Strojní obrábění. 1 obráběná plocha; 2 obrobená plocha; 3 řezná plocha

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strojní obrábění. 1 obráběná plocha; 2 obrobená plocha; 3 řezná plocha"

Transkript

1 Strojní obrábění 1. Základy teorie třískového obrábění 1.1 Pohyby při strojním obrábění Různé části strojů, přístrojů a zařízení, ale také výrobky denní potřeby se vyrábějí obráběním na obráběcích strojích, kterými se dosahuje vyšší tvarová i rozměrová přesnost a požadovaná kvalita povrchu. Pod pojmem obrábění rozumíme technologický proces, při kterém řezná síla vtlačuje nástroj ve tvaru řezného klínu do povrchu polotovaru a odebírá z něj při vzájemném pohybu polotovaru a nástroje materiál v podobě třísky. Obráběný předmět nazýváme obrobkem; hranu nástroje, kterou je odřezávána tříska, nazýváme ostřím a vzájemný pohyb mezi nástrojem a obrobkem řezným pohybem. Při obrábění vznikají určité charakteristické plochy. Jsou to obráběná, obrobená a řezná plocha. Obr. 1 Plochy při obrábění 1 obráběná plocha; 2 obrobená plocha; 3 řezná plocha Obráběná plocha je část obrobku a řezáním se z ní odstraňuje přebytečný materiál. Řezná plocha vzniká při obrábění břitem nástroje a tvoří přechod mezi obráběnou a obrobenou plochou. Obrobená plocha vznikne obráběním obráběné plochy nástrojem.vytvoří se na povrchu obrobku po odstranění přídavku na obrábění. 3

2 Relativní pohyb nástroje nebo obrobku určovaný řeznou rychlostí a podmiňující řezný proces nazýváme hlavní řezný pohyb. Tento pohyb může konat buď nástroj nebo obrobek a nebo současně nástroj i obrobek Pohyby při soustružení: hlavním pohybem je otáčivý pohyb obrobku vedlejší pohyb koná nástroj; je to pohyb posuvný přísuv je vykonáván nástrojem a slouží k nastavení hloubky řezu Pohyby při frézování: hlavním pohybem je otáčivý pohyb nástroje vedlejší posuvný pohyb vykonává nejčastěji obrobek přísuv je zajištěn nastavením obrobku na hloubku řezu Obr. 2 Pohyby pro jednotlivé způsoby obrábění 1 hlavní řezný pohyb; 2 vedlejší řezný pohyb (posuv) 3 - přísuv Velikost posuvu se udává: mm na jednu otáčku obrobku (soustružení) nebo nástroje (frézování,vrtání) mm/min jako posuvová rychlost pracovního stolu nebo suportu obráběcího stroje mm na zub nástroje; dráha v mm, kterou urazí obrobek při pohybu do záběru za pootočení frézy o jednu zubovou rozteč Přísuv je pohyb, kterým se nástroj nebo obrobek nastavuje na žádanou hloubku řezu. Není složkou řezného pohybu. Je to vedlejší pohyb umožňující vzájemné nastavení obrobku a 4

3 nástroje,nastavení hloubky úběru. Přísuv se nastavuje mimo vlastní proces obrábění, a proto neovlivňuje řezný pohyb. Obr. 3 Určení rychlosti řezného pohybu a soustružení, b vrtání, v f rychlost posuvu, v rychlost hlavního pohybu, v e rychlost řezného pohybu Výslednou rychlost řezného pohybu určíme ze vztahu: v e = v + v f v je rychlost hlavního řezného pohybu v f je rychlost posuvu Obr. 4 Určení rychlosti posuvu Určení rychlosti posuvu při soustružení Určení velikosti posuvu při frézování Je-li hlavní pohyb rotační, roste rychlost se vzdáleností uvažovaného bodu řezné hrany od osy otáčení. Za rychlost hlavního pohybu potom považujeme rychlost tohoto bodu řezné hrany, který má největší vzdálenost od osy otáčení. Vzhledem k tomu, že rychlost posuvu bývá proti rychlosti hlavního pohybu většinou velmi malá, zanedbáváme ji při výpočtu výsledné rychlosti řezného pohybu, takže platí: v e = v Řezná rychlost je tedy totožná s rychlostí hlavního řezného pohybu 5

4 Kontrolní otázky: 1. Vysvětlete podstatu obrábění 2. Vyjmenujte základní plochy na obrobku 3. Z kterých pohybů je složen řezný pohyb? 4. Uveďte základní pohyby při soustružení a frézování 1.2 Princip oddělování materiálu, vznik třísky Fyzikální podstata procesu obrábění Při procesu obrábění dochází k oddělování částic materiálu z obrobku. Oddělená část materiálu tvoří třísku. Soudržnost jednotlivých elementů třísky závisí na fyzikálních, chemických a dalších vlastnostech obrobku, na řezných podmínkách a na geometrii řezného nástroje. Podstata tvoření třísky druhy třísek Činná část každého řezného nástroje má tvar klínu, který vniká do obráběného materiálu. Dochází k porušení soudržnosti částic obráběného materiálu a postupně se odděluje určitá vrstva materiálu. Oddělované částice jsou na čele řezného nástroje pěchovány a deformují se v třísku. Charakter řezání závisí především na obráběném materiálu; na jeho průběh však mají vliv i další činitelé - druh řezného nástroje a jeho geometrie,řezné podmínky, řezné prostředí a další. Je třeba zdůraznit, že fyzikálně-mechanické vlastnosti materiálu nezůstávají konstantní, ale působením vznikajících napětí, deformací a teploty se mění. To samozřejmě ovlivňuje tvoření třísky. Vznik třísky a její oddělování od základního materiálu lze rozdělit do několika fází: pěchování a deformace materiálů pod břitem nástroje vznik předběžné trhlinky v okamžiku překonání napjatosti materiálu řeznou silou oddělování a smyk částic kovu skluz oddělené části třísky po čele břitu nástroje odchod třísky z místa řezu 6

5 Obr. 5 Deformace částic materiálu v třísce Obr. 6 Směr tvoření třísky Druhy třísek Podle způsobu oddělování obráběného materiálu a podle napjatosti v místě řezání vzniká tříska odlamovaná nebo stříhaná. Odlamovaná tříska vzniká při obrábění křehkých materiálů. Částice těchto křehkých obráběných materiálů se oddělí bez předchozí plastické deformace. Odlamované třísky vznikají jako samostatné částice materiálu, které jsou tlakem břitu nástroje odlamovány z obráběného povrchu obrobku. Tvar i velikost částic záleží na vlastnostech obráběného materiálu a na řezných podmínkách. Vyskytují se ve tvaru šupin, úlomků nebo malých zrnek. Obrobená plocha je drsná. Stříhaná tříska vzniká při obrábění materiálů, u nichž je stav v oblasti řezání plastický. Podle stupně plastičnosti obráběného materiálu a podle souvislosti a soudržnosti částic dělíme stříhané třísky na drobivé, článkovité, plynulé. Drobivá (elementární) tříska se skládá z řady postupně odlamovaných částic. Článkovitá tříska se skládá z jednotlivých částic, které se odlišují vrstvami na vnitřní straně třísky. Na straně čela nástroje je hladká,na vnější straně je stupňovitá, snadno se láme na menší části. Plynulá tříska tvoří souvislý pás, v němž jsou jednotlivé částice pevně spojeny. Má tvar dlouhých přímých pásů nebo se stáčí do různých tvarů šroubovic, do spirál. Plynulé třísky nejsou z hlediska obsluhy stroje a bezpečnosti práce vhodné. Namotávají se na obrobek a mohou způsobit i úraz, rovněž mohou poškodit i obráběcí stroj. Nejvhodnější je tříska drobivá, která se dá lehce odstraňovat z pracovního prostoru obráběcího stroje. Při optimálních řezných podmínkách nemusí však vždy vzniknout tříska vhodného tvaru. Proto se používají různé konstrukční úpravy nástrojů, které zabezpečují tvarování třísky. Říkáme jim utvářeče a lamače třísek nebo také děliče třísky. 7

6 Obr. 7 Utvářeč třísky a žlábkový utvářeč, b lamač třísky, c stupínkový utvářeč Kontrolní otázky: 1. Jak vzniká tříska? 2. Jaké druhy třísek znáte? 3. Čím je možné ovlivnit tvar třísek? 1.3 Geometrie řezného nástroje Má-li nástroj (soustružnický nůž, fréza, ) co nejlépe obrábět, musí mít jeho řezná část neporušené ostří, co nejhladší čelo a hlavní hřbet a zejména správnou geometrii, tj. řezné úhly. Soustružnický nůž, fréza, vrták,. může mít různý tvar a velikost. Každý nástroj se obvykle skládá z tělesa a z řezné části, která při obrábění vniká do materiálu obrobku a odděluje z něho třísky. Obr. 8 Řezná část a těleso různých řezných nástrojů 1 soustružnický nůž, 2 šroubovitý vrták, 3 válcová fréza, a řezná část nástroje, b těleso 8

7 1.3.1 Geometrie soustružnického nože Na soustružnickém noži rozeznáváme tyto důležité plochy: a/ čelo nože, tj. plocha, po níž odchází tříska b/ hlavní hřbet nože, tj. plocha řezné části obrácená směrem k řezné ploše obrobku c/ vedlejší hřbet nože, tj. plocha řezné části odvrácená od řezné plochy obrobku Plocha spodní části tělesa nože, kterou nůž dosedá v nožové hlavě, se nazývá ložná plocha a je obvykle broušená. Průsečnice čela se hřbetem nože je ostří (řezná hrana). Řezná část soustružnického nože má hlavní ostří a vedlejší ostří. Obr. 9 Základní tvar soustružnického nože 1 nožový držák, 2 základna, 3 hlavní ostří, 4 hlavní hřbet nože, 5 špička nože, 6 vedlejší hřbet nože 7 vedlejší ostří, 8 čelo nože Hlavními řeznými úhly jsou úhel břitu, hřbetu, čela a úhel řezu. Všechny tyto úhly se měří v rovině, která je kolmá k hlavnímu ostří a k ložné ploše nože. Velikost řezných úhlů nože má velký vliv na jakost obrobené plochy a na výkon nože. Při jejich volbě se přihlíží zejména k druhu obráběného materiálu. Úhel břitu β je úhel, který svírá hlavní hřbet s čelem nože. Jeho velikost má vliv na odpor, který klade materiál obrobku při obrábění. Čím menší je úhel břitu, tím snáze břit nástroje vniká do materiálu. Na druhé straně však břit nástroje s příliš malým úhlem břitu je málo pevný, může se snadno ulomit a příliš brzy se otupuje, zejména při obrábění velmi pevných a tvrdých materiálů. Jeho velikost bývá nejčastěji 45 až 90. Hlavní úhel hřbetu α je úhel mezi hlavním hřbetem nože a tečnou k řezné ploše obrobku. Tento úhel má vliv na velikost tření mezi hlavním hřbetem a řeznou plochou. Čím větší je úhel hřbetu,tím menší je tření mezi oběma plochami a tím méně se nůž zahřívá.velikost úhlu hřbetu bývá nejčastěji 4 až 10. Úhel čela χ je úhel mezi čelem nože a rovinou procházející hlavním ostřím, která je kolmá k řezné ploše obrobku. Jeho velikost má vliv na směr odváděné třísky a na odpor materiálu obrobku proti vnikajícímu břitu nástroje. Čím větší je úhel čela, tím snadněji odchází tříska po čele nástroje a nástroj se méně zahřívá.větší úhel čela však zeslabuje břit nástroje, takže se 9

