OBSAH: ROâNÍK 18 VYCHÁZÍ MùSÍâNù LISTOPAD 2012

Transkript

1 ROâNÍK 18 VYCHÁZÍ MùSÍâNù LISTOPAD 2012 Jilmová alej (více uvnitfi ãísla) Foto: Mgr. V. Mlnafiíková Ze schûze RM Kvûtinová v zdoba UÏiteãné odpady Rozhovor s archeologem Z redakãní po ty SoutûÏ Poznej Duchcov Vzná ení nad krajinou Nepofiádek znepokojuje Osecká spisovatelka Tamtam Praha Teplické barvy na pouti V roãní setkání poutníkû S Václavem na koni Prasátka na zámku Náv tûva z Austrálie Dûti vyprávûjí Duchcovská stopa Velmi pfiíjemné odpoledne Uznávan historik Hudba sbliïuje národy Sport Inzerce OBSAH:

2 ZE SCHÒZE RADY MùSTA DUCHCOVA DNE , Rada mûsta Duchcova mimo jiné: Vzala na vûdomí Rozbor hospodafiení mûsta za I. pololetí Pfiehled objednávek oprav bytového fondu SMMD za období od do Zápis z jednání Komise propagaãní, cestovního ruchu a vnûj ích vztahû ze dne Projednala Zprávu o zaji tûní inventarizaãních prací v roce 2012, schválila harmonogram prací a sloïení inventarizaãních komisí. Schválila Rozpoãtová opatfiení ã.48-54/2012. Zhotovení 500 ks kalendáfie Mûsto Duchcov 2013 a jeho tématické zamûfiení na duchcovské ulice, kter se v souãasné dobû pfiipravuje. Termín Casanovsk ch slavností 2013 dne 7.-8.ãervna Vydala Nafiízení ã.3/2012, kter m se stanoví maximální cena za pfiiloïení a odstranûní technick ch prostfiedkû k zabránûní odjezdu vozidla. Posoudila Do lé nabídky na vefiejné zakázky malého rozsahu a vybrala uchazeãe na realizaci akcí: - instalace kuchyàsk ch digestofií ve kolní kuchyni Z J.Pe aty, - roz ífiení bezdrátového rozhlasu, - pokládka AB povrchu v ul. Havlíãkova, - obnova poslední ãásti plotu M Tyr ova ul., - obnova hygienického zafiízení v DDM. Vyhodnotila SoutûÏ O nejkrásnûj í okenní kvûtinovou v zdobu v Duchcovû v roce 2012 a vybrala z jednotliv ch ãástí mûsta vítûze (viz jiné místo novin). SoutûÏ O Duchcov krásnûj í a vybrala vítûze. Úplná znûní usnesení Rady a Zastupitelstva mûsta Duchcova jsou zvefiejnûna na úfiedních deskách MÚ a na Ing. Renata Kounovská, MBA tajemnice MÚ UÏiteãné odpady Z tfiídûného recyklovaného odpadu se získává a vyrábí fiada dal ích uïiteãn ch vûcí, napfi. cca z 30 PET lahví se dá vyrobit mikina, z 15 nápojov ch kartonû dûtské leporelo, z 5 sklenic váza a z 10 ãasopisû krabice na televizi. TakÏe vûty typu Stûjnû to sypají na jednu hromadu ãi Nemá to cenu, vïdyè platím za odpad nejsou zcela na místû. Tfiídûním se sniïuje objem komunálního odpadu, zaplnûnost nádob a kontejnerû. UvaÏme, Ïe papír lze recyklovat aï sedmkrát, nûkteré plasty opakovanû, sklo a kovy donekoneãna! Odpad je z pohledu uïivatele vûc nepotfiebná, ale mûïe slouïit dál a cesta odpadu mûïe zaãít právû vhozením do správného kontejneru. Pokud nûkdy váháte kam kter odpad vhodit, nic se nedûje, nejste jediní, proto jsou na kontejnerech informaãní popisky a na místním úfiadû jsou k dispozici letáãky. Vûzte, Ïe pinav kelímek od jogurtu, nese lápnutá PET lahev, víãko na sklenûné lahvi apod. nevadí, tyto chybiãky se odstraní na tfiídící lince, ale mastn papír, smûsn odpad, lina, záfiivky apod. neprojdou linkou ãi nejsou vhodné ke zpracování. Dûkujeme v em, co tfiídí a nejsou k tomuto tématu lhostejní. OVÎP Duchcov SOUTùÎ O NEJKRÁSNùJ Í KVùTINOVOU OKENNÍ V ZDOBU 2012 Dne 8. fiíjna 2012 se uskuteãnilo slavnostní pfiedání cen v hercûm sedmého roãníku soutûïe O nejkrásnûj í kvûtinovou okenní v zdobu. V herci roku 2012 jsou: JiÏní ãást mûsta - manïelé Kleinovi âást za Barborou - manïelé âern ch Stfied mûsta - paní Hereitová BaÏantnice - manïelé Bárovi Za koupali tûm, okály, Nové Sady - manïelé Kulhav ch Ing. Renata Kounovská, MBA, tajemnice MÚ FOTO: M. HÜBNER Mûsto Ledvice zve na setkání ledvick ch obãanû a lidí, ktefií zde Ïili anebo jsou jinak s Ledvicemi spojeni. Akce se uskuteãní dne od hodin ve velkém sále Kulturního centra Duchcov, ul. Masarykova 9. Novû kvíz! Otázka ã.1: Kolikrát se dá recyklovat papír? a) jednou, b) pûtkrát, c) sedmkrát Odpovûì mûïete zasílat em na adresu: diewockova@mu.duchcov.cz nebo ji odevzdat osobnû na lísteãku v podatelnû budovy MÚ Duchcov, s heslem odpadov kvíz (nezapomeàte na sebe uvést kontakt), a to do 10. následujícího mûsíce. Ze správn ch odpovûdí pak jeden vylosovan obdrïí malou pozornost. MùSTSKÁ POLICIE DUCHCOV, ul. Míru ã.1, Duchcov, tel POLICIE âr KRAJSKÉ EDITELSTVÍ POLICIE ÚSTECKÉHO KRAJE, ÚZEMNÍ ODBOR TEPLICE, OBVODNÍ ODDùLENÍ Sadová 13, Duchcov, tel.: fax: DUCHCOVSKÉ NOVINY 2 / 2012

3 ROZHOVOR S ARCHEOLOGEM MICHALEM B. SOUKUPEM O NEâEKAN CH A ZÁVAÎN CH ARCHEOLOGICK CH OBJEVECH UPROST ED DUCHCOVA Duchcov tí obyvatelé si v poslední dobû mohli pov imnout archeologick ch prací v centru mûsta. MÛÏete nám o tom fiíci nûco bliï ího? Práce probíhají od srpna tohoto roku a to v rámci stavebních prací, které souvisí s v mûnou kanalizaãního potrubí tady v ulici Husovû a na námûstí Republiky. V zkum provádí praïsk Archeologick ústav Akademie vûd âr, konkrétnû jeho Ïatecká poboãka, kterou vede Mgr. Petr âech. Stojíme pfied v kopem, bylo by moïno struãnû a srozumitelnû popsat, co dosavadní archeologické práce odhalily? Prozatím se podafiilo odhalit nálezy ze dvou historick ch epoch. Tou první je doba bronzová - její mlad í a pozdní období. PfiibliÏnû mezi lety pfi.n.l. se v prostoru dne ního námûstí nacházela rozsáhlá osada. Podle zbytkû usazenin, které dosahují aï pûlmetrové mocnosti, na tomto místû stála relativnû dlouhou dobu, pfiinejmen ím desítky let. Z nálezû zatím byly získány rûznû velké kusy nádob z pálené hlíny, zlomky zvífiecích kostí a pfiepálené fragmenty,+ tzv. mazanice z konstrukce stûn domû. Kromû zbytkû nadzemních staveb v podobû ojedinûl ch jam po kûlech a dále odpadních jam jsme zachytili i zbytky pece, kterou budeme v nejbliï í dobû podrobnû zkoumat. Druhá skupina nálezû spadá do období stfiedovûku, zejména do století. V jednom místû v kop pfieèal zasypan sklepní prostor zaniklého domu. Domníváme se, Ïe mohl b t zbudován uï ve 13. století - pohybujeme se tedy v sam ch poãátcích mûsta. PfiedbûÏnû se zdá, Ïe dûm definitivnû zanikl v prûbûhu husitsk ch válek, jak napovídá masivní vrstva spáleni tû. V kaïdém pfiípadû se ale nachází v prostoru dne ního námûstí, coï mûïe napovídat, Ïe v pfiedhusitském období mûlo mûsto zcela jinak vymûfiené jak námûstí, tak i pfiilehlé ulice. Kromû toho uï máme fiadu zlomkû nádob z století, prozatím se v ak zdá, Ïe pocházejí z druhotn ch zásypû, kam byly pfiimíchány pfii pfiestavbách mûsta. Obyvatele Duchcova bude asi také zajímat, zda se podafiilo nalézt zbytky Teplické brány. V tomto pfiípadû jsme úspû ní nebyli. Je to dáno hlavnû tím, Ïe v místû nûkdej í brány je pod povrchem neuvûfiitelné mnoïství rûzn ch sítí, pfiípojek a potrubí. TakÏe se zdá, Ïe z Teplické brány nezûstalo pro archeology zachováno skoro nic. AlespoÀ jsme pfiedtím ve v kopu mohli sledovat malé zbytky zdí mostku, kter kdysi vedl pfies pfiíkop pfied bránou. Jak se tím mûní na e znalosti o dûjinách Duchcova? No musím fiíct, Ïe dost zásadnû, protoïe tu jednak máme jasn dûkaz o zmûnû podoby mûsta v prûbûhu stfiedovûku - napfiíklad námûstí mûlo úplnû jiné rozmûry a tvar, jak bylo fieãeno v e. V pfiípadû pravûk ch nálezû zase dnes víme, Ïe pomysln stfied osady z mlad í a pozdní doby bronzové se nacházel nûkde pfied bránou zámku. Navíc se pravûké vrstvy nachází uï 30 cm pod dlaïbou, takïe lidé dnes nevûdomky lapou po zbytcích pravûké osady. Zcela klíãov m poznatkem je to, Ïe Duchcov v oblasti pátrání po minulosti archeologûm nabízí donedávna netu ené moïnosti. Pokud vezmeme v potaz, kolik se toho zniãilo v jin ch mûstech - úplnû nejhor ím pfiíkladem je zmizel star Most, - tak Duchcov je naopak archeologickou konzervou. âím se odli uje souãasn archeologick v zkum od tûch pfiedchozích na katastru mûsta? Dá se bezpochyby fiíci, Ïe se jedná o vûbec první moderní v zkum v areálu mûsta, jehoï pfiedností je navíc velk rozsah zkoumané plochy. ZpÛsob provádûní archeologick ch prací se neli í od loàského v zkumu v Bílinû. To byl pro zmûnu vûbec nejvût í v zkum v dûjinách mûsta Bíliny. V na í práci hraje dûle- Ïitou roli zejména digitální fotografie, v echny zkoumané plochy jsou totiï kolmo snímkovány shora i ze strany. Poté jsou vloïeny do geodetick ch soufiadnic ve speciálním poãítaãovém programu a po jejich propojení vzniká témûfi dokonalá mapa prozkoumaného terénu. Poãítaãe nám pomáhají i pfii zpracování nálezû a jejich vyhodnocení, pouïíváme napfiíklad databáze, tabulky, geografické programy a dal í. V neposlední fiadû máme rozvinutou spolupráci se specialisty z oblasti pfiírodních vûd, ktefií nám pomáhají zejména s rozborem rostlinn ch zbytkû, zuhelnatûl ch dfiev, anebo kûïí ãi kostí. Vût inu postupû na na em pracovi ti zavedl a rozvinul právû Petr âech, kter se u nás i v zahraniãí proslavil unikátními vykopávkami v Îatci. Kde a kdy se budou moci duchcov tí obyvatelé seznámit s v sledky archeologického v zkumu? Budeme hledat zpûsob, jak v sledky zpfiístupnit zejména obyvatelûm Duchcova - k tomu by mohla v bornû poslouïit v stavní síà duchcovského muzea. NejbliÏ í voln termín je leden 2014, takïe se pokusíme tuto moïnost projednat se zástupci Muzea mûsta Duchcova. Máme v plánu v e publikovat, nicménû mohu s potû ením fiíci, Ïe první ochutnávka uï bude zafiazena do knihy Dûjiny Duchcova, jejíï text se nyní dokonãuje. Kniha by se mûla na pultech knihkupectví objevit v prûbûhu roku Dûkuji PhDr. Jifií Wolf FOTO: ARCHIV AUTORA DEN VLâÍCH MÁKÒ - DEN VÁLEâN CH VETERÁNÒ PfiipomeÀte si Den váleãn ch veteránû, kter pfiipadá na 11. listopad, zakoupením kvûtiny vlãího máku s ãeskou trikolorou a uctûte památku padl ch vojákû ve v ech válkách svûta. Tuto kvûtinu mûïete zakoupit za symbolickou cenu 25,- Kã v Mûstském informaãním centru Duchcov v Masarykovû ulici od do (pondûlí - pátek od 8.30 do hod.). Vlãí mák je velmi vytrvalá kvûtina a vyrûstala jako první na polích rozryt ch válkou, kde jinak nic nerostlo. Také proto o ní napsal jeden z vojákû báseà, díky níï se vïila symbolika vlãího máku jako památky na padlé vojáky. V tûïek z prodeje bude pouïit na projekty ANLET k zachování pamûti národa. DUCHCOVSKÉ NOVINY 3 / 2012

4 Dne 19. listopadu 2012 tomu bude rok, co ode el milovan man- Ïel, otec, dûda a pradûdeãek, pan Vlastimil Kantofiík z Duchcova. Kdo jste ho znali, vzpomeàte s námi. Stále vzpomíná manïelka Hana, syn Vlastimil s rodinou, dcera Jana s rodinou, vnuãka Petra s manïelem Tomá em, pravnuk Tomá ek a ostatní pfiíbuzní. Dne tomu bylo 20 let, co nás navïdy opustil Franti ek Chochola. S bolestí v srdci vzpomínají man- Ïelka, dûti, vnouãata a pravnouãata Dne jsme vzpomenuli úmrtí na í maminky, babiãky, prababiãky, tety a sestry, paní Olgy Soukupové. Stále vzpomínáme. Olina a Petr, rodina Budilova, ulekova a Bláhova Z redakãní po ty Fotografie v této rubrice jsou z archivû rodin. Dne uplyne 5 let, kdy nás navïdy opustil mûj manïel, tatínek, dûdeãek a pradûdeãek, pan Jan Adameãko. Stále vzpomínají manïelka a dûti s rodinami. Dne uplynou 4 roky, kdy nás navïdy opustil ná milovan manïel, tatínek, dûdeãek a pradûdeãek Emil Vlastník. S láskou vzpomínají manïelka Erna, syn Jifií, vnuãky Markéta a Lucie s manïelem Luká em a pravnuãkou Karolínkou. Dûkuji V fiíjnu leto ního roku uplynuly dva roky, co od nás navïdy ode la moje manïelka Dana Reichová. Smutek pfiebolí, vzpomínka navïdy zûstává. VzpomeÀte, kdo jste ji mûli rádi. S díky manïel s rodinou. V srpnu 2012 nás navïdy opustil po tûïké nemoci váïen rychtáfi Franti ek Tich. Na pohfieb se s ním pfiijeli rozlouãit zástupci nûkolika okolních mûstsk ch Obcí BaráãníkÛ se slavnostními prapory a v krojích. V em dûkujeme za tuto poctu. Pan Tich pfievzal na e rychtáfiství v roce 2006 po paní âermákové a vedl jej aï dosud. Jeho pfiáním bylo, aby se jeho nástupcem stal syn Pavel Tich. O tom v ak rozhodnou kon elé na své schûzi. Franti ka Amihaeseiová Dne jsme vzpomnûli nedoïit ch 65 let na í drahé maminky, babiãky, sestry, vagrové, sestfienice a manïelky, paní Miroslavy Koutské, rozené Pikrtové. Kdo jste ji znali, vzpomeàte s námi. Rodina Koutsk ch, sestry Jana a Vûra a bratr Vladimír s rodinami. Dne jsou tomu dva roky, co nás navïdy opustila na e milovaná manïelka, maminka, babiãka, paní Jaru ka Sotonová. Stále moc vzpomínají manïel, syn a dcera s rodinou a vnouãata. Za tichou vzpomínku dûkuje Petr. Dne uplynulo 10 let, co nás navïdy opustil milovan manïel, tatínek, dûdeãek a pradûdeãek, pan Franti ek techmüler. S láskou vzpomínají manïelka Jifiina, dcery Ivana, Monika s rodinou, vnouãata a pravnouãka a ostatní pfiíbuzní. Jsou lidé, ktefií pro nás znamenají cel svût... O to tûï í je ztratit je a uchovávat je ve vzpomínkách... Dne uplyne 12 let, kdy nás navïdy opustil ná milovan manïel, tatínek a dûdeãek, Karel Brázda. S bolestí v srdci a stálou vzpomínkou nikdy nezapomeneme. ManÏelka Milada, dcera Iveta a syn Karel s rodinami. Dobr ãlovûk nikdy neumírá v srdcích tûch, ktefií ho milovali... Dne uplynulo jiï 12 let, kdy nás navïdy opustil ná milovan manïel, tatínek, dûdeãek a pradûdeãek, pan Josef Loskot. S láskou vzpomínají manïelka Dana a dcery Dagmar a Hana s rodinami. Dne uplynou 3 roky, kdy nás navïdy opustil ná milovan manïel, tatínek, dûdeãek, pan Gerd Schmidt. S láskou stále vzpomínají manïelka a dûti s rodinami. Na e fiady opustil po dlouhé nemoci ve vûku 73 let zakladatel atletiky v Duchcovû a dlouholet trenér Ïactva Karel Kerzl. Urãitû by si uïíval sportovního areálu, vïdyè zaïil obtíïné podmínky na hfii ti v BaÏantnici, pfiesto dovedl sv m temperamentem vyburcovat své svûfience k nejlep ím v konûm. Kdo jste ho znali, vzpomeàte s námi. Za AK Duchcov Marie Polívková a Jirka Galeta Dne vûnujeme tichou vzpomínku na emu tatínkovi a dûdeãkovi, panu Miroslavu Bofiutovi, k jeho nedoïit m 77. narozeninám. Dcera Vlasta s rodinou Dne uplynulo 7 let od úmrtí pana Jifiího Semelky. Vzpomíná manïelka Maru, syn Jifií s rodinou, dcera KáÈa s pfiítelem a vnouãata. Dne oslaví manïelé Ivana a Robert Erlovi 30. v roãí svatby. V e nejlep í na Va í dal í spoleãnû cestû Ïivotem pfieje dcera Ivana s rodinou, syn Tomá, maminka Jana a bratr Marek s rodinou. Nedávno jsem se v Duchcovsk ch novinách doãetla o b valé továrnû TDV v Duchcovû. Na tuto továrnu mám hezké vzpomínky z let, kdy jsem zde po válce v roce 1945 nastoupila do práce jako pomocnice v kuchyni. Dosud mi tuto dobu pfiipomíná prûkaz zamûstnance a zápisník bezpeãnosti práce, kter mám schovan. V dobû, kdy jsem jiï pod srdcem nosila svého syna Miroslava, jsem z kuchynû pfiestoupila do truhlárny a pracovala na dûtsk ch koãárcích pod vedením mistrové paní Lincové. Po matefiské dovolené jsem se jiï do továrny nevrátila, ale vzpomínám na ni dodnes. Franti ka Amihaeseiová DUCHCOVSKÉ NOVINY 4 / 2012

