Tomáš Koten, Jana Kotenová. Projektík UKÁŽU, CO DOKÁŽU. Pracovní sešit pro projektové vyučování (V KOOPERATIVNÍCH SKUPINÁCH NAPŘÍČ PŘEDMĚTY)

Transkript

1 Tomáš Koten, Jana Kotenová Projektík UKÁŽU, CO DOKÁŽU Pracovní sešit pro projektové vyučování (V KOOPERATIVNÍCH SKUPINÁCH NAPŘÍČ PŘEDMĚTY) 4. ročník 1. pololetí 2011

2 Projektík UKÁŽU, CO DOKÁŽU Tomáš Koten, Jana Kotenová Illustrations Johana Gabrielová, Jana Jungmannová, Jana Kotenová, Jakub Sigmund Hněvín, 2011

3 UKÁŽU, CO DOKÁŽU Projektík OBSAH 3

4 Projektík CO SE NAUČÍME V PRVNÍM POLOLETÍ? VLASTIVĚDA 4 MATEMATIKA Vlast Naše vlast, náš domov Zemský povrch a jeho tvary Náš region (povrch a tvary) Opakování učiva Opakování Násobení Jak se kde mluví jednociferného Nauka o slovech a dvojciferného Stavba slova čísla Předložky, Geometrie: předpony, kružnice, kruh, skupiny bě, pě, vě, opakování mě úsečka, přímka Sloh: práce na zahradě (vypravování) Literatura: z českých pohádek Podnebí ČR Vodstvo ČR Rozšíření půd, rostlinstva a živočišstva Vliv krajiny na život lidí Životní prostředí Náš region Vyjmenovaná slova po b, l, m, p, s, - opakování Sloh: popis osoby Literatura: rozpočítadla, říkadla, básně, hry se slovy Září Říjen ČESKÝ JAZYK Dělení dvojciferného čísla číslem jednociferným Představy o velikostech Dělení se zbytkem Počítání se závorkami, význam závorek Geometrie: krychle, jehlan, tělesa PŘÍRODOVĚDA Co už umíme: Opakování Pole (vycházka) Světové strany, kompas Rozmanitost v přírodě Utřídění znalostí o jednoduchých organismech (znaky živého) Pojem jedinec, druh CO: vyhlášení povodňové aktivity (momentální situace v ČR) Konec léta Stavba těla obiloviny Druhy obilovin a travin Závislost člověka na přírodě a význam přírody pro člověka Podzim Kulturní rostliny, okrasné rostliny, léčivky Houby

5 Projektík CO SE NAUČÍME V PRVNÍM POLOLETÍ? VLASTIVĚDA ČESKÝ JAZYK MATEMATIKA PŘÍRODOVĚDA Listopad Působení lidí na krajinu a životní prostředí (města, vesnice, lidská sídla) Průmysl, doprava, zemědělství ČR Tvorba a ochrana krajiny, životní prostředí Náš region Vyjmenovaná slova po v, z Souhrnné opakování vyjmenovaných slov Sloh: Vyprávění příhody Literatura: povídka, komiks Násobení a dělení do zpaměti Geometrie: úsečka, polopřímka, přímka, měření, jednotky času Orientace v rovině, tělesa Dřeviny Vycházka do zahrady, lesa, okolí školy (poznávání dřevin, výstavka) Prosinec Mapa a plán (měřítko, světové strany, barvy, významné orientační body) Naše vlast a její postavení v Evropě Práce s mapou, významná, naleziště Úrodné oblasti Památná místa Náš region Slovní druhy, tvarosloví Podstatná jména pád, rod Pádové otázky Sloh: Příprava na Vánoce v rodině, vánoční přání Literatura: dobrodružné příběhy Souřadnice (mohou probrat) Opakování Písemné sčítání a odčítání do Geometrie: rovnoběžky, kolmice, kruh, kružnice Zima Zkoumáme ve škole, doma (pokusy) Vzduch a voda, význam a ostatní podmínky pro život Neživá příroda CO: sirény, význam, chování při poplachu Státní zřízení ČR Státní instituce, prezident, vláda, parlament, zákony Státní symboly, vlajka, znak, hymna, státní svátky Opakování učiva za 1. pololetí (časová rezerva pro obtížné učivo event. zpoždění) Sloh: novoroční přání Literatura: hádanky, říkadla, přísloví Přirozená čísla do miliónu Geometrie: obdélník, křivka Zvířata a rostliny v zimě Stopy zvířat, krmítka (vycházka) CO: omrzliny Leden 5

6 Projektík Dneska už jsme čtvrťáci, proto chytnem za práci. Chceme všechno vědět, znát, vesele se usmívat. Špatné zámky nechcem mít to je teď náš nový hit! Spousta hodin, hodně práce čekají nás tento rok. Vlastivěda, čeják, máťa, uděláme další krok. 6 UKÁŽU, CO DOKÁŽU Zabereme, napnem síly, dokážem to zvládnem vše, uspějeme nade vše. Velkou spoustu nových věcí tento rok se dovíme, zakousneme, zabereme, ať to všechno umíme. Bez práce a beze snahy asi nám to nepůjde, dáme hlavy dohromady, kamarád nám pomůže!

7 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 1. Napiš věty na téma práce na zahradě: posekat _ očesat vyhrabat pohnojit _ otrhat uskladnit zrýt pořezat _ zalít postavit uklidit zazimovat 2. Doplň do vět vhodné předložky:... stromem leží spadané listy. Stěhovaví ptáci odlétají... teplých krajin.... zahrady uskladňujeme ovoce a zeleninu.... lese sbíráme houby.... kopcem na louce pouštíme draky.... oknem jsme ostříhali záhon růží.... stromech prořezáváme větve 7

8 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 3. Zapiš co nejvíce slov utvořených z daného kořene: 4. Vyjádři stejný význam jinými slovy: Obloha se zatáhla olovnatými mračny. Pole zlátla obilím. Slivoně byly obtěžkány úrodou. Stromy se červenaly jablky. Koruny lesních stromů zčervenaly. Listy v korunách stromů prořídly. Celá obloha znachověla. 5. Doplň vhodné předpony: Na podzim hodně prší a padne hodně mililitrů srážek. Děti se šly koupat. Těšily se a byly zářené a veselené. Když lezly z rybníku, pálily si ohýnek. Chtěly si péct brambory. sbíraly větve. trvalo dlouho a začalo pršet. Děti si razily čepice a utíkaly domů. Déšť trval dlouho. Druhý den rostly houby. Děti vyrazily do lesa a houby sbíraly. 8

9 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 6. Doplň ě/je: Kočička s pejskem v šeli prádlo. Ob d ve školní jídelně byl velmi chutný. Kolem zněl zp v ptáků odlétajících na jih. Bylo slyšet i p nkavy. Podvedl nás, už mu nev říme ani slovo. Pendolíno v lo do konečné stanice. Do školního dvora je úzký v zd. V neděli ráno chodí v řící na mši. Houbaři ob vili místo plné hřibů. Zahradní bazén měl velký ob m. PŘÍPAD S HEJKALEM Karel Čapek Tomu už je taky hezkých pár let, co v lese na Krákorce se zdržoval Hejkal. To víte, to je jedno z nejprotivnějších strašidel, co vůbec kdy bývaly. Jde člověk v noci lesem a najednou to za ním zahejká, zařičí, zaúpí, zakvílí, zavyje nebo se tak hrozně zachechtá. To se rozumí, člověk se vyděsí na smrt, taková hrůza na něj padne, a on běží, pádí, utíká, div duši strachem nevytrousí. To teda dělá Hejkal a tuhle neplechu tropil na Krákorce léta letoucí, že už se lidé báli tam za tmy jít. A jednou vám ke mně přijde do ordinace takový divný človíček, samá huba, papuli má od ucha k uchu a krk ovázaný nějakým hadrem, a sípe, chrchlá, chrčí, skřehotá, chrochtá a chraptí, že mu není slova rozumět. Tak co vám je? povídám. Pane doktore, sípal ten chlapík, já jsem, prosím pěkně, ňáko ochraptěl. To vidím, jářku, a kterýpak vy jste? Pacient se drobet ošíval a pak vyhrkl: Já jsem, prosím, ten jistý Hejkal z hory Krákorky. Aha, povídám, tak vy jste ten kujón, ten sakrament jeden, co straší v lese lidi? A holenku, to vám patří, že jste ztratil hlas! Bodejť, já vám budu léčit vaši láry a faryngitidu neboli hatar krtanu, chci říct katar hrtanu, abyste zase mohl po lese hejkat a na- 9