8 jeho pevnost zmenšuje. Pro obrábění měkkých a málo pevných materiálů se volí poměrně velký úhel čela, pro pevné a tvrdé materiály bývá jen několik stupňů, popř. je nulový. Záporný (negativní) úhel čela mají většinou nože ze slinutého karbidu, kterými se obrábí materiály obtížně obrobitelné, popř. obrobky s přerušovanými povrchy. Úhel řezu δ je úhel mezi čelem nástroje a tečnou k řezné ploše obrobku. Jeho velikost se rovná součtu úhlů hřbetu a břitu: δ = α + β Úhel čela a hřbetu soustružnického nože lze měnit nejenom ostřením, ale také výškovým nastavením; nastavíme-li nůž nad osu soustružení, zvětší se jeho úhel čela, kdežto úhel hřbetu a tím i úhel řezu se zmenší. Nastavíme-li nůž pod osu soustružení, dojde k obrácené změně. Kromě hlavních řezných úhlů existují ještě další úhly soustružnického nože. Obr. 10 Geometrie soustružnického nože a úhly nože, b záporný úhel čela, c fasetka se záporným úhlem čela, d nastavení nože vzhledem k ose soustružení, e nastavení nože nad osou soustružení, f nastavení nože pod osou soustružení, g úhel nastavení nože, úhel špičky nože, vedlejší úhel nastavení, vedlejší úhel hřbetu, h záporný úhel sklonu hlavního ostří, i nulový úhel sklonu hlavního ostří, j kladný úhel sklonu hlavního ostří 10

9 Hlavní úhel nastavení κ (kappa) je úhel mezi hlavním ostřím a směrem posuvu. Tento úhel ovlivňuje mimo jiné velikost radiální složky řezné síly. Vedlejší úhel nastavení κ 1 je úhel mezi vedlejším ostřím a směrem posuvu nože. Má vliv na tření vedlejšího ostří o obrobenou plochu obrobku. Úhel špičky nože ε (epsilon) je úhel mezi hlavním a vedlejším ostřím nože měřený v průmětu do základní roviny. Úhel sklonu hlavního ostří λ je úhel mezi hlavním ostřím a rovinou rovnoběžnou s ložnou plochou nože a procházející jeho špičkou.tento úhel může být buď kladný, je-li špička nože nejvyšším bodem ostří, nebo se může rovnat nule, je-li hlavní ostří rovnoběžné se základní rovinou, a nebo je záporný, je-li špička nože nejnižším bodem ostří.záporné hodnoty tohoto úhlu se volí v případě hrubování pevných a obtížně obrobitelných materiálů. Úhel sklonu hlavního ostří má rovněž vliv na směr odvíjení třísky Geometrie zubu frézy Každý zub frézy je v Obr. 11 Tvar a geometrie zubu fréz podstatě samostatný jednoduchý nůž, který je vždy po určitou část otáčky ve styku s obráběným materiálem. Základní tvar zubu frézy závisí na způsobu jeho výroby - tj. na tom, zda byl vyroben frézováním nebo podsoustružením na hřbetě. Čelo zubu frézy může být rovné nebo lomené. Stejně tak hřbet zubu. Zábřit je úzká, jemně zbroušená část hřbetu frézovaného zubu za ostřím. Zubová drážka je prostor mezi jednotlivými zuby, kudy odcházejí odříznuté třísky. Geometrie zubů frézy je dána úhlem čela χ, hřbetu α, úhlem břitu β. Mezi základními úhly tvořícími geometrii řezného nástroje platí vztah: α + β + γ = 90 11

10 Kontrolní otazky: 1. Jaké jsou základní řezné úhly tvořící geometrii nástroje? 2. Jak ovlivňují tyto úhly průběh obrábění? 3. Zakresli a zakótuj geometrii soustružnického nože a frézy. 1.4 Řezná síla, řezný odpor K tvoření třísky a jejímu odvádění z místa řezu se spotřebuje určité množství práce, která je potřebná k překonání odporu materiálu proti vnikání břitu nástroje do povrchu obrobku. Tento odpor materiálu se nazývá řezný odpor R a síla, která je potřebná k překonání tohoto odporu, se nazývá řezná a značí se F. Znalost silových poměrů řezání je potřebná zejména: ke stanovení pevnosti a tuhosti konstrukce obráběcího stroje, jeho jednotlivých součástí ke stanovení pevnosti a tuhosti upínačů nástroje i obrobku k návrhu a pevnostnímu výpočtu nástrojů ke stanovení vhodných řezných podmínek k dosažení požadované přesnosti obrábění apod. Je třeba zdůraznit, že řezné síly a řezné odpory nejsou konstantní, ale naopak v průběhu obrábění jsou proměnné v závislosti na změně jak původních vlastností obráběného materiálu(např. teplem apod.), tak i nástroje (např. opotřebením apod.), zejména však na tvaru polotovaru, jeho upnutí, tuhosti obráběcího stroje apod. Řezný odpor při obrábění je v podstatě složen: 1. z odporu obráběného materiálu proti plastické deformaci při vytváření třísky 2. z odporu proti tření mezi čelem nástroje a třískou a hřbetem nástroje a obrobenou plochou Řezné síly, které překonávají řezné odpory při obrábění, působí na nástroj, obrobek, stroj i upínací pomůcky a ovlivňují tuhost celé této soustavy, a tím i přesnost obrábění Řezná síla Výsledná řezná síla F je tvořena třemi složkami, které jsou navzájem kolmé a leží v souřadných osách x, y a z - jsou to: axiální složka F x je rovnoběžná se směrem vedlejšího řezného pohybu - posuvu radiální složka F y je kolmá na osu rotace obrobku (při soustružení) nebo na osu rotace nástroje ( při frézování, vrtání ) a způsobuje vzájemné odtlačování nástroje a obrobku tangenciální složka F z je tečná na směr hlavního řezného pohybu 12

11 Vzájemný vztah složek je dán rovnicí: F = F 2 x +F 2 2 y + F z Vzájemný poměr jednotlivých složek řezné síly je proměnný a je závislý na geometrii břitu nástroje. Pro úhel nastavení hlavního ostří χ = 45 bývá poměr jednotlivých složek v průměru F x : F y : F z = 1 : 2 : 4. Největší význam má složka F z, která určuje s dostatečnou přesností velikost kroutícího momentu u rotačního způsobu obrábění ( soustružení, frézování, vrtání ) a spolu s řeznou rychlostí určuje příkon elektromotorů obráběcího stroje potřebný k obrábění: P = F z. v Obr. 12 Celková řezná síla a řezný odpor F celková řezná síla, Fx, Fy, Fz kolmé složky celkové řezné síly, R řezný odpor, Rx, Ry, Rz kolmé složky řezného odporu Řezný odpor Je to odpor, který klade materiál obráběného polotovaru proti oddělování třísky. Řezný odpor je závislý na mnoha činitelích, především na vlastnostech obráběného materiálu, na řezných podmínkách, na geometrii břitu nástroje. Z řezných podmínek pro daný druh obráběného materiálu je řezný odpor nejvíce závislý na tloušťce třísky. Řeznou sílu lze určit výpočtem nebo přímým, případně nepřímým měřením. Kontrolní otázky: 1. Z jakých složek je tvořena výsledná řezná síla? 2. Čím je ovlivněna velikost jednotlivých složek? 3. Co je řezný odpor, na čem je závislý? 13

12 1.5 Druhy řezných materiálů, konstrukce nástrojů Při obrábění je nástroj značně mechanicky i tepelně namáhán. Aby nástroj byl schopen vykonávat svou funkci, musí být vyroben z vhodného nástrojového materiálu. Mezi základní vlastnosti nástrojových materiálů patří: tvrdost; musí být podstatně vyšší než tvrdost obráběného materiálu odolnost vůči opotřebení vyhovující pevnost v tlaku a ohybu dobrá tepelná vodivost a tepelná odolnost Vzhledem k tomu, že břit je nejdůležitější částí nástroje, je třeba volbě materiálu břitu věnovat náležitou pozornost. Na břitu závisí průběh vlastního procesu obrábění, produktivita a hospodárnost obrábění. Vlastnostem řezných materiálů, tj. tvrdosti, pevnosti, houževnatosti, odolnosti proti otěru a tepelné vodivosti, se říká souhrnně řezivost. Žádný z řezných materiálů není tak univerzální, aby byl vhodný k obrábění všech materiálů. Existuje celá řada řezných materiálů lišících se svými vlastnostmi, a tím i vhodností použití pro obrábění konkrétního materiálu Nástrojové oceli slitinové (legované) Pro třískové obrábění jsou z nich nejužívanější rychlořezné oceli (RO). Podle obsahu a množství legujících prvků ( Cr, V, Mn, Mo,W, ) se dělí na RO: pro běžné výkony výkonné vysoce výkonné S nástroji zhotovenými z rychlořezných ocelí lze obrábět až do teploty 600 C Slinuté karbidy (SK) Jsou nekovové řezné materiály vyráběné práškovou metalurgií z karbidů těžkých kovů: karbidu wolframu, karbidu titanu, karbidu tantalu, pojivem je kobalt. Zvyšováním obsahu kobaltu u slinutých karbidů roste jejich pevnost a houževnatost, ale současně klesá jejich tvrdost. Po konečném slinování lze slinuté karbidy tvarově a rozměrově upravovat jen broušením, elektroerozivním obráběním a lapováním. Tepelná odolnost SK je C. Jsou vyvíjeny stále nové druhy slinutých karbidů s větší otěruvzdorností a houževnatostí. Pro třískové obrábění se slinuté karbidy zhotovují ve formě řezných destiček různého tvaru a velikosti v souvislosti se způsobem obrábění. Destičky je možné k tělesům fréz, držákům soustružnických nožů připevnit pájením, především však jsou připevňovány mechanickým způsobem - pomocí příložek, šroubů apod. To umožňuje několikeré otočení 14

13 destičky při otupení konkrétní řezné hrany. Takovým destičkám říkáme vyměnitelné břitové destičky. Obr. 13 Tvary vyměnitelných destiček a hranolová, b destička komolého jehlanu, c - trojúhelníková Obr. 14 Ukázka osazení frézovací hlavy a soustružnického nože vým. destičkami Soustava ISO rozděluje slinuté karbidy pro třískové obrábění podle chemického složení do tří skupin označených písmeny: P; slinuté karbidy wolframotitanové, vhodné pro obrábění především ocelí M; slinuté karbidy univerzální (pro oceli i litiny) K slinuté karbidy wolframové, vhodné pro obrábění tvrdých, křehkých materiálů 15

14 Kromě označení písmenem jsou vlastnosti SK určité skupiny ještě rozlišeny číselným indexem. Tab. 1 Rozdělení slinutých karbidů k obrábění Za účelem zvýšení otěruvzdornosti jsou břitové destičky ze slinutých karbidů opatřeny jedním nebo vícevrstvým povlakem karbidu titanu, nitridu titanu nebo oxidu hlinitého Keramické řezné materiály Zachovávají tvrdost i při teplotách až C. Pro jejich výrobu je výchozí surovinou oxid hlinitý (Al 2 O 3 ). Vyrábějí se práškovou metalurgií, slinováním lisovaných prášků do tvaru řezných destiček. Keramické řezné materiály se vyznačují malou pevností v ohybu a velkou křehkostí. Nejsou proto vhodné k obrábění přerušovaným řezem a k obrábění s většími průřezy třísek. Jsou konstrukčně řešeny stejně jako destičky z SK tak, že je můžeme v nástrojových držácích několikrát otočit a po otupení všech řezných hran se vyřazují a nahrazují novými. Rozdělují se do tří skupin: 1. Čisté oxidy 2. Cermenty 3. Karbidové oxidy Snahou výrobců je zlepšit pevnost v ohybu keramických destiček a zvýšit houževnatost 16

15 1.5.4 Syntetické diamanty Chemické složení odpovídá čistému uhlíku. Je nejtvrdším řezným materiálem vůbec. Jako řezný materiál se používá k dokončovacím úběrům při malých posuvech a hloubkách řezu, bez přerušovaných řezů. Nepoužívá se k obrábění materiálu s malou tepelnou vodivostí, protože by velmi rychle zoxidoval Kubický nitrid boru (KNB) Vlastnosti, zejména tvrdost, se podobají vlastnostem a tvrdosti diamantu. Kubický nitrid boru však snese podstatně vyšší dovolené teploty (až C). Lze ho použít na dokončovací operace u obrobků z těžkoobrobitelných materiálů, např. obrobků z kalených ocelí a slitin. Kontrolní otázky: 1. Jaké požadavky se kladou na nástrojové řezné materiály? 2. Uveďte druhy řezných materiálů. 3. Jaké jsou vlastnosti jednotlivých řezných materiálů, jejich využití? 1.6 Obrobitelnost materiálu Souhrn vlastností obráběného materiálu z hlediska jeho vhodnosti pro třískové obrábění nazýváme obrobitelností materiálu. Obrobitelnost daného materiálu není možno stanovit absolutní hodnotou, lze ji pouze srovnávat, podle určitých kritérií s obrobitelností jiných materiálů nebo s materiálem etalonovým (vzorovým). Určitý materiál bude mít v porovnání s jiným materiálem tím lepší obrobitelnost, čím dříve jej obrobíme s menší spotřebou obráběcích nástrojů, s nižší spotřebou energie při dodržení technických požadavků z hlediska drsnosti obrobené plochy, tvarové a rozměrové přesnosti. Činitelé mající vliv na obrobitelnost materiálu Základními činiteli ovlivňujícími obrobitelnost obráběného materiálu jsou: fyzikální vlastnosti obráběného materiálu; pevnost materiálu, tvrdost, tažnost, tepelná vodivost jeho chemické složení; je třeba hodnotit na základě rozboru vlivu jednotlivých prvků, které působí na velikost otírání břitu, tvaru třísky a velikost řezného odporu mikrostruktura; na chemickém složení a způsobu tepelného a technologického zpracování 17

