Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy. Volné ruční kování Bakalářská práce
|
|
- Kristina Pokorná
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Volné ruční kování Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Josef Filípek, CSc. Vypracoval: Tomáš Rudolf Brno 2008
2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma VOLNÉ RUČNÍ KOVÁNÍ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne podpis diplomanta.
3 Abstrakt Tato práce se zabývá volným ručním kováním. Je to jeden z nejzákladnějších a nejstarších způsobů zpracování kovů, patří do tvářecích procesů a jako takové je beztřískové. Při volném ručním kování se materiál tváří za tepla a to údery nebo klidným tlakem. Kování zlepšuje nevýhodné vlastnosti oceli způsobené litou strukturou. Pomocí metalografických výbrusů byla zkoumána struktura damaškové oceli pod mikroskopem a za použití tvrdoměrů byla změřena tvrdost různě tepelně zpracovaných vzorků. V práci je uvedeno množství obrázků nářadí a metalografických výbrusů. Pomocí zjištěných hodnot se provedlo zhodnocení z materiálového a technologického hlediska Klíčová slova: struktura oceli, deformace, mikrostruktura, kování, kovářské svařování This essay is about the smith hand forging. It is one of the basest and oldest ways of the treatment of metal. It belongs to a former processes and it is chipless-machining. With the smith hand forging material is hot-formed by strokes or an easy pressure. The forging improves an inconvenient characteristic of steel caused by a cast structure. By force of the scratch pattern was researched a structure of the damask steel under the microscope and with using of a scleroscope was measured a hardness of diferently hot treated samples. The essay includes a lot of pictures of a tools and the scratch patterns. By force of the findings calibres was performed an appreciation from a material and technological aspect. Key words: forging, hammer welding, structure of steel, deformation, microstructure
4 Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Josefu Filípkovi, CSc.,vedoucímu práce za cenné rady a odbornou pomoc. Dále bych rád poděkoval Radimu Toporovi za pomoc při výrobě výkovků a svařování paketů.
5 1 ÚVOD FYZIKÁLNĚ METALURGICKÉ ZÁKLADY TVÁŘENÍ Strukturní změny při ohřevu Zotavení Rekrystalizace Růst zrna Stárnutí Základní vztahy tvárné deformace Přetvárný odpor Stav napjatosti Deformace Teplota Rychlost deformace Vnější tření CHARAKTERISTIKA DRUHŮ TVÁŘENÍ Rozdělení tváření Válcování Způsoby válcování Objemové tváření Způsoby objemového tváření OBJEMOVÉ TVÁŘENÍ Volné ruční kování Nářadí Kladiva Kovadlina Prorážecí kladivo Kleště Výheň Základní postupy Prodlužování Hlazení Rozšiřování Osazování Ohýbání Sekání Děrování Kovářské svařování Popis výroby keltského nože Příklady výrobků CÍL PRÁCE... 27
6 6 METODIKA METALOGRAFICKÝ ROZBOR Tvorba metalografického výbrusu Odebírání vzorků a příprava metalografického výbrusu Broušení metalografického vzorku Leštění metalografického vzorku Zviditelnění struktury na povrchu metalografického výbrusu Metalografický mikroskop Metalografický rozbor Makroskopický rozbor Mikroskopický rozbor Kalený vzorek Vzorek vychladlý v peci Vzorek v přírodním stavu Měření tvrdosti HRC ZÁVĚR SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 40
7 1 ÚVOD Volné ruční kování patří do objemového tváření. Zpracování kovů kováním je jedním ze základních a nejstarších technologických způsobů. Kováním dáváme kovu nejen určitý požadovaný tvar, ale hlavně zlepšujeme podstatně jeho mechanické vlastnosti oproti litému stavu. Volným ručním kováním se dají vyrábět s pomocí jednoduchých nástrojů vyrábět velmi rozmanité výrobky viz obr. 1. Obr. 1 Možnosti výroby Obrázek 1: a) kovářská lopatka na uhlí vykovaná z nízkouhlíkové oceli, b) kleště z pérové oceli, (pravděpodobně ), c) sekáč na sekání za tepla z žáropevné oceli , d) kleště na čtvercový nebo kulatý materiál z nízkouhlíkové oceli, e) kleště z pérové oceli (pravděpodobně ), f) hřebovnice je vykována z hřídele pogumovaného válce (cementační ocel), g) tepací kladívko je nízkouhlíkové oceli s obloukově navařenou kuličkou z ložiska, h) kladivo na roztahovaní kruhových otvorů je opět z hřídele pogumovaného válce (cementační ocel), i) škrabák je vykován z pilníku, kalen do vody a popuštěn na slámově žlutou, j) kovářská lopatka na uhlí, list je pozohýbaný z plechu a ručka je z nízkouhlíkové oceli, k) nůž z materiálu , před nanesením kalící pasty 2 FYZIKÁLNĚ METALURGICKÉ ZÁKLADY TVÁŘENÍ Působí-li na kovové těleso vnější síla, mění těleso svůj tvar a při dostatečné velikosti vnější síly dojde k jeho porušení. Účinkem síly vzniká současně v tělese napětí, neboť jeho vnitřní síly změně tvaru brání. Tvarová změna, vyvolaná působením vnější síly se nazývá přetvoření nebo deformace. Při nízkých hodnotách vnější síly a tedy nízkém napětí je deformace pouze pružná a určena Hookovým zákonem. Po odlehčení tato deformace zmizí a těleso nabude původního tvaru. Překročí-li hodnota vnější síly určitou mez, dojde k deformaci trvalé plastické a po odlehčení zůstává těleso trvale deformováno.
8 Plastická deformace krystalických materiálů se uskutečňuje pohybem dislokací a to buď kluzem nebo dvojčatěním. V obou případech jde o trvalou změnu tvaru, vyvolanou smykovým napětím dostatečné velikosti. Rychlost pohybu dislokace závisí na působící síle, na typu krystalové mřížky, na vazbě mezi atomy a především na množství poruch v mřížce. Pohybu dislokací je bráněno různými překážkami, jež mohou být např. bodové poruchy, atomy přísad v krystalech tuhého roztoku, částice precipitátu, hranice zrn a hranice bloků, vzájemné protínání dislokací, přítomnost dalších dislokací stejného znaménka apod. Omezování pohybu dislokací se projeví různými důsledky plastické deformace. Mezi ně patří změna struktury a vlastností plastickou deformací. S rostoucím stupněm deformace se mění tvar zrn. Původně polyedrická zrna se prodlužují ve směru převládající deformace, až se z nich stanou značně protažená vlákna s poměrně malými příčnými rozměry. V průběhu plastické deformace se mění také orientace mřížky. Původní náhodná orientace se během deformace mění na usměrněnou. Usměrňování orientace mřížky zrn a někdy též změny tvaru zrn po účinném tváření (např. válcování nebo tažení za studena) se označují jako textura. Vznik textury se projeví významnou anizotropií vlastností polykrystalického materiálu (např. po válcování se sledují vlastnosti plechu ve směru válcování a ve směru kolmém na směr válcování). Charakteristickou změnou submikroskopické struktury po plastické deformaci je změna hustoty poruch. Se vzrůstajícím stupněm deformace se zvětšuje hustota poruch, vzrůstá odpor proti další plastické deformaci, zvyšuje se napětí potřebné k další deformaci zvyšuje se mez kluzu. Podobně jako mez kluzu vzrůstá také pevnost a tvrdost. Mez kluzu vzrůstá rychleji než pevnost a obě hodnoty se s rostoucím stupněm deformace k sobě přibližují. Poměr R e /R m se blíží k jedné. Tvárné vlastnosti se zhoršují a také klesá houževnatost. Dochází ke změně mechanických vlastností, jež je obecně označována jako zpevnění. Zvýšení pevnostních hodnot tvářených těles je v mnoha případech v technické praxi nežádoucí, zejména ve víceoperačních tvářecích procesech, avšak na druhé straně se poměrně často využívá. Vedle vyžíhaných materiálů se dodávají také materiály nebo hotové výrobky zpevněné tvářením za studena. Jsou to např. dráty, tyče, pásy, plechy, trubky apod., u kterých se podle stupně deformace rozlišují stavy; polotvrdý, tvrdý, pružinově tvrdý atd. Kromě změny mechanických vlastností způsobuje deformační zpevnění také snížení elektrické a tepelné vodivosti, snížení odolnosti proti korozi, chemickým vlivům apod. což může být rozhodujícím faktorem pro určitý výrobek.
