pečujících osob. Služby pak mohou účinně předcházet tomu, aby člověk, který potřebuje podporu, pomoc a péči, musel opustit své přirozené prostředí. Doporučení: Doporučujeme zadavatelům sociálních služeb sledovat kapacity odlehčovacích pobytových sociálních služeb na svém území a vyhodnocovat jejich vytížení, případně potřebnost navýšení kapacit. Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům dostatečně informovat laickou i odbornou veřejnost (zdravotnická zařízení ad.)o možnostech odlehčovacích služeb. 9 Například žádosti o přijetí uživatelů s poruchami autistického spektra, nebo uživatelů s hluchoslepotou zkušenosti z p. o. zřizovaných krajem 66

67 3.6 Mapa poskytovatelů 2012 Území poskytování služeb Počet Bohumín 1 Český Těšín 1 Frýdek-Místek 8 Hrabyně 1 Kopřivnice 1 Orlová-Lutyně 1 Ostrava 7 Třinec 1 Celkem Území poskytování služeb Počet Bohumín 1 Český Těšín 1 Frýdek-Místek 9 Hrabyně 1 Kopřivnice 1 Orlová-Lutyně 1 Ostrava 7 Třinec 1 Celkem 22 67

68 Místa poskytovatelů odlehčovací služby nejsou rovnoměrně rozložená. Z grafu můžeme vyčíst, že nejvíce poskytovatelů se ve sledovaných létech 2012 a 2013 vyskytuje ve Frýdku-Místku a následně ve městě Ostravě. Zatímco v okolí Bruntálu, Rýmařova, Krnova, či Albrechtic tyto služby zatím zcela schází. (Pozn. Aktuální registr sociálních služeb k v Moravskoslezském kraji má již 25 odlehčovacích registrovaných služeb. Jedná se, mimo jiné, také o nově vzniklé služby ve městě Opava, Bruntál a Hlučín, kde ve sledovaných létech tyto služby zcela scházely.) Většina těchto služeb (tj. 10 dotázaných služeb) má jen malou okamžitou kapacitu v rozmezí 1 až 6 míst a ostatní dotázané služby (tj. 6 služeb) má vyšší okamžitou kapacitu (nejčastěji míst, velká kapacita 36 míst je jen v jedné službě - Hospic sv. Lukáše, Charita OV). Ve většině se jedná o služby, které jsou poskytovány společně s jiným druhem služby. V neobsazených lokalitách by jistě byla služba využita, lidé zde zřejmě řeší svou nepříznivou situaci jiným způsobem (např. jinou službou) nebo využívají odlehčovací službu ve větší vzdálenosti od svého bydliště, možná i v sousedním kraji, což není ideální. V roce 2012 je počet odlehčovacích pobytových služeb 21 a v roce následujícím je nárůst o jednoho poskytovatele tj. celkem 22 pobytových odlehčovacích služeb. Doporučení: Doporučujeme zadavatelům sociálních služeb v okolí Bruntálu, Rýmařova, Krnova, Albrechtic v rámci zjišťování potřeb na svém území zjistit, zda existuje reálná potřebnost dalších odlehčovacích pobytových sociálních služeb, případně, zda jejich obyvatelé využívají tyto služby v jiných obcích. 68

69 3.7 Odkud uživatelé přicházejí Graf znázorňující odkud uživatelé přicházejí 69

70 2012 Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 3,2% B.1 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby 0,2% B.2 Pečovatelská služba 5,5% C. Z domácnosti (rodiny) 66,6% D. 1 Ze zdravotních služeb 10,8% D. 2 Léčebna dlouhodobě nemocných 13,7% E. Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) 0% F. Jiné 0% CELKEM Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 2,2% B.1 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby 0,3% B.2 Pečovatelská služba 3,3% C. Z domácnosti (rodiny) 65,6% D. 1 Ze zdravotních služeb 10,2% D. 2 Léčebna dlouhodobě nemocných 18,4% E. Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) 0% F. Jiné 0% CELKEM 2013 Poskytovatelé uvádí, že v převážné většině přicházejí zájemci o službu z domácnosti, kde o něj pečují členové rodiny nebo osoby blízké, což také vyplývá z charakteru odlehčovací služby. Na druhém místě přichází uživatelé z léčebny dlouhodobě nemocných, případně ze zdravotních služeb pravděpodobně se jedná o uživatele, kteří nemají kam jít a v odlehčovací službě často čekají na možnost využít jiný druh sociální služby (domov pro osoby se zdravotním postižením, domov pro seniory, apod.). 100% 100% Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům, aby se v poskytování sociální služby držely svého charakteru, tedy odlehčit pečující osobě a uživateli s tím, že pobyt je sjednáván na nejkratší možnou dobu, aby vazby a způsob života uživatele byl co nejméně přetrhán. Poskytování služeb na déle než 1 měsíc, by mělo být sjednáno jen ve výjimečných případech (např. delší pobyt pečující osoby v nemocnici, apod.). 70

71 3.8 Kam uživatelé odcházejí Graf znázorňující, kam uživatelé docházejí 71

72 2012 Pořadí Kam uživatelé odešli Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 4,3% B. 1 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby (rozepsat konkrétně, který druh sociální služby) 15,0% B. 2 Chráněné bydlení 0% C. Do domácnosti (rodiny) 59,1% D. 1 Do zdravotních služeb 6,4% D. 2 Psychiatrická léčebna 1,2% E. Do školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) 0% F. Úmrtí 7,8% G. Ulice 0% H. Jiné 6,2% CELKEM 100% KATEGORIZACE odpovědi "Jiné" 2012 Odpovědi Četnost odpovědí DZR 1 sociální lůžka 1 nikam 1 U možnosti "JINÉ" uvedly procentuální podíl 3 služby. Všechny tuto položku konkretizovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila Pořadí Kam uživatelé odešli Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 4,7% B. 1 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby (rozepsat konkrétně, který druh sociální služby) 15,4% B. 2 Chráněné bydlení 0% C. Do domácnosti (rodiny) 60,0% D. 1 Do zdravotních služeb 4,8% D. 2 Psychiatrická léčebna 0,9% E. Do školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) 0% F. Úmrtí 8,0% G. Ulice 0% H. Jiné 6,1% CELKEM 100% KATEGORIZACE odpovědi "Jiné" 2013 Odpovědi Četnost odpovědí DZR 1 sociální lůžka 1 nikam 1 U možnosti "JINÉ" uvedly procentuální podíl 3 služby. Všechny tuto položku konkretizovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila. 72

73 Vzhledem k tomu, že odlehčovací služba poskytuje především podporu, možnosti odpočinku a regeneraci sil pečujícím osobám, uživatelé využívají tuto službu na omezenou dobu a vracejí se zpět do domácího prostředí, což nám zobrazují údaje z dotazníků. Jedná se o 60% těchto uživatelů a odpovídá to charakteru této služby. Tato služba je však také využívána osobami, které čekají na možnost využití jiného sociálního zařízení (nemohou například pro svůj nepříznivý zdravotní stav nebo pro nepříznivou situaci pečujícího zůstat dále ve své domácnosti, či domácnosti pečovatele). Tyto osoby následně odcházejí do jiných druhů sociální služeb (15,4%), v případě zhoršení zdravotního stavu také do zdravotních služeb, bohužel také dochází k úmrtí uživatele (8%). Výsledky tedy mohou ukazovat, že úkolem této služby je zabezpečení nezbytné podpory a navrácení uživatelů do jejich přirozeného prostředí. Pro některé uživatele je však tato služba jen přechodnou variantou a následně přechází do jiných sociálních služeb, které odpovídají jejich potřebám. Doporučení: Proto je nutné mapovat potřeby konkrétních uživatelů a hledat vhodné typy služeb. Toto je také jeden z úkolů zadavatele sociálních služeb kvalitní mapování potřeb a získávání zdrojů. Doporučením pro poskytovatele je, aby se odlehčovací služby držely svého charakteru, tedy odlehčit osobě a uživateli s tím, že pobyt je sjednáván na nejkratší možnou dobu, aby vazby a způsob života byl co nejméně přetrhán. Poskytování služeb na déle než 1 měsíc, by mělo být sjednáno jen ve výjimečných případech (např. delší pobyt pečující osoby v nemocnici, apod.). 73

74 3.9 Potřeby uživatelů Cílem tohoto typu služby je především poskytnutí krátkodobého pobytu osobám se sníženou soběstačností. Jedná se o krátkodobou péči po dobu, kdy se o zájemce nemůže postarat jeho rodina, jeho blízcí, ať už z důvodu zdravotního nebo z důvodu odpočinku, či realizace vlastních potřeb. Specifikace potřeb: Které oblasti potřeb uživatelů služba řeší (Výsledná kompetence jako vodítko ve všech oblastech potřeb) specifikace potřeb Denní hygiena - potřeba mít čisté prádlo, v pořádku chrup (čistění zubů, ošetření zubů, péče o protézu), být učesaný, umytý (mytí rukou, obličeje) Osobní hygiena Osoba pečuje o svou hygienu podle svých zvyklostí a potřeb, včetně používání (využívání) příslušných pomůcek a prostředků Pravidelná hygiena - celková koupel- sprcha, vana, mytí vlasů, těla, utření se po koupeli (nastavení teploty vody, dávkování hygienických přípravků, samotná očista, osušení těla, základní úklid po koupeli, apod.) mít ošetřené tělo (péče o tělo) mazání upravené nehty, holení, střihání vlasů ostatní běžná ošetřovatelská péče (potřeba jednoduchého ošetření oči, uší, vyčištění dutin ) potřeba mít ošetřeny proleženiny a drobná zranění (zdravotní péče) převazy, kožní ošetření, zajištění vyšetření u lékařů Výkon fyziologické potřeby - potřeba použití WC (doprovod, posazení na WC, svlékání, oblékání, výměna inkontinenčních pomůcek, ošetření kůže kolem genitálií, použití hygienických pomůcek, podpora v době menstruace), mít čisté pleny, potřeba výměny hyg. vložek regulace vyprazdňování Zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Osoba o sebe pečuje podle svých schopností a potřeb potřeba být vhodně oblečen (móda, kulturní zvyky, podle teploty nebo počasí, správná velikost oblečení, v čem se cítí dobře, čistota oděvu, potřeba roztřídit špinavé prádlo) potřeba se obléknout a svléknout (rozeznání částí oblečení, vrstvení oblečení, uložit si oblečení - mít kam si ho uložit mít své místo, potřeba intimity při převlékání) potřeba se obout nebo vyzout (vhodná obuv, místo k uložení obuvi) Samostatný pohyb Osoba se orientuje v prostoru kolem sebe, je v optimální poloze s ohledem na své potřeby a potřeba se svobodně pohybovat - zajít si kdy chci a kam chci (tj. mít vytvořené podmínky svoboda pohybu - klíč, zvonek, prostor bez bariér, možnost doprovodu, vědět co dělat při krizové situaci- ztráta klíče, uživatel se zraní, 74