5 Chtûli bychom tûmito fiádky podûkovat MUDr. Khaloufovi, vrchní sestfie, sestfiiãkám Mí e Suché, Hanû Kubátové, prostû v em na oddûlení nemocnice NOP za vzornou péãi o na i babiãku pí Ludmilu Novotnou. Smekáme pfied jejich prací, které mají opravdu hodnû a pacientûm se vûnují. Díky snachy Alena Novotná, Dana Frantová s rodinami. Mûsto Duchcov je nyní mûsto, na které je radost pohledût, panelové domy je jeden hezãí jak druh, a k tomu samozfiejmû patfií údrïba zelenû a travnat ch ploch. Leto ní rok se toho chopily Technické sluïby mûsta Duchcova se ctí. Ocení to hlavnû alergici. Tímto bychom jim chtûli podûkovat za vzornou údrïbu zelenû. Dûkujeme a jen tak dál. Vladislava Telekiová, Duchcov Daruji za odvoz novinov stánek. Tel Rád bych touto cestou podûkoval Stfieleckému klubu v Duchcovû za spolupráci pfii organizaci branného závodu, kter se uskuteãnil na Kynologickém cviãi ti v Duchcovû. Moc dûkujeme Josef Otta pfiedseda zko-duchcov SOUTùÎ POZNEJ DUCHCOV! Nedílnou souãástí vzhledu mûsta Duchcova je bohat fond historick ch stavebních památek, na fiadû objektû mûïeme nalézt charakteristické architektonické a dekorativní detaily, které spoluvytváfiejí celkov charakter architektury i místního Genia loci. Muzeum mûsta Duchcova pro Vás pfiipravilo mal soutûïní kvíz Poznej Duchcov. Na stránkách Duchcovsk ch novin je zvefiejnûn kaïd mûsíc snímek zachycující nûkter zajímav detail, se kter m se v Duchcovû mûïeme setkat. Zájemci o úãast v soutûïi mohou správné odpovûdi odevzdat v uzavfiené obálce s uvedením kontaktu v Muzeu mûsta Duchcova nebo jej zaslat elektronicky na muzeum.duchcov@seznam.cz. Uzávûrka kaïdého kola soutûïe je stanovena vïdy k 5 dni mûsíce. Správnou odpovûì s urãením obrázku a jménem v herce naleznete v dal ím ãísle Duchcovsk ch novin. V herci obdrïí drobn dárek. Na minulém soutûïním obrázku jste správnû rozpoznali reliéf sovy umístûn ve títu dne ní Z Antonína Sochora. Objekt byl otevfien v r jako budova Státního reálného gymnázia, které v Duchcovû pûsobilo od r. 1910, pozdûji bylo nepfiesnû naz vané Nûmecké gymnázium. Souãástí budovy byla i aula se kolní kaplí, okenní otvory auly dodnes zdobí vitráïe darované v znamn mi duchcovsk mi mû Èany. V hercem minulého kola soutûïe se stala Petra Nováãková. Dal í soutûïní snímek: ZEM EL JOSEF GRÜNBECK Po dlouhé nemoci zemfiel dne 15. fiíjna 2012 v znamn nûmeck liberální politik a ãestn obãan mûsta Duchcova Josef Grünbeck. Narodil se dne 17. záfií 1925 v Háji u Duchcova jako syn krejãího. Vystudoval nûmecké gymnázium v Duchcovû a jako antifa ista mûl tûstí, Ïe jej prezenãní povinnosti v nûmecké armádû zastihly aï na sklonku války. Po jejím skonãení zûstal v bavorském mûsteãku Höchstädt, kde si doplnil odbornou kvalifikaci v oboru nástrojafi. Ve ãtyfiiadvaceti letech si zaloïil dílnu na v robu rûzn ch nástrojû a poloïil tím základ pozdûj í továrny na v robu hydroekologick ch zafiízení s pûti sty zamûstnanci. Vedle podnikání se vûnoval pfiedev ím hudbû a sportu a za své zásluhy byl jiï v 50. letech vyznamenán zlatou plaketou Bavorského sportovního sdruïení. Od roku 1974 byl ãlenem politické strany svobodn ch demokratû - FDP. O ãtyfii roky pozdûji vstoupil do vy í politiky a v letech 1978 aï 1982 byl poslancem zemského parlamentu. V roce 1983 se stal poslancem spolkového snûmu, kde b val mluvãím svobodn ch demokratû i pfiedsedou v boru pro v zkum a technologie v oblasti ochrany pfiírody. Záhy po listopadu 1989 projevil i svûj hlubok a upfiímn vztah k rodné zemi. KdyÏ byla v Duchcovû roku 1990 nastolena otázka znovuodhalení sochy stfiedovûkého pûvce Walthera von der Vogelweide, jednal Josef Grünbeck o tomto problému s prezidentem Václavem Havlem, ministrem zahraniãí Hansem Dietrichem Gentscherem i dal ími politiky. Zajistil finanãní prostfiedky, potfiebné k restaurování sochy a její instalaci; dne zorganizoval i velkolep akt ãesko-nûmeckého smífiení pfii pfiíleïitosti jejího odhalení. Pro duchcovské gymnázium zajistil v roce 1993 nûmãináfie z Bonnu, ale soustfiedil se i na tehdej í problémy zanedbané duchcovské nemocnice. Nad enû se chopil naléhavého úkolu fie ení rozvodu mediciálních plynû a vytvofiil nadaci, která pfiinesla dílo v hodnotû 1,2 milionu korun. Zafiízení bylo oficiálnû pfiedáno dne za pfiítomnosti spolkové ministrynû zdravotnictví. Dekret o ãestném obãanství mûsta Duchcova pfiijal dne 29. bfiezna Opakovanû dával najevo, Ïe patfií k rozumn m politikûm, kter m záleïí na dobr ch sousedsk ch vztazích mezi âeskou republikou a Spolkovou republikou Nûmecko. Pfii pfiíleïitosti 50. v roãí konce druhé svûtové války se stal jedním z hlavních signatáfiû spoleãného prohlá ení pfiedních ãesk ch a nûmeck ch osobností Smífiení 95, zvefiejnûného v Praze i Bonnu v bfieznu 1995 v souladu s rokem tolerance Organizace spojen ch národû. Uprostfied aktivní politické ãinnosti utrpûl Josef Grünbeck váïnou autonehodu a s nepfiízniv mi zdravotními problémy se bohuïel pot kal aï do konce Ïivota. Jeho upfiímné a vstfiícné postoje v ak nebudou zapomenuty. ZEM ELA PRIMÁ KA ANNA PRAJOVÁ Dne 11. fiíjna 2012 zemfiela oblíbená duchcovská lékafika, primáfika gynekologicko-porodnického oddûlení duchcovské nemocnice MUDr. Anna Prajová. Narodila se dne ve Studánce u Pardubic, ale od dûtství vyrûstala spolu se ãtyfimi sourozenci na severu âech. Dobré pfiedpoklady pro její Ïivotní dráhu navodil její otec MUDr. Václav Praj, kter byl jiï za první republiky v eobecnû respektovan m, uznávan m a oblíben m praktick m lékafiem v Ledvicích u Duchcova. V roce 1947 maturovala na duchcovském gymnáziu a do kraje se vrátila jako absolventka lékafiské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V duchcovské nemocnici nastoupila v éfie MUDr. Leopolda St bla a na vrcholu své úspû né lékafiské kariéry vykonávala mnoho let funkci primáfiky gynekologicko-porodnického oddûlení. Pfii plnûní svého poslání byla svûdomitá a energická, cílevûdomá aï perfekcionalistická. Duchcovská porodnice docílila bûhem jejího pûsobení neb valého vûhlasu, ãímï v znamnû podpofiila úroveà i povûst celé nemocnice. Vyhledávaly ji pacientky i rodiãky z celé oblasti severních âech, daleko pfiesahující hranice vymezeného spádového území. Na svût pfiivedla poslední generace duchcovsk ch rodákû a na i obãané si jejího pfiínosu pro na e zdravotnictví neobyãejnû váïí. Také proto získala MUDr. Anna Prajová jednohlasnou podporu pro udûlení Ceny mûsta Duchcova za rok Na paní primáfiku se bude v Duchcovû je tû dlouho vzpomínat... P. KOUKAL DUCHCOVSKÉ NOVINY 5 / 2012

6 VZNÁ ENÍ NAD KRAJINOU PO ESTNÁCTÉ Franti ek Kratochvíl se nemûïe vynadívat na svou karikaturu na jubilejním dortu. VernisáÏová cesta do hlubin v tvarné du e Lenky Fischerové náv tûvníky nadchla. Spoleãnost pfiátel mûsta Duchcova letos upofiádala jiï XVI. roãník ekologicko-v tvarného sympózia Vzná ení nad krajinou. V Poppelovû v stavní síni duchcovského muzea byly pfii této pfiíle- Ïitosti instalovány dvû charakterovû zcela odli né v tvarné v stavy, a obû vzbudily zaslouïenou pozornost. První z nich byla instalována k pûta edesátinám úspû ného ãeského karikaturisty FRANTI KA KRATOCHVÍLA, a také její vernisáï, na níï jubilant, znám pod ifrou FRK, obdrïel dort s reprodukcí vlastní karikatury, probûhla v rozmarném duchu. Autor sice dnes Ïije v Teplicích, ale uchovává si i svûj vfiel vztah k Duchcovu, kde pro- Ïil celé desetiletí a kde má dokonce stálou v stavní síàku humorn ch kreseb v pizzerii Permoník. Je aktivním ãlenem Unie ãesk ch karikaturistû a po celém svûtû sbírá uznání za svoji tvorbu. Souãasná v stava jeho kresleného humoru byla prezentována pod titulem Bez cenzury, a tento zpûsob vzná ení nad krajinou Kru - n ch hor charakterizujeme jako souãást oãistné ekologie ducha. Kratochvílovy kresby z trasy E 55 jsou obecnû známé z fiady ãasopisû, kde se autor obãas zam lí i nad problémy problematickou tû- Ïební ãinností pod Jezefiím, právû tak jako nad pfiemírou vûtrníkû, trãících nad temeny hor. Nechybûly poetické humorné kresby a uprostfied souãasné krize morálních hodnot pfii ly vhod i drsné politické karikatury, které se jiï dnes nûkteré sdûlovací prostfiedky bojí otiskovat. Druhá v stava, jejíï vernisáï pod titulem Krajinou mystickou a m tickou probûhla dne , je zcela odli ného zamûfiení. Je první samostatnou v stavou litvínovské v tvarnice LENKY FISCHEROVÉ (1964), která v Poppelovû v stavní sini instalovala své fotografie, kresby i grafiku a dokonce i pár sklenûn ch miniatur. VernisáÏ uvedla Vûra Barto ková, která pozoruhodnou v tvarnici objevila jiï pfied nûkolika lety pro nakladatelství KAPUCÍN a spojila ji s jeho tituly Duchcovsk poklad v Laho ti a Neuzemûná ; kromû jin ch s ní spolupracuje i na e Kulturní centrum. V souladu se svou profesí se Lenka Fischerová zab vá hlavnû klasick m v tvarn m designem, vyhledává jedineãné fotozábûry, ale neopomíjí ani volnou grafickou a kreslífiskou tvorbu. Krajinou Kru n ch hor, kam se s trochou nadsázky vypravuje prakticky kaïdodennû, je nad ena právû tak jako krajinou âeského stfiedohofií, ale nezahálí ani bûhem zahraniãního cestování do ecka. Krajinu dokáïe vnímat jako málokdo a ledacos o sobû prozradila i bûhem vernisáïe: na vybraném místû dokáïe sedût i hodiny a vnímat právû to, co hned tak nûkdo nedokáïe - krajinu m tickou a mystickou. Se sv mi kytarami a vlastní tvorbou vernisáï doprovodili poetiãtí tepliãtí muzikanti Martin David a Martin Herbst. Pavel KOUKAL FOTO: P. KOUKAL Nepofiádek znepokojuje v echny sportovní rybáfie Dlouhodobû se na e Místní Organizace âeského rybáfiského svazu pot ká s velk m problémem, a to je stál nepofiádek v okolí v ech rybníkû, které jsou ve správû na í organizace. Majitelé rybníku a vodních ploch nás opakovanû upozoràují, Ïe se v bezprostfiední blízkosti vod povalují prázdné PET lahve, igelitové sáãky, plastové k ble, zbytky potravin, sklenûné stfiepy a dal í druhy odpadu. V okolí rybníkû je zakázáno ukládat igelitové pytle pro potenciální sbûr odpadu, volnû odhozen odpad tak tvofií ãerné skládky, které jsou nejenom pro pronajímatele rybníkû a vodních ploch naprosto nepfiijatelné. Situaci je tfieba urychlenû fie it, neboè udrïování pofiádku v okolí rybníkû je jednou z podmínek, které je nutné dodrïovat tak, abychom i nadále mohli hospodafiit na vodních plochách a tím nabízet na im rybáfiûm nev ední záïitky pfii pobytu u vody. Pokud nebudeme schopni pofiádek zajistit, mûïe se velmi rychle stát, Ïe pronájemcem se stane nûkdo jin neï ârs MO Duchcov. Zaji tûní úklidu tak mûïe ve svém dûsledku vést ke zdraïení brigádnick ch hodin aï k uzavfiení nûkter ch rybníkû, coï bychom urãitû v em pofiádn m rybáfiûm nepfiáli. UpozorÀujeme v echny rybáfie, Ïe poãínaje novou lovnou sezonou, tedy rokem 2013 bude rybáfiská stráï velmi tvrdû vyïadovat dodrïování ustanovení, které je uvedeno v BliÏ ích podmínkách v konu rybáfiského práva na revírech ârs a to: Po pfiíchodu k místu lovu prohlédne osoba provádûjící lov místo, z nûhoï hodlá lovit. Pokud je zneãi tûno odpadky, pfied zahájením lovu ryb je uklidí. Osoba provádûjící lov je povinna udrïovat na místû pofiádek. ârs Duchcov DOTEKY SVùTLA - ZDENùK HLAVÁâEK - v stava fotografií, která se uskuteãní od do v Poppelovû v stavní síni Muzea mûsta Duchcova. POZVÁNKA NA V STAVU PRACÍ ÎÁKÒ ZÁKLADNÍ KOLY Mûstské informaãní centrum Duchcov v Masarykovû ulici ã. 7 zve v echny na vánoãní v stavu prací ÏákÛ ze Základní koly A. Sochora pod názvem VÁNOâNÍ ROZJÍMÁNÍ. V stavu si mûïete prohlédnout od do Tû íme se na Vás od pondûlí do pátku vïdy od 8.30 do hodin. Vendula Srbková a Hedvika Telekiová, pracovnice MIC Duchcov DUCHCOVSKÉ NOVINY 6 / 2012