10 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM hánět lidem psotník! Ne ne, jen si spánembohem chraptěte a sípejte, aspoň bude od vás pokoj! A tu vám ten Hejkal začal s prosíkem: Proboha vás prosím, pane doktore, vyhojte mě z toho chrapotu, já už budu dělat dobrotu, nebudu lidi strašit. To vám taky radím, řekl jsem. Vy jste se při tom strašení překřikl, a proto jste ztratil hlas, víme? Milý brachu, strašit v lese, to pro vás není; v lese je chladno a vlhko a vy máte drobet choulostivé dýchací cesty. Nevím, nevím; snad by se ten váš katar dal vyhojit, ale to byste musel nadobro nechat strašení a odstěhovat se někam daleko od lesů; jináč vás neuzdraví nikdo. Ten Hejkal se zasmušil a drbal se za uchem: To je těžká věc, milostpane, čím já se budu živit, když nechám strašení? Dyť já nic jiného neumím než hejkat a řvát, totiž dokud jsem při hlase. Ale človíčku, povídám mu, s takovým vzácným hlasovým orgánem, jako máte vy, bych šel k opeře za zpěváka, za trhovníka nebo za vyvolavače k cirkusu; vždyť s tím nádherným a mohutným hlasem je vás na venkov škoda, nemyslíte? V městě byste se možná uplatnil líp. Taky si to někdy říkám, přiznal se Hejkal. No, já to zkusím se uchytit jinde, jen co zase budu při hlase. Tak jsem mu, páni, vymazal chřtán jódem, předepsal chlorkali a hypermangan na kloktání a užívat anginol a na krk si dávat obklady. Od té doby toho Hejkala nebylo na Krákorce slyšet; opravdu se přestěhoval a přestal strašit. Až po letech jsem se o něm doslechl znovu, a sice z velkého města Hurdyburdy. Prý se tam ten dotyčný Hejkal chytil politiky a řečnil na schůzích tak silným hlasem a s takovým úspěchem, že se stal poslancem a dobře se mu do nynějška vede. (Devatero pohádek) VYBER SI JEDNO POVOLÁNÍ A SPLŇ JEHO ÚKOL: Malíř Namaluj, co jsi četl. Spisovatel Napiš na téma článku svoje krátké povídání. Vědec Zjisti o tématu článku nebo spisovateli něco zajímavého. Básník Slož na téma článku báseň. 10

11 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 7. Najdi ve Slovníku spisovné češtiny význam slov: havěť úpí vytrousí _ láry-fáry _ katar chřtán kujón sakrament 8. Znáš nějaké jiné knihy od Karla Čapka? Jestli ne, využij internetu, rodičů apod. Přines je do školy. Dílo: O čem kniha je: 9. Napiš, jaká povolání by v dnešní době mohl Hejkal vykonávat: 10. Nakresli, jak si představuješ Hejkala: 11

12 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 11. Vzorně opiš a pokus se určit slovní druhy (rozdělte si úkoly): Ve třetím ročníku v prvouce jsme se dozvěděli, že každá živá bytost, rostlina, zvíře i člověk má TĚLO, PŘÍJÍMÁ POTRAVU (JÍ), DÝCHÁ, POHYBUJE SE ROSTE a ROZMNOŽUJE SE (semena, mláďata ). Díky přijímání potravy a dýchání získávají živé bytosti ENERGII potřebnou právě k růstu a rozmnožování. Živé organizmy se liší velikostí, vzhledem, způsobem života i přijímáním potravy. Pamatujeme si, že rostliny i živočichové se dělí do skupin podle místa výskytu, způsobu výživy a rozdílného rozmnožování. 12

13 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 12. Z předcházejícího textu vypiš podstatná jména a urči jejich rod a pád: podstatné jméno rod pád 13. Vypiš slovesa a urči jejich čas: sloveso čas 14. Zahraj si pexeso na slovní druhy. 15. JAZYKOVÁ MATEMATIKA Vytvořte nová slova tak, že z každého slova jazykové rovnice vyberete jedno písmeno: Příklad: KINO + KOST + POLE + PERO = KOLO, OTEP, KOPR BRAMBORY + OŘECHY + ŠVESTKY + RAJČATA = ZAHRADA + HADICE + MOTYKA + KOLEČKA = KOPEC + KUPA + HOMOLE + KUŽEL = VZDUCH + VÁNEK + VICHŘICE + ORKÁN = DUSÍK + KYSLÍK + PÁRA + ATMOSFÉRA = DUSÍK + KYSLÍK + PÁRA + ATMOSFÉRA = DOMOV + ČECHY + MORAVA + SLEZSKO = KUKUŘICE + OVES + JETEL + PŠENICE = JARO + LÉTO + PODZIM + ZIMA = 13

14 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM NEDOKONČENÁ POVÍDKA Dokonči povídku na téma Konec léta. Dodržuj křivku vyprávění: Používej bohatě rozvité věty (hodně přídavných jmen jaký je ) Skončilo léto, skončily prázdniny a my zase museli do školy. Zase. Už počtvrté. Nechtělo se mi. O prázdninách jsem byl u babičky a na táboře. Bylo to super. Jmenovali jsme se Mustangeři a měli jsme báječného vedoucího Pepu, ale říkali jsme mu STEVE (čti Stýv). Ty noční bojovky a vtipy, co STEVE vyprávěl. Taky se mi do školy nechtělo, protože naše paní učitelka už není naše. Šla na mateřskou. Máme mít někoho jiného. A to je ono. Vůbec nevíme, kdo to bude. 1. září jsme seděli ve třídě. Všichni jsme se prohlíželi. Byli jsme opálení. Lada, ta zase vyrostla! Měl jsem velkou radost, že se zase vidím s klukama z naší party. Říkáme si MSTITELÉ a mstíme každou křivdu a bezpráví. Také máme svůj znak, svou kroniku, tam si píšeme, co jsme zažili v lese a máme svůj bunkr. Co mě ale překvapilo, byl Michal, kamarád z tábora, který se najednou objevil ve třídě. Přistěhoval se do našeho města a bude s námi chodit do třídy. Bylo by skvělé, kdyby se přidal do naší party. Překvapením ale nebyl konec. Začalo vyučování a do třídy přišel nový učitel. Vytřeštil jsem oči a koukal jako výr, protože to byl náš vedoucí z tábora STEVE, tedy pan učitel Pepa. Usmál se a přivítal nás. Když se na nás s Michalem podíval, mrkl šibalsky koutkem oka. Po vyučování jsme měli s rukama z party schůzku v našem bunkru na kopci Popovičák. Přišel i Michal. Všichni jsme byli z nového pana učitele Pepy nadšení a kluci navrhli, abychom ho pozvali k nám, že mu ukážeme bunkr 14

15 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM VÝKLAD NOVÉ LÁTKY OPIS Z TABULE Všichni si přečtěte zadání. Rozdělte si úkoly (každý část cvičení). Porovnejte si výsledky mezi sebou. Doplňte si od kamarádů. Naučte se společně řešení. Vyzkoušejte se navzájem. 1. Zahrádkáři Na podzim sklízejí zahrádkáři a zemědělci úrodu brambor. Bez jejich sklizně by nebyly ani např. hranolky nebo bramboráky. Pan Řehák sklidil na zahrádce 25 kg brambor. Kolik kg brambor sklidil pan Novák a pan Mlateček? Kolik sklidili všichni sousedé dohromady? pan Řehák pan Novák pan Mlateček 15