9 2.1 Strukturní změny při ohřevu Návrat z deformovaného stavu struktury do struktury stabilní nemůže nastat samovolným způsobem, ale při vyšších teplotách, kde dochází k teplotně aktivovaným dějům Zotavení Je-li za ze studena deformovaný kov zahřát na dostatečně vysokou teplotu, dochází v jeho vnitřní stavbě ke změnám, které se projevují postupným zmenšováním zpevnění. Struktura deformovaná předchozím tvářením se nemění a celý proces probíhá v submikrostrutuře. Zotavení je charakterizováno především změnou uspořádání dislokací, spojenou se zmenšením energie mřížky. Jedním nejdůležitějších zotavovacích procesů, který mění uspořádání dislokací a snižuje deformační energii, je polygonizace. Pro technickou praxi má zotavování velký význam. U výrobků, u nichž došlo po tváření za studena k zotavení, je možno využít zvýšené pevnosti a tvrdosti, získané v důsledku zpevňovacího procesu při dostatečné houževnatosti. Zotavovací proces je procesem nevratným, probíhá za nízkých teplot dlouhou dobu. Zvyšování teploty má za následek zkracování zotavovacího procesu a za určité teploty přechází v nový děj rekrystalizaci Rekrystalizace Rekrystalizace představuje obdobně jako zotavování nevratný, technicky důležitý proces, který je provázen soustavnou změnou mechanických a fyzikálních vlastností materiálu. Při určitých podmínkách rekrystalizace získává materiál výrobku, zpevněný vlivem tváření, své původní vlastnosti, v některých případech v důsledku rovnoměrnější struktury získané tvářením, dokonce vlastnosti lepší oproti výchozím hodnotám Růst zrna Po dokončení primární rekrystalizace tj. v okamžiku, kdy rostoucí krystaly spotřebovaly deformovaný materiál, může nastat proces dalšího snižování energie kovu v důsledku snižování úhrnné plochu povrchu zrna. V praxi často např. při dlouhém žíhání za studena tvářené součásti, lze pozorovat napřimování hranicí zrn. Malá zrna se zmenšují a větší rostou. Tento proces, jehož řídicím mechanismem je povrchové napětí hranic zrn, nazýváme růstem zrn. Rychlost růstu zrn může být ovlivněna určitými podmínkami, jako např. kritický stupeň deformace (obvykle malé stupně deformace cca 8-10%) s následným žíháním nebo sekundární rekrystalizace, kdy výrobek primárně rekrystalizovaný při nízké teplotě je zahřát na teplotu vyšší, čímž dochází k abnormálně rychlému růstu několika zrn. Hrubozrnně rekrystalizovaný materiál lze regenerovat dvojím způsobem:
10 - ohřevem na teplotu fázové přeměny s následujícím volným ochlazováním na vzduchu - dalším tvářením v těch případech, kdy je to technicky možné Stárnutí Je křehnutí oceli, způsobené vyloučením nitridů, tj. sloučenin dusíku s kovy na hranicích zrn a v kluzných rovinách. Při stárnutí oceli tvářená za studena blokují se volné dislokace atomy uhlíku nebo dusíku rozpuštěnými ve feritu. Tento proces je provázen změnou mechanických vlastností ocelí. Ocel se zpevňuje za současného křehnutí, klesá vrubová houževnatost, zvyšuje se mez kluzu a zhoršuje se tvárnost za studena. Ke stárnutí jsou náchylné oceli nízkouhlíkové, obsahující dusík. Samovolně probíhá stárnutí při normální teplotě okolí řádově měsíce a roky. Tvářením za studena a následným ohřevem n teploty C se urychluje. 2.2 Základní vztahy tvárné deformace Na plastické přetvoření kovových materiálů v průběhu tvářecích procesů působí celá řada faktorů. Nejdůležitější z nich jsou: stav napjatosti, teplota, rychlost tváření a vnější tření. Uvedené faktory dále ovlivňují velikost přetvárného odporu tvářeného materiálu, síly a práci Přetvárný odpor Přetvárný odpor se v technické praxi rozlišuje jako základní přetvárný odpor σ s [MPa], tj. napětí ve směru pohybu tvářeného nástroje na jeho tlačnou plochu, překonávající odpor tvářeného kovu proti plastickému přetvoření. Je základní jednotkou, vyjádřenou v MPa, pro určování sil potřebných pro tváření kovů. Není pro určitý kov konstantou, ale je závislý na stupni přetvoření, poměrné rychlosti tváření a na teplotě tvářeného kovu (základní přetvárný odpor se zjišťuje experimentálně nejčastěji zkouškou tahem nebo tlakem). Technologický přetvárný odpor σ te [MPa] odpovídá základnímu přetvárnému odporu, zvětšenému o pasivní odpory při určité výrobní technologii. Pasivní odpory jsou závislé na tření mezi nástrojem a kovem, na tečení kovu v zápustce, na velikosti a geometrii tvářeného tělesa, na způsobu tváření (např. válcování, protlačování, tažení apod.) Přetvárná síla Je to síla, kterou musíme působit na nástroj ve směru jeho pohybu, abychom dosáhli požadované změny tvaru tvářeného kovu. Velikost přetvárné síly lze stanovit ze vztahu: F = σ te. S, kde F - přetvárná síla [N]
11 σ te - přetvárný odpor [MPa] S - styčná plocha nástroje s tvářeným kovem [mm 2 ] Přetvárná práce Přetvárnou práci lze stanovit ze vztahu: A = σ te. V. φ, kde V - přetvárný objem [mm 3] σ te - přetvárný odpor [MPa] φ - logaritmická deformace Stav napjatosti V mechanice tvářecích procesů se používá k usnadnění výpočtů nahrazování a rozklad sil. Stav napjatosti v libovolném bodě tělesa je charakterizován elementární krychlí s příslušnými hlavními napětími tahovým nebo tlakovým jež v tomto bodě působí. Při hodnocení stavu napjatosti rozlišujeme celkem tři druhy základních schémat napjatosti tvářeného tělesa, jež dávají celkem devět možných schémat napjatosti viz. obrázek 1. Schéma napjatosti má vliv na tvárnost deformovaného tělesa. Čím více převládají ve schématu napjatosti napětí v tlaku, tím je materiál tvárnější. Na obrázku 1 jsou schémata napjatosti očíslována podle schopnosti k plastické deformaci čísly 1 9, přičemž č. 1 (všestranný tlak) vykazuje největší tvárnost. Při plastické deformaci materiálu dojde nejpozději k jeho porušení. Číslo 9 (všestranný tah) vykazuje nejmenší tvárnost, kdy při plastické deformaci dojde nejdříve k poškození materiálu. Obr. 2 Schéma napjatosti Všechna znázorněná schémata napjatosti nemají pro tváření stejný význam. Kromě malého počtu výjimek jde při tváření převážně o napjatosti některým ze schémat označených č. 1, 4, 7 a 5. Uspořádání schémat také charakterizuje vliv schémat napjatosti na odpor proti deformaci. Největší odpor je u schémat č. 1, 9, nejmenší pak u schématu č. 5.
12 2.2.5 Deformace Podobně jako schémata napjatosti umožňují vyhodnotit stav napjatosti také schéma hlavních deformací, dávající představu o stavu deformace v uvažovaném bodě. Stav deformace je charakterizován elementární krychlí s třemi složkami hlavních deformací, které označujeme jako hlavní deformace ε 1, ε 2, ε 3. Hlavní deformace opět jsou udávány směrem a smyslem, velikost se neudává. Existují jen tři druhy schémat deformace viz. obrázek 3. Obr. 3 Deformace Závislost mezi hlavními deformacemi se stanoví z podmínky stálosti objemu tělesa před a po tváření, tj. V 0 = V 1 [m 3 ]. Při tváření např. hranolu (obr. 4) dostaneme vztahy: Obr. 4 Rozměrové změny h1 b1 l1 V 0 = h 0. b 0. l 0 = h 1. b 1. l 1 = V 1 neboli.. = 1 h b l při čemž jednotlivé poměry charakterizují rozměrové změny tělesa v příslušném směru. Logaritmováním uvedené rovnice h1 b1 l1 dostaneme: ln + ln + ln = 0. Hodnoty uvedených logaritmů charakterizujících h b l deformace v příslušných směrech se nazývají logaritmickými deformacemi a označují se písmenem φ, takže platí : φ h + φ b + φ l = 0.
13 Z doposud uvedeného vyplývá, že deformací se rozumí poměrná změna rozměrů tělesa ve vztahu k výchozím rozměrům. Celkem se rozlišují tyto deformace: l1 l a) smluvní - poměrné prodloužení ε l = l poměrné rozšíření ε b b1 b0 = b 0 b) logaritmické - poměrné stlačení ε h = h 0 h h 0 1 l - poměrné prodloužení ϕ l = ln 1 l b - poměrné stlačení ϕ b = ln 1, b h - poměrné stlačení ϕ h = ln 1 h Při tváření součástí různých tvarů je nutno počítat se změnou průřezů, pak bude: S1 S - smluvní změna průřezu ε s = S S - logaritmická změna průřezu ϕ s = ln 1 S Z výše uvedených rovnic vyplývá, že součet deformací ve třech hlavních směrech se rovná nule: ϕ ϕ + ϕ = 0 nebo ε + ε + ε 0 a tudíž jedna ze tří deformací se vždy h + b l = rovná součtu ostatních dvou a má opačné znaménko. Jestliže se jedna deformace rovná nule, pak druhé dvě zbývající deformace se sobě rovnají a mají opačné znaménko ε + ε = Je třeba si uvědomit, že zatím co napjatost může být např. jednoosá, bude deformace vždy víceosá, tj. rovinná nebo prostorová. Mechanická schémata deformace jsou souhrnem schémat hlavních napětí a deformací a jsou základním ukazatelem při hodnocení a rozboru tvářecích pochodů. Charakterizují působení vnějších sil, průběh deformace a kromě toho ukazují i na ostatní vlivy provázející plastickou deformaci, jako např. deformační odpor, usměrnění vláken, orientaci a velikost zrn apod. Tvářecí pochody mohou mít stejná schémata hlavních napětí při určitých způsobech tváření, avšak schémata deformací jsou různá nebo naopak.