7 Osecká spisovatelka vydává dal í detektivku Osecká spisovatelka a novináfika Veronika âernucká (1979) vydává ãtvrtou detektivku. Jmenuje se Právo na vraïdu a na pultech knihkupectví se objeví bûhem fiíjna. Autorka tematicky navázala na svoji prvotinu Noc, kdy jsem mûla zemfiít. Právo na vraïdu obsahuje povídky, ve kter ch se to hemïí sériov mi vrahy, nájemn mi zabijáky ãi agenty FBI. Ani jeden pfiíbûh se neodehrává v âesku. To proto, aby povídky mohly b t drsné, okující a do jisté míry i nechutné. Potfiebovala jsem poroty, trest smrti, tajné sluïby, a to u nás není moïné, vysvûtlila âernucká. Podle ní si z povídek vybere kaïd. Jedna je duchafiská a líbit se bude spí e Ïenám. Jiné jsou pomûrnû akãní, v jedné se objevuje kanibal, v dal í je tematika t ran ch Ïen. Je to taková v ehochuè. Ale troufám si tvrdit, Ïe v echny jsou napínavé a ãtivé. Nudit se rozhodnû nebudete, slibuje autorka. KníÏku stejnû jako ty pfiedchozí vydává brnûnská Moba v edici PÛvodní ãeská detektivka. Zatím autorce vy ly knihy: Noc, kdy jsem mûla zemfiít (2011), Tajemství sedmi je tûrek (2012) a PÛlnoãní rekviem (2012) Anotace: Devût napínav ch pfiíbûhû o lidech, ktefií mají právo na vraïdu. Je to ale pravda? Jsou ãlenové Posledního soudu vykonavatelé spravedlnosti, nebo jen obyãejní zabijáci? MÛÏete se spolehnout na duchy, co vás pfii seanci varují pfied masov m vrahem? MÛÏete vûfiit vidinám, ve kter ch muï, se kter m jste se právû setkali, vraïdí va i dceru? Jak se má rozhodnout vûãná smolafika na chlapy, kdyï jí pfiítel nabídne pomoc pfii vraïdû? Smí senátorka zlikvidovat nájemného vraha, kterého na ni najal nevûrn man- Ïel? A co byste udûlali vy, kdybyste dostali dopis, ve kterém je jméno a adresa toho, kdo dostal za úkol vás zavraïdit? Tamtam Praha pomáhá rodinám s dítûtem se sluchov m postiïením i ve va em regionu Stfiedisko rané péãe Tamtam Praha, Federace rodiãû a pfiátel sluchovû posti- Ïen ch, o.s. ( je jedin m poskytovatelem terénní sluïby rané péãe rodinám s dûtmi se sluchov m, kombinovan m a závaïn m postiïením v voje fieãi od narození do 7 let na území devíti krajû âr, vãetnû Ústeckého. SluÏby jsou poskytovány formou pravideln ch odborn ch konzultací pfiímo v rodinách v rozmezí 4-6 t dnû. Stfiedisko Tamtam Praha poskytuje rodinám psychologické, pedagogické a sociální poradenství, poradenství ohlednû v bûru a pouïití vhodné kompenzaãní pomûcky, podporuje vzájemnou komunikaci v ech ãlenû rodiny i psychomotorick v voj dítûte, pomáhá s vytváfiením vhodné komunikaãní strategie vedoucí k rozvoji fieãi a s v bûrem vhodného pfied kolního zafiízení pro dítû. KaÏdá rodina má svého odborného poradenského pracovníka, na kterého se mûïe obracet i v období mezi jednotliv mi konzultacemi. Standardní sluïby jsou klientûm poskytovány zdarma. Cílem sluïeb rané péãe je posílit rodinu tak, aby pfiekonala v echny nelehké situace, které ji pfii v chovû sluchovû postiïeného dítûte potkají, a aby její fungování bylo postiïením dítûte co nejménû naru eno. Znáte-li ve svém okolí rodinu, která vychovává malé dítû se sluchov m postiïením, mohou nás rodiãe kontaktovat telefonicky ( ) nebo em - ranapece@tamtam-praha.cz. Teplické barvy na Národní svatováclavské pouti Svat Václave, vévodo ãeské zemû, nedej zahynouti nám i budoucím, Ïádáme patrona na í vlasti kaïdoroãnû, nejintenzivnûji v ak 28. záfií o Národní svatováclavské pouti. A tak zatímco my v chvatu opylováváme na e kaïdodenní pracovní plány, abychom utrïen mi zrny plnili chatrné plástve, vévoda boje proti hrozbû nebezpeãí shlíïí na na e hemïení z kovového armádního hfiebce Arda, jenï se stal so nému koni pfiedlohou. V roãní setkání poutníkû 10 a 2 - dvû ãísla, která mají letos pro Tepliãany patrn v znam. Podesáté se uskuteãnila Národní svatováclavská m e ve Staré Boleslavi a podruhé mezi sboristy stanul Ïlutomodr prapor s názvem sboru Collegium hortensis. LoÀské nároãné pfiípravy nás minuly, oïivení nauãeného repertoáru nebylo pfiíli sloïité. Program se totiï od loàského pfiíli neli il. Mariánské námûstí rezonovalo vlasteneck mi písnûmi V zemi vûrn ch âechû, Svatováclavsk chorál nebo Mozartov m Ave verum corpus. RovnûÏ zaznûlo nové Credo dirigenta a teplického skladatele Jana Zástûry, jehoï Hudba Hradní stráïe celou bohosluïbu doprovázela. S Václavem na koni Stáli jsme tedy podruhé se sv mi pûveck mi souputníky pfied cel m, nejen katolick m národem a v myslích se nám promítala slova vlasteneck ch písní, která se mísila se slovy prezidenta Václava Klause o nekfiesèansk ch politick ch vlivech, jeï v posledních mûsících h bou na ím spoleãensk m Ïivotem. Toho dne v ak bylo nádherné poãasí, na pódiu samí nadaní a pfiíjemní lidé a pod pódiem usmûvaví poutníci, podporující víru v dobro a spravedlnost. A tak oddaní této skuteãnosti jsme zhluboka zpívali s vûdomím, Ïe v zemi vûrn ch âechû radostn den svítá, i kdyï se pod sluncem stahují mraãna a z PraÏského hradu vane nebezpeãn cyklonální vítr s tlakovou níïí. Nezapomínáme v ak, Ïe kde je sv. Václav, tam je domov ná. A proto pfií tû ve Staré Boleslavi nashledanou v dal ím radostném dnu. Prasátka na zámku a pastvina v Zahradním domû Mezitím chystáme reprízu opery autorského tandemu Martina Budka a Jana Zástûry Vepfiové spiknutí po teplicku o objevení teplick ch pramenû, jeï pfiipadá na 16. listopadu v rokokovém sále teplického zámku. Do vánoãní pohody vás letos podruhé naladíme past fiskou hrou Via miraculosa, jejíï pfiedstavení se odehraje v Zahradním domû 15. prosince. Tû íme se na vás! Martin Vr eck DEN OTEV EN CH DVE Í - Oblastní charita Most - Azylov dûm Duchcov - pofiádá kaïd rok v záfií den otevfien ch dvefií. Pfii této pfiíleïitosti se náv tûvníci dozvûdí podrobnûj í informace o sluïbách poskytovan ch zafiízením, o chodu nebo fiádu azylového domu. Hosté mají také moïnost setkat se s jednotliv mi zamûstnanci domu a osobnû se zeptat na to, co je zajímá. Leto ní Den otevfien ch dvefií se konal Pozvání vyuïili jak zastupitelé mûsta Duchcov a sociálních odborû z okolních mûst, tak vefiejnost. Za Oblastní charitu Most Alena Lencová DUCHCOVSKÉ NOVINY 7 / 2012

8 OBJEVOVÁNÍ KREATIVNÍHO POTENCIÁLU DUCHCOVA âást 1: Podporovatelé sociální a ekonomické spolupráce DUCHCOVSKÉ NOVINY 8 / 2012 V fiíjnovém vydání Duchcovsk ch novin jsme v ãlánku Duchcov, kreativní mûsto? mohli vidût, jak lze pfieãerpat místní kreativní potenciál do mûstské ekonomiky, vylep it atraktivitu mûsta a podpofiit sociální soudrïnost místních obyvatel. Zmínili jsme dûleïitost podpory tzv. kreativního ekosystému mûsta, kter je definován jako místo pfiíznivé k rozvoji talentu a kreativity a je vhodné k podnikání v kulturních a kreativních oblastech. To vede mj. k tvorbû nov ch pracovních pfiíleïitostí pro v echny ãleny lokální komunity. Patfií sem vyuïití napfi. kulturního a pfiírodního dûdictví, historické a industriální zástavby (genius loci), slavn ch osobností ãi událostí, lokálních tradic, domácích talentû a podnikavosti nebo kultury sousedství a mezilidsk ch vztahû. Tento princip tûïí z v e jmenovan ch specifick ch a neopakovateln ch lokálních surovin, které jsou pro ekonomick rozvoj - na rozdíl od nerostn ch zdrojû - ze své podstaty nevyãerpatelné. Pojìme se nyní podívat na nûkteré konkrétní kroky, které vedou k podpofie kreativního ekosystému v mal ch mûstech za úãelem jejich rûstu a regenerace. Arbitr kreativních zmûn DÛleÏitost jednotlivcû pro rozvoj kreativního ekosystému v mal ch mûstech je stûïejní, a to pfiedev ím v ekonomické a sociální revitalizaci. Takové osoby nebo organizace fungují jako velvyslanci kreativního rozvoje, schopné iniciovat a doprovázet proces kreativní transformace ve mûstû. Mohou pocházet z nejrûznûj ích oblastí: politick ch institucí, soukrom ch institucí, neziskov ch organizací, kulturních organizací nebo obãansk ch sdruïení. Zku enosti z ostatních mal ch mûst ukazují, Ïe se velmi ãasto jedná o rodáky, jeï se vracejí s motivací pfiispût k rozvoji svého rodného mûsta. Klíãov v znam tûchto velvyslancû kreativní zmûny spoãívá v tom, Ïe dûvûfiují lokálnímu potenciálu jak místních obyvatel, tak politick ch a mûstsk ch institucí. DÛvûra v nastartování zmûn, které vedou ke zmûnû zpûsobu lokálního rozvoje, je jejich nejdûleïitûj í vlastností. Tyto osobnosti mohou pûsobit jako promotéfii kreativního potenciálu nejen uvnitfi mûsta, ale reprezentovat jej na regionální i mezinárodní úrovni. Identifikace kreativních prûkopníkû S jedinou osobností si mûsto ale obvykle nevystaãí. Proto je pro propagaci lokálního kulturního a kreativního sektoru dal ím v znamn m prvkem identifikace tzv. kreativních prûkopníkû. Úkolem tûchto aktérû je propojování lokálních tradiãních prûmyslov ch odvûtví (keramick prûmysl, skláfisk prûmysl, kovov roba, dfievov roba, textilní prûmysl aj.) s místními kreativními odvûtvími (umûní, reklama, design, tisk, vydavatelství, programování, architektura aj.). Podpora mezioborové spolupráce je ãím dál tím dûleïitûj ím faktorem úspûchu podnikatelského sektoru mal ch mûst. Ten tak mûïe vytûïit potenciál místních talentû a spolehnout se na kulturu dobrého sousedství. Dochází tak nejen ke vzájemnému obohacování zdánlivû nepropojiteln ch oborû, ale i k pfieãerpání kreativního potenciálu do mûstské ekonomiky. Kreativní prûkopníci, ktefií jsou ãinní v mal ch a stfiedních mûstech, by mûli mít specifické vlastnosti. Musí b t schopni moderovat prostfiedí, ve kterém se setkávají podnikatelé, politici, obãané a mûstské instituce. Jejich hlavním cílem je sociální a ekonomick rozvoj mûsta, proto by mûli inspirovat k vzájemnému ovlivàování a setkávání v ech vrstev místní komunity. Kreativní prûkopníci, stimulují nové nápady a propojují lokální talenty jak mezi sebou, tak i s mimomûstsk mi. Tyto kompetence souvisí a moïnostmi doplàování kvalifikace a jejich dostupností. Podpora spolupráce a partnerství Posilování spolupráce a partnerství je dal ím základním kamenem v podpofie kreativního ekosystému mal ch mûst. Vysoká komunikaãní úroveà je nezbytná jak mezi jednotliv mi odbory radnice (pfiedev ím mezi odborem územního plánování, odborem Ïivotního prostfiedí, a ekonomick m, kulturním a sociálním odborem), tak mezi institucemi se sídlem ve mûstû. Jen tak je moïné neztratit dlouhodobé zámûry ze zfietele a rozdûlit odpovûdnost za jednotlivé kroky vedoucí k regeneraci a rûstu mûsta mezi vefiejné instituce, podnikatelské subjekty, pfiíspûvkové organizace a obãany. Dal ím zásadním prvkem je zv ená spolupráce univerzitních a vûdeck ch institucí s místním podnikatelsk m a vefiejn m sektorem. Tím je urychlována v mûna informací a vûdomostí v zájmu udrïitelnosti podnikání a tvorby nov ch pracovních míst. Úspûch kreativnû zaloïen ch strategií v mal ch mûstech dále záleïí na zapojení komunity do tvorby a prosazování rozvojov ch plánû. Tím se redukuje míra nesouladu mezi zájmy jednotliv ch skupin obyvatel a zvy uje se identifikace obãanû s místem, ve kterém Ïijí. Pro aktivizaci kreativního potenciálu mûsta je dûleïitá osoba tzv. arbitra kreativních zmûn. Má Duchcov takovou osobnost nebo instituci? Kdo by jím mohl b t? Pro posílení ekonomick ch, kulturních a sociálních hodnot ve mûstû je nezbytné shromáïdit lokální talenty a obãany s otevfienou myslí a podnikav m duchem se smyslem pro dobré sousedství a vyuïít jejich nad ení a entusiasmus pro rozvoj mûsta. V propojování tûchto aktérû hraje v znamnou roli tzv. kreativní prûkopník. Má Duchcov takovou osobnost nebo instituci? Víte o nûjaké, která by tento úkol zvládla? Aby se zdárnû promítl místní talent a kreativita do rozvoje mûsta a jeho ekonomického rûstu, je zapotfiebí docílit vysoké míry komunikace na v ech úrovních a mezi v emi aktéry mûsta: jednotlivé odbory radnice, politická reprezentace, mûstské instituce, podnikatelská sféra neziskové organizace a obãané. Lze nûco ve zpûsobu komunikace mezi tûmito zúãastnûn mi v Duchcovû zlep it? Marcel Kraus Autor je spolupracovník Fraunhoferova institutu pro stfiední a v chodní Evropu v Lipsku ma.kr.cz@gmail.com Zdrojem pro tento ãlánek je studie INTELI (2011): Creativebased Strategies in Small and Medium-sized Cities: Guidelines for Local Authorities BESEDA SE SPISOVATELKOU - Dne probûhla v Klubu dûchodcû v Duchcovû beseda se spisovatelkou Hanou Marounkovou na téma Stáfií je nejlep í vûk. Spisovatelka pfiedstavila seniorûm své knihy a pfieãetla ukázky ze své tvorby. FOTO: ARCHIV KNIHOVNY