16 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 2. V zahrádkářské kolonii pan Řehák, Novák i Mlateček měli své zahrádky oploceny. Pan Řehák měl obdélníkovou zahrádku o stranách 23 m a 14 m. Pan Novák měl trojúhelníkový pozemek o stranách 17 m, 19 m a 24 m. Pan Mlateček měl zahrádku stejně velkou jako pan Řehák. Kolik metrů pletiva je potřeba na oplocení jednotlivých zahrad, jestliže u každé zahrádky je branka široká 2 m? pan Řehák: pan Novák: pan Mlateček: 3. Po povodních dostala soukromá stavební firma STAVEX zakázku opravit hlavní vchody 64 panelových domů. Na opravu jednoho vchodu bylo plánováno 8 hodin. Za kolik hodin měli zaměstnanci firmy opravit všechny vchody? 4. Na půdě všechno závisí, všechno roste ze země. Stejně tak obilniny. Naši předkové si mleli mouku a pekli chleba sami. Pekařský vůz ráno rozvezl 560 bochníků chleba. V každém obchodě vyložili 80 bochníků. Do kolika obchodů chleba dodali? 16

17 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 5. Žáci čtvrté třídy v jedné základní škole pomáhali v rámci EKOŠKOLY místní ZOO a zvířátkům v oboře sběrem žaludů a kaštanů, aby přežila zimu. Nejvíce ze třídy nasbírali Jana, Tomáš, Michal a Terezka, dohromady 56 kg kaštanů a žaludů. Svůj plán překročili o 8 kg. Kolik kaštanů a žaludů měl původně nasbírat každý z nich? 6. Na podzim se sbírají lískové a vlašské ořechy. Jestliže pan učitel spravedlivě podělí děti ve své třídě 38 ořechy, dostane každý z nich 9 ořechů a 2 ořechy panu učiteli zbudou. Když bude chtít dát pan učitel každému žákovi 10 ořechů, 2 ořechy mu budou chybět. Kolik dětí pan učitel ve třídě podělil? 7. Na podzim se sázejí a stříhají růže. a) Zahradnice uvázala kytice ze 70 růží. V každé kytici bylo 8 růží. Kolik kytic zahradnice uvázala? b) Kolik kytic by uvázala, kdyby dávala do každé kytice 10 růží? 17

18 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 8. Na podzim se vysazují nové stromy. V sadu vysadili 6 řad jabloní po 12 kusech v každé řadě. Kolik jabloní vysadili? 9. Novákovi a Labudovi mají švestkové sady. Tento rok sklidili Novákovi 398 kg švestek. Labudovi sklidili o 215 kg více. Kolik sklidili Labudovi? Kolik sklidili Labudovi a Novákovi dohromady? Jeden kilogram švestek prodávali za 9 Kč. Kolik si vydělali Novákovi? Kolik Labudovi? Kolik obě rodiny dohromady? 10. Máš-li hotovo, zahraj si matematické pexeso. 18

19 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM VÝKLAD NOVÉ LÁTKY OPIS Z TABULE Všichni si přečtěte zadání. Rozdělte si úkoly (každý část cvičení). Porovnejte si výsledky mezi sebou. Doplňte si od kamarádů. Naučte se společně řešení. Vyzkoušejte se navzájem. 1. Vezmi si mapu České republiky a vypiš názvy 2 rovin, 2 vrchovin, 2 hornatin: Do závorky napiš, jaká města se v nich nacházejí: 2. V jakém druhu povrchu krajiny je nejúrodnější půda? 3. V jakém typu krajiny je půda nejméně úrodná? 4. Jaký tvar má kopec před okny naší třídy? 19

20 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM NAŠE VLAST, NÁŠ DOMOV V průběhu času od pravěku do současnosti měnili naši předkové Keltové a staří Slované krajinu naší vlasti z neprostupných pralesů plných zvěře na kulturní krajinu. Předkové vypalovali lesy a zakládali pole a osady. Osad a hradišť přibývalo, měnily se na města, začaly se stavět kamenné stavby až po stavby nejmodernější jako jsou přehrady, dálnice, továrny a výškové budovy. Těmito zásahy do přírody změnili naši předkové krajinu přírodní na krajinu kulturní, v níž žije současný kulturní národ a moderní kulturní obyvatelstvo. Staří Keltové a Slované, kteří zde kdysi žili, uctívali duchy lesa, posvátné háje a stromy. Byli pohané. Postupně s příchodem Cyrila a Metoděje přijali křesťanství. Odlišný jazyk mnoha slovanských kmenů (např. Děčanů, Litoměřičanů nebo Charvátů) se postupně sjednotil do dnešní podoby češtiny. I dnešní čeština se vyvíjí a mění. Z důvodu propojení světa internetem, cestováním a přílivem cizinců do naší země se do našeho českého jazyka dostává množství cizích výrazů. Propojení světa říkáme GLOBALIZACE. Narůstající vzdělanost našeho národa v průběhu času vytvořila velké kulturní bohatství. Naše země se může pyšnit krásnou a různorodou krajinou, do které se vtiskly výsledky úsilí lidí. V jiných zemích světa mají pouště, pralesy a neobydlené hory. Naše země je pestrá. Roviny střídají vrchoviny, lesy přecházejí v louky. Česká republika se může pyšnit mnoha hrady a zámky, malebnými náměstími, lesklými hladinami rybníků. To vše odlišuje naši vlast od jiných zemí. Toto zvláštní prostředí, místo, kde jsme se narodili, nás obklopuje od narození. Proniká do naší duše a my si k místu, kde žijeme, k naší zemi a vlasti vytváříme zvláštní citový vztah. Citový vztah vyjadřujeme téměř posvátným slůvkem domov. Domov je místo, kde jsme se narodili. Je v zemi, v níž žijeme a pracujeme. Je v zemi, do níž jsme vrostli svými kořeny rodinou, kulturou, jazykem, zvyky a tradicemi (např. pomlázkou a Velikonocemi, pálením čarodějnic, jízdou králů, písněmi ) Doma jsme u maminky, tatínka, sester a bratrů, u svých hraček a knížek ve svém pokojíčku. Domov nám přináší pocit jistoty a bezpečí, je to místo, které důvěrně známe. Je to naše rodina, ve které žijeme. Ať jsme ve světě kdekoliv, domů se vždy rádi vracíme. Všude dobře, doma nejlépe. Je smutný osud bezdomovců, lidí, kteří z různých důvodů o domov přišli a žádný nemají. 20

