Územní plán ZACHOTÍN TEXTOVÁ ČÁST. Územní plán Zachotín

Transkript

1 Územní plán ZACHOTÍN TEXTOVÁ ČÁST Územní plán Zachotín Tento územní plán byl vydán usnesením Zastupitelstva obce Zachotín č. 1/2010 ze dne Územní plán nabyl účinnosti dne Pořizovatel Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice Březen 2010 paré č.

2 1. Textová část územního plánu obsahuje a) vymezení zastavěného území 3 b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 3 c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 4 d) koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování 6 e) koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. 11 f) stanovení podmínek pro využití ploch z rozdílným způsobem využití, s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popř. podmíněně přípustné využití těchto ploch, stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu, (např. výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) 18 g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 28 i) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 29 Grafická část Výkres základního členění území Hlavní výkres Výkres VPS, opatření a asanací 2

3 1. TEXTOVÁ ČÁST a) vymezení zastavěného území Současně zastavěné území obce Zachotín bylo vymezeno postupem podle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Pro opatření obecné povahy ve věci vymezení současně zastavěného území obce Zachotín a místní části Častonín a lokalit Kladiny, Petrkov, Vopálenský a Vlčkův mlýn bylo vydáno v rámci zpracování průzkumů a rozborů, limitů využití území k návrhu zadání územního plánu obce. Pro obec Zachotín nebyl dosud zpracován územní plán. Vymezení zastavitelného území v návrhu územního plánu Zachotín je v souladu s celkovou urbanistickou koncepcí obce a jejích místních částí. Hranice zastavitelných ploch respektují vlastnické parcely v plochách s rozdílným způsobem využití, které jsou navrhovány pro účelovou zástavbu. b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Cílem územně plánovací dokumentace je stanovit rozvoj území ve smyslu stabilizace venkovské obce a jejího správního území. Obsahuje především návrh rozšíření obytných a výrobních ploch, společně s občanskou vybaveností a dopravně-technickou infrastrukturou, nacházejících se v zastavěném území a v navrhovaném zastavitelném území. Komplexně zpracovaný návrh je pro celé řešené správní území obce Zachotín. Obsahuje zastavěné, zastavitelné a nezastavitelné plochy, ke kterým navrhuje regulační podmínky. Cílem tohoto návrhu je zabezpečit trvale udržitelný rozvoj obce. Tento návrh v zastavěné i zastavitelné části stabilizuje původní strukturu zástavby, která je zcela funkční. Obydlená je celá obec s převažujícím rozsahem nízkopodlažní zástavby. Areál zemědělské výroby je trvale podnikatelsky využíván. Zastavěné i zastavitelné území obce Zachotín leží v těžišti katastru. Obdobným způsobem je založena místní část obce Častonín, kterou řešení územního plánu rozšiřuje o další zastavitelné plochy pro bydlení rodinné domy venkovského charakteru a mimo historické jádro místní části Častonín jsou samostatně stávající i navrhované plochy pro funkci bydlení, rekreace a plochy smíšené obytné. Toto uspořádání má v prostoru mezi lokalitou Kladiny a místní částí Častonín historický původ. V principu se jedná o nepravidelně obestavěné ulicové uspořádání v úseku Kladiny-Častonín. S ohledem na to, že silnice III. třídy procházející tímto prostorem není dopravně exponovaná (hlavní průtah silnice II. třídy prochází mimo katastr Častonín). Rozmanité členění nezastavěných ploch v obou katastrech má harmonickou vyrovnanou skladbu. Do značné míry se v převážné části správního území obce Zachotín udrželo původní vymezení a členění dnes ekologicky vyrovnané krajiny se zachovanou srukturou vodotečí pramenišť a vodních ploch, ať už ve větším měřítku Kladinských rybníků nebo kaskád drobných selských rybníků, doprovázených selskými lesy v lokalitách Častonín, Petrkov a Vopálenský mlýn. Zachovalá vodohospodářská funkčnost krajiny zde umožňuje konkrétní návrhy nových vodních ploch a vodohospodářských opatření v rámci obnovy a doplnění původního historického systému. Tato situace dále umožňuje návrh ploch se změněným vodním režimem ošetření a stabilita pozemků v rámci ochrany místních vodních zdrojů, změna kultur z pole na louky. 3