14 Jestliže tedy tváříme stejný materiál za stejných podmínek deformace dvěma různými způsoby, pak lze dosáhnout i různých stupňů deformace. Je např. známo, že při protlačování kovu se mnohem více projeví prostorová tlaková napjatost než při pěchování, což se projeví ve vyšším stupni deformace u materiálu protlačovaného Teplota Tvářeného materiálu podstatně ovlivňuje hodnotu přetvárného odporu a tím i stupeň přetvoření. Vzrůstající teplotou nastává změna mechanických vlastností kovů, klesá pevnost a zvětšuje se tažnost. V důsledku toho klesá i síla potřebná ke tváření. Tváření za tepla je provázeno zotavením a rekrystalizací. Výsledná struktura po tváření závisí na poměru rychlosti deformace a rychlosti rekrystalizace. Je-li rychlost rekrystalizace větší než rychlost deformace, skládá se výsledná struktura z nedeformovaných zrn bez zpevnění. Je-li tomu naopak, vzniká po deformaci struktura se zpevněním Rychlost deformace Všeobecně platí pravidlo, že s rostoucí rychlostí deformace se zvětšuje odpor materiálu proti deformaci a zmenšuje se tvárnost. Vliv deformační rychlosti na deformační odpor potvrzují výsledky např. pěchovacích zkoušek, kdy za jinak stejných podmínek tváření pod bucharem se deformační odpor zvětšuje vlivem větší deformační rychlosti ve srovnání s deformací na lisech. Při tváření je třeba odlišovat od sebe rychlost pohybu nástroje, danou rychlostí beranu stroje a rychlostí deformační. Deformační rychlost je definována jako přírůstek deformace za jednotku času. Např. při pěchování tělesa mezi rovnoběžnými rovinami lze stanovit deformační rychlost následujícím způsobem: v dh 1 dh 1 = = d h dt dt h = [s -1 ]. Deformační rychlost závisí na výšce součásti h [m] a na rychlosti pohybu nástroje v [m.s - 1 ]. Deformační rychlost není totožná s rychlostí nástroje. Porovnání hodnot deformační rychlosti v d a rychlosti v jsou uvedeny v tabulce 1. v h Tab. 1 Příklady rychlostí Tvářecí stroj Rychlost nástroje v [m.s -1 ] Deformační rychlost v d [s-1] Hydraulické lisy Klikové a vřetenové lisy Buchary 0,01 0,2 0,3 0, ,
15 2.2.8 Vnější tření Je průvodním jevem všech tvářecích pochodů. Síly tření způsobují nerovnoměrné rozdělení napětí i nerovnoměrnost deformace v tvářeném tělese. Vlivem tření se zvětšuje deformační odpor a zmenšuje trvanlivost tvářecích nástrojů. Vznikají vnitřní pnutí, jež způsobují snížení tvárnosti. Tření zvětšuje také velikost energie potřebné k deformaci. Tření má však také v některých případech i kladný účinek. Některé tvářecí procesy, jako např. válcování, by bez vnějšího tření se nemohly vůbec uskutečnit. Na velikost vnějšího tření má vliv celá řada činitelů, jako např. chemické složení a fyzikální stav tvářeného materiálu i materiálu funkčních částí nástroje, rychlost deformace, teplota tváření, měrný tlak, druh použitého maziva a další. 3 CHARAKTERISTIKA DRUHŮ TVÁŘENÍ Tváření je beztřískové obrábění, tzn. že při změně tvaru se části materiálu přesunují v tvárném stavu, při tom nevzniká tříska, to ovšem neznamená že nevzniká žádný odpad, např. při stříhání vznikají odstřižky, při tváření za tepla okuje (popř. jiné oxidy). 3.1 Rozdělení tváření 3.1.1Válcování Podstata válcování spočívá v deformaci válcovaného materiálu mezi dvěma otáčejícími se válci, které jej postupně deformují tak, že dochází k jeho rozměrovým změnám, tj. prodlužování, rozšiřování a zeslabování. Toto se může dít jak za tepla, tak za studena. Platí zde zákon stálosti objemu před a po tváření V 0 = V 1. Vtahování materiálu je umožněno třením mezi válci a válcovaným materiálem Způsoby válcování a) podélné válcování, kde se vývalek deformuje ve směru podélném. Válcují se tak plechy, tyče kolejnice apod. b) příčné válcování spočívá v postupném tváření vývalků kruhového průřezu ve směru radiálním příčném. Lze tak vyrábět válcováním hřídele, které mají různé osazení podél osy.
16 c) kosé válcování vyvolává postupné tváření kruhového vývalku mezi dvěma válci, jejichž osy jsou mimoběžné. Tento způsob válcování se nejvíce uplatňuje při válcování trub Objemové tváření Výroba strojních dílů objemovým tvářením se nejčastěji provádí volným a zápustkovým kováním za použití bucharů a lisů nebo na tvářecích strojích s hlavním pohybem rotačním. Pro snížení tvářecí síly a zvýšení tvárnosti je materiál obvykle ohřát na tvářecí teplotu. Objemové tváření se uskutečňuje však také různými způsoby, kdy se tvářený materiál nachází ve studeném stavu Způsoby objemového tváření a) volné ruční kování používá se k výrobě malých výkovků v kusové výrobě (v dnešní době především umělecká tvorba), ohřev materiálu je prováděn v kovářské výhni, materiál je tvářen ručními kladivy na kovadlině, popřípadě pod bucharem. b) volné strojní kování používá se při výrobě volně kovaných výkovků od nejmenší hmotnosti až po hmotnost několika tun. Slouží pro zhotovení předkovků pro zápustkové kování v sériové a hromadné výrobě, nebo hotových výkovků v kusové výrobě. Tváření ohřátého výchozího polotovaru se provádí jednoduchými nástroji kovadly, upevněnými na beranu a šabotě stroje. c) zápustkové kování tvoří rozsáhlý obor tváření. Je charakteristické řízeným tečením ohřátého kovu dle tvaru dutiny zápustky. Zápustkovým kováním se vyrábí rozmanité výkovky v rozmezí hmotnosti od několika gramů do 300kg. Zápustka je v podstatě dvoudílná ocelová forma, v níž ohřátý kov dutinu zápustky působením rázů nebo tlaku úplně vyplní. d) protlačování kovů za studena je tváření polotovarů (špalíků, kalot, rondelů) na tělesa různého převážně rotačního a symetrického tvaru. Je to technologie vysoce hospodárná, produktivní a výrobky dosahují velmi dobré jakosti. Polotovar je tvářen v průtlačnici tlakem průtlačníku a uvedením do velmi tvárného stavu se vytlačuje do otvoru v průtlačnici nebo do mezery mezi průtlačníkem a průtlačnicí. Způsoby protlačování: zpětné, dopředné plné, dopředné duté, kombinované. e) stříhání dělení materiálu stříháním, jako přípravná operace pro další zpracování polotovarů, je nejrozšířenější ve strojírenské výrobě. Při stříhání se materiál odděluje pomocí dvou nožů, které nohou být rovnoběžné, skloněné, rotační.
17 f) plošné tváření - zpracování plechů tvářením na hotové výrobky je nedílnou součástí průmyslové výroby. Výrobky mají uplatnění v široké oblasti lidského působení a potřeb (např. ve výrobě automobilů, v letectví, v konstrukci strojů apod.) Rozličnými způsoby tváření plechu lze dosáhnout poměrně jednoduchými nástroji a zařízením i velmi složitých tvarů výrobků, jež z konstrukčního hlediska jsou lehké avšak velmi tuhé a při tom rychle a levně vyrobitelné. Druhy: výroby ve střihadlech (stříhání probíhá po uzavřeném obvodu), ohýbání, zakružování, rovnání, hluboké tažení plechů, stříhání a tažení pryží, tváření vysokou deformační rychlostí (výbuchové tváření) g) lisování práškových kovů práškovou metalurgií se nazývá výrobní metoda, která se zabývá výrobou předmětů z kovových i nekovových prášků, jež se lisují v kovových formách a potom se spékají. Zvláštností této metody je, že při spékání nedochází k úplnému roztavení prášku. Množství tekuté fáze obvykle nepřesahuje několik procent z celkového objemu spékané součásti. 4 OBJEMOVÉ TVÁŘENÍ 4.1 Volné ruční kování Nářadí Kladiva Kladiva slouží k objemovému tváření materiálu. Vyrábějí se z houževnaté nástrojové oceli třídy a , kalí se pouze ploska a nos. Toporo se dělá z houževnatého pružného dřeva (jasan, akát, buk). Kladiva se dělí se na: - jednoruční, váha 0,75-2kg, ploska vypouklá, toporo má délku mm - dvouruční přitloukací, váha 3-20kg, délka topora mm - dvouruční křížové, nos je rovnoběžný s toporem, viz obr. 5 a) - perlík, váha 4-5kg, toporo stejné jako u přitloukacích, viz obr. 5 b)
18 Obr. 5 Přitloukací kladiva Obr. 6 Kladiva Na obrázku 6 se na nachází různá kladiva: a) tepací půlkulaté kladívko, b) kladivo (trn) na roztahování kruhových otvorů, c) 0,5kg zámečnické kladívko s ploskou vybroušenou do kulata, toto se používá obdobně jako tepací kladívko, d) tepací půlkulaté kladívko, e) kilové zámečnické kladivo používané na svařování menších paketů, f) dvoukilové zámečnické kladivo, g) tříkilová palička používaná jako přitloukací na různé nářadí, h, i) sedlíky, j) kulaté prosekávací kladivo Kovadlina Na kovadlině se provádí vlastní kování materiálu. Tato se vyrábí z lité nebo kované oceli, v hmotnostech kg. Dráha kovadliny je tvrdá (kalená), kovadlina se usazuje na špalek nebo na desku položenou na sudu s pískem. Kovadlina se podkládá kůží aby nezvonila. Výška dráhy kovadliny se volí tak aby když si pracovník stoupne těsně ke kovadlině, měl by se připaženou a v pěst zavřenou rukou dotýkat dráhy. Kovadlina je na obr. 7.
19 Obr. 7 Kovadlina Sekáč Sekáče slouží k dělení materiálu, a to buď za studena nebo za tepla. Pro sekání za studena se používají sekáče s úhlem břitu 30-45, pro sekání za tepla je výhodnější menší úhel (pokud možno má být materiál sekáče žárupevný). Toporo se dělá ze stejného dřeva jako pro kladivo. Na obr. 8 a) sekáč z cementační oceli, b) sekáč z žáropevné oceli Obr. 8 Sekáče Utínka Slouží taktéž k dělení materiálu, ale na rozdíl od sekáče mají na spodní části vypracovaný čtyřhran kterým se umísťují do čtyřhranného otvoru v kovadlině, taktéž můžou být pro sekání za tepla nebo za studena. Na obr. 9 jsou utínky označeny d, e, f).