16 způsob výroby tepelné a technologické zpracování V běžné praxi se obrobitelnost posuzuje podle řezné rychlosti, protože podstatně ovlivňuje výkon obrábění. Vyjadřuje se buď přímo řeznou rychlostí, která odpovídá určité trvanlivosti břitu za předem stanovených stejných podmínek obrábění, nebo se používá tzv. součinitele obrobitelnosti. Součinitel obrobitelnosti je dán poměrem řezné rychlosti pro daný materiál k řezné rychlosti pro stanovený etalonový materiál při určitých stejných podmínkách obrábění: k v = v / v e (1) v je použitá řezná rychlost v e je etalonová řezná rychlost Každý materiál má svůj součinitel obrobitelnosti. V praxi se obrábí mnoho druhů materiálů. Vypracovat řezné podmínky pro každý materiál by bylo nákladné a používání nepřehledné. Byl zpracován sborník jednotlivých normativů obrobitelnosti materiálů. V něm je uvedeno rozdělení materiálů podle kategorií, stanoven rozsah skupin obrobitelnosti materiálů a zásady pro určení skupin obrobitelnosti. Tab. 2 Součinitel obrobitelnosti k v 18

17 1.6.1 Rozdělení materiálu podle kategorií Materiály jsou rozděleny do devíti kategorií, označených písmeny a, b, c, d, v, e, f, g, h, kde značí: a litiny b oceli c těžké neželezné kovy d lehké neželezné kovy Rozsah skupin obrobitelnosti materiálů Obrobitelnost záleží na způsobu obrábění. Způsoby obrábění rozdělujeme na: 1 soustružení, hoblování, obrážení 2 frézování, vrtání, vystružování Kategorie a, b, c, d pro uvedené způsoby obrábění jsou zařazeny do 20 tříd obrobitelnosti. Nejhůře obrobitelné materiály jsou zařazeny do třídy 1, nejlépe obrobitelné do třídy 20. Zásada pro zařazení materiálu do určité třídy obrobitelnosti je, že do stejné třídy obrobitelnosti jsou zařazeny ty materiály, u nichž je za shodných podmínek obrábění stejná trvanlivost břitu nástroje K dosažení shodných podmínek obrábění je nutno dodržet: hloubku řezu velikost posuvu rozměr a tvar nástroje druh řezného materiálu velikost opotřebení břitu rozměr a tvar obrobku způsob upnutí obrobku stejnou tuhost obráběcího stroje U obrábění, kde se odebírá tříska broušením, je 10 tříd obrobitelnosti. Nejhůře obrobitelné materiály jsou zařazeny do třídy 1, nejlépe obrobitelné do třídy 10. Jako základní třídy obrobitelnosti byly stanoveny pro jednotlivé skupiny materiálů třídy 10a, 14b, 11c, 10d, kterým odpovídají etalonové materiály se součinitelem obrobitelnosti 1,00. 19

18 Kontrolní otázky: 1. Čím je ovlivněna obrobitelnost materiálů? 2. Co je součinitel obrobitelnosti? 3. Uveď základní kategorie materiálů. 4. Jaké znáš skupiny a třídy obrobitelnosti? 5. Jakým způsobem je materiál zařazován do tříd? 1.7 Řezné podmínky Řezné podmínky lze definovat jako souhrn všech činitelů, kteří ovlivňují průběh obrábění. Aby obrábění probíhalo co nejoptimálněji - tedy produktivně a hospodárně, je třeba znát jednotlivé podmínky obrábění, jejich vzájemné propojení a konečný vliv na vlastní průběh obrábění. Základními řeznými podmínkami jsou : řezná rychlost (v), posuv (s) a hloubka řezu (h). Značným způsobem však průběh obrábění ovlivňuje také: řezný materiál, druh obráběného materiálu, velikost a tvar průřezu třísky, geometrie nástroje, chlazení a mazání, celková tuhost obráběcí soustavy (stroj, nástroj, obrobek, přípravek). Řezná rychlost Je to rychlost řezného pohybu udávaná v metrech za minutu. V praxi se počítá zjednodušeně jako obvodová rychlost bodů ostří na obvodu nástroje nebo bodů na obvodu obrobku. (pro soustružení,frézování, vrtání). [ ] π. D. n 1 v = m.min 1000 D - průměr obrobku (soustružení), průměr nástroje (frézování, vrtání) (mm) n - otáčky obrobku, nástroje (min -1 ) Na základě řezných normativů je třeba určit optimální řeznou rychlost a pak vypočítat potřebné otáčky a nejbližší nižší nastavit na stroji (konvenční obráběcí stroj se stupňovými převody). Posuv Dráha v mm, kterou urazí při pohybu do záběru nástroj (obrobek) za 1 min, otáčku,... Velikost posuvu se udává: mm/z; posuv na zub nástroje (frézy) mm/ot; posuv za 1otáčku frézy: s o = s z. z (obrobku) mm/min; minutový posuv: s m = s o. n mm na jeden zdvih (dvojzdvih) 20

19 Na konvenčních soustruzích se nastavuje nejčastěji posuv na otáčku, na frézkách posuv minutový; číslicově řízené soustruhy a frézky mohou využít podle volby jak minutový, tak posuv na otáčku. Z hlediska směru pohybu může být posuv podélný (např. podélné soustružení) příčný (příčné soustružení) složený (soustružení kuželů, tvarových ploch) Posuv může být: a) plynulý - probíhá současně s hlavním pohybem (soustružení, frézování, vrtání) b) po přítrzích - obrobek nebo nástroj vykonává posuvný pohyb v době, v níž se hlavní pohyb nekoná; posuv nastává v úvratích mezi pracovními zdvihy (hoblování, obrážení) Hloubka řezu (h) Je to vzdálenost měřená mezi obráběnou a obrobenou plochou ve směru přísuvu, nebo měřená na odebíraném materiálů ve směru kolmém na hlavní pohyb a posuv. Udává se v mm Druh obráběného materiálu Z hlediska třískového obrábění je určen třídou obrobitelnosti. Ta je stanovena na základě obrobitelnosti materiálu, druhu a způsobu obrábění. Řezný materiál Kvalitnější řezné materiály jsou schopny obrábět vyššími řeznými rychlostmi, aniž by se předčasně zkracovala trvanlivost nástroje. Na základě obrobitelnosti materiálu, druhu řezného materiálu, druhu a způsobu obrábění jsou v řezných normativech stanoveny optimální řezné podmínky řezná rychlost, posuv, hloubka řezu. Geometrie řezného nástroje Značnou měrou ovlivňuje kvalitu povrchu obrobené plochy, rozměrovou i tvarovou přesnost obráběné součásti. Má značný vliv na velikost jednotlivých složek řezných sil. Chlazení a mazání Provádí se řeznými kapalinami (emulze, oleje), které odvádí z místa řezu teplo a snižují tření mezi nástrojem a obrobkem (je možné pracovat s vyšší řeznou rychlostí, aniž by se předčasně otupil nástroj). Kladný vliv má také řezná kapalina na jakost povrchu obrobené plochy. 21

20 Tuhost obráběcí soustavy V případě malé tuhosti obráběcího stroje, obrobku, nástroje, případně upínacího přípravku není možné využít plně parametry obráběcího stroje a nástroje. Negativně se projeví tato skutečnost také na výsledku obrábění Optimální pracovní podmínky při obrábění Z ekonomického hlediska se volí takové řezné podmínky, při jejichž použití obrobíme danou součástku při minimálních nákladech a s vysokou produktivitou při zajištění předepsaných konstrukčních a technologických požadavcích. Řezné podmínky,které splňují tyto předpoklady, se označují jako optimální. Z výkonového hlediska znamená optimalizace pracovat za takových řezných podmínek, při nichž se dosahuje maximálního výkonu, bez zřetele k hospodárnosti. Optimalizace z výkonového hlediska se volí velmi zřídka. Na optimální podmínky v procesu obrábění působí různou mírou jednotlivé řezné podmínky, také další vlivy jako obráběcí stroj a požadavky předepsané technickou dokumentací. Kontrolní otázky: 1. Vyjmenuj řezné podmínky. 2. Vliv jednotlivých podmínek na obrábění 3. Uveď vztahy pro výpočet řezné rychlosti a posuvu 4. Význam optimálních řezných podmínek pro obrábění? 22

21 2 SOUSTRUŽENÍ 2.1 Rozdělení soustruhů, jejich charakteristika, hlavní části Soustružení je nejrozšířenější způsob třískového obrábění na obráběcích strojích soustruzích, pomocí nástrojů, kterými jsou nejčastěji soustružnické nože, ale také se využívají vrtáky, záhlubníky, výhrubníky, výstružníky a další Hrotové soustruhy Jsou určeny k obrábění válcových ploch obrobků upnutých mezi hroty, ve sklíčidle, v lícní desce,na trnech apod. Mohou být stolní, universální, produkční. stolní soustruhy se využívají pro obrábění nejmenších rotačních součástek např. v hodinářském průmyslu universální soustruhy jsou nerozšířenějším typem hrotových soustruhů, na kterých lze kromě běžných soustružnických prací také řezat všechny druhy normalizovaných závitů soustružnickým nožem (umožněno vodicím šroubem). produkční soustruhy nemají vodicí šroub, mívají menší otáčkový rozsah a využívají se v sériové výrobě Velikost hrotových soustruhů je dána největším oběžným průměrem nad ložem soustruhu (D) a největší vzdáleností hrotů (L). Těmito rozměry jsou omezeny i rozměry obráběné součásti. Obr. 15 Základní rozměry soustruhu a: 1, 4 vnější vodicí plochy, 2 vnitřní vodicí plochy, 3 obrobek D největší oběžný průměr nad ložem b: 1 vřeteník, 2 vřeteno, 3 koník, L největší vzdálenost mezi hroty 23

22 Podle velikosti největšího oběžného průměru se hrotové soustruhy dělí na: malé, pro D do 315 mm střední, pro D do 630 mm velké (těžké), pro D od 800 mm Velmi využívaný hrotový univerzální soustruh patřící mezi menší soustruhy je SV 18R s oběžným průměrem nad ložem 380 mm a točnou délkou 750, nebo 1250 mm. Obr. 16 Soustruh SV 18R Hlavní části univerzálního hrotového soustruhu SV 18R jsou : lože, vřeteník s převodovou skříni, posuvový mechanizmus, suport, koník Lože Je základní nosnou částí soustruhu. Má tvar nosníku a je odlito z šedé litiny, která dobře tlumí chvění a rázy vyskytující se při obrábění. V horní části lože je vedení s vodicími plochami pro suport a koník. Obr. 17 Lože soustruhu Obr. 18 Ukázka vedení suportu a koníku 1,3 prizmatické vedení, 2,4 ploché vedení 24