4 Kromě dalšího navrhovaného rozvoje v řešených plochách pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci a podnikání společně s přestavbou, obnovou a doplněním dopravně inženýrské infrastruktury je cílem územního plánu, aby organizace území neovlivnila negativně využívání zemědělských, vodních a zalesněných ploch tak, aby nedošlo ke krajinné újmě. Je to důležitý vztah, neboť celé správní území Častonína je součástí vysoce zranitelné oblasti při hranici rozvodí Labe Dunaj a je významným prameništěm mnoha přítoků Želivky. Jde o vysokou kvalitu území v rámci akumulace vod v režimu vodárenského toku. Zvláště chráněná území přírodní rezervace a přírodního parku v povodí Jankovského potoka jsou návrhem nedotčena. Vnější zóna nadregionálního biokoridoru a plocha regionálního biocentra je návrhem doplňována přírodními prvky, alejemi, především v rámci stávajících a navržených interakčních prvků. V rámci celého správního území je navržen územní systém ekologické stability. V zastavěném a zastavitelném území je vnitřní obslužnost rozšířena na plochy veřejných prostranství, plochy výroby jsou po obvodu svého území ve vztahu k dopravní obsluze odděleny pásem ochranné zeleně. Obdobně ve vztahu k zastavitelnému území obce Zachotín je navržena obnova a rekonstrukce místních komunikací. V rámci obnovy některých krajinných prvků, vzniklých především činností člověka, jsou tyto začleněny jako součást územního systému ekologické stability. Jedná se především o vodní plochy, retenční nádrže, vymezení lokálních biocenter a lokálních biokoridorů. V centrálním, návesním prostoru jsou navrženy parkové úpravy pro doplňující veřejné prostranství, jedná se o prostor kolem historického, gotického kostela. Pro obnovu a rekonstrukci místních komunikací jsou konkrétně navrženy v lokalitách D1 D8 jako součást místní cestní sítě za účelem lokálního propojení místních cílů a obsluhy lesních celků a zemědělských pozemků. Specifickým jevem v užívání krajiny jsou plochy staveb pro rodinnou rekreaci, vzniklé na nevyužívaných zemědělských pozemcích při okrajích místních selských lesů a vodních ploch. V rámci místních podmínek jsou tyto pozemky využívány pro pobytovou téměř celoroční rekreaci se specifickou náplní vztahu k myslivosti, chovu ryb, kynologie, střelnice apod. Každý návrh plochy pro rodinnou rekreaci bude mít svůj vlastní regulativ, limitující využívání pozemků ve smyslu zachování kvalit prostředí. c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně V obci je trvalý zájem o výstavbu rodinných domů, který je řešen na plochách při severovýchodním okraji stávající zástavby soudobých rodinných domů, menší plochy jsou při jižním okraji zastavěného území obce. V k.ú. Častonín jsou návrhy nových ploch pro bydlení a pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru navrženy v rámci proluk. Původní obestavění ulicového a návesního prostoru z dochovanou zástavbou historického členění usedlostí zůstává jádrem obce s významem centra a veřejného prostranství a to jak v Zachotíne, tak v Častoníně. Tyto prostory a tato zástavba jsou předmětem regulativů pro veřejná prostranství společně s dochováním původního vzhledu a proporcionality. Návrh územního plánu obce Zachotín dále rozvíjí stávající zástavbu jádra sídla částečným rozšířením současně zastavěného území pro bydlení ve funkci rodinných domů venkovského charakteru a dále ve funkci zástavby smíšené obytné venkovské, zahrnující v sobě možnost zřízení primární občanské vybavenosti včetně určitého druhu podnikání společně s dopravně technickou infrastrukturou. Dále stabilizuje plochy výroby a skladování současného areálu zemědělské výroby z důvodu celkové přestavby, mimo jiné pro rozvoj drobné řemeslné výroby a skladů. V obci je již vytvořen způsob obsluhy navazujících ulic, který konkrétně určuje možnosti navrženého zastavitelného území, zejména v prostoru stávajících rodinných domů při severovýchodním okraji současně zastavěného území. Na těchto plochách se nacházejí pozemky konkrétně oddělitelné pro etapy, dostupné zejména k zainvestování ze 4

5 strany obce. a intenzita zástavby zde bude odpovídat požadavkům na vynaložený efekt investičních prostředků. Další územní rezervy pro bydlení v rodinných domech venkovského charakteru, popř. zástavby smíšené obytné venkovské jsou dimenzovány konkrétně jako dostavba rozšíření stávajících ploch v zázemí stávající zástavby a proluk tak, jak byly vymezeny na základě jednání a pochůzek v terénu. Terénní uspořádání z hlediska vodohospodářského vyžaduje vybudování čistírny odpadních vod. Ve všech plochách navržených územním plánem budou respektovány urbanistické, architektonické a krajinné hodnoty území. Objekty budou svým objemem a charakterem (architektonickým a materiálovým řešením) respektovat okolní stávající zástavbu a dodržovat ráz obce. Návrh ploch s rozdílným způsobem využití je lokalizován do následujících funkčních ploch pod tímto označením: B, B1, B-R Bydlení - rodinné domy venkovského charakteru R, R1 Rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci R4 Rekreace plocha pro tábořiště O Plochy občanského vybavení komerční zařízení malé OS Plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení OH Plochy občanského vybavení hřbitov PV Plochy veřejných prostranství návesní prostory S, S1 Plochy smíšené obytné venkovské SH Plochy dopravní infrastruktury silniční doprava II. třída D, D1 Plochy dopravní infrastruktury silniční doprava místní komunikace DS Plochy dopravní infrastruktury obnova a rekonstrukce místních komunikací TI Plochy technické infrastruktury - čistírna odpadních vod T Plochy technické infrastruktury - vodojem VD Plochy výroby a skladování drobná řemeslná výroba V Plochy výroby a skladování zemědělská výroba ZS Plochy zemědělské samostatné zahrady VS Plochy zemědělské výběh pro skot ZO1 Plochy zeleně ochranná a izolační zeleň ZV Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV Plochy zeleně doprovodná krajinná zeleň W, W1, W-R Plochy vodní a vodohospodářské vodní plochy, toky NZ Plochy zemědělské ZPF, orná půda NT Plochy zemědělské ZPF, trvalý travní porost NS Plochy smíšené nezastavěného území pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů NL Plochy lesní lesy hospodářské PS Plochy specifické nefunkční zrušené skládky X1 Plochy specifické změna kultury na trvalý travní porost 5

