vydává Územní plán Sovínky

Transkript

1 Zastupitelstvo městyse Sovínky příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm.c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon), za použití 43 odst. 4 stavebního zákona, 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 13 a přílohy č. 7 vyhl.č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti vydává Územní plán Sovínky usnesením č. 3 ze dne 27. června 2011 opatřením obecné povahy č. 1/2011 1

2 I. Obsah územního plánu Textová část: a) Vymezení zastavěného území 3 b) Koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot 3 c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, plochy přestavby a systém sídelní zeleně 4 d) Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování 6 e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, dobývání nerostů 12 f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením způsobu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu 18 g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření staveb k zajišťování ochrany státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 24 h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo 25 i) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 26 j) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření 26 k) Vymezení ploch a koridorů, pro které je prověření změn jejich využití stanoveno územní studií 26 l) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu 26 m) Stanovení pořadí změn v území (etapizace) 26 n) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt 26 o) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení 26 II. Obsah odůvodnění územního plánu a) Vyhodnocení koordinace území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 27 b) Údaje o splnění zadání 27 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení 28 d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 35 e) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 36 f) Požadavky CO 40 g) Postup při pořízení územního plánu 43 h) Vyhodnocení souladu územního plánu Sovínky s PÚR a územně plán. dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 44 i) Vyhodnocení souladu ÚP Sovínky s cíli a úkoly územního plánování 45 j) Vyhodnocení souladu ÚP Sovínky s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 45 k) Vyhodnocení souladu ÚP Sovínky s požadavky zvláštních právních předpisů 45 l) Návrh na rozhodnutí o námitkách 46 m) Vyhodnocení připomínek 46 2

3 I. Návrh územního plánu a) Vymezení zastavěného území Kraj : Středočeský kraj Městys: Sovínky Katastrální území : Sovínky Výměra katastrálního území: 435 ha Stavební úřad : Mladá Boleslav Řešené území je vymezeno správním územím městyse Sovínky a je tvořeno katastrálním územím Sovínky. Z hlediska státní správy je městys začleněn do Středočeského kraje. Sovínky jsou městys, který je stavebně srostlý s městysem Bezno. V roce 1990 se Sovínky od Bezna osamostatnily. Zastavěné území bylo stanoveno samostatným postupem podle Zákona č.183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ( Stavební zákon). Obsahuje pozemky v intravilánu obce podle 2a) Stavebního zákona a dále zastavěné stavební pozemky včetně příslušných částí komunikací, veřejná prostranství a stavební proluky. Hranice zastavěného území je vymezená v grafické části územního plánu hlavní výkres, koordinační výkres,výkres základního členění území. Zastavěné území je vymezeno k datu květen b) koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot b.1) Koncepce rozvoje řešeného území Územní plán navrhuje rozvoj městyse jako venkovského sídla s důrazem na příznivé podmínky pro bydlení a na zachování kulturních a přírodních hodnot území. V zastavěném území je dominantní obytná funkce, která zůstává zachována. V souladu s tím navrhuje územní plán rozvojové plochy především pro bydlení venkovské. Platná regionální dokumentace ani zásady územního rozvoje nejsou zpracovány. b.2) Ochrana a rozvoj hodnot území Návrh zachovává všechny hodnoty území, urbanistické, architektonické i přírodní. V současné době nejsou na území městyse evidovány památkově chráněné objekty a areály zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Jako nedílná součást historie městyse a historicky významná stavba je budova radnice a křížek. Územní plán zohledňuje kulturní dominanty a hmoty stávajících objektů. b.3) Ochrana přírodních hodnot ÚP obce Sovínky vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Většina dochovaných přírodních prvků je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky). Kromě ÚSES jde o tyto hodnoty: významné krajinné prvky ze zákona: niva Košáteckého potoka a občasné vodoteče Doubravice vč. vodotečí, lesní porosty, rybníky liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované čí prvky zeleně na orné půdě Návrhem ÚP je respektováno základní krajinné členění řešeného území: přírodně hodnotný krajinný celek zahrnující lesnaté sezonně zvodnělé doly neckovitého profilu - údolí sezonně zvodnělého Košáteckého potoka a přítoků. Na hranách zbytky dubohabřiny, teplomilné a acidofilní doubravy s nepůvodní akátinou, lesní lemy a pláště; v nivě Košáteckého potoka vlhká tužebníková lada, porosty olšin. krajinný celek zahrnující odlesněnou intenzivně zemědělsky využívanou krajinu s účelovou sítí historických cest s doprovodnými liniovými porosty. 3

4 c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, plochy přestavby a systém sídelní zeleně c.1) Urbanistická koncepce Územní plán preferuje bydlení jako hlavní funkci plochy bydlení individuálního-stávajícího příměstského BI a bydlení venkovského BV. Plochy smíšené obytné venkovské SV, občanské vybavení OV i komerční OM, sportovní OS a plochy zemědělské VZ jsou stabilizované, územní plán stanoví podmínky pro jejich využívání a nenavrhuje nové plochy s tímto funkčním využitím. Nové rozvojové plochy jsou navrženy pro funkční využití bydlení venkovské BV. Pro rozvojové plochy i stávající zastavěné území je navržena odpovídající dopravní obsluha a technická infrastruktura. Řešení územního plánu se snaží o zhodnocení rekreačního potenciálu území (prostupnost krajiny) a současně stanovením limitů chce chránit přírodní hodnoty (nezastavitelné přírodní a krajinné plochy) vymezením územního systému ekologické stability. Polní cesty Síť polních cest v zájmové oblasti není téměř vytvořena, základní komunikační síť bude doplněna polními cestami, které vyplynou z potřeby zajistit přístup na pozemky při řešení pozemkových úprav. Dle konkrétních možností polní cesty realizovat včetně doprovodné zeleně a u stávajících cest doprovodnou zeleň postupně doplnit. Doporučuje se založení jednostranných pruhů zeleně šíře 3-5 m, případně až 15 m z autochtonních dřevin. Pěší prostupnost územím Pěší vycházky do okolí sídla jsou jedním z nejběžnějších a nejlevnějších způsobů každodenní rekreace pro většinu věkových skupin. Pro pěší jsou zejména vhodné komunikace přistíněné zelení. Jako cíl vycházek je oblíbené údolí Košáteckého potoka a místa dálkových výhledů, drobná architektura v krajině, významné stromy apod. Dle možnosti trasy mají být zokruhovány a má být širší nabídka délek tras. Koncepce nové zástavby Rozvoj nové zástavby je navržen v přímé vazbě na stávající zástavbu, aby byl zajištěn pozvolný růst zástavby od stávajícího zastavěného území směrem do volné krajiny a aby nevznikaly odtržené enklávy výstavby v krajině. Plochy jsou poměrně dobře napojitelné na technickou a dopravní infrastrukturu. Investice vyvolané výstavbou (technická a dopravní infrastruktura) na soukromých pozemcích nebudou realizovány na náklady městyse. Důrazně bude uplatňován princip podmíněných staveb a investic. V severní části městyse je vymezena územní rezerva pro individuální výstavbu RD. Veškerá výstavba a využívání území musí splňovat stanovené regulativy, podmínky pro využití ploch a pro prostorové uspořádání a respektovat dosavadní charakter zástavby. Vymezení zastavitelných ploch Lokalita Z1 výměra celkem: 1,3895 ha výměra ZPF: 1,3895 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ ) Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení venkovské včetně zahrad a obslužné komunikace. Lokalita je vymezena parc.č. 68/1, 68/18, 68/20, které jsou vedeny jako orná půda. Jedním z důvodů je využitelnost založené technické infrastruktury v území. Limitem jsou kvalitní zemědělské půdy. Podmínkou pro lepší využitelnost plochy lokality je přeložení el.vrchního vedení v rámci lokality a vybudování nové trafostanice při zrušení stávající na pozemku č.par.68/15. Před vydáním územního rozhodnutí bude vypracována studie podrobnějšího řešení lokality (komunikace, sítě, rozdělení pozemků apod.) s výjimkou pozemků č.par. 68/18, 68/20. Lokalita Z2 výměra celkem: 1,9441 ha výměra ZPF: 1,9441 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ ) Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení venkovské včetně zahrad. Lokalita navazuje na rozvojovou lokalitu v k.ú. Bezno a obě lokality budou spolu tvořit jeden celek. Lokalita je vymezena 4