75 zdravotní stav ztratí, apod.) pohybovat se v prostředí služby a mimo službu (kdykoliv zajít na svůj pokoj, na toaletu, či do koupelny a jiných prostor ve službě) chůze po rovině, po schodech, zvládat nerovný terén potřeba vstát (lehnout si) z lůžka, sednout (sesednout) si na vozík potřeba použít hůlky, chodítko, madla, vozík (využití kompenzačních pomůcek) polohování potřeba nemít žízeň a hlad (s ohledem na způsob přijímání potravy a tekutin) možnost výběru jídla dodržování pitného režimu, mít volný přístup k nápojům, možnost uvařit si oblíbený nápoj (káva, čaj) Stravování Osoba se stravuje podle svých zvyklostí a potřeb, má zajištěnou stravu, má znalost významu pitného režimu, pozná pocit žízně Kultura stolování vhodné prostředí pro stolování, prostření stolu, následné uklízení po stolování potřeba podpory při stolování krájení, mazání, nabírání potravy, přinesení jídla, servírování, používání lžíce a příboru, porcování na talíři, potřeba podpory při podávání jídla Potřeba přípravy jídla moci si uvařit (nákup, výběr zboží, zpracovat potraviny- očistit, nakrájet, oloupat, příprava nádobí, používání spotřebičů, znát postup, varná konvice, mikrovlnka, mít si kam jídlo uložit, apod.) Komunikace Osoba je v kontaktu se společenským prostředím, dokáže vyjádřit své potřeby a pocity, má schopnost porozumění obsahu sdělení, pochopení ostatních, okolí, adekvátní reakce na sdělení. mít možnost s kým mluvit, o čem mluvit možnost alternativního způsobu komunikace - přístup k pomůckám, potřeba podpory při využívání této alternativy Potřeba porozumění druhým schopnost vlastního vyjádření potřeba přiměřeného prostoru pro komunikaci, respektu k uživateli, sdělení svých potřeb, připomínek, přání, stížností Potřeba mít kontakt se světem - využívání komunikačních prostředků (např. internet, telefon, apod.) Zajištění a kontakt se společenským prostředím Osoba má schopnost navázat vztahy s jinými osobami, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí Maximální zapojení do společnosti Potřeba kontaktů s vrstevníky a navazování vztahů (společné akce a aktivity s přáteli, kontakty s příbuznými, pomoc při korespondenci, komunikaci s rodinou, kontakty s pracovníky služby, s dobrovolníky, apod.) Potřeba běžných společenských kontaktů (účast na společenských akcích, zájmové aktivity kulturní, sportovní) potřeba realizace duchovních potřeb (např. návštěvy knihovny, kostela, muzeí, aj.) Orientace v prostoru a čase 75

76 orientace v blízkém okolí bydliště, orientace ve vzdálenějších místech, schopnost orientovat se v používání dopravních prostředků, absolvování určité trasy, orientace ve dnech, týdnech, apod. Potřeba využívat běžně dostupných veřejných služeb (lékaři, pošta, nákupy, kavárny, restaurace, jízdy veřejnou dopravou) -Potřeba udržování kontaktu s pečujícími osobami Potřeba něco dokázat, prosadit se Potřeba citové jistoty Seberealizace Osoba se realizuje ve smysluplné činnosti, tráví čas podle svých potřeb, podílí se na vytváření svých plánu týkající se jeho osoby Potřeba vytvořených podmínek pro naplňování potřeb užitečnosti Potřeba moci dělat to, co mě baví, zajímá Potřeba realizace svých přání Potřeba pracovního uplatnění - potřeba celoživotního vzdělávání (potřeba objevovat, učit se, rozvíjet se) Potřeba naplnění volného času, smysluplná činnost Potřeba zachování obvyklého denního režimu Možnost čerpat zdravotní péči (zajištění lékaře, SZP) potřeba vyjádřit a popsat zdravotní problémy Péče o zdraví Osoba ví, jak pečovat o své zdraví a bezpečí, uvědomuje si důsledky nezdravého životního stylu a závislosti (rizika spojená s rizikovým způsobem života) Dodržuje léčebný režim Potřeba důstojnosti osoby ze strany pracovníků zdravotnického zařízení (uživatel má zodpovědnost za sebe komunikace s uživatelem, ne s doprovodem, stejné jednání s uživatelem jako s jiným pacientem) Potřeba znát důsledky rizikového způsobu života pro zdraví (mít informace jak předcházet onemocnění, jaké jsou příznaky, možností přenosu) Dostupnost léků, moci si je připravit a užít, podpora při užívání léků Potřeba znát důsledky nedodržování pokynů ošetřujícího lékaře Potřeba znát důsledky nedodržování diety Potřeba rehabilitovat, potřeba vhodné další terapie, využívání specifických pomůcek a technik Potřeba mít dostupnou službu odborných lékařů, poučeného psychologa, poučeného sexuologa Bezpečí (rizika) Osoba rozpozná nepatřičné, nebezpečné, ohrožující Potřeba vědět, co je ohrožující, vědět jak na to reagovat, potřeba dostupnosti správné a včasné rady, pomoci a podpory při řešení situace např. potřeba zvládat běžná rizika v domácnosti, bezpečný pohyb v domácnosti, bezpečná manipulace a ovládání elektrospotřebičů, potřeba být obeznámen s rizikovými situacemi v domácnosti 76

77 (vpuštění cizí osoby, apod.) potřeba znalosti prevence (ochrana sebe sama), potřeba znalosti rizikového chování (agrese, sebepoškozování, zneužívání návykových látek) potřeba chovat se a cítit se bezpečně v kontaktu s jinými lidmi, v cizím prostředí potřeba minimalizace rizika nepatřičného a ohrožujícího jednání s přihlédnutím na právo na přiměřené riziko potřeba popsat své obavy a nejistoty potřeba umět si říci o pomoc Potřeba mít podporu při uplatňování práv a zájmů Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů Osoba ví, jak uplatňovat svá práva, vyjádřit a obhájit svůj názor, jak předejít riziku zneužití Schopnost při obstarávání osobních záležitostí Osoba ví, jak uplatňovat svá práva, řešit včas svou situaci, své osobní záležitosti, předcházet nepříznivé sociální situaci Potřeba vyjádřit svůj názor, své přání, či požadavky potřeba podpory samostatného rozhodování potřeba respektu ke své osobě a vůči druhým Potřeba podpory při osobní či písemné komunikace s úřady Potřeba uživatele, aby opatrovník jednal v zájmu uživatele (nezasahuje do práv uživatele, jedná v jeho zájmu?) přezkoumání rozsahu svéprávnosti Potřeba co největší nezávislosti (např. nebýt závislý na sociálních dávkách, nebýt závislý na sociální službě, apod.) potřeba znát a mít možnost využívat práva k zabezpečení důstojného života (sociální zabezpečení, dávky, pomůcky, bydlení, apod.) Podpora osobních kompetencí - potřeba přijetí a uplatnění sociální a společenské role ve společnosti, v komunitě kompetence v pracovní činnosti kompetence občanské společenské normy, práva, zodpovědnost, apod. Zajištění platných osobních dokladů potřeba mít platné doklady Uplatňování politických práv (např. potřeba zapojit se do voleb) Potřeba rozhodování při hospodaření s vlastními financemi (i s podporou) Potřeba využití běžně dostupných služeb v komunitě kultura, volný čas, pracovní uplatnění, evidence na ÚP, rekvalifikace, vzdělávání, návazné služby... Potřeba úcty, respektu (bez nálepky ) Bydlení Potřeba orientace a pohybu bez bariér Potřeba mít dostatečnou podporu 77

78 Osoba má stabilní bydlení, má svůj prostor zařízený podle svých představ, kde je respektováno jeho soukromí, kde může být sám nebo žít s blízkou osobou. v bydlení dle individuálních potřeb: - zajištění chodu v domácnosti (potřeba umět zacházet s předměty denní potřeby, ovládání domácích spotřebičů, obsluha topení, regulace ) - běžné nákupy, schopnost nakládat s penězi Přizpůsobení bydlení a chodu domácnosti specifickým potřebám Potřeba přizpůsobení bydlení představám uživatele Potřeba vrátit se domů Poskytovatelé odlehčovací služby předávali dotazníkovým šetřením rozsah potřeb uživatelů, které řeší. Souhrnná tabulka potřeb uživatelů řazena sestupně: Oblasti potřeb uživatelů Podíl procent % Podíl procent % Osobní hygiena 18,1% 17,8% Stravování 14,7% 15,3% Zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu 10% 9,8% Bydlení 8,9% 8,1% Zajištění a kontakt se společenským prostředím 7,6% 8% Samostatný pohyb 7,2% 7,1% Komunikace 6,5% 6,9% Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů 7% 6,3% Seberealizace 5,5% 5,5% Péče o zdraví 4,8% 5,4% Schopnost při obstarávání osobních záležitostí 5,8% 5,5% Bezpečí (rizika) 4% 4,5% CELKEM 100% 100% Předpokladem správnosti údajů této tabulky bylo řešení skutečných potřeb uživatelů, ne činností, které pro ně služba opravdu vykoná. Mnohdy poskytovatelé poskytují podporu i tam, kde to není nutné, nedokážou tedy reagovat na potřeby uživatelů, které se mohou měnit. Služba pak neřeší nebo řeší nedostatečně nepříznivou situaci člověka, který jí využívá. Z uvedených údajů vyjádřených procenty lze konstatovat, že služby reagují především na základní potřeby, jako je zajištění osobní hygieny, stravy a běžných úkonů o vlastní osobu. 78

79 Zkreslit data však mohou rozdílné způsoby vyplnění a pochopení této části dotazníku. Dá se však konstatovat, že až na výjimky jsou ve většině služeb procenta jednotlivých potřeb celkem rovnoměrně rozvržená. V jednom ze zařízení reagují jen na určité potřeby (osobní hygiena, zajištění a kontakt se společenským prostředím, uplatňování práv, obstarávání osobních záležitosti, bydlení), v dalších oblastech jsou uvedená nulová procenta, což jistě není pravděpodobné, že by se u uživatelů tyto potřeby nevyskytovaly, nicméně služba na ně zřejmě vůbec nereaguje, nebo si neuvědomuje, že by reagovat měla. Porovnáme-li v této službě vykonávané úkony, tak tam již jsou procenta rozděleny rovnoměrněji. Dá se předpokládat, že cílovou skupinou odlehčovacích služeb jsou osoby s vysokou mírou podpory a jejich potřeby bývají rozloženy do všech oblastí života. Lidé v této službě potřebují podporu velmi širokou. S ohledem na krátkodobé (přechodné) pobyty je náročnější proces týkající se zjišťování potřeb uživatele a nastavování individuální podpory. Předpokladem pro správné poskytování služby je individuální práce s uživatelem, permanentní zjišťování jeho potřeb a nastavení správné podpory. Smyslem odlehčovací pobytové služby je poskytnout podporu nejen uživateli služby, ale také pečující osobě, která se může spolehnout, že ji bude umožněn odpočinek od náročné péče nebo ji bude poskytnuta pomoc v situacích, kdy není schopna (na přechodnou dobu) ze závažných důvodů sama tuto péči osobě blízké zajistit. Doporučení: Předpokladem kvality je pružnost služby, která svou nabídkou dokáže reagovat na rozdílné potřeby uživatelů, ale také pečujících osob, které jsou také významným činitelem při realizaci a poptávce po této službě. Doporučujeme poskytovatelům mít sebevědomí, odmítat a nesuplovat to, co mohou uživatelé či jejich rodiny zajistit samy. Doporučujeme poskytovatelům stanovit jaká je maximální doba ( nezbytně dlouhá doba poskytování sociální služby ), po kterou je možné poskytovat tuto odlehčovací službu a jen v odůvodněných případech tuto dobu prodloužit. 79