6 d) koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování Doprava Návrhová část: Celým správním územím obce prochází silnice II/347 v úseku odbočení před osadou Kladiny ze silnice II/602 (Pelhřimov-Jihlava). Koridor procházející silnice II/347 dále pokračuje severním směrem na Humpolec. Před ním se připojuje na silnici I/34 u obce Komorovice. Funkce této silnice II. třídy je propojující mezi hlavními tahy Pelhřimov-Humpolec a Pelhřimov-Jihlava. Silnice není zatížena nadměrnou zátěží tranzitní dopravy a její parametry s ohledem na terén a průchodnost obcemi jsou dostačující pro její funkci. Správní území obce je dále obslouženo místní komunikací Kladiny-Častonín-Zachotín. Tato silnice má význam pouze pro lokální obsluhu a doplňující průjezdnost správního území obce. Nově navrhované místní komunikace v rozsahu uvedeném ve výkresové části jsou veřejně prospěšnými stavbami. Mají charakter obslužných komunikací funkční skupiny C. Navrženo je vybudovat v šířkových parametrech (není-li v důvodové části uvedeno jinak) s šířkou vozovky 6.0 m mezi obrubami (nejméně však 5.5 m) a doplněné alespoň jednostranným chodníkem (v území se souvislou oboustrannou zástavbou s chodníkem oboustranným); v místech jednostranného chodníku na opačné straně komunikace bezpečnostní odstupový pás šířky (nejméně) 0.50 m. Za veřejně prospěšnou stavbu nutno považovat koridor silnice II/602 (VPS DK32) převzatý ze ZUR kraje Vysočina. Souběžně s tímto koridorem je v územní rezervě převzat obchvat Sedliště, dle studie Pragoprojektu Praha z roku Další VPS jsou plošné nároky na výstavbu chodníků a nápravu rozhledových poměrů v křižovatkách podél (současných) průtahových úseků silnic. Konkrétní rozsah je dán požadavky příslušných norem (ČSN Projektování místních komunikací a ČSN Projektování křižovatek na silničních komunikacích); pro jejich konkretizaci nutno zpracovat podrobnou územní studii. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ použité podklady - - PRVKUC Vysočina - Konzultace a podklady OÚ Zachotín - Vodohospodářská mapa 1: a mapy 1:2 000 a 1: ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zachotín, Častonín, Kladiny návrh Stávající systém zásobování vodou zůstává zachován. Vodovodní síť je v Zachotíně a Častoníně prodloužena k uvažované zástavbě. U užitkových vodovodů v Častoníně a v Kladinách je možnost po dořešení úpravy vody (na základě kvality surové vody), používat tyto vodovody k zásobení pitnou vodou. V případě nezabezpečení úpravy budou nadále provozovány jako užitkové. 6

7 Výpočet potřeby vody Zachotín počet obyvatel stav 178 obyv. poč. obyvatel návrh 235 obyv. délka sítě- odhad pozn. 2.2 km počet zaměstnanců 30 zam. spec.potřeba VFD = 80 l/obyv.d spec.potřeba VFO = 10 l/obyv.d ztráty (odhad)vnf = 8 m 3 /km.d spec.potřeba VFV = 50 l/zam.d Q p = m 3 /d = 0.47 l/s Q d = m 3 /d = 0.70 l/s Q h = 5.79 m 3 /h = 1.61 l/s pozn.- přepočtená délka vodovodního potrubí na DN 150 Výpočet potřeby vody Častonín počet obyvatel stav 34 obyv. poč. obyvatel návrh 65 obyv. délka sítě- odhad pozn. 0.9 km počet zaměstnanců 0 zam. spec.potřeba VFD = 80 l/obyv.d spec.potřeba VFO = 10 l/obyv.d ztráty (odhad)vnf = 8 m 3 /km.d spec.potřeba VFV = 50 l/zam.d Q p = m 3 /d = 0.15 l/s Q d = m 3 /d = 0.23 l/s Q h = 1.88 m 3 /h = 0.52 l/s pozn.- přepočtená délka vodovodního potrubí na DN 150 Výpočet potřeby vody Kladiny počet obyvatel stav 20 obyv. poč. obyvatel návrh 29 obyv. délka sítě- odhad pozn km počet zaměstnanců 0 zam. spec.potřeba VFD = 80 l/obyv.d spec.potřeba VFO = 10 l/obyv.d ztráty (odhad)vnf = 8 m 3 /km.d spec.potřeba VFV = 50 l/zam.d Q p = 5.41 m 3 /d = 0.06 l/s Q d = 8.12 m 3 /d = 0.09 l/s Q h = 0.78 m 3 /h = 0.22 l/s pozn.- přepočtená délka vodovodního potrubí na DN 150 7

8 KANALIZACE Zachotín návrh V návrhu ÚP je odkanalizování a čištění odpadních vod řešeno vybudováním centrální ČOV. Předpokládá se využít stávající kanalizační sítě, podchytit výusti s dobudováním jednotné kanalizace s odlehčením do místní vodoteče. Technologie čištění je volena s ohledem na předpokládaný vysoký podíl balastních vod a tudíž nízkou koncentraci přiváděného znečištění. Pro čištění odpadních vod je navržena ČOV typu stabilizační nádrže pod sídlem - v sestavě: odlehčovací komora česle lapák písku štěrbinová nádrž nebo septik stabilizační nádrž měření odtoku. Předpokládaná kapacita ČOV: cca 200 EO. Typ čistírny je volen s ohledem na předpokládanou nízkou koncentraci znečištění v přiváděné odpadní vodě - vysoké procento balastních vod a velkou rozkolísanost průtoků. Významné je rovněž provozní hledisko jednoduchý a nenáročný provoz tohoto typu ČOV. Odpad z ČOV bude zaústěn do místní vodoteče. Stávající rybník, do kterého je kanalizace dnes vyústěna, nebude pro dočišťování vod využíván budou do něho zavedeny balastní vody z výše položené nádrže odpojené z kanalizační sítě viz situace. Návrhové plochy předpokládáme odkanalizovat oddílným systémem, dešťové vody by byly odváděny do stávajících vodotečí a vodních ploch, případně dešťovou kanalizací do meliorace v souvislosti s odvedením povrchových vod z přilehlých zemědělských pozemků horní část obce. Jako alternativní řešení, než dojde k vybudování centrální ČOV, bude řešeno čištění odpadních vod pomocí domovních ČOV (např. septik + zemní filtr, balené mikročistírny) v kombinaci s jímkami na vyvážení. Domovní ČOV budou dle místních možností zaústěny do vodotečí a stávající kanalizace, pro část stávající a navrhované zástavby bude nutno vybudovat kanalizační stoky, do kterých by tyto MČOV byly zaústěny. Toto řešení bude aktuální zejména v případě nedostatku finančních prostředků OÚ na centrální řešení. Častonín, Kladiny návrh Častonín, Kladiny místní části obce Zachotín mají částečně vybudované kanalizace jednotného charakteru, případně zatrubněné vodoteče, na které je po předčištění v septicích napojena část obyvatel (Častonín). U ostatní zástavby (Kladiny) jsou odpadní vody likvidovány v domovních septicích s přepadem do podmoků nebo jsou akumulovány v žumpách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Může být užito i malých domovních ČOV. Dešťové odpadní vody osad jsou z části odváděny systémem příkopů, struh a propustků.. Kanalizace jsou zaústěny do místních vodotečí a vodních ploch. VODNÍ TOKY A PLOCHY stav Hlavním recipientem část řešeného území je Jankovský potok č.hp se svým přítokem Kladinským potokem č.hp , povodí vodárenského toku Želivka. Koryta některých drobných vodotečí jsou regulována. Při přívalových srážkách se projevuje negativně znehodnocená kapacita vodotečí procházejících obcí spolu se sníženou schopností retence a retardace odtoku daného území svažité pozemky nad zástavbou v horní části obce Zachořím dochází zasažení zástavby vodou z těchto pozemků stávající systém odvodnění je nevyhovující. Ve správním území obce jsou vybudovány vodní plochy převážně rybníky. Největšími vodními plochami jsou rybníky Horní Kladiny 24 ha, Dolní Kladiny 30,5 ha. 8