23 Vřeteník Je umístěn na levé straně lože. Je v něm uloženo otočné vřeteno v radiálně-axiálních ložiskách. Vřeteno je dutou hřídelí, která má na pravém vnějším konci závit (pro upevnění sklíčidla, upínací desky, ), uvnitř pak kuželovou dutinu (slouží pro zasunutí pevného hrotu). Otáčky vřetena lze měnit 21 stupňovou převodovkou v rozsahu 14 až 2800 min -1. Obr. 19 Vřeteník soustruhu SV 18R 1 vřeteno, 2,3 přední a zadní hlavní ložisko, 4 axiální ložisko, 5,6 řemenice s řemenem, 7 pouzdro, 8 kuličkové ložisko, 9 zubová spojka, 10 předloha ozubených kol, 11 spojka, 12 předloha ozubených kol, 13 ozubené kolo Mechanismus posuvu Zajišťuje strojní posuv nástroje. Jeho součástí je nortonová a suportová skříň, které jsou propojeny vodicí tyčí a vodicím šroubem. Vodicí tyč se otáčí při strojním posuvu nástroje, řezání závitů nožem je zajištěno otáčivým pohybem vodicího šroubu. Suport Umožňuje upnutí nože, jeho přiblížení k obrobku a pracovní pohyb při soustružení. Nastavený nůž se může při obrábění posouvat: a) rovnoběžně s osou soustružení b) kolmo na osu soustružení 25

24 c) šikmo k ose soustružení, při soustružení kuželových ploch d) v obecné dráze, při soustružení tvarových ploch Obr. 20 Suport soustruhu SV 18R 1- podélné saně, 2 příčné saně, 3 klika na posuv příčných saní, 4 otočná část, 5 nožové saně, 6 ruční kolečko na posuv nožových saní, 7 nožová hlava, 8 suportová skříň, 9 dělící kroužek, 30 dělící šroub, 31 vodící hřídel, 40 ozubený hřeben, 41 ruční kolečko na podélné posouvání suportu, a kompletní suport, b nožový držák Suport je složen z několika částí: 1. Podélné saně se posouvají po vnějším vedení lože 2. Příčné saně se posouvají po rybinovitém vedení podélných saní 3. Otočná část se využívá při soustružení krátkých kuželových ploch 4. Nožové saně jsou posuvně uloženy v otočné části, posuv nožových saní je pouze ruční 5. Nožová hlava složí k upínání soustružnických nožů Koník Slouží k podepření dlouhých obrobků. Hlavní části koníku jsou: 1. Těleso - základní nosná část 2. Základová deska - umožňuje příčně přestavovat těleso koníku v určitých mezích; využívá se při soustružení delších kuželových ploch 3. Hrotová objímka (pinola) - slouží k upevnění otočného hrotu nebo vrtacích nástrojů Koník se po vnitřním vedení lože přestavuje ručně. Lze ho ovšem také spojit se suportem a využít tak strojní posuv při upnutí vrtacích nástrojů v koníku. 26

25 Obr. 21 Koník soustruhu SV 18R a hlavní části koníka: 1 litinové těleso, 2 spodní deska koníka, 3 šroub na příčné posouvání tělesa koníka, 9 horní objímka na upevnění upínacího hrotu nebo vrtacích nástrojů, 10 upínací hrot, 11 ruční kolečko na posouvání hrotové objímky, 12 posuvný šroub hrotové objímky, 13 matice připevněná na těleso koníka, 14 páka na zabezpečení hrotové objímky trubka b zabezpečení koníka na lůžku: 4 třmen na zabezpečení koníka v pracovní poloze, 5 páka na pootočení hřídele, 6 hřídel, 7 objímka, 8 šroub c zabezpečení polohy hrotové objímky koníka: 9 hrotová objímka, 15 - pouzdro Čelní soustruhy Používají se v kusové výrobě k soustružení rozměrných součástí přírubového typu. Obrobek se upíná na lícní desku, lože se suportem tvoří samostatnou část. Nevýhodou čelních soustruhů je namáhavé upínání a ustavování obrobků. Obr. 22 Čelní soustruh 1 vřeteník, 2 upínací deska, 3 obrobek, 4 nožová hlava, 5 příčný suport, 6 podélný suport, 7 - lůžko 27

26 2.1.3 Svislé soustruhy (karusely) Obr. 23 Číslicově řízený svislý soustruh SKJ 8F Jsou určeny, podobně jako čelní soustruhy, k obrábění rozměrných, hmotnějších obrobků. Na rozdíl od čelních soustruhů je na karuselech ustavení a upínání obrobků podstatně snažší. To je zajištěno vodorovnou upínací deskou se svislou osou rotace. Svislé soustruhy mohou být: jednostojanové dvoustojanové Revolverové soustruhy Uplatňují se v sériové výrobě. Na jedno upnutí se provádí několik operací (úkonů): soustružení, vrtání, vyvrtávání, vystružování, řezání závitů. Charakteristickou částí revolverového soustruhu je revolverová hlava, do které se upínají potřebné nástroje. Velikost revolverových soustruhů se určuje podle průměru tyčového materiálu, který projde otvorem vřetena. Revolverové soustruhy dělíme na: malé, s průměrem tyče 12 až 25 mm střední, s průměrem tyče 32 až 63 mm velké, s průměrem tyče 80 až 315 mm Osa rotace revolverové hlavy může být vodorovná, svislá nebo šikmá. Obr. 24 Revolverový soustruh SPR 63 NC 28

27 2.1.5 Automatické soustruhy Uplatňují se ve velkosériové a hromadné výrobě. Automatický průběh obrábění je zabezpečen vačkovými a narážkovými mechanismy. Seřízení těchto strojů je velmi pracné a časově náročné (nepružná - tvrdá automatizace). Obr. 25 Příklad použití rovinné vačky v konstrukci obráběcích strojů Číslicově řízené soustruhy (NC a CNC stroje) Obrábění probíhá na základě předem sestaveného programu, který lze přímo u stroje v případě potřeby pružně měnit, opravovat (pružná automatizace). Využívají se proto především v kusové a malosériové výrobě. Vyrábějí se v různých provedeních jako hrotové, revolverové, svislé. Kontrolní otázky: 1. Jaké je základní rozdělení soustruhů? 2. Druhy hrotových soustruhů, jejich charakteristika. 3. Uveď hlavní části hrotového soustruhu SV 18R, popis. 4. Jaké je využití jednotlivých druhů soustruhů? 29

28 2.2 Nástroje používané na soustruzích Druhy soustružnických nožů, jejich upínání Tvar a rozměry soustružnických nožů jsou normalizované. Nože mohou být vyrobeny buď z nástrojové oceli (RO) nebo jsou k držákům z konstrukční oceli připájeny břitové destičky z SK. V současné době jsou břitové destičky především ze slinutých karbidů připevněny k držákům soustružnických nožů mechanickým způsobem. Po otupení určité řezné hrany se destička uvolní a pootočí v držáku nože. Obr. 26 Nože s vyměnitelnými destičkami a zapichovací nůž s destičkou upnutou pomocí upínky, 1 upínka, 2 vyměnitelná destička, b stranový nůž s destičkou upnutou za otvor 1 upínací čep, 2 vyměnitelná destička Podle tvaru obráběné plochy se nože dělí na vnější a vnitřní. Podle způsobu výroby jsou: celistvé, svařované na tupo, s řeznými destičkami. Podle vykonávané soustružnické práce rozdělujeme nože na: ubírací, zapichovací a upichovací, závitové, vyvrtávací, tvarové. Podle tvaru tělesa nože se dělí na: přímé, vyhnuté, osazené, ohnuté. Podle orientace ostří jsou nože: pravé, levé, souměrné. Obr. 27 Soustružnické nože 30

29 Obr. 28 Soustružnické nože na vnitřní soustružení 1 vnitřní ubírací nůž, 2 vnitřní rohový nůž, 3 vnitřní zapichovací nůž Průřez nožového držáku musí být takový, aby se nástroj při obrábění nedeformoval a nechvěl. Těleso nožového držáku se obvykle vyrábí z konstrukční oceli , a pod. Upínání soustružnických nožů Správně naostřený nůž bude dobře obrábět, Obr. 29 Nastavení a upínání ubíracích nožů bude-li správně nastaven a upnut v nožové hlavě. Proto má nůž mít co nejmenší vyložení, aby nebyl příliš namáhán na ohyb, nekmital a jeho břit se nevylamoval. Vyložení nože nemá přesahovat výšku nože h nebo max. 1,5h. Výškové nastavení nože se kontroluje různými pomůckami. Nejčastěji podle špičky otočného hrotu koníka nebo špičky pevného hrotu ve vřetenu. K výškovému nastavení se také používá úhelníku; jeho nulová ryska je ve výši osy soustružení. Při upínání soustružnických nožů je třeba zajistit čistotu a nepoškozenost dosedací plochy nožového držáku, pevnost a spolehlivost upnutí nože; pro výškové nastavení je nutno používat co nejmenší počet podložek. a správné vyložení nože, b nesprávné vyložení nože, c,d kontrola výškového nastavení nože 31

30 Při použití rychloupínacích držáků se správné výškové nastavení soustružnických nožů provádí stavěcím šroubem Upínání osových nástrojů na soustruhu Vrtání děr na soustruhu se nejčastěji provádí šroubovitými vrtáky; je možné použít také např. vrtáky kopinaté, korunkové,dělové, hlavňové. Vrtáky s kuželovou stopkou lze upínat přímo do pinoly koníka s použitím redukčních vložek, vrtáky s válcovou stopkou se upínají do upínacích hlaviček tříčelisťových nebo dvoučelisťových. V souvislosti s rychlejší výměnou vrtáků se používají rychloupínací hlavičky s pevnou vložkou. Obr. 30 Rychloupínací hlavička Obr. 31 Upínání vrtáků a upínací hlavička, b redukční vložka, c uvolnění vrtáku z redukční vložky vyrážecím klínem Přesnější otvory se na soustruzích vyhrubují a vystružují. Výstružníky se upínají pomocí rychloupínací hlavičky s volnou vložkou.osa výstružníku se samočinně ustavuje podle osy díry, takže výstružník je předobrobenou dírou veden. Tím se odstraní případná nesouosost vřetene a pinoly koníku. Volná vložka, ve které je upevněn výstružník, se zasune do rychloupínací hlavičky, v níž se upevní pomocí kuliček a osově přestavitelné objímky. Upínání je velmi snadné a rychlé.k rychloupínací hlavě patří několik výměnných vložek, v nichž jsou upnuty potřebné nástroje,tj. vrtáky, výhrubník a výstružník. Vrtáky a výhlubníky se upínají v pevných výměnných vložkách. Obr. 32 Výhrubník se stopkou 32

31 Obr. 33 Nástrčný výhrubník Obr. 34 Strojní válcový výstružník se stopkou Další osové nástroje používané na soustruzích jsou například středicí vrtáky jednostranné nebo oboustranné (navrtáváky), záhlubníky. Upínají se podobným způsobem jako vrtáky. Kontrolní otázky: 1. Jaké znáte druhy soustružnických nožů? 2. Uveďte způsoby upínání soustružnických nožů. 3. Jaké jsou zásady pro upínání nožů? 4. Jaké osové nástroje se používají na soustruhu? 5. Jakým způsobem se upínají osové nástroje na soustruhu? 2.3 Způsoby upínání obrobků na soustruhu Upnutí obrobků musí zabezpečit spolehlivý přenos krouticího momentu z pracovního vřetene na obrobek. Způsob upnutí se řídí tvarem a velikostí obrobků, jejich počtem, požadovanou přesností a typem soustruhu. 33

32 2.3.1 Upínání obrobků v univerzálním sklíčidle K upínání menších a kratších obrobků se používá univerzálního sklíčidla, a to v kusové i sériové výrobě. Slouží také k upínání delších obrobků ( L:D>1), které se podepřou otočným hrotem koníku. Nejčastěji se používá univerzální tříčelisťové sklíčidlo. Čelisti se pohybují v radiálních drážkách tvaru T v tělese sklíčidla současně, a pokud jsou zasunuty do tělesa ve správném pořadí, zajistí upnutí součástky v ose soustružení. Obr. 35 Univerzální sklíčidlo Obr. 36 Upínání tenkých kotoučů V univerzálním sklíčidle lze obrobky upínat za vnější povrch a také za otvor. Univerzální čtyřčelisťová sklíčidla se používají nejčastěji k upínání čtyřhranů; při upínání válcových součástí je nutné, aby byl povrch obroben. V univerzálních sklíčidlech lze upínat jen takové obrobky, které jsou dostatečné tuhé a jejichž vyčnívající délka nepřesahuje pětinásobek jejich průměru. Při větším vyložení je nutné podepřít volný konec obrobku otočným hrotem koníku. 34