20 Obr. 9 Vlčci a utínky Vlček, růžek Používají se při tvarování malých ohybů na obrobku. Stejně jako utínka se umísťují do čtyřhranného otvoru v kovadlině. Na obrázku 9 jsou vlčci pod označením a, b, c) Prorážecí kladivo Používá se k prorážení otvorů v materiálu, je-li např. potřeba nýtovat nebo provlékat. Vyrábí se z žárupevné oceli. Příklad prorážecího kladiva je na obr. 8 c) Kleště Slouží k uchopení a držení horkého materiálu při opracování. Na obrázku 10 jsou příklady kleští: a) vlčí tlama, b) malé ploché kleště užívané na drobný materiál, c) kleště s hubou vytvarovanou na kulatý materiál, d) ploché kleště, e) hraněné kleště na čtvercový materiál, f) kleště hákové používané při kovaní kladiv, kladivo se jimi drží za díru, g) kleště na kulatý nebo čtvercový materiál, h) kleště mající široké použití, především jsou na rozměrnější kusy. Obr. 10 Kleště
21 Výheň Slouží k ohřevu oceli na kovací teplotu. Je stabilní nebo přenosná. Stabilní výhně jsou zděné, s jímkou pro ohniště, zděnou šamotovými cihlami, nebo litinové. Zděné výhně lépe udržují teplo, litinové lze snáze postavit. Ventilátor může být šlapací nebo na elektrický pohon. Ve výhní se topí drobným kamenným a spékavým uhlím, drobným koksem popř. dřevěným uhlím. Na obr. 11 je pod označením a) kusové černé uhlí, v tomto stavu je ve výhni nepoužitelné, musí se roztlouct a prosít, b) kovářské uhlí, c) kovářské uhlí ze staré kovárny, toto se jeví jako nejlepší. Obr. 11 Uhlí Základní postupy Prodlužování Označuje se také jako kování do délky nebo vytahování. Provádí se oblíkem (kladivo s v velkým rádiusem na nose), přes hranu kovadliny nebo přes roh kovadliny. Účinnější je však prodlužování pod bucharem. Při prodlužování se materiálem pootáčí o Hlazení Účelem hlazení je zahladit stopy po předchozím kování. Provádí se sedlíkem na který se přitlouká kladivem Rozšiřování Při této operaci se materiál rozhání do šířky pomocí nosu kladiva Osazování Při této operaci se mění průřez tyče v určité délce. Provádí se zaškrcování polotovaru osazovacím kladivem (je podobné sedlíku) nebo oblíkem, a to jednostranně, popř. dvoustranně s následujícím prodloužením osazené části. Materiál se také může pěchovat, to se provádí u kratších kusů na dráze kovadliny u dlouhých kusů na desce (podlaze), při čemž se údery provádí vlastní tyčí.
22 Ohýbání Jedná se o velmi důležitý pracovní postup. Materiál ohýbáme buď přes hranu, nebo přes roh kovadliny. Musíme pamatovat na to aby byl materiál před ohnutím v místě ohybu tlustší a po ohnutí měl správný průřez Sekání Provádí se údery na sekáč nebo narážením na utínku. Sekáč je nutno během sekání zachlazovat, aby nedošlo k jeho vyhřátí Děrování Jedná se o prorážení otvorů různých profilů průbojníkem. Průbojní z jedné strany materiálu narazíme a poté jím z druhé strany vyrazíme blánu. Při prácí se využívá otvor v kovadlině nebo v průbojné desce. Proražený otvor se kalibruje kuželovým nebo jehlancovým trnem Kovářské svařování Čili svařování v ohni je nestarší způsob svařování. Je to spojování kovu v těstovité stavu stlačováním, klidným tlakem nebo údery kladiva. Kovářské svařování záleží na schopnosti jedné části kovu vytvořit za působení tlaku s druhou částí kovu v těstovité stavu kovovou vazbu, čili takové spojení, které zaručuje, že dělící spára zmizela a kov tvoří souvislý celek. Aby toto spojení mohlo nastat, musí být spojovaný povrch kovu kovově čistý, bez okují a bez strusky. Kovářské svařování oceli provádíme po ohřevu ve výhní na svařovací teplotu nad 1300 C (bílý žár). To je teplota pro normální kování příliš vysoká. Ohřívaný povrch, který má být svařován, chráníme tavidlem. Tavidlo je látka, která je schopna rozpustit okuje, tj. oxidy železa a vytvořit s nimi snadno tavitelnou tekutou strusku. Dnes je nejpoužívanějším tavidlem borax (tetraboritan sodný, Na 2 B 4 O 7 ). Jako tavidlo s také požívá křemičitý písek a suspenze jílu ve vodě (šlikr). Obr. 12 Zatékání boraxu
23 Obr. 13 Nasekávání Obr. 14 Svařování Na obrázku 12 je názorně vidět roztékání a zatékání boraxu do spár paketu. Paket se připravuje z plechů z různých ocelí, toto je vidět na obrázku 15, je zde vidět paket a) ve kterém je použita ocel a ) a ocel a ) , dále je zde paket c) na který byly použity oceli c ) a c ) Tyto plechy se k sobě kvůli pohodlnější manipulaci svaří obloukově. Takový paket se nahřívá ve výhni na oranžovou barvu (950 C) a posypává se boraxem. Takto ošetřený paket se po ohřevu na svařovací teplotu svaří rychlými údery kladiva obr. 14. Většinou se nedá svařit celý paket naráz, proto se musí opakovaně nahřívat a svařovat. Po svaření je nutno paket co nejvíc prokovat, aby se zjemnilo ohřevem zhrublé zrno.
24 Většinou paket nemá potřebný počet vrstev a proto je nutno paket naseknout (obr. 13), přeložit a opět svařit (obr. 15 b)). Tímto postupem roste počet vrstev geometrickou řadou. Obyčejně stačí vrstev. Obr. 15 Pakety Popis výroby keltského nože Výchozím polotovarem byla pásovina 50x6x100, z materiálu třídy Tato se musí překovat na rozměr 20x8x190. Poté se na jedné straně lehce nasekne ve vzdálenosti 60mm od kraje a jednostranně osadí na rozměr 11x8x120, toto bude později rukojeť. Na širší části se předkuje špička a začne se tahat ostří, začíná se tahat od osazení, musí se kovat z obou stran kvůli zhruba stejnému počtu úderů na každou stranu, kdyby se např. kovala čepel pouze jednostranně, měla by tato snahu se při kalení prohýbat na jednu stranu. Při kování ostří je nutno pořád srovnávat čepel údery na břit protože má snahu se ohýbat vlivem větší deformace na břitu. Po dokování ostří se prosekne a na vlčku vytvaruje očko na rukojeti. Následuje srovnání čepele (rovnat co nejpečlivěji) a přihnutí rukojeti do mírného rádiusu. Srovnaná čepel se na nahřeje na oranžovou barvu (950 C) a zahrabe se do popela z výhně (převážně jemný koks, vzniklý z kovářského uhlí), toto se provádí kvůli snazší obrobitelnosti. Vychladnutý polotovar se upne do svěráku, pilníkem se srovná hřbet a dotvaruje linka břitu. Poté se začnou pilovat boky čepele, je vhodné na oškrabání okují použít škrabák (sen), pilník snadněji zabírá a nevozí se. Vypilované čepele se nedotýkáme holou rukou, protože by vinou mastnoty z rukou špatně držela kalící pasta. Tato pasta se skládá z jednoho dílu jemného křemičitého písku, jednoho dílu kaolínu a jednoho dílu prachu z dřevěného uhlí. Jednotlivé složky se smíchají s vodou na hustou pastu. Na čepel se pasta nanáší v tloušťce asi
25 3-4mm. Na břitu se pasta shrne v šíři odpovídající požadovanému prokalení. Tento způsob kalení se provádí za účelem tvrdého břitu a houževnatého zbytku čepele. Polotovar s pastou se nechá důkladně vyschnout. Ideální podmínky na kalení jsou v noci, kvůli snazšímu rozpoznání kalící teploty. Do výhně se naloží dřevěné uhlí a rozfouká se, polotovar se chvíli protahuje pouze v plamenech aby se pasta zbavila zbytkové vody. Poté se polotovar vloží do výhně a protahuje hřbetem nahoru, protahovat se musí kvůli rovnoměrnému prohřátí. Když se břit ohřeje na tmavě červenou barvu (680 C) otočí se čepel směrem břitem dolů a protahuje se dál, dokud nedostane světle třešňovou barvu (810 C) v tu chvíli se čepel vytáhne a svisle se vnoří do oleje, při kalení se musí čepelí silně pohybovat, musí se jí olej jakoby krájet, ne do stran protože by mohlo dojít k prohnutí. Vychladnutý nůž se dochladí ve vodě a oškrábe se kalící pasta. Nůž se zkontroluje, jestli nepopraskal a obrousí se na kov. Nyní se nůž ještě popustí ve výhni na slámově žlutou barvu. Poté se dochladí ve vodě a přistoupí se k vlastnímu broušení. Brousí se na kamenech a postupuje se od nejhrubšího k nejjemnějšímu. Při broušení se dá lehce zkorigovat tvar čepele. Broušení končí kamenem s hrubostí asi 240 grit. Poté se nůž přesmirkuje plátny až do zrnitosti 600 grit. Nůž se může přeleptat v roztoku chloridu železitého, kvůli zviditelnění kalící linky (hamon). Rukojeť se ovine kůží a břit se obtáhne na břidlici, poté je nůž hotov (obr. 16,17) Příklady výrobků Obr. 16 Keltský nůž Na obr. 16 je keltský nůž, vyroben z materiálu Kalen na hamon, tvrdost na břitu je 57HRc a u hřbetu 37HRc. Leptáno FeCl 3.
26 Obr. 17 Keltský nůž Na obr. 17 je opět keltský nůž s trošku jiným tvarem čepele. Materiál čepele je , kaleno na hamon, tvrdost na břitu 58HRc, na hřbetu 37Hrc. Leptáno FeCl 3. Obr. 18 Integrovaný nůž Na obr. 18 je integrovaný nůž z materiálu , rukojeť je na každé straně podélně naseknutá (kvůli bohatší šroubovici) a torzovaná. Kaleno na hamon. Na obr. 19 je sendvičový nůž. Boky čepele jsou z damašku složeného z pásové pily na ocel a nízkouhlíkové oceli. Břit je z pilníku, kaleno do oleje tato konstrukce čepele se volí kvůli tvrdému břitu a houževnatým bokům čepele. Obr. 19 Sendvičový nůž Na obr. 20. a) kovářská zástěra, b) český tesák, c) nedodělaný integrovaný nůž, d) škrabák na čepele vykovaný z pilníku, zakalen do vody a popuštěn na slámově žlutou až hnědou (říká se mu sen), e) polotovar integrovaného nože nachystaný na nanesení kalící
27 pasty, f) keltský nůž z materiálu kalený na hamon, g) svářečské rukavice které jsou při svařování damašku nezbytností. Obr. 20 Různé 5 CÍL PRÁCE Práce si klade za cíl zhotovení výrobků objemovým tvářením. Především vzorek svářkového damašku. Tento vzorek podrobit základní metalografické analýze a zhodnotit vlastnosti tohoto materiálu. 6 METODIKA Příprava vzorku ze svářkového damašku. Provedení metalografických výbrusů. Prozkoumání makro a mikrostruktury vzorků, různě tepelně zpracovaných, na metalografickém mikroskopu Neophot 2. Změření makrotvrdosti HRC a mikrotvrdosti HV pomocí příslušných tvrdoměrů. 7 METALOGRAFICKÝ ROZBOR 7.1 Tvorba metalografického výbrusu Hlavním úkolem metalografického sledování kovů a slitin je zjistit, které strukturní fáze materiál obsahuje a v jakém jsou množství. Kromě toho praktická metalografie zjišťuje přítomné vady materiálu a nekovové vměstky. Běžně se také metalografickým mikroskopem kontroluje jakost tepelného zpracování. Pro sledování struktury materiálu na metalografickém mikroskopu je nutno provést tři základní druhy operací: 1. Připravíme rovinný, vyleštěný povrch kovového vzorku (metalografický výbrus).