9 Průběh Jankovského potoka ve správním území obce Zachotín má vyhlášené záplavové území v k.ú. Častonín a v k.ú. Zachotín návrh V řešení územního plánu jsou trasy vodotečí a vodní plochy zachovány beze změn. V souvislosti s výstavbou ČOV v Zachotíně je navrženo vybudování stabilizační nádrže ČOV s provedením přeložky místní vodoteče. Z hlediska odtokových poměrů jsou navržena opatření pro usměrnění a retardaci odtoku přívalových vod z povodí nad horní částí obce nová dešťová kanalizace se záchytnými příkopy nad zástavbou s zatravněním pásů podél těchto příkopů v kombinaci s dalšími opatřeními typu příčných žlabů, otevřených příkopů a propustků pro usměrnění a neškodný průchod vod zástavbou při přívalových srážkách. Vyhlášení záplavové území Jankovského potoka je návrhem ÚP respektováno. Jsou navrženy nové vodní plochy na místních vodotečích ve správním území obce jde o 8 rybničních nádrží (návrh a rezerva) o rozloze cca 0,5-2,5 ha. Zásobování elektrickou energií Základní legislativní rámec Základ legislativního rámce pro oblast tvoří Zákon č.458/200 sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích. Stanovuje postavení, práva a odpovědnosti nezávislého regulačního orgánu pro energetiku, vytváří podmínky a pravidla pro podnikání v energetice, rovnost hospodářské soutěže, distribuce elektřiny konečným odběratelům nebo distributorům a podobně. Součástí strategického plánování a dlouhodobého rozvoje je i stanovení podmínek rozvoje energetického systému v správním území obce Zachotín. Nedílnou součástí celého energetického systému je výroba a rozvod elektrické energie a s tím související problematika posílení rozvodů a napájecích míst. Ta vychází z analýzy současného stavu s ověřením stávajícího zajištění celé oblasti elektrickou energií, rovnoměrného pokrytí spotřeby a související kvalitou a zabezpečeností bezporuchové dodávky elektřiny včetně ekonomiky provozu a úspornosti. Dalším faktorem je i vliv současného a navrhovaného systému zajištění rozvodu elektřiny na životní úroveň a životní prostředí v řešené lokalitě. Elaborát konceptu územního plánu Zachotín zahrnuje zpracování a zakreslení elektrorozvodných venkovních vedení 22 kv s trafostanicemi 22/0,4 kv, včetně ochranných pásem do mapových podkladů v měřítku 1:5000. Obec Zachotín a místní část Častonín jsou zásobovány z rozvodné soustavy spol. E.ON ČR vzdušným vedením VN 22 kv, které je vedeno severojižním směrem přes obě k.ú., mimo jiné v souběhu s vedením VVN 110 kv. V řešeném území se nachází 4 trafostanice, 2 v k.ú. Zachotín a 2 v k.ú. Častonín. Dle posouzení a jednání na pracovišti E.ON Pelhřimov je navrženo umístění nové trafostanice v prostoru nově zastavitelné části obce Zachotín severovýchodní část. Zásobovaná obec je napojena odbočkami venkovního vedení 22 kv, které jsou provedeny na betonových sloupech. Sekunderní sítě NN v obcích jsou provedeny především kabelovým vedení a venkovním vedením na betonových podpěrách nebo střešnících. Vyhovují stávajícímu zatížení. Výroba a distribuce elektrické energie Jediným distributorem v obci Zachotín je E.ON Česká republika a.s. regionální správa v Pelhřimově, která je také provozovatelem distribuční sítě VN a NN a trafostanic. V katastru obce se nenachází žádný jiný zdroj elektřiny. Elektrická energie je přiváděna po venkovních vedení 22 kv k místním trafostanicím 22/0,4 kv. 9