21 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM ZAJÍMAVOSTI Z INTERNETU Nejnižší tepotu vzduchu 89 C naměřili 21. července 1983 vědci v Antarktidě. Nejvyšší teplota vzduchu, 58 C ve stínu, byla naměřena 13. září 1922 v Libyi v Africe. Nejvyšší rychlost větru u povrchu Země 371 km/hod. byla naměřena 12. dubna 1934 na hoře Washington (1916 m) v USA. Velmi zajímavá je měnící se teplota vzduchu se stoupající nadmořskou výškou. Když je u nás v České republice + 15 C, potom ve výšce 10 km klesne teplota na 55 C. V 50 km je pak teplota 0 C a ve 100 km opět klesne na 80 C. Ve 100 km výšce ale stoupne až na 100 C (a s další větší výškou přibývá). Nejstarší meteorologická stanice (stanice na měření počasí) ve střední Evropě je v Praze v Klementinu. Zde se vedou nepřetržitě záznamy o počasí od roku Přemýšlejte a diskutujte ve skupině: Co by se asi stalo, kdyby teplý vzduch nestoupal vzhůru a kdyby se atmosféra (ovzduší) neotáčela spolu se Zemí? Přemýšlejte a diskutujte ve skupině: Jak se podle vás střídají roční doby na rovníku a na zemských pólech? ATMOSFÉRA vzduchový obal Země se skládá z plynů: dusíku, kyslíku, vodních par, vzácných plynů (hélium, argon, neon ) prachu, pylu rostlin. Vzduch je nejvíce znečištěn ve městech a průmyslových oblastech. Z výfukových plynů aut se do ovzduší dostává olovo, které je jedovaté. Proto bychom neměli česat a jíst ovoce, které roste u silnic. Nečistoty v ovzduší vidíme i v zimě na čerstvě napadaném sněhu, který přes noc ztratí bělost a do rána je na něm vidět popílek z komínů. Zajímavé je vložit znečištěný sníh do čisté sklenice, nechat ho roztát a vypařit a poté si pod mikroskopem prohlédnout nečistoty. Mnohé mají hrany ostré jako žiletky a při vdechování způsobují dráždění sliznice. Do PŮDY se dostává spousta jedovatých látek z umělých hnojiv. Chemickými hnojivy hnojená zelenina do sebe tyto chemické látky vstřebá. Např. dusičnany hnojená mrkev způsobí, že když se pro malé dítě nastrouhá, dusík se mu dostane do krve a krev malého dítěte na sebe špatně váže kyslík. Malé dítě pak zmodrá a dusí se (špatně dýchá). Těžká vozidla (traktory, bagry ) narušují kořenový systém, udusávají půdu a snižují její propustnost. Při deštích se půda splavuje a obnažují se balvany. Snižuje se 21

22 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM tak úrodnost půdy. Odnos půdy deštěm může způsobit i nevhodná orba po svahu. Rozpad hornin a skal na drobnější částice způsobuje Slunce (teplem se skála zahřeje a roztáhne, v noci se zimou smrští zmenší = drolí se), kořeny stromů, déšť, mráz a vítr, který nese prach a skály obrušuje. Tento proces se nazývá EROZE. Ve středověku rostly v českých zemích převážně duby a buky. V průběhu času byly však vykáceny. Předkové začali vysazovat smrky, protože rychleji rostou a přinášejí tedy větší zisk. Smrkové lesy ale špatně odolávají vichřicím (mělké kořeny) a vznikají polomy, které napadá lýkožrout smrkový (kůrovec). Jehličnaté lesy ničí také tzv. kyselý déšť, který na povrchu jehlic vytvoří tenký povlak, který ucpe dýchací průduchy a jehličnan se udusí zrezne. Ochraně životního prostředí musíme věnovat náležitou pozornost a k přírodě se chovat s úctou. Stromy totiž vyrábí kyslík potřebný k životu. Zničíme-li přírodu, zničíme i sami sebe protože jsme na přírodě závislí dýcháme, jíme plodiny z půdy polí, potřebuje suroviny dřevo ZAJÍMAVOSTI Z INTERNETU Odpady vypouštíme do řek a řeky tečou do oceánů. Do světového oceánu přichází až druhů znečisťujících látek. Velkým problémem jsou igelitové tašky a sáčky, které se vznášejí v mořské vodě. Plovoucí igelitové pytlíky si pletou mořští savci (velryby) a ryby s medúzami. Spolknou je, ucpou jim střeva a tito živočichové zahynou. Jedno tryskové letadlo (stíhačka) spálí pří přeletu Atlantického oceánu z Evropy do USA 35 tun kyslíku. Vědecké výzkumy ukazují, že časté lety kosmických raket a letadel ve velkých výškách ovlivňují atmosféru Země. Velkým nebezpečím pro zdraví lidí je olovo ve výfukových plynech aut. Olovo je jedovaté a ohrožuje především lidi, kteří bydlí blízko frekventovaných komunikací, kde je pak nezdravé dlouho větrat. Proto moderní auta mají katalyzátory, které olovo zachycují. V průmyslových oblastech České republiky se znečištěným ovzduším žije asi 20 %, tedy 1/5 obyvatel České republiky. Nejvíce znečištěnou oblastí České republiky je Ostravsko, Praha a Mostecká hnědouhelná pánev. Při kosmických letech zjistili kosmonauté Ruska i USA, že i ve vysokých vrstvách atmosféry desítky kilometrů nad povrchem Země, jsou velká oblaka prachu. 22

23 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 1. Jak vypadala krajina u nás v době příchodu starých Slovanů (jaká zvířata zde žila, jak vypadaly lesy, hustota osídlení )? 2. Kdo to byli kočovníci? 3. Jak říkáme předkům, kteří se přestali živit lovem a přestali kočovat? 4. Vesnici starých Slovanů řídil stařešina (vojvoda). Kdo řídí vesnici (město) dnes? 5. Kolik má Česká republika krajů (regionů)? 6. Ve kterém okrese se nachází vaše škola? 7. Zapiš 5 větších měst, která se nacházejí ve vašem kraji? 8. S jakými jinými kraji (váš kraj) sousedí? 9. Uprostřed jakého světadílu se Česká republika nachází? 10. Čím se určuje počasí? Co se uvádí při předpovědi počasí? 11. Kde se lze dozvědět o předpovědi počasí na příští den? 12. Zjisti, jaká je předpověď počasí na dnešní den a srovnej ji se skutečným počasím u vás: 13. Jaké jsou druhy srážek? 14. Může být počasí nebezpečné? Jak? 15. Může slunné počasí škodit? Jak? 23

24 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 16. Co je to domov? 17. Kdy vznikla naše Země? 18. Jak naše Země vypadala, když vznikla? 19. Jak se jmenuje obal Země, po kterém chodíme? 20. Nakresli tvar kopce v okolí vaší školy a pokus se ho zařadit: kupa homole kužel 21. Jak se nazývá náš stát? 22. Které historické země tvoří území našeho státu? 23. Které národnosti žijí spolu s Čechy na území naší republiky? _ 24

25 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 24. Vyhledej podle mapy 3 nejvyšší vrcholy v okolí vašeho krajského města (do 50 km)? _ 25. Kde se nachází tvoje škola (povrch)? 26. Jak se česky řekne atmosféra? 27. Složení atmosféry: 28. Kam se pohybuje teplý vzduch a kam studený? VODA V PŘÍRODĚ 29. Jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím? Doplň: vypovídá o stavu ovzduší po celá staletí na větším území. je stav ovzduší v určitou chvíli na určitém místě. 30. V jaké podobě se setkáváme s vodou v krajině? 31. Zjisti jméno nejbližší řeky, rybníka, přehradní nádrže ve vašem okolí: 32. Pokus se vysvětlit, jak vznikají v jeskyních krápníky: 33. Jaké významné lázně v ČR máme (využij mapu)? 25

26 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM Město, kde se mluví krátkým nářečím, má ve znaku koně, fotbalové mužstvo Baník, těžba černého uhlí. 2. Zámek v jižních Čechách severně od Českých Budějovic, kde byla natáčena Pyšná princezna 3. Jaderná elektrárna v jižních Čechách. 4. Město na Labi známé koňskými dostihy, výrobou perníku, hokejem a výrobou plastické trhaviny Semtex. 5. Město jižně od Plzně známé katakombami (podzemními chodbami). 6. Město, středisko Chodska, jehož symbolem jsou také dudy. Nejdelší řekou České republiky je: Vypiš od pramene její pravé přítoky: levé přítoky ROZŠÍŘENÍ ŽIVOČIŠTVA, ROSTLINSTVA A PŮD 34. Co způsobuje různorodost půdy? 35. Která vlastnost půdy je pro člověka nejdůležitější? 36. Jakou část plochy České republiky zaujímají lesy? 37. Napiš alespoň tři důvody, proč jsou lesy pro člověka důležité: 26