9 Náv tûva z Austrálie Pfied nûkolika lety jsem se seznámil v rámci duchcovsko-miltenbersk ch setkání s novináfiem Bernhardem Setzerem. PoÏádal mne tehdy, zda bych nemohl zjistit nûjaké údaje o rodinû Suck, která v Duchcovû bydlela poãátkem 20. století aï do konce druhé svûtové války. Podafiilo se mi dohledat, Ïe pan Josef Suck mûl v Duchcovû povoznictví - vozil s koàsk m povozem uhlí, vypátral jsem je tû celou fiadu dal ích informací, a tak ve dnech 5. a 6. fiíjna 2012 zavítaly do Duchcova potomci pana Sucka - paní Meg Beynon s dcerou Jane. Obû dámy, které Ïijí v Austrálii, se zajímaly o stopy rodu. Cel jejich pobyt se skuteãnû vydafiil: od krásného koncertu litomûfiického pûveckého sboru Cantica Bohemica a italského muïského pûveckého sboru Gruppo Polifonico Claudio Monteverdi v páteãní veãer, pfies rybolov na duchcovské Barbofie, kde dámy objevovaly bílé sumce, aï po nesmírnû pfiíjemné pfiijetí a ochotu paní Marie Adámkové, která Ïije v domû, kde dfiíve bydlela rodina Suck. Paní Adámková svûfiila dámám i jednu zajímavost: domek v Husovû ul. byl pûvodnû pfiízemní. íkalo se, Ïe pan Suck vyhrál nûkdy poãátkem dvacát ch let v kartách vût í peníze, a tak pfiistavûl domu je tû jedno poschodí. RovnûÏ tak velmi laskavû umoïnila náv tûvu Meg Beynon (vlevo) s dcerou Jane (vpravo) s Marií Adámkovou a Barborou Kozákovou domu paní Fr dlová v ul. Havífiské. Velk m pfiekvapením pro australské náv tûvnice byly i v tu dobu probíhající archeologické v zkumy na námûstí Republiky. Meg a Jane odjíïdûly domû upfiímnû potû ené, Duchcov na nû zanechal hezk dojem. J. Drbohlav Lesní sklo a adventní vûnce s vûní zámeckého punãe navodí vánoãní atmosféru na zámku Duchcov Naturcentrum Teplice, Robert Dou a & Ála huè z Nového Boru a správa zámku v Duchcovû pro Vás pfiipravili prodejní v stavu adventních vûncû a v robkû z lesního skla, která pfiipomene kouzlo Vánoc v zámecké konírnû. Bude se podávat prav vánoãní punã, rozzáfií se adventní vûnce a budete se moci seznámit s technikou tradiãní v roby historického skla. Advent je symbolem oãekávání vánoãních svátkû. AÈ uï je Va e oãekávání ryze náboïenské, nebo se prostû jen tû íte na rodinnou pohodu, je právû adventní vûnec symbolem, kter nás v tûchto dnech propojuje s rodinou, pfiáteli a dal ími dobr mi lidmi. Zapálení adventní svíce by nás mûlo pfiimût k zastavení, opro tûní se od zbyteãného shonu a uvést na e my lenky na správné místo zpût k lidem. ProtoÏe vánoãní svátky jsou neï cokoli jiného pfiedev ím srdeãní záleïitostí a tû ení se na setkání s lidmi, ktefií jsou nám nejbliï í. Naturcentrum Teplice pro Vás pfiipravilo vûnce jak tradiãní, tak moderní a Vám zb vá si vybrat podle svého nejlep ího vkusu. A mûïete u toho vychutnávat dou ky pravého vánoãního punãe. Punã je oblíben zámeck nápoj, kter se popíjel na zámcích jiï v století u pfiíleïitosti v znamn ch spoleãensk ch událostí zejména bûhem zimních mûsícû ãi o Vánocích. Do Evropy se roz ífiil z Anglie, kam jej pfiivezli obchodníci z Indie zhruba pfied 400 lety a získal si stejnou oblibu jako ãokoláda. Ochutnejte recepturu duchcovské zámecké kuchynû, na své si pfiijdou i dûti! K vánoãní atmosféfie patfií i ukázky tradiãních umûleck ch fiemesel. Správa zámku pro Vás pfiipravila ve spolupráci s Robertem Dou ou a skláfiskou dílnou Skláfi Robert Dou a ve své dílnû Ála huè z Nového Boru prodejní v stavu v robkû lesního (historického) skla. Sklo je vyrábûno stfiedovûkou technologií. Jedná se v hradnû o ruãní fiemeslnou v robu a bublinky a mírné nerovnosti dodávají dnes lesnímu sklu jeho kouzlo dávn ch ãasû. Pro repliky stfiedovûkého skla jsou typické stopy na dnû nádob, které vznikly odlouãením od skláfiské pí Èaly a rûzné typy dekorû - maliny, típané nálepy, taïené kapky atd. Ty nebyly pouze zdobn m prvkem, ale splàovaly také praktick v znam. V dobû nejvût ího pou- Ïívání lesního skla se stolovalo hlavnû rukama a ãlenit povrch sklenic zaruãoval, Ïe sklo v nich neklouzalo. Lesní sklo se i pfies svoji zdánlivou kfiehkost vyznaãuje odolností a pevností a pfii Èuknutí o sebe vydává krásn zvoniv tón. V jimeãnost tohoto skla oceníte pfii praktickém uïívání. Zhotovení replik skla není snadnou záleïitostí. VyÏaduje dokonalé zvládnutí skláfiské techniky se schopností napodobit staré v robky a pfiizpûsobení souãasné technologie podmínkám star ch hutí. Pfiijìte se i Vy podívat na v jimeãnou skláfiskou techniku nezapomenutého umûleckého fiemesla, rozzáfiit adventní vûnce a pfiipít si prav m zámeck m punãem na Èastné a veselé Vánoce do v jimeãnû zpfiístupnûné zámecké konírny. Otevfieno o víkendov ch dnech 1., 2., a 15. prosince 2012 od 10:00 do 16:00 hodin, v nedûli 16. prosince od 12:00 do 18:00 hodin, vstup voln. V nedûli 16. prosince bude adventní v stava zakonãena vánoãním koncertem ve Vald tejnském sále zámku, kter pofiádá Kulturní centrum Duchcov. MÛÏete se tû it na âeskou m i vánoãní J. J. Ryby v podání Dûãínského pûveckého sboru. Naturcentrum Teplice zároveà pfiipravilo pro náv tûvníky zámku speciální dárek - desetiprocentní slevu pfii nákupech produktû ãi sluïeb ve své prodejnû na adrese Straky 46, Zabru any. Tato sleva platí po pfiedloïení vstupenky z prohlídek expozice duchcovského zámku. Mgr. Marian Hochel, Ph.D. FOTO: ARCHIV AUTORA FOTO: J. DRBOHLAV DUCHCOVSKÉ NOVINY 9 / 2012

10 Katalog k v stavû Zniãené kostely severních âech je k dostání na duchcovském zámku Titulní strana katalogu o zniãen ch kostelech. Krajina se promûàuje v toku ãasu, trpí ale i nemocemi. Je krajina zranûná, krajina zniãená. Jednou z takov ch zvlá tních posmutnûl ch oblastí jsou severní âechy. Krajina zjizvená povrchov mi doly, zvrásnûná naváïkami. K tomu se pfiidává i velká rozloha b val ch vojensk ch oblastí, zamofien ch naftou, odpady a dal ími pozûstatky vojenské ãinnosti. Nádavkem pak krajina, z níï vykofienili její pûvodní obyvatele. To v echno je severoãeská krajina, uvádí ve své pfiedmluvû ke katalogu v stavy Zniãené kostely severních âech Mons. Dominik Duka, arcibiskup praïsk a primas ãesk, jenï pfiijal spolu s ministrem kultury âr nad v stavou zá titu. Je alarmující, Ïe zniãené kostely na území severních âech pfiedstavují témûfi polovinu zniãen ch kostelû v celém âeskoslovensku. Jak prokázali tvûrci katalogu, likvidace sakrálních památek v letech , fiízená komunistickou diktaturou, má za následek v severních âechách 575 zniãen ch sakrálních staveb, z toho 536 v kraji Ústeckém a 39 v kraji Libereckém. Jedná se o kostely, kapliãky, kaple, klá tery, synagogy a Ïidovské hfibitovy, které byly v intencích komunistické ideologie vnímány jako nadbyteãné, ãi pfiímo kodlivé. Velká ãást z nich ztratila svou roli bezprostfiednû po odsunu nûmeckého obyvatelstva a církvi se jen stûïí dafiilo udrïovat tyto stavby v dobrém stavu. Pro komunistick reïim byla jejich likvidace o to jednodu í, Ïe docházelo k postupnému chátrání mnoha (a nejen) sakrálních staveb. UÏ jen do vûtru bylo sly et hlasy jednotlivcû, volajících po jejich záchranû. VÏdy pfieváïily zájmy ekonomické nad památkov mi, hospodáfiské nad kulturními. Po dobu více neï 40 let byla systematicky likvidována identita regionu na úkor jeho prchavé ekonomické v nosnosti, jeï, jak je známo, zaãíná ztrácet své opodstatnûní. V stava, která prezentuje neblahé osudy mnoha sakrálních památek severních âech, byla realizována Spoleãností pro obnovu památek Ú tûcka ve spolupráci s odborníky z pamûèov ch institucí a akademického prostfiedí. Na v stavû se podílely filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Jana Evangelisty Purkynû v Ústí nad Labem, Národní památkov ústav zastoupen sv mi územními odborn mi pracovi ti v Ústí nad Labem a v Liberci, dále Biskupství litomûfiické, oblastní a regionální muzea v Chomutovû, Teplicích, Mostû, Freudeskreis Fulda-Leitmeritz/Litomûfiice e.v. a Spoleãnost pro v zkum dfievûn ch kostelû a zvonic. V stava o zniãen ch kostelech severních âech byla poprvé zpfiístupnûna od 9. prosince 2011 do 5. února 2012 ve V stavním sále praïského Klementina a vzhledem k velkému ohlasu u náv tûvníkû se stala v stavou putovní. V prûbûhu roku 2012 byla prezentována v Oblastním muzeu v Chomutovû, na zámcích Krásné Bfiezno, Nebílovy, Krásn DvÛr, Bene ov nad Plouãnicí a Jezefií, v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostû, v klá - tefie Plasy a v listopadu je instalována ve v stavním prostoru dolu Michal v Ostravû. Konírna zámku Duchcov v stavu hostila od 31. srpna do 30. záfií jako souãást novû zapoãatého v stavního projektu, jehoï cílem je pfiipomínka zniãeného zámeckého areálu v 50. a 60. letech minulého století v dûsledku necitlivé povrchové tûïby uhlí. V stava o zniãen ch kostelech koncepãnû navázala na v stavu vûnovanou likvidaci duchcovského vrchnostenského pitálu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, z jehoï kupole byla v roce 1956 nároãnû sejmuta rozmûrná Reinerova freska, osazená pozdûji v kupoli náhradního pavilonu. Tato v stava byla prezentována v rámci speciální prohlídkové trasy zámku zasvûcené mecená sk m aktivitám Vald tejnû a promûnám zámeckého areálu v 18. aï 20. století spolu se související videoinstalací Laputoidy / Tikající krajina, pocházející z dílny leto ního Anifestu. Tematicky byla v stava o zniãen ch kostelech doplnûna i dal í instalací, kterou náv tûvníci mohli shlédnout od konce srpna do konce fiíjna v zámecké Galerii Giacomo. V stava Marcely âermákové Jako Fénix z popela... Malovan Most pfiipomenula historicky cenné a pûvodnû královské mûsto Most, zbourané za úãelem zisku uhelného energetického zdroje. Nutno v ak podotknout, Ïe zmiàovan v stavní projekt, vûnovan zniãenému památkovému fondu, byl koncepãnû zapoãat jiï v dubnu, kdy iniciativa ZachraÀme dominanty, o. s., pfiedstavila ve v stavním prostoru duchcovského zámku putovní v stavu Necháme to tak? i s v stavním katalogem (rovnûï k dostání v pokladnû zámku). Její ambicí bylo probudit vztah ke zdevastovan m dominantám na í krajiny a nabídnout cenné informace v em, ktefií by se rozhodli pro záchranu nûkteré z ohroïen ch kulturních památek. Správa duchcovského zámku podporuje v echny iniciativy, které smûfiují k prezentaci zniãeného ãi ohroïeného památkového fondu a ve v stavních projektech tohoto typu bude pokraãovat i nadále. Jména tûch, ktefií systematicky organizovali niãení kulturního dûdictví, zûstanou zapomenuta, jejich ãiny v ak musí b t pfiipomínány jako varování pro pfií tí generace. Zniãené kostely severních âech je katalog, kter vás prostfiednictvím archivních pramenû a bohaté fotodokumentace provede pfiíbûhy kostelû uzamãen ch do podmínek hraniãního pásma, stejnû jako pfiíbûhy posvûcen ch míst uvnitfi vojenského prostoru Ralsko. UmoÏní vám nahlédnout do osudû oltáfiû zaplavovan ch stoupající hladinou velk ch pfiehrad Nechranice a Pfiíseãnice, pfiiblíïí vám desítky zbofien ch portálû ve jménu tûïby a energie hnûdouhelného revíru. Nakonec vám odhalí i zcela konkrétní zlovûli církevních tajemníkû, na jejichï psacích strojích proklepávala tmavá páska ortely zmizení pro kostely Vernefiicka, Lounska a dal ích míst. V znam v stavního katalogu o zlikvidovan ch kostelech nespoãívá jen ve zmapování zniãeného památkového fondu na území severních âech ãi s tím spojen ch pokusû o vymazání historické pamûti regionu. Podle Mons. Dominika Duky se jedná o zásluïn poãin alespoà takto pfiipomenout ãasy dávno minulé, zmizelé památky, uchovávající v sobû pamûè na ich pfiedkû. KéÏ je to memento pro v echny, kdo chtûjí pfieskoãit minulost. Uzdravení takové krajiny potrvá léta. Je ale na ím závazkem snaïit se ji kultivovat, vyléãit její du i, aby se promûnily i du e jejich obyvatel. Zcela v mluvnû pûsobí poselství autorského t mu katalogu, které navozuje podstatné otázky a vybízí ãtenáfie k zamy lení: Ani na e aktuální ohlédnutí (...) není zakotveno v dobû, která by pfiála záchranû zbyl ch památek nûjak m mimofiádn m zpûsobem. Chtûli jsme proto jednak upozornit na velké a pozapomenuté téma na í minulosti, ale zároveà klást otázku po na em souãasném svûdomí, na í pamûti. A pfiedev ím se ptát na to, co jsme ochotni udûlat, abychom za dal í desetiletí nena li tuto krajinu zase o nûco prázdnûj í... Graficky a odbornû preciznû zpracovan katalog zakoupíte v pokladnû duchcovského zámku v cenû 50 Kã. Mgr. Marian Hochel, Ph.D. FOTO: ARCHIV AUTORA DUCHCOVSKÉ NOVINY 10 / 2012