10 V řešené lokalitě je rozvod elektřiny proveden z části venkovním a z části kabelovým rozvodem NN, bez zabezpečení proti výpadku. Stávající počet trafostanic zaručuje zajištění nově plánovaných a navrhovaných spotřeb. Energetická koncepce a rozvoj energetických sítí V oblasti obce Zachotín se v dohledné době neuvažuje s plnou plošnou plynofikací. Rovněž elektrické vytápění není plošně uvažováno a spíše se uvažuje jako doplněk k ostatním mediím. Elektřina je uvažována převážně k svícení, běžné domácí spotřebiče, nutné elektrické pohony a v malé části technologické procesy při podnikání. Lokalita má potenciál ve využití jiných zdrojů jako biomasy-odpadní dřevo, rychle rostoucí dřeviny, řepka, sláma seno. Doporučuje se uvažovat o využití tepelných čerpadel a solárních kolektorů. Při realizaci navrhované zástavby se uvažuje nárůst spotřeby cca 3-5% ročně. Vhodnou koncepcí otopných systémů a využitím obnovitelných zdrojů energií, účinnější aplikací Zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií se dá předpokládat racionální nárůst spotřeby. Výkonová bilance navrhované zástavby V navržené bilanci je variantně uvažováno se zajištěním elektrické energie pro objekty bydlení bez použití elektrického vytápění ETP a nebo s instalací ETP do max. 30% bytových jednotek. Dále pak plochy s technickou vybaveností, smíšené a určené pro výrobu a skladování. Tato záležitost bude postupně upřesňována a bude mít vliv na eventuelní definitivní určení velikosti nových zdrojů pro zajištění zvýšené spotřeby. Pro bytovou jednotku bez ETP je uvažována hodnota příkonu 4kW. Při instalaci ETP tato hodnota stoupne na 12kW. Pro výkonové výpočty je uvažováno se soudobostí 0,5. Rozvoj elektrických sítí Elektro-energetická koncepce je v souladu s potřebami obce a v souladu s rozvojem elektrické sítě E.ON Pelhřimov. Budované energetické zařízení nesmí mít nežádoucí vliv na životní prostředí. Budou dodržena ochranná pásma jednotlivých sítí a stanic a dodrženy vzdálenosti vedení dle ČSN o prostorovém uspořádání vedení technického vybavení. Shrnutí V území plynofikace není. Elektrické vytápění se uvažuje výjimečně; pro osamocené objekty kam je dotažení zemního plynu ekonomicky neúnosné. Veřejně prospěšné stavby : - výstavba TS RD - úprava rozvodu NN a VO Návrh rozvodu NN Nově navržená zástavba bude připojena kabelovým vedením, napojeným ze stávajících rozvodů. Veřejné osvětlení Provede se osvětlení nových komunikací, napojené na stávající rozvody VO v obci. 10

11 e) koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně Územní systém ekologické stability Cílem ÚSES je ochrana přírodních společenstev před lidskou činností (odlesněním, odvodněním, regulacemi a podobně) i úprava některých funkcí krajiny. Jedná se zejména o úpravu hospodaření na některých pozemcích. Základní doporučení pro zlepšení ekologické funkce krajiny a) Posílení kostry ekologické stability je možné, přičemž se jeví jako nejvhodnější využití nefunkčních biokoridorů a navržených interakčních prvků. b) Důsledně dodržovat druhovou skladbu v lesních porostech v rámci ÚSES odpovídající přirozenému složení z autochtonních dřevin, stejně jako příslušný management. c) U vodotečí v minulosti upravených v co největší míře zachovat přírodě blízký charakter příbřežní zóny a podporovat sukcesi, v případě možnosti jejich revitalizace vypracovat příslušné projektové dokumentace. d) Vhodnými technologickými zásahy zvyšovat stupeň ekologické stability lučních porostů. Regulativy pro plochy zařazené do ÚSES Regulativy mají 2 základní funkce: 1) Zajišťují podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES. 2) Zajišťují územní ochranu ploch pro doplnění prvků ÚSES navržených nebo nefunkčních. Biocentra Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli podřízeny. Nepovoluje se zde umisťování staveb, pobytová rekreace, intenzívní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. Biokoridory Posláním biokoridorů je umožnit migraci všech organismů mezi biocentra, trvalou existenci nelze předpokládat. Z těchto důvodů se zde připouští širší možnosti hospodářského využití, nevadí ani souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami a podobně. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem, vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. Nepovoluje se zde opět: umisťování staveb, pobytová rekreace, intenzívní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. Navržené (nefunkční) prvky Jejich realizace je vázána na splnění výše zmíněných zákonných podmínek. Do doby jejich splnění je zaručeno právo na stávající využití území. Nelze však připustiti takové změny v jejich současném využití, které budoucí realizaci ÚSES výrazně ztíží nebo dokonce znemožní. Realizace je podmíněna řešením vlastnických vztahů v projektu ÚSES, komplexních pozemkových úpravách nebo lesních hospodářských plánech. Pokud nedojde k dohodě s vlastníky (jejichž práva na stávající využití jsou chráněna), je jejich omezení možné pouze za těchto podmínek: omezení se děje ve veřejném zájmu, omezení se děje na základě zákona, omezení je výslovně uvedeno, omezení je provedeno jen v nezbytném rozsahu, neprokáže-li se, že požadovaného účelu nelze dosáhnout jinak, za omezení je poskytnuta náhrada podle procesních pravidel stanovených stavebním zákonem. V případě ÚSES se poskytuje náhradní pozemek. Proto musejí být regulativy omezeny na zachování stávajících podmínek (využití) = vylučují se činnosti a změny využití území snižující ekologickou stabilitu lokality. Regulativy jsou vyjádřeny v grafické části územního plánu prostřednictvím vymezení jednotlivých prvků ÚSES, který byl zpracován oprávněnou osobou za dodržení metodických pokynů platných pro jeho konstrukci. Změnu této závazné části ÚPD schvaluje orgán, který schválil původní územně plánovací dokumentaci. Přírodovědná část (soubor opatření pro zachování funkčnosti prvku ÚSES, návrh managementu a podobně) je uveden jednak v tabulkových přílohách týkajících se konkrétních prvků, jednak v obecné sumarizující podobě v textové části územního systému ekologické stability. V prvcích ÚSES jsou mapovány následující : česky 4A-AB2-3 Querci-pineta Dubové bory 4A-AB5 Abieti-querceta roboris fagi Jedlové doubravy s bukem 4AB-B4 Abieti-querceta roboris-piceae Smrkové jedlové doubravy 4B3 Fageta typica Typické bučiny 11