5 na parc. č. 42/7, 42/8, 42/6, 42/1, 64/1, 42/9, 61/4, 64/9 - všechny parcely jsou dle KN vedeny jako orná půda. Podmínkou je vybudování nové trafostanice (k.ú.bezno).limitem jsou kvalitní zemědělské půdy. Před vydáním územního rozhodnutí bude vypracována studie podrobnějšího řešení lokality (komunikace, sítě, rozdělení pozemků apod.) Lokalita Z3 výměra celkem: 2,0843 ha výměra ZPF: 1,9677 ha třída ochrany ZPF: I. ( ) Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení venkovské včetně zahrad a komunikace. Lokalita je vymezena částečně v zastavěném území obce - na parc.č. 443/5, 443/6, 443/7, 17/3 část, 443/8 - zahrady, 436/1 část - manipulační plocha (celkem 0,6403 ha) a mimo intravilán v návaznosti na zastavěné území na parc. č. 443/1 část (ovocný sad), 443/4 (orná p.), 443/10 (orná p.), 436/1 část (manipulační pl.) v zastavitelném území celkem 1,4440 ha. Důvodem je využití starých zpustlých zahrad a nevyužívaných sadů při okraji obce. Podmínkou je vybudování nové trafostanice ( u lokality Z4) a výměna vodovodního potrubí u nedostatečně dimenzovaných řadů. Pozemek s pásem lesa č.par.430 se nachází cca 15 m jižně od lokality Z3, ochranné pásmo lesa 25 m zasahuje tuto lokalitu a stavby domů musí toto ochranné pásmo respektovat, stejně jako stavby technické infrastruktury, které musí být 3,0 m od porostů.před vydáním územního rozhodnutí bude vypracována studie podrobnějšího řešení lokality (komunikace, sítě, rozdělení pozemků apod.) Lokalita Z4 výměra celkem: 2,6113 ha výměra ZPF: 2,6113 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ ) Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení venkovské včetně zahrad a komunikací při jihozápadním okraji obce. Lokalita je vymezena mimo zastavěné území obce na parc. č. 429/5, 429/25 část - ovocné sady. Důvodem je využití plochy dnes částečně nevyužívaných sadů. Podmínkou je vybudování nové trafostanice a případná přeložka vrchního el. vedení a výměna vodovodního potrubí u nedostatečně dimenzovaných řadů. Stávající trafostanice na č.par.430 bude zrušená. Pozemek s pásem lesa č.par.430 sousedí s lokalitou Z4, ochranné pásmo lesa 25 m zasahuje tuto lokalitu a stavby domů musí toto ochranné pásmo respektovat, stejně jako stavby technické infrastruktury, které musí být 3,0 m od porostů Před vydáním územního rozhodnutí bude vypracována studie podrobnějšího řešení lokality (komunikace, sítě, rozdělení pozemků apod.) Lokalita Z5 výměra celkem: 0,6944 ha výměra ZPF: 0 třída ochrany ZPF: 0 Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení individuální včetně zahrad, Lokalita je vymezena mimo zastavěné území obce při severozápadním okraji na parc. č. 8/1 (ostatní plocha - sport. a rekr. plocha). Není ZPF. Pozemek s funkcí lesa č.par.441/1 se nachází cca v blízkosti lokality Z5, ochranné pásmo lesa 25 m zasahuje tuto lokalitu a stavby domů musí toto ochranné pásmo respektovat, stejně jako stavby technické infrastruktury, které musí být 3,0 m od porostů.před vydáním územního rozhodnutí bude vypracována studie podrobnějšího řešení lokality (komunikace, sítě, rozdělení pozemků apod.) Lokalita Z6 výměra celkem: 0,0153 ha výměra ZPF: 0,0002 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ ) Jedná se o veřejné prostranství - propojovací komunikaci k rozvojové lokalitě určené pro bydlení v k.ú. Bezno (Z1). Lokalita je vymezena parcelami: 52/2 část (zahrada),.52/3 část (zast.plocha - zbořeniště),.52/4 (zast.plocha - zbořeniště),.52/5 (zastavěná plocha) a 52/6 (zastavěná plocha) - vše v zastavěném území obce. 5

6 Územní rezerva R1 sever městyse územní rezerva pro bydlení venkovské BV její využití by mělo následovat až po převážném obsazení vymezených ploch Z1 Z5. Podmínkou je vybudování nové trafostanice. Převedení územní rezervy mezi plochy změn proběhne změnou územního plánu. Pro územní rezervu je vymezena plocha navazující na severní část obce o celkové výměře 1,8215 ha (kultura zahrada, třída ochrany I. - BPEJ ). Lokalita určena pro bydlení po vyčerpání lokalit v návrhovém období. c.2) Vymezení ploch přestavby Územní plán nevymezuje žádné plochy přestavby. c.3) Vymezení systému sídelní zeleně Systém sídelní zeleně je tvořen převážně soukromými zahradami ZS. Je doplněn plochami veřejné zeleně ZV. Mimo zastavěné území je tvořen plochami lesními NL a přírodními NP. Na pozemcích v zastavěném území (zahrady, pastviny, trvalý travní porost, orná půda, ostatní plocha) je možné umístit stavby RD za předpokladu splnění podmínek Vyhl. 137/1998 Sb. Obec má poměrně kvalitní stávající vysokou zeleň, kterou není nutno doplňovat. Stávající systém sídelní zeleně bude chráněn a udržován. V případě návrhu nových lokalit je nutno řídit se obecnými principy řešení zeleně v sídle. d) koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování Zásobování vodou Současný stav : Zdrojem vody jsou 2 trubní studny ležící severozápadně od obce Sovínky, v údolí po pravé straně silnice Sovinky - Všelisy. Vrtaná studna č. 1 z roku 1960 vystrojená pažnicemi DN 325 má hloubku 40m, vydatnost 15 l/s. Vrt č. 2 z roku 1978 vystrojený zárubnicemi DN 426 mm je hluboký 80 m a vydatnosti 5 l/s. Zdroj surové vody má vyhlášena ochranná pásma I a II. stupně Rozhodnutím OVLHZ Mladá Boleslav č. j. Vod/ /84 ze dne PHO I. stupně je oploceno ocelovým pletivem. Základní hygienické ošetřování zajišťuje dávkování chlornanu sodného dávkovacím přístrojem Prominent Concept 1601 do tlaku. Kvalita vody odpovídá ve všech ukazatelích vyhl. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu. Čerpací stanice (Q=8,0 l/s, H=80 m), zděná dvoupodlažní budova byla postavena v roce 1986, kdy byl položen nový výtlačný řad do vodojemu, na něj byl napojen starý i nový vrt. Čerpání vody zajišťují ponorná čerpadla umístěná ve zdroji, pracující vždy střídavě, neboť souběžné čerpání není možné. Kromě automatického chodu každého čerpadla je možno provádět provoz s ručním ovládáním. Střídání provozu se provádí ruční manipulací, v letním období po týdnu, v zimním po 14-ti dnech. Automatika chodu čerpadel je řízena systémem VAE. V čerpací stanici kromě armaturního vybavení se dále nachází místnost protirázové ochrany (bez instalovaného technologického zařízení), místnost elektro (s rozvaděčem měření) a místnost chlorovny. Vodojem Sovinky 90 m 3 (308,2/304,4 m n.m.) je věžový, železobetonový, jednokomorový a je postaven ve středu obce Bezno. Pokles hladiny ve vodojemu je orientačně sledován pomocí tenzometru s optickou a akustickou signalizací. Provoz vodojemu je řízen systémem VAE. Vlastníkem a provozovatelem jsou VaK Mladá Boleslav. Rozvodné řady po obci jsou provedeny převážně z PE a LT DN 50,80 a 100 mm, hlavní řad a přívodní řad je PVC 225 mm. Z hlediska distribuce vody je celá oblast v současnosti dostatečně zabezpečena jak z pohledu kapacity a jakosti zdrojů s dostatečnou rezervou pro nově uvažované odběry. Tlakové poměry i technický stav vodárenských zařízení je vyhovující, do budoucna však vyžaduje pravidelnou údržbu a kontrolu. Z hlediska akumulace vodojemu není možné navrhovaný stav - počet nových obyvatel napojit při stávajícím objemu akumulace 90 m 3, tudíž musí dojít k jejímu zvětšení. Návrhový stav : Na způsobu zásobování pitnou vodou v obci se nepředpokládají výrazné změny z hlediska zdroje a rozvodných řadů. U vodojemu musí dojít ke zvětšení jeho kapacity akumulačního objemu. U lokalit Z3 a Z4 bude nutné provést výměnu vodovodního potrubí DN 50 za DN 80 od napojení u hlavní silnice. 6