33 2.3.2 Upínání v lícních deskách Používá se v případě rozměrných obrobků a nebo menších obrobků nerotačního tvaru. Na rozdíl od univerzálního sklíčidla je každá ze čtyř čelistí lícní desky ovládána samostatně, a obrobek je proto nutné vyrovnat do osy soustružení Upínání v kleštině Kleštin se používá k upínání obrobků hlavně v sériové a hromadné výrobě součástí z tyčového materiálu. Lze však v nich upínat i předběžně obrobené součásti, a to za vnější plochu. Díra v kleštině je přizpůsobena tvaru povrchu obrobku. Kleštiny nepoškozují čistě obrobený povrch a zaručují souosost upnutého obrobku. Nevýhodou kleštin je, že mají malý rozsah upínání (asi 1 mm). Obr. 37 Druhy kleštin 35

34 2.3.4 Upínání mezi hroty Delší obrobky se při soustružení upínají mezi hroty vřeteníku a koníku. Před upnutím mezi hroty se obrobek zarovná na čelech na požadovanou délku a do čel se navrtají středicí důlky. Krouticí moment je přenášen buď unášecími srdci nebo kombinací unášecího srdce a unášecího kotouče s kolíky nebo výřezy. Obr. 38 Upínání mezi hroty a upínání delších obrobků, b nasazení obrobku na upínací hrot, c hrot se slinutým karbidem, d otočný upínací hrot, e unášecí deska s kolíky zakrytými ochranným krytem, f unášecí srdce se zahnutým a přímým ramenem 36

35 Dlouhé a tenké hřídele se podpírají při soustružení speciálními podpěrkami (lunetami).ty mohou být připevněny k suportu soustruhu nebo pevně upnuté k loži soustruhu. Obr. 39 Opěrky a pevná opěrka, 1 víko opěrky, 2 šroub, 3 nastavitelné čelisti, 4 těleso opěrky, b pohyblivá opěrka Obrobky s přesně obrobenou dírou (IT7, IT8) se upínají na soustružnické trny, které zajistí souosost otvoru s povrchem součásti. Soustružnický trn má malou kuželovitost a krouticí moment je přenášen pouze třením mezi trnem a dírou obrobku Zásady upínání obrobků na soustruhu Na správném upnutí obrobků velmi záleží z hlediska výsledků obrábění a také v souvislosti s bezpečností práce. Řezné síly vznikající při obrábění jsou značné a snaží se obrobek z upínače vytlačit, vyvrátit nebo jinak uvolnit. Zvlášť pevně je třeba obrobky upínat při hrubovacích úběrech, kdy jsou řezné síly větší než při úběrech dokončovacích. Delší obrobky je třeba podpírat hrotem v koníku. Kvalitně obrobené plochy je třeba chránit před poškozením. Při nerovnoměrném rozložení hmoty, když jsou upínány obrobky nerotačního tvaru, je třeba provádět vyvážení, aby nedocházelo k chvění. Při používání unášecích srdcí a kotoučů je třeba používat ochranné kryty, aby nedošlo k zachycení obsluhy soustruhu. Kontrolní otázky: 1. Uveď způsoby upínání obrobků na soustruhu. 2. V jakých případech se jednotlivé způsoby upínání obrobků využívají? 3. Jaké znáte zásady upínání obrobků na soustruhu? 37

36 2.4 Soustružení čelních a vnějších válcových ploch Soustružení čelních ploch Rovinné plochy obrobku rotačního tvaru orientované kolmo na osu soustružení se nazývají čelní plochy. Tyto plochy se soustruží na předepsaný rozměr s požadovanou drsností povrchu. Jsou to čelní plochy obrobků a čelní plochy vnějších osazení (nákružků). Volba nožů pro čelní soustružení záleží na způsobu upnutí obrobku, na tvaru a velikosti obráběné plochy, na velikosti přídavku na obrábění (hrubování, hlazení) a na materiálu obrobku. K čelnímu soustružení se nejčastěji používá ohnutý ubírací nůž (χ = 45 ). Menší čelní plochy v případě malého přídavku lze soustružit stranovými ubíracími noži (χ = 94 ), větší čelní plochy s dírou lze soustružit přímým ubíracím nožem (χ = 60 ). Řezné podmínky Drsnost povrchu a tvar plochy dosažené při čelním soustružení závisí na řezných podmínkách. Při hrubování se volí posuv se zřetelem k hloubce řezu, obrobitelnosti materiálu a jakosti řezného materiálu. Pro dokončovací úběry se volí posuvy se zřetelem na předepsanou drsnost povrchu obráběné plochy; menší posuvy se volí pro povrchy s malou drsností. Optimální řezná rychlost se nastavuje pro maximální průměr obrobku. Při soustružení čelní plochy a posuvu nože od obvodu obrobku do středu se zmenšuje průměr obrobku, a tedy i řezná rychlost a důsledkem toho je horší jakost povrchu obráběné čelní plochy. Obr. 40 Soustružení čelních ploch Obr. 41 Čelní soustružení Ohnutý ubírací nůž Přímý ubírací nůž 38

37 Zásady pro čelní soustružení Při čelním soustružení jsou obrobky upnuty nejčastěji do sklíčidel, při čemž nesmějí překážet pohybu nože. Nože se upínají s malým vyložením, aby nedošlo k jejich kmitání. Výškově se nože nastavují do osy soustružení. Čelní plochy letmo upnutých obrobků se soustruží ubíracím nožem ohnutým, směr posuvu nože je kolmý k ose soustružení. Čelní plochy menších osazení a nákružků se soustruží stranovým nožem. Ostří nože musí být kolmé k ose soustružení; k přesnému nastavení nože se používá ostře broušený trn a úhelník. K běžnému nastavení stačí úhelník přiložený k soustruženému povrchu obrobku nebo se nůž nastavuje přímo podle čelní plochy univerzálního sklíčidla apod. Je také možné zvětšit úhel nastavení stranového nože a čelní plochu dokončit příčným posuvem. Rovinnost obrobené čelní plochy se kontroluje nožovým pravítkem Soustružení vnějších válcových ploch Při soustružení těchto ploch se soustružnický nůž posouvá rovnoběžně s osou otáčení obrobku.nejprve se provádí hrubovací úběr s přídavkem pro soustružení načisto. Cílem hrubování je odřezat z obrobku přídavek v krátkém čase bez zvláštních nároků na rozměrovou přesnost a jakost povrchu obrobené plochy. Druh použitého nože závisí na obrobitelnosti materiálu, tvaru a velikosti obrobku. Nejpoužívanější ubírací nože pro vnější válcové plochy jsou nůž přímý, ohnutý a stranový. Ubíracím nožem přímým se soustruží delší obrobky většího průměru. Aby nůž netrpěl mechanickým a tepelným namáháním, zaobluje se jeho špička. Nůž dobře odvádí teplo z místa řezu, a proto jím lze ubírat třísky velkých průřezů. Ubírací nůž ohnutý je velmi výkonný, a to jak při podélném, tak i příčném soustružení. Jeho špičky se rovněž zaoblují. Výhodou tohoto nože je, že se může soustružit blíže k čelistem upínače než noži přímými. Radiální složka řezné síly je u tohoto nože největší. Obr. 42 Volba úhlu nastavení ubíracích nožů 39

38 Ubíracím nožem stranovým se soustruží kratší (stupňové) hřídele. Radiální složka řezné síly je při použití tohoto nože minimální, a proto ho lze s výhodou použít pro soustružení válcových ploch štíhlých hřídelů Soustružení osazených válcových ploch Pro soustružení stupňových (osazených) válcových ploch je třeba volit vhodné způsoby ubírání materiálu. Na obr. je znázorněn třikrát osazený hřídel a tři způsoby jeho soustružení. Obr. 43Soustružení stupňovitého hřídele a stupňovitý hřídel, b,c,d způsoby soustružení, 1,2,3,4 postup soustružení Na obr. b se soustruží každý stupeň hřídele zvlášť. Dráha nože je tu nejdelší, a proto také i potřebný čas bude nejdelší. Nejvhodnější je způsob zobrazený na obr. d, neboť celková dráha soustružení je kratší, a tím i čas potřebný k obrobení hřídele je kratší. Při sériové výrobě těchto hřídelů je výhodné použít k soustružení tohoto stupňového hřídele tří nožů. Nože se v příslušném pořadí nastaví podle vzoru, který je upnut stejným způsobem jako obrobek, a upnou se ve speciální nožové hlavě. Přesnost výrobků, výkon soustruhu i produktivitu práce lze zvýšit různými přípravky a zařízeními, které usnadňují obsluhu stroje. K těmto zařízením patří také narážky k vypínání posuvu. Obr. 44 Sériové soustružení vícenožovým držákem 40

39 Obr. 45 Použití narážek při soustružení stupňového hřídele Umísťují se buď na vedení lože, nebo na samostatný narážkový válec (hřídel). Narážky jsou přestavitelné a naráží na ně narážkový čep upevněný na suportové skříni. Kontrolní otázky: 1. Jaké nože jsou vhodné pro soustružení čelních ploch? 2. Jakými noži lze soustružit vnější válcové plochy? 3. Čím se liší volba řezných podmínek při hrubovacím a hladicím úběru? 4. Uveďte postup při soustružení osazených hřídelů. 5. Jak lze zvýšit produktivitu práce při soustružení osazených hřídelů? 2.5 Vrtání a soustružení vnitřních válcových ploch Vrtání na soustruhu Vrtání je jednou z nejběžnějších operací prováděných na soustruhu. Díry vrtané na soustruhu jsou přesnější než na vrtačce; obrobek při svém otáčení tlačí vrták stále do osy vrtání. Nejpoužívanějšími nástroji k vrtání na soustruhu jsou šroubovité vrtáky. Mají dobré vedení v díře. Poměrně velký průřez jádra dovoluje vyšší namáhání nástroje a společně s vysokou pevností vrtáku umožňuje dosáhnout vysokých výkonů obrábění. Při zavrtávání se vrták podepře opěrou upnutou v nožové hlavě, která se po zavrtání vrtáku odsune. Častěji se nejdříve otvor navrtá středicím vrtákem a pak se použije šroubovitý vrták. 41

40 Vrtané díry větších průměrů se nejdříve předvrtávají menšími vrtáky. Při vrtání děr malých průměrů a větších délek je třeba přerušovat posuv a vrták vyplachovat. Obr. 46 Podpora a zabezpečení vrtáku a podpora oporou, b unášecím srdcem, 1 opora, 2 unášecí srdce Posuv vrtáku musí být plynulý a při dovrtávání průchozích děr je třeba posuv zmenšit. Lze použít ruční posuv, při vrtání většího počtu děr je výhodnější posuv strojní. Ten lze zajistit v případě upnutého vrtáku v pinole koníka např. spojením koníka se suportem. Obr. 47 Spojení koníka se suportem třmenem 1 při vrtání Je možné také vrták upnout do tzv. vrtací kostky, která je upevněna v nožovém držáku suportu. 42

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009. Základy soustružení

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009. Základy soustružení Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Základy soustružení Podstata soustružení při soustružení se obrobek otáčí, zatímco nástroj, tj. nůž, se obvykle

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009. Základy frézování

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009. Základy frézování Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Základy frézování Podstata frézování - při frézování se nástroj otáčí, zatímco obrobek se obvykle pohybuje

Více

KONVENČNÍ FRÉZOVÁNÍ Zdeněk Zelinka

KONVENČNÍ FRÉZOVÁNÍ Zdeněk Zelinka KONVENČNÍ FRÉZOVÁNÍ Zdeněk Zelinka Frézy VY_32_INOVACE_OVZ_1_05 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Název školy Název šablony Předmět Tematický celek

Více

ZÁKLA L DY Y OB O RÁBĚNÍ Te T o e r o ie e ob o r b áb á ě b n ě í n, z ák á lad a n d í n d r d uh u y h třísko k v o éh é o h o obrábění

ZÁKLA L DY Y OB O RÁBĚNÍ Te T o e r o ie e ob o r b áb á ě b n ě í n, z ák á lad a n d í n d r d uh u y h třísko k v o éh é o h o obrábění ZÁKLADY OBRÁBĚNÍ Teorie obrábění, základní druhy třískového Teorie obrábění, základní druhy třískového obrábění Z historie obrábění 5000 př.n.l. obrábění nežel. kovů (měď a její slitiny). 2000 př.n.l.

