Daňové přiznání k dani silniční 2013

Transkript

1 TÉMA MĚSÍCE DAŇ Z PŘÍJMŮ DAŇ SILNIČNÍ REKODIFIKACE JUDIKATURA Změny v zákoně o daních z příjmů od Daň z nemovitých věcí v roce 2014 Daňové přiznání k dani silniční 2013 Smlouva o výkonu funkce jednatele

2 EDITORIAL / OBSAH Vážené čtenářky, vážení čtenáři, zákonná opatfiení byla na 1. schûzi Poslanecké snûmovny ratihabována a v okamïiku, kdy drïíte tento ãasopis, jsou jiï úãinná. V tomto ãísle naleznete mimo jiné pfiehled zmûn v zákonû o daních z pfiíjmû a dal í novinky pro rok Pro na e pfiedplatitele jsou k dispozici na portálu DaÀafiionline.cz ke staïení vzory smluv podle nového obãanského zákoníku. Pfií tí ãíslo 2/2014 naleznete na portálu DaÀafiionline.cz jiï zaãátkem února. S dal ími námûty a pfiipomínkami k obsahu ãasopisu mû kontaktujte na barakova@wkcr.cz. Hodnû zdraví a úspûchû v roce 2014 Vám pfieje Hana Baráková souãást sluïeb na portálu DaÀafii online mûsíãník, roãník XIX, ã. 1/2014 Odpovûdná redaktorka: Hana Baráková tel barakova@wkcr.cz Odborn dohled: JUDr. Ing. Lubomír Janou ek Ing. Ladislav Pitner Inzerce: Iva Suchnová, tel Pfiedplatné a distribuce: tel predplatne@wkcr.cz Cena pfiedplatného závisí na typu sluïby, blíïe na Vydává: Wolters Kluwer, a. s. Danû a právo v praxi U Nákladového nádraïí Praha 3 tel , fax Litografie, tisk: SERIFA, s. r. o. Jinonická 80, Praha 5 Sazba: Monika Svobodová NevyÏádané pfiíspûvky nevracíme. Pfietisk a jakékoli ífiení dovoleno pouze se souhlasem vydavatele. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âr pod ãíslem ISSN Pfiedplatné je automaticky prodluïováno. V pfiípadû, Ïe pfiedplatitel nemá zájem odebírat následující roãník, sdûlí tuto skuteãnost písemnou formou vydavateli, a to nejpozdûji do 14 dnû pfied zaãátkem nového pfiedplatitelského období. Pfiedáno do tisku dne Wolters Kluwer, a. s., 2013 Vyti tûno na 100% recyklovaném papíru se znaãkou Eco-label EU. TÉMA MùSÍCE Zmûny v zákonû o daních z pfiíjmû od Ing. Jifií VychopeÀ 2 NA E PORADNA 8 DA Z P ÍJMÒ Zdanûní pfiíjmû nerezidentû v roce 2014 Ing. Martin Dûrgel 14 DA Z NEMOVIT CH VùCÍ DaÀ z nemovit ch vûcí v roce 2014 Dr. Jindfiich Klestil 22 DA SILNIâNÍ DaÀové pfiiznání k dani silniãní 2013 JUDr. ZdeÀka Tesafiová 25 REKODIFIKACE Dopady nového obãanského zákoníku do zdaàování nemovit ch vûcí v roce 2014 IV. díl PhDr. Milan Skála 30 Smlouva o v konu funkce jednatele Ing. Pavel Bûhounek 39 KNIÎNÍ NOVINKA DA OVÁ PRAXE Odpisy hmotného majetku v âeské republice a vybran ch státech komparace Mgr. Ing. Karel Brychta, Ph.D., Ing. Pavel Svirák, Dr., Ing. Anna Bánociová, Ph.D. 42 ZDRAVOTNÍ POJI TùNÍ Pfiehledy a zálohy OSVâ po Ing. Antonín Danûk 50 JUDIKATURA Reklama v daàov ch v dajích Ing. Zdenûk Burda 53 AKTUALITY DaÀové pfiíjmy vefiejn ch rozpoãtû v âeské republice Radim Boháã Publikace se zab vá jednotliv mi pfiíjmy z právního hlediska, bez vlivu aktuálních otázek ekonomick ch a politick ch. DaÀov kalendáfi 21 Pfiehled aktualit 59 OSTATNÍ Knihy 1, 28 Semináfi 52 danû a právo v praxi 1 /

3 TÉMA MĚSÍCE Změny v zákoně o daních z příjmů od Ing. Jifií VychopeÀ S úãinností od dochází v zákonû ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ZDP ), k velkému mnoïství zmûn, které byly postupnû pfiijaty tûmito pfiedpisy: zákonem ã. 458/2011 Sb., o zmûnû zákonû souvisejících se zfiízením jednoho inkasního místa a dal- ích zmûnách daàov ch a pojistn ch zákonû (od ale nab vají úãinnosti pouze ta ustanovení, u kter ch do lo k takové zmûnû úãinnosti na základû níïe uvedeného zákonného opatfiení Senátu ã. 344/2013 Sb., kdyï jejich pûvodní úãinnost byla stanovena na , pfiiãemï uveden m zákonn m opatfiením byly v tûchto ustanoveních je tû provedeny i dílãí zmûny), zákonem ã. 160/2013 Sb., kter m se mûní zákon o poji tûní odpovûdnosti z provozu vozidla, zákon o Hasiãském záchranném sboru âeské republiky a v ãásti tfietí se mûní i zákon o daních z pfiíjmû (touto novelou ZDP bylo do ustanovení 19 odst. 1 ZDP doplnûno, Ïe od danû z pfiíjmû právnick ch osob jsou novû osvobozeny také pfiíspûvky do fondu zábrany kod âeské kanceláfie pojistitelû), zákonem ã. 215/2013 Sb., kter m se mûní zákon o loteriích a jin ch podobn ch hrách a také zákon o daních z pfiíjmû (touto novelou ZDP bylo doplnûno do ustanovení 20 odst. 8 ZDP, Ïe do limitû pro odpoãet hodnoty bezúplatn ch plnûní od základu danû se nezapoãítávají bezúplatná plnûní, která odpovídají uplatnûn m slevám na dílãím odvodu z loterií a jin ch podobn ch her), zákonn m opatfiením Senátu ã. 344/2013 Sb., o zmûnû daàov ch zákonû v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o zmûnû nûkter ch zákonû (toto zákonné opatfiení, které bylo novou poslaneckou snûmovnou schváleno aï dne , obsahuje celkem 843 bodû zmûn v ZDP a k tomu je tû 21 bodû pfiechodn ch ustanovení). PfieváÏná ãást zmûnov ch bodû v ZDP pfiijat ch zákonn m opatfiením Senátu ã. 344/2013 Sb., o zmûnû daàov ch zákonû v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o zmûnû nûkter ch zákonû (dále jen zákonné opatfiení Senátu ), souvisí s novou terminologií pouïívanou v zákonû ã. 89/2012 Sb., obãansk zákoník (dále jen NOZ ), a v zákonû ã. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK ), tak napfi.: místo slova lhûta je v ZDP novû pouïíváno slovo doba (napfi. v 2 odst. 4, v 10 odst. 2, v 24 odst. 2), místo slova dar jsou v ZDP novû pouïívána slova bezúplatné plnûní (napfi. v 4 odst. 1, v 6 odst. 9, v 15 odst. 1 a 2, v 20 odst. 8), místo slovo pûjãka je v ZDP novû pouïíváno slovo zápûjãka (napfi. v 3 odst. 4, v 8 odst. 1, v 15 odst. 3, v 19 odst. 1, v 25 odst. 1), místo slova závazek je v ZDP novû pouïíváno slovo dluh (napfi. v 5 odst. 11, v 7 odst. 11, v 7b, v 9 odst. 6 a 7, v 10 odst. 6 a 8, v 23, v pfiílohách k ZDP ã. 2 a 3), ale napfi. v ustanovení 23 odst. 9 písm. c) ZDP je místo slova závazek novû pouïito slovo povinnost, místo slov úvûry a pûjãky jsou v ZDP novû pouïívána buì slova úvûrov finanãní nástroj nebo slova úvûrové finanãní nástroje (napfi. v 19 odst. 5 a 6, v 25 odst. 1), místo slova nemovitosti jsou v ZDP novû pouïívána slova nemovité vûci (napfi. v 9, v 10 odst. 4, v 33a odst. 3), místo slova byt jsou v ZDP novû pouïívána slova jednotka, která nezahrnuje nebytov prostor (napfi. v 4 odst. 1, v 15 odst. 3 a 4), ale v ustanovení 26 odst. 2 písm. b) ZDP jsou místo slov byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvlá tním pfiedpisem novû pouïita slova jednotky nezahrnující pozemek, místo slova domácnost jsou v ZDP novû pouïívána slova spoleãnû hospodafiící domácnost (napfi. v 13, v 35c), aãkoliv v terminologii NOZ je pouïíván pojem rodinná domácnost. místo slova spoleãnost jsou v ZDP novû pouïívána slova obchodní spoleãnost (napfi. v 23a aï 23d, v 24 odst. 11) nebo obchodní korporace (napfi. v 19 odst. 3 a 8, v 23 odst. 15 a 17, ale také v 24 odst. 11), 2 danû a právo v praxi 1 /