12 česky 4B-BC5 Fraxini-alneta superiora Jasanové olšiny vyššího stupně 4BC-C4-5 Aceri-fageta fraxini Javorové bučiny s jasanem Systém biocenter a biokoridorů Pro biocentra a biokoridory je uvedena v tabulkové části charakteristika stanoviště. Prostorové parametry, jako jedno z rozhodujících kritérií vymezování LÚSES, jsou výsledkem současné úrovně poznání přírodních zákonitostí, a nelze je chápat absolutně. Severní část území je součástí ochranné zóny nadregionálního biokoridoru (mezofilní bučinné osy). Znamená to, že všechny plochy o stupni ekologické stability 3 a více v této ochranné zóně jsou součástí nadregionálního biokoridoru. Nadregionální biokoridor je vždy složený a tvoří jej osa a ochranná zóna. Obě části jsou jeho neoddělitelnou součástí a po celé ploše koridoru se podporuje tzv. koridorový efekt. Šíře osy NRBK je stejná jako u regionálního koridoru příslušného typu. Šíře ochranné zóny je maximálně 2 km. Pro vymezování nadregionálního ÚSES platí všech 5 základních kritérií, tj. kritérium rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů, jejich prostorových vztahů, dodržení nezbytných prostorových parametrů, zohlednění aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů, přičemž žádné z nich není možné opomenout. Nadregionální biokoridor zajišťuje minimálně migrační trasy bioty. Součástí nadregionálního biokoridoru se stávají skladebné prvky ÚSES lokálního a regionálního, významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, kostra ekologické stability a všechny přírodní i přírodě blízké ekosystémy, které jsou lokalizovány v ochranné zóně biokoridoru. Jejich zahušťováním a důslednou ochranou podporujeme tzv. koridorový efekt. Při trasování nadregionálních biokoridorů byly využity významné historické migrační trasy bioty a zároveň byla zohledněna nezbytnost propojování nadregionálních biocenter vyplývající z teorie ÚSES. Nadregionální ÚSES je součástí národní ekologické sítě České republiky, je nespornou dálkovou migrační trasou organismů přecházející přes území České republiky. Tyto trasy propojují většinou dvě a více podprovincií, nebo jde o koridory podél toků s významnou splavovací funkcí a s vysokou biodiverzitou. Tabulky prvků ÚSES Číslo 1 (RBC 1) Rousínovský les Regionální biocentrum, součást nadregionálního biokoridoru Mapa 1 4BC-C4-5, 4A-AB3, 4B-BC3, 4BC-C4-5, 4AB-B5 22,33 ha istika Lesní porosty V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Číslo 2 (ONBK 36) Mezofilní bučinná osa nadregionálního biokoridoru U Boudy Nadregionální biokoridor (vnější ochranná zóna = modrá šrafáž) Mapa 1 (osa), (včetně ochranného vnějšího pásma) 4A-AB3 3,24 ha osa, 287,4 ha včetně ochranné zóny istika Vnější ochranná zóna nadregionálního biokoridoru, která v souladu s metodikou zahrnuje všechny krajinné segmenty s ekologickou stabilitou 3 a více, a zejména všechny součásti ekologické kostry krajiny a všechny prvky ÚSES. Znamená to, že součástí tohoto nadregionálního biokoridoru je regionální biocentrum 1, lokální biocentra , lokální biokoridory 4, 16, 18 a 19, vymezený interakční prvek A a navržený interakční prvek F. Příslušnými lesními typy (v rámci osy) jsou 5K1, 5K7. Podle jednotlivých prvků ÚSES zastoupených v nadregionálním biokoridoru. Pro biokoridor 19 a interakční prvek F vypracovat projekty prvků ÚSES, které zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné. 12

13 Číslo 3 (LBC 17) Na kopcích Lokální biocentrum součást mezofilní bučinné osy nadregionálního biokoridoru Mapa 1 4AB-B3 6,4 ha istika Lokální biocentrum v lesním porostu na severním okraji území. Příslušnými lesními typy jsou 5K1, 5K7, 5N3. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Číslo 4 (LBK 67) Kladinský potok Vlčinec Lokální biokoridor, součást nadregionálního biokoridoru Mapa BC-C4-5 2,8 ha istika Vodoteč v přirozeném korytě a niva s travinobylinnými společenstvy pestrého druhového složení. Břehový porost je tvořen vzrostlými olšemi lepkavými, místy dále od toku duby a javory kleny. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Číslo 5 (LBK 69) Machkův mlýn Lokální biokoridor Mapa 3 4B-BC4-5 0,98 ha istika Úzká niva Kladinského potoka v přirozeném korytě. Břehový doprovod tvoří olše lepkavé a vrby. Příslušným lesním typem je 5K2. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Číslo 6 (LBC 28) Kladiny Lokální biocentrum Mapa BC-C4-5 8,26 ha istika Omezit zdroje ruderalizace a eutrofizace.ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů.na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. 13

14 Číslo 7 (LBK 70) Dolní Kladiny Lokální biokoridor Mapa 5 4BC-C4-5 3,44 ha istika Lužní porost podél obtokové stoky rybníka Horní Kladiny. Olše, vrby, osiky, kolonie rákosin, místy puškvorec. Příslušnými lesními typy jsou 5I1, 6O1. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Číslo 8 (LBC 29) Přírodní rezervace Kladinský potok Lokální biocentrum Mapa 5 4BC-C4-5 6,6 ha istika Zvláště chráněné území. Příslušným lesním typem je 5K7. Dle platného Plánu péče pro PR Kladinský potok. Číslo 9 (LBK 71) Horní Kladiny Lokální biokoridor Mapa 5 4BC-C4-5 3,32 ha istika Hráz mezi rybníky Horní a Dolní Kladiny. Příslušnými lesními typy jsou 5H1, 5S1 a 6O1. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Číslo 10 Velké Kladiny Lokální biocentrum Mapa AB-B3 5,24 ha istika Lesní porost na návrší západně od Častonína. Příslušným lesním typem je 5S1. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. 14