11 Duchcovská stopa na olympiádû du evních sportû Svût ví, kde je Duchcov! AspoÀ jsem se o to v emoïnû sna- Ïil, protoïe jsem mûl to tûstí a spolu s mistrem republiky v mezinárodní dámû pro rok 2012 a dal ími na imi piãkov mi hráãi v nejstar í deskové hfie - dámû, jsem se zúãastnil II. Mistrovství svûta (The 2nd world mind sports games) ve francouzském Lille. Kdo sleduje deskové hry, moïná namítne, Ïe se tato soutûï hraje pravidelnû kaïd rok. Ale zde je nutné oddûlit zrno od plev a uvûdomit si, Ïe je rozdíl mezi du evními hrami a sporty. Mezi hry patfií napfi. i othello, ovari, osadníci, ml n, scrable apod. Svûtová federace (IMSA) v ak pfied olympiádou v Pekingu rozhodla o vyãlenûní du evních sportû, kter mi jsou dáma, achy, go, ãínské achy a bridge, tedy disciplíny, kter m se vûnuje nejvíce hráãû. Z organizaãních i finanãních dûvodû rozhodla o pfiesunu II. olympiády z Lond na do Lille a zá titu nad podnikem pfievzal ministr sportu Francie a UNESCO. Dva na i zástupci hráli dlouhodob turnaj v checkeru (anglická dáma) a bili se stateãnû, od svûtové desítky je dûlily 1 resp. 2 body. My chud í hráli jednorázové soutûïe druïstev v mezinárodní dámû (100 políãková deska). V tempu blesk a rapid a individuální bleskov turnaj v brazilské dámû. Tyto 3 nejvíce hrané odnoïe dámy se moïná, pfiedev ím díky iniciativû ukrajinské a loty ské sekce, rozrostou o ãeskou verzi. Ta totiï sv m specifick m pravidlem o dámû, která má pfiednost pfii skákání, nabízí velmi zajímavé moïnosti v koncovkách a je pro mnohé svûtové hráãe atraktivní. Pravideln praïsk turnaj Millenium cup je také vïdy nabit zahraniãními hráãi. A je velmi zajímavé, Ïe to byl právû Duchcov, kter zhruba pfied 20 lety oïivil tuto dûtskou hru a pfiimûl âeskou federaci dámy pofiádat pravidelná mistrovství. Duchcov také pamatuje nejpoãetnûji nav tûvované turnaje (slavn Casanova cup hrávalo pravidelnû aï 30 hráãû!!!). V Lille jsme pûsobili trochu exoticky (jako kokosy na snûhu) a tûïko se mezi svûtov mi hráãi prosazovali, naplnili jsme ale 2 základní pravidla - vyhrát aspoà jednu partii a neb t poslední. Porazili jsme Maìary a remizovali s Mongolskem. Zde jsem zaznamenal individuální úspûch, kdyï jsem se o zlat bod zaslou- Ïil vítûznou partií po skvûlé kombinaci. V okamïiku, kdyï mi do konce partie chybûlo 10 s. a soupefi mûl pohodlnou minutu. Na závûreãném banketu jsem byl také mongolsk mi kamarády srdeãnû zván do Ulanbátaru. V brazilské dámû (mezinárodní dáma na klasické desce o 64 polí) jsme si jako t m podstatnû více vûfiili a já rozesmál své kamarády otázkou, jestli mají pofiadatelé pfiipravenou na í hymnu pro ceremoniál pfii dekorování vítûzû. Zv ené sebevûdomí se skuteãnû na hfie projevilo a získan ch 7 bodû z 9 kol se ukázalo jako dobr poãin. Z malebného historického Lille jsme odjíïdûli se smí en mi pocity, ale nakonec pfievládly ty kladné. Foto s národním t mem Kamerunu (bronzové medaile), s mistrem svûta Holanìanem Boomstrou, s kter m jsem mimochodem stál na remízu (kdybych to ale umûl) a rozhovor s dal í legendou Ron Kingem z Barbadosu, patfií do kategorie nezapomenuteln ch. PS: Koupil jsem si prasátko - za 4 roky se hraje v Rio de Janeiru. R. Töpfer (autor je trojnásobn m mistrem republiky) FOTO: ARCHIV KLUBU VELMI P ÍJEMNÉ KULTURNÍ ODPOLEDNE FOTO: S. REICH Parafráze z PostfiiÏin asi nejvíce vystihuje atmosféru, kterou nastolil spoleãn koncert na eho Duchcovského pûveckého sboru a Pûveckého sdruïení severoãesk ch uãitelû z Mostu. Místem konání byl slavn pfiemístûn Dûkansk kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostû, kter je stfiedem úïasného pfiírodního areálu pod Hnûvínem, kdy právû v té dobû sluncem rozzáfiené barvy podzimního listí navozovaly radostnou náladu. Skuteãnû velk dík pofiadatelûm za v bûr místa, neboè prostfiedí i akustika chrámové lodi umocàovaly jiï tak v borné pûvecké v kony. Duchcovsk pûveck sbor si fiíká amatérsk, ale pod taktovkou pûvabné a pohybovû velmi kultivované dip. um.jany Boháãkové rostou jeho v kony geometrickou fiadou. Jakoby energická a hlasovû velmi dobfie disponovaná dirigentka pfiedávala svou auru dál. Na vysoké umûlecké úrovni je samozfiejmû i klavírní doprovod Markéty Loskotové. Mosteck koncert byl toho dûkazem a skuteãnû bylo co poslouchat. Nûkterá pfiekvapivá aranïmá s fiadou sólov ch vstupû jsou pfiíjemn m osvûïením sborového ztvárnûní i znám ch skladeb. Profesionálnû zazpívané ãerno ské spirituály a znám SvobodÛv hit Stín katedrál pfiimûl poãetné publikum k dlouhotrvajícímu potlesku. Mostecké Pûvecké sdruïení severoãesk ch uãitelû je ryze muïskou záleïitostí s neuvûfiitelnou historií. Funguje jiï od roku 1923!!!, nejvût ího rozmachu nabyl v 50. letech, kdy pod vedením sbormistra Aloise karky mûl aï 90 ãlenû a vystupoval mimo jiné i na slavném PraÏském jaru. V souãasnosti je jedin m muïsk m pûveck m sborem v Podkru nohofií a vede jej sbormistr PhDr. Zdenûk Frélich. Mohlo by se zdát, Ïe muïsk sbor bude pûsobit fádnû, ale neb val hlasov rozsah jednotliv ch ãlenû tomuto nebezpeãí pfiedchází. A tak si publikum mohlo vychutnat Modlitbu B. Smetany nebo duchovní bonbónek Kyrie (autor K. Türnpu). Závûreãné spoleãné skladby svûtov ch autorû A.Michny a G.F.Haendla, daly naplno rozeznít krásn m tónûm v chrámovém prostfiedí. Nekonãící potlesk vdûãného publika oba sbory z kostela dlouho nepou tûl a ty se musely nûkolikrát dûkovat. Byla to odmûna nejen za kvalitní v kony, ale pfiedev ím za onen krásn pocit z velmi pfiíjemného kulturního odpoledne. R. Töpfer DUCHCOVSKÉ NOVINY 11 / 2012

12 Dûti vyprávûjí Následující úvahy vytvofiily dûti z Duchcova, ãást z nich vyuïívá sluïeb Nízkoprahového zafiízení pro dûti a mládeï Klubu Kvûtina, na tvorbû úvah se s nimi podílela speciální pedagoïka, která vede v klubu krouïek fieãov ch dovedností. Rubrika Dûti vyprávûjí je urãena v em dûtem z Duchcova, které chtûjí psát a podûlit se o své pocity, dojmy, my lenky ãi nápady. V kaïdém ãísle duchcovsk ch novin mohou reagovat na aktuální dûní ãi se vyjádfiit k pfiedem stanovenému tématu. Pfií tí téma - Podzim. PRÁZDNINY SKONâILY Je po prázdninách. Jsem docela rád, Ïe zaãala kola. Mám tam kamarády i kamarádky. Tû il jsem se i na paní uãitelku. Ve kole mû baví plavání, v tvarka a pracovky. Zítra jdeme plavat. Hurá! Luká Dupák Znova zaãala kola. Mnû to nevadí. Budu tam je tû 2 roky. Budu se snaïit, abych mûl dobré v sledky. Chodím rád a pravidelnû do Kvûtiny, baví mû facebook. Zatím nevím, ãím budu. Emil Ferko Zaãal nov kolní rok. Dûti si musí pfiipravovat vûci do koly a chodit dfiív spát. Prázdniny byly fajn, ale nûkdy mû to uï doma nebavilo. Chodil jsem ven s kamarády a kamarádkami. Hodnû ãasu jsem trávil u poãítaãe. Jsem uï na praktické kole. Budu tam 2 roky. Pak bych se chtûl vyuãit kuchafiem. Je to mûj sen. Ve kole je hodnû uãení, ale je tam i legrace a zábava. Tomá Holub V LET DO PRAHY Odpoledne 14. záfií jsme odjeli Luká Jirák, Nikolka Vlachová, Jifika Koutecká a Klára Hanzlíková a ná cviãitel Honza Klouãek z TJ Sokol Duchcov na v let parníkem do Prahy. V let byl odmûnou za úãast na sokolsk ch závodech. Do Prahy jsme dorazili za svûtla, a tak jsme si je tû udûlali procházku po Praze. Spali jsme v Tyr ovû domû, kde s námi spaly dal í ãtyfii skupiny. Hned ráno po snídani byl nástup druïstev ze v ech Ïup na nádvofií Tyr ova domu a po zahájení bratrem náãelníkem Vránou a starostkou Sokola sestrou Mouãkovou jsme se pû ky vydali k Vltavû, kde na nás uï ãekal parník Cecílie. Tak zaãala plavba po Vltavû. Po cestû jsme kromû pozorování bfiehû poslouchali vyprávûní bratra Vrány. Ten nám zároveà pokládal bûhem plavby soutûïní otázky. Na lodi jsme dostali v born obûd - hranolky s kufiecím fiízkem a zeleninov m salátem plus jako zákusek zmrzlinu. Bylo nachystáno i jedno velké pfiekvapení: pluli jsme aï na Slapy! Tam nás ãekaly 3 úkoly. Nejprve jsme si mûli poslechnout nûco málo o pfiehradû, druh m úkolem bylo vybûhnout na první pohled docela krátké schodi tû (které se po neãekané zatáãce zákefinû prodlouïilo). Poslední soutûïní disciplinou byl hod cédéãky do obruãe, coï pfii pofukujícím vûtfiíku také nebylo zrovna snadné. Závûrem jsme si li Slapy prohlédnout je tû ze shora a pak se v ichni nalodili zpût na palubu a jeli po proudu do Prahy. V Tyr ovû domû jsme na cestu domû dostali kaïd bagetu, jablko a su enku a mohli jsme volnû odjíïdût domû. Do Duchcova jsme dojeli ve veãerních hodinách, unaveni, ale spokojeni. KaÏdopádnû v let byl úïasn a my moc dûkujeme TJ Sokol Duchcov za nev ední záïitky na parníku po Vltavû. Klára Hanzlíková CO NOVÉHO V DUCHCOVSK CH KOLÁCH Z, M, DDM... DEN SE SVùTLU KOU V DDM SLUNÍâKO DUCHCOV Oãi mám otevfiené a pfiesto je v ude tma, NEVIDÍM. Není to pfiíjemné. Nûkdo mû jemnû chytí za ruku a promluví na mû pojì, pomûïu ti, neboj se. ChyÈ se provázku a pomalu pojì. S obavami se pohybuji vpfied. Najednou sly ím zastav se. Je ráno a právû jsi vstala. Najdi lavor a umyj si ruce. V e plním a pak s pomocí opût pokraãuji po provázku. Je to jen hra v Domeãku, to mû uklidàuje. Následuje nalévání sklenky mléka. Nevím jaké mnoïství, abych nepfielila. Pak si balím do koly. Do aktovky si naskládám penál, knihu a svaãinu. Postupuji dál po provázku. Zavazuji tkaniãky a vyráïím do koly. Hledám papír a podepisuji se, nevidím linku, tak to asi bude kfiivû. Po kole následuje obûd. Najdi vidliãku a napíchni bramboru sly ím fiíkat mého prûvodce. To bude hraãka. Vidliãku mám, ale brambory honím po talífii a ne a ne je napíchnou. Nakonec to s pomocí zvládám. Najednou jsem vedena po schodech a m m úkolem je zazvonit. Vítáme tû na odpoledním krouïku, trochu si zahrajeme. Pod vedením mého prûvodce vybírám míãek a s ním prolézám tunelem. Pak jsem opût zastavena. Teì nás ãeká veãerní aktivita a pak pûjde na kutû. V duchu si fiíkám, co mû asi ãeká, veãer se vïdy koukám na telku, ale kdyï nevidím? M m úkolem je najít na stole knihu a otevfiít ji na místû záloïky. Celkem snadn úkol. Pak mû ãeká zaslouïen odpoãinek. Jsem dovedena k posteli, nacházím pol táfie, deku a ulehám. To v e si mohly dûti vyzkou et na akci Den se Svûtlu kou, kter jsme pro duchcovské kolky a koly pofiádali ve dnech od 17. do 20. záfií Doprovodn m programem bylo lu tûní Braillova písma a malování svûtlu ek. Dûti byly bystré a hravé, poãasí se na nás smálo a proto není divu, Ïe panovala dobrá nálada a akce se velmi vydafiila. Velk dík patfií studentûm a studentkám z Gymnázia a Stfiední prûmyslové koly Duchcov, ktefií dûtem dûlali velmi milé prûvodce. kolám a kolkám dûkujeme za jejich úãast a rádi je opût uvidíme na této akci pfií tí rok. Kolektiv DDM Sluníãko Duchcov. FOTO: ARCHIV DDM Z J. Pe aty STOVKA DùTÍ Z PE ATKY VYRAZILA ZAâÁTKEM KOLNÍHO ROKU DO KOLY V P ÍRODù Cílem dobrodruïné v pravy ÏákÛ roãníkû bylo zpfiíjemnit kolákûm zaãátek kolního roku a procviãit je v samostatnosti. T denní pobyt jsme strávili v novû opraveném areálu kolícího stfiediska Îihle - Poustky. Cel t den se nesl v duchu Námofinictví. Dûti se staly námofiníky a hledaly nejvhodnûj í název pro svou imaginární loì, vym lely svou vlajku a rozdûlovaly si námofiní hodnosti. Jedna ze soutûïí pak dûti promûnila v námofiníky, ktefií se v pfiístavu Poustky museli orientovat v mapû a hledat tajná místa s pfiipraven mi úkoly. âtvrtek byl pln pfiíprav na DUCHCOVSKÉ NOVINY 12 / 2012

13 FOTO: ARCHIV KOLY nadcházející námofiní bitvu. Urãitû si umíte pfiedstavit, jak dûti bavilo honit se po lese a házet po sobû papírové koule. Jednotlivé posádky tak získaly indicie k nalezení zlatého pokladu. Kromû tematického programu jsme pofiádali v lety. Nav tívili jsme skalní útvar Viklan nebo historické vojenské bunkry. Jeden cel den jsme vûnovali v letu na zfiíceninu hradu Rab tejn. Krásná byla i soutûï Îihle má talent. Nezapomnûli jsme ani na opékání bufitû u táboráku a ti psychicky odolnûj í se mohli vydat na noãní stezku odvahy. Den pfied odjezdem jsme se li projít do lesa, rozlouãili jsme se s oblíben mi místy a nechali tam na památku dûtmi vystavûné bunkry a domeãky z kûry, mechu, i ek a vûtviãek. Se kolou v pfiírodû jsme se rozlouãili správnou veãerní diskotékou. Cel t den utekl jako voda, protoïe byl pln aktivit a zábavy. UÏ se tû íme, aï v pfií tím roce akci zopakujeme. V rámci vp probûhl také adaptaãní pobyt pro Ïáky 6. a 7. roãníku, jehoï cílem bylo stmelení nového tfiídního kolektivu. Îáci si zahráli nûkolik her zamûfien ch na poznání nov ch spoluïákû a sebe sama. Podle indicií podnikli v lety za pokladem, zahráli si míãové hry, vykoupali se v rybníce, podnikli noãní bojovou hru a dal í aktivity. Zastavte se na na em webu a prohlédnûte si fotky a videa z na eho pobytu. Za kolektiv dûtí a uãitelû Mgr. Milu ka Tremlová OKRESNÍ FINÁLE V P ESPOLNÍM BùHU Îáci II. stupnû Z J. Pe aty se v fiíjnu zúãastnili sportovní soutûïe v pfiespolním bûhu na 3 km. Závod se konal v Zámecké zahradû v Teplicích za pfiíznivého podzimního poãasí. Hodnocení soutûïe bylo rozdûleno na jednotlivce a druïstva. Z 54 závodníkû se umístil na tfietím místû Jakub Zedník z 8. B a druïstvo na- ich chlapcû se umístilo na krásném druhém místû. V em chlapcûm blahopfiejeme a dûkujeme za krásnou reprezentaci na í koly. Bc. Daniela Kosinová Z A. Sochora 72 HODIN - RUKU NA TO! - Pomáháme pfiírodû Îáci Z A. Sochora se v pátek 12. fiíjna zúãastnili celostátního projektu 72 hodin - Ruku na to! Tato akce je celostátním projektem neziskov ch organizací v âeské republice, které pracují s dûtmi a mlad mi lidmi. Jejich spoleãn m cílem je prostfiednictvím tohoto projektu blíïe pfiedstavit svou práci vefiejnosti a pfiispût ke zv enému uznání dobrovolnické práce v âr. Na i Ïáci se v rámci tohoto projektu dobrovolnû zúãastnili zahradnick ch a úklidov ch prací na kolních zahradách v ech duchcovsk ch matefisk ch kolek a také na na í kolní zahradû. Dobrovolnou akci podpofiilo celkem 85 ÏákÛ na í koly a vût ina pedagogického sboru. V em dobrovolníkûm za jejich práci dûkujeme. Jaroslav Vráblík ze Z A. Sochora, organizátor akce CO SE DùJE V DRUÎINCE? V záfií probûhla v druïince velká soutûï ve hfie âlovûãe, nezlob se! Na prvním místû se jednoznaãnû umístil Vojtûch HanÏl ze tfietí tfiídy. íjen je poznamenán v robou papírov ch drakû, neboè je vyhlá ena soutûï O nejhezãího nelétajícího draka. Vybrat z takového mnoïství krásn ch papírov ch drakû bude asi velmi nároãné. Hana Kykalová vychovatelka D na Z A. Sochora EKOT M NA LESNÉ V t dnu od 17. do 21. záfií se ãlenové Ekot mu a Parlamentu na í koly zúãastnili v ukového pobytu v Ekologickém centru Lesná v Kru n ch horách. Akci organizovala Schola Humanitas v Litvínovû, která na ni získala dotaci v rámci mezinárodního programu Cíl 3. Vzhledem k tomu byl cel program pro Ïáky na í koly zdarma. Bûhem pûti dnû byl pro Ïáky pfiipraven zajímav program pln her, pokusû, mûfiení a v letû do pfiírody. Kromû krásné pfiírody Kru n ch hor na Lesné se seznámili také s krajinou Národní pfiírodní rezervace SOOS u Franti kov ch Lázní, to v e spoleãnû s kamarády z nûmecké koly, ktefií cel pobyt absolvovali spoleãnû s námi. Nejvíce se ÏákÛm líbila letecká ukázka dravcû a veãerní v pravy za jeleny, ktefií byli díky období fiíje krásnû sly et. Vedoucí Ekot mu Mgr. Venu e Antoniszynová na Z A. Sochora P ÍRODA V EMI SMYSLY V pátek 12. fiíjna probûhla na Z A.Sochora první ãást v stavby projektu Pfiíroda v emi smysly, na kter jsme jako jediná FOTO: ARCHIV KOLY FOTO: ARCHIV KOLY DUCHCOVSKÉ NOVINY 13 / 2012