4 TÉMA MĚSÍCE místo slov obchodní spoleãnosti nebo druïstva jsou v ZDP novû pouïívána slova obchodní korporace (napfi. v 19, v 20b odst. 1, v 22, v 23 odst. 17, v 24 odst. 2, 7, 9 a 11, v 29 odst. 8, v 30 odst. 10), Podle 1 odst. 1 ZOK jsou obchodními korporacemi obchodní spoleãnosti a druïstva. místo slov úãastník sdruïení, které není právnickou osobou jsou v ZDP novû pouïívána slova spoleãník spoleãnosti (napfi. v 7 odst. 13, v 7a odst. 1), Podle 2716 odst. 1 NOZ vzniká spoleãnost smlouvou, ve které se nûkolik osob zaváïe sdruïit jako spoleãníci za spoleãn m úãelem ãinnosti nebo vûci. místo slov pfiíjmy ze závislé ãinnosti a funkãní poïitky jsou v ZDP novû pouïívána slova pfiíjmy ze závislé ãinnosti, Podle nového znûní 6 odst. 1 písm. a) ZDP se za pfiíjem ze závislé ãinnosti povaïuje i plnûní v podobû funkãního poïitku. místo slov podnikání a jiná samostatná v dûleãná ãinnost jsou v ZDP novû pouïívána slova samostatná ãinnost (napfi. v 3 odst. 1, v 7, v 10 odst. 8, v 13), místo slov podnik a podnik nebo ãást podniku jsou v ZDP novû pouïívána slova obchodní závod (napfi. v 7b odst. 3, v 9 odst. 7, v 19 odst. 9, v 23 odst. 15, 16 a 17, v 24 odst. 11, v 25 odst. 1, v 32b), místo slova pronájem je v ZDP novû pouïíváno slovo nájem (napfi. v 9, v 10 odst. 1, v 10 odst. 5, v 19 odst. 7, v 23 odst. 8), místo slov finanãní pronájem s následnou koupí najaté vûci jsou v ZDP novû pouïívána slova finanãní leasing (napfi. v 5 odst. 10, v 7b odst. 3, v 24, v 25), v ustanovení 9 odst. 7 ZDP, které se dosud t kalo nájmu podniku, jsou místo slov nájem a nájemce novû pouïita slova pacht a pacht fi a místo slova pronajímatel je v tomto ustanovení novû pouïito slovo propachtovatel. V 32b ZDP je místo dosavadního postupu pfii nájmu podniku novû upraven postup pfii pachtu obchodního závodu. V rámci terminologick ch zmûn byly zároveà napraveny i nûkteré dosavadní terminologické nepfiesnosti v ZDP, napfi. dávno zastaralá slova bezpodílové spoluvlastnictví byla koneãnû v pfiíslu n ch ustanoveních (napfi. v 7 odst. 9, v 9 odst. 2 a v 15 odst. 3) nahrazena správn mi slovy spoleãné jmûní. Zákonn m opatfiením Senátu bylo v ZDP s úãinností od provedeno i mnoho vûcn ch zmûn ve stávajících ustanoveních, napfi.: Podle nového znûní ustanovení 4 odst. 1 písm. w) je pfiíjem z prodeje cenného papíru u poplatníka danû z pfiíjmû fyzick ch osob osvobozen od danû novû tehdy, pokud doba mezi nabytím a pfievodem cenného papíru pfii jeho prodeji pfiesáhne dobu 3 let (nyní je lhûta pro toto osvobození jen 6 mûsícû). Podle bodu 5 Pfiechodn ch ustanovení novely ZDP pfiijaté zákonn m opatfiením Senátu se u osvobození pfiíjmû z prodeje cenn ch papírû nabyt ch pfiede dnem nabytí úãinnosti tohoto zákonného opatfiení bude postupovat podle 4 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znûní úãinném pfiede dnem nabytí úãinnosti tohoto zákonného opatfiení. Pfiíklad 1 V mûsíci ãervnu 2014 prodá obãan cenné papíry, které nabyl v mûsíci listopadu Pfiíjem z prodeje cenn ch papírû bude v tomto pfiípadû osvobozen od danû, neboè doba mezi jejich nabytím a pfievodem v dobû jejich prodeje pfiesáhne dobu 6 mûsícû stanovenou pro osvobození od danû podle ZDP, ve znûní úãinném do Pfiíklad 2 V mûsíci ãervnu 2015 prodá fyzická osoba cenné papíry, které nabyla v mûsíci listopadu Pfiíjem z prodeje cenn ch papírû v tomto pfiípadû nebude osvobozen od danû, neboè doba mezi jejich nabytím a pfievodem v dobû jejich prodeje nepfiesáhne dobu 3 let novû stanovenou pro osvobození od danû podle ZDP, ve znûní úãinném od Podle nového znûní 6 odst. 4 jsou pfiíjmy plynoucí na základû dohody o provedení práce, jejichï úhrnná v e u téhoï plátce danû nepfiesáhne za kalendáfiní mûsíc ãástku Kã, samostatn m základem danû pro zdanûní daní vybíranou sráïkou sazbou danû, pokud zamûstnanec u tohoto plátce danû nepodepsal prohlá- ení k dani podle 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyuïije-li postup podle 36 odst. 7. Dosud tyto pfiíjmy podléhaly sráïkové dani jen v pfiípadû, Ïe jejich úhrnná v e u téhoï plátce danû nepfiesáhla za kalendáfiní mûsíc ãástku Kã. Podle nového znûní ustanovení 6 odst. 9 písm. l) jsou osvobozeny od danû z pfiíjmû novû také pfiíjmy za práci ÏákÛ a studentû z praktického vyuãování a praktické pfiípravy (touto zmûnou se zároveà ru í dosavadní da- Àové osvobození penûïního zv hodnûní plynoucího zamûstnancûm v souvislosti s poskytováním bezúroãn ch pûjãek nebo pûjãek s úrokem niï ím, neï je obvyklá v e úroku, na bytové úãely nebo k pfieklenutí tíïivé finanãní situace). danû a právo v praxi 1 /

5 TÉMA MĚSÍCE Podle nového znûní ustanovení 7 odst. 6 jsou samostatn m základem danû pro zdanûní zvlá tní sazbou danû ve keré pfiíjmy autorû uvedené v 7 odst. 2 písm. a) plynoucí ze zdrojû v âeské republice, pokud úhrn tûchto pfiíjmû od téhoï plátce nepfiesáhne v kalendáfiním mûsíci Kã. Podle nového znûní ustanovení 10 odst. 3 písm. a) jsou pfiíjmy poplatníkû danû z pfiíjmû fyzick ch osob z pfiíleïitostn ch ãinností nebo z pfiíleïitostného nájmu movit ch vûcí, vãetnû pfiíjmû ze zemûdûlské v roby a lesního a vodního hospodáfiství, které nejsou provozovány podnikatelem, osvobozeny od danû, pokud jejich úhrn u poplatníka nepfiesáhne ve zdaàovacím období Kã. Dosud byly tyto pfiíjmy osvobozeny od danû, pokud jejich úhrn u poplatníka nepfiesáhl ve zdaàovacím období Kã. Podle nového znûní ustanovení 15 odst. 1 mohou poplatníci danû z pfiíjmû fyzick ch osob odeãíst od základu danû hodnotu poskytnut ch darû v úhrnu aï do v e 15 % ze základu danû a podle nového znûní ustanovení 20 odst. 8 mohou poplatníci danû z pfiíjmû právnick ch osob odeãíst od základu danû sníïeného podle 34 hodnotu poskytnut ch darû v úhrnu aï do v e 10 % ze základu danû sníïeného podle 34. Dosud je odpoãet darû limitován u fyzick ch osob do v e 10 % ze základu danû a u právnick ch osob do v e 5 % ze základu danû sníïeného podle 34. Podle nového znûní ustanovení 23 odst. 7 se úprava základu danû pfii zji tûní odli nosti cen sjednan ch mezi spojen mi osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojen mi osobami v bûïn ch obchodních vztazích za stejn ch nebo obdobn ch podmínek, kdy zji tûn rozdíl není uspokojivû