Více

Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů. Základní metody broušení závitů

Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů. Základní metody broušení závitů Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: PRA- NAS 3.roč Antonín Dombek 26.10.2012 Název zpracovaného celku: Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů Základní metody broušení závitů Závity lze brousit

Více

Jakost povrchu při frézování kulovou frézou na nakloněných plochách. Bc. Lukáš Matula

Jakost povrchu při frézování kulovou frézou na nakloněných plochách. Bc. Lukáš Matula Jakost povrchu při frézování kulovou frézou na nakloněných plochách Bc. Lukáš Matula Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT V dané diplomové práci je teoreticky popsána problematika frézování, frézovacích

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Technologie třískového obrábění 1 Obsah Technologie třískového obrábění... 3 Obrábění korozivzdorných ocelí... 4 Obrábění litiny... 5 Obrábění

Více

Supertvrdé řezné materiály a jejich efektivní využití. Josef Vintr

Supertvrdé řezné materiály a jejich efektivní využití. Josef Vintr Supertvrdé řezné materiály a jejich efektivní využití Josef Vintr Bakalářská práce 2006 ***nascannované zadání s. 1*** ***nascannované zadání s. 2*** ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na supertvrdé

Více

Řezání vnějších i vnitřních závitů závitovými noži

Řezání vnějších i vnitřních závitů závitovými noži Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Řezání vnějších i vnitřních závitů závitovými noži Soustružení ostrých závitů Princip: Při soustružení musí

Více

SOUSTRUHY HROTOVÉ SOUSTRUHY ČELNÍ SOUSTRUHY REVOLVEROVÉ SOUSTRUHY SVISLÉ SOUSTRUHY POLOAUTOMATICKÉ SOUSTRUHY

SOUSTRUHY HROTOVÉ SOUSTRUHY ČELNÍ SOUSTRUHY REVOLVEROVÉ SOUSTRUHY SVISLÉ SOUSTRUHY POLOAUTOMATICKÉ SOUSTRUHY SOUSTRUHY (druhy, konstrukce, princip činnosti, použití) Rámcově soustruhy rozdělujeme na : hrotové, čelní, revolverové, svislé, poloautomatické, automatické, číslicově řízené (CNC). HROTOVÉ SOUSTRUHY

Více

Vliv volby nástroje na parametry řezného procesu. Lukáš Matula

Vliv volby nástroje na parametry řezného procesu. Lukáš Matula Vliv volby nástroje na parametry řezného procesu Lukáš Matula Bakalářská práce 2012 ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na proces frézování a testování různých frézovacích nástrojů. Zkoumá různé typy nástrojů

Více

Výroba závitů. a) Vnější závit. Druhy závitů

Výroba závitů. a) Vnější závit. Druhy závitů Výroba závitů Druhy závitů Metrický - 60 [M] Whitworthův - 55 [W] Trubkový válcový - 55 [G] Lichoběžníkový - 30 [Tr] (trapézový) Oblý - 30 [Rd] Základním prvkem šroubu nebo matice je jeho šroubová plocha.

Více

Frézování. Frézování válcovými frézami: Kinematika řezného pohybu:

Frézování. Frézování válcovými frézami: Kinematika řezného pohybu: Frézování Použití a kinematika řezného pohybu Používá se pro obrábění především ploch rovinných, ale frézování obrábíme i tvarové plochy jako jsou ozubená kola, závity a různé tvarové plochy. Kinematika

Více

Návrh a výroba jednoručního otvíráku. Adam Ohnút

Návrh a výroba jednoručního otvíráku. Adam Ohnút Návrh a výroba jednoručního otvíráku Adam Ohnút Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Tato práce se zabývá návrhem, konstrukcí a výrobou jednoručního otvíráku na lahve. V teoretické části jsou představeny

Více

Výrobní stroje pro obrábění. Soustruhy Vrtačky Frézy Brusky

Výrobní stroje pro obrábění. Soustruhy Vrtačky Frézy Brusky Výrobní stroje pro obrábění Soustruhy Vrtačky Frézy Brusky Typy soustruhů a práce s nimi (soustružení) Soustruhy jsou obráběcí stroje, na kterých se metodou soustružení obrábí výrobek (obrobek) do potřebného

Více

BRUSKY. a) Brusky pro postupný úběr materiálu - mnoha třískami, přičemž pracují velkým posuvem a malým přísuvem.

BRUSKY. a) Brusky pro postupný úběr materiálu - mnoha třískami, přičemž pracují velkým posuvem a malým přísuvem. BRUSKY Broušení je nejčastěji používanou dokončovací operací s ohledem geometrickou i rozměrovou přesnost a drsnost povrchu. Přídavek na opracování bývá podle velikosti obrobku a s ohledem na použitou

Více

Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů. Příslušenství nástrojových brusek (brusky BN 102)

Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů. Příslušenství nástrojových brusek (brusky BN 102) Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: PRA- NAS 3.roč Antonín Dombek 27.3.2013 Název zpracovaného celku: Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů Příslušenství nástrojových brusek (brusky BN 102)

Více

Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta. Bakalářská práce. 2015 Hana Ulíková

Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta. Bakalářská práce. 2015 Hana Ulíková Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Bakalářská práce 2015 Hana Ulíková Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra technických předmětů Soustruhy a soustružení Bakalářská práce Autor:

Více

Konstrukce soustružnického nože s VBD pomocí SW Catia V5 SVOČ FST 2009. Marek Urban (marekurban@seznam.cz)

Konstrukce soustružnického nože s VBD pomocí SW Catia V5 SVOČ FST 2009. Marek Urban (marekurban@seznam.cz) Konstrukce soustružnického nože s VBD pomocí SW Catia V5 SVOČ FST 2009 Marek Urban (marekurban@seznam.cz) 1 Úvod Z mnoha pohledů je soustružení nejjednodušší formou obrábění, kde pomocí jednobřitého nástroje

Více

Moderní způsoby vrtání, vrtání magnetickou vrtačkou, nové typy vrtáků

Moderní způsoby vrtání, vrtání magnetickou vrtačkou, nové typy vrtáků Moderní způsoby vrtání, vrtání magnetickou vrtačkou, nové typy vrtáků Obsah... 1 Vrtání... 2 1. Moderní vrtačky... 2 1.1 Moderní stolní vrtačky... 2 1.2 Moderní sloupové vrtačky... 2 1.3 Magnetická vrtačka...

Více

Frézování. Rozeznáváme dva základní druhy frézovaní:

Frézování. Rozeznáváme dva základní druhy frézovaní: Frézování. Frézování patří k nejběžnějšímu způsobu třískového obrábění, kde hlavní řezný pohyb (otáčivý) koná nástroj a vedlejší pohyby (posuv nebo přísuv) koná obrobek. Stroj pro frézování je frézka,

Více

Stavebnicové obráběcí stroje, výrobní linky, CNC obráběcí stroje

Stavebnicové obráběcí stroje, výrobní linky, CNC obráběcí stroje Stavebnicové obráběcí stroje, výrobní linky, CNC obráběcí stroje Obráběcí centra Jsou to číslicově řízené obráběcí stroje, na kterých je možné obrábět z různých stran beze změny v upnutí obrobku a různými

Více

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE 1 VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE Použití práškové metalurgie Prášková metalurgie umožňuje výrobu součástí z práškových směsí kovů navzájem neslévatelných (W-Cu, W-Ag), tj. v tekutém stavu nemísitelných nebo

Více

6. Geometrie břitu, řezné podmínky. Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami:

6. Geometrie břitu, řezné podmínky. Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami: 6. Geometrie břitu, řezné podmínky Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami: Základní rovina Z je rovina rovnoběžná nebo totožná s

Více

Vliv geometrie ostří výstružníků na obrábění otvorů. Lukáš Obr

Vliv geometrie ostří výstružníků na obrábění otvorů. Lukáš Obr Vliv geometrie ostří výstružníků na obrábění otvorů Lukáš Obr Bakalářská práce 2010 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění

Více

Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával.

Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával. Keramika Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával. Chceme li definovat pojem keramika, můžeme říci, že je to materiál převážně krystalický,

Více

Laboratorní zařízení pro obrábění plastů s automatickou regulací otáček. Bc. Tomáš Petružela

Laboratorní zařízení pro obrábění plastů s automatickou regulací otáček. Bc. Tomáš Petružela Laboratorní zařízení pro obrábění plastů s automatickou regulací otáček Bc. Tomáš Petružela Diplomová práce 2011 Příjmení a jméno: Bc. Petruţela Tomáš Obor: KTZ P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, ţe beru

Více

ASX445 NÁSTROJE NOVINKY. Stabilní čelní frézování při vysokém zatížení B017CZ. Čelní fréza. 2014.01 Aktualizace

ASX445 NÁSTROJE NOVINKY. Stabilní čelní frézování při vysokém zatížení B017CZ. Čelní fréza. 2014.01 Aktualizace NÁSTROJE NOVINKY 2014.01 Aktualizace B017CZ Čelní fréza Stabilní čelní frézování při vysokém zatížení Mechanismus destičky AFI (Anti Fly Insert) ze slinutého karbidu. Výkonný řez pro lepší účinnost. Těleso

Více

Řezné podmínky při broušení

Řezné podmínky při broušení Řezné podmínky při broušení Broušení je převážně dokončovací operace, a proto řezné podmínky z hlediska dodržení požadované přesnosti rozměrů, geometrického tvaru a drsnosti při maximálním úběru materiálu

Více

SOUSTRUŽENÍ VNĚJŠÍCH VÁLCOVÝCH PLOCH S OSAZENÍM

SOUSTRUŽENÍ VNĚJŠÍCH VÁLCOVÝCH PLOCH S OSAZENÍM SOUSTRUŽENÍ VNĚJŠÍCH VÁLCOVÝCH PLOCH S OSAZENÍM 1. Význam správného upnutí materiálu při soustružení vnějších válcových ploch Pro soustružení stupňových a osazených válcových ploch je třeba volit vhodnější

Více

VÝROBNÍ STROJE A ZAŘÍZENÍ 2013 1. DEFINICE OBRÁBĚCÍCH STROJŮ, ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ

VÝROBNÍ STROJE A ZAŘÍZENÍ 2013 1. DEFINICE OBRÁBĚCÍCH STROJŮ, ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ VÝROBNÍ STROJE A ZAŘÍZENÍ 2013 1. DEFINICE OBRÁBĚCÍCH STROJŮ, ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ Obráběcí stroj = výrobní stroj, který umožňuje dát obrobku žádaný geometrický tvar a jakost povrchu oddělováním materiálu

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Přehled metod, základní pojmy. Téma: Ing. Kubíček Miroslav.

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Přehled metod, základní pojmy. Téma: Ing. Kubíček Miroslav. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obrábění Přehled metod, základní pojmy Ing. Kubíček

Více

Vliv koncentrace řezné kapaliny na trvanlivost nástroje. Petr Král

Vliv koncentrace řezné kapaliny na trvanlivost nástroje. Petr Král Vliv koncentrace řezné kapaliny na trvanlivost nástroje Petr Král Bakalářská práce 2012 ABSTRAKT Jedná se o bakalářskou práci, jejímž úkolem je ukázat, co má vliv na zvyšování produktivity výroby.