14 kola z Ústeckého kraje získali dotaci ,- Kã z programu kola pro udrïiteln Ïivot. V plánu bylo vybudování pocitového chodníãku, ve kterém si budou Ïáci ale i ostatní náv tûvníci moci vyzkou et svûj hmat a poznávat tak materiál na kterém právû stojí, nebo kter mají v ruce. ProtoÏe velk m sponzorem programu je spoleãnost Toyota, dostala na e kola nabídku dobrovolné pomoci zamûstnancû této firmy, kterou jsme rádi vyuïili. Celá v stavba se tak velmi urychlila a zamûstnancûm Toyoty patfií ná velk dík. Katefiina Nová a Petra Dvofiáková âlenky Ekot mu Z A.Sochora Základní umûlecká kola Ivana Kawaciuka, Duchcov pfiíspûvková organizace, Kubicov ch 2/692, Duchcov Vás zve Spoleãn koncert Pûveckého sdruïení severoãesk ch uãitelû Most a Duchcovského pûveckého sboru, Státní zámek v Duchcovû, od hod Lidová píseà - koncert hudebního oboru ZU, sál koly, od hod. Koncertem bude provázet sl. Barbora ámalová. Pfiipravujeme: Adventní koncert ZU, Státní zámek Duchcov, od hod Adventní koncert ve Svûtci, na kterém vystoupí Ïáci hudebního oboru ZU a Duchcovsk pûveck sbor. Obfiadní síà Svûtec, od hod Mezinárodní adventní zpûvy 2012, Praha, Staromûstské námûstí, od h Zastavení Zu ky v Reinerovû fresce, zámecká zahrada v Duchcovû, od hod. Bc. árka Gauseová, fieditelka koly DUCHCOV TÍ TANEâNÍCI V ÚSTÍ V sobotu 15. záfií 2012 otevfielo svoje brány (ostatnû jako kaïdoroãnû) v rámci DnÛ Evropské kultury Severoãeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem. Zájemci tak dostali moïnost nahlédnout nejen za oponu (tedy tam, kam se pfii bûïn ch pfiedstaveních nedostanou), ale také se dozvûdût nûco z historie této krásné staré budovy. Také Ïáci taneãního oboru vyuïili tuto moïnost a vydali se na v let za poznáváním kulturního bohatství na eho regionu. Nejprve jsme mûli moïnost usadit se do hledi tû divadla, vyslechnout si nûco z historie budovy (víte, Ïe se ji podafiilo postavit a uvést do provozu za necelé dva roky?), potom jsme mohli vystoupit na tzv. forbínu, místo pfied oponou, odkud jsme si zblízka prohlédli ruãnû malovanou Ïeleznou oponu a také jsme si vyzkou eli, co asi vidí zpûváci, herci a taneãníci v prûbûhu pfiedstavení pfii pohledu z jevi tû do hledi tû. Následnû jsme se smûli podívat pfiímo na jevi tû, kde byly pfiichystány ukázky technického vybavení a jeho moïností, ale také ukázky rekvizit, kulis, kost mû a paruk. Je to úplnû jin záïitek, kdyï ãlovûk stojí pfiímo na scénû, kdyï má moïnost si projít ten prostor, ze kterého na nûj pfii pfiedstaveních d chá ta kouzelná atmosféra. Na závûr prohlídky jsme pfie li i do nové provozní budovy, která byla vystavûna pfii poslední rekonstrukci divadla a tam jsme mûli moïnost nahlédnout do zku ebny operního sboru a do baletního sálu, kde v té dobû probíhala zkou ka. ZáÏitek to byl skuteãnû zajímav a obohacující. MgA. Renata Kir nerová, taneãní obor ZU DUCHCOVSK PùVECK SBOR HOSTEM PSSU V MOSTù KaÏd má jiné pfiedstavy, jak proïít slunné nedûlní odpoledne. Jsem ráda, Ïe se mezi lidmi najdou nejen houbafii a cyklisté brázdící neúnavnû terén ve snaze vyrvat fiíjnu ty nejlep í cyklozáïitky, ale i ti, kdo pfiicházejí na koncerty. Napfiíklad se jich v Mostû se lo dost na to, abychom jim zpívali. Mám na mysli ná Duchcovsk pûveck sbor a Pûvecké sdruïení severoãesk ch uãitelû, které nás pozvalo na spoleãn koncert do pfiesunutého kostela Nanebevzetí panny Marie. Posluchaãi si mohli vyslechnout blok duchovních písní, spirituálû a populárních melodií. Nejprve se pfiedstavil Duchcovsk pûveck sbor veden Janou Boháãkovou Dipl. um. Potom se prostory chrámu rozeznûly muïsk mi hlasy z PSSU pod taktovkou PhDr. ZdeÀka Fréhlicha. Koncert konãil dvûma spoleãn mi skladbami obou sborû. Závûreãn potlesk uï neznûl jako máchání ploutví, ale jiskfiil radostí. Proto doufám, Ïe krásu hudby vnímali i náv tûvníci chrámu. Co je pozoruhodné, oba na e pûvecké soubory oslaví pfií tí rok, tedy 2013, v znamná jubilea. Pûvecké sdruïení severoãesk ch uãitelû se pochlubí jiï svou 90. sezónou od svého zaloïení a ná Duchcovsk pûveck sbor si pfiipomene sv ch 10 let ãinnosti. Vûfiím, Ïe si spoleãnû budeme moci zazpívat i v Duchcovû na listopadovém koncertu. Daniela Knorrová Nové knihy MùSTSKÁ KNIHOVNA DUCHCOV Bílinská 12, tel.: knihovna.duchcov@tiscali.cz NAUâNÁ Jaroslav Cícha - Lond n 2012 (olympijské hry, fotografické publikace) Karel Foltin - Nejvût í osobnosti na ich dûjin - prûmyslníci, podnikatelé, bankéfii: Ïivotní pfiíbûhy, úspûchy i prohry v znamn ch osobností na í historie (Ïivotopisy) - Jídlo léãí: pfievratná stravovací strategie boje proti nemoci od nachlazení po osteoporózu (zdravá v Ïiva) Kosmas - Kronika âechû (dûjiny) BELETRIE Zora Beráková - Nekorunovaná královna (historick román) Dominik Dán - Moucha (detektivní román) Leo Kessler - Protiútok (váleãn román) Hana Marie Körnerová - Dokud se bude smát (román pro Ïeny) Michal Viewegh - Mráz pfiiletí z Hradu (spoleãensk román) Vlastimil Vondru ka - KrálÛv druh (historick román) LITERATURA PRO MLÁDEÎ Ivona Bfiezinová - F jako Fík (pfiíbûhy o zvífiátkách) Walt Disney - Rebelka (dívãí román) Anna Ludwig - Prima pusa (dívãí román) Holly Webb - O ztracené Rosiãce (ãtení pro nejmen í) Alena Lisová, vedoucí MûK FOTO: ARCHIV SBORU DUCHCOVSKÉ NOVINY 14 / 2012

15 FOTO: ARCHIV KLUBU Národní pohár karate JKA Po prázdninové pfiestávce zahájili karatisté oddílu Shotokan karate do Masopust opût svou závodní ãinnost. A to hned úãastí na druhém kole Národního poháru, kter je postupovou soutû- Ïí na mistrovství republiky, a na kter vyjeli jak závodníci z tréninkového stfiediska v Bílinû tak z Duchcova. Îákovské kategorie hostilo Milevsko, dorostenci, juniofii a seniofii se vypravili do Neratovic. Do Milevska se sjelo na 196 závodníkû ze 16 klubû z celé âeské republiky. Konkurence byla silná, zejména pak v kategorii mlad ích ÏákÛ, ve které soutûïilo více neï 60 karatistû. Mladí svûfienci trenére Masopusta se v ak neztratili, pfiestoïe pro nûkteré to byla první soutûï takového v znamu. Proto byl trenér spokojen nejen s medailemi, ale také s finálov mi ãi bodovan mi umístûními. Nejúspû nûj í byl jiï ostfiílen borec Daniel Plass, kter získal v kategorii mlad ích ÏákÛ bronz v kata, 6. místo v kumite a spolu s Jifiím Poko em a ZdeÀkem Andrlem bronz v kata t mû. Kata t m B pak získal je tû 8. místo. Dal í umístûní mûl kata t m star ích ÏákÛ - 4. místo, star- í Ïákynû Daniela Zále áková 5. místo v kumite a star í Ïák Patrik BeÀo 8. místo také v kumite. Velké uznání patfií zejména duchcovskému Jifiímu Poko- ovi, pro kterého to bylo teprve jeho druhé závodní vystoupení a v rámci celorepublikov ch soutûïí dokonce jeho premiéra. Ukázal velk pokrok v pfiípravû a svûj budoucí soutûïní potenciál. V Neratovicích bojovala o umístûní, body, a medaile v prava dorostencû, juniorû a seniorû. I zde byly boje velmi nároãné, a to vzhledem k úãasti nejlep ích karatistû âeské republiky, vãetnû fiady reprezentantû. Bílin tí bojovníci se v ak nezalekli a pfiedvedli velmi slu nou v konost, která byla po zásluze odmûnûna. Premiérov Národní pohár to byl pro Michalu Víznerovou, která v kategorii mlad ích dorostenek obsadila 6. místo v kumite a v kata skonãila tûsnû pfied branami semifinále. Mlad ím dorostencûm se dafiilo v kata, kdyï Filip Schäffer získal 3. místo, Bedfiich Sk va 4. místo a Pavel Musil 5. místo. Spoleãnû pak je tû získali 2. místo a stfiíbrnou medaili v kata t mû. Nejúspû nûj í z v pravy byl star- í dorostenec Michael Engler, kter získal bronzové medaile v kata i kumite. Jeho bratr Daniel Engler obsadil 2. místo v kumite juniorû a 4. místo v kumite seniorû. Dal í umístûní, a to 4. místo v kata juniorû a 6. místo v kata seniorû, získal Diep Bui Mong. Nakonec se pfiedvedl i kata t m seniorû, ve sloïení Daniel Engler, Miroslav Chladn a Václav Hampejs, kter získal první místo a zlatou medaili. S vystoupením sv ch svûfiencû byl nakonec hlavní trenér Roman Masopust v celku spokojen. V em závodníkûm vyslovil pochvalu, ale také stanovil nové cíle pfiípravy, a to zejména s ohledem na nadcházející mistrovství republiky, které se bude konat koncem listopadu v Praze. Skvûl rok 2012 pro Ïactvo AK Duchcov Trenéfii Ïactva AK Duchcov Jifií Galeta, Mirek Tich a Jana Procházková mohou b t spokojeni. Jejich svûfienci se cel rok pfii závodech pravidelnû objevovali na stupních vítûzû. Úspû ná je i podzimní atletická sezóna. V Mladém Bûkodu, coï jsou bûhy od jara do podzimu, získalo druïstvo Ïactva ve sloïení Klára Procházková, Emma Olahová, Mí a uleková, Terezka Lacinová, Luká Baloch, Kája Sláma, Antonín Janetka a Katka Sentenská v borné 2. místo a dort byl zaslouïen. Pro Balocha, Procházkovou a ulekovou bylo dal í dobré umístûní na krosov ch závodech v Novém Mûstû a pro Janetku a Sentenskou zase úspûch na sprintérském trojboji v Ústí. Velk úspûch ãekal Ïactvo v Ú tûku na jezefie Chmelafi 6.10., kde první místa obsadili Lacinová, Procházková, Baloch a Janetka, druhá místa Olahová, Sláma, Sentenská a ãtvrtá místa uleková a Zradiãka. Vrcholn m závodem byl Viadukt 7.10., kter pofiádá pravidelnû AK Duchcov. V Ïákovsk ch kategoriích byl Baloch na 1. místû, Procházková na 3. místû, Sentenská na 4. místû, Lacinová na 5. místû, Olahová a Sláma na 6. místû, Janetka a uleková na 7. místû. V borná sezóna urãitû bude je tû pokraãovat 4.11., kdy je bûh Doubravkou. Marie Polívková AK Duchcov Atletika Duchcov uspofiádala atletick ãtyfiboj pro Z v Duchcovû. Zúãastnilo se ho 27 dûtí ze Z A. Sochora a Z J. Pe aty. V chlapcích vyhrál Pavel Vopálka bodû a v dívkách Nathálie Philippová bodû, oba Z A. Sochora. Pro atletickou kolku a nejmen í Ïactvo probûhne v Ba- Ïantnici dûtská olympiáda. Skonãila kulová sezona Stfielba ze sportovní pistole ran je soutûï, která probíhá od dubna do fiíjna. Zástupci na eho klubu se zúãastnili 12 zá- FOTO: ARCHIV KLUBU FOTO: ARCHIV AK DUCHCOVSKÉ NOVINY 15/ 2012