doloïiteln, novû t ká i pfiípadû, kdy se cena mezi poplatníky danû z pfiíjmû právnick ch osob rovná nule, s v jimkou pfiípadû uzavfiení smlouvy o v prose nebo o v pûjãce a pfiípadû, kdy sjednaná v e úrokû z úvûrového finanãního nástroje mezi spojen mi osobami je nula nebo niï í, neï by byla cena sjednaná mezi nespojen mi osobami, a vûfiitelem je daàov nerezident, ãlen obchodní korporace, kter je daàov m rezidentem âeské republiky, nebo poplatníkem danû z pfiíjmû fyzick ch osob. Podle nového znûní ustanovení 24 odst. 2 písm. t) je daàov m v dajem limitovan m do v e pfiíjmû z prodeje jednotlivého majetku novû také vstupní cena hmotného majetku evidovaného u vefiejnû prospû - ného poplatníka, pokud tento hmotn majetek byl vyu- Ïíván k ãinnostem, z nichï dosahované pfiíjmy nejsou pfiedmûtem danû z pfiíjmû. Podle nového znûní ustanovení 24 odst. 2 písm. zu) je motivaãní pfiíspûvek poskytnut na základû smluvního vztahu Ïákovi nebo studentovi, kter se pro poplatníka pfiipravuje studiem na v kon profese daàov m v dajem do v e Kã mûsíãnû, v pfiípadû studenta vysoké koly do v e Kã mûsíãnû (nyní je tento motivaãní pfiíspûvek daàov m v dajem v pfiípadû Ïáka nebo studenta stfiední koly do v e Kã mûsíãnû a v pfiípadû studenta vysoké koly do v e Kã mûsíãnû). Pfiíklad 3 Od roku 2013 podnikatel na základû smlouvy uzavfiené se studentem vysoké koly, podle které se student pro podnikatele pfiipravuje na v kon profese, poskytuje studentovi motivaãní pfiíspûvek na studium (stipendium a pfiíspûvek na stravování a ubytování v pfiíslu ném vzdûlávacím zafiízení a na jízdné do místa vzdûlávání) ve v i Kã mûsíãnû. Zatímco ve zdaàovacím období roku 2013 mûïe podnikatel z tohoto motivaãního pfiíspûvku uplatnit jako daàov v daj pouze Kã mûsíãnû, ve zdaàovacím období roku 2014 jiï bude moci uplatàovat jako daàov v daj motivaãní pfiíspûvek v plné v i, tj Kã mûsíãnû. Podle nového znûní ustanovení 25 odst. 1 písm. i) je moïno uplatnit jako daàové v daje (náklady) novû také v daje (náklady) hrazené z prostfiedkû, jejichï zdrojem byl u poplatníka danû z pfiíjmû právnick ch osob bezúplatn pfiíjem od danû osvobozen nebo pfiíjem, kter nebyl pfiedmûtem danû; toto ustanovení se u vefiejnû prospû n ch poplatníkû nepouïije pro v daje vynalo- Ïené na úrokové pfiíjmy, které podléhají zvlá tní sazbû danû. Podle nového znûní ustanovení 28 odst. 1 hmotn majetek odpisuje odpisovatel (tímto slovem se pro dan daàov úãel nahrazuje dosavadní slovo vlastník ), kter m je podle uvedeného ustanovení: a) poplatník, kter má k hmotnému majetku vlastnické právo, b) organizaãní sloïka státu pfiíslu ná hospodafiit s majetkem státu, c) státní pfiíspûvková organizace, státní podnik nebo jiná státní organizace pfiíslu ná hospodafiit s majetkem státu, d) podílov fond, jehoï souãástí je hmotn majetek, e) svûfiensk fond, jehoï souãástí je hmotn majetek, f) nástupnická obchodní korporace zanikající nebo rozdûlované obchodní korporace pfii pfiemûnû; to platí pro: 1. hmotn majetek ve vlastnictví zanikající nebo rozdûlované obchodní korporace k rozhodnému dni fúze, pfievodu jmûní na spoleãníka nebo rozdûlení obchodní korporace a pfievádûn na nástupnickou obchodní korporaci, a 2. hmotn majetek nabyt zanikající nebo rozdûlovanou obchodní korporací od rozhodného dne do dne zápisu fúze, pfievodu jmûní na spoleãníka nebo rozdûlení obchodní korporace do obchodního rejstfiíku a pfievádûn na nástupnickou obchodní korporaci. Podle nového znûní závûreãné ãásti ustanovení 29 odst. 1 se vstupní cena hmotného majetku sníïí 4 danû a právo v praxi 1 /

6 TÉMA MĚSÍCE obdobnû jako v pfiípadû dotace poskytnuté na jeho pofiízení nebo na jeho technické zhodnocení i v pfiípadû pfiijatého bezúplatného pfiíjmu ve formû úãelového daru na pofiízení hmotného majetku. Pfiíklad 4 V roce 2014 si poplatník pofiídí pro své podnikání osobní automobil, pfiiãemï na úhradu ãásti jeho pofiizovací ceny dostane od svého otce úãelov penûïní dar ve v i Kã. O tuto ãástku bude sníïena vstupní cena osobního automobilu, ze které bude podnikatel uplatàovat daàové odpisy. Pro úãely odpisování hmotného majetku se v pfiíslu - n ch ustanoveních a také v Pfiíloze ã. 1 k ZDP pouïívá namísto dosavadní Standardní klasifikace produkce novû klasifikace produkce CZ-CPA. Tato zmûna by nemûla mít Ïádn podstatn dopad na dosavadní zatfiídûní hmotného majetku do jednotliv ch odpisov ch skupin. Zfiejmû chybnû je ale v novém znûní Pfiílohy ã. 1 k ZDP provedeno zatfiídûní hmotného majetku s kódem CZ-CPA ventilátory (kromû stolních, podlahov ch, nástûnn ch, okenních, stropních nebo stfie ních), kter je zde nyní uveden jak v odpisové skupinû 2, tak i v odpisové skupinû 3. Dosud byly ventilátory (kromû stolních) zatfiídûny do odpisové skupiny 3. Podle novû doplnûn ch bodû v Pfiílohách ã. 2 a 3 k ZDP se podle tûchto pfiíloh postupuje obdobnû také u poplatníkû s pfiíjmy z nájmu podle 9 pfii pfiechodu z vedení úãetnictví na vedení evidence pfiíjmû a v dajû a pfii pfiechodu z vedení evidence pfiíjmû a v dajû na vedení úãetnictví. Podle bodu 8. Pfiechodn ch ustanovení novely ZDP pfiijaté zákonn m opatfiením Senátu se pro zdaàovací období let 2013 aï 2015 nepouïije ustanovení 4 odst. 3 ZDP, v úãinném znûní. To znamená, Ïe se od zdaàovacího období roku 2013 uï zase nebudou poplatníkûm danû z pfiíjmû fyzick ch osob zdaàovat pravidelnû vyplácené dûchody a penze v pfiípadû, kdy souãet jejich pfiíjmû podle 6 ZDP a dílãích základû danû podle 7 a 9 ZDP pfiesáhne ve zdaàovacím období ãástku Kã. Pfiíklad 5 Poplatník, kter je uï od roku 2010 starobním dûchodcem, mûl ve zdaàovacím období roku 2012 kromû pfiíjmû z pravidelnû vypláceného dûchodu také pfiíjmy ze závislé ãinnosti podle 6 ZDP v celkové v i Kã a ve zdaàovacím období roku 2013 bude mít vedle pravidelnû vypláceného dûchodu pfiíjmy ze závislé ãinnosti podle 6 ZDP ve v i Kã. Zatímco za zdaàovací období roku 2012 byl z dûvodu pfiekroãení limitu Kã poplatníkovi cel jeho pfiíjem ze starobního dûchodu zdanûn jako pfiíjem podle 10 ZDP, za rok 2013 bude poplatníkûv pfiíjem ze starobního dûchodu osvobozen od danû bez ohledu na v i dosa- Ïeného pfiíjmu podle 6 ZDP. Zákonn m opatfiením Senátu byl ZDP s úãinností od roz ífien o fiadu nov ch ustanovení, napfi.: 6odst. 7 písm. e), podle kterého se za pfiíjmy ze závislé ãinnosti nepovaïují a pfiedmûtem danû nejsou novû také povinná plnûní zamûstnavatele na vytváfiení a dodrïování pracovních podmínek pro v kon práce stanovená právním pfiedpisem. 