28 2. Na připravené vyleštěné ploše výbrusu leptáním zviditelníme strukturu. 3. Strukturu pak sledujeme a fotografujeme na metalografickém mikroskopu při vhodném zvětšení Odebírání vzorků a příprava metalografického výbrusu Způsob odebírání vzorků z rozměrnějších kovových součástí závisí na povaze zkoušeného materiálu, jeho velikosti a tvaru. Vzorky je možno odebírat stříháním, řezáním, soustružením, frézováním, anebo na anodomechanické pile, popřípadě vodním paprskem. Využíváme vždy co nejmenších rychlostí obrábění se současným intenzivním ochlazováním vzorku. Je-li plocha připraveného výbrusu menší než 1 cm 2, vzorek se umisťuje do přípravku, který zajišťuje rovnost broušené plochy vzorku. Způsoby preparace vzorku jsou rozmanité. K nejpoužívanějším patří mechanické upnutí vzorku do objímky, zalití vzorku do zalévací hmoty. U větších vzorků s velkou plochou výbrusu se vzorek již do žádné hmoty nezalévá Broušení metalografického vzorku Broušení se provádí na brusných papírech nebo plátnech s brusivem určité zrnitosti, jimiž jsou papíry nebo plátna pokryta. Pro běžné metalografické výbrusy se používají brusné papíry o zrnitosti 120, 220, 320, 500, 800, až Tyto čísla vyjadřují určitý počet zrn na plochu jednoho čtverečného palce. Při všech druzích broušení se postupně přechází od nejhrubšího papíru až po papír nejjemnější. Celý proces broušení se provádí za mokra, užitou kapalinou je voda. Při broušení, ale i leštění kromě odstraňování materiálu z povrchu vzorku nastává i deformace tohoto vzorku. Materiál je do určité hloubky plasticky tvářen. Na povrchu vzorku vzniká souvislá vrstva deformovaného kovu. Nazývá se Beilbyho vrstva. Popsaný jev je nežádoucí a lze jej odstranit jemným přebroušením vzorku, a odleptáním deformované vrstvy chemickým činidlem Leštění metalografického vzorku Na tuto operaci se nejčastěji používá diamantová brusná pasta. Ta se skládá ze syntetického diamantového prášku přesně tříděného sedimentací na určitou zrnitost (od 1 µm do 7 µm) a z vhodného pojiva. Opět i u leštění používáme nejprve nejhrubší frakci 7 µm a postupujeme k té nejjemnější. Leštění se provádí za sucha, jen při přechodu mezi
29 jednotlivými zrnitostmi brusné pasty vzorek oplachujeme lihem. Leštění je u konce, jakmile ze vzorku zmizí poslední rýhy. Takovéto mechanické leštění nelze ovšem použít ve všech případech. Slitiny náchylné k tvorbě hluboké Beilbyho vrstvy leštíme elektrolyticky. Při elektrolytickém leštění se hmota z povrchu výbrusu odstraňuje elektrochemickým působením Zviditelnění struktury na povrchu metalografického výbrusu Díváme-li se na vyleštěný výbrus slitiny na metalografickém mikroskopu při vhodném zvětšení, můžeme na něm pozorovat dutiny, barevně odlišné nekovové vměstky nebo jiné nehomogenity. Vlastní strukturu jako jsou jednotlivá zrna kovových strukturních součástí, nevidíme. Proto je nutno strukturu zviditelnit (naleptat). Nejběžnějším způsobem zviditelnění struktury je chemické leptání vyleštěného povrchu. Leptadly bývají alkoholické roztoky kyselin. Nejužívanějším leptadlem je 2% až 4% roztok kyseliny dusičné v alkoholu, tzv. nital. Leptadlo může působit na plochy jednotlivých zrn, na hranice zrn, nebo působí změnou reflexnosti (difrakce) dopadajícího světelného paprsku. Principům zviditelňování struktury chemickým leptáním se musí věnovat zvýšená pozornost, protože je to závěrečná fáze, která nám odkrývá celý výsledek. Obr. 21 Povrch vzorku obr původní plocha výbrusu před leptáním 2. směr dopadajících světelných paprsků 3. směry odražených paprsků
30 7.1.5 Metalografický mikroskop Nejdůležitějším zařízením v praktické metalografii je metalografický mikroskop. Metalografické mikroskopy pracují na principu dopadajícího světla. Někdy je nazýváme mikroskopy převrácené, protože objektiv je umístěn pod pozorovanou plochou výbrusu. Schéma průchodu paprsku objektivem a okulárem je znázorněn na obr. 22. Pro zhotovení metalografických fotografií byl v našem případě použit metalografický mikroskop Neophot 2. Obr. 22 Mikroskop obr objektiv 2. okulár 3. vzorek 4. pracovní stolek mikroskopu 5. hranoly 7.2 Metalografický rozbor Makroskopický rozbor Vzorek materiálu ( a nízkouhlíková ocel) se při výrobě podařilo přehřát, struktura materiálu je vidět na obr.23. Zhrublá zrna velmi snadno podléhají koroznímu napadení. Na obr. 24 je kresba polotovaru ze svářkového damašku ( a nízkouhlíková ocel). Vzorek byl naleptán nitalem. Na tomto vzorku se nevyskytují žádné nedovařeniny. Vzorek má dle mého názoru velice pěknou kresbu.
31 Na obr. 25 je paket ( a nízkouhlíková ocel) naleptaný roztokem persíranu amonného. Na tomto vzorku jsou jasně patrné nedovařeniny. Obr. 23 Spálený vzorek Obr. 24 Makro Obr. 25 Makro Mikroskopický rozbor Ze spáleného paketu byly odříznuty 3 vzorky na přípravu metalografických výbrusů. První vzorek zůstal v přírodním stavu tak jak byl vytažen z výhně. Druhý vzorek byl zakalen
32 do vody z teploty 900 C (výdrž 20 minut). Třetí vzorek byl ohřát na teplotu 900 C a ponechán vychladnout v peci (24 hodin). Obsahy uhlíku byly odhadnuty podle struktur. Mikrotvrdosti byly naměřeny Hannemannovým mikrotvrdoměrem (F=0,1kp) Kalený vzorek Obr. 26 (400x) ukazuje strukturu kaleného vzorku. V obou vrstvách oceli se vyskytuje deskový martenzit. Na obr. 27 (200x) je ve svaru trhlina, způsobená vysokým pnutím, vzniklým příliš rychlým kalícím prostředím. Detail této trhliny je na obr. 28 (400x). Mikrotvrdost je v tab. 2. Obr. 26 Martenzitická struktura Obr. 27 Kalící trhlina
33 Obr. 28 Detail kalící trhliny Tab. 2 Mikrotvrdosti Struktura HV Tvrdá ocel martenzit Přechodová oblast Měkká ocel martenzit Vzorek vychladlý v peci Na vzorku je vidět velmi výrazný rozdíl mezi tvrdou a měkkou vrstvou.. Na obr. 29 (400x) je vidět feriticko perlitická struktura nízkouhlíkové oceli a perlitická struktura nástrojové oceli. Obr. 30 (400x) ukazuje strukturu ve které je vidět ferit a lamelární perlit. Při překládání paketu dochází k oduhličování vnějších vrstev materiálu a tyto se pak dostávají do středu paketu obr. 31 (200x). V tab. 3 jsou mikrotvrdosti vzorku.
34 Obr. 29 Vzorek vychladlý v peci Obr. 30 Feriticko perlitická struktura Obr. 31 Oduhličení
35 Tab. 3 Mikrotvrdosti Struktura HV Ferit Perlit Vzorek v přírodním stavu V obou vrstvách vzorku se vyskytuje globulární perlit obr. 32 (400x). Na obr. 33 (200x) jsou vidět různé tlušťky jednotlivých vrstev, nízkouhlíková ocel má tenčí vrstvy než ocel nástrojová. Při svařování se do oceli dostávají okuje a místy se nepodaří ocel plně provařit viz obr. 34 (200x). Na obr. 35 (400x) je detail takovéto nesvařeniny. Mikrotvrdosti jsou v tab. 4 a na obr. 36 je měřící vpich. Obr. 32 Globulární perlit Obr. 33 Vzorek v přírodním stavu
36 Obr. 34 Trhlina Obr. 35 Detail trhliny Tab. 4 Mikrotvrdosti Struktura HV Tvrdá bílá Perlit v tvrdé oceli Perlit v měkké oceli
37 Obr. 36 Vpich Měření tvrdosti HRC Měřící síla byla 150kp. Tvrdosti kaleného vzorku jsou v tab. 5, vzorku vychladnutého v peci v tab. 6 a tvrdosti vzorku v přírodním stavu v tab. 7. Tab. 5 Tvrdosti HRC Měření Tab. 6 Tvrdosti HRC Měření Tab. 7 Tvrdosti HRC Měření
38 8 ZÁVĚR Makroskopický rozbor vzorků ukázal u uspokojující kvalitu jednoho vzorku (obr. 24) a podstatné vady vzorku druhého (obr. 25). Tyto vady vyřazují vzorek z použití na výrobu čepele, ale je možné použití např. na okrasné nýty. Mikroskopickým rozborem se zjistily struktury po různém tepelném zpracování. Tvrdost kaleného vzorku je na čepel vhodná, ale mikroskopem byly nalezeny trhliny (obr. 28) které znemožňují použití na čepel, při použití kalícího oleje by pravděpodobně vznik trhlin nenastal, ale poklesla by tvrdost. U tohoto materiálu byly zjištěny vměstky a nesvařená místa, tyto by pravděpodobně snížili houževnatost výsledného výrobku. Opět je možno takovýto materiál použít na nezatěžované součástky. Snížit počet nesvařených míst se dá naseknutím a opětovným přeložením paketu, ale zvyšuje se propal. Vměstky se dají redukovat poctivým čistěním dráhy kovadliny a kartáčováním paketu před sypáním boraxu.