16 FOTO: ARCHIV KLUBU vodû ve v ech kategoriích. Na MâR V 2012 nás zastupovali Jifií Chvojka st. a Zdenûk Hlaváãek. Z 259 úãastníkû (b val ch reprezentantû) ze 14 státû obsadil Jifií Chvojka kat. A ve SP 5+30 tfiicáté místo a ve SP byl dvacát. Zdenûk Hlaváãek v kat. B (mlad í závodníci) byl ve SP 5+30 sedmnáct a ve SP devatenáct. Letos to moc ne lo, ale i tak se duchcov tí stfielci ve velmi kvalitní mezinárodní konkurenci neztratili. Pfiebor âr seniorû a veteránû v LP 60 se konal v Boleticích a Zdenûk Hlaváãek jako jedin zástupce SSK Duchcov obsadil ãtvrté místo. Dal í závody ve SP v rámci kraje (Dûãín, Lene ice, Teplice, Bílina a Louny) jsme absolvovali kaïd dle sv ch moïností ve sloïení Mgr. Martina Nosová, Bc. Andrea Grajcarová, Jana Neubauerová, Jifií Chvojka st., Tomá Lacina, Milan Kulhan, Milan Bernáth a Zdenûk Hlaváãek. Z vût ích úspûchû lze vyzdvihnout v sledky Mgr. Martiny Nosové 3. místa VC B. Semeráda, HejdÛv memoriál a 2. místo ve VC Duchcova a Milana Bernátha, kter byl 3. ve VC B. Semeráda a 2. VC Duchcova a celkovû 3. v OSL Teplicka. DruÏstvo SSK Duchcov obsadilo 3. místo v celkovém hodnocení OSL. Ve SP se velmi zlep il Milan Kulhan, kter dosahoval nejstabilnûj ích v konû. Pfii tréninkové píli, kterou má nyní, bude pfií tí rok nejednou stát na bednû. Milane, vydrï!!! Za SSK Duchcov Zdenûk Hlaváãek Viadukt 2012 v Duchcovû V de tivém poãasí probûhl jiï 58 r. Viaduktu Duchcov, kter pofiádal AK Duchcov spoleãnû s Mûstem Duchcov za v razné podpory Skupiny âez. Pfiesto se na startu se lo 148 závodníkû, coï je více jak vloni. Startoval i Martin Wipler, drïitel dosavadního rekordu z r. 1994, zatím v born m ãasem 29:09. Formu si stále drïí, vyhrál kategorii v konem 35:51. V Ïenách si stále drïí rekord Jana Bauckmannová z roku 2003 v konem 23:05. editelka závodu Marie Polívková vzpomnûla nedávného úmrtí zakladatele atletiky v Duchcovû a dlouholetého hlavního trenéra AK Duchcov, Karla Kerzla, kter ve vûku 73 let po dlouhé nemoci zemfiel. ZároveÀ ocenila zázemí Vleva Trubaã, Wipler, Polívková Z A. Sochora, kde i v mokrém poãasí improvizovanû kolník pan Sochor vytvofiil dobré podmínky pro vyhodnocení závodníkû. Za Mûsto Duchcov pfiedávaly ceny starostka Ing. Jitka Bártová, tajemnice Renata Kounovská a za O ak Hana Mudrová. Tradiãnû byla jen 1 juniorka. Dal í 59 r. se bude konat V em pofiadatelûm, rozhodãím i závodníkûm patfií díky, Ïe nároãnou de tivou situaci zvládli. Samozfiejmû, Ïe velké díky patfií i v em sponzorûm, bez nichï by tento závod nemohl probûhnout. Pofiadatel AK Duchcov má radost z pfiedních umístûní sv ch ãlenû. V Ïactvu vyhrál Luká Baloch, na 3 m. byla Klára Procházková, na 4 m. Katka Sentenská, na 5 m. Tereza Lacinová, na 6 m. Karel Sláma a Emma Olahová, na 7 m. Antonín Janetka a Michaela uleková. V dospûl ch byla na 2 m. Marie Polívková a na 7 m. ve sv ch kategoriích Jan Novakovsk a Tomá Ol er. Zájemci o kvalitní fotografie si je na webu najdou: Web AK Duchcov je Marie Polívková AK Duchcov KfiíÏek s Adamem vybojovali 7. místo na mistrovství svûta katamaránû záfií Torbole, Lago di Garda - Itálie Posádka CK FISCHER Sailing Teamu David KfiíÏek a Zdenûk Adam znovu potvrdili, Ïe patfií do absolutní svûtové piãky a po 5. místû z leto ního mistrovství Evropy si pfiipisují 7. místo z mistrovství svûta. Závod to byl letos neuvûfiitelnû vyrovnan a âe i se témûfi po cel závod pohybovali na pfiedních místech. Na e posádka vyrazila do dûji tû ampionátu o nûkolik dnû dfiíve, aby zde pod vedením trenéra Pabla Soldana doladila formu a zejména nastavení nov ch plachet. První den tréninku byl doslova extrémní a severní poryvov vítr dosahoval rychlosti aï 30 uzlû. V tûchto tûïk ch podmínkách si t m vyzkou el nûkolik nov ch trikû, jak pfieïít divokou jízdu rychlostí 25 uzlû s velkou generovou plachtou pfii jízdû po vûtru. Dal í tfii dny tréninku byl jiï vítr standardní, tedy okolo 20 uzlû (10 m/s). V nedûli pfied zahájením závodu byla na programu tréninková rozjíïìka, ale do té na i zámûrnû nenastoupili, aby etfiili síly pfied hlavní regatou. Vûnovali se tak bylo pouze promûfiení plachet a v letu do okolí spojeného s minigolfem. V pondûlí v e propuklo, 41 posádek z 10 zemí svûta vyplulo na start. Vítr postupnû sílil na 20 aï 24 uzlû. Pole bylo pomûrnû vyrovnané, ale prvních 10 lodí pfieci jen odskoãilo. V této skupinû na 4. místû bojovali i âe i. V posledním tfietím kole se pfiiblí- Ïila skupina lodí s poryvem zezadu a na i jiï nestaãili zareagovat a bylo z toho 6. místo. V dal í rozjíïìce se t mu vedlo jiï od startu a na návûtrné bóji byli hned za vedoucím Red Bull t mem z ecka. V prûbûhu rozjíïìky do lo k fiadû soubojû, ale na i si vedli takticky znamenitû a do cíle dopluli na 2. místû. Po prvním dnu to pro nû znamenalo celkové 4. místo a minimální ztrátu na medailové pfiíãky. V úter závod pokraãoval dal ími tfiemi rozjíïìkami. Vítr byl velice siln. Opût hodnû pfies 20 uzlû. Na i si pfiipsali skvûlé 5. a 6. místo, ale poslední zkrácená rozjíïìka se jim nepodafiila a to znamenalo dojezd aï na 18. místû. Po druhém dnu tedy celkové 5. místo. Ve stfiedu pfii el na Gardu dé È a totální bezvûtfií. Nakonec se tedy nezávodilo a na programu bylo zasedání mezinárodní asociace a pfiedstavení lokalit pro pfií tí svûtové ampionáty, tedy Ibiza 2013 a Perth v Austrálii âtvrtek byl opût ve znamení silného vûtru. Na i se v první rozjíïìce dlouho drïeli na 3. místû, ale pfiejetí mezní ãáry v posledním kole znamenalo dojezd na 5. místû. Ve druhé denní rozjíïìce rozhodl start. Foukal velmi siln vítr a kormidelník KfiíÏek si nechal pfiíli prostoru na rozjetí. Toho vyuïila Australská posádka, která si sjela pfied âechy a tím je odsunula po startu aï na konec pole. Na i bojovali a postupnû se kaïd m kolem propracovávali více dopfiedu, ale lep í neï 11. místo z toho nevykfiesali. V pátek pfii lo velké finále. CK FISCHER Sailing Team byl na prûbûïném 8. místû a uï si nemohl pohor it. Naopak od 4. místa DUCHCOVSKÉ NOVINY 16 / 2012

17 je dûlily jen 4 body. Na vítr se ãekalo pomûrnû dlouho a tím to bylo celé je tû napínavûj í. Nakonec vál stfiední vítr 10 aï 16 uzlû. Na i si vybudovali skvûlou startovní pozici a s obrovsk m nasazením se rvali o kaïd metr. Na návûtrné bóji toãili na 4. místû. Pfied nimi ale byli dûleïití soupefii GRE 7 (vicemistfii Evropy 2012) a GER 1 (5x olympionik a nûkolikanásobní mistfii svûta). Naopak se hodnû nevedlo t mu AUT 377 a AUS 330. Za na imi se, dvû kola, drïel t m SUI 228. Bylo zapotfiebí pfied nû dostat je tû jednu loì, aby se na i posunuli o dvû pfiíãky v celkovém hodnocení. T m el do rizika. Nemûl co ztratit. Nakonec to nevy lo a David KfiíÏek a Zdenûk Adam dojeli na 6. místû. To pro nû znamenalo celkovou 7. pfiíãku v celkovém hodnocení leto ního ampionátu. Srovnali tak své loàské maximum. Letos v ak mnohem více zasahovali do bojû v popfiedí flotily. Jak závod hodnotí kormidelník posádky David KfiíÏek? Byla to neuvûfiitelnû skvûlá regata. Doslova ideální jachtafiské podmínky v nádherné lokalitû Gardského jezera. Bylo patrné, Ïe poslední mûsíce zejména ekové a Australané hodnû trénovali. Také se zde objevila nová profesionální posádka z Itálie, která pfii la z katamaránû F18. Pole bylo velmi vyrovnané, ale kaïd kromû Red Bull t mu byl poraziteln. Za svoji velkou chybu povaïuji 11. místo v pfiedposlední rozjíïìce. Ty body nám pak chybûli k lep ímu umístûní. Na startu jsem byl slu nû fieãeno velmi konzervativní. Musím do toho jít mnohem agresivnûji. Stra nû foukalo a já si stále zvykám na to startovní zrychlení z 0 na 16 uzlû za 5 sekund. Chce to skvûlé naãasování, klidnou hlavu a dávku bojovnosti. Máme co zlep ovat, ale s v sledkem jsem spokojen. Byla to skvûlá zku enost pro dal í souboje. Alan Kuãera - team PR Video ze závodu na < VáÏení spoluobãané a sportovní pfiátelé, pfiesto, Ïe jsme o prázdninách byli postaveni pfied velk problém, kdy tajemnice Sokolské Ïupy Kru nohorské-kukaàovy sv m nezodpovûdn m jednáním pfiivedla Ïupu a tím následnû i Tûlocviãnou jednotu Sokol Duchcov do váïn ch existenãních problémû, které budou mít dlouhodobé následky, V SOKOLE SE NADÁLE CVIâÍ!!! V pondûlí odpoledne rodiãe a dûti, pfied koláci, mlad í Ïactvo, star í Ïactvo, veãer od 18 hod. Ïeny. V úter od 9.00 hod. dopoledne zdravotní cviãení, odpoledne maïoretky, veãer aerobik Ïeny a cviãení muïû. Ve stfiedu veãer od 19 hod. ko íkáfii, ve ãtvrtek odpoledne opût mlad í a star í Ïactvo, maïoretky, veãer Ïeny a stepaerobik. V pátek veãer od 18 hod. volejbal-muïi a Ïeny. Kromû vyjmenovaného probíhá je tû v na em zafiízení kaïdé pondûlí od 17 hodin rehabilitaãní cviãení pod vedením paní Jílkové, pondûlí, stfieda a pátek volejbal dûvãat pod vedením trenéra pana Fejfara. Od listopadu opût zahajujeme ZUMBU a to kaïdé pondûlí od 19 hodin. Nadále v jednotû funguje oddíl kuïelek, kter má ve svém stfiedu 2 reprezentanty âr, dûti hrají krajsk pfiebor, Ïeny první kuïelkáfiskou ligu a muïi druhou kuïelkáfiskou ligu. Pfiijìte se sami pfiesvûdãit a dopfiejte i sv m dûtem dostatek v estranného pohybu. Podrobné informace jsou na v vûsce na Teplické ulici a na vstupních dvefiích sokolovny. Za TJ Sokol Duchcov Anita Bartlová - starostka, Hana Hanzlíková - náãelnice KuÏelky Duchcov DruÏstvo muïû A na eho oddílu se v uplynulé sezónû pfiihlásilo do Poháru âeské kuïelkáfiské asociace (dále jen P âka). P âka je na stejné úrovni jako Pohár âeskomoravského fotbalového svazu, a tudíï vítûzové z kaïdé zemû postupují do evropsk ch pohárû. To jen na vysvûtlenou na jaké úrovni se P âka hraje. Hráãi pro li sítem mnoha utkání se soupefii z celé âeské republiky. JiÏ od prvního kola se setkávali s tûïk mi soupefii z 1. kuïelkáfiské ligy, ale pfii sv ch hráãsk ch kvalitách postupovali kolo od kola dál a nakonec si ve finále vybojovali postup do Poháru NBC. Postup do poháru NBC je nejvût í úspûchem v dobû trvání oddílu, co se druïstev t ká. Pohár NBC se hrál od do ve mûstû Banja Luka v Bosnû a Hercegovinû. Na pohár odjíïdûlo 7 hráãû - Josef Pecha, Jan Endr t, Zdenûk Ransdorf, Jifií Semelka, Vít StrachoÀ, Jakub Dafiílek a Miroslav Hilzensauer - a trenérka Vlasta Endr tová. Mûli jsme pfied sebou nároãnou dvanáctihodinovou cestu. A protoïe jsme vyjíïdûli ve hodin, cestu jsme krásnû prospali. V BIH nás pfiivítalo po mourné, de tivé poãasí, ale na e nad ení a náladu nám nezkazilo. Ubytování jsme mûli zaji tûné v krásném hotelu Victorija cca 9 km od kuïelny v Banja Luce. První den jsme proïili rychle na akreditaci, technické poradû a slavnostním zahájení. Ve stfiedu , jiï za sluneãného poãasí, nastoupili první tfii hráãi ke hfie. KaÏd odehrál disciplínu 120 HS. První hrál Jakub Dafiílek, zku en hráã na domácím poli, na mezinárodním to v ak byla jeho premiéra. A protoïe pfied odjezdem prodûlal váïnou nemoc, mûli jsme cíl - hlavnû odehrát. Kuba hodil 549 kuïelek, coï není jeho nejlep í vystoupení, ale po nemoci dobré. Druh nastoupil Jifií Semelka, nováãek v lize, kter shodil 545 ku- Ïelek. Na premiéru dobré. Jako tfietí nastoupil Vítek StrachoÀ a naházel pûkn ch 606 kuïelek. Na konci prvního dne bylo na e druïstvo ve stfiedu v sledkové listiny. Druh hrací den nastoupil jako první Pepa Pecha, nejstar í ãlen druïstva, kter hrál vûbec poprvé v takové atmosféfie, která v Banja Luce byla, a naházel 542 kuïelek. Druh hrál Zdenûk Ransdorf, ãlen reprezentace âr a shodil 545 kuïelek. Situace se nám tro ku zkomplikovala. V prûbûïném pofiadí jsme se propadli níïe. Jako poslední nastupoval Honza Endr t, téï ãlen reprezentace âr, kter porazil 593 kuïelek, a tímto v konem nás posunul na koneãnou 16. pozici, se kterou jsme, jako v prava, byli velice spokojení. Z 24 pfiihlá en ch t mû to byl dobr v sledek. Pro v pravu byla úãast na Poháru NBC velkou zku eností a skvûl m záïitkem. A protoïe P âka je soutûï oddílová hradí si v echny náklady oddíly samy a následnû tak i Pohár NBC. Pro ná oddíl KuÏelky TJ Sokol Duchcov byl rozpoãet na akci obrovsk, bez pomoci sponzorû bychom neodcestovali. Na ím nejvût ím a hlavním sponzorem bylo Mûsto Duchcov. UmoÏnilo na emu oddílu hrát na mezinárodní úrovni za mûsto Duchcov. Na akci jsme obdrïeli od mûsta sadu triãek s logem Mûsta Duchcova. Dal ím sponzorem byla âeská teplárenská a.s. a 1. strojírenská Bílina. V em sponzorûm velmi dûkujeme za vstfiícn pfiístup k na í akci. Dal í velk dík patfií SDH Duchcov, ktefií nám na cestu zapûjãili dodávku i s panem fiidiãem Petrem Delsartem. Pan Petr Delsart s námi mûl trpûlivost, vycházel vstfiíc v em na im poïadavkûm a trávil s námi na kuïelnû celé dny a aktivnû se zajímal o celou soutûï. Za oddíl kuïelek Vlasta Endr tová FOTO: ARCHIV KLUBU DUCHCOVSKÉ NOVINY 17 / 2012