10odst. 1 písm. k) aï n), kter mi byl novû doplnûn v ãet pfiíjmû fyzick ch osob, které se v slovnû povaïují za ostatní pfiíjmy podle 10 ZDP, o: pfiíjem z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnûní na základû ujednání mezi po kozen m a pojistitelem, pfiíjem z v mûnku, pfiíjem obmy leného ze svûfienského fondu a bezúplatn pfiíjem. 10 odst. 3 písm. c), podle kterého jsou u poplatníkû danû z pfiíjmû fyzick ch osob osvobozeny od danû, kromû pfiíjmû uveden ch v 4, novû také pfiíjmy z prodeje cenn ch papírû, pokud jejich úhrn u poplatníka nepfiesáhne ve zdaàovacím období Kã. Obdobnû to platí i pro podíly pfiipadající na podílov list pfii zru ení podílového fondu. 16b, podle kterého je zdaàovacím obdobím danû z pfiíjmû fyzick ch osob kalendáfiní rok. 17a Vefiejnû prospû n poplatník, podle kterého je vefiejnû prospû n m poplatníkem poplatník, kter v souladu se sv m zakladatelsk m právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu vefiejné moci jako svou hlavní ãinnost vykonává ãinnost, která není podnikáním. Podle nového znûní ustanovení 17a odst. 2 se za vefiejnû prospû ného poplatníka nepovaïuje: a) obchodní korporace, b) âeská televize, âesk rozhlas a âeská tisková kanceláfi, c) profesní komora nebo poplatník zaloïen za úãelem ochrany a hájení podnikatelsk ch zájmû sv ch ãlenû, u nichï nejsou ãlenské pfiíspûvky osvobozeny od danû, s v jimkou organizace zamûstnavatelû, d) zdravotní poji Èovna, e) spoleãenství vlastníkû jednotek a f) nadace, která dle svého zakladatelského jednání slouïí k podpofie osob blízk ch zakladateli nebo jejíï ãinnost smûfiuje k podpofie osob blízk ch zakladateli. 18a Zvlá tní ustanovení o pfiedmûtu danû vefiejnû prospû n ch poplatníkû, kde je napfi. v odst. 2 stanoveno, Ïe u vefiejnû prospû ného poplatníka je pfiedmûtem danû vïdy: a) pfiíjem z reklamy, b) pfiíjem z ãlenského pfiíspûvku, c) pfiíjem v podobû úroku, d) pfiíjem z nájemného s v jimkou nájmu státního majetku. danû a právo v praxi 1 /

7 TÉMA MĚSÍCE 18b Zvlá tní ustanovení o pfiedmûtu danû osobních obchodních spoleãností a jejich spoleãníkû, kde je napfi. v odstavci 1 stanoveno, Ïe u vefiejné obchodní spoleãnosti jsou pfiedmûtem danû pouze pfiíjmy, z nichï je daà vybírána zvlá tní sazbou, coï ale neplatí pro úãely stanovení základu danû z pfiíjmû fyzick ch nebo právnick ch osob spoleãníka vefiejné obchodní spoleãnosti. 20c Obchodní majetek poplatníka danû z pfiíjmû právnick ch osob, podle kterého se obchodním majetkem poplatníka danû z pfiíjmû právnick ch osob pro úãely daní z pfiíjmû rozumí ve ker majetek, kter : a) mu patfií, pokud jde o poplatníka právnickou osobu, b) k nûmu patfií, pokud jde o poplatníka, kter není právnickou osobou (napfi. majetek, kter patfií ke svûfienskému fondu podle obãanského zákoníku). 21b Obecná spoleãná ustanovení o vûcech, kde je napfi. stanoveno, Ïe: za vûc hmotnou a movitou se pro úãely daní z pfiíjmû povaïuje také Ïivé zvífie, ãást lidského tûla a ovladatelná pfiírodní síla, se kterou se obchoduje, ustanovení upravující zálohu se pro úãely daní z pfiíjmû obdobnû pouïijí i na závdavek. 21d Obecná spoleãná ustanovení o finanãním leasingu, kde je napfi. v odstavci 1 stanoveno, Ïe finanãním leasingem se pro úãely daní z pfiíjmû rozumí pfienechání vûci s v jimkou vûci, která je nehmotn m majetkem, vlastníkem k uïití uïivateli za úplatu, pokud je pfii vzniku smlouvy: a) ujednáno, Ïe po uplynutí sjednané doby pfievede vlastník uïívané vûci vlastnické právo k ní za kupní cenu nebo bezúplatnû na uïivatele vûci, b) ujednáno právo uïivatele na pfievod podle písmene a). 21e Obecná ustanovení o osobách, kde je napfi. uvedeno, Ïe pro úãely daní z pfiíjmû se: manïelem (manïelkou) rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství, spoleãnû hospodafiící domácností rozumí spoleãenství fyzick ch osob, které spolu trvale Ïijí a spoleãnû uhrazují náklady na své potfieby. 24 odst. 2 písm. ta), podle kterého je daàovû uznateln m nákladem u obchodní korporace také cena pozemku nabytého vkladem ãlena, kter je fyzickou osobou a kter nemûl pozemek zahrnut v obchodním majetku a vklad uskuteãnil do 5 let od nabytí pozemku; pfiitom cenou pozemku se rozumí: pofiizovací cena pozemku, která byla zji tûna u ãlena obchodní korporace, pokud jej nabyl úplatnû, cena podle právního pfiedpisu upravujícího oceàování majetku ke dni nabytí pozemku ãlenem obchodní korporace, pokud jej nabyl bezúplatnû. Obdobná úprava byla dosud zahrnuta v ustanovení 24 odst. 2 písm. t) ZDP. 24odst. 2 písm. tb), podle kterého je daàov m v dajem (nákladem) také zûstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem pfii ukonãení nájmu nebo pfii zru ení souhlasu vlastníka s odpisováním do v e náhrady v dajû (nákladû) vynaloïen ch na toto technické zhodnocení. Také v tomto pfiípadû byla obdobná úprava dosud zahrnuta v ustanovení 24 odst. 2 písm. t) ZDP. 25odst. 1 písm. zp), podle kterého nelze pro daàové úãely uznat jako v daj (náklad) na dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmû úãetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních pfiedpisû upravujících úãetnictví, kter byl nabyt bezúplatnû, a tento bezúplatn pfiíjem byl od danû z pfiíjmû osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího pfiedmûtu; obdobnû to platí pro zûstatkovou cenu v pfiípadû prodeje nebo likvidace tohoto majetku. 25odst. 1 písm. zq), podle kterého nelze pro daàové úãely uznat jako v daj (náklad) na dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmû hodnotu majetku, kter se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle právních pfiedpisû upravujících úãetnictví, kter byl nabyt bezúplatnû, a tento bezúplatn pfiíjem byl od danû z pfiíjmû osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího pfiedmûtu. 25odst. 1 písm. zo), podle kterého nelze pro daàové úãely uznat jako v daj (náklad) na dosaïení, zaji tûní a udr- Ïení pfiíjmû ãlensk pfiíspûvek hrazen poplatníkem pfiíjemci, kter je u tohoto pfiíjemce osvobozen od danû. Okruh právnick ch osob, u kter ch jsou pfiijaté ãlenské pfiíspûvky podle stanov, statutu a zfiizovacích nebo zakladatelsk ch listin osvobozeny od danû, je vymezen v 19 odst. 1 písm. a) ZDP. Pfiíklad 6 V roce 2014 zaplatí akciová spoleãnost ãlensk pfiíspûvek do zájmového sdruïení právnick ch osob, u kterého není ãlenství nutnou podmínkou k provozování daného pfiedmûtu podnikání. JelikoÏ podle 19 odst. 1 ZDP bude u zájmového sdruïení právnick ch osob tento ãlensk pfiíspûvek osvobozen od danû, bude se u akciové spoleãnosti jednat o daàovû neuznateln v daj (náklad). Pfiíklad 7 Podnikatel, kter je ãlenem politické strany, zaplatí v roce 2014 této politické stranû ãlensk pfiíspûvek. U politické strany bude pfiijat ãlensk pfiíspûvek osvobozen od danû podle 19 odst. 1 ZDP a u podnikatele pûjde o daàovû neuznateln v daj. 27písm. j), podle kterého je hmotn m majetkem vylouãen m z odpisování novû hmotn majetek, jehoï bezúplatné nabytí bylo od danû z pfiíjmû osvobozeno nebo nebylo pfiedmûtem danû, s v jimkou hmotného majetku fyzické osoby nabytého: dûdictvím, odkazem, 6 danû a právo v praxi 1 /