39 9 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1 Možnosti výroby... 7 Obr. 2 Schéma napjatosti Obr. 3 Deformace Obr. 4 Rozměrové změny Obr. 5 Přitloukací kladiva Obr. 6 Kladiva Obr. 7 Kovadlina Obr. 8 Sekáče Obr. 9 Vlčci a utínky Obr. 10 Kleště Obr. 11 Uhlí Obr. 12 Zatékání boraxu Obr. 13 Nasekávání Obr. 14 Svařování Obr. 15 Pakety Obr. 16 Keltský nůž Obr. 17 Keltský nůž Obr. 18 Integrovaný nůž Obr. 19 Sendvičový nůž Obr. 20 Různé Obr. 21 Povrch vzorku Obr. 22 Mikroskop Obr. 23 Spálený vzorek Obr. 24 Makro Obr. 25 Makro Obr. 26 Martenzitická struktura Obr. 27 Kalící trhlina Obr. 28 Detail kalící trhliny Obr. 29 Vzorek vychladlý v peci Obr. 30 Feriticko perlitická struktura Obr. 31 Oduhličení Obr. 32 Globulární perlit Obr. 33 Vzorek v přírodním stavu Obr. 34 Trhlina Obr. 35 Detail trhliny Obr. 36 Vpich Tab. 1 Příklady rychlostí Tab. 2 Mikrotvrdosti Tab. 3 Mikrotvrdosti Tab. 4 Mikrotvrdosti Tab. 5 Tvrdosti Tab. 6 Tvrdosti Tab. 7 Tvrdosti... 37
40 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Prof. Ing. Miroslav Doubravský, CSc., Doc. Ing. Igor Macášek, CSc., Doc. Ing. Zdeněk Macháček, CSc., Doc. Ing. Jan Žák, CSc. Technologie slévání, tváření a svařování. 2. vyd. Brno: Rektorát Vysokého učení technického, září s. ISBN [2] Dobrovolný Bohumil. Přehled mechanické technologie. 6. vyd. Praha: Práce, s. Sv. 27. ISBN [3] Dobrovolný B. Ruční obrábění kovů. 6. vyd. Praha: Práce, s. Člověk a práce Příručky odborného výcviku Čs. ústavu práce. Sv. 1. [4] Prof. Ing. Dr. František Drastík. Kovářství. 3. vyd. Praha: SNTL, s. Příruční učební texty. Sv. 23. ISBN [5] Drastík František, Dobrovolný Bohumil. Kovářská abeceda. 1. vyd. Brno: Práce, s. Technické příručky Práce. Sv DT : [6] Ing. Josef Filípek, CSc. Technické materiály (přednášky). 1. vyd. Brno: Vysoká škola zemědělská v Brně, s. [7] Frolec Ivo. Kovářství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s s.řemesla tradice technika. ISBN [8] Karel Goňa, Pavel Révay, Šimon Vondruška. Umělecké kovářství. 1. vyd. Praha: Grada Publishong, a.s s. ISBN X [9] Akademik František Píšek. Nauka o materiálu II. Zpracovali: Ing. Karel Cíha, Dr Martin Černohorský, Ing. Dalibor Růžička. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, duben s. Sv. 2. DT
Tváření za tepla. Jedná se o proces, kdy na materiál působíme vnějšími silami a měníme jeho tvar bez porušení celistvosti materiálu.
Tváření za tepla Tváření za tepla je hospodárná a produktivní metoda výroby výrobků a polotovarů s malým množstvím odpadu materiálu (5-10%). Tvářecí procesy lez dobře mechanizovat a automatizovat. Jedná
VíceTechnologické procesy (Tváření)
Otázky a odpovědi Technologické procesy (Tváření) 1) Co je to plasticita kovů Schopnost zůstat neporušený po deformaci 2) Jak vzniká plastická deformace Nad mezi kluzu 3) Co jsou to dislokace Porucha krystalové
VíceSTROJNÍ KOVÁNÍ Dělíme na volné a zápustkové.
TVÁŘENÍ ZA TEPLA pro tváření za tepla ( i za studena ) jsou nejlepší nízkouhlíkové oceli Tahový diagram: Využitelná oblast pro tváření je mez úměrnosti, elasticity, kluzu a pevnosti. Je-li kovový monokrystal
VíceTEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008 Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí
VícePolotovary vyráběné tvářením za studena
Polotovary vyráběné tvářením za studena Úvodem základní pojmy z nauky o materiálu Krystalová mřížka Krystalová mřížka je myšlená konstrukce, která vznikne, když krystalem proložíme tři vhodně orientované
Více2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA
2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost
VíceBRUSKY. a) Brusky pro postupný úběr materiálu - mnoha třískami, přičemž pracují velkým posuvem a malým přísuvem.
BRUSKY Broušení je nejčastěji používanou dokončovací operací s ohledem geometrickou i rozměrovou přesnost a drsnost povrchu. Přídavek na opracování bývá podle velikosti obrobku a s ohledem na použitou
VíceMetodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování
Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování Bc. Pavel Bílek Ing. Jana Sobotová, Ph.D Abstrakt Předložená práce se zabývá volbou metodiky hodnocení strukturních změn ve vysokolegovaných
VíceTváření kovů - kování
Tvářecí stroje pro kování Tváření kovů - kování a) pro volné kování Pro volné kování používáme buchary. Ty mohou být: 1) Pružinové buchary patří mezi nejjednodušší tvářecí stroje. Jsou poháněny od elektromotoru
VíceStrojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů. Základní metody broušení závitů
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: PRA- NAS 3.roč Antonín Dombek 26.10.2012 Název zpracovaného celku: Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů Základní metody broušení závitů Závity lze brousit
VíceTEORIE TVÁŘENÍ. Lisování
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Třebešíně 2299 příspěvková organizace zřízená HMP Lisování TEORIE TVÁŘENÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2010 PETR DOSKOČIL Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Tepelné zpracování oceli Bakalářská
VíceTECHNOLOGIE I. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie
TECHNOLOGIE I : Svařování plamenem. Základní technické parametry, rozsah použití, pracovní technika svařování slitiny železa a vybraných neželezných kovů a slitin. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ,
VíceTechnická příprava výroby sdruženého tvářecího nástroje. Bc. Marek Holčák
Technická příprava výroby sdruženého tvářecího nástroje Bc. Marek Holčák Diplomová práce 2010 ABSTRAKT Cílem této diplomové práce je konstrukce, technologie, ekonomické hodnocení sdruženého tvářecího
VíceMETALOGRAFIE I. 1. Úvod
METALOGRAFIE I 1. Úvod Metalografie je nauka, která pojednává o vnitřní stavbě kovů a slitin. Jejím cílem je zviditelnění struktury materiálu a následné studium pomocí světelného či elektronového mikroskopu.
VíceRovnání a ohýbání tažnost houževnatost. Pochod rovnání strojní ruční. Zámečnické kladivo Dřevěné palice Rovnací desky Úder kladivem:
Rovnání a ohýbání Rovnáním a ohýbáním lze měnit tvar polotovaru působením vnějších sil bez vzniku třísek. Konají se jak za studena, tak i za tepla. Lze rovnat a ohýbat materiály, které mají dostatečnou
VíceODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ. Nové trendy v povrchových úpravách materiálů chromování, komaxitování
Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: Nové trendy v povrchových úpravách materiálů chromování, komaxitování Obor: Nástrojař Ročník: 1. Zpracoval(a): Pavel Rožek Střední průmyslová škola Uherský
VíceCENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL
Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Technologie třískového obrábění 1 Obsah Technologie třískového obrábění... 3 Obrábění korozivzdorných ocelí... 4 Obrábění litiny... 5 Obrábění
VíceLisy působí na tvářený materiál klidným tlakem a prokovou materiál v celém průřezu. Oproti bucharům je práce na nich bez rázů a bezpečnější.
4. Způsoby výroby nenormalizovaných polotovarů Polotovary vyráběné tvářením za tepla Nenormalizované polotovary vyráběné tvářením za tepla se vyrábí nejčastěji kováním. Při kování měníme tvar budoucího
VíceSTROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE I - přehled látky
STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE I - přehled látky technologičnost konstrukce odlitků, výhody a nevýhody slévání v porovnání s ostatními technologiemi, slévárenské materiály - vlastnosti a podmínky odlévání, technologické
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.19 Strojní opracování dřeva Kapitola 20
VíceNÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM
NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM Bc. Jiří Hodač Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika
VíceIng. Petra Cihlářová. Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Ústav strojírenské technologie Odbor obrábění Téma: 10. cvičení - Broušení Okruhy: Druhy brusek, účel a využití Základní druhy brousicích materiálů
VíceVÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE
1 VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE Použití práškové metalurgie Prášková metalurgie umožňuje výrobu součástí z práškových směsí kovů navzájem neslévatelných (W-Cu, W-Ag), tj. v tekutém stavu nemísitelných nebo
VíceRuční zpracování kovů, zaškrabávání
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: PRA- NAS 3.roč Antonín Dombek 29.5.2013 Název zpracovaného celku: Ruční zpracování kovů, zaškrabávání Zaškrabávání Zaškrabávání (obr.č.208 A) je ubírání jemných třísek
Více:kých :kých. ,., Jr .AR-E~I TV" ~~avstrojírenskétechnologie ~~ FSIVUTvBrne. , v,, TV ARENI A NAS TROJE. Ao. Prof. Ing. Milan Forejt, CSc.
,..- :kých :kých TV".AR-E~I.,., Jr ~~avstrojírenskétechnologie ~~ FSIVUTvBrne TEORIE, v,, TV ARENI A NAS TROJE Ao. Prof. Ing. Milan Forejt, CSc. 3 Obsah části TEORIE TV ÁRENfA NÁSTROJE 1. ÚVOD strana 2.
VíceKeramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával.