80 3.10 Činnosti a úkony služby odlehčovací služby pobytová forma V odlehčovací sociální službě je poskytována podpora osobám, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci a potřebují dočasnou pomoc a podporu druhé osoby. Základní činnosti služby jsou dány zákonem a jejich rozsah poskytování by měl vyplývat z potřeb každého uživatele. Níže je uvedena podrobnější specifikace činností a následně jsou činnosti služby znázorněny v procentech, a to sestupně v souhrnné tabulce. Specifikace činností Základní činnosti 10 Úkony 11 / specifikace úkonu Pomoc a podpora při podávání jídla a pití - pomoc nebo podpora s přípravou jídla (nakrájení, mix, nalévání pití apod.) - zajištění nebo podpora člověka v krmení Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu Pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek Pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík Pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru Pomoc při úkonech osobní hygieny Pomoc při základní péči o - pomoc nebo podpora s volbou vhodného oblečení (např. dle počasí či příležitosti, správné vrstvení apod.) - pomoc nebo podpora s oblékáním a svlékáním jednotlivých částí oblečení - pomoc nebo podpora s obouváním a zouváním bot, ortopedické obuvi apod. - např. s využitím vhodných pomůcek - pomoc nebo podpora při osvojení orientace a samostatného pohybu, vytváření podmínek pro orientaci - zajištění doprovodu při pohybu ve vnitřním a venkovním prostoru - pomoc nebo podpora s hygienou během dne (mytí obličeje, rukou, čištění zubů, holení, smrkání, péče o zubní náhradu apod.) - používání pomůcek, prostředků - pomoc nebo podpora při mytí 10 dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 11 dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách 80

81 vlasy a nehty vlasů, česání a úpravě vlasů - podpora při návštěvách kadeřnictví - pomoc nebo podpora při stříhání nehtů na nohou a rukou, podpora při návštěvách pedikúry Pomoc při použití WC - pomoc nebo podpora ve využití toalety, toaletního křesla, očista po použití WC - manipulace s inkontinenčními pomůckami, dámskými vložkami, PEG apod. Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy Poskytnutí ubytování, jde-li o pobytovou formu služby Zajištění stravy přiměřené době poskytování služby a odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování Pomoc při přípravě stravy přiměřené době poskytování služby Ubytování Úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a - zajištění podpory člověku při objednání, zakoupení či výrobě stravy - zajištění podpory při nákupu potravin, plánování jídelníčku - zajištění celodenní stravy (přiměřeně době poskytování služby) externí firmou nebo svépomocí na základě potřeb člověka (vlastní zaměstnanci) - zajištění stravy na základě potřeb člověka (dietní stravování, podpora nutričního terapeuta, racionální výživa, mixovaná strava apod.) - zajištění nebo podpora člověka v pitném režimu - ubytování v 1-2 lůžkových pokojích - ubytování ve vícelůžkových pokojích -poskytnutí základního vybavení pokoje (např. postel, příp. polohovací, noční stolek, skříň, uzamykatelná) - poskytnutí možnosti vlastního (menšího) vybavení - poskytnutí možnosti člověku sám si uklidit, vyprat vyžehlit, případně 81

82 ošacení, žehlení s podporou Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Sociálně terapeutické činnosti Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Doprovázení do školy, školského zařízení, k lékaři, do zaměstnání, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci, instituce poskytující veřejné služby a jiné navazující sociální služby a doprovázení zpět Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících začleňování osob Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů Pomoc při vyřizování běžných - zajištění praní, žehlení, úklidu externí firmou nebo svépomocí (vlastní zaměstnanci) - zajištění drobných oprav osobního prádla a ošacení - podpora při doprovodu do školského zařízení, k lékaři, na jiné instituce - podpora při využívání sportovišť, různých služeb (pošta, úřady, kadeřník, pedikúra, apod.), - návštěvy a orientace v obchodech, vč. výběru a placení zboží - podpora člověka v pravidelném kontaktu s rodinnými příslušníky, přáteli, sousedy, dobrovolníky apod. - zajišťování návazných služeb - nenahrazovaní veřejně dostupných služeb v rámci vlastní sociální služby - podpora při setkávání člověka s novými lidmi - podpora člověka při osvojování si společenských norem - podpora člověka při vyřizování na úřadech, zajištění dokladů, sociálních výhod - podpora při hospodaření s financemi (podpora s nakládáním s financemi člověka atd.) - podpora člověka při střetu zájmů (např. s opatrovníkem) a při jiném ohrožení práv - podpora při jednání s úřady, se zajišťováním běžných záležitostí 82

83 záležitostí Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Fakultativní služby * Další specifické činnosti a úkony** Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností Podpora při zajištění chodu domácnosti - individuální činnosti při aktivaci jemné a hrubé motoriky - podpora při zajišťování činností dle potřeb a možností člověka vaření, praní, nákupy apod., Poskytovatelé odlehčovací služby předávali dotazníkovým šetřením rozsah činností služby, které poskytují. Souhrnná tabulka činností služby, seřazená sestupně: Základní činnosti Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu Úkony Pomoc při úkonech osobní hygieny Pomoc při základní péči o vlasy a nehty Pomoc při použití WC Podíl % Podíl % 24% 23% Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy Pomoc a podpora při podávání jídla a pití 15% 15% Pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek Pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík 18% 18% Pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru Zajištění stravy přiměřené době poskytování služby a odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování 15% 14% Pomoc při přípravě stravy přiměřené době poskytování služby Poskytnutí ubytování, jde-li o pobytovou formu služby Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Ubytování Úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností 10% 10% 6% 6% 83

84 Sociálně terapeutické činnosti Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Podpora při zajištění chodu domácnosti Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících začleňování osob Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů Pomoc při vyřizování běžných záležitostí 5% 6% 4% 4% Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Doprovázení do školy, školského zařízení, k lékaři, do zaměstnání, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci, instituce poskytující veřejné služby a jiné navazující sociální služby a doprovázení zpět 3% 3% Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob Fakultativní služby 1% 2% Další specifické činnosti a úkony 0% 0% Celkem 100% 100% Mezi roky 2012 a 2013 nejsou výraznější rozdíly v činnostech poskytovatelů všech v průměru. Zkreslit data mohou ale rozdílné způsoby vyplnění a pochopení této části dotazníku. Z analýzy vyplývá, že je všem uživatelům pobytové odlehčovací služby poskytováno ubytování jako jeden úkon v jenom dni každému člověku v rámci provozní doby služby. V této pobytové službě je také poskytována nebo zajišťována strava. Největší poměr úkonů odlehčovací služby je pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu (15%+18%=33%). Následuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. Záleží na charakteru služby a také cílové skupině, jaký poměr úkonů převládá nad ostatními. Rozdíl může být dán délkou úkonů u různých uživatelů, což také hraje roli v jejich četnosti. Ostatní činností jsou méně poměrově zastoupeny, což může být dáno potřebami uživatelů, o čemž svědčí rozptyl procentuálního vyjádření jednotlivých poskytovatelů mezi 0 10 až 12 %. Vyskytují se i zařízení, kde jsou u některých úkonů, jako jsou výchovné a aktivizační činnosti nebo zprostředkování kontaktu se společenským prostředím velmi nízké (např. 1%) nebo i nulové hodnoty. Je také předpokladem, že v případě nízkého počtu pracovníků, realizuje služba především to, co je v daném čase nejnutnější z pohledu personálu. Potřeby člověka ve službě tedy v takovém případě nejsou správně službou naplňovány. Ideálním předpokladem je poskytovat uživatelům služby na základě jejich individuálně zjištěných potřeb. Z uvedených údajů vyplývá poměrně jasný rozdíl v rozsahu poskytovaných činností. Z diskuze v pracovní skupině vyplynulo, že by bylo vhodné více vyrovnat rozdíly mezi jednotlivými poskytovanými činnostmi. V důsledcích výraznější závislosti člověka na podpoře této služby mívá 84

85 služba před uživatelem navrch a řídí poskytování služby, což výrazně zasahuje do práv člověka. To znamená, že v případě nějakého limitu, např. personálního, realizuje služba (pracovníci) to, co je z pohledu pracovníků služby důležitější v daném čas (viz procentuální zastoupení). Porovnáme-li procentuální zastoupení potřeb a úkonů, můžeme konstatovat, že jsou zde jen nepatrné rozdíly. Otázkou zůstává, zda potřeby všech uživatelů jsou skutečně takové, jakými činnostmi na ně služby reagují. U potřeb převládají oblasti osobní hygieny, zajištění stravování a zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Co se týká základních činnosti (úkonů) převládají oblasti osobní hygieny, pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu a dále následuje poskytnutí či zajištění stravy. Znamená to tedy, že ani v oblasti činností realizovaných službou, nejsou dostatečně zřejmé například ty činnosti, které vedou k uplatňování práv a oprávněných zájmů, činnosti zaměřené na naplnění potřeby sebeurčení ad. Fakultativní činnosti a další specifické činnosti Fakultativní činnosti uvedly 4 služby. Dvě z nich tuto položku specifikovaly. V tabulce je zobrazena kategorizace uvedených odpovědí počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila. Ze zjištění z dotazníků je zřejmé, že fakultativní služby v odlehčovací službě zahrnují jen zanedbatelnou část vykonávaných činností. Fakultativní služby Odpovědi Četnost výskytu v odpovědích doprava 1 bezpečí (rizika) 1 Vymezení fakultativních činností není jednoznačné. Fakultativní činnosti nelze vymezit taxativně, a to z důvodu různorodosti služeb, jejich specifických činností a potřeb uživatelů, ale také vzhledem k možnostem jednotlivých služeb využívat běžně dostupné služby v dané lokalitě. Z dotazníků také vyplývá, že to, co je v některých zařízeních vnímáno jako fakultativní činnost, může být v jiném místě a s ohledem na dostupnost veřejných služeb a zdravotních možností uživatele a povinností poskytovatele služeb daných zákonem, považováno za základní činnost. Také není známo a z dotazníků nelze vyčíst, proč jedna ze služeb uvedla jako fakultativní službu bezpečí (rizika). Co tím bylo myšleno? S velkou pravděpodobnosti se však o fakultativní službu nejedná. V diskusi v rámci pracovní skupiny bylo konstatováno, že při poskytování fakultativních činností záleží na možnostech poskytovatele a také na potřebách uživatelů. Ideální je nenahrazovat fakultativními činnostmi ty služby, které jsou v místě dobře a běžně dostupné (např. masáže, doprava atd.). 85