8 TÉMA MĚSÍCE obmy len m, pokud se jedná o hmotn majetek, kter byl do svûfienského fondu vyãlenûn pofiízením pro pfiípad smrti nebo obmy len m, pokud se jedná o hmotn majetek, kter zv il majetek svûfienského fondu pofiízením pro pfiípad smrti. Pfiíklad 8 V roce 2014 nabyde podnikatel, kter je poplatníkem danû z pfiíjmû fyzick ch osob, darem od svého otce osobní automobil, kter následnû vloïí do obchodního majetku pro úãely svého podnikání a bude jej evidovat jako hmotn majetek pouïívan v hradnû ke své podnikatelské ãinnosti. JelikoÏ se v tomto pfiípadû bude jednat o bezúplatné nabytí hmotného majetku, které je podle ustanovení 10 odst. 3 písm. d) bodu 1. ZDP u podnikatele osvobozeno od danû z pfiíjmû, nebude podnikatel moci tento hmotn majetek odpisovat. 30odst. 10 písm. m) a n), podle kter ch pokraãuje v odpisování zapoãatém pûvodním odpisovatelem pfii zachování zpûsobu odpisování a ze vstupní ceny, ze které odpisoval pûvodní odpisovatel, novû také svûfiensk fond a obmy len. 34odst. 4 a 5 a 34a aï 34h, podle kter ch lze za stanoven ch podmínek sniïovat základ danû novû upraven m odpoãtem na podporu v zkumu a v voje nebo zcela nov m odpoãtem na podporu odborného vzdûlávání. 38m aï 38mc, ve kter ch je novû upraveno daàové pfiiznání k dani z pfiíjmû právnick ch osob vãetnû v jimek z povinnosti podat daàové pfiiznání a v jimky z oznamovací povinnosti podle 136 odst. 5 daàového fiádu (tato v jimka se novû t ká pouze vefiejnû prospû n ch poplatníkû a spoleãenství vlastníkû jednotek). Nûkteré zmûny a nûkterá nová ustanovení ZDP pfiijatá zákonn m opatfiením Senátu souvisejí se zru ením dûdické a darovací danû od a integrací pfiíjmû z darování a dûdûní do ZDP anebo s nahrazením dosavadní danû z pfievodu nemovitostí daní z nabytí nemovit ch vûcí, napfi.: Podle nov ch znûní ustanovení 3 odst. 1 a odst. 4 a 18 odst. 1 a 2 jsou do pfiedmûtu danû z pfiíjmû novû zahrnuty i pfiíjmy získané zdûdûním nebo darováním (to se t ká fyzick ch i právnick ch osob). V novém 4a jsou vymezeny bezúplatné pfiíjmy, které se osvobozují od danû z pfiíjmû fyzick ch osob, napfi.: bezúplatné pfiíjmy z nabytí dûdictví nebo odkazu, bezúplatné pfiíjmy obmy leného z majetku vyãlenûného do svûfieneckého fondu pofiízením pro pfiípad smrti, bezúplatné pfiíjmy pouïité poplatníkem prokazatelnû na zv ení nebo zmûnu kvalifikace, na studium, na léãení, na úhradu sociálních sluïeb nebo na zakoupení pomûcky pro zdravotnû postiïené, jakoï i pfiímé poskytnutí takové pomûcky. Podle nového ustanovení 10 odst. 1 písm. n) jsou u poplatníkû danû z pfiíjmû fyzick ch osob novû ostatními pfiíjmy podle 10 ZDP i bezúplatné pfiíjmy. V novém ustanovení 10 odst. 3 písm. d) jsou vymezeny bezúplatné pfiíjmy, které jsou u poplatníkû danû z pfiíjmû fyzick ch osob osvobozeny od danû, napfi.: bezúplatné pfiíjmy od pfiíbuzného v linii pfiímé a v linii vedlej í, pokud jde o sourozence, str ce, tetu, synovce nebo netefi, manïela, manïela dítûte, dítûte manïela, rodiãe manïela nebo manïela rodiãû, bezúplatné pfiíjmy od osoby, se kterou poplatník Ïil nejménû po dobu jednoho roku pfied získáním bezúplatného pfiíjmu ve spoleãnû hospodafiící domácnosti a z tohoto dûvodu peãoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán v Ïivou, bezúplatné pfiíjmy nabyté pfiíleïitostnû, pokud jejich hodnota nedosahuje Kã. Podle nového znûní ustanovení 10 odst. 5 je u pfiíjmû fyzick ch osob z prodeje nemovit ch vûcí v dajem namísto dosavadní danû z pfievodu nemovitostí novû daà z nabytí nemovit ch vûcí s tím, Ïe v pfiípadû prodeje nemovité vûci ve spoleãném jmûní manïelû bude v dajem daà z nabytí nemovit ch vûcí zaplacená kter mkoliv z nich. Podle nového ustanovení 18 odst. 2 písm. g) není pfiedmûtem danû z pfiíjmû právnick ch osob majetkov prospûch: vydluïitele pfii bezúroãné zápûjãce, vypûjãitele pfii v pûjãce, v prosníka pfii v prose, V novém 19b jsou vymezeny bezúplatné pfiíjmy, které se osvobozují od danû z pfiíjmû právnick ch osob, napfi.: bezúplatné pfiíjmy z nabytí dûdictví nebo odkazu, bezúplatné pfiíjmy plynoucí do vefiejné sbírky a na humanitární nebo charitativní úãel, bezúplatné pfiíjmy pfiijaté z vefiejné sbírky), V novém znûní ustanovení 24 odst. 2 písm. ch) jsou slova daà z pfievodu nemovitostí nahrazena slovy daà z nabytí nemovit ch vûcí a v novém znûní ustanovení 24 odst. 2 písm. u) jiï není jako v daj na dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmu uvedena daà z pfievodu nemovitostí zaplacená druh m z manïelû pfii prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manïelû. Podle bodu 9 Pfiechodn ch ustanovení novely ZDP pfiijaté zákonn m opatfiením Senátu se i pro zdaàovací období roku 2014, popfi. následující, pouïijí pro daà z pfievodu nemovitostí ustanovení 10 odst. 5 a 24 odst. 2 písm. ch) a u) ZDP, ve znûní úãinném do danû a právo v praxi 1 /

9 NAŠE PORADNA Otázky a odpovědi Některé aktuální problémy daně z příjmů za zdaňovací období roku 2013 Ing. Milo Kofiínek Fyzická osoba vlastní akcie nûkolika zahraniãních spoleãností. Akcie byly nakoupeny v roce Obchodovat by s nimi chtûla aï v následujících letech. V pfiípadû, Ïe z akcií obdrïí dividendy, je povinna je v âr zdanit, i kdyï jiï budou jednou zdanûny v zahraniãí? Podle 8 odst. 4 zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ZDP ), podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové spoleãnosti plynou-li ze zdrojû v zahraniãí, jsou nesníïené (nelze k nim uplatnit Ïádné v daje) základem danû. O daà sraïenou v zahraniãí si poplatník mûïe svou tuzemskou daàovou povinnost sníïit. Vycházíme pfiitom ze smlouvy o zamezení dvojího zdanûní (dále jen smlouva), které má âeská republika uzavfienou s jednotliv mi zemûmi, ze kter ch dividendu obdrïel. Sazbu sráïky z dividendy upravuje ãlánek 10 pfiíslu né smlouvy. Tuto sazbu poplatník pouïije pro zápoãet danû. Vylouãení dvojího zdanûní upravuje ãlánek 22 nebo 23 smlouvy. Asi se bude jednat vût inou o metodu prostého zápoãtu. To znamená, Ïe daà, kterou si poplatník ve svém daàovém pfiiznání