18 KULTURNÍ CENTRUM DUCHCOV DÛm kultury, Masarykova 9, Duchcov, tel.: ãtvrtek v hodin, kino Lípa, vstupné 30,-Kã O SNùHURCE Pohádka pro M a I. stupeà Z. Romantick pohádkov muzikál na motivy známé nûmecké pohádky bratfií GrimmÛ. Vhodné pro dûti od 3 let ãtvrtek v 15:00 hodin, DÛm kultury ZASTUPITELSTVO MùSTA DUCHCOVA Vefiejné zasedání úter v 17:00 hodin, DÛm kultury, vstupné 40,-Kã TANEâNÍ PODVEâER S PICHLOVANKOU pondûlí v 19:00 hodin, kino Lípa, vstupné: pfiedprodej 130,-Kã; na místû 150,-Kã KOMICI s.r.o. Celoveãerní pfiedstavení, ve kterém se pfiedstavují ti nejlep í baviãi z pofiadu Na stojáka kabelové televize HBO! Hrají: Milo Knor, Ruda z Ostravy a Luká Pavlásek. Pfiipravujeme: Rozsvícení vánoãního stromu Vánoãní show Pekelná pohádka - Divad lko Mrak Zájezd do DráÏìan Pichlovanka Adventní koncert Oslava Vánoc Pokladna Kulturního centra Duchcov otevfiena (DÛm kultury) - pondûlí a stfieda od hod.; úter, ãtvrtek, pátek od hod. Zmûna programu vyhrazena Tel.: , , fax: , kcduchcov@seznam.cz, Zmûna programu vyhrazena!!! Bohumil Vitásek, vedoucí KINO LÍPA PROGRAM KINA LÍPA Duchcov, Masarykova 13 tel.: Dolby 3D Digital Cinema ãtvrtek a pátek v hodin, ãeské titulky, pfiístupn od 15 let, 144 min., vstupné 110,-Kã SKYFALL Akãní /Velká Británie/USA nedûle v hodin, ãeské titulky, pfiístupn od 15 let, 110 min., DUCHCOVSKÉ NOVINY 18 / 2012 vstupné 90,-Kã SINISTER / PREMIÉRA Horor/USA úter v hodin, pfiístupn od 12 let, 107 min., vstupné 100,-Kã 7 DNÍ H ÍCHÒ / PREMIÉRA Drama/âR stfieda v hodin, ãeské znûní, 91 min., vstupné 130,-Kã HOTEL TRANSYLVÁNIE 3D Rodinn animovan film ãtvrtek a pátek v hodin, ãeské titulky, pfiístupn od 15 let, 108 min., vstupné 90,-Kã PATROLA / PREMIÉRA Akãní/drama/USA nedûle v hodin, pfiístupn, 106 min., vstupné 90,-Kã VE STÍNU Detektivka /âr úter v hodin, ãeské titulky, pfiístupn od 15 let, 144 min., vstupné 110,-Kã SKYFALL Akãní /Velká Británie/USA stfieda v hodin, pfiístupn od 12 let, 110 min., vstupné 80,-Kã CESTA DO LESA Lesní komedie /âr ãtvrtek a pátek v hodin, ãeské titulky, pfiístupn od 12 let, 116 min., vstupné 100,-Kã TWILIGHT SAGA: ROZB ESK - 2. ãást PREMIÉRA Fantasy, romance, thriller/usa nedûle v hodin, pfiístupn od 12 let, 107 min., vstupné 90,-Kã 7 DNÍ H ÍCHÒ Drama/âR úter v hodin, ãeské titulky, pfiístupn od 12 let, 116 min., vstupné 100,-Kã TWILIGHT SAGA: ROZB ESK - 2. ãást Fantasy, romance, thriller/usa stfieda v hodin, ãeské znûní, pfiístupn, 76 min., vstupné: dûti 135,-Kã, dospûlí 155,-Kã ZVONILKA: TAJEMSTVÍ K ÍDEL 3D Animovan, fantastick pfiíbûh ãtvrtek a pátek v hodin, ãeské titulky, pfiístupn od 15 let, 95 min., vstupné 130,-Kã NÁVRAT DO SILENT HILL 3D PREMIÉRA Horor/USA nedûle v hodin, pfiístupn, 78 min., vstupné 100,-Kã PRAHO, MÁ LÁSKO Povídkov film/âr. 27. a úter a stfieda v hodin, pfiístupn od 12 let, vstupné 100,-Kã NA DIVOKÉ VLNù Drama/sportovní/USA ãtvrtek v hodin, ãeské titulky, pfiístupn od 12 let, 109 min., vstupné 100,-Kã 7 PSYCHOPATÒ / PREMIÉRA Komedie/Krimi/USA/Velká Británie pátek v hodin, pfiístupn od 12 let, 99 min., vstupné 100,-Kã SAMSARA Dokumentr/USA. Dûtská pfiedstavení nedûle v hodin, ãeské znûní, 91 min., vstupné 130,-Kã HOTEL TRANSYLVÁNIE 3D Rodinn animovan film. Málokdo o Draculovi ví, Ïe není jen princem temnoty, ale také vlastníkem stylového Hotelu Transylvánie nedûle v hodin, 82 min., vstupné 140,-Kã KOZÍ P ÍBùH SE S REM 3D Animovan, rodinn /âr. V novém pfiíbûhu teì Koza namísto praïsk ch povûstí pfiedstaví svût pohádek nedûle v hodin, ãeské znûní, pfiístupn, 76 min., vstupné: dûti 135,-Kã, dospûlí 155,-Kã ZVONILKA: TAJEMSTVÍ K ÍDEL 3D Animovan, fantastick pfiíbûh, ve kterém se víla Zvonilka se svou sestrou Modrovloãkou vydávají pfies zapovûzenou hranici do tajemn ch Zimních lesû nedûle v hodin, 70 min., vstupné 20,-Kã âarovné LYÎE Animované pásmo - Jak li nadûlovat, V ãertích sluïbách, âarovné lyïe, Andûlsk kabát, Dva mrazíci, Snûhulák, Jak se Herodes uzdravil Pfiipravujeme: Anna Karenina, Hobit: Neoãekávaná cesta, Zemû zapomnûní, Pí a jeho Ïivot, Ladíme, Zambetia, Sammyho dobrodruïství 2, Pfiedprodej vstupenek vïdy 14 dní pfied pfiedstavením. Pokladna kina Lípa otevfiena vïdy 30 min. pfied pfiedstavením. ZMùNA PROGRAMU VYHRAZENA Bohumil Vitásek, vedoucí

19 PLÁN AKCÍ DOMU DùTÍ A MLÁDEÎE DÛm dûtí a mládeïe, DruÏby 1006, Duchcov Tel.: Fax.: slunicko@ddmduchcov.com AKCE NA LISTOPAD V LET SE SLUNÍâKEM Sraz u DDM v 8,00 hodin, návrat k DDM v 13,30 hodin. V let autobusem do Dubí s Mikou a Pájou. Hledání pokladû ( ke í ) kolem obory ve Msti ovû. Mystery pátrání po Ïluté ponorce. Lu tûní, zkoumání záhad a zábava. S sebou pevnou obuv, vhodné obleãení do lesa, dle poãasí plá - tûnku, svaãinu, pití, kapesné. Pfiihlá ky a uhrazení poplatku do POPLATEK: 95,-Kã BOWLING V BÍLINù Sraz v 14,00 hodin v DDM, pfiedpokládan návrat v 18,00 hodin. Pro v echny od 7 do 14 let, co rádi hrají bowling. POPLATEK: 120,-Kã VEâERNÍ KOUPÁNÍ V AQUA- CENTRU TEPLICE Sraz bude v 16,10 hodin pfied DDM. Odjezd bude z duchcovského vlakového nádraïí v 16,40 hodin a pfiíjezd ve 20,26 hodin. Pfiíchod k DDM bude cca ve 20,45 hodin. S sebou plavky, ruãník, igelitovou ta ku na mokré plavky a ruãník, m dlo, svaãinku, pití, teplé obleãení, ãepici, neplavci MUSÍ mít rukávky! Pro dûti od 6 let. Závazné pfiihlá ky do 20. listopadu (úter ). POPLATEK: 85,-Kã (2 hodiny koupání) TURNAJ VE STOLNÍM TENISE Sraz úãastníkû je v 9,30 hodin v tûlocviãnû na 1. stupni Z J. Pe aty, pfiedpokládan konec bude v 14,00 hodin. Urãeno v em od 7 do 99 let. STARTOVNÉ: 50,-Kã P IPRAVUJEME NA PROSINEC Nebe, peklo, Mikulá - zábavn program v tûlocviãnû na 1. stupni Pe atky Mikulá ské besídky pro M Mikulá pro vefiejnost Vánoãní achov turnaj Vánoãní dárek z Fima - v tvarná dílna v DDM JARNÍ TÁBORY 2013: Pobytov jarní tábor pro dûti od 6 let (1. tfiída) v rekreaãním areálu Jitfienka v Kytlicích v malebném prostfiedí âeského v carska pod názvem CESTOVÁNÍ âasem. Termín: Poplatek: 2.390,-Kã. V cenû je zahrnuto ubytování ve 2-4 lûïkov ch pokojích, strava 5x dennû + pitn reïim, doprava autobusem, poji tûní, pedagogick a zdravotnick doprovod, odmûny a v let do plaveckého areálu v Dûãínû. Závazné pfiihlá ky do Poãet míst je omezen. Nutná záloha 500,-Kã do 10 pracovních dnû po obdrïení závazné pfiihlá ky. Pobytov jarní tábor spojen s lyïafisk m kurzem pro v echny od 6 do 26 let v Rokytnici nad Jizerou. Termín: Poplatek: 3.650,-Kã (bez dopravy 3.150,-) MÛÏete ãekat rodinnou atmosféru s domácí kuchyní, Pro kaïdého, kdo o to bude stát, jsou pfiipraveni kvalifikovaní lyïafi tí instruktofii, kolení uãitelé carvingu. Skvûlé lyïafiské podmínky. Pfiíjemné veãery se spoleãensk mi hrami. V cenû je ubytování, strava 3x dennû + pitn reïim, lyïafisk instruktor, program, doprava, poji tûní. V cenû není zahrnut skipas! Nutná záloha 500,-Kã do 10 pracovních dnû po obdrïení závazné pfiihlá ky. JARNÍ P ÍMùSTSK TÁBOR 2013 SE P IPRAVUJE! Pavel Nos, DDM Duchcov DIVADLO M První soukromé kamenné divadlo v âr Duchcov, Bílinská 7, tel.: , Program Divadla M na domácí scénû v mûsíci listopad 2012 Sobota 24. listopadu od hodin. Vstupné 100,- Kã KAPITÁNE KAM S TOU LODÍ Hudebnû zábavn pofiad o námofinících, pirátech a pfiístavních krãmách Nedûle 25. listopadu od hodin. Vstupné 50,- Kã âarodùjnická POHÁDKA Pohádkov muzikál o ãarodûjnicích, které by se rády vdávaly Pfiedprodej vstupenek na kaïdé domácí pfiedstavení v prodejnû firmy M - ul. Bílinská. Vstupenky je moïné také objednat telefonicky na tel. ãíslech: NEBO Tyto objednané vstupenky nutno v ak vyzvednout v místû pfiedprodeje nejpozdûji den pfied konáním pfiedstavení, jinak propadnou volnému prodeji. BLIÎ Í INFORMACE O DIVADLE A JEHO AKTIVITÁCH I ZÁJEZDOV CH P EDSTAVENÍCH NAJDETE NA WEBO- V CH STRÁNKÁCH DIVADLA Milan a Marie Petrov tí FOTO: ARCHIV DIVADLA DUCHCOVSKÉ NOVINY vydává Mûsto Duchcov ve spolupráci s tiskárnou JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov. éfredaktor: Ing. R. Kounovská, MBA. Zástupce éfredaktora: M. Hübner. Redakãní rada: Ing. P. Such, A. Lisová, H. Mudrová, K. Hubová. Jazyková úprava Mgr. M. Sachetová (mimo inzerci a ãlánky dodané po uzávûrce). Adresa redakce: Duchcovské noviny, nám. Republiky 5, P.O. BOX 21a, Duchcov, tel.: , fax.: , mu@duchcov.cz. Vychází jedenkrát mûsíãnû v poãtu 3800 v tiskû. Uzávûrka pro pfiijímání pfiíspûvkû je vïdy do 15. pfiedcházejícího mûsíce. NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí. Redakce je oprávnûna do lé materiály upravit a krátit. Inzerci pfiijímá tiskárna: JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov, tel.: Grafická úprava a sazba: JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov. Rozná ku zaji - Èuje âeská po ta, poboãka Duchcov. ObãanÛm mûsta jsou noviny poskytovány zdarma. Registrováno MK âr E Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zvefiejnit téï na internetu ( Duchcovské noviny vychází 4. dne pfiíslu ného mûsíce DUCHCOVSKÉ NOVINY 19 / 2012

20 Anton Martin z Duchcova aneb tûïk Ïivot dobrodruha Podle nûmeckého filosofa a sociologa Georga Simmela je dobrodruïství nûãím, co neãekanû vykraãuje za hranice v edního. Toto plnû platí pro polozapomenutou osobu duchcovského dobrodruha Antona Martina, jíï kdysi s velk m zaujetím zkoumal Bernhard Marr, Karl Karafiat i Alexander KŒhler, ale která je dnes v Duchcovû stínûna svûtoznámou postavou jiného daleko slavnûj ího dobrodruha. KdyÏ se Anton Martin na konci roku 1781 narodil jako prvorozen syn stejnojmenného otce a jeho choti Margarethy roz. Heckové do váïené duchcovské rodiny, provozující ve mûstû fiemeslo a fiadící se k relativnû zámoïné mû - Èanské vrstvû, nic nenapovídalo tomu, Ïe by se jeho osud mûl odvíjet jinde neï v ospalém provinãním mûstû a jinak neï tomu bylo u generací jeho pfiedkû. Pfiesto se to stalo. Od dûtství Antona Martina lákaly daleké zemû. JiÏ jako mladíãek pfiijal pozvání svého pfiíbuzného, kter pûsobil jako solní úfiedník v polské Wieliczce a odjel za ním. Nûjakou dobu se potom vûnoval správû jeho malopolského statku. KdyÏ jej hospodafiení na majetku pfiíbuzného pfiestalo bavit, uprchl z nûj se dvûma mlad mi polsk mi lechtici, se kter mi se pfied tím spfiátelil, do Haliãe a zde se nedaleko Lvova nechal naverbovat do 30. pû ího regimentu prince de Ligne, kter se zrovna chystal na váleãné taïení proti FrancouzÛm. Anton Martin pochodoval v fiadách rakouské armády aï k italskému Casteggiu, kde se dne 9. ãervna 1800 rozpoutala bitva, v níï byl ranûn a zajat. Jako fiada dal ích zajatcû v rukou FrancouzÛ pak byl dán k dispozici holandskému (batávskému) loìstvu. Zde byl pfiidûlen na loì s krásn m jménem Revoluce, které velel kapitán Lancaster a jeï patfiila do flotily viceadmirála Jan Willema de Wintera ( ). Kapitán lodi pokládal duchcovského mladíka se sebevûdom m vystupováním za lechtice a tak se stal ze slou- Ïícího brzy serïant s nadûjí na hodnostní postup. Anton Martin v ak o nûj nestál. V roce 1802 pfiiplula de Winterova flotila k tunisk m bfiehûm. âást posádky sloïená ze zajatcû tehdy desertovala a zdá se, Ïe Martin byl jedním ze strûjcû tohoto hromadného útûku. Útoãi tû pak hledal u tuniského deje. Poté co pfiestoupil k islámu a pfiijal muslimské jméno Mohamed ben Abdalláh, se stal ãlenem jeho osobní stráïe. Martinova pfiirozená inteligence i vybájen pûvod (tvrdil, Ïe je potomkem hrabûcí rodiny Martini) neustále prohlubovaly dûvûru tuniského vládce, kterému se stále více pfiibliïoval. Nakonec byla blízkost taková, Ïe zatouïil stanout na místû svého pána. Av ak Martinem pfiipravovan puã byl prozrazen a on sám musel utéci do sousedního Al- Ïíru, kter byl s Tunisem ve váleãném stavu. V AlÏíru pak vyuïil nûkter ch shodn ch fyziognomick ch rysû se sv m b val m tunisk m chlebodárcem a také dûvûrné znalosti jeho osoby i pomûrû na jeho dvofie a zaãal vystupovat jako pretendent na místo deje. Pomohl proto iniciovat jedno z váleãn ch taïení AlÏífianÛ proti Tunisu, které v ak skonãilo úpln m debaklem a Anton Martin sám zahynul na útûku zfiejmû v roce 1808 rukou nûkterého z TunisanÛ. Rodn dûm dobrodruha Antona Martina dodnes stojí (je v nûm pizzerie), stejnû tak se ve sbírkách duchcovského muzea dosud nalézá náhrobní kámen a mal portrét (z roku 1849) jeho bratra Franze Martina. Marrova knihovna ve stejném muzeu pak ukr vá mnoïství historické literatury k dûjinám severoafrického pobfieïí na poãátku 19. století (viz ilustrace), impulsem k sbírání tûchto vzácn ch knih byl Bernhardu Marrovi nepochybnû právû Anton Martin. PhDr. Jifií Wolf, Muzeum mûsta Duchcova FOTO: ARCHIV MUZEA FOTO: P. KOUKAL Uznávan historik rudného hornictví Pfiední znalec dûjin ãeského hornictví PhDr. Jifií Majer, CSc., jehoï nedoïité devadesátiny si letos pfiipomínáme, patfiil po cel Ïivot k severoãesk m patriotûm. Narodil se dne 25. listopadu 1922 v Trnovanech u Teplic, v domû, kter jeho prastr c z matãiny strany, krejãí Franti ek Bára vûnoval Ústfiední matici kolské, aby tam mohla zaloïit první ãeskou kolu. Jeho otec, uãitel Jindfiich Majer, se do toho domu pfiiïenil. Pocházel z Obecnice u Pfiíbrami a po vzniku âeskoslovenské republiky dobrovolnû ode el do severoãeského pohraniãí, aby se stal men inov m uãitelem ve Svûtci. Syn Jifií od roku 1933 studoval na âeském státním reformním reálném gymnáziu v Duchcovû, v jehoï krásné budovû si vytvofiil neobyãejnû vfiel celoïivotní vztah k na emu mûstu. Kromû jin ch byl spolu- Ïákem Jana Milíãe Zelenky, kter se spolu se sv m otcem, fiídícím uãitelem Janem Zelenkou-Hajsk m podílel na podpofie vykonavatelû atentátu na Reinharda Heydricha. Také uãitel Jindfiich Majer poloïil svûj Ïivot jako úãastník protifa istického odboje a dne byl popraven v Brandenburgu. JiÏ Jifií Majer se jako student podílel nejen na ãinnosti II., ale i III. odboje. Podrobnûj í nahlédnutí do jeho pozoruhodného Ïivota umoïàuje Ïivotopisná publikace, kterou vydalo nakladatelství Kapucín v roce 2009 pod titulem Z hlubin vzpomínek na pfiedváleãné Teplicko a Duchcovsko a je dodnes v prodeji v Mûstském informaãním centru. Její rukopis nám PhDr. Jifií Majer odevzdal krátce pfied svou smrtí v Praze dne 3. února Pfiifiadila se k jeho Encyklopedii technick ch památek, 14 kniïním publikacím a 600 vûdeck m a odborn m pracím, uvefiejnûn m ãasopisecky u nás i v zahraniãí. ada z nich (Katastrofa na dole Nelson roku 1934) se odehrává i v na em kraji, kterému uznávan historik hornictví vûnoval nejvût í pozornost. Pavel KOUKAL DUCHCOVSKÉ NOVINY 20 / 2012