86 Dobrou praxí může být kombinace, kdy např. služba nabízí dopravu bezbariérovým autem jako fakultativní službu uživatelům upoutaným na lůžku a mobilní využívají veřejnou dopravu. Nelze ale generalizovat. Vždy se vychází z individuálních aktuálních potřeb a stavu, tedy i člověku na vozíku musí být v maximální možné míře umožněno cestovat běžným způsobem. Při poskytování fakultativních činností také záleží na možnostech poskytovatele a také na potřebách uživatelů. Ideální je nenahrazovat fakultativním činnostmi služby, které jsou v místě dobře a běžně dostupné (např. kadeřník, pedikúra, masáže, apod.). Dobrou praxí může být kombinace, kdy například služba nabízí dopravu bezbariérovým autem jako fakultativní službu uživatelům upoutaným na lůžku a mobilní uživatelé využívají veřejnou dopravu. Nelze však generalizovat, ale vždy je potřeba vycházet z aktuálních potřeb uživatele. Další dobrou praxí může být zapojení dobrovolníků do různých činností v rámci poskytování služby. Vždy však s ohledem na to, že dobrovolník tak jak je chápán v platné legislativě 12, není tím, kdo nahrazuje chybějícího pracovníka. 12 Zákon o dobrovolnické službě č.198/2002 Sb. 86

87 3.11 Personální zajištění služby Poměry pracovníků v přímé péči k pracovníkům celkem 8a Rozsah úkonů na pracovníka v přímé práci Počet uživatelů - dle počtu uzavřených smluv Počet přepočtených úvazků za sociální službu 69,3 8,2 5,9 13,6 66,2 8,1 6,0 14,5 celkem 3. Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci 4. Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci (1/3) Výsledky dotazníkového šetření jsou ovlivněny tím, že se ve výpočtech počítá s hodnotou počtu uzavřených smluv a ne s kapacitou jednotlivých služeb. To znamená, že je předpoklad, že především v tomto typu služby (odlehčovací služba) je za rok mnohem větší počet smluv, než je kapacita služby. Ve službě se tedy vystřídá více uživatelů a z toho následně vyplývá, že je tzv. více uživatelů na málo pracovníků, než je skutečnost (v daném čase). Příklad: Služba má kapacitu 10 míst a během roku uzavře 20 smluv, tj. počet uživatelů je 20 namísto 10 (v daném okamžiku je vzhledem ke kapacitě nejvýše 10 uživatelů). Zkreslovat výpočet také může nepochopení otázky, či chybné údaje poskytovatelů. Při hledání optimální varianty bylo přihlíženo k uvedené kapacitě jednotlivých služeb. Při tomto přepočtu vychází průměrně 2,01 uživatelů na jednoho pracovníka (řádek 4 v tabulce). V této službě jde ve většině případů o nepřetržitý provoz (noční služby, víkendy, svátky, apod.). Pobytová odlehčovací služba bývá často přidružována k jinému typu služby a úvazky pracovníků bývají často rozděleny do jednotlivých služeb. Odlehčovací služby jsou poměrně novou službou (ve srovnání s jinými typy služeb), která se teprve postupně dostává do podvědomí společnosti a postupně se rozvíjí. Uvedené údaje z let 2012 a 2013 už nemusí být aktuální. Jednotlivé služby procházejí kvalitativními změnami, mění se chod i kapacity služeb. Z diskuse v pracovní skupině vyplývá, že jako ideální se jeví individuální přístup k uživatelům, tzn. nejen zajištění základní péče, ale také dalšího rozvoje člověka (komunikace, kontakt se společenským prostředím, uplatňování práv a vlastní vůle ad.) Je nutné přitom zohlednit, že každý člověk potřebuje jinou míru podpory a péče, jiné přístupy. Současně je tento přístup postaven na naplnění par. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ). Východiskem pro návrh ideálního a zároveň reálného stavu je úvaha o potřebě počtu pracovníků ve stávajícím čase; pracovníci se střídají, jsou v pracovní neschopnosti, na dovolené, účastní se na 87

88 vzdělávacích aktivitách, apod. Důležité je proto mj. zajistit dostupnost podpory pracovníka, tzn., aby byl dostupný člověku tak, jak jej potřebuje (během dne, týdne ) V pobytové odlehčovací službě musí být při naplněné kapacitě služba 24 hodin denně. Při modelu 10 uživatelů je potřeba ideálně a reálně 10 úvazků pracovníků přímé péče, tedy v přepočtu 1 uživatel na jednoho pracovníka. Tento stav zohledňuje faktory jako dovolená pracovníků, střídání směn, noční směna v počtu jednoho pracovníka na 10 uživatelů, individuální práci v reálném čase s konkrétními uživateli. Předpokladem je vysoká efektivita práce pracovníků, např. dobrá schopnost organizace své práce, schopnost variability a pružnosti v plánování směn, úvazků apod., spolupráce s návaznými službami, dobrovolníky apod. Dalším předpokladem je zajištění zdrojů na pokrytí nákladů. Ze získaných dat je také zřejmý nízký poměr sociálních pracovníků na velký počet uživatelů. Navíc mnohdy v jejich náplni práce je především administrativa a na sociální práci nezbývá čas. Administrativní zátěž pracovníků v přímé práci Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli? Komentář: zahrnuty jsou například: denní záznamy o průběhu služby, individuální plánování, záznamy o uživatelích, krizové plány, měsíční vyúčtování, dotazníky % 23% Komentář: zahrnuty jsou například: denní záznamy o průběhu služby, individuální plánování, záznamy o uživatelích, krizové plány, měsíční vyúčtování, dotazníky V roce 2012 je uváděno 18 % a v roce 2013 se procenta zvyšují na 23 % administrativy z celkové přímé práce spojené s poskytnutím služby uživateli. Vývoj se zdá být logický, je patrný u všech služeb, nikde se nesnížil, někde zůstal stejný, rozptyl je dost velký (nejmenší 5% a nejvyšší 50%). Výsledky týkající se administrativy jsou v dotaznících také závislé na tom, jak byla otázka pochopena, jak byla pojata administrativní práce. Jestli jsou v tomto údaji denní záznamy služby, záznamy o průběhu individuálního plánování, rizikové plány, případně účtování služby, apod. V tomto typu sociální služby je zvýšená administrativní zátěž, a to z toho důvodu, že uživatelé využívají službu převážně krátkodobě a dochází k častějším novým příjmům (přijímání do služby), než tomu je v jiných službách a toto je spojeno i se zvýšenou administrativou. Nároky na administrativu se dle výše uvedených údajů zvyšují, poskytovatelé často argumentují tím, že povinností je plánovat, zaznamenávat průběh služby, apod. Rozdílné jsou však činnosti sociálních pracovníků. V některých zařízeních vykonávají jen administrativní práce, jinde jsou již zapojování do přímé práce s uživateli, aby s nimi byli v užším kontaktu. Přestože na jednu stranu přibývá nároků na 88

89 administrativu z různých míst, část administrativy, která tvoří zhruba třetinu práce pracovníků v přímé práci, nemusí být nutně vykonávána. Z diskuze v pracovní skupině, ze zkušeností poskytovatelů vyplývá, že mnohdy služby aplikují některé administrativní či jiné pracovní postupy, které mohou být nahrazeny nebo zrušeny. Varovným je například fakt, že některé administrativní úkony nemají žádný bližší význam, nebo se tzv. neví, proč se musí dělat. Znamenají přitom nemalou zátěž pro pracovníky služeb. Dobrou praxí by proto mělo být zapojování sociálních pracovníků do přímé práce a upouštění např. od výhradní administrativní práce. Náročnost role sociálního pracovníka v tomto druhu sociální služby spočívá v tom, že se jedná o poskytování krátkodobé služby a absolvování všech procesů sociální práce je tímto náročnější, je taky potřeba, aby vyhovovalo všem zainteresovaným, včetně osob pečujících (zde vidíme rozdílnost od jiných pobytových služeb). Návrh rozpětí poměru pracovníků v přímé péči k pracovníkům služby celkem ve třech variantách (tj. kolik pracovníků v nepřímé péči na 1 pracovníka v přímé péči) počet přepočtených úvazků ostatních na 1 pracovníka v přímé péči počet přepočtených úvazků ostatních na 1 pracovníka v přímé péči 0,4 0,42 Sociální služba nemůže fungovat bez pracovníků v přímé práci, zároveň pro její chod je nutná přítomnost také dalších pracovníků. Nastavování počtu pracovníků je v kompetenci, každého poskytovatele služby. Ten však zohledňuje různé aspekty například poskytovaná míra podpory, rozsah služeb, provozy, ekonomická zátěž apod. Obecně lze konstatovat, že odlehčovací služba by měla mít větší nároky na počet pracovníků v přímé práci, a to tak, aby tvořili alespoň 2/3 všech zaměstnanců. Poměr ovlivňuje mimo jiné velikost organizace, která poskytuje např. více sociálních služeb najednou a provozní pracovníci jsou rozděleni poměrově úvazky (např. údržbář, ekonom, personalista, apod.), a to k přihlédnutí k různým skutečnostem, jako je počet uživatelů, vytíženost pro konkrétní službu, atd. Většinou menší služby nemívají např. vlastní kuchyni nebo prádelnu, kde je potřeba mít odpovídající počet provozních zaměstnanců. Zajímavá praxe je kombinace pracovníků v přímém zaměstnaneckém poměru s pracovníky na dohodu (DPP nebo DPČ). Stejně tak oblast řízení služeb a tedy personálního zajištění nepřímé práce je v různých organizacích různá. Některé služby jsou řízeny jakýmsi centrálním zázemím, které zajišťuje personalistiku, ekonomiku, metodické řízení, apod. a zařízení vede vedoucí služby (mnohdy se jedná o kumulovanou funkci vedoucí/sociální pracovník). Oproti tomu rozdílná je praxe poskytovatelů, kteří jsou 89