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Úloha: 4.Frézování 4.3 TÉMA: FRÉZOVACÍ NÁSTROJE, UPÍNÁNÍ, ŘEZNÉ PODMÍNKY Obor: Mechanik seřizovač Ročník: I. Zpracoval(a): Jiří Žalmánek Střední odborná škola Josefa

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Teorie frézování

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Teorie frézování Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Teorie frézování Geometrie břitu frézy Aby břit mohl odebírat třísky, musí k tomu být náležitě upraven. Každý

Více

Dokončovací obrábění termoplastů. Bc. Tomáš Adámek

Dokončovací obrábění termoplastů. Bc. Tomáš Adámek Dokončovací obrábění termoplastů Bc. Tomáš Adámek Diplomová práce 2008 ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku dokončovacího obrábění termoplastů, zejména broušení, a následné měření

Více

Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Bakalářská práce. Brno 2013. Jiří Novotný

Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Bakalářská práce. Brno 2013. Jiří Novotný Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Bakalářská práce Brno 2013 Jiří Novotný Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Vizualizace vlivu změny geometrie

Více

OTOČNÉ UPÍNACÍ HROTY 24 3319

OTOČNÉ UPÍNACÍ HROTY 24 3319 OTOČNÉ UPÍNACÍ HROTY 24 3319 pro upínání dutých obrobků s vrcholovým úhlem 60, 90 Hroty jsou určeny pro soustružnické operace k rychlému a jednoduchému upínání obrobků s dutinami velkých průměrů, které

Více

Ruční zpracování kovů, zaškrabávání

Ruční zpracování kovů, zaškrabávání Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: PRA- NAS 3.roč Antonín Dombek 29.5.2013 Název zpracovaného celku: Ruční zpracování kovů, zaškrabávání Zaškrabávání Zaškrabávání (obr.č.208 A) je ubírání jemných třísek

Více

2 K20 QP25 QP25C QP30P QP40. od 200. do. 1500 - - - 100-300 - - - - - - max. 800 200-800 - - - - - - max. 900 50-80 - - - -

2 K20 QP25 QP25C QP30P QP40. od 200. do. 1500 - - - 100-300 - - - - - - max. 800 200-800 - - - - - - max. 900 50-80 - - - - Doporučené řezné rychlosti a posuvy pro frézu Face Hog Konkrétní hodnoty posuvu se mohou měnit v závislosti na materiálu obrobku a stavu stroje, avšak následující údaje mohou sloužit jako vodítko. frézy

Více

Frézování ozubených kol

Frézování ozubených kol Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Frézování ozubených kol Zuby čelních OK, které patří k nejčastěji používaným můžeme zhotovit těmito způsoby

Více

TECHNOLOGIE. Obor Nástrojař. Střední škola technická Opava, Kolofíkovo nábřeží 51, 747 05 Opava příspěvková organizace

TECHNOLOGIE. Obor Nástrojař. Střední škola technická Opava, Kolofíkovo nábřeží 51, 747 05 Opava příspěvková organizace Střední škola technická Opava, Kolofíkovo nábřeží 51, 747 05 Opava příspěvková organizace TECHNOLOGIE Obor Nástrojař Zpracovala: Ing. Marie Špinlerová 2007 Střední škola technická Opava, Kolofíkovo nábřeží

Více

18. Kinematické mechanismy

18. Kinematické mechanismy zapis_kinematicke_mechanismy_108/2012 STR Cc 1 z 6 18. Kinematické mechanismy Přenáší pohyb a zároveň mění jeho a #1 #2 18.1. Hřebenové ozubení mění pohyb pastorku na #3 #4 pohyb hřebenu nebo naopak vznikne

Více

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav základního zpracování dřeva

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav základního zpracování dřeva Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva STROJE A NÁSTROJE PRO ŘEZÁNÍ DŘEVA Bakalářská práce 2013/2014 David Ševčík Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou

Více

Soustružení. Použití: pro soustružení rotačních ploch vnějších i vnitřních, k zarovnání čela, řezání závitů, tvarové soustružení.

Soustružení. Použití: pro soustružení rotačních ploch vnějších i vnitřních, k zarovnání čela, řezání závitů, tvarové soustružení. Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Základy výroby druhý M. Geistová 9. března 2013 Název zpracovaného celku: Soustružení Soustružení Použití a kinematika řezného pohybu Použití: pro soustružení rotačních

Více

1 Tématický celek - Bezpečnost - úvod a organizace pracoviště

1 Tématický celek - Bezpečnost - úvod a organizace pracoviště Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: PRAXE 2. ročník Rybka Herbert 28.06.2013 Název zpracovaného celku: Frézování, praktické cvičení, postupy práce 1 Tématický celek - Bezpečnost - úvod a organizace pracoviště

Více

Technická univerzita v Liberci

Technická univerzita v Liberci Technická univerzita v Liberci Fakulta strojní Marek Holík Měření obráběcích sil a tuhosti konstrukce prototypu CNC stroje Bakalářská práce 2010 Technická univerzita v Liberci Fakulta strojní Katedra výrobních

Více

Ing. Petra Cihlářová. Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc.

Ing. Petra Cihlářová. Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc. Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Ústav strojírenské technologie Odbor obrábění Téma: 10. cvičení - Broušení Okruhy: Druhy brusek, účel a využití Základní druhy brousicích materiálů

Více

SOUSTRUŽENÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ

SOUSTRUŽENÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ SOUSTRUŽENÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ Ing. Miroslav Soukup 23-022-H-Soustružení kovových materiálů 1. ÚVODNÍ SLOVO Dostáváte do ruky pracovní sešit, který Vás seznámí s možností dalšího vzdělávání formou, která

Více

HOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ

HOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ 1 HOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ Hoblování je obrábění jednobřitým nástrojem, hlavní pohyb přímočarý vratný koná obvykle obrobek. Vedlejší pohyb (posuv) přerušovaný a kolmý na hlavní pohyb koná nástroj. Obrážení

Více

Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů

Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: PRA- NAS 3.roč Antonín Dombek 29.4.2013 Název zpracovaného celku: Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů. BROUŠENÍ ČEL KOTOUČOVÝCH FRÉZ V PŘÍPRAVKU Obr.č.

Více

Upínací systémy břitových destiček

Upínací systémy břitových destiček Upínací systémy břitových destiček Požadavky kladené na upínací mechanismus destičky jsou velmi náročné a často protichůdné. Především musí zajistit spolehlivé upnutí v celém rozsahu řezných podmínek,

Více

STROJNICKE TABULKY. Čtvrté doplnené vydání. POMOCNÁ UČEBNICE PRO ŠKOLY TECHNICKÉHO ZAMERENí. Jan Leinveber. Pavel Vávra

STROJNICKE TABULKY. Čtvrté doplnené vydání. POMOCNÁ UČEBNICE PRO ŠKOLY TECHNICKÉHO ZAMERENí. Jan Leinveber. Pavel Vávra STROJNCKE TABULKY Čtvrté doplnené vydání POMOCNÁ UČEBNCE PRO ŠKOLY TECHNCKÉHO ZAMERENí Jan Leinveber Pavel Vávra r- i OBSAH ÚVOD MATEMATKA Základní matematické vztahy 2 výpočtové vztahy pro obvody a obsahyrovinnýchútvaru

Více

SEZNAM TÉMAT Z ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ STROJÍRENSKÝCH

SEZNAM TÉMAT Z ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ STROJÍRENSKÝCH 1 SEZNAM TÉMAT Z ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ STROJÍRENSKÝCH Školní rok: 2012/2013 Obor: 23-51-H/01 Strojní mechanik 1. Ruční zpracování kovů orýsování - co je to orýsování, rýsovací nářadí a pomůcky, postup při

Více

Katalogová novinka bruska na kulato PBK-1000. (více na straně 68). Kovo obráběcí stroje

Katalogová novinka bruska na kulato PBK-1000. (více na straně 68). Kovo obráběcí stroje Kovo obráběcí stroje Srážeč hran, univerzální frézky Univerzální frézky Nástrojářská frézka Univerzální frézka Kombi soustruh Stolní a univerzální soustruh Univerzální soustruhy Univerzální soustruhy s

Více

TECHNOLOGIE BROUŠENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS MACHINE GRINDING AUTHOR SUPERVISOR

TECHNOLOGIE BROUŠENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS MACHINE GRINDING AUTHOR SUPERVISOR TECHNOLOGIE BROUŠENÍ MACHINE GRINDING BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Vojtěch BESEDA VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing. Milan KALIVODA BRNO 2012 Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního

Více

Axiální zajištění ložisek... 199 Způsoby zajištění... 199 Připojovací rozměry... 202. Konstrukce souvisejících dílů... 204

Axiální zajištění ložisek... 199 Způsoby zajištění... 199 Připojovací rozměry... 202. Konstrukce souvisejících dílů... 204 Použití ložisek Uspořádání ložisek... 160 Uspořádání s axiálně vodícím a axiálně volným ložiskem... 160 Souměrné uspořádání ložisek... 162 Plovoucí uspořádání ložisek... 162 Radiální zajištění ložisek...

Více

Technické podmínky výběrové řízení Pořízení obráběcích strojů

Technické podmínky výběrové řízení Pořízení obráběcích strojů Střední škola technická a zemědělská, Nový Jičín, příspěvková organizace Technické podmínky výběrové řízení Pořízení obráběcích strojů Univerzální hrotový soustruh dodávka 5 kusů Technické parametry stroje

Více

Soustružení. Třídění soustružnických nožů podle různých hledisek:

Soustružení. Třídění soustružnických nožů podle různých hledisek: Soustružení nejrozšířenější způsob obrábění (až 40%) račních součástí soustružnickým nožem (většinou jednobřitý nástroj) obrábění válcových ploch (vnějších, vnitřních) obrábění kuželových ploch (vnějších,

Více

RTH BJ. Návod použití evidenční číslo: 2510507. závitořezné hlavy reverzační. Výrobce:

RTH BJ. Návod použití evidenční číslo: 2510507. závitořezné hlavy reverzační. Výrobce: Návod použití evidenční číslo: 2510507 RTH BJ závitořezné hlavy reverzační Výrobce: Moskevská 63 CZ-10100 Praha 10 Tel: +420 246 002 321 Fax: +420 246 002 335 E-mail: obchod@narexmte.cz www.narexmte.cz

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B 2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Stavba výrobních strojů a zařízení BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Upínací prostředky rotačních součástí

Více

1 MECHANICKÉ PŘEVODY D 1. (funkce, převodový poměr, druhy, třecí, řemenové a řetězové převody, části, použití,

1 MECHANICKÉ PŘEVODY D 1. (funkce, převodový poměr, druhy, třecí, řemenové a řetězové převody, části, použití, 1 MECHANICKÉ PŘEVODY (funkce, převodový poměr, druhy, třecí, řemenové a řetězové převody, části, použití, montáž) Mechanické převody jsou určeny : k přenosu rotačního pohybu a točivého momentu, ke změně

Více

TŘÍSKOVÉ OBRÁBĚNÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

TŘÍSKOVÉ OBRÁBĚNÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích TŘÍSKOVÉ OBRÁBĚNÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

NOVINKY SECO 2016 1 NÁSTROJE, KTERÉ VÁM PŘINÁŠÍ ÚSPĚCH

NOVINKY SECO 2016 1 NÁSTROJE, KTERÉ VÁM PŘINÁŠÍ ÚSPĚCH NOVINKY SECO 2016 1 NÁSTROJE, KTERÉ VÁM PŘINÁŠÍ ÚSPĚCH NEUSTÁLÉ ZLEPŠOVÁNÍ Výjimečné nástroje řady T4-12 vyvinuté pro zvýšení produktivity jsou ještě dokonalejší. Díky větším břitovým destičkám umožňujícím

Více

Určení řezných podmínek pro frézování v systému AlphaCAM

Určení řezných podmínek pro frézování v systému AlphaCAM Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: AlphaCAM - frézování Definice řezných

Více

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJŮ, SYSTÉMŮ A ROBOTIKY

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJŮ, SYSTÉMŮ A ROBOTIKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJŮ, SYSTÉMŮ A ROBOTIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PRODUCTION MACHINES,

Více

OBRÁBĚNÍ DŘEVA. Mgr. Jan Straka

OBRÁBĚNÍ DŘEVA. Mgr. Jan Straka OBRÁBĚNÍ DŘEVA Mgr. Jan Straka Obrábění je technologický pochod, kterým vytváříme požadovaný tvar obrobku ve stanovených rozměrech a v požadované kvalitě obrobených ploch. Obrábění se dělí podle způsobu

Více

201 E. Kvalitní nástroje od jednoho výrobce. Katalog 201 E. Katalog 205. Katalog 202. Katalog 206. Katalog 203. Katalog 208. Katalog 209.