15 Číslo 11 Pod Kamenným vrchem Lokální biokoridor Mapa AB-B2-3, 4B3, 4BC-C4-5 5,15 ha istika Omezeně funkční biokoridor v jižní části území, který přechází přes lesní porost, ladní vegetaci travinobylinného i dřevinného charakteru (vesměs ruderalizovanou), kulturní louku i ornou půdu. Příslušným lesním typem je 5S1. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné. Číslo 12 Častonínské rybníky Lokální biocentrum Mapa 6 4BC-C4-5 5,9 ha istika Soustava malých rybníků na levostranném přítoku Jankovského potoka. Porosty autochtonních dřevin, rákosiny, luční porosty extenzivního charakteru (případně zarůstající a ve stadiu sukcese). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů.na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Číslo 13 K vrchům Lokální biokoridor Mapa 6 4B3 0,7 ha istika Krátký biokoridor navazující na katastrální území Vyskytné. Přechází přes úzký pás dřevin a ladní vegetaci podél místní komunikace a polokulturní louku s vyšší ekologickou stabilitou. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů.na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy. Číslo 14 (LBK 72) NPP Jankovský potok Vopálenský mlýn Lokální biokoridor Mapa BC-C4-5 6,1 ha istika Zvláště chráněné území Národní přírodní památka Jankovský potok Dle platného Plánu péče pro NPP Jankovský potok. Číslo 15 (LBC 27) V pahrbčí Lokální biocentrum Mapa 4 15

16 istika 4BC-C4-5 5,9 ha Lokální biocentrum zasahující do NPP Jankovský potok. V této části: Dále od toku široká niva Jankovského potoka přirozené louky a břehové porosty: Na části zasahující do ZCHÚ dle platného Plánu péče pro NPP Jankovský potok. Číslo 16 (LBK 68) NPP Jankovský potok V pahrbčí Lokální biokoridor, součást nadregionálního biokoridoru Mapa 4 4BC-C4-5 1,1 ha istika Přirozený tok Jankovského potoka Dle platného Plánu péče pro NPP Jankovský potok. Číslo 17 (LBC 25) Štoly Lokální biocentrum, součást nadregionálního biokorioru Mapa BC-C4-5, 4A-AB3 6,2 ha istika Heterogenní biocentrum v údolí Jankovského potoka, část je součástí NPP Jankovský potok. Na části zasahující do ZCHÚ dle platného Plánu péče pro NPP Jankovský potok. Ostatní části: Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů.na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Číslo 18 (LBK 66) NPP Jankovský potok K Hlavňovu Lokální biokoridor, součást nadregionálního biokoridoru Mapa 2 4BC-C4-5 4,1 ha istika Přirozený meandrující tok NPP Jankovský potok. Příslušnými lesními typy jsou 5K1, 5V2, 6O1, 5S1. Dle platného Plánu péče pro NPP Jankovský potok. Číslo 19 (LBK 65) Čihadlo Lokální biokoridor, součást nadregionálního biokoridoru Mapa AB2, 4A-B3, 4BC-C4-5 4,91 ha istika Pouze částečně funkční biokoridor propojující údolí Kladinského a Jankovského potoka tzv. suchou cestou. Příslušnými lesními typy jsou 5S1, 6O1, 5H1, 5F3, 5V7. 16

17 Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné. Interakční prvky Kromě biocenter a biokoridorů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni i interakční prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům a významně ovlivňující fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v krajině a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. V řešeném území jsou vymezeny následující (stávající) interakční prvky: Ozn. istika A U Zachotína Cesty s doprovodem listnatých dřevin (včetně mladých výsadeb ovocných stromů) a místy pásy křovin se zastoupením všech druhů typických pro tuto oblast, severně od Zachotína i remíz s pestrou druhovou skladbou. B K Petrkovu Niva drobné vodoteče, slatinné převážně nekosené louky (v pramenné oblasti vodoteče) v plochém údolí u Petrkova. Vegetace mokrých luk, porosty autochtonních listnatých dřevin a pásy keřů. C Petrkov Neobhospodařovaná mez s neruderalizovaným travinovbylinným porostem, spol. Trif. Medii. D Nad Vopálenským mlýnem Balvanitá mez s hustým porostem autochtonních listnatých dřevin (včetně vzrostlých dubů). Bohaté bylinné patro. E U hranic Porost listnatých dřevin podél zaniklé místní komunikace a meze s keřovým patrem. Navrženy jsou tyto interakční prvky: Ozn. F G H Ch I J K panským lesům Za Pazdernou K vlčinci Pod Častonínem Přes vršek Nad potokem Místní komunikace Doplnit výsadby mladými stromy (viz doporučení pro navržené IP dále). Bylinný lem pravidelně ročně kosit. Vypracovat projekt prvku ÚSES (s návrhem na prořezávky a doplnění vhodnými dřevinami). Niva vodního toku bez zásahů. Kosení luk způsobem uvedeným pro biocentra a biokoridory. Zamezit devastaci přílišným pasením. Doplnit výsadby mladými stromy (viz doporučení pro navržené IP dále). Vypracovat projekt prvku ÚSES (s návrhem na prořezávky a doplnění vhodnými dřevinami). Střídavá extenzivní pastva střídaná údržbou luk uvedenou pro biocentra a biokoridory. Vypracovat projekt prvku ÚSES (s návrhem na prořezávky a doplnění vhodnými dřevinami). Vypracovat projekt prvku ÚSES (s návrhem na doplnění vhodnými dřevinami). Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné. Použita by měla být sadba odrostků výše nejméně 1 m, s dostatečně velkým kořenovým systémem. Postačující jsou prostokořenné sazenice, mohou být ale i balové. Nejvhodnějším obdobím pro realizaci výsadeb je podzim nebo časné jaro. Všechny sazenice musejí být vysazeny do jamek, jejichž objem je dostatečný pro přirozené rozmístění kořenového systému. Statické zajištění je ideální dřevěnými kůly. Proti suchu, konkurenci plevelů, ohryzu, vytloukání zvěří, větru a sluneční radiaci je třeba vysazovance chránit. Proti konkurenčním rostlinám a vysychání se používá kryt kořenové mísy tvořený kůrovým mulčem tloušťky dostačující pro zamezení růstu plevelů 17