7 Zásobování vodou pro uvažované rozvojové lokality si však vyžádá rozšíření stávající sítě o nové vodovodní řady napojené přímo na stávající vedení. Nové řady budou provedeny z plastového potrubí o průměru D 90 mm a D 110 mm. Dimenze vodovodního potrubí budou navrženy v souladu s požadavky požárního zabezpečení (ustanovení 29 odst. 1 písm. k) zákona č.133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů v množství stanoveném ČSN , na řadech budou v potřebných místech osazeny nadzemní či podzemní požární hydranty. Pozemky a stavební objekty budou zásobovány vlastními přípojkami z navržených či stávajících vodovodních řadů, vedených převážně v přilehlých komunikacích, měření odběru bude zajištěno fakturačními vodoměry. Návrh zásobování pitnou vodou je ve výkresové části vyznačen schematicky. Konkrétní návrh sítě umožní až podrobnější dokumentace vyššího stupně s doplněním nových komunikací a parcelací. Navrhované řešení zásobování pitnou vodou je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací. V textu návrhu územního plánu je uveden popis staveb a opatření doporučených pro: zásobování nové výstavby vodou v rozvojových lokalitách nouzové zásobování vodou. Nárůst potřeby vody: V posledních letech vlivem zvýšení ceny vodného a požadavku na měření individuálních odběrů vody došlo v České republice k postupnému snížení specifické potřeby vody. To způsobilo nižší reálné odběry pitné vody z veřejných vodovodů a zajistilo rezervy v kapacitě stávajících zdrojů vody. Předpokládaný nárůst potřeby pitné vody pro obec Sovínky je stanoven pro výhledový počet trvale bydlících osob, včetně občanské vybavenosti a drobné výroby. Maximální nárůst počtu obyvatelstva oproti současnému stavu se předpokládá v množství 66 RD, při předpokládané obsazenosti 1 RD cca 3,5 osob/rd se jedná o nárůst 231 osob. Výpočet nárůstu potřeby vody je proveden dle směrnice č. 9/73 s redukcí podle přílohy č.12 vyhl.č.428/2001 Sb.: specifická denní potřeba: bydlení osob l/os,d...32,34 m 3 /d vybavenost osob l/os,d...4,62 m 3 /d celkem...36,96 m 3 /d maximální denní potřeba: 36,96 m 3 /d x 1,5...55,44 m 3 /d maximální hodinová potřeba: (55,44 m 3 /d x 1,8) : 24 hod... 4,16 m 3 /hod = 1,12/s roční potřeba: 365 dní x 36,96 m 3 /d m 3 /rok Zvýšení potřeby vody oproti současnosti pokryjí původní zdroje, které mají potřebnou rezervu, rovněž stávající distribuční síť příslušně rozšířená o nové řady, včetně vodojemu, zabezpečí zvýšené nároky na dodávku pitné vody pro rozvojové lokality. U vodojemu je nutné zvětšení stávajícího akumulačního objemu z 90 m 3 na cca 180 m 3. Nouzové zásobování vodou Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/os/den cisternami ze zdroje Chotětov a Kropáčova Vrutice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu či z místních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Ochranná pásma Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma vodovodů dle zákona č. 274/2001 Sb.. Ochranné pásmo vodovodu je 1,5 m po celé délce trasy od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. 7

8 Odkanalizování Současný stav : V Sovínkách byla dokončena gravitační kanalizační síť, která byla zkolaudována na podzim v roce Kanalizační síť DN 300 dl m se 130-ti přípojkami je zaústěna do čerpacích stanic v obci, odkud budou čerpány odpadní vody výtlačným potrubím DN 110 do gravitační kanalizace v obci Bezno. Odtud následně na ČOV Chotětov. Srážkové vody jsou odváděny potrubím dešťové kanalizace a soustavou příkopů vyvedených do extravilánu obce. Systém odvádění dešťových vod vyhovuje potřebám obce a zůstane v budoucnu zachován. Návrhový stav : Rozvojové lokality bude možné napojit do stávajícího systému splaškové oddílné kanalizace. Dle morfologie terénu a budoucí parcelace a návrh tras budoucích komunikací bude nová kanalizace navržena jako smíšená - gravitační i tlaková s přednostním využitím gravitačního odvádění. Pozemky a stavební objekty v obci budou odkanalizovány vlastními přípojkami splaškové kanalizace. Nemovitosti, které nelze odkanalizovat gravitačně, budou odvodněny tlakovou kanalizací s čerpacími jímkami na jednotlivých pozemcích. Ostatní nemovitosti budou mít přípojky napojené přímo na gravitační splaškovou kanalizaci. Nové stoky gravitační splaškové kanalizace budou provedeny z plastového potrubí DN 250 a 300. Řady tlakové kanalizace budou realizovány z polyetylénového potrubí o průměru D 63 mm a D 90 mm. Konkrétní dimenze tlakového potrubí budou navrženy dle hydrotechnických výpočtů ve vyšších stupních dokumentace. Návrh odkanalizování je ve výkresové části vyznačen schematicky. Konkrétní návrh sítě umožní až podrobnější dokumentace vyššího stupně, s vyznačením nových komunikací a parcelace. Dosavadní způsob odvádění dešťových vod zůstane zachován. Dešťové vody v rozvojových plochách budou dle možností zasakovány s využitím příkopů a struh či svedeny přes retenci do místního recipientu. Nepředpokládá se ve větším rozsahu rozšíření stávající oddílné dešťové kanalizace, neboť není účelné odvádět dešťové vody přímo do recipientu a ve stávající zástavbě nejsou vhodné plochy pro významnější retenční nádrže. Odvádění dešťových vod musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z území a byl vždy redukován vhodnými urbanistickými a technickými zásahy na co nejmenší možné hodnoty (snížení koeficientu odtoku, zásak, apod.). U individuální výstavby rodinných domů se doporučuje jímat dešťovou vodu na pozemcích pro potřebu zálivky či domovního rozvodu užitkové vody. Na základě hydrologických průzkumů bude nutné vyhodnotit místní podmínky, které mají vliv na volbu nakládání s dešťovými vodami (propustnost podloží, vlastnosti podloží, hloubka horizontu podzemní vody apod.) a zpracovat jednotný plán pro hospodaření s dešťovými vodami. Retence je vhodná pro zachycení dešťových vod, jejich akumulaci a postupné vypouštění tam, kde nelze beze zbytku uplatnit přímé zasakování. Doporučená opatření: dešťové vody ze zelených ploch budou likvidovány zasakováním na místě čisté dešťové vody ze střech objektů budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku dešťové vody ze zpevněných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými produkty, budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku dešťové vody z ploch, kde hrozí kontaminace ropnými produkty, budou svedeny na odlučovač ropných látek, čisté odpadní vody pak budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku v případě, že nebude možné dešťové vody či jejich část likvidovat na přímo na pozemku, budou tyto vody jímány do vlastních retenčních nádrží, odkud budou odpouštěny pomocí řízeného odtoku a následně přednostně zasakovány V textové části územního plánu je uveden popis staveb a opatření doporučených pro: stavby, jejichž realizace je nutná pro odvádění a likvidaci splaškových odpadních vod z rozvojových lokalit i od stávající zástavby, a pro jejich následné čištění stavby a opatření, která jsou nutná pro odvádění a likvidaci dešťových vod v řešeném území 8