Keramika Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával. Chceme li definovat pojem keramika, můžeme říci, že je to materiál převážně krystalický,
VíceNÁVRH OHÝBACÍHO NÁSTROJE PRO U-OHYB PLECHU
NÁVRH OHÝBACÍHO NÁSTROJE PRO U-OHYB PLECHU DESIGN OF A BENDING TOOL FOR U-BENDING OF SHEET METAL BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Ing. Lenka KYSELÁ VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR doc. Ing.
VíceVýrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky
Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky Způsob výroby Dodací podmínky ČS E 10025 4 září 2005 Způsob výroby volí výrobce..
VícePoznámka: Další rozměry lze dodat na vyžádání. Poznámka: Další rozměry lze dodat na vyžádání. Poznámka: Další rozměry lze dodat na vyžádání.
ß 6005-6006 Dílenská pravítka DIN 874/2 Měřící a orýsovací nástroje, zkoušečky Přesnost podle DIN 874/2, vysoké hrany jemně broušené. S protokolem o zkoušce ze závodu. Na obecné práce. Další rozměry lze
VíceStrojní obrábění. 1 obráběná plocha; 2 obrobená plocha; 3 řezná plocha
Strojní obrábění 1. Základy teorie třískového obrábění 1.1 Pohyby při strojním obrábění Různé části strojů, přístrojů a zařízení, ale také výrobky denní potřeby se vyrábějí obráběním na obráběcích strojích,
VíceOBRÁBĚNÍ DŘEVA. Mgr. Jan Straka
OBRÁBĚNÍ DŘEVA Mgr. Jan Straka Obrábění je technologický pochod, kterým vytváříme požadovaný tvar obrobku ve stanovených rozměrech a v požadované kvalitě obrobených ploch. Obrábění se dělí podle způsobu
VíceHSS. 44002 Technické frézy z HSS (Ø stopky 6 mm)
ß Pily, pilníky, brousící nástroje a kartáče 441 Sada technických fréz z HSS (Ø stopky 6 mm) HSS Ozubení 3. 1 dílů: po 1 tech. fréze tvar válec 6 x 16 mm / 12 x 25 mm, zaoblený válec 12 x 25 mm, koule
VíceTECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST
TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST 2011 Bc. Miroslav Zajíček Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Kolejová vozidla procházejí
VíceTEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika
ABSTRAKT TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika Hlavní skupinu materiálů, pouţívanou pro výrobu
VíceTEORIE SLÉVÁNÍ. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie
TEORIE SLÉVÁNÍ : Zásady metalurgické přípravy oceli na odlitky a zásady odlévání. Tavení v elektrických indukčních pecích, zvláštnosti vedení tavby slitinových ocelí, desoxidace, zásady odlévání oceli.
VíceTHE IMPACT OF PROCESSING STEEL GRADE 14 260 ON CORROSIVE DEGRADATION VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ OCELI 14 260 NA KOROZNÍ DEGRADACI
THE IMPACT OF PROCESSING STEEL GRADE 14 260 ON CORROSIVE DEGRADATION VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ OCELI 14 260 NA KOROZNÍ DEGRADACI Votava J., Černý M. Ústav techniky a automobilové dopravy, Agronomická fakulta,
VíceTváření. produktivní metody výroby polotovarů a hotových výrobků, které se dají dobře mechanizovat i automatizovat (velká výkonnost, minimální odpad)
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA STRUKTURU A MECHANICKÉ VLASTNOSTI NÁSTROJOVÝCH OCELÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING
VíceKonstrukční materiály pro stavbu kotlů
Konstrukční materiály pro stavbu kotlů Hlavní materiály pro stavbu kotlů jsou: materiály kovové trubky prvky nosné konstrukce materiály keramické šamotové cihly, šamotové tvarovky žárobeton Specifické
VíceTermika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.
Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou
VíceTVÁŘENÍ ZA STUDENA STŘÍHÁNÍ. Mezi tváření za studena patří:
TVÁŘENÍ ZA STUDENA Polotovary vyráběné tvářením (lisováním) za studena 1.Tváření plošné, při kterém se dosáhne žádaného tvaru součásti bez podstatné změny průřezu nebo tloušťky výchozího materiálu. Mechanické
VíceSTRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní
Více1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.
1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Z hlediska použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé dělení
VíceMetalurgie neželezných kovů Související činnosti Ing. Vladimír Toman
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Metalurgie neželezných kovů Související činnosti Ing. Vladimír Toman 1 Mezi související činnosti v rámci metalurgie
VícePRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL
PRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL Antonín Kříž, Bohumil Dostál ZČU v Plzni - KMM, Univerzitní 22 e-mail: kriz@kmm.zcu.cz Wikov Gear s.r.o. e-mail: bdostal@wikov.com Technologie cementování Ve správně nauhličeném
VícePŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2 21,3 %, 18,8 %
Objemová hmotnost, hydrostatické váhy PŘÍKLADY 1 P1.1 V odměrném válci je předloženo 1000 cm 3 vody. Po přisypání 500 g nasákavého lehčeného kameniva bylo kamenivo přitíženo hliníkovým závažím o hmotnosti
VíceMateriály charakteristiky potř ebné pro navrhování
2 Materiály charakteristiky potřebné pro navrhování 2.1 Úvod Zdivo je vzhledem k velkému množství druhů a tvarů zdicích prvků (cihel, tvárnic) velmi různorodý stavební materiál s rozdílnými užitnými vlastnostmi,
VíceOPTIMALIZACE SVAŘOVACÍCH PARAMETRŮ PŘI ODPOROVÉM BODOVÉM SVAŘOVÁNÍ KOMBINOVANÝCH MATERIÁLŮ
OPTIMALIZACE SVAŘOVACÍCH PARAMETRŮ PŘI ODPOROVÉM BODOVÉM SVAŘOVÁNÍ KOMBINOVANÝCH MATERIÁLŮ Marie KOLAŘÍKOVÁ, Ladislav KOLAŘÍK ČVUT v Praze, FS, Technická 4, Praha 6, 166 07, tel: +420 224 352 628, email:
VícePovrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007
Povrchové kalení Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Vlastnosti rychlých ohřevů Ohřívá se jen povrchová vrstva Ohřev
VíceA U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 3 _ N E K O V O V É T E C H N I C K É M A T
A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 3 _ N E K O V O V É T E C H N I C K É M A T E R I Á L Y _ P W P Název školy: Číslo a název projektu:
VíceALUPLUS 1. MS tyče kruhové... 14 MS tyče čtvercové... 15 MS tyče šestihranné... 15
ALUPLUS 1 Obsah L profily nerovnoramenné......................................................2 L profily rovnoramenné........................................................3 T profily..................................................................3
VíceMOŽNOSTI TVÁŘENÍ MONOKRYSTALŮ VYSOKOTAVITELNÝCH KOVŮ V OCHRANNÉM OBALU FORMING OF SINGLE CRYSTALS REFRACTORY METALS IN THE PROTECTIVE COVER
MOŽNOSTI TVÁŘENÍ MONOKRYSTALŮ VYSOKOTAVITELNÝCH KOVŮ V OCHRANNÉM OBALU FORMING OF SINGLE CRYSTALS REFRACTORY METALS IN THE PROTECTIVE COVER Kamil Krybus a Jaromír Drápala b a OSRAM Bruntál, spol. s r.
VíceVLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA.
VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. Petr Tomčík a Jiří Hrubý b a) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava, ČR b) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15,
VíceAntonín Kříž a) Miloslav Chlan b)
OVLIVNĚNÍ KVALITY GALVANICKÉ VRSTVY AUTOMOBILOVÉHO KLÍČE VÝCHOZÍ STRUKTUROU MATERIÁLU INFLUENCE OF INITIAL MICROSTRUCTURE OF A CAR KEY MATERIAL ON THE ELECTROPLATED LAYER QUALITY Antonín Kříž a) Miloslav
VícePovrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007
Povrchové kalení Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Vlastnosti rychlých ohřevů Ohřívá se jen povrchová vrstva Ohřev
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Bobtnání dřeva Fyzikální vlastnosti dřeva Protokol č.3 Vypracoval: Pavel Lauko Datum cvičení: 24.9.2002 Obor: DI Datum vyprac.: 10.12.02 Ročník: 2. Skupina:
VíceZÁKLA L DY Y OB O RÁBĚNÍ Te T o e r o ie e ob o r b áb á ě b n ě í n, z ák á lad a n d í n d r d uh u y h třísko k v o éh é o h o obrábění
ZÁKLADY OBRÁBĚNÍ Teorie obrábění, základní druhy třískového Teorie obrábění, základní druhy třískového obrábění Z historie obrábění 5000 př.n.l. obrábění nežel. kovů (měď a její slitiny). 2000 př.n.l.
VíceTEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE
strana: 1/5 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Strojnictví Studijní obor: 23-45-L/001 Mechanik seřizovač Školní rok: 2012 2013 Témata: 1. Výroba surového
VíceZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické
ZKOUŠKY MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ Mechanické zkoušky statické a dynamické Úvod Vlastnosti materiálu, lze rozdělit na: fyzikální a fyzikálně-chemické; mechanické; technologické. I. Mechanické vlastnosti
VíceMěření mikro-mechanických vlastností tepelně zpracovaných ocelí. Jaroslav Zapletal
Měření mikro-mechanických vlastností tepelně zpracovaných ocelí Jaroslav Zapletal Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá měřením mikro-mechanických vlastností modifikovaných
VíceZákladní informace o wolframu
Základní informace o wolframu 1 Wolfram objevili roku 1793 páni Fausto de Elhuyar a Juan J. de Elhuyar. Jedná se o šedobílý těžký tažný tvrdý polyvalentní kovový element s vysokým bodem tání, který se
VíceRadek Knoflíček 45. KLÍČOVÁ SLOVA: Hydraulický lis, hydropneumatický akumulátor, mezní stav konstrukce, porucha stroje.