27 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 38. Doplň správně formulář: ŠKOLNÍ OBČANSKÝ PRŮKAZ Jméno Příjmení Bydliště Národnost Státní příslušnost 39. Zjisti, jak se nazýval náš stát v době, kdy se narodili tvoji rodiče. Byly jeho hranice stejné jako dnes? 40. Vysvětli dvojí význam slova domov : 41. Vzjmenuj staré stavební památky i moderní díla ze svého okolí? 42. Jak vypadala naše krajina na počátku našich dějin? 27

28 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM Dobrovolný úkol pro šikovné žáky 43. NÁZEV NAŠEHO REGIONU: Pokus se zjistit co nejvíce zajímavostí o našem regionu, např.: Kdo slavný se v našem regionu narodil? Co zajímavého se zde vyrábí? Jakou zajímavou historickou nebo přírodní památku zde máme? Vytvoř podle mapy České republiky: Mapu vašeho regionu (bývalý okres). Vybarvi a doplň mapu vašeho regionu (bývalý okres) podle mapy České republiky do rámečku. Dodržuj barvy výškových stupňů. Doplň kóty kopců, národní parky, chráněná území, hrady, zámky, sousední stát (okres) + jeho vlajku, modře vyznač řeky. Vyznač světové strany. V kruhu se podělte o informace, ke kterým jste došli. V čem se vaše skupina shodla s ostatními a v čem byly rozdíly? 28

29 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM Mapa vašeho regionu 44. Vyrob vrstevnice z kartónu podle vzoru: Mírný svah Prudký svah Vrstevnice je čára na mapě spojující místa o stejné nadmořské výšce. 29

30 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM VÝKLAD NOVÉ LÁTKY OPIS Z TABULE Všichni si přečtěte zadání. Rozdělte si úkoly (každý část cvičení). Porovnejte si výsledky mezi sebou. Doplňte si od kamarádů. Naučte se společně řešení. Vyzkoušejte se navzájem. Odpověz celou větou: 1. Co jsou žně? 30

31 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 2. Prohlédni si celou rostlinu pšenice i s kořeny. Můžeš využít živou rostlinu, encyklopedii, obrázky Rostlinu nakresli vedle vzoru a označ správně části jejího těla: klas, list, stonek, kořen, kolénko. 3. Prohlédni si stéblo na povrchu i uvnitř. Co je na něm zvláštního? Použijte lupu. 4. Změř výšku stébla pšenice: 5. Spočítejte ve skupině, kolik je v jednom klasu obilek: 6. K čemu se používá sláma? 7. Jaký je rozdíl mezi senem a slámou? 8. Co se vyrábí z pšenice? 31

32 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 9. Překresli a doplň názvy: Z jakého obilí se vyrábí popcorn a z jakého müsli a vločky? Ze které obiloviny se vyrábějí kroupy? 10. Jak se mele obilí zjisti a nakresli: Co všechno (jaké energie) je pohonem mlecího stroje? 32

33 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM Jak se mlelo obilí v pravěku? obrázek mletí 11. Cestou ze školy zjisti, které obiloviny se nejvíce pěstují v okolí? 33

34 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM DOMÁCÍ ÚKOL Vyřeš během týdne. Využij rozhlasu, televize a novin. Zamysli se. Namaluj jabloň, jak vypadá v daném ročním období a dopň text: _ JARO První jarní den je. Země je nastavena na Slunce. Slunce vychází v hodin. Slunce zapadá v hodin. Den má délku (slunce svítí) hodin. _ LÉTO První letní den je. Země je nastavena na Slunce. Slunce vychází v hodin. Slunce zapadá v hodin. Den má délku (slunce svítí) hodin. 34

35 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM _ PODZIM První podzimní den je. Země je nastavena na Slunce. Slunce vychází v hodin. Slunce zapadá v hodin. Den má délku (slunce svítí) hodin. _ ZIMA První zimní den je. Země je nastavena na Slunce. Slunce vychází v hodin. Slunce zapadá v hodin. Den má délku (slunce svítí) hodin. 35

36 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM Vyznač v daném ročním období pozice Země ke Slunci. Vyznač rovník, zemskou osu a na ní sever a jih a výrazným puntíkem místo, kde je Česká republika JARO LÉTO PODZIM ZIMA Úkol pro skupinu: Vezměte 100 semínek z některého obilí (nebo několik fazolí). Rozložte je do čtverce 10 x 10 na místo s navlhčenou vatou nebo hadříkem. Pozorujte změny po 3 dnech. Výsledek zapište a zakreslete. Datum 36 Pozorování Kresba

37 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 13. Fazole Jak se jmenují 2 části prasklého semínka? Co je obsaženo v dělohách? Jak je možné, že rostlina klíčí a rostou lístky a kořen a nemá živiny z půdy? Odkud je bere? Proč musíme naklíčenou rostlinu po vyčerpání (seschnutí) _ děloh zasadit do země? 14. Dokresli do listů žilnatinu. Který list má žilnatinu síťovou a který souběžnou? Který list mají obilniny? 37

38 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 15. Nakresli rajče jedlé a popiš stavbu těla 16. Proč se rajčata pěstují? Co víte o pěstování rajčat? Proč se přivazují rajčata k opoře? 17. Odkud bylo rajče přivezeno? 18. Jakou část rostliny u mrkve jíme? Je mrkev plod? 19. Které rostliny na podzim zahrádkáři sklízejí ze zahrad a polí? Napiš, pro kterou část rostliny ji pěstujeme? 38

39 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 20. Které kulturní rostliny znáš? 21. Které plody nemají dužinu jsou suché? 22. Porovnej jablko a hrušku tvar, barvu, čím se liší? Čím se podobají? Jablko Hruška 23. Nakreslené listy pojmenuj: (druh listu: jednoduchý x složený a název stromu: javor, dub, jasan, jírovec (kaštan) Vyhledej listy buku, javoru, břízy a růže šípkové (v přírodě nebo v encyklopedii) a doplň. Podobné jsou si listy Jednoduché jsou listy Složené jsou listy 39

40 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 24. Lilek brambor Odkud byla brambora dovezena? Jakou část rostliny jíme? Co je obsaženo v hlízách (boule na kořenech) lilku? Proč nesmíme jíst zelené hlízy? Divizna velkokvětá Divizna velkokvětá roste na suchých místech. Dorůstá i přes 2 metry a má nápadně žluté květy, žluté kvítky, kterým se říká květenství. Kořeny divizny jdou do velké hloubky. Na dlouhé lodyze jsou velké, chlupaté listy přizpůsobené tak, že po nich při dešti voda stéká rovnou ke kořenům. Ze semínek, které vypadnou z tobolky, vyroste další rok přízemní růžice chlupatých listů. Chloupky zamezují odpařování vody. V podobě přízemní růžice divizna přezimuje. Až druhý rok vyroste lodyha s květenstvím. U divizny využíváme květy, které jsou léčivé. Po usušení květů na slunci se sušiny využívá na přípravu čaje proti kašli a nachlazení. Divizna je dvouletá bylina léčivá rostlina. Léčivky by se vždy, podobně jako houby, neměly sbírat u továren, silnic, smetišť, tedy ve znečištěném prostředí, protože do svého těla nasávají škodliviny z půdy. 40

41 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM Proč je pro rostlinu nezbytná voda? Jaký význam mají pro rostlinu plody a semena? Proč říkáme, že je divizna dvouletá rostlina? Jaká místa zvolíš pro výsev divizny? Co vyroste ze semen v příštím roce? Kdy budeš moci sbírat části květů? _ 25. Divizna je dvouletá bylina. Doplň k obrázkům rok života divizny a u šipek vyznač, co nezbytně potřebuje divizna k výživě. (nápověda: dusík, světlo, voda, rozpuštěné živiny, teplo) 41