9 Množství odpadních vod Hydrotechnický výpočet kanalizační sítě není součástí územního plánu. Množství dešťových vod z uvažovaných lokalit bude dáno požadavkem na odvodnění komunikací, zpevněných ploch a střech objektů. Vzhledem ke skutečnosti, že v souladu s ustanovením 10 stavebního zákona územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, popřípadě podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území a hranice současně zastavěného území obce, je z uvedeného zřejmé, že odvod srážkových vod nemůže být řešen výpočtem, neboť v rámci územního plánu se rozloha odvodňovaných ploch nestanoví. Tato množství bude možné určit až po zpracování hydrotechnické situace ve vyšších stupních dokumentace, na základě podrobnějších údajů o využití a členění řešených území. Hospodaření s dešťovými vodami u nově využívaných ploch bude striktně stanoveno v souladu s výše uvedenými návrhy možných opatření. Pro návrh dešťové kanalizace bude uvažováno s náhradním deštěm intenzity 137 l/s,ha, s dobou trvání 15 minut a periodicitou výskytu 0,5 (tj. 1 za 2 roky). Množství splaškových odpadních vod odváděných do kanalizace (obyvatelstvo, drobná výroba a vybavenost) a následně na ČOV bude odpovídat potřebě vody. Nárůst potřeby vody pro rozvojové plochy byl vyčíslen v části Zásobování vodou a činí 36,96 m 3 /d. Na tento nárůst produkce odpadních splaškových vod je nutné posoudit stávající čerpací stanice, kterými odpadní vody procházejí směrem na centrální ČOV Chotětov. Pravděpodobně může dojít k nutnosti výměny čerpadel v těchto ČSOV. Zároveň je nutné rozšířit ČOV Chotětov o předpokládaný nárůst připojených obyvatel. Ochranná pásma Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma kanalizací dle zákona č. 274/2001 Sb.. Ochranné pásmo kanalizace je 1,5 m na každou stranu pro profil do DN 500, nad DN 500 je pak ochranné pásmo 2,5 m. Odpady Návrh ÚP nevymezuje plochy, na kterých by bylo přípustné ukládání odpadů. Koncepce, systém a ekonomické souvislosti nakládání s komunálními odpady se řídí Obecně závaznou vyhláškou č.2/2005 obce Sovínky, o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území Sovínky. Současná koncepce zneškodňování odpadů bude uplatněna i pro zastavitelné plochy. Komunální odpad se třídí na jednotlivé složky, které jsou ukládány do označených nádob. Odpad je odvážen na zabezpečenou skládku v Benátkách nad Jizerou Tříděný odpad - papír, sklo, plasty se třídí a kontejnery jsou odváženy firmou AVE-cz odpadové hospodářství. Ostatní odpad - železo, elektro apod. se shromažďuje v kontejnerech ve sběrném dvoře na pozemku SK Bezno. Zařízení ke zneškodňování odpadů (skládky, staré zátěže) se v obci nevyskytují. Zásobování plynem Městys Sovínky není plynofikovaný, podle prognózy Mladoboleslavska je navržený kolem Chotětova VTL plynovod s regulační stanicí, odkud by byl STL plynovod přivedený do obce, zatím však není z finančních důvodů výstavba reálná. Zásobování elektrickou energií 1.Základní technické údaje : a/ Proudová a napěťová soustava - VN : 3, AC, V, IT - NN : 3/PEN, AC, 400/230 V, TN-C b/ Ochrana před nebezp. dotykem - VN : zemněním v soustavě s izolovaným uzlem - NN : automatickým odpojením od zdroje 9

10 2.Současný stav zdrojů el. energie : Elektrická energie pro obec Sovínky je zajištěna ze soustavy 22 kv z rozvodny 110/22 kv Dražice nad Jizerou. Obec je zásobována el. energií ze 3 transformačních stanic 22/0,4kV (dále TS). Napájení stáv.ts představují odbočky ze stáv. vrchního vedení VN 22 kv.označení stávajících TS je převzato z materiálů dodavatele el. energie ČEZ a. s. Jedná se o 3 ks TS stožárové s přívodem z vrchního vedení VN. Čtvrtá trafostanice na k.ú. se nachází u vodního zdroje VaK MB, z ní je zásobovaná samota Kluček. Uvedené TS jsou distribuční. - MB 5207 stožárová TS 22/0,4 kv, 250 kva - MB 5848 stožárová TS 22/0,4 kv, 400 kva - MB 5912 stožárová TS 22/0,4 kv, 400 kva 3.Současný stav rozvodů NN : Stávající distribuční rozvody NN 0,4 kv jsou provedeny převážně kabelovým vedením uloženým v zemi. 4.Návrh zásobování nových lokalit výstavby el. energií : Způsob řešení zásobování elektrickou energií jednotlivých zastavitelných ploch ze stávající distribuční soustavy v Sovínkách bude podrobně konzultován v průběhu projektové přípravy konkrétních staveb. Pro lokality Z1 až Z5, které budou podrobně řešeny územní studií, bude koncepce konkrétního návrhu řešení zásobování el.energií v průběhu zpracování územní studie dohodnuta s odd. Rozvoje sítí Mladá Boleslav. V návrhu územního plánu jsou lokality určené pro výstavbu označeny Z1 Z5. V popisu řešení zásobování el. energií je toto značení použito. Úpravu a rozšíření distribučního zařízení pro dodávku el. energie představují : - zřízení odbočky z vrchního vedení VN 22 kv - výstavba nových stožárových TS - rozšíření kabelové sítě NN úprava stáv.a vybudování nových rozvodů Navržené stožárové TS budou odpovídat materiálovému standardu používaného dodavatelem el. energie ČEZ a.s. Výkon transformátoru v navrhovaných trafostanicích bude určen dle potřeby v době výstavby. Napájecí vrchní vedení VN a distribuční kabelové vedení NN budou odpovídat typem a provedením rovněž materiálovým standardům používaným v době realizace. Přeložky vrchního vedení zajistí ČEZ Distribuce a.s. na základě zákona č.458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů na náklady subjektu, který jejich potřebu vyvolá. V lokalitách budou vymezené plochy pro umístění navržených trafostanic a přívodních napájecích vedení VN. 5.Energetická bilance : Pro celkový návrh výstavby 66 RD bude třeba zvýšení příkonu, vztaženo na úroveň zdrojů a cílový stav navržené zástavby, 0,370 MW. V obci není zaveden plyn. Charakter odběrů (stupeň elektrizace) el. energie pro bydlení v rodinných domech C1 v kombinaci s 30 % B1 s využitím alternativních zdrojů pro vytápění.energetické údaje pro výpočet zatížení zdrojů vychází z metodiky používané ČEZ a.s. Pro účel této dokumentace je zatížení hlavních distribučních prvků sítě omezeno jen na transformační stanice a časovou úroveň r Ochranná pásma : Pro elektroenergetická zařízení jsou zákonem č. 458/2000 Sb. určena tato ochranná pásma (el. zařízení v řešeném území) : - vedení VN s neizolovanými vodiči od 1 kv do 35 kv 7 m - stožárové el. stanice s převodem napětí nad 1kV do 35 kv. 7 m Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Jsou vymezena svislými rovinami v určených vzdálenostech u vedení od krajních vodičů na obě strany, u TS od oplocení nebo vnějšího zdiva. Podle 98 odst.2 zák.458/2000 Sb. zůstávají zachovaná ochranná pásma stanovená podle předpisů platných před účinností tohoto zákona. 10

11 V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno : - zřizovat stavby nebo umisťovat konstrukce, skladovat hořlavé nebo výbušné látky, - vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3m, - provádět činnost ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob. Veřejné osvětlení 1. Stávající stav veřejného osvětlení (VO) : V obci je v provozu systém VO napájený kabelovým vedením ze spínacího bodu. Jedná se o výbojkové osvětlení na ocelových stožárech. Typ osvětlení je dán charakterem a typem osvětlovaných komunikací. 2. Koncepce řešení : Navrhované VO bude představovat rozšíření stáv. systému VO. V jednotlivých lokalitách určených pro plánovanou výstavbu se bude jednat o osvětlení převážně obslužných komunikací. Tím bude dán typ osvětlení na ocelových stožárech do výšky 6 m, s využitím nových energeticky úsporných světelných zdrojů. Telefonní síť 1. Současný stav telekomunikačních zařízení : V obci je vybudována kabelová telefonní síť vycházející ze stávající ústředny Bezno. Rozvody a kapacita ústředny mají dostatečnou kapacitní rezervu pro plánovanou výstavbu. Rozšíření telefonních rozvodů je z 90-tých let tj. z doby maximálního rozvoje výstavby těchto zařízení. V této době byla výstavba telekomunikačních zařízení cílena na 100 % telefonizaci obcí. Tato kapacita nebyla plně využita. Z tohoto důvodu je v telekomunikačním zařízení dostatečná rezerva pro plánovanou výstavbu. V obci je instalován místní rozhlas. V návrhu je rozšíření tohoto zařízení podle jednotlivých lokalit. 2. Koncepce řešení : Plánovaná zástavba bude vybavena telekomunikačním zařízením formou rozšíření stáv. rozvodů v jednotlivých lokalitách. Připojení bude závislé na skutečných požadavcích na zřízení účastnických stanic. Rozšíření telefonní sítě bude řešeno podle výstavby určených lokalit a podle požadavků jednotlivých účastníků. Provedení rozvodů bude kombinací klasických metalických a optických vedení. Výstavba nových rozvodů bude koordinována s výstavbou ostatních inž. sítí. Při rozšiřování rozvodů místního rozhlasu do vzdálenějších lokalit budou využity společné trasy pro kabelová vedení NN, veřejného osvětlení a telefonu. 3. Ochranná pásma Pro telekomunikační zařízení jsou zákonem č.155/2000 Sb. určena tato ochranná pásma (tel. zařízení v řešeném území) : - kabelové telekomunikační vedení 1,5 m. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Jsou vymezena svislými rovinami v určených vzdálenostech u vedení od krajních kabelů na obě strany. Ostatní Dálkový telefonní kabel je vedený při komunikaci Bezno-Strenice v blízkosti hranice řešeného území. Na katastrálním území Sovínek se žádná dálková vedení nenacházejí. Dopravní infrastruktura Silniční doprava Silniční síť je v území stabilizována. Obcí prochází silnice III / Boreč - Bezno, která se v Bezně napojuje na silnici I/16 Mělník Mladá Boleslav Jičín. Komunikace má asfaltový povrch odvodněný většinou do podélných příkopů. V průtahu obcí je zmíněná komunikace 11