STANOVENÍ PŘÍČIN ROZTRŽENÍ HYDROPNEUMATICKÉHO AKUMULÁTORU HYDRAULICKÉHO LISU LISOVACÍ LINKY CAUSE EXPLOSION DETERMINATION OF HYDROPNEUMATIC ACCUMULATOR OF COACHWORK PRESS MACHINE OF MOLDING LINE ABSTRAKT:
VíceHodnocení mechanických vlastností vybraných druhů ocelí. Jakub Kabeláč
Hodnocení mechanických vlastností vybraných druhů ocelí Jakub Kabeláč Bakalářská práce 211 Příjmení a jméno:. Obor:. P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že beru na vědomí, že odevzdáním diplomové/bakalářské
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING
VíceOVMT Mechanické zkoušky
Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny
Nauka o materiálu Rozdělení neželezných kovů a slitin Jako kritérium pro rozdělení do skupin se volí teplota tání s př přihlédnutím na další vlastnosti (hustota, chemická stálost..) Neželezné kovy s nízkou
VíceVÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY
VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY Temperovaná litina (dříve označovaná jako kujná litina anglicky malleable iron) je houževnatý snadno obrobitelný materiál vyráběný tepelným zpracováním odlitků z bílé litiny.
VícePožadavky na technické materiály
Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky
VíceASX445 NÁSTROJE NOVINKY. Stabilní čelní frézování při vysokém zatížení B017CZ. Čelní fréza. 2014.01 Aktualizace
NÁSTROJE NOVINKY 2014.01 Aktualizace B017CZ Čelní fréza Stabilní čelní frézování při vysokém zatížení Mechanismus destičky AFI (Anti Fly Insert) ze slinutého karbidu. Výkonný řez pro lepší účinnost. Těleso
VíceMetalurgie neželezných kovů Slévárenství Část 2 Ing. Vladimír Toman
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Metalurgie neželezných kovů Slévárenství Část 2 Ing. Vladimír Toman 1 Pro dále uvedené činnosti je charakteristické
VíceSEZNAM TÉMAT Z ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ STROJÍRENSKÝCH
1 SEZNAM TÉMAT Z ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ STROJÍRENSKÝCH Školní rok: 2012/2013 Obor: 23-51-H/01 Strojní mechanik 1. Ruční zpracování kovů orýsování - co je to orýsování, rýsovací nářadí a pomůcky, postup při
VíceSnímače průtoku kapalin - objemové
Snímače průtoku kapalin - objemové Objemové snímače průtoku rotační plynoměry Dávkovací průtokoměry pracuje na principu plnění a vyprazdňování komor definovaného objemu tak, aby průtok tekutiny snímačem
Více4. Tenkostěnné za studena tvarované prvky. Návrh na únavu OK.
4. Tenkostěnné za studena tvarované prvky. Návrh na únavu OK. Výroba, zvláštnosti návrhu, základní případy namáhání, spoje, navrhování z hlediska MSÚ a MSP. Návrh na únavu: zatížení, Wöhlerův přístup a
VíceÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006. Degradace nízkolegovaných ocelí v. abrazivním a korozivním prostředí
ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006 Degradace nízkolegovaných ocelí v abrazivním a korozivním prostředí ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006 Odborný Curiculum Vitae Curiculum Vitae Michal Černý - 29.
VíceV průmyslu nejužívanější technickou slitinou je ta, ve které převládá železo. Je to slitina železa s uhlíkem a jinými prvky, jenž se nazývají legury.
3. TECHNICKÉ SLITINY ŽELEZA - rozdělení (oceli, litiny-šedá, tvárná, temperovaná) výroba, vlastnosti a použití - značení dle ČSN - perspektivní materiály V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je
Více2006/2007. Řezání / broušení. ... příslušenství k profesionálnímu použití. Diamantové řezné kotouče. Řezné kotouče. Brusné kotouče
Řezání / broušení 2006/2007 Diamantové řezné kotouče Řezné kotouče Brusné kotouče Lamelové brusné kotouče Fíbrové brusné kotouče Kartáče z ocelového drátu... příslušenství k profesionálnímu použití Přehled
VíceMechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky
Mechanika hornin Přednáška 2 Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky Mechanika hornin - přednáška 2 1 Dělení technických vlastností hornin 1. Základní popisné fyzikální vlastnosti 2. Hydrofyzikální
VíceVYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR
VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY Karel Trtík ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR Abstrakt Článek je zaměřen na problematiku vyztužování
VíceSTAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON
JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON umělé stavivo vytvořené ze směsi drobného a hrubého kameniva a vhodného pojiva s možným obsahem různých přísad a příměsí
VíceTECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ
TECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ Tvářením kovů rozumíme technologický (výrobní) proces, při kterém dochází k požadované změně tvaru výrobku nebo polotovaru, příp. vlastností, v důsledku působení vnějších sil.
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0304
Technické materiály Základním materiálem používaným ve strojírenství jsou nejen kovy a jejich slitiny. Materiály v každé skupině mají z části společné, zčásti pro daný materiál specifické vlastnosti. Kovy,
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009. Základy frézování
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Základy frézování Podstata frézování - při frézování se nástroj otáčí, zatímco obrobek se obvykle pohybuje
VícePrášková metalurgie. Výrobní operace v práškové metalurgii
Prášková metalurgie Výrobní operace v práškové metalurgii Prášková metalurgie - úvod Prášková metalurgie je obor zabývající se výrobou práškových materiálů a jejich dalším zpracováním (tj. lisování, slinování,
VíceMODELOVÁNÍ A MĚŘENÍ DEFORMACE V TAHOKOVU
. 5. 9. 007, Podbanské MODELOVÁNÍ A MĚŘENÍ DEFORMACE V TAHOKOVU Zbyšek Nový, Michal Duchek, Ján Džugan, Václav Mentl, Josef Voldřich, Bohuslav Tikal, Bohuslav Mašek 4 COMTES FHT s.r.o., Lobezská E98, 00
VíceSHRNUTÍ STÁVAJÍCÍCH KONSTRUKCÍ ŠROTOVNÍKŮ
SHRNUTÍ STÁVAJÍCÍCH KONSTRUKCÍ ŠROTOVNÍKŮ Šrotování (drcení krmiv) je prakticky využíváno relativně krátkou historickou dobu. Největšího rozmachu a technického zdokonalování toto odvětví zažilo až v průběhu
VíceLisování nerozebíratelných spojů rámových konstrukcí
Abstract Lisování nerozebíratelných spojů rámových konstrukcí Zbyšek Nový 1, Miroslav Urbánek 1 1 Comtes FTH Lobezská E981, 326 00 Plzeň, Česká republika, znovy@comtesfht.cz, murbanek@comtesfht.cz The
Vícepro nástroje ze slinutých karbidů, přesné broušení, broušení.
1 RUČNÍ BROUŠENÍ NA KOTOUČOVÝCH A STOLOVÝCH BRUSKÁCH Broušení je obráběcí proces realizovaný zrny brusiva spojenými pojivem v mnohabřitý nástroj BROUSÍCÍ KOTOUČ (BK) jehož břity jsou geometricky nestejné
Více41000 101-106 Provedení 4 díly, po 1 pilníku: plochý tupý, půlkulatý, kulatý a trojhranný.
ß 1000 Extra kvalita, plast. rukojeti pilníku, v kabele. Sady dílenských pilníků 1000 101-106 díly, po 1 pilníku: plochý tupý, půlkulatý, kulatý a trojhranný. 1000 201-209 5 dílů, sada obsahuje po 1 pilníku:
VíceOcelový tubusový stožár
Ocelový tubusový stožár Je v Evropě nejčastěji používaným typem stožáru pro větrnou elektrárnu. Stožáry mají výšku většinou 40 105m, výjimečně i více. V těchto délkách by je nebylo možné přepravovat a
VíceČlánek 286-2016 - ZVLÁŠTNÍ PŘEDPISY PRO VYLEPŠENÉ TERÉNNÍ VOZY (SKUPINA T3)
Článek 286-2016 - ZVLÁŠTNÍ PŘEDPISY PRO VYLEPŠENÉ TERÉNNÍ VOZY (SKUPINA T3) Pozemní vozidla s jedním motorem s mechanickým pohonem na zemi, se 4 až 8 koly (pokud má vůz více než 4 kola, je třeba schválení
VíceCharakteristika. Použití VLASTNOSTI MOLDMAXXL FYZIKÁLNÍ ÚDAJE
1 MOLDMAXXL 2 Charakteristika MOLDMAX XL je vysoce pevná slitina mědi s vysokou vodivostí, vyrobená firmou Brush Wellman Inc. MOLDMAX XL se používá pro výrobu různých tvarovek z plastu. Vyznačuje se následujícími
VíceMetodika stanovující technické požadavky pro přípravu novostaveb k provizornímu ukrytí
Metodika stanovující technické požadavky pro přípravu novostaveb k provizornímu ukrytí Název projektu: Improvizované ukrytí, varování a informování obyvatelstva v prostorech staveb pro shromažďování většího
VíceNAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)
NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) Autor přednášky: Ing. Daniela Odehnalová Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu
VíceLEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu
LEPENÉ SPOJE Nárůst požadavků na technickou úroveň konstrukcí se projevuje v poslední době intenzivně i v oblasti spojování materiálů, kde lepení je často jedinou spojovací metodou, která nenarušuje vlastnosti
Více5. Spojování prvků z nerezových ocelí Mechanické spoje, svařování, materiály na spoje. Návrh spojů. Provádění spojů.
5. Spojování prvků z nerezových ocelí Mechanické spoje, svařování, materiály na spoje. Návrh spojů. Provádění spojů. Šroubové spoje Materiály nerezové šrouby a matice (podle ČSN EN ISO 3506), použít stejnou
VíceVrtání a jeho následné operace
Vrtání a jeho následné operace Vrtání je třískové obrábění válcových děr nástrojem vrtákem, který koná všechny řezné pohyby najednou. Vrtáky jsou dvoubřité nástroje z oceli na vyrábění děr kruhového průřezu.
VíceStrana: 1/7 Nahrazuje: MK 008 ze dne 15.03.2005 Vypracoval: p.hoffmann Vydání: 2 Výtisk č. 1 Schválil dne: 26.07.2011 Klípa F.
Strana: 1/7 1. VŠEOBECNĚ 1.1 Rozsah platnosti (1) Tato technická specifikace platí pro výrobu, kontrolu, dopravu, skladování a objednávání za studena tvářených drátů pro výztuž do betonu ozn. B500A-G,
VíceInovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Téma: Fyzikální metody obrábění 2. Ing. Kubíček Miroslav. Autor:
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obrábění Téma: Fyzikální metody obrábění 2 Autor: Ing. Kubíček
Více