vypoãítá, sníïí o daà zaplacenou v zahraniãí. Konkrétnû, bude-li ve smlouvû o zamezení dvojího zdanûní uvedeno, Ïe daà nepfiesáhne 15 %, potom si v âr jako zápoãet danû mûïe uplatnit celou ãástku zdanûnou v zahraniãí, která nepfiesáhne zmínûn ch 15 % sraïené danû. Problém mûïe nastat pouze v pfiípadû, Ïe by zahraniãní spoleãnost zdanila dividendu vy í ãástkou, neï která je uvedena ve smlouvû. Napfiíklad 20 %. V tomto pfiípadû si poplatník nemûïe uplatnit celou v i sraïené danû, ale pouze jen do v e jakou upravuje smlouva. Bude-li ve smlouvû uvedeno 10 %, potom o zb vajících 10 % sraïené danû v zahraniãí si svou daàovou povinnost v âr sníïit nemûïe. O tento rozdíl by si mûl zaïádat u plátce dividendy, kter ji nesprávnû srazil nebo u zahraniãního správce danû. V roce 2011 zdûdil poplatník rodinn dûm. V následujícím roce dûm dovybavil o zafiízení kuchynû a nábytku. Následnû cel dûm v roce 2013 pronajal. MÛÏe si jako v daj roku 2013 uplatnit v daje za nákup zafiízení pofiízeného v roce pfiedchozím? Z ustanovení 5 odst. 7 ZDP vypl vá, Ïe se u pronajímatele pfiihlédne k zásobám, které pofiídil v kalendáfiním roce pfied rokem zahájení pronájmu. Mezi zásoby lze zahrnout movité vûci, které nejsou spojeny s budovou a jejichï cena nepfiesáhne ãástku Kã. To je právû vybavení kuchynû, nábytek apod. V pfiípadû, Ïe by jednotlivá vûc, napfiíklad sedací souprava pfiesáhla pofiizovací hodnotu Kã, bude poplatník postupovat v souladu s 26 aï 32 ZDP a v daj za tento nákup uplatní do daàov ch v dajû pomocí odpisû. Mladí manïelé oba studují. ManÏelka nevydûlává a manïel nemûïe uplatàovat slevu na manïelku, neboè má jen malé pfiíjmy. Proto si na ni uplatàuje daàové zv hodnûní její otec. ManÏelé Ïijí s rodiãi manïelky ve spoleãné domácnosti. V souãasné dobû manïelé oãekávají narození dítûte. Proto i manïelka pfieru ila studium na vysoké kole. MÛÏe i po pfieru ení studia na ni otec dítûte uplatàovat daàové zv hodnûní? Podle novely zákona o vysok ch kolách, která je platná od dubna 2013, má student právo vïdy na pfieru ení studia v souvislosti s tûhotenstvím, porodem ãi rodiãovstvím, a to po celou uznanou dobu rodiãovství. V návaznosti na to byl doplnûn zákon o státní sociální podpofie, na základû kterého se upravují nároky na daàové slevy. Z v e uveden ch zákonû vypl vá, Ïe rodiã (otec dcery) má nárok na daàové zv hodnûní po celou dobu od a nadále z titulu pfieru ení studia na vysoké kole z dûvodu tûhotenství dcery a porodu. Je v ak tfieba, aby byla dodr- Ïena podmínka, Ïe daàové zv hodnûní lze uplatnit u zletilého studenta pouze do dovr ení jeho vûku 26 let. Îivnostníkovi vypomáhá manïelka. Má roãní pfiíjmy zhruba ve v i Kã a v daje, protoïe je fiemeslník, uplatàuje pau álem ve v i 80 %. MÛÏe si on nebo manïelka za leto ní rok uplatnit daàové zv hodnûní na dûti? Za zdaàovací období roku 2013 si sám daàové zv hodnûní na dûti, popfiípadû daàov bonus uplatnit nemûïe. Vypl vá tak ze znûní 35ca ZDP. Jiná situace je u manïelky, na kterou mûïe pfievést ãást pfiíjmû a v dajû jako na spolupracující osobu. Na ni by se restrikce t kající se daàového zv hodnûní nevztahovaly. Pfiitom vycházíme z toho, Ïe spolupracující osoba nemá moïnost ovlivnit zpûsob uplatnûní v dajû u poplatníka (manïela), kter na ni rozdûluje pfiíjmy a v daje, a tudíï sama z titulu v pomoci neuplatàuje v daje procentní sazbou, jak potvrdilo i stanovisko GF (zápis z jednání Koordinaãního v boru s komorou daàov ch poradcû, viz pfiíspûvek 392/ ). 8 danû a právo v praxi 1 /

10 NAŠE PORADNA V roce 2013 chceme v ãinïovním domû pfiejít z uhelného na plynové vytápûní. K tomu bude instalován nov kotel. Do jaké odpisové skupiny máme tento kotel zafiadit? Odpovûì nalezneme v pokynu GF D-6. Nedílnou souãástí stavebních dûl je i technické vybavení stavebních dûl, tj. ústfiední vytápûní vãetnû kotlû apod. Kotel tedy nelze samostatnû odepisovat. Pokud hodnota kotle vãetnû instalace je do Kã, bude se jednat o pfiím daàov v daj. Nad tuto ãástku zv í pofiízení plynového kotle vstupní cenu budovy (ãinïovního domu), která je zafiazena v odpisové skupinû ã. 5. Podnikatel má Ïivnostenské oprávnûní. V daje uplat- Àuje pau álem. V roce 2013 pfiedpokládá vy í pfiíjmy okolo Kã. T ká se ho tzv. solidární daà? Tzv. solidární zv ení danû ãiní podle 16a ZDP 7 % z kladného rozdílu mezi souãtem hrub ch pfiíjmû ze závislé ãinnosti 6 ZDP a dílãího základu danû podle 7 ZDP a 48násobkem prûmûrné mzdy. Ta ãiní za rok 2013 ãástku Kã, 48násobek dûlá Kã. Jedinû v pfiípadû, pokud by jeho základ danû, tedy zisk, nikoli pfiíjem, pfiekroãil tuto ãástku, podléhal by ãástka nad Kã solidárnímu zdanûní ve v i 22 %. Dcera, která s rodiãi Ïije ve spoleãné domácnosti, zaãala po maturitû pracovat. V leto ním roce chce nastoupit na soukromou vysokou kolu formou distanãního studia. MÛÏe si jeden z rodiãû na ni uplatnit daàové zv hodnûní na vyïivované dítû? Podle 35c ZDP má poplatník nárok na daàové zv hodnûní na vyïivované dítû, které s ním Ïije v domácnosti. Da- Àové zv hodnûní je v roãní v i Kã. Za vyïivované dítû se povaïuje zletilé dítû aï do dovr ení vûku 26 let, jestliïe se soustavnû pfiipravuje na své budoucí povolání. Soustavná pfiíprava na budoucí povolání je definována v zákonû o státní sociální podpofie. PovaÏuje se za ni studium v bakaláfiském, magisterském a doktorandském studijním programu. Není vûbec rozhodující, jakou formou studium probíhá. Tedy jak o prezenãní nebo distanãní. Ani druh koly státní nebo soukromá není podstatné. Na daàové zv hodnûní nemá ani vliv, Ïe dcera je zároveà zamûstnaná. Poplatník je zamûstnan a má zároveà pfiíjmy z autorsk ch honoráfiû. Jaké si k tûmto pfiíjmûm mûïe letos uplatnit pau ální v daje? Do lo oproti loàsku k nûjak m zmûnám? V pfiípadû uplatàování pau álu na v daje, tak na nûj i letos má poplatník nárok, a to ve v i 40 %, ale nejv e do ãástky Kã. To jsou pau ální v daje z pfiíjmû 2 mil. Kã. Bude-li mít pfiíjmy vy í, pak k nim buì uplatní pau ální v daje ve v i Kã, nebo v daje ve skuteãné v i. V roce 2013 oãekává poplatník pfiíjem z úrokû z vkladu v zahraniãí. Jedná se o úroky z bankovních vkladû ve Francii. Mimo to má pfiíjmy z podnikání a vedle toho také mal pfiíjem z pronájmu chalupy. Chce si odeãítat slevy na dvû dûti. Aby o tyto slevy nepfii el, doãetl se, Ïe musí zaãít vést daàovou evidencí. MÛÏe si ponechat alespoà procentní v daje 30 % u pfiíjmû z pronájmu? Od leto ního roku si poplatník nemûïe uplatnit daàové zv hodnûní na dûti poplatník, jestliïe má pau ální v daje a souãet dílãích základû danû z pfiíjmû