90 příspěvkovými organizacemi (obce, kraje), kdy řízení (a tedy i složení a počet personálu) je ovlivňováno např. zásadami pro řízení organizace a kde mají poměrně značné kompetence v rámci personálního zajištění služeb přímo ředitelé těchto zařízení. Návrhy variant personálního zajištění poměr přímé a nepřímé práce: Optimální varianta - touto rozumíme situací za ideálních, reálných podmínek. V optimální variantě můžeme počítat s vyšším než minimálním přípustným poměrem mezi pracovníky v přímé práci a ostatními pracovníky. Tedy minimálně 75% pracovníků pracujících v přímé práci připadá na 25% pracovníků, kteří v přímé práci nepracují. Toto je stav, který by byl ideálnější, než základní varianta. Je vhodné hledat možnosti, jak v první řadě posilovat zastoupení v přímé práci (v případě lepších podmínek poskytovatele), a až následně pracovníků, kteří v přímé práci nepůsobí. Základní varianta touto rozumíme situací za běžných reálných podmínek. V základní variantě můžeme počítat s minimálním přípustným poměrem mezi pracovníky přímé práce a ostatními pracovníky. Tedy alespoň 66,6% pracovníků pracujících v přímé práci připadá na 33,4% pracovníků, kteří v přímé práci nepracují. Toto je stav, který by měl být ve službě DOZP minimálně standardní. Pracovníci v přímé práci by měli být ve službě zastoupeni minimálně ze 2/3. Krizová varianta - touto rozumíme situací za podmínek, které jsou způsobeny jakousi krizovou situací (např. nedostatek financí). V krizové variantě můžeme počítat s horším než minimálním přípustným poměrem mezi pracovníky přímé práce a ostatními pracovníky. Tedy minimálně 66,6% pracovníků pracujících v přímé práci připadá na 33,4% pracovníků, kteří v přímé práci nepracují. V případě krizové varianty hledáme minimum pracovníků, kteří by zajistili základní chod služby v nějaké dané době. Zde se většinou hledají personální opatření, které se v případě nezbytném, musí týkat jak pracovníků v přímé práci, tak pracovníků, kteří v přímé práci nepůsobí (pozn. dodržet poměr). Návrh počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči Tento návrh vychází z diskuse pracovní skupiny, podkladů získaných z dotazníkového šetření a je určitým expertním náhledem, který zohledňuje praktické zkušenosti. Vychází také mj. z parametru nepřetržitého poskytování služeb a požadavku na zajištění kvality poskytované podpory, péče a pomoci. Optimální varianta - touto rozumíme za ideálních, reálných podmínek. V optimální variantě počítáme s tím, je ideální pro dosažení individuální podpory uživatelům s vysokou mírou podpory, kterou skutečně potřebují. Tedy na 1 úvazek pracovníka v přímé práci připadá maximálně 1 uživatel. Toto je stav, který je odhadován v pobytové odlehčovací službě jako ten, který zajistí kvalitní službu pro uživatele s návazností na okolní prostředí, na další dostupné zdroje a zároveň za správné organizace práce nedochází k přepečovávání. Ve službě, kde je 10 uživatelů by mělo v optimální variantě působit 10 úvazků pracovníků v přímé práci. 90

91 Základní varianta - touto rozumíme situaci za běžných reálných podmínek. V základní variantě počítáme s tím, co by mělo být běžné při práci s lidmi s vyšší mírou podpory. Tedy na 1 úvazek pracovníka v přímé práci připadá 1,25 uživatele. Toto je stav, který by měl být v pobytové odlehčovací službě minimálně standardní. Ve službě, kde je 18 uživatelů by mělo v základní variantě působit 14,5 úvazků pracovníků v přímé práci. Krizová varianta - touto rozumíme situací za podmínek, které jsou způsobeny jakousi krizovou situací (např. nedostatek financí). Zde se většinou hledají personální opatření, která zanechají minimální počet pracovníků v přímé práci, kteří zajistí minimální fungování chodu služby a poskytování podpory uživatelům na jakousi danou dobu. Tedy na 1 úvazek pracovníka v přímé práci připadá maximálně 2,5 uživatele. Ve službě, kde je 18 uživatelů by mohlo v krizové variantě působit minimálně 7,2 úvazků pracovníků v přímé práci. Tento stav však není z dlouhodobého hlediska udržitelný s ohledem na další možné krize, které může dlouhodobé poddimenzování personálního zajištění služby způsobit zvýšená nemocnost personálu, nedostatečné zajištění naplňování VŠECH POTŘEB uživatelů (většinou je zajišťována jen jakási tzv. základní péče), stagnace služby v oblasti podpory a pomoci při začleňování uživatelů do běžného prostředí, vysoké riziko ohrožení práv uživatelů, apod. V případě služby s nízkou kapacitou je potřebný minimální počet úvazků, který zajistí obsazení směn v nepřetržitém provozu. Tedy z praxe vychází, že nepřetržitý provoz zajistí minimálně 5 úvazků. Doporučení: Doporučujeme registrujícímu orgánu pracovat v případě registrace nové pobytové odlehčovací sociální služby přihlížet k daným parametrům personálního zajištění služeb uvedeným výše, včetně důsledného vyhodnocení zajištění nepřetržitého provozu služby. Při určování počtu pracovníků v přímé péči ve službě doporučujeme přihlédnout k podmínkám, které tuto skutečnost ovlivňují: - cílová skupina, pro kterou jsou služby určeny (stupeň postižení, nezbytná míra podpory, věk, mobilita, apod.) - časový rozsah služby (nepřetržitá pracovní doba) - poměr skupinové a individuální práce - kvalita služby v návaznosti na kvalitu života uživatelů Doporučujeme poskytovatelům vyhodnotit, zda některé zaběhnuté administrativní úkony ještě plní svůj účel a zda jsou opravdu potřebné (zamezit navyšování administrativy sociálního pracovníka, pracovníků v sociálních službách). 91

92 3.12 Náklady na personální zajištění služby Podíl nákladů na pracovníky v přímé péči k celkovým osobním nákladům Počet pracovníků v přímé práci a personální náklady Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků Celkové personální náklady 5, ,06 Kč ,31 Kč 73% 5, ,21 Kč ,94 Kč 75% 3. Personální náklady na pracovníky v přímé práci 4. Podíl % (3/2 * 100) Z dotazníkového šetření vyplývá, že z celkových personálních nákladů je v roce % a v roce % ve prospěch pracovníků v přímé práci. Vývoj procentuálního zvyšování části nákladů na personální zajištění přímé práce s uživateli je zřejmý. Je třeba podotknout, že údaje jsou z let 2012 a 2013, kdy probíhají v mnoha zařízeních různé kvalitativní změny. Celkové údaje z dotazníků mohou zkreslovat chybná vyplnění nebo rozdělení úvazků, např. kdy zařízení uvedlo celkové personální náklady 1 Kč a na personální náklady na pracovníky v přímé práci také 1 Kč, dále uvádí 100% personálních nákladů na přímou práci. Zde jde zřejmě o zařízení, které má více služeb a společné úvazky (ekonom, ředitel, účetní, údržbář apod.) jsou zahrnuty v jiné službě. Nebo jde o opomenutí těchto pracovníků v tabulce. Z diskuze v pracovní skupině vyplynulo, že v případě, kdy má zařízení více služeb a je-li to třeba, mělo by být jasné a zřejmé rozdělení úvazků, které pracují pro více služeb najednou (např. ekonom, ředitel, účetní, údržbář, apod.). Potřebné je pracovat s vhodným poměrem, například dle počtu uživatelů, pracovníků nebo času (výkonu) stráveného prací pro konkrétní službu. Výše personálních nákladů a jejich poměr mezi náklady na přímou péči a ostatními personálními náklady nemusí být úměrný poměru počtu pracovníků v obou skupinách. Důvodem jsou různá platová ohodnocení pracovních pozic. Celkově by personální náklady na přímou práci měly být minimálně 70% oproti nákladům na ostatní pracovníky. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům, aby byli obezřetní při dělení úvazků pracovníků v přímé práci mezi dvěma službami. Časté je, že poskytovatel poskytuje mimo odlehčovací službu i jiný druh služeb a úvazek pracovníka v přímé péči je např. rozdělen mezi obě služby. Toto může být v konečném důsledku neefektivní a rizikové, protože potřeby uživatelů z různých služeb jsou jiné, ale přístup jednoho pracovníka s úvazkem pro obě služby je často stejný. Kvalitní služba má odborníky, kteří pracují na základě skutečných potřeb uživatelů (v tomto případě tedy i osob pečujících). Dobrou praxí je nahrazování provozů dodavatelským způsobem, popř. předat některé kompetence pro pracovníky v přímé práci např. při noční směně. 92

93 3.13 Spoluúčast obcí na financování služeb odlehčovací služby pobytová forma Graf znázorňující, v jaké výši financují daný druh služby jednotlivé obce Obec Částka Kvantifikovaná nepřímá podpora Havířov Kč x Frýdek-Místek Kč x Kopřivnice Kč x Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz Kč x Ostrava Kč x Ostrava-Slezská Ostrava Kč x Ostrava-Jih Kč x Orlová Kč ,00 Kč Třinec Kč x Čeladná Kč x Dobrá Kč x Baška Kč x 2013 Havířov Obec Částka Kč Kvantifikovaná nepřímá podpora Frýdek-Místek Kč x Kopřivnice Kč x Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz Kč x Ostrava-Slezská Ostrava Kč x Ostrava Kč Kč Ostrava-Jih Kč x Třinec Kč x Orlová Kč ,00 Kč Frýdlant nad Ostravicí Kč x Kunčice Kč x Fryčovice Kč x Nošovice Kč x Paskov Kč x Baška Kč x Frenštát Kč x 93

94 Pozn. V případě, že služba uvedla Ostrava nebo SMO, byly tyto položky sloučeny. Pokud služba uvedla konkrétní městský obvod(část), jsou tyto údaje zpracovány samostatně. Pozn. V případě, že služba uvedla jiný zdroj než obec, jako např. Moravskoslezský kraj nebo dotace MPSV, nebyly takové položky do zde zobrazeného výčtu zahrnuty. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že vyšší příspěvky odlehčovací službě poskytují města Havířov (jedná se o Sociální služby města Havířova s kapacitou 22 míst viz. registr), Frýdek-Místek, Kopřivnice a Ostrava. Finanční příspěvky od dalších uvedených obcí jsou nižší (různé). Přístupy jednotlivých měst a obcí jsou rozdílné. Záleží například na tom, zda je služba poskytována v daném městě či obci, případně zda služba poskytuje služby občanům města či obce. Ze zkušeností poskytovatelů však vyplývá, že jsou bohužel i některá města a obce, které se do poskytování finanční podpory nezapojují a často na žádosti o fianční podporu nereagují. Ale je také potřeba zmínit, že často menší obce ve svých rozpočtech nemají dostatek financí, které by mohly využít k těmto účelům a jsou omezené ve svých možnostech. Některé obce poskytují také jiný druh podpory, jedná se například o úlevu ve financích odpuštění poplatků za komunální odpady, úleva za platbu telekomunikace (interent, kabelová televize), zvýhodněné či bezplatné nájemné, apod. Za důležité považujeme aktivní zapojování města a obcí do komunitního rozvoje sociálních služeb na svém území a v blízkém okolí. Je potřeba, aby si ve všech obcích a městech uvědomili, že je nezbytné reagovat na potřeby svých občanů, že je potřeba v této oblasti spolupracovat, zvyšovat dostupnost případně rozšiřovat služby dle aktuálních potřeb místních občanů. Na financování sociálních služeb je potřebná spoluúčast obcí a měst. Je nutné se zaměřit na co nejefektivnější využití finančních zdrojů s maximálním uspokojením konkrétních potřeb identifikovaných na daném území. Finanční podpora musí v budoucnosti zohledňovat potřebnost deklarovanou obcemi s rozšířenou působností, měly by být podpořeny rozvojové záměry služeb. V dalších létech bude u nových služeb požadována spoluúčast obcí na pokrytí provozních nákladů. V diskusi v rámci pracovní skupiny byly komentovány další zkušenosti poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb: 1. Finanční příspěvky od dalších uvedených obcí a měst jsou různé. Přístupy k této problematice jsou rozdílné. Záleží například na tom, jaké služby jsou v obcích nebo jakou službu zabezpečují pro své občany i v rámci jiných měst a obcí. 2. Bohužel jsou i některá města a obce, které se do poskytování finanční podpory nezapojují a často na žádosti o finanční podporu nereagují. Ale také je potřeba zmínit, že často menší obce ve svých rozpočtech nemají dostatek financí, které by mohly využít k těmto účelům a jsou omezené ve svých možnostech. 3. Některé obce poskytují také jiný druh podpory, jedná se například o úlevu ve financích odpuštění poplatků za komunální odpady, úleva za platbu telekomunikace (internet, kabelová televize), zvýhodněné nájemné, bezplatné nájemné, apod. V některých případech 94