42 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM 26. Zjisti, které máme rostliny: jednoleté dvouleté trvalky 27. Napiš, jak se jmenují stonky bylin (lodyha, stvol, stéblo): kopřiva pampeliška obilí 28. Odpověz na otázky: Čím se vyznačují živé přírodniny? Jak se živí živočichové? Uveď různé příklady: Jak se vyživují rostliny? Jak se vyživují houby? Kterou část vzduchu potřebují živočichové, rostliny i houby k dýchání? Jakými způsoby se živočichové pohybují? Uveď příklad: 42 Jak se živočichové rozmnožují? Uveď příklady:

43 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM Jaký význam má pro život rostliny: kořen listy květ 29. Co znázorňuje obrázek pod otázkou? Napiš: 30. Uvažuj a zamysli se: Co by se stalo, kdyby zahynul všechen hmyz na zemi? Napiš: 43

44 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM POKUS RYCHLÝ ČLUN Budeš potřebovat: papírový tvar člunu lodičku co nejmenší jar talíř nebo nádobu s čistou vodou 1. Člun polož na hladinu vody. Člun plave. 2. Na prst si omoč kapku saponátu. 3. Dotkni se hladiny za člunem. Člun prudce odstartuje. 4. Budeš-li chtít pokus opakovat, vyměň vodu v talíři. Závěr: Pokus ti ukáže, že voda má zvláštní sílu povrchové napětí, které působí na plovoucí předměty. (Tah povrchového napětí je před člunem silnější než za ním, takže člun je tažen dopředu.) Pokus také dokazuje, jak rychle se ve vodě šíří některé chemické látky (umytí auta u rybníku, solení silnic). 44

45 Projektík ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM HODNOTÍCÍ DOTAZNÍK Naučil(a) jsem se: ČJ M VL PŘ Dařilo se mi: Nejvíce mě v projektu bavilo: Chtěl(a) bych se pochválit za: K čemu mám připomínku, co mě trápí: Potřebuji ještě vysvětlit v čem musím přidat: Těším se na: Jak se mi v projektu dařilo? Podpis žáka Podpis rodičů Podpis učitele 45

46 ROZMANITOST V PŘÍRODĚ KONEC LÉTA PODZIM POPIS OSOBY povídání o sobě JMÉNO: OBLÍBENÁ BARVA: NEJRADĚJI JÍM: MOJE NEJOBLÍBENĚJŠÍ HRAČKA JE: NEJRADĚJI SI HRAJI S: PROČ? MŮJ NEJOBLÍBENĚJŠÍ KAMARÁD JE: MOJE NEJOBLÍBENĚJŠÍ POHÁDKOVÁ POSTAVA JE: VE VOLNÉM ČASE RÁD DĚLÁM: 46

47 PODZIM VÝKLAD NOVÉ LÁTKY OPIS Z TABULE Všichni si přečtěte zadání Rozdělte si úkoly (každý část cvičení) Porovnejte si výsledky mezi sebou Doplňte si od kamarádů Naučte se společně řešení Vyzkoušejte se navzájem 1. Najdi skrývačky a čísly označ slovní druhy, které poznáš: Naše teta Jitka obyčejně vaří jen v neděli. Na podzim každý suchý list opadne ze stromu. Dávej pod sebe dlaně, jedině tak se udržíš. Na tomto hřišti je příliš kamenů. 47

48 PODZIM 2. Divizna velkokvětá roste na suchých místech. Dorůstá i přes 2 metry a má ná- padně žluté květy, žluté kvítky, kterým se říká květenství. Kořeny divizny jdou do velké hloubky. Na dlouhé lodyze jsou velké, chlupaté listy přizpůsobené tak, že po nich při dešti voda stéká rovnou ke kořenům. Ze semínek, které vypadnou z tobolky, vyroste další rok přízemní růžice chlupatých listů. Chloupky zamezují odpařování vody. V podobě přízemní růžice divizna přezimuje. Až druhý rok vyroste lodyha s květenstvím. U divizny využíváme květy, které jsou léčivé. Po usušení květů na slunci se sušiny využívá na přípravu čaje proti kašli a nachlazení. Divizna je dvouletá bylina léčivá rostlina. Léčivky by se vždy, podobně jako houby, neměly sbírat u továren, silnic, smetišť, tedy ve znečištěném prostředí, protože do svého těla nasávají škodliviny z půdy. Čísly urči slovní druhy, které poznáš: Vypiš šest podstatných jmen urči rod, číslo, pád: podstatné jméno rod číslo pád 3. Vymysli a napiš větu o podzimu a použij k tomu: a) Vyjmenovaná slova po B: b) Vyjmenovaná slova po L: c) Vyjmenovaná slova po M: d) Vyjmenovaná slova po P: 48

49 PODZIM 4. Doplň správně věty slovy z poznámkového bloku: Miluška se při zkoušení.... Michal se hádal a... spor. Marek měl dobrý.... Mirek měl na kole nebezpečný.... Martin šplhal nebezpečným.... Marika... zeleninu ze zahrádky. o my l s my k ú my s r o zd m mý l i l a l ýchá a průsm yke val m Seřaď jména dětí podle abecedy a napiš: 5. Napiš rozvité věty s těmito slovy: pyl pil opilovat _ opylovat _ pýcha píchá zpychnout spíchnout slepýš slepíš na pysku na písku _ míval mýval mýt mít my mi 49

50 PODZIM 6. Doplň správně věty slovy z poznámkového bloku: Pavlína... ovocný čaj. Pravoslav... starý klíč. Patrik... na hřišti. prop s e za opilo slepi k l o pý Petr... obrázek. Pankrác... míč. Pavel..., protože lhal. pila íchl pý ř i l val l tl Seřaď jména dětí podle abecedy a napiš: 7. Zapiš synonyma uvedených slov: klopýtat pýřit se vymítit dmýchat nachomýtnout se plýtvat lysý plynout obyčej bystrý 8. Pokračuj v řadách dalšími vhodnými slovy a do rámečku napiš nadřazený výraz: být, obyvatel, byt, nábytek my, mýt, hmyz, myslet slyšet, mlýn, blýskat se pýcha, pytel, pysk, netopýr 9. Napiš na počítači svoji vizitku (jméno, adresa, telefon, škola ) a můžeš vymyslet i profesi a logo (znak) svojí firmy, čím bys chtěl být. 50

51 PODZIM 10. JAK MANŽELÉ ZÁLESÁKOVI ŠLI NA MYSLIVECKÝ PLES Vyhledej ve stanoveném čase co největší počet ukrytých slov les a podle vzoru je zakroužkuj. Za každé nalezené slovo nakresli do rámečku jeden strom. Jak bude velké tvé polesí? Pan polesný Zálesák miloval procházky po lese. Jeho polesí neni jen tak obyčejné, byl to skoro prales. Polesný Zálesák krmil lesní zvířata, sázel nové stromky v lese, kochal se přírodou, sledoval obzor lesa a radostně prohodil:,,nádherné polesí, krásná příroda, hotový prales. Náhle se zarazil a podíval se na hodinky. Lesklé sklíčko se zablýsklo.,,hrůza, zapomněl jsem na myslivecký ples, blesklo panu Zálesákovi hlavou. Přestal se kochat přírodou a rychle klopýtal přes klestí za paní Zálesákovou. Tu se zablesklo. Oblohu proťal lesklý blesk. Začalo pršet. Kapky pleskaly panu Zálesákovi o lesklou lebku. Svah klesal. V tom spěchu pan Zálesák zakopl o klestí. Dopadl na koleno a ucítil v něm ostrou bolest. Ani nehlesl, zaťal zuby, opřel se o větev a odkulhal domů. Paní Zálesáková již čekala ve dveřích a spustila:,,já jsem se tak těšila na dnešní myslivecký ples a teď kvůli tvému kochání abych plesnivěla doma!,,ale, ale, třesky, plesky. Nejsem žádná bačkora. Jsem lesník Zálesák. To rozchodím a roztancuji, prohodil pan Zálesák se zaťatými zuby. A tak se pan a paní Zálesákovi vydali na myslivecký ples. Paní Zálesáková noblesně v plesové róbě a pan Zálesák ve slavnostní myslivecké uniformě pajdal vedle ní. Na mysliveckém plese byla spousta lesníků, ale žádný pár nebyl tak okouzlující jako Zálesákovi, protože se jim podařilo zraněné koleno roztancovat. Zálesákovi byli vyhlášeni králem a královnou plesu. 51