12 oboustranně obestavěná. Dle vyjádření pracovníků Správy a údržby silnic se neuvažuje s úpravou komunikace. Zatížení komunikace nebylo měřeno. Místní komunikace Kostru uliční sítě tvoří především průtah státní silnice III/ Jejich šířkové uspořádání je vyhovující. Na tuto páteřní komunikaci navazují obslužné komunikace, které jsou většinou asfaltové. Místní komunikace pro obsluhu nových lokalit se nenavrhují, budou předmětem podrobnější dokumentace. Šířka veřejných prostranství, jehož součástí jsou komunikace, musí být v souladu s 22 vyhlášky č. 501/2006Sb. Pěší a cyklistické komunikace Pěší komunikace jsou v obci realizované oboustranně při hlavních ulicích ulice J.F.Pachty a Na městečku tj. silnice III/ Využívané cesty pro pěší jsou přes údolí k nejbližším obcím do Krušin a do Doubravičky. Tyto cesty by mohly po úpravách sloužit i jako cyklistické stezky. Značená cyklostezka č.8158 prochází řešeným území v trase od Bezna směrem na Zamachy a dál směrem na Kokořínsko. Parkování a zařízení pro dopravu Pro potřeby bydlení je realizováno na soukromých pozemcích a v garážích. U bytové zástavby se garáže nacházejí na přilehlých pozemcích nebo přímo v objektech. Parkování u objektu služeb a obchodů je podél komunikace. Čerpací stanice pohonných hmot a servisní služby se nacházejí v sousedním Bezně, další v Jizerním Vtelně a v Mladé Boleslavi. Radon Podle odvozené mapy radonového rizika leží obec Sovinky v oblasti se středním radonovým rizikem z geologického podloží. Radon 222 Rn je interní přírodní radioaktivní plyn bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů a může migrovat do objektů (zejména do sklepních a přízemních částí). Radon se s poločasem rozpadu 3,825 dne dále mění na izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organizmus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů : z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. Podle odvozené mapy radonového rizika leží obec Sovinky v oblasti se středním radonovým rizikem z geologického podloží tj. s objemovou aktivitou 222 Rn (v kbq.m -3 ) : propustnost podloží nízká střední vysoká střední riziko Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanoví vyhl. Ministerstva zdravotnictví ČR č. 76/1991 Sb. V souladu s touto vyhláškou požaduje příslušný stavební úřad k vydání stavebního povolení pro výstavbu a přestavbu budov výsledky měření radonu na staveništi. e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi rekreaci, dobývání nerostů e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití V návrhu ÚP Sovínky byly prověřeny a zapracovány veškeré požadavky na rozvojové lokality ze strany obce i jednotlivých žadatelů na základě schváleného zadání. Nový rozvoj se týká zejména ploch určených pro bydlení. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu (kultuře) dotčené půdy V rámci návrhového období je dotčeno celkem 7,9128 ha zemědělské půdy, tj. 2,2 % z celkové výměry zemědělské půdy, z toho v zastavěném území 0,5987 ha ZPF a v zastavitelném 12

13 území 7,3141 ha ZPF. Z celkové požadované plochy pro všechny zemědělská půda 90,7 %. rozvojové lokality činí katastrální celkový ostatní plocha zemědělská půda (ha) území rozsah (ha) (ha) celkem zastavěné území zastavitelné území Sovínky 8,7389 0,8261 7,9128 0,5987 7,3141 K odnětí ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s vyjímkami (viz 9, odst.2, zák.231/1999 Sb.). Žádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu bude podávat ten, v jehož zájmu bude mět k tomuto odnětí dojít. Plochy, které se dotýkají ZPF, tvoří pozemky v kultuře orná (47,2%), zahrada (7,6 %), ovocný sad (45,2 %). Rozdíly jsou v zastavěném a zastavitelném území. V zastavěném jsou dotčeny zahrady. V zastavitelném území výrazně převažuje orná půda a ovocný sad. k.ú. výměra celkem m 2 Zastavěné území ostatní ZPF - kultura (m 2 ) nezem. ZPF orná zahrada ovocný m 2 sad TTP Sovínky k.ú. výměra celkem m 2 ostatní nezem. Zastavitelné území ZPF - kultura (m 2 ) m 2 ZPF orná zahrada ovoc.sad TTP Sovínky území výměra celkem m 2 Zastavěné + zastavitelné území k.ú. Sovínky ZPF - kultura (m 2 ) ZPF orná zahrada ovoc.sa m 2 ostatní nezem. d TTP zastavěné zastavitelné celkem Údaje o celkovém rozsahu dotčené půdy dle jednotlivých rozvojových lokalit a dle parcelního vymezení jsou uvedeny v tabulkových přehledech. Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěném území z hlediska rozdílných možností jeho využití, zájmů ochrany přírody a ochrany priorit a potenciálů využití územních oblastí. Za tímto účelem územní plán stanovuje plochy s rozdílným způsobem využití i v nezastavěném území. Plochy nezastavěného území jsou členěny podle charakteru využití, limitujících jevů a utváření krajiny na: (NP) plochy přírodní - s největším přírodním potenciálem a potřebou ochrany přírodních prvků (navržená zvláště chráněná území, biocentra, popř. biokoridory); plochy přírodní nejčastěji zahrnují již vymezené nebo k vymezení určené prvky ochrany přírody a jejich nejbližší okolí, popř. plochy prvků systému ekologické stability ap; vyjímečně pozemky související dopravní a technické infrastruktury; (NZ) plochy zemědělské - s vysokým potenciálem produkce zemědělské výroby včetně intenzivních forem obhospodařování. Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury; 13