95 se také jedná o nemalou finanční úlevu pro sociální službu (především pokud se jedná o nájmy). 4. Za důležité považujeme aktivní zapojování měst a obcí do komunitního plánování rozvoje sociálních služeb na svém území a v blízkém okolí. Je potřeba, aby si ve všech obcích a městech uvědomili, že je nezbytné reagovat na potřeby svých občanů, že je potřeba v této oblasti spolupracovat, zvyšovat dostupnost, rozšiřovat nabídku a zajišťovat, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám. Na financování sociálních služeb je potřebná spoluúčast obcí a měst. Ze strany obce by měly jít finance za člověkem = potvrzení podpory komunitního plánování. 5. Sociální služba má řešit obtížnou sociální situaci jednotlivců (tj. občanů měst a obcí). Sociální služba je prostředkem pro začleňování osob v nepříznivé sociální situaci, má zvyšovat jejich samostatnost a nezávislost. Pokud má být systém sociálních služeb i v následujících létech finančně udržitelný, potřebují sociální služby také podporu a finanční spoluúčast dalších subjektů, měst, obcí a dalších veřejných služeb. 6. Je nutné zaměřit se na co nejefektivnější využití finančních zdrojů s maximálním uspokojením konkrétních potřeb identifikovaných na daném území. Finanční podpora musí v budoucnosti zohledňovat potřebnost deklarovanou obcemi s rozšířenou působností, měly by být podpořeny rozvojové záměry služeb. 7. V dalších létech bude u nových služeb požadována spoluúčast obcí na pokrytí provozních nákladů. Doporučení: Doporučujeme v rámci procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji pracovat s informovaností koordinátorů komunitního plánování a představitelů samospráv s ohledem na výše uvedené skutečnosti tj. především oblast 5. 7.; s následným přesahem na vyjednávání veřejného závazku obcí (podíl obce na spolufinancování provozních nákladů sociálních služeb dle platného SPRSS ). 95

96 3.14 Model odlehčovací služby pobytová forma Východiskem pro zpracování modelu jsou komentáře a doporučení výše a zkušenosti zpracovatelů z praxe. Odlehčovací pobytová sociální služba je službou, která poskytuje služby dle zákona o sociálních službách a jeho prováděcích předpisů. Odlehčovací pobytové služby jsou poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Odlehčovací pobytová sociální služba tedy poskytuje především podporu lidem se zdravotním postižením, čímž primárně dává možnosti odpočinku a regeneraci sil pečujícím osobám. Uživatelé využívají tuto službu na omezenou dobu a vracejí se zpět do domácího prostředí k pečující osobě. V odůvodněných případech je využívána lidmi se zdravotním postižením, kteří čekají na kladné vyřízení žádosti o službu v jiném zařízení poskytujícím sociální služby (nemohou např. pro svůj nepříznivý zdravotní stav nebo pro nepříznivou situaci pečujícího zůstat dále ve své domácnosti nebo domácnosti pečovatele) a následně odcházejí do jiných druhů pobytových sociálních služeb. Toto však není typická nepříznivá sociální situace, na kterou by měla odlehčovací služba reagovat. Ve většině případů jsou uživateli odlehčovacích služeb osoby s vysokou mírou podpory, proto jsou jejich potřeby často rozloženy do všech oblastí života. Lidé v této službě potřebují velmi širokou podporu. Toto ale nelze generalizovat, předpokladem pro správné poskytování služby je individuální práce s uživatelem, permanentní zjišťování jeho potřeb a nastavení správné podpory. Nejčastěji služba řeší potřebu zajištění osobní hygieny, stravy a běžných úkonů o vlastní osobu. Musí být ale schopná řešit všechny potřeby člověka s různou mírou podpory, včetně zajištění kontaktu s okolím, podpory ve využívání veřejně dostupných služeb a sociálního začleňování a vytváření kontaktů mimo sociální službu. Vše na základě individuálně zjištěných potřeb každého uživatele. Odlehčovací služby jsou ve většině případů spojeny s jinou pobytovou sociální službou, případně s jinou sociální službou a sídlí ve stejném objektu. Optimální počet uživatelů ve službě tedy není zcela dán přímo na službě, ale spíše na objekt za všechny tyto služby dohromady. V jenom objektu by nemělo být více, než 30 osob. Úvaha vychází z materiálu vydaného MPSV Manuál transformace ústavů (zveřejněn na webu v části Kritéria komunitní sociální služby). Zde se uvádí, že v jedné domácnosti žijí nejvýše 4 lidé a v jednom domě nejvýše 12 lidí. V aktuálních podmínkách pobytových služeb v Moravskoslezském kraji je optimem nejvýše 6 lidí v jedné domácnosti a nejvýše 18 lidí v objektu. Tato kritéria se však vztahují na služby, kde je poskytována služba uživateli déle než rok. Optimální počty odlehčovací služby by se měly výše uvedeným číslům co nejvíce přibližovat. Podporu osobám ve službě zajišťují v první řadě pracovníci v přímé práci, dále pak ostatní pracovníci zařízení. V optimální variantě počítáme s tím, co by mělo být ideální pro dosažení 96

97 individuální podpory uživatelům s různou mírou podpory (spíše s vyšší mírou podpory), kterou skutečně potřebují. Tedy na 1 úvazek pracovníka v přímé práci připadá maximálně 1 uživatel. Toto je stav, který je nastaven v pobytové odlehčovací službě jako ten, který zajistí kvalitní službu pro uživatele s návazností na okolní prostředí, na další dostupné zdroje a zároveň za správné organizace práce nedochází k přepečovávání. Ve službě, kde je 10 uživatelů by mělo v optimální variantě působit 10 úvazků pracovníků v přímé práci. Předpokladem je poskytování podpory lidem s vysokou mírou podpory. Ve službě je k dispozici také sociální pracovník, který zajišťuje a garantuje kvalitu poskytovaných služeb v návaznosti na metodické vedení týmu pracovníků v přímé péči. Zajišťuje ve spolupráci s vedením služby a ostatními pracovníky další procesy sociální práce jednání se zájemcem o službu, jednání s pečující osobou, uzavírání smluv, individuální plánování a přehodnocování cílů, rozvojové směřování služby, zapojení do komunitního plánování, apod. Služby jsou zajišťovány personálem, který je vybaven odbornými kompetencemi v oblastech, ve kterých potřebují uživatelé nejvyšší míru podpory. Například v oblasti komunikace (alternativní a augmentativní komunikace), oblast péče o vlastní osobu a naplňování základních potřeb (včetně potřeb sexuálních), oblast uplatňování oprávněných práv a zájmů, oblast získávání co nejpřirozenějších kontaktů s vnějším prostředím, upevňování a udržování stávajících schopností, apod. Musí se přitom jednat o personál, který je schopen reagovat pružně a s jistou mírou erudice v dané oblasti s ohledem na krátkodobý charakter poskytování služby. Důležitá je TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE do práce v týmu jsou zapojeni sociální pracovník, pracovníci v přímé péči, zdravotní personál i další spolupracující odborníci, včetně dobrovolníků. Z důvodu poskytování rozsáhlé individuální podpory lidem, kteří ji vyžadují a s ohledem na jejich potřeby, funguje služba v nepřetržitém provozu (tedy každý den, i v noci, o víkendech i ve svátky). Optimálním výsledkem práce pobytové odlehčovací služby je poskytování takové podpory, kterou uživatel skutečně potřebuje v různých oblastech života, a to nejen v oblasti základních potřeb, ale také v oblasti uplatňování oprávněných práv a zájmů, získávání kontaktů v přirozeném prostředí, důstojného prožívání života vně i uvnitř služby a udržení kontaktu s rodinou a blízkými. Služba se zaměřuje také na potřeby pečující osoby, která potřebuje na určitou dobu nezbytný odpočinek a pomoc odlehčovací služby s péčí o svěřenou, zdravotně postiženou, osobu. 97

98 3.15 Příklad dobré praxe služby odlehčovací služby pobytová forma Příklad první: Muž 18 let, v péči prarodiče - babičky. Další kontakty s rodinou dlouhodobě nejsou. Babička je aktuálně sama již ve věku téměř 80-ti let. U pečující osoby se objevily zdravotní problémy nutnost operace, následně nedostatek fyzických sil. Muž občas využíval denní stacionář. Péče o něj je velmi náročná těžká forma kombinovaného postižení, nutnost podávání léků, strava je podávána sondou (PEGem). Nějaký čas nebylo možné najít vyhovující službu a zajistit tak potřebný čas pro odpočinek a řešení zdravotních problémů pečující osoby. Prostřednictvím odlehčovací služby s adekvátní cílovou skupinou se to podařilo. Odlehčovací služba je nyní využívána opakovaně, pravidelně. Příklad ukazuje oboustrannou snahu (rodina a služba) udržet pevnou rodinnou vazbu. Zjevně bude nevyhnutelná pobytová služba celoroční, již nyní mohou pracovníci odlehčovací služby poradit s vhodnou variantou a přípravou na tuto skutečnost. Příklad druhý: Žena cca 60 let s autoimunitním onemocněním, vlivem kterého dochází ke zhoršování neurologických funkcí, ocitla se na invalidním vozíku. Do určité doby péči o ni zajišťoval plně manžel přímo v domácnosti. Vlivem zdravotních problémů se ale po čase manžel ocitl sám v péči zdravotnického zařízení. O paní se neměl kdo, na přechodnou dobu, postarat, sama by to v domácnosti nezvládla a terénní služby nebyly schopny zajistit potřebný rozsah péče. Proto tato žena využila na přechodnou dobu odlehčovací službu. Po návratu manžela se žena vrací do domácího prostředí. Sociální pracovnice odlehčovací služby následně pomohla manželům zajistit odpovídající terénní službu, která do domácnosti začala docházet. Zde je ukázán význam odlehčovací služby, kdy vyřeší přechodnou nepříznivou situaci lidí a poté jejich život pokračuje dále s vhodnou podporou v domácím prostředí. Manželé nepřerušili kontakt mezi sebou. Příklad třetí: Chlapec 7 let, v péči rodičů, má těžké kombinované postižení, strava je mu podávána sondou (PEGem). Od narození o něj pečuje pouze rodina převážně rodiče, ostatní jen krátkodobě. Vzhledem k náročnosti péče, potřebují rodiče podporu zvenčí. Rodiče získali podporu odlehčovací služby. Chlapec absolvoval nejdříve zkušební dvoudenní pobyt, který byl po určité době zopakován. Postupně dochází k prodlužování pobytů. Rodiče službu začali využívat v okamžiku, kdy si potřebují odpočinout. Služba nabízí svou podporu i dětem, je pro to vyškolený personál a připraveny podmínky. Služby nejsou poskytovány zároveň malým dětem i dospělým společně. Kontakt s rodiči je udržován. Tato skutečnost může významně podpořit setrvání dítěte v domácím prostředí rodiče mohou nabrat síly. 98