18 Ozn. K K lesu L Častonín M K Rákosovému N Kladiny Nakládání s odpady Komunální odpady jsou a budou dále odváženy v rámci centrálního svozu komunálního odpadu na řízenou skládku v rámci regionu. V řešeném území se nenavrhuje zřízení žádné skládky. Dále bude pokračovat třídění odpadu, separovaného sběru. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění V řešeném území se nevyskytují ložiska nerostných surovin. f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití těchto ploch, stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) Současné členění obce je návrhem územního plánu Zachotín dotčeno. Uspořádání zastavěného území obce Zachotín a místní části Častonín má převažující kompaktní charakter zástavby a navržený územní plán obce toto uspořádání dále rozšiřuje po obvodu zastavěných ploch a podél stávající silnice III. třídy Kladiny-Častonín. Vymezení zastavěných a zastavitelných ploch je v souladu s vlastnickými parcelami, které jsou navrhovány pro účelovou zástavbu v těchto funkcích: K.ú. Zachotín B1,B2,B3,B4,B5B6,B7,B8,B9,B10 Bydlení rodinné domy venkovského charakteru R1,R2 Rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci R3 Rekreace plocha střelnice R4 Rekreace plocha pro tábořiště S1 Smíšené obytné venkovské D1,D2,D3,D4,D5,D6,D7,D8 Dopravní infrastruktury místní komunikace W1,W2,W3,W4,W5,W6 Plochy vodní a vodohospodářské vodní plochy a toky W1x,W2x,W3x,W4x,W5x Plochy vodní a vodohospodářské obnova rybníka T1 Čistírna odpadních vod Z1,Z2,Z3 Zatravněný záchytný příkop ZO1 Zeleň ochranná, izolační ZV Zeleň doprovodná, krajinná R - Územní rezerva 18

19 k.ú. Častonín B1,B2,B3 R1,R2,R3 S1 D1 W1,W2 X1 W1 Bydlení rodinné domy venkovského charakteru Rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci Smíšené obytné - venkovské Dopravní infrastruktura místní komunikace Plochy vodní a vodohospodářské vodní plochy a toky Plochy se změněným vodním režimem změna kultury z pole na louky Plochy vodní obnova rybníka Podmínky využití funkčních ploch řešených územním plánem Zachotín: Plochy s rozdílným způsobem využití, stabilizované plochy, plochy změn, územní rezervy. obytné plochy Bydlení rodinné domy venkovského charakteru Bydlení v rodinných domech venkovského charakteru, které zajišťují podmínky pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. - zřizovat a provozovat na tomto území stavby pro bydlení vesnického charakteru, které mají odpovídající zázemí užitkové zahrady s možností chovu drobného domácího zvířectva pro vlastní potřebu - možnost výstavby doplňkového objektu pro zajištění údržby zahrady - parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným a podmíněně přípustným využitím území - zřizovat a provozovat občanskou vybavenost na plochách menších než polovina podlahové plochy objektu, která svým charakterem nebude narušovat obytnou funkci - výška výstavby přízemní popřípadě zvýšené přízemí + obyvatelné podkroví - zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost, která svým charakterem nesmí narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity - jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami - stavby pro výrobu většího rozsahu, haly, velké skladové prostory - velkokapacitní stavby občanského vybavení - velkokapacitní stavby pro dopravu - velkokapacitní stavby technického vybavení Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu Výška zástavby přízemní, eventuelně 2 NP nebo zvýšené přízemí a obyvatelné podkroví (možnost podsklepení), nebude jiná než výška zástavby rodinných domů v přímém sousedství % zastavitelnosti pozemku do 35 % velikosti pozemku (včetně zpevněných ploch). V k.ú. Častonín dimenze plochy navržené ve vymezení plochy B2 pro výstavbu 3 rodinných domů venkovského charakteru. 19

20 Plochy smíšené obytné, venkovské Bydlení s možností výstavby objektů pro občanské vybavení a podnikatelské aktivity vesnického charakteru s výjimkou umisťování staveb a zařízení, které snižují kvalitu prostředí v této ploše. - polyfunkční objekty, které mohou obsahovat byty a provozovny v souladu s provozováním funkce hlavní - zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost, která svým charakterem nesmí narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity. - zpevněné plochy pro pěší, parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území - jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují nebo překračují stupeň zátěže nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami - velkokapacitní stavby občanského vybavení - velkokapacitní stavby pro výrobu a skladování - velkokapacitní stavby pro dopravu - velkokapacitní stavby technického vybavení Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu Objekty smíšené zástavby budou svými proporcemi, celkovým vzhledem shodné nebo architektonicky úměrné charakteru původní okolní zástavby. Výšková hladiny v jednotlivých lokalitách nepřesáhne 2 nadzemní podlaží, zastřešení formou převažujících sedlových střech, v místě typických včetně sklonu i krytiny. Plochy rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci Individuální rodinná rekreace v kvalitním prostředí - sezónně užívané stavby a pozemky pro individuelní, rodinnou rekreaci. Přízemní stavby s podkrovím, zděné s dřevěnými doplňky - zeleň parková, travnaté plochy pro oddech a slunění - nezbytné technické vybavení - jednoúčelové nebo i více účelové sportovní hřiště - sanace a rekonstrukce stávajících objektů včetně dovybavení vnitřních prostor stavby a okolí - plochy nezbytně nutné pro zaparkování osobních automobilů - rekonstrukce a opravy a výměna dožilých konstrukcí včetně okenní a vstupních prvků - přístavby za účelem zřízení krytých vstupů do objektů a nebo teras či pergol - jiné než sportovně rekreační pobytové činnosti a vše další, co může být v rozporu s funkčním využití plochy pro individuelní rodinnou rekreaci Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu V zastavěném území je možno provádět pouze stavební úpravy při zachování celkového objemu stavby 20