52 PODZIM 11. SKRÝVAČKY Najdi skrytá slova, slova zakroužkuj a na řádek napiš řešení: (MĚSTA) 1. Maminko, strava je v táboře velmi dobrá, psala Míla domů. 2. Je zima, br, nohy mám studené jako led. 3. Pamatuj si, Jirko, lín a kapr jsou dvě podobné ryby. 4. Našel jsem v koši celý rohlík se salámem. 5. V blízkosti kravína je seník plný chutné píce. 6. Naši předkové žili na místech s dostatkem vody a potravy. 7. U rybníka je samý komár, noc jsme stěží přečkali hodně poštípaní. 8. Na udici se houpal velký kapr a Hanka výskala radostí. 9. Teprve po velikém boji hlavatka podlehla a rybář ji vytáhl na břeh. 10. Nechal stopu, tím se prozradil. 11. Ne, po mukách netoužím. 12. Sestra koni celý den dává oves. 13. Pasák Beneš ovce žene z pastvy. 14. Rytířovo kopí seklo do srdce. 15. Jak mi lev skočil do pasti. 16. Babička říká: Zlatá borová cesta. 17. V kostele cepem se nemlátí. 18. Vepře rovnou palicí do chléva nezaženeš. 19. Velký kop a Vaškův míč je na cestě. 20. Pan Kobr Novákům dosud nenapsal. 21. Příliš mnoho hran i cenu výrobků sníží. (VYJMENOVANÁ SLOVA) 1. Kdyby strýček nepřijel, navštívím ho. 2. Je to takový malý a slabý kluk. 3. Na chodbě visí seznamy školáků. 4. Známý taškář Mirek rozveselil všechny spolužáky. 52

53 PODZIM 5. Hloupý chalupník se nechal snadno napálit. 6. Myslivec spatřil ve sněhu stopy lišky. 7. Žádné hlasy neslyšel. 8. Třpytivé zlaté vlasy patřily princezně Ladě. 9. Na zahradě zůstal ležet nový rýč. 10. Noční sovy dravě zaútočily na šedou myš. (HORY A POHOŘÍ) 1. Babička peče kapra, děda ho chytil včera na udici. 2. My k vám přijdeme dnes večer, Chovancovi až zítra ráno. 3. Naši třídu budou reprezentovat Matoušek, Kobr, Dyba a Veselý. 4. Půjdeme ho všichni přivítat, rychle se obleč. 5. Nerad Hošťálka pomlouvám, ale strašně si vymýšlí. 6. Je to historická kaple, Chýnov je velmi staré město. (PLANETY) 1. V této mlze mě málem porazilo auto. 2. Přátelé Otomar s Petrem se vydali na výpravu. 3. Petr zakopl u tohoto stromu. 53

54 PODZIM Pro šikovné žáky: VÝUČNÍ LIST VYJMENOVANÁ SLOVA Magická kniha tajných vyjmenovaných slov Michal Mach, čarodějův učeň ze školy z Bradavic, si počkal, až jeho mistr Brumbál, ostatně jako vždy, po poledni usne. Dlouho se plazil tajnou chodbou a na jejím konci protlačil označené místo směrem vzhůru. Dvířka zavrzala a zaskuhrala. Terezka věděla, že tam Michal bude. Když slyšela, že se v zemi něco děje, zasmála se a povyskočila. Pro radost! Tam, kde se odklopil kus trávníku, zjevila se Michalova ruka a držela vítězně Lexikon tajných slov. Michal se vysoukal nahoru a udýchaně řekl: Ta slova v Lexikonu si nesmím zapamatovat, jinak mě čaroděj Brumbál podrobí hodině pravdy, a já je prozradím. Ledaže by mě chtěl někdo vysvobodit z podzemí a pokusil se udělat čarodějnickou zkoušku, naučit se tajná slova a odříkat je. Myslel jsem na tebe, Terezko. Jenom ty mi můžeš pomoct. Nevím ale, jestli to můžu po tobě žádat. Terezka přikývla: Michale, jsi můj kamarád, přece tě v tom nenechám. Co mám udělat? Musíme rozevřít Lexikon a ten nám napoví, co dále. Když knihu otevřeli, podívali se oba na první stránku. Tam bylo napsáno: Kdo se naučí nazpaměť odříkat vždy a stále znova všechna kouzelná vyjmenovaná slova a hezky je do příběhu posbírá, teprve pak se brána na svět Michalovi otvírá. Protože jen ten, kdo umí vtipnou kaši jíst, dostane poté výuční čarodějův list. 54

55 PODZIM To nám kouzelná kniha moc nenapověděla, řekl smutně Michal, co budeme dělat dál, nevím, protože já mám zákaz dalšího listování. Kouzlo by začalo platit a nesměl bych se už nikdy vrátit. Také si myslím, jaký bych byl čaroděj bez výučního listu? Terezka beze slova ukázala na stránku, kde před chvílí četli. Písmo zmizelo a místo něj se objevila kresba staré brány. Ta se otevřela a z ní do prostoru vystoupil čaroděj Brumbál: Vidím, že se podělíš o svůj těžký úkol s Terezkou. Zatím jsi složil všechny podzkoušky, ale tato hlavní je nejtěžší. Chci tě naučit, že máš mít v životě někoho, komu bys věřil a mohl počítat s jeho pomocí. Mrzí mě, že sis nevybral třeba Předotu, nebo skřítka Fáfu, nebo kouzelnou babičku. Zrovna člověka! Dobrá, dobrá Je to tvoje volba. Brumbál se chvíli drbal ve vousech a pak se obrátil na Terezku: Na tobě teď záleží, jestli se Michal vrátí zpátky mezi vás lidi s titulem čaroděje. Při práci ti nesmí nikdo pomáhat, ani on. Každý den za tebou přijdu a ukážu ti, která tajná slova se máš naučit. Ale to není všechno. Slova použiješ v příbězích, které si vymyslíš, napíšeš a večer mi je přečteš. Důležité je, abys jim rozuměla. Šetřit tě nebudu, musíš dokázat, že jsi chytrá a pohotová. Brumbál otevřel další stránku Lexikonu tajných slov a ukázal ji Terezce. Děvčátko přikývlo, že souhlasí. Brumbál i Michal zmizeli. Terezka zavřela oči a přemýšlela. Znovu nahlédla do knihy a snažila se všechna slova zapamatovat. Už je umí! Vzala tužku a začala psát. Než ji maminka zavolala, že je čas jít domů k večeři, měla příběh. 55

56 PODZIM Být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, Přibyslav O Zbyňkovi a Zbyškovi Zbyšek bydlel v Přibyslavi, měl pěkný byt s hodně obyvateli a Zbyněk bydlel v Bystrově na farmě s rodinou, kde měli hodně dobytka a jednoho neposedného býka, který měl svůj příbytek. Zbyškova maminka prodávala nábytek a Zbyňkova byliny a hlavně babyku. Většinou jí nic nezbylo, tak měli hodně peněz, proto tatínek vzal Zbyňka do města a koupil mu bystrou kobylu, která nebyla vůbec obyčejná. Večer měli všichni na farmě obyčej se sejít a vyprávět si ve svém příbytku. Večer přišel Brumbál a ptal se: Tak co, Terezko, našla jsi odpověď na mou otázku a už umíš kouzelná slova vyjmenovat? Terezka je poslušně odříkala, ale Brumbál chtěl víc: Co znamenají slova jako obyčej, příbytek a kde leží Přibyslav? A Terezka se zamyslela: Lidé dodržují nejčastěji na Vánoce a Velikonoce staré zvyky, obyčeje. Příbytek je místo, kde žije třeba babička s dědečkem. A Přibyslav je město ve východních Čechách. Brumbál si poslechl i vyprávění s vyjmenovanými slovy a viděl, že nemůže Terezce nic vytknout: Dobrá, dobrá a na zítřek chci zase nový příběh. Doufám, že v magické knize najdeš další kouzelná slova a formulky, které do vyprávění vložíš. Nezapomeň, Michal ti nesmí pomáhat. Terezka se nadechla a ještě, než šla spát, otevřela knihu. Tentokrát je to třináct slov. Bude těžké vymyslit příběh. Než však měsíc přešel od jednoho rohu okna k druhému, už věděla, o čem bude psát. 56