99 Příklad čtvrtý: Odlehčovací službu začal využívat muž ve věku 76 let, který je imobilní. Jeho manželka nastupovala do nemocnice na operaci, proto o něj nemohla pečovat. Prognóza uživatele byla, že už nebude chodit. Po 4 měsících tento uživatel ve spolupráci s rehabilitační pracovnicí a pečovatelkami odlehčovací služby začal opět chodit s pomocí francouzských holí. Pán se mohl se vrátit zpět do domácího prostředí, neboť i manželka byla po operačním zákroku již zcela zdravá. Všichni příbuzní byli šťastní, že jej mají opět doma a v rámci možností ve velmi dobrém zdravotním stavu. Příklad ukazuje, jak odlehčovací služba mimo jiné, navedla člověka na další potřebnou podporu rehabilitace. Díky této aktivitě dosáhl člověk v komplikované situaci velkého posunu navzdory prognózám. Návaznost na rehabilitační podporu dostal díky kvalitní individuální podpoře odlehčovací služby na základě zjištěných potřeb. 99

100 3.16 Návrh rozvoje služby odlehčovací služby pobytová forma Každá registrovaná pobytová odlehčovací služba by měla vést své směřování tak: - aby služby byly poskytovány převážně lidem, kteří její podporu skutečně potřebují v souladu s posláním konkrétní služby, aby nebyly poskytovány služby dohromady dětem a dospělým, lidem s nejvyšší a nízkou mírou podpory - aby prostředí, ve kterém jsou služby poskytovány, bylo důstojné, bezpečné, domácké, vzorem ubytovacích prostor uživatelů stejně jako chodu domácnosti je běžné fungování domácnosti - aby služby byly poskytovány v domácnostech s jednolůžkovými, výjimečně s dvoulůžkovými pokoji - aby byla zajištěna dobrá provázanost s jinými sociálními a veřejně dostupnými službami - aby se služba aktivně a cíleně snažila udržet kontakt uživatele s rodinou po dobu pobytu v odlehčovací službě - aby délka pobytu byla sjednávána pouze na nezbytně nutnou dobu - aby zbytečně neposkytovala uživatelům služby, které jsou dobře dostupné z veřejných zdrojů - aby lidé, kteří ve službě pracují, byli uživatelům rovnocennými partnery a odborníky, kteří vědí, jak je správně podporovat - aby se zabývala každým konkrétním člověkem, který službu využívá, ne skupinou lidí ve službě - aby se pracovníci v přímé práci plánovitě a pravidelně vzdělávali v oblastech, které jsou potřebné pro zajištění individuálních potřeb uživatelů - aby zdravotní stránka člověka ve službě nebyla určujícím parametrem pro nastavování podpory - aby každý člověk měl vytvořen vlastní komunikační kanál, je-li to potřeba alternativní formou komunikace, současně, aby byl v tomto respektován - aby dokázala doporučit žadateli o službu tu nejvýhodnější variantu řešení jeho nepříznivé situace - aby zajistila co možná nejvyšší informovanost veřejnosti a zainteresovaných složek o charakteru služby - aby dokázala vhodně reagovat na změny potřeb lidí, kterým poskytuje své služby 100

101 4. Týdenní stacionáře 4.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Týdenní stacionáře jsou služby sociální péče, které zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) definuje: Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí. Týdenní stacionáře 47 zákona (1) V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) sociálně terapeutické činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 13 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v týdenních stacionářích se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí ubytování: 1. ubytování, 2. úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení, b) poskytnutí stravy: zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 2. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, 4. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 101

102 1. pracovně výchovná činnost, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, 3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 4. vytvoření podmínek pro zajišťování přiměřeného vzdělávání nebo pracovního uplatnění, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, g) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů. (2) Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v týdenních stacionářích činí a) 210 Kč denně celkem za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a), včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování, b) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. b) Kč denně za celodenní stravu, Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy. 102

103 4.2 Provozní doba Popis výstupů dotazníkového šetření Jak vyplývá z dotazníkového šetření, týdenní stacionář poskytuje své služby převážně od pondělí rána do pátku odpoledne (večer). V pracovních dnech je tedy tato sociální služba poskytována nepřetržitě 24 hodin/den, o víkendech a svátcích je uzavřena. V těchto službách se jedná o celoroční provoz, a to v pracovních dnech v nepřetržitém provozu. Jen v jednom z dotazníků je uvedená přesná provozní doba (pondělí 8:00 hod. až pátek 15:00 hod.), v ostatních službách, přesné časové údaje provozní doby, bohužel nejsou uvedeny. Z diskuze v pracovní skupině vyplývá, že týdenní stacionáře jsou z pohledu poskytovatelů chápány jako služba pro uživatele, kteří jsou v péči rodinných příslušníků, ale potřebují i další podporu. Jedná se především o ty situace, kdy pečující osoba pracuje, nebo nemůže zajistit soustavnou péči. Uživatel tedy využívá v pracovní dny sociální službu a víkendy (svátky) pak uživatel tráví ve svém přirozeném prostředí, v péči svých blízkých. Obecně lze konstatovat, že provozní doba je u tohoto druhu služby v pracovních dnech nepřetržitá, o víkendech a svátcích je služba uzavřena. 103

104 4.3 Pracovník v přímé péči Z dotazníků vyplývá, že pracovníkem v přímé péči je pracovník v sociálních službách (dále také PSS ), sociální pracovník, vedoucí služby, který má kumulovanou funkci (vedoucí sl./sociální pracovník nebo pracovník v sociálních službách - do přímé péče je započítán v takovém úvazku, v jakém vykonává sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách tj. přímou péči), pedagogický pracovník, psycholog, apod. Z praxe víme, že do přímé péče vstupují také zdravotní pracovníci (střední zdravotnický personál, fyzioterapeuti, apod.), kteří v rámci dotazníků nebyli ve výčtu uvádění (pozn. nejsou financování ze zdrojů MPSV). Z dotazníků vyplývá, že v týdenních stacionářích jsou zaměstnání především pracovníci v přímé péči a sociální pracovníci. Pracovník v přímé péči je pracovník, který se podílí ve větší míře svého pracovního úvazku na přímé práci s uživateli. Jsou to pracovníci s uzavřenou pracovní smlouvou, ale také pracovníci na DPP a DPČ. V této pobytové sociální službě pracují v ranním, odpoledním, denním nebo nočním režimu během týdne tj. v rámci pracovních dní, o víkendech je služba uzavřena. Pro potřeby získání údajů bylo počítáno s pracovním úvazkem 7,5 hodin/den. Minimální dosažené vzdělání pracovníka v přímé práci stanovuje každý poskytovatel, musí mít ale minimálně základní vzdělání a odpovídající kurz PSS dle platné legislativy. Můžeme říci, že v přímé péči je ten pracovník, který je ve službě v přímém kontaktu s uživatelem - pracovník sociálních služeb, sociální pracovník. Z diskuze v pracovní skupině vyplynulo, že sociální pracovník má v různých službách různě stanoveny kompetence. Poměrně častý je model, kdy v praxi sociálního pracovníka převažuje administrativní práce, tj. stará se především o finance uživatelů, drtivou většinu svého pracovního času tráví v kanceláři. Přestože dotazníkové šetření nebylo zaměřeno na specifikaci úkonů sociálního pracovníka, je zřejmé, že tzv. administrativní model není optimální. Novým a vítaným trendem je, aby byl sociální pracovník více v kontaktu s uživatelem, aby se podílel na individuálním plánování a odborně do něj zasahoval, aby dohlížel na naplnění potřeb uživatele. Různorodé jsou také přístupy k zařazení vedoucích služby. V některých zařízeních jsou zařazení jako sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách (a podílejí se na přímé péči), případně mají rozdělené úvazky, a to jako vedoucí a jako sociální pracovník, případně jako koordinátor služby. Vše záleží na potřebách služby, na velikosti služby, na počtu uživatelů, na způsobu řízení služby a koordinace práce PSS, apod. V menších službách se častěji objevují i kumulované funkce. K dalším pracovníkům, kteří mohou vstupovat do přímé péče, patří také odborní pracovníci např. speciální pedagog, vychovatel, psycholog, apod. Ve většině služeb se ale nevyskytují jako přímí zaměstnanci, jejich služby jsou zajišťovány dodavatelský nebo s menšími úvazky. V přímé práci s uživateli je nutná mezioborová spolupráce pracovního týmu, která vychází z podrobných znalostí potřeb uživatelů. Z další diskuze v pracovní skupině vzešly následující poznatky: Role pracovníka v přímé práci v sociálních službách nemá dostatečně ohodnocené postavení ve společnosti. Je potřeba pracovat na společenské důležitosti pracovníka v přímé práci jako odborníka, jehož nezastupitelná role je nedoceňována. 104