201 E. Kvalitní nástroje od jednoho výrobce. Katalog 201 E. Katalog 205. Katalog 202. Katalog 206. Katalog 203. Katalog 208. Katalog 209. Kvalitní nástroje od jednoho výrobce Katalog 201 E Katalog 205 Dílenské pilníky, ostřicí pilníky, rašple a precizní pilníky Diamantové a CBN nástroje na pilování, broušení a řezání Katalog Katalog 206

Více

PŘEKONÁVÁNÍ PŘEKÁŽEK

PŘEKONÁVÁNÍ PŘEKÁŽEK NOVINKY SECO 2014-1 2 PŘEKONÁVÁNÍ PŘEKÁŽEK Ve společnosti Seco platí, že každý náš krok je vypočítaný tak, aby vám pomohl s překonáváním výzev, kterým čelíte dnes a kterým budete čelit v budoucnu. Náš

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008 Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí

Více

KATALOG NÁSTROJŮ PRO OBRÁBĚNÍ

KATALOG NÁSTROJŮ PRO OBRÁBĚNÍ 2014/01 tool design & production KATALOG NÁSTROJŮ PRO OBRÁBĚNÍ FRÉZY PRO VÝROBU FOREM Z TVRDOKOVU FRÉZY VÁLCOVÉ NÁSTROJE PRO OBRÁBĚNÍ HLINÍKU NÁSTROJE PRO OBRÁBĚNÍ GRAFITU NÁSTROJE SPECIÁLNÍ A ZAKÁZKOVÉ

Více

EMCO Sinumerik 810 M - frézování

EMCO Sinumerik 810 M - frézování Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: EMCO Sinumerik 810 M - frézování Určení

Více

OBRÁBĚNÍ HŘÍDELÍ Z TĚŽKOOBROBITELNÝCH MATERIÁLŮ NA CNC SOUSTRUHU

OBRÁBĚNÍ HŘÍDELÍ Z TĚŽKOOBROBITELNÝCH MATERIÁLŮ NA CNC SOUSTRUHU OBRÁBĚNÍ HŘÍDELÍ Z TĚŽKOOBROBITELNÝCH MATERIÁLŮ NA CNC SOUSTRUHU MACHINING OF A SHAFT HARD-TO-MACHINE PART WITH A CNC LATHE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Petr HALOUZKA VEDOUCÍ PRÁCE

Více

Vrtání a jeho následné operace

Vrtání a jeho následné operace Vrtání a jeho následné operace Vrtání je třískové obrábění válcových děr nástrojem vrtákem, který koná všechny řezné pohyby najednou. Vrtáky jsou dvoubřité nástroje z oceli na vyrábění děr kruhového průřezu.

Více

TECHNOLOGIE VRTÁNÍ A VRTACÍ PŘÍPRAVKY

TECHNOLOGIE VRTÁNÍ A VRTACÍ PŘÍPRAVKY TECHNOLOGIE VRTÁNÍ A VRTACÍ PŘÍPRAVKY SOLUTION DRILLING TECHNOLOGIES AND CLAMPING UNITS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR JAN ADAM VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing. MILAN KALIVODA BRNO

Více

Základy obrábění. Obrábění se uskutečňuje v soustavě stroj nástroj obrobek

Základy obrábění. Obrábění se uskutečňuje v soustavě stroj nástroj obrobek Základy obrábění Obrábění je technologický proces, při kterém je přebytečná část materiálu oddělována z obrobku ve formě třísky břitem řezného nástroje. polotovar předmět, který se teprve bude obrábět

Více

Bílé stránky. Využití výhod přívodu řezné kapaliny při upichování a zapichování

Bílé stránky. Využití výhod přívodu řezné kapaliny při upichování a zapichování Bílé stránky Využití výhod přívodu řezné kapaliny při upichování a zapichování Obecně řečeno, upichování a zapichování nepatří mezi oblíbené obráběcí úlohy pracovníků strojních dílen. Kombinace tenkých

Více

Technologické procesy (Tváření)

Technologické procesy (Tváření) Otázky a odpovědi Technologické procesy (Tváření) 1) Co je to plasticita kovů Schopnost zůstat neporušený po deformaci 2) Jak vzniká plastická deformace Nad mezi kluzu 3) Co jsou to dislokace Porucha krystalové

Více

PRODUKTIVNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY PROTOTYPOVÝCH UTVAŘEČŮ NA ŘEZNÝCH NÁSTROJÍCH SVOČ FST 2016

PRODUKTIVNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY PROTOTYPOVÝCH UTVAŘEČŮ NA ŘEZNÝCH NÁSTROJÍCH SVOČ FST 2016 PRODUKTIVNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY PROTOTYPOVÝCH UTVAŘEČŮ NA ŘEZNÝCH NÁSTROJÍCH SVOČ FST 2016 Bc. Filip Hofmeister e-mail: Filip.hofmeister@gmail.com ABSTRAKT Práce se zabývá tvorbou prototypových utvařečů

Více

Základy soustružení, druhy soustruhů

Základy soustružení, druhy soustruhů Podstata soustružení Základy soustružení, druhy soustruhů při soustružení se obrobek otáčí, zatímco nástroj, tj. nůž, se obvykle pohybuje přímočaře hlavní pohyb při soustružení je vždy otáčivý. Pracovní

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Úloha: 3. Soustružení TÉMA 3.1 ORGANIZACE PRACOVIŠTĚ, BOZP, OCHRANNÉ POMŮCKY Obor: Mechanik seřizovač Ročník: I. II. Zpracoval(a): Michael Procházka Střední odborná

Více

MODERNÍ DOKONČOVACÍ METODY OBRÁBĚNÍ VNĚJŠÍCH POVRCHŮ

MODERNÍ DOKONČOVACÍ METODY OBRÁBĚNÍ VNĚJŠÍCH POVRCHŮ MODERNÍ DOKONČOVACÍ METODY OBRÁBĚNÍ VNĚJŠÍCH POVRCHŮ MODERN CUTTING FINISHING METHODS OF OUTER SURFACES DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Bc. Lubomír LAŇKA VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR prof.

Více

1 VRTAČKY Stroje určené pro vrtání, vyvrtávání, vyhrubování, vystružování a zahlubování. Hlavní pohyb a posuv koná vřeteno stroje s nástrojem.

1 VRTAČKY Stroje určené pro vrtání, vyvrtávání, vyhrubování, vystružování a zahlubování. Hlavní pohyb a posuv koná vřeteno stroje s nástrojem. 1 VRTAČKY Stroje určené pro vrtání, vyvrtávání, vyhrubování, vystružování a zahlubování. Hlavní pohyb a posuv koná vřeteno stroje s nástrojem. Rozdělení vrtaček podle konstrukce : stolní, sloupové, stojanové,

Více

spsks.cz Část druhá - Praxe Technologie řízení robotického ramena Zpracováno v rámci projektu CZ.1.07/3,2, 10/04.0024 financovaného z fondů EU

spsks.cz Část druhá - Praxe Technologie řízení robotického ramena Zpracováno v rámci projektu CZ.1.07/3,2, 10/04.0024 financovaného z fondů EU Část druhá - Praxe Technologie řízení robotického ramena Zpracováno v rámci projektu CZ.1.07/3,2, 10/04.0024 financovaného z fondů EU kapitola 3 Obsah 9 Úvod... 37 10 Metodika... 38 10.1 Úprava vstupních

Více

OBRÁBĚNÍ I. Zpětný zdvih při těchto metodách snižuje produktivitu obrábění. Proto je zpětná rychlost 1,5x - 4x větší než pracovní rychlost.

OBRÁBĚNÍ I. Zpětný zdvih při těchto metodách snižuje produktivitu obrábění. Proto je zpětná rychlost 1,5x - 4x větší než pracovní rychlost. OBRÁBĚNÍ I OBRÁŽENÍ - je založeno na stejném principu jako hoblování ( hoblování je obráběním jednobřitým nástrojem ) ale hlavní pohyb vykonává nástroj upevněný ve smýkadle stroje. Posuv koná obrobek na

Více

NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 ŠABLONA: NÁZEV PROJEKTU: REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zlepšení podmínek pro vzdělávání

Více

Strojírenská technologie v příkladech

Strojírenská technologie v příkladech Strojírenská technologie v příkladech pro studijní a učební strojírenské obory SOUBOR ZADÁNÍ PŘÍKLADŮ Ing. Jiří Šmejkal Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Obsah

Více

Základní konvenční technologie obrábění BROUŠENÍ BROUSICÍMI KOTOUČI

Základní konvenční technologie obrábění BROUŠENÍ BROUSICÍMI KOTOUČI EduCom Tento materiál vznikl jako součást projektu EduCom, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Základní konvenční technologie obrábění BROUŠENÍ BROUSICÍMI KOTOUČI

Více

KLUZNÁ LOŽISKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KLUZNÁ LOŽISKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KLUZNÁ LOŽISKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů

Více

Základní konvenční technologie obrábění PROTAHOVÁNÍ a PROTLAČOVÁNÍ

Základní konvenční technologie obrábění PROTAHOVÁNÍ a PROTLAČOVÁNÍ Tento materiál vznikl jako součást projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Základní konvenční technologie obrábění PROTAHOVÁNÍ a PROTLAČOVÁNÍ Technická univerzita

Více

Je-li poměr střední Ø pružiny k Ø drátu roven 5 10% od kroutícího momentu. Šroub zvedáku je při zvedání namáhán kombinací tlak, krut, případně vzpěr

Je-li poměr střední Ø pružiny k Ø drátu roven 5 10% od kroutícího momentu. Šroub zvedáku je při zvedání namáhán kombinací tlak, krut, případně vzpěr PRUŽINY Která pružina může být zatížena silou kolmou k ose vinutí zkrutná Výpočet tuhosti trojúhelníkové lisové pružiny k=f/y K čemu se používá šroubová zkrutná pružina kolíček na prádlo Lisová pružina

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: Nové typy nástrojů pro soustružení Obor: Obráběč kovů Ročník: 1. Zpracoval(a): Rožek Pavel Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Obsah Soustružení 3

Více

Threadmaster s válcovými stopkami...12 Držáky Seco Capto Snap Tap...13. CBN010...14 Utvařeč třísek PCBN...15

Threadmaster s válcovými stopkami...12 Držáky Seco Capto Snap Tap...13. CBN010...14 Utvařeč třísek PCBN...15 2013.1 1 Každý hledá způsoby vylepšení svých procesů, aby mohl dosahovat vyšších rychlostí, větší spolehlivosti a vyšší účinnosti. Tato brožura obsahuje souhrn nových produktů od společnosti Seco, které

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Úloha: 3. Soustružení TÉMA 3.3 SOUSTRUŽNICKÉ NÁSTOJE, UPÍNÁNÍ, OSTŘENÍ A ŘEZNÉ PODMÍNKY Obor: Mechanik seřizovač Ročník: I. Zpracoval(a): Michael Procházka Střední

Více

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 5 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í O S T A

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 5 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í O S T A A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 5 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í O S T A T N Í Z P Ů S O B Y _ P W P Název školy: Číslo a název

Více

Základní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ

Základní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ Tento materiál vznikl jako součást rojektu, který je solufinancován Evroským sociálním fondem a státním rozočtem ČR. Základní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ Technická univerzita v Liberci Technologie

Více

TMV-1350A/ 1600A CNC vertikální obráběcí centrum

TMV-1350A/ 1600A CNC vertikální obráběcí centrum TMV-1350A/ 1600A CNC vertikální obráběcí centrum - Určeno pro přesné a silové obrábění - Tuhá konstrukce, kluzné vodící plochy - Ergonomický design a komfortní obsluha - Systém upínání BT50 nebo HSK- A100

Více

1 TÉMATICKÝ CELEK - Bezpečnost - úvod a organizace pracoviště

1 TÉMATICKÝ CELEK - Bezpečnost - úvod a organizace pracoviště 1 TÉMATICKÝ CELEK - Bezpečnost - úvod a organizace pracoviště 1.1 CÍL UČEBNÍHO DNE -seznámení s pracovištěm frézaře -organizace pracoviště frézaře -opakování zásad bezpečnosti a hygieny práce ČSN 200 700

Více

Charakteristika. Použití VLASTNOSTI MOLDMAXXL FYZIKÁLNÍ ÚDAJE

Charakteristika. Použití VLASTNOSTI MOLDMAXXL FYZIKÁLNÍ ÚDAJE 1 MOLDMAXXL 2 Charakteristika MOLDMAX XL je vysoce pevná slitina mědi s vysokou vodivostí, vyrobená firmou Brush Wellman Inc. MOLDMAX XL se používá pro výrobu různých tvarovek z plastu. Vyznačuje se následujícími

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 SPŠ

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 SPŠ Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň, Klatovská 109 Tento projekt

Více