57 PODZIM Pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se Návštěva v ZOO V ZOO jsme viděli spoustu zvířat. Například netopýry, pávy, kteří se čepýřili, a jednoho krásného koně s velkými kopyty, která měl asi nemocná, protože klopýtal. Tatínek byl na mě pyšný, že jsem neplakal u netopýrů. V akváriích se třpytily rybičky, a když jsme byli u opic, rozesmály mě jejich velké pysky. Na cestě jsme potkali slepýše, kterého jsme dali do pytle, ale pak jsem zpytoval svědomí, že jsme ho vzali. Kolem rostl pýr. Cestou domu nám voněl pyl a já musel pykat, protože jsem měl na něj alergii. Brumbál byl překvapen. Vyprávění se mu líbilo, nedal však na sobě nic znát. Terezko, promluvil Brumbál, v pohádkách i u kouzelníků je magické číslo tři nebo sedm a ty musíš dokončit poslední sedmý příběh. Ale já jsem vyprávění uzavřela. Nevím, proč bych měla udělat ještě jednu pohádku. Nepleteš se? Dělej, jak myslíš, ale Michala bys nezachránila, protože jen na tobě záleží, jestli se brzy ocitne s tebou doma. Ale to je vyprávění jaksi navíc. Co tím myslíš? zauvažoval Brumbál. Slov, čaroději, na stránkách Lexikonu ubývá a ty už nevíš, jak bys mě dostal! Jen jestli to, Terezko, není zkouška tvého talentu, zda umíš použít v krátkém příběhu jen čtyři slova. Ale nechci zamluvit dnešní otázky. Jedna holčička při návštěvě ZOO pykala za to, že krmila zvířátka a pak se také trochu pýřila. Co vlastně dělala? To je jednoduché, zasmála se holčička. Kdo za něco pyká, ten trpí za svá provinění, a kdo se červená, ten se pýří. A budeš se mě určitě ptát na zpytování. Když zpytujeme, tak zkoumáme. A pýr je, Brumbále, škodlivý plevel. Čaroděj nemohl samým údivem promluvit. Jen beze slov otevřel poslední stránku Lexikonu. Příběh napadl Terezku ve snu. Ráno vstala, poctivě si jej zapsala a věděla, že jej večer předá Brumbálovi. 57

58 PODZIM Brzy, jazyk, nazývat, Ruzyně Cizí jazyky Moje sestra se učí cizí jazyky. O prázdninách studovala několik týdnů na jedné škole poblíž Londýna. Cestovala letadlem z letiště, které se nazývá Ruzyně. Pobyt v Anglii se jí moc líbil. Při zpáteční cestě letadlem zažila nepříjemnou situaci. Jelikož chtěla každému z rodiny přivézt alespoň malý dárek, vezla dárek i pro svého dědu. Byla to láhev dobré whisky, kterou měla zabalenou ve svém batohu, aby se jí nerozbila, vždyť děda má mlsný jazýček. Láhev jí však při kontrole zabavili celníci, kterým to musela potom vysvětlovat. A tak brzy zjistila, jak je důležité umět cizí jazyky. Terezka dočetla poslední příběh o cestě letadlem a cizích jazycích. Brumbál se tentokrát už pobaveně zasmál. Najednou si čaroděj uvědomil, že ho Terezka přesvědčila svým vtipem a chytrostí, aby Michala propustil zpátky mezi lidi. Jeho učeň si našel opravdu člověka, na kterého se mohl spolehnout. Terezka dokázala vymyslet příběhy, které čaroděje zaujaly. Brumbál však věděl, že se neobejde bez posledních otázek. Tak daleko přece on, obávaný čaroděj, nemůže dojít: dávat přespříliš najevo své sympatie! Promnul si vousy a zastavil se s otázkou: Kdo může mít jazyk jako meč? Třeba upovídaná a hubatá sousedka. Nebo jako břitvu či šavli, dodala Terezka. A kdo má chlupatý jazýček? Každý, kdo je mlsný a vybíravý. Jako děti, které vracejí jídlo ve školní jídelně, připomněla Terezka. Brumbál kývl a už beze slov třikrát mávl svou kouzelnou hůlkou. Vyvolal hvězdičky, které nejdříve obkroužily Terezčinu postavu, pak se poslušně seřadily a v jejich středu se objevil Michal. Brumbál mu vtiskl do ruky výuční list. Terezka stiskla kamarádovi ruku a už ji nepustila. Poděkovali za všechno Brumbálovi a šli domů za novými dobrodružstvími, bohatší o tajná vyjmenovaná slova. Už je taky znáte? 58

59 PODZIM 59

60 PODZIM Pro šikovné žáky: Vymysli příběh, kde slova začínají na stejné písmeno. Snaž se, ať je dodržena křivka vyprávění: Příklad: Příběh praštěného pana poručíka a pohledné plavovlásky Po pěšině podél polesí pochodovali průzkumníci. Postava pana poručíka pohněvaně prohlásila.,,pohov, přestávka! Půzkumíci poodešli, a poklidně počali povolovat potřebě. Příroda plesala, ptáčkové pípali, prostě pohoda. Poklidnou pohodu porušilo podsvinče pobíhající po polesí. Počal posedlý přesun. Průzkumníci poděšeně pobíhali, přidržujíce podvlékačky pravou paží. Podsvinče přihnalo průzkumníky na plovárnu. Polonahé postavy v plavkách poděšeně povstávaly. Pohledná plavovláska se přikrčila k panu poručíkovi. Polohlasem prohodila:,,prosím pomoc!,,pohoda, plavovlásko, prohlásil poručík. Povytáhl pistoli a po praseti pif paf. Postřelená potvora po chvíli pošla. Plavovláska potají pohlédla po poručíkovi. Proběhlo posvícení. Prasečí polévka, pochoutka. 10. Zahraj si: Kouzelnou krabici a Pexeso slovních druhů 60

61 PODZIM 1. Opiš a vyznač slovní druhy: Čím déle vlaštovky u nás v říjnu zůstávají, tím déle pěkné dny potrvají. Je-li říjen dlouho zelený, bude leden pěkně studený. 2. Doplň správně věty slovy z poznámkového bloku: lýtkový Silný... způsobil záplavy.... je vodní pták. Namohl jsem si... sval. liják Maminka se chystá na velký.... lyska Náš dědeček je silně.... úklid nedoslých avý 3. Napiš rozvité věty s těmito slovy: být bít nabýt nabít lýčený líčený lyže líže sypat sípat výr vír výt 61

62 PODZIM vít výskat vískat vysel visel Babí léto a barevný podzim jsou ideální pro podzimní turistiku. PODZIMNÍ TURISTIKA Na zemi je plno měst, mezi městy plno cest. Některé se jen tak vinou, přes kopec či úžlabinou. Jedna z nich už na nás čeká, je to cesta daleká, ta co nejvíce utíká. Půjdeme-li po ní pěšky, uvidíme z hory Sněžky, jak je země veliká. Cestou nasbíráme houby, protáhneme klouby. Barevně vyznač rýmy. Vlnovkou podtrhni slovesa. Vymysli několik rýmů na slovo houby: S pomocí matematické šipky sečti M hodnotu slova: Sněžky: houby: klouby: 62