podle 7 (podnikání) a 9 (pronájem), u nichï jsou tyto v daje uplatnûny, je vy í neï 50 % celkového základu danû. JestliÏe u podnikání, kde má z dotazu poplatník dominantní zdroj pfiíjmû, pfiejde letos na v daje v prokázané v i, mûïe u pronájmu neru enû pokraãovat v pau álních v dajích, protoïe vyhoví poïadavku ZDP. Dílãí základ danû z pronájmu, kde bude mít pau ální v daje, pravdûpodobnû nepfiesáhne 50 % celkového základu danû. V souvislosti s povodnûmi obdrïel zamûstnanec od zamûstnavatele sociální v pomoc ve v i Kã. Údajnû je tento pfiíjem danû z pfiíjmû osvobozen. Zakládá se tato informace na pravdû? Pokud zamûstnanec obdrïel od zamûstnavatele jednorázovou sociální v pomoc v dûsledku povodní, tak je tato v pomoc podle 6 odst. 9 ZDP od danû z pfiíjmû osvobozena. Základní podmínkou pro její osvobození je, aby zamûstnanec, kter tuto jednorázovou v pomoc obdrïel, utrpûl kodu na svém bydlení, které se nachází na území, na kterém byl vyhlá en nouzov stav. Pokud by na tomto území nouzov stav nebyl vyhlá en, jedná se vïdy u zamûstnance o zdaniteln pfiíjem ze závislé ãinnosti. Akciová spoleãnost bude vyplácet tantiémy akcionáfiûm. Jedná se o pfiíjem, kter podléhá sráïkové dani nebo o pfiíjem ze závislé ãinnosti, ze kterého je potfieba odvádût sociální a zdravotní poji tûní? Z dotazu vypl vá, Ïe se pravdûpodobnû jedná o v platu podílu na zisku akciové spoleãnosti, kter vyplácí spoleãnost sv m akcionáfiûm v návaznosti na poãet akcií, kter akcionáfii vlastní. Dividenda vïdy podléhá sráïkové dani. Tato sráïková daà, kterou strhává pfied vyplacením pfiímo akciová spoleãnost, je v souãasné dobû ve v i 15 %. Akcionáfi tedy dostane ãisté peníze po zdanûní. JestliÏe by se jednalo o tantiémy, potom by se muselo v pfiípadû pfiíjemcû jednat o ãleny pfiedstavenstva nebo dozorãí rady akciové spoleãnosti. Tantiémy pfiedstavují podíl na zisku akciové spoleãnosti, které mûïe stanovit valná hromada ze zisku schváleného ke zdanûní. Tantiémy podléhají zdanûní jako pfiíjmy ze závislé ãinnosti. Z tûchto pfiíjmû se odvádí zdravotní poji tûní a sociální poji tûní pouze v pfiípadû, Ïe pfiíjemci splnily podmínky úãasti na dûchodovém poji tûní. danû a právo v praxi 1 /

11 NAŠE PORADNA Daň z příjmů Vystoupení účastníka sdružení Jak m zpûsobem udûlat vypofiádání úãastníka sdru- Ïení. Dvû fyzické osoby spolupracují na základû smlouvy o sdruïení rovn m dílem %. Nyní by chtûl jeden úãastník sdruïení vystoupit. DaÀovou evidenci má na starost úãastník, kter bude nadále pokraãovat v ãinnosti. Jak m zpûsobem udûlat vypofiádání? Oba úãastníci jsou plátci DPH. Za dobu sdruïení mají v majetku 3 automobily (jedno je zcela odepsané, jedno bude odepsané v roce 2014 a dal í v roce 2015 dvû poslední auta byla pofiízena na úvûr, kter stále pokraãuje, jedno se bude platit je tû 29 mûsícû a dal í 37 mûsícû) je tfieba u tûchto automobilû udûlat odhad ceny a polovinu uhradit vystupujícímu úãastníku (jak s úvûrem tûchto automobilû)? Také mají v evidenci drobn hmotn majetek rovnûï je tfieba udûlat odhad na zûstatkovou cenu (jednotlivé hodnoty majetku, byly v pofiizovací cenû od Kã do Kã, jde asi o pût poloïek. Jak dále s pohledávky a závazky oceàují se v ãástkách bez DPH nebo s DPH? Jak m zpûsobem se to pak promítne do daàové evidence úãastníka sdruïení, kter bude pokraãovat v ãinnosti a jak u dal ího, kterému zfiejmû bude vyplacen podíl v penûzích. Související pfiedpisy: 829, 841 zákona ã. 40/1964 Sb., obãansk zákoník, ve znûní do konce roku 2013, 12, 23 odst. 8 písm. a), 13 zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Ukonãením podnikání jednoho ze dvou úãastníkû sdruïení bez právní subjektivity samozfiejmû konãí také smlouva o sdruïení, protoïe podmínkou kaïdé smlouvy (nejen o sdruïení) je úãast nejménû dvou samostatn ch právních subjektû. Obecnû mûïeme konstatovat, Ïe podle 841 obãanského zákoníku pfii rozpu tûní sdruïení mají úãastníci nárok na vrácení hodnot, poskytnut ch k úãelu sdruïení a vypofiádají se mezi sebou o majetek získan v konem spoleãné ãinnosti sdruïení zpûsobem stanoven m ve smlouvû, jinak rovn m dílem. Vnesen (vloïen ) majetek se dotyãnému úãastníkovi vrátí, s ãímï pochopitelnû Ïádné daàové pfiíjmy ani v daje spojeny nejsou. Ostatní majetek se rozdûluje podle podílû dohodnut ch ve smlouvû o sdruïení, jinak rovn m dílem. JestliÏe odpisovan hmotn majetek nabyli v rámci spoleãné ãinnosti ve sdruïení, jsou jeho podílov mi spoluvlastníky, na ãemï se ukonãením sdruïení nic nemûní. TakÏe i po rozpu tûní sdruïení budou auta daàovû odpisovat individuálnû, a to kaïd ze svého spoluvlastnického podílu. Obvykle je ale praktiãtûj í, kdyï se jeho v hradním vlastníkem stane jen jeden z nich. Pfii prodeji spoluvlastnického podílu se postupuje jako pfii prodeji hmotného majetku. Kupující zvy uje na 100% podíl na majetku, zv í vstupní cenu a pokraãuje v odpisování, naopak u prodávajícího dochází ke zdanitelnému pfiíjmu z prodeje hmotného majetku, proti ãemuï mûïe uplatnit daàovou zûstatkovou cenu své prodaného spoluvlastnického podílu na hmotném majetku. Nejprve si ale úãastníci sdruïení (A, B) mezi sebe standardnû rozdûlí podíly na spoleãn ch pfiíjmech a v dajích plynoucí z ãinnosti sdruïení v roce A to v dohodnutém pomûru kaïdému polovinu jako v minul ch letech, v souladu s 12 zákona o daních z pfiíjmû (ZDP). Tyto své podíly jako kaïd rok zahrnou do sv ch daàov ch evidencí z podnikání za rok Následnû budou fie it podíly na spoleãnû vlastnûném majetku a závazcích z ãinnosti sdru- Ïení pfiíslu ející odcházejícímu úãastníkovi A. Vyplacení podílu na penûïních prostfiedcích bude bez da- Àov ch dûsledkû, protoïe se jedná o jiï zdanûné pfiíjmy ze spoleãného podnikání v rámci sdruïení, které jiï byly zdanûny v minul ch letech nebo budou zdanûny právû za aktuální rok K fie ení tak zb vá jen tzv. drobn hmotn majetek, zásoby, pohledávky a závazky. Zpravidla je zvolena varianta úplatného pfievodu podílu jednoho úãastníka (A) kter jiï v podnikání pokraãovat nebude na druhého úãastníka (B). Pokud osoba (A) prodává svûj podíl na drobném hmotném majetku nebo na zboïí druhé osobû (B), pak A vykáïe zdaniteln pfiíjem z prodeje obchodního majetku a naopak B do své daàové evidence zanese daàové v daje za jeho pofiízení. Prodej majetku plátcem A standardnû podléhá pfiiznání DPH na v stupu, kterou si na podkladû jeho daàového dokladu mûïe kupující B uplatnit k odpoãtu. V rámci daàové evidence jsou pfiitom urãující aï skuteãné úhrady, pfiípadnû vzájemné zápoãty pohledávek a závazkû, nikoli pouhé závazkové vztahy. Také