14 (W) plochy vodní a vodohospodářské - zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití; (NL) plochy lesní - zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Plochy lesní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les; (NSx) plochy smíšené nezastavěného území - zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území jsou zahrnuty pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Přijatelné formy využití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vždy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní, v - vodohospodářská, z - zemědělská, l lesní, r rekreační, u urbanizovatelná. Pro takto vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich využití (regulativy využití - viz kap. f), které jsou prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny. Podíl zeleně ve většině vymezených ploch nezastavěného území krajiny je třeba zvyšovat, a to při realizaci návrhu územního systému ekologické stability, včetně interakčních prvků liniové doprovodné zeleně podél komunikací, vodotečí a mezí, zatravněním nebo doplněním ploch nelesní zeleně s přírodní funkcí. Rodová a druhová skladba této zeleně musí vycházet z původních rostlinných společenstev. e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Územní plán vymezuje prvky územního systému ekologické stability. Všechny skladebné části ÚSES se zařazují do veřejně prospěšných opatření nestavební povahy. ÚP Sovínky závazně vymezuje prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) a to na lokální úrovni a regionální úrovni. Nadregionální prvky se v řešeném území nevyskytují. Systém tvoří skladebné prvky - biocentra, biokoridory a interakční prvky. Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se skládá z prvků funkčních a navržených k založení. Prvky navržené jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření nestavební povahy (VPO). Základní kostru tvoří regionální biokoridor RBK 15 "Košátecký potok", v něm jsou v ekologicky přijatelných vzdálenostech vložena lokální biocentra; regionální systém je doplněn sítí lokálních koridorů a biocenter v návaznosti na vymezení v navazujících katastrech. Minimální šířka regionálního biokoridoru je 40 m (lesní společenstvo, společenstav mokřadů), 50 m (luční společenstvo) a 20 m (společenstva stepních lad). Minimální velikost lokálního biocentra by měla být 3 ha, minimální šířka lokálního biokoridoru 15 m (společenstvo lesní, kombinované), 20 m (společenstvo luční). Pro společenstvo kombinované (luční + lesní) je možné přerušení do 50 m zastavěnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m při ostatních kulturách. Interakční prvky nedosahují parametrů biocenter a biokoridorů, významně se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajině. Lokální biocentra : LBC 251 Pod Krušinami Lokální biocentrum je navržené k vymezení, jedná se o intenzívně využívanou louku v nivě Košáteckého potoka o velikosti min.3 ha, společenstvo dřevin při potoce je s přirozenou druhovou skladbou. Význam lokální biocentrum, které by mělo zaručit zvýšení diverzity v krajině. Významné druhy rostlin podél toku:olše lepkavá, jasan ztepilý, vrba, V lučním porostu : svlačec rolní, kakost luční, bojínek luční, pcháč rolní, smetanka lékařská, jitrocel kopinatý, jitrocel prostřední, jitrocel větší, srha říznačka, pelyněk pravý, lopuch plstnatý, mochna husí, mařinka vonná, svízel přítula, hluchavka bílá, kopřiva dvoudomá, bolševník obecný. Návrh opatření - trvalé travní porosty ponechat, kosení luk 2 x za vegetační období. 14

15 LBC 254 Za humny Lokální biocentrum navržené k vymezení, je částečně funkční až funkční, jde o ekologicky významný krajinný prvek. Tvoří jej louky s určitým podílem rumištních druhů, travino-bylinná společenstva s dřevinami a břehové porosty s vodotečí v údolí Doubravice o velikosti min.3 ha. Význam lokální biocentrum, které by mělo zaručit zvýšení diverzity v krajině. Významné druhy rostlin měrnice černá, řebříček obecný, hluchavka nachová, rmen rolní, pelyněk černobýl, lopuch plstnatý, kopřiva dvoudomá, silenka nadmutá, hluchavka bílá Návrh opatření - trvalé travní porosty ponechat, kosení luk 2 x za vegetační období. Lokální biokoridory : LBK 203 Doubravice Lokální biokoridor vymezený je částečně funkční, jde o ekologicky významné liniové společenstvo v délce 850 m. Jedná se o údolní nivu s vodním příkopem, podél vodoteče Doubravice liniové společenstvo dřevinné s přirozenou druhovou skladbou, která přechází místy v luční společenstvo s určitým podílem rumištních druhů. Význam lokální biokoridor podporující diverzitu v krajině. Významné druhy rostlin podél příkopu:dub letní, jasan ztepilý, bez černý, V nivě: svlačec rolní, kakost luční, smetanka lékařská, pcháč zelinný, pcháč oset, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá, netýkavka nedůtklivá, krvavec toten, třezalka tečkovaná. Návrh opatření preference autochtonních dřevin, obnova péče o luční porosty kosení minimálně 2xročně. LBK 204 Doubravice Košátecký potok Lokální biokoridor vymezený je částečně funkční v délce 700 m. Jedná se o údolní nivu s vodním příkopem, podél vodoteče Doubravice liniové společenstvo dřevinné s přirozenou druhovou skladbou, která přechází místy v luční společenstvo s určitým podílem rumištních druhů, niva převážně zorněná. Význam lokální biokoridor podporující diverzitu v krajině. Významné druhy rostlin podél příkopu:dub letní, jasan ztepilý, bez černý, V nivě: svlačec rolní, kakost luční, smetanka lékařská, pcháč zelinný, pcháč oset, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá, netýkavka nedůtklivá, krvavec toten, třezalka tečkovaná. Návrh opatření preference autochtonních dřevin, obnova péče o luční porosty kosení minimálně 2xročně, převedení orné půdy na trvalé travní porosty. LBK 207 U městečka Lokální biokoridor navržený k vymezení a založení v délce 2,4 km převážně nefunkční zajišťující kontakt mezi údolím Košáteckého potoka a údolím Strenického potoka. Vychází z údolních poloh dolu Doubravice u Sovínek, je vedený intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinou po hranici katastrálního území. Základem jsou remízky podél cest a maloplošný sad. Významné druhy rostlin - na svazích dolu teplomilná doubrava s introdukovanými druhy, podél cest slivoň švestka - v podrostu : kakost luční, bolševník obecný, lopuch plstnatý, bojínek luční, silenka nadmutá, kopřiva dvoudomá, pelyněk černobýl Návrh opatření na orné půdě založit trvalé travní porosty, doplnit dřeviny. Regionální biokoridor : RBK 15 Košátecký potok Složený regionální biokoridor vymezený částečně funkčnívede údolím Košáteckého potoka a to dolem Pod Ostrým a Černým dolem. V horním úseku jsou na svazích od shora dubohabřina, acidofilní a borové doubravy, které jsou z větší části přeměněné na kultury borovice, smrku a akátu. V nivě jsou vodní společenstva Košáteckého potoka, olšin, říčních rákosin a vesměs zanedbaných mokrých luk. V úseku od Velkých Všelis se niva rozšiřuje a koridor je tvořený vodním tokem a břehovými porosty s přilehlými pozemky v šířce cca 50 m. jedná se především o ornou půdou, extenzivně obhospodařované louky nebo intenzivně využívané louky, druhově chudé. 15

16 Význam - regionální biokoridor v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině podporující zvýšení diverzity v krajině. Popis bioty přirozené porosty dubohabři a inverzních bučin : buk, dub zimní, javor klen, javor mléč, habr, doubravník sličný, kapraď samec, krtičník hlíznatý, plicník lékařský, samorostlík klasnatý, místy převládá netýkavka malokvětá - acidofilní a borové doubravy : dub letní, bříza, borovice, brusnice borůvka, jeřáb ptačí, pstroček dvoulistý, šťavel kyselý, - olšiny, rákosiny a zanedbané louky : olše lepkavá, olše šedá, jasan ztepilý, vrba křehká, blatouch bahenní, kopřiva dvoudomá, kostival lékařský, mokrýš střídavolistý, pcháč zelinný, šťovík tupolistý, sítina rozkladitá, svízel přítula, - podél vodoteče : jasan ztepilý, olše lepkavá, topol černý, dub letní, místy vrby, v podrostu netýkavka obecná, pcháč zelinný, kopřiva dvoudomá, - na loukách: kakost luční, třezalka čtyřkřídlá, bojínek luční, pcháč rolník, lopuch plstnatý, bršlice kozí noha, krvavec toten, štírovník růžkatý. Návrh opatření při obnově lesních porostů podpořit přirozená společenstva podle typologické jednotky, revitalizace nivy a vodního toku, změna orné půdy na trvalé travní porosty, kosení luk 2 x do roka. Interakční prvky : Interakční prvek č.54 - liniová zeleň dřevinná Druhy rostlin trnovník akát, dub letní, jasan ztepilý Interakční prvek č.61 - liniové společenstvo se zastoupením dřevin 50%, polokulturní, částečně narušené doprovodná zeleň Druhy rostlin ovocné stromy Interakční prvek č.63 - liniové společenstvo se zastoupením dřevin 50%, polokulturní, částečně narušené doprovodná zeleň Druhy rostlin bez černý, trnovník akát Interakční prvek č.64 - liniové společenstvo se zastoupením dřevin 50%, polokulturní, částečně narušené doprovodná zeleň Druhy rostlin ovocné stromy Interakční prvek č.65 - liniové společenstvo se zastoupením dřevin 50%, polokulturní, částečně narušené doprovodná zeleň Druhy rostlin ovocné stromy Interakční prvek č.66 - lesy polokulturní Druhy rostlin dub letní, jasan ztepilý, trnovník akát, lípa malolistá, líska obecná Interakční prvek č.67 - zatravněná polní cesta s přirozenými bylinnými společenstvy a liniové společenstvo se zastoupením dřevin 50%, polokulturní, částečně narušené doprovodná zeleň Druhy rostlin svízel povázka, řebříček obecný, rmen polní, silenka nadmutá, vikev ptačí, hrachor luční, hloh obecný, bez černý Interakční prvek č.68 - zpevněná zemědělská cesta se zatravněnými okraji, dřevinná lada s dřevinnou vegetací přirozené druhové skladby, mokřad mírně narušený Druhy rostlin javor mléčný, jasan ztepilý, trnovník akát, smrk ztepilý, líska obecná, hloh jednosemenný e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Plochy zemědělské a lesní jsou přístupné historicky vzniklou sítí účelových komunikací. Tato síť umožňuje částečnou prostupnost krajiny. Základní komunikační síť bude doplněna polními cestami, které vyplynou z potřeby zajistit přístup na zemědělské pozemky či k lesu. Potřebu a rozmístění cestní sítě posoudí a navrhne řešení komplexních pozemkových úprav. Při řešení cestní sítě je doporučeno využívat bývalé zrušené cesty v krajině, jejichž trasy respektovaly 16