105 Zároveň je nutné permanentní zvyšování odbornosti pracovníků v přímé práci tak, aby způsoby jejich práce byly v souladu s principy sociálního začleňování, individuálního přístupu k uživatelům a s principy normality a deinstitucionalizace. Poskytovatel sociálních služeb je povinen zajistit uživatelům pobytových služeb zdravotní péči, proto jsou většinou v těchto službách v přímé péči zaměstnání také zdravotničtí pracovníci. Jedná se především o registrované zdravotní sestry, případně fyzioterapeuty, ergoterapeuty, rehabilitační pracovníky. V některých zařízeních sociálních služeb tuto zdravotní péči sociální služba zajišťuje prostřednictvím zdravotního zařízení nebo dodavatelsky. Zdravotní péče a s tím související úkony by měly být pokryty z úhrad zdravotních pojišťoven, realita je však převážně jiná a tento schodek ve financování jde ve většině zařízení na vrub jejich nákladů. Z diskuze v pracovní skupině a z poznatků z praxe poskytovatelů vyplývá, že se nedaří dostatečné ekonomické pokrytí zdravotnických úkonů ze strany zdravotních pojišťoven. Z některých dílčích zjištění 13 dále vyplývá, že konkrétní role zdravotnických pracovníků, jejich spolupráce s pracovníky v přímé péči a skutečná míra zapojení do naplňování cílů organizace je různá. Mnohdy se jedná o samostatný segment v rámci sociální služby, bez přímé návaznosti na realizaci cílů zařízení, včetně realizace konkrétních cílů jednotlivých uživatelů. Východiskem je, aby pracovník v přímé práci pracoval přímo s uživateli co nejvíce individuálně a na základě jeho zjištěných potřeb. Pracovníkem v přímé práci je ten, který z podstaty své pracovní náplně prokazatelně pracuje přímo s uživateli služeb minimálně polovinou své pracovní doby stanovené pracovní smlouvou nebo dohodou. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům zaměřit se důsledně v rámci praxe poskytované sociální služby týdenního stacionáře na to, aby obsah vykonávané práce sociálního pracovníka byl co nejvíce zaměřen na jeho roli v souladu s platnou legislativou. Tzn., že jeho práce je zaměřena na konkrétní podporu pracovníkům v přímé péči činnost metodickou, analytickou, odborně zaměřenou na identifikaci a vyhodnocování potřeb jednotlivých uživatelů a následný proces plánování služeb. Doporučujeme poskytovatelům zaměřit se na zajištění funkční spolupráce všech členů týmu, kteří spolupracují na naplňování každodenních, konkrétních potřeb jednotlivých uživatelů. Nedílnou součástí těchto týmu je také ZDRAVOTNICKÝ PERSONÁL. Doporučujeme poskytovatelům podporovat a posílit roli klíčového pracovníka, a to především ve vztahu k potřebám uživatele. 13 Proces Sebehodnocení v příspěvkových organizacích kraje, realizace aktivit v rámci IP projektu MSK Podpora procesu plánování v obcích MSK II. vzdělávání poskytovatelů zaměřené na spolupracující týmy 105

106 4.4 Počet uživatelů podle místa bydliště Mapy místa bydliště uživatelů Bílovec 3 Bílovec 4 Bohumín 0 Bohumín 0 Bruntál 4 Bruntál 3 Český Těšín 0 Český Těšín 0 Frenštát pod Radhoštěm 0 Frenštát pod Radhoštěm 0 Frýdek-Místek 5 Frýdek-Místek 6 Frýdlant nad Ostravicí 0 Frýdlant nad Ostravicí 1 Havířov 0 Havířov 0 Hlučín 2 Hlučín 1 Jablunkov 0 Jablunkov 0 Karviná 0 Karviná 0 Kopřivnice 0 Kopřivnice 0 Kravaře 1 Kravaře 0 Krnov 1 Krnov 1 Nový Jičín 0 Nový Jičín 0 Odry 0 Odry 0 Opava 4 Opava 2 Orlová 0 Orlová 1 Ostrava 35 Ostrava 43 Rýmařov 9 Rýmařov 10 Třinec 0 Třinec 0 Vítkov 1 Vítkov 0 ostatní kraje 3 ostatní kraje 3 CELKEM 68 CELKEM

107 Graf znázorňující počet uživatelů podle místa bydliště 107

108 Trvalé bydliště Počet Procenta Trvalé bydliště Počet Procenta Ostrava 31 45,6% Ostrava 38 50,7% Rýmařov 6 8,8% Rýmařov 4 5,3% Frýdek-Místek 3 4,4% Frýdek-Místek 4 5,3% ostatní 28 41,2% ostatní 29 38,7% Celkem % Celkem % OSTRAVA OSTRAVA Ostrava-Heřmanice 1 Ostrava-Heřmanice 1 Ostrava-Hrabůvka 3 Ostrava-Hrabůvka 3 Ostrava-Mariánské Hory Ostrava-Moravská Ostrava 1 Ostrava-Moravská Ostrava 1 6 Ostrava-Moravská Ostrava 5 Ostrava-Muglinov 1 Ostrava-Muglinov 1 Ostrava-Polanka nad Odrou 1 Ostrava-Nová Bělá 1 Ostrava-Poruba 9 Ostrava-Petřkovice 1 Ostrava-Přívoz 1 Ostrava-Poruba 10 Ostrava-Pustkovec 1 Ostrava-Přívoz 1 Ostrava-Svinov 1 Ostrava-Pustkovec 1 Ostrava-Třebovice 1 Ostrava-Stará Bělá 1 Ostrava-Výškovice 4 Ostrava-Svinov 1 Ostrava-Zábřeh 1 Ostrava-Výškovice 3 Ostrava-Zábřeh 8 Uživatelé služeb týdenního stacionáře nemají trvalé bydliště ve stacionářích, ale jinde, u svých rodin, či opatrovníků. Nejvyšší procento uživatelů má své bydliště v Ostravě, druhé nejvyšší procento je uvedeno jako ostatní, tzn., že se jedná o jednotlivá města a obce našeho kraje, odkud uživatele do služeb přichází. Vzhledem k typu služby (provozní doba jen v pracovní dny, služba není poskytována o víkendech) se dá předpokládat, že uživatelé většinou využívají službu v lokalitě, která je blízká jejich bydlišti, protože služba je využívána jen v rámci pracovních dnů a víkendy tráví uživatelé u svých rodin a opatrovníků, kde mají také trvalé bydliště. Z diskuze v pracovní skupině tedy vyplývá, že jako optimální se jeví službu týdenní stacionáře poskytovat v blízkosti bydliště uživatele, aby byl v co největší míře umožněn kontakt s rodinou či blízkými i v průběhu poskytování této služby. Kontakt se známými a rodinou je totiž významným aspektem pro kvalitní poskytování sociální služby. 108

109 4.5 Zájemci o službu Graf znázorňující počet neuspokojených zájemců o službu včetně důvodů Důvody odmítnutí zájemců o službu: absolutní četnost % absolutní četnost % A Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. 4 20% 3 19% B Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. 5 25% 5 31% C Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. 4 20% 4 25% Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. D 7 35% 4 25% Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy. E 0 0% 0 0% % % Z grafu nelze vyčíst hrubý počet neuspokojených zájemců, ale jen procentuální vyjádření. Není srovnání s počtem podaných žádostí, proto nelze zjistit, zda je více uspokojených než neuspokojených žadatelů nebo naopak. Z tabulky vyplývá, že jen v bodě E je vykázáno 0%, ostatní body týkající se důvodů neuspokojení žádostí, jsou svými procenty srovnatelné, žádná z možností nedominuje (viz. graf). Mezi roky 2012 a 2013 mírně ustoupil důvod odmítnutí žadatele z důvodu jeho zdravotního stavu, který neumožňuje poskytovat žadateli sociální službu, naopak posílil důvod odmítnutí žadatele mimo stanovenou cílovou skupinu. Týdenní stacionáře jsou v Moravskoslezském kraji jen čtyři, je tedy těžké vyvozovat společný závěr. První dvě služby uvádějí jeden důvod, dvě další služby uvádějí spíše jiný důvod. Graf pak vyhodnotí poměr rovnocenně. Jde spíše o individuální charakteristiku služby. Z praxe je také známo, že se některé služby týdenního stacionáře změnili na jiný druh služby, např. domov pro osoby se zdravotním postižením, případně chráněné bydlení, čímž zřejmě došlo k naplnění požadavků stávajících uživatelů služby. Je možné, že širší nabídka alternativ pro potenciální žadatele o sociální služby snižuje zájem o týdenní stacionář. Z praxe vychází, že někteří žadatelé podávají žádost o sociální službu přímo bez prvotního neformálního kontaktu se službou, např. dle pokynů z webových stránek. Následně může dojít k nevyhovění žádosti z výše uvedených důvodů. Eventuální žadatel, který dříve kontaktuje neformálně přímo sociální službu, nakonec žádost vůbec nemusí podat na základě podání prvních 109

110 zpřesňujících informací od sociálního pracovníka v rámci poradenství například o jiných variantách řešení nepříznivé sociální situace. V takové případě se neeviduje odmítnutý žadatel. Ideálně by měl zájemce vědět o všech dalších možnostech a měl by mít k dispozici informace o službách či jiných neformálních zdrojích, které jsou schopny podpořit jej při řešení jeho nepříznivé sociální situace, než žádost skutečně podá. Doporučení: Poskytovatelům doporučujeme zaměřit se na proces jednání se zájemcem o službu, kdy jednání je zaměřeno na důkladné seznámení se s nepříznivou sociální situací zájemce, včetně všech okolností zdrojů, které mohou podpořit jeho setrvání v co nejpřirozenějším prostředím. Pracovní skupině pro kvalitu sociálních služeb v MSK doporučujeme zabývat se v rámci své činnosti otázkou procesu jednání se zájemcem o službu například problematikou práce se žádostmi, návrhy možných aktivit směrem k podpoře důsledného mapování situace každého konkrétního zájemce o službu, včetně meziresortní spolupráce, atd. 110

111 4.6 Mapa poskytovatelů 2012 Území poskytování služeb Počet Dolní Moravice 2 Frýdek-Místek 2 Ostrava 1 Rýmařov 2 Celkem Území poskytování služeb Počet Dolní Moravice 2 Frýdek-Místek 2 Ostrava 1 Rýmařov 2 Celkem 7 Vzhledem k malému počtu služeb je mapa osídlení v kraji dost řídká. Služby se nacházejí ve Frýdku- Místku, Ostravě, Dolní Moravici a Rýmařově. V rámci procesu transformace dochází během posledních let ke změnám v poskytování služeb týdenních stacionářů. Dochází k vytváření nových služeb dle potřeb uživatelů. 111

112 Podle Registru poskytovatelů sociálních služeb se největší počet týdenních stacionářů nachází ve Středočeském kraji a naopak Moravskoslezský kraj má pravděpodobně nejméně těchto služeb. Tam, kde se vyskytují, jsou zřejmě již dlouho. Doporučení: Doporučujeme zadavatelům sociálních služeb v rámci vyhodnocování zjištěných potřeb na svém území zjistit, zda existuje reálná potřebnost tohoto druhu služby (týdenní stacionář). 112

113 4.7 Odkud uživatelé přicházejí Graf znázorňující odkud uživatelé přicházejí 2012 Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 0% B.1 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby 0% B.2 Pečovatelská služba 2,6% C. Z domácnosti (rodiny) 83,7% D. 1 Ze zdravotních služeb 12,4% D. 2 Léčebna dlouhodobě nemocných 1,3% E. Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) 0% F. Jiné CELKEM 0% 100% 113