17 geomorfologii území a přístupnost k pozemkům. Tato původní cestní síť by měla být obnovena přednostně a začleněna do sítě základní. Využívané cesty pro pěší jsou přes údolí k nejbližším obcím do Krušin a do Doubravičky. Tyto cesty by po úpravách mohly sloužit i jako cyklistické stezky. Mimo městys lze k pěší turistice využít polní cesty, značená turistická trasa řešeným katastrálním územím neprochází. Řešeným územím prochází cyklotrasa č "Bezno-Zamachy", je vedena z Bezna po silnici III. třídy a dále po místních komunikacích, lesních a polních cestách údolím Košáteckého potoka. Cyklotrasa je územním plánem stabilizována. e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření Funkci protierozní ochrany tvoří zejména prvky ÚSES. Další protierozní opatření lze dle potřeby budovat v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch v nezastavěném území. Potřebu a rozmístění polních remízků posoudí a navrhne řešení pozemkových úprav v souladu a koordinaci s řešením půdní držby v katastru. V rámci územního plánu jsou stabilizovány interakční prvky- doprovodné porosty podél vybrané cestní sítě v poli. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň. e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi Celé řešené území spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, do PHO III. stupně Jizery jako vodárenského toku. Zájmové území náleží k pravobřežní struktuře dolní Jizery a to do mšenské části Jizerské tabule. Plochá tabule se sklonem k jihu a jihovýchodu je rozbrázděna výraznými, kaňonovitě zaříznutými údolími s odtokem do Labe. Hydrogeologicky zajímavé je střednoturonské souvrství a to jeho hydrogeologicky aktivní část s předpokl. mocností 80 m. Zvoděním ve střednoturonském souboru hornin vytváří souvislou nádrž podzemní vody mírně zakleslou pod úroveň dna údolí s volnou hladinou. Hlavní spád hladiny podzemní vody a směr proudění směřuje od SSZ k JJV, k Jizeře. Obec Sovinky hydrologicky spadá do povodí Košáteckého potoka, číslo hydrologického povodí a 043 je to vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda od Přívor k pramenům, nad Sušnem pouze tok občasný. Záplavové území není stanoveno, pro odtok a zachycení dešťových vod slouží vodoteče a vodní plochy : Košátecký potok a jeho přítok z oblasti Černého dolu v katastrálním území Sovínky. Jedná se o občasnou vodoteč vodohospodářsky nevyužitelnou, která plní funkci recipientu pro rybníky v Sovinkách a Bezně. Koryto toku je přirozeného charakteru bez souvislých stavebních břehových úprav. Průtok profilu jeho ústí v Neratovicích do Labe je 0,65 m 3 /s. V zájmovém úseku jsou břehy koryta porostlé přirozenou vegetací. Rybník Zaďák u obce Sovínky odvádí současně vodu z bezenského obecního rybníka, kde je prameniště, a ze sovinského obecního rybníka, voda odtéká směrem ke Košáteckému potoku, kde se postupně vsakuje. V současné době není rybník funkční. Rybníky protéká stávající dešťová kanalizace v trase silnice Bezno-Sovinky. Voda odtéká trubním propustkem v úrovni hladiny a v lese k údolí Košáteckého potoka vytváří strž, kde se postupně infiltruje. Na Košáteckém potoce není v tomto úseku toku stanoveno záplavové území (stanoveno je pouze v úseku ústí do Labe - Kropáčova Vrutice, říční km 0,00-20,00 km). V údolní nivě Košáteckého potoka ani v nivě Doubravice není územním plánem navržena žádná rozvojová lokalita. e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci Rekreace se uskutečňuje formou pobytové krátkodobé rekreace (chalupaření) v sídle. Zařízení přechodného ubytování se na území obce nevyskytuje (pouze ubytování v soukromí). 17

18 V nezastavěném území (v krajině) není možné umisťovat žádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci. Nezastavěné území bude i nadále sloužit pro nepobytovou rekreaci - pěší turistiku a cyklistiku, pro kterou budou využívány účelové cesty v krajině. e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů V katastrálním území Sovínky je situováno na celém území k.ú. Sovínky výhradní ložisko č a chráněné ložiskové území č Bezno Mělnická pánev, jehož správcem je Česká geologická služba - Geofond, se sídlem Kostelní 26, Praha 7. Tato organizace specifikuje z hlediska zabezpečení ochrany výhradního ložiska podmínky, za kterých lze v hranicích shora uvedeného CHLÚ zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním. V případě realizace výstavby jiných staveb než obytných nebo vodohospodářských mimo hranice zastavěného území obce, budou stanoveny podmínky pro zakládání staveb ve smyslu požadavků na ochranu chráněných ložiskových území, což znamená, že budou zakládány stejným způsobem, jakým jsou zakládány stavby v poddolovaných územích. Situování těchto staveb bude podmíněno vydáním stanoviska příslušeného orgánu ochrany nerostného bohatství. V grafické části O1 Koordinační výkres je chráněné ložiskové území č a ložisko výhradní č vyznačeno. f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením způsobu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu Plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podle terminologie a obsahu 4 až 19 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území. Ke každému typu plochy jsou územním plánem stanoveny podmínky pro využití ploch podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek krajinného rázu SV Plochy smíšené obytné venkovské Území zastavěné rodinnými domy, zemědělskými usedlostmi s hospodářskými částmi využívanými k původní zemědělské činnosti, k provozování živností nebo bez využití, včetně hospodářských dvorů a soukromé zeleně. Hlavní využití: všeobecně obytná funkce bydlení v rodinných domech Přípustné využití: zahrady oplocené s funkcí rekreační, okrasnou a užitkovou, zařízení občanské vybavenosti, zařízení služeb, ubytování a stravování, drobné řemeslné výroby v rámci živnostenské činnosti, plochy pro chov a výcvik koní, živočišná a zemědělská výroba nad rámec samozásobitelství pouze za předpokladu, že při zřizování, rozšiřování areálů, zvyšování počtu kusů, změně druhu chovaných zvířat, změnách technologie chovu a větrání nebo zavádění nových provozů živočišné výroby je třeba vždy prokázat výpočtem dle platného metodického pokynu nebo jiné platné legislativní úpravy, že produkce pachu (pachová zóna) příslušného areálu živočišné výroby nebude zasahovat do objektů a ploch hygienické ochrany (plochy určené pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci). Následně je třeba podle výpočtu stanovit a vyhlásit opatřením stavebního úřadu (nebo jiného legislativně určeného orgánu) pásmo hygienické ochrany (PHO). Podmínky prostorového uspořádání : Rodinné domy vesnického typu s přízemím a podkrovím. Podkroví může být obytné nebo s půdou, výška půdní nadezdívky min.60 cm. Vyžaduje se základní půdorysný tvar obdélníkový s možnou modifikací tvaru L, T nebo X šíře obdélníku a křídel 6-8 m. Nedoporučuje se používat forem charakteristických pro novodobou městskou zástavbu (ploché a stanové střechy, rizality, arkýře, balustrády, velké prosklené plochy apod.), vyžaduje se použít sklonitých střech se sklonem stupňů, s přesahem okapu min. 30 cm. Doporučuje se osazovat přízemí domů méně než 30 cm nad terén. Zastavěná plocha max. 30%. U všech nových staveb musí být majetkoprávně vyřešen přístup na pozemek (veřejná cesta, věcné břemeno) a napojení na inženýrské sítě. Sklady pro zemědělské produkty a zemědělskou techniku ve formě středočeských stodol obdélníkový půdorys šířky 8-10 m, objemově přízemní se sedlovou střechou se sklonem min.35. Používání tradičních materiálů : volba tvrdých materiálů krytiny (keramika, beton) v barvě 18

19 odvozené od převládajících barev krytin v obci, omítky (hladká štuková), zpevněných a opěrných ploch (kámen), oplocení, zábradlí, výplně otvorů (dřevo). Výšková hladina zástavby je max. 8 m nad terénem. Nepřípustné využití: Všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi přímo nebo druhotně (intenzitou dopravy), narušují pozemky souseda. Individuální rekreace, výrobní činnost (průmyslová, drobná výroba a služby, zemědělská a lesní). Podmíněně přípustné využití: Objekty a zařízení sociální a zdravotní péče. BI - Čisté bydlení příměstského typu nízkopodlažní individuální Charakteristika: obytná zástavba objekty individuální zástavby, izolované rodinné domy a dvojdomy. Návrh funkčního využití: bydlení s užitkovými a okrasnými zahradami. Přípustné využití: domácí hlukově nezávadná výroba, možnost využití příp. nebytových prostor pro drobný obchod, služby, parkování vozidel na vlastním pozemku. Nepřípustné využití : činnosti, které nesouvisejí s určeným a přípustným využitím a všechna zařízení, nevhodná z hlediska životního prostředí obytné zóny, zhoršující kvalitu bydlení (hlučnost, prašnost, zápach, nadměrný výskyt hmyzu a hlodavců), a dále : a. zákaz umisťování zařízení, zvyšující nadměrně dopravní provoz (kromě smíšeného bydlení s občanským vybavením obchodního charakteru) b. zákaz dlouhodobého skladování (déle než dva roky) materiálu s výjimkou stavebního materiálu a strojů určených pro stavbu na daném pozemku. c. zákaz staveb, které by svým architektonickým ztvárněním porušily charakter stávající zástavby (provizorní objekty, plechové dílny, apod.). d. zákaz umisťování vraků, zařízení a předmětů, které by mohly být zdrojem hygienických závad. e. zákaz umisťování zábavných nebo stravovacích zařízení s nočním provozem (po 22. hodině). BV Plochy bydlení venkovského Území zastavěné rodinnými domy se soukromou zelení. Hlavní využití: všeobecně obytná funkce bydlení v rodinných domech Přípustné využití: zahrady oplocené s funkcí rekreační, okrasnou a užitkovou, zařízení služeb, ubytování a stravování, drobné řemeslné výroby v rámci živnostenské činnosti, živočišná a zemědělská výroba v rámci samozásobitelství. Podmínky prostorového uspořádání : Rodinné domy vesnického typu s přízemím a podkrovím. Podkroví může být obytné nebo s půdou, výška půdní nadezdívky min.60 cm. Vyžaduje se základní půdorysný tvar obdélníkový s možnou modifikací tvaru L, T nebo X šíře obdélníku a křídel 6-8 m. Není žádoucí používat forem charakteristických pro novodobou městskou zástavbu (ploché a stanové střechy, rizality,arkýře, balustrády, velké prosklené plochy apod.), vyžaduje se použít sklonitých střech se sklonem stupňů, s přesahem okapu min. 30 cm. Doporučuje se osazovat přízemí domů méně než 30 cm nad terén. Zastavěná plocha max. 30%. U všech nových staveb musí být majetkoprávně vyřešen přístup na pozemek (veřejná cesta, věcné břemeno) a napojení na inženýrské sítě. Používání tradičních materiálů : volba tvrdých materiálů krytiny (keramika, beton) v barvě odvozené od převládajících barev krytin v obci, omítky (hladká štuková), zpevněných a opěrných ploch (kámen), oplocení, zábradlí, výplně otvorů (dřevo). Výšková hladina zástavby je max. 8 m nad terénem. Nepřípustné využití : Všechny druhy činností, které intenzitou dopravy, hlukem, prachem, exhalacemi přímo nebo druhotně narušují pozemky souseda, dopravní terminály a centra dopravních služeb. OV Občanská vybavenost veřejná Hlavní využití: zařízení pro veřejnou správu, kulturu, zdravotní a sociální služby, vzdělání a výchovu, obchodní prodej, stravování a ubytování Přípustné využití: drobná výroba, jejíž umístění bude vyhovovat umístění bude vyhovovat ustanovením 30,33 zák.č.258/00 Sb. o ochraně veřejného zdraví a 11,12,13 nařízení vlády č.502/00 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a 22 vyhl.č.137/98 Sb. o všeobecných technických požadavcích na výstavbu. 19

20 ochranná, veřejná a přírodní zeleň, drobná architektura ( lavičky, plastiky, fontány, jezírka) apod., informační a reklamní panely, samostatné garáže, parkovací plochy, účelové komunikace a komunikace pro pěší, drobné stavby ve smyslu definice stavebního zákona, stavby technického vybavení. Podmínky prostorového využití : Pro jednotný ráz zástavby se doporučuje, aby stavební úpravy byly řešeny v architektonickém stylu, odpovídajícímu výstavbě na venkově a zachování výškové hladiny, tvaru střech a barvy a typu krytiny. Nepřípustné využití: Všechny druhy činností, které neodpovídají hlavnímu využití ve znění 2 odst.1, písm.k,3. stavebního zákona č. 183/2006 Sb. OM Občanská vybavenost komerční Hlavní využití: zařízení pro obchodní prodej, služby, stravování a ubytování Přípustné využití: drobná výroba, jejíž umístění bude vyhovovat umístění bude vyhovovat ustanovením 30,33 zák.č.258/00 Sb. o ochraně veřejného zdraví a 11,12,13 nařízení vlády č.502/00 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a 22 vyhl.č.137/98 Sb. o všeobecných technických požadavcích na výstavbu. informační a reklamní panely, samostatné garáže, parkovací plochy, účelové komunikace a komunikace pro pěší, drobné stavby ve smyslu definice stavebního zákona, stavby technického vybavení. Podmínky prostorového využití : Pro jednotný ráz zástavby se doporučuje, aby stavební úpravy byly řešeny v architektonickém stylu, odpovídajícímu výstavbě na venkově a zachování výškové hladiny, tvaru střech a barvy a typu krytiny. Nepřípustné využití: Všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi, organoleptickým zápachem nebo svými nároky na dopravu narušují prostředí sousedních ploch nad přípustné normy pro obytné zóny. Pěstitelská a chovatelská činnost na vlastním pozemku.výrobní a skladová činnost s účelovými stavbami. Individuální rekreace v rekreačních objektech. OS Občanská vybavenost tělovýchovná a sportovní zařízení Hlavní využití: veřejná sportoviště, provozovaná z části na komerční bázi, stavby související s provozem sportoviště, provoz sportovních oddílů, rekreační a ubytovací zařízení celoročního charakteru, turistická základna Přípustné využití: sezónní rekreační zařízení komerčního charakteru s tím, že stavební objekty budou trvalého charakteru. Odstavování vozidel návštěvníků a personálu na vybraných místech, vysázení zeleně na nezpevněných plochách, výstavba zařízení pro vodní hry a zábavy, letní kina, otevřená kulturní zařízení, stravovací zařízení. U všech nových staveb musí být majetkoprávně vyřešen přístup na pozemek (veřejná cesta, věcné břemeno) a napojení na inženýrské sítě. Nepřípustné využití: Nepovolují se provozy a služby narušující kvalitu prostředí a neslučitelné s hlavní činností. TI - Technická infrastruktura Hlavní využití: - zařízení pro zásobování pitnou vodou, odkanalizování, zásobování elektrickou energií včet. trafostanic, telekomunikace Podmínky prostorového využití: řídí se příslušnými platnými právními předpisy v oblasti energetiky, zásobování vodou a odkanalizováním atd. V zastavěném území obce na plochách veřejného prostranství nesmějí být nové trasy TI vedeny nadzemně. Přípustné využití: Parkování pro potřebu zóny na vyhrazeném parkovišti mimo veřejné prostory. Drobná výroba, sklady, vedlejší výrobní, servisní a administrativní činnost, související se základní technickou funkcí, hasičská zbrojnice, sběrny tříděného odpadu, areál údržby komunikací atd. Plochy zeleně, vyhrazené, ochranné a izolační. Bydlení správce (majitele) účelových staveb. Nepřípustné využití: Jiné než hlavní využití v území není přípustné. 20