pohledávky jsou majetkem získan m pfii v konu spoleãné ãinnosti, a tudíï se stávají spoluvlastnictvím obou úãastníkû. Pokud jeden úãastník sdruïení (A) postoupí (prodává) svûj podíl na pohledávce druhému (B), pak A vykáïe zdaniteln pfiíjem, a to v souladu s 23 odst. 13 ZDP ve v i své poloviny hodnoty pohledávky v úrovni bez DPH (viz 5 odst. 9 ZDP), ledaïe by byla sjednána vy í pfievodní cena, coï se ale t ká prakticky jen pohledávek nabyt ch postoupením. Pro nabyvatele B není odkoupení podílu na pohledávce okamïit m daàov m v dajem, ale v souladu s 24 odst. 2 písm. o) ZDP tuto ãástku uplatní jako daàov v daj aï pfii inkasu pohledávky (pfiíp. pfii jejím dal ím postoupení), a to do v e pfiíjmû od dluïníka (pfiíp. od postupníka). Postoupení vlastní pohledávky není pfiedmûtem DPH, u pohledávky nabyté postoupením jde o plnûní osvobozené od danû bez nároku na odpoãet danû [ 54 odst. 1 písm. u) zákona o DPH]. U závazkû vznikl ch jejich spoleãnou ãinností ve sdruïení mûïe b t právním problémem omezení nebo dokonce zákaz pfievzetí závazku pouze na jednoho z obou osob (protoïe tím dojde ke zv ení rizika nesplacení). Je proto jednodu í, kdyï si úãastníci ponechají své podíly na tûchto spoleãnû vznikl ch závazcích, a kaïd vyrovná svou odpovídající polovinu tûchto závazkû. Splátka úvûru samozfiejmû není daàovû úãinn m v dajem. Ing. Martin Dûrgel 10 danû a právo v praxi 1 /

12 NAŠE PORADNA Daň z přidané hodnoty Předmět podnikání půjčování peněz Fyzická osoba získala dûdictvím velké finanãní prostfiedky, zaloïila s. r. o., základní kapitál Kã, hlavní pfiedmût ãinnosti poskytování penûïních pûjãek (pûjãky budou zaji tûny nemovitostmi dluïníkû), ostatní ãinnost bude provádûna do budoucna realitní, spoleãník pûjãí do spoleãnosti bezúroãné pûjãky, aby ãinnost mohl uskuteãàovat. Je nutné dodrïet nûjaké dal í pfiedpisy, zákony t kající se této ãinnosti, co bude vstupovat do obratu pro povinnou registraci k DPH? Související pfiedpisy: 4a, 6, 21 a 54 zákona ã. 235/2004 Sb., o dani z pfiidané hodnoty, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Firmû poskytující ve velkém mûfiítku pûjãky vefiejnosti lze obecnû doporuãit konzultaci s právníkem zejména ohlednû pfiípadného stfietu se zákonem ã. 21/1992 Sb., o bankách, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, v souladu se zákonem ã. 145/2010 Sb., o spotfiebitelském úvûru, ve znûní pozdûj- ích pfiedpisû (spotfiebitelsk m úvûrem se rozumí i pûjãka poskytovaná spotfiebiteli vûfiitelem) a zákonem ã. 40/1964 Sb., obãansk zákoník, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (hlavnû v otázce zaji tûní nemovitostí). Co se t ãe DPH, tak je tfieba pfiedeslat, Ïe zde naráïíme na v eobecn problém s nejist m právním vymezením základních pojmû, pfiiãemï v daném pfiípadû obrat pro úãely zvlá tního reïimu mal ch podnikû, resp. pro osvobození od registrace k DPH jde navíc o tzv. pojem evropského práva, kter mûïe závaznû (pro v echny státy EU) vymezit pouze Soudní dvûr Evropské unie. Podle mi znám ch pfievaïujících odborn ch v kladû se úplatou za sluïbu v podobû poskytnuté pûjãky povaïuje pouze sjednan úrok, pfiípadnû poplatky spojené s uzavfiením smlouvy o pûjãce. PÛjãenou jistinu totiï nelze ani ekonomicky chápat jako úplatu, coï podpûrnû potvrzuje i její úãtování pouze v rámci zúãtovacích vztahû (jako pohledávka) a nikoli v sledkovû (coby v nos). Napfiíklad pfii bezúroãné pûjãce by proto úplatou byla nula. Urãitou pomocnou argumentaci lze dovodit napfi. z následujících dvou Koordinaãních v borû (uznávané odborné jednání zástupcû MF, resp. GF a Komory daàov ch poradcû), které se zab valo tzv. marïov mi obchody. Tedy specifick mi druhy finanãních ãinností, pfii jejichï poskytování není samostatnû stanovena úplata za sluïbu, ale celková odmûna je zpravidla dána jistou úrokovou marïí. 184/ Vymezení pojmu obrat ve vztahu k nûkter m finanãním ãinnostem osvobozen m od DPH a jejich zohlednûní pfii v poãtu koeficientu podle 76 odst. 2 zákona o DPH Autor: Mgr. Ing. Radek Halíãek, Ing. Petr Potomsk, datum vydání: ; 248/ Vymezení pojmu obrat ve vztahu k nûkter m finanãním ãinnostem osvobozen m od DPH a jejich zohlednûní pfii v poãtu koeficientu podle 76 odst. 2 zákona o DPH Roz ífiení pfiíspûvku ã. 184/ Autor: Petra Pospí ilová, Jakub Dostálek, datum vydání: V dotazovaném pfiípadû poskytování pûjãek sice je finanãní ãinností osvobozenou od DPH bez nároku na odpoãet podle 54 odst. 1 písm. c) zákona o DPH, ov em jelikoï není ãinností pouze doplàkovou uskuteãàovanou pfiíleïitostnû, zahrnuje se pfiíslu ná úplata do obratu pro úãely DPH (viz 4a zákona o DPH). Nicménû pokud dotyãná osoba povinná k dani (se sídlem v tuzemsku) uskuteãàuje pouze plnûní osvobozená od danû bez nároku na odpoãet danû aè uï je úplata za nû zahrnuje do obratu nebo ne nestává se povinnû plátcem pfii pfiekroãení limitu obratu Kã za nejv e 12 kalendáfiních mûsícû po sobû jdoucích, jak vypl vá z 6 zákona o DPH. A v návaznosti na 6f zákona o DPH se nemûïe ani dobrovolnû registrovat k DPH jako plátce. Pokud ov em dotyãná osoba povinná k dani zaãne uskuteãàovat zdanitelná plnûní nebo plnûní osvobozená od danû s nárokem na odpoãet danû, pak se jiï pfii pfiekroãení zmínûného limitu obratu stává ze zákona automaticky plátcem DPH. Podle 51 odst. 2 zákona o DPH se plnûní osvobozená od danû bez nároku na odpoãet danû uvádûjí do pfiiznání (do fiádku 50) za zdaàovací období, ve kterém vznikla povinnost pfiiznat plnûní. CoÏ je ke dni jejich uskuteãnûní nebo ke dfiívûj ímu dni pfiijetí úplaty. Dle 21 odst. 10 zákona o DPH se ohlednû dne uskuteãnûní plnûní osvobozen ch od danû obecnû uplatàují pravidla dne uskuteãnûní tuzemsk ch zdaniteln ch plnûní uvedená v 21 odst. 2 aï 9 zákona o DPH. Mám za to, Ïe u pûjãky se sjednan mi úroky hrazen mi prûbûïnû napfiíklad mûsíãnû je moïno uplatnit reïim tzv. dílãího plnûní podle 21 odst. 8 zákona o DPH. PfiiãemÏ tato dílãí plnûní se povaïují za uskuteãnûná dnem uveden m ve smlouvû, coï by tedy bylo zfiejmû ke dni splatnosti pfiíslu ného (mûsíãního) úroku za dotãen mûsíc trvání pûjãky. Pokud je dohodnuta úhrada úrokû jednorázovû pfii splatnosti pûjãené jistiny (její ãásti), pak bude dnem uskuteãnûní plnûní právû tento den. Jak bylo v e uvedeno, osvobozené plnûní se do pfiiznání uvádí buì ke dni uskuteãnûní, nebo ke dni pfiijetí úplaty, a to k tomu dni, kter nastane dfiíve. Dodejme, Ïe jelikoï se nejedná o finanãní ãinnost uskuteã- Àovanou pouze doplàkovû a pfiíleïitostnû, zûstává ãástka zahrnuta do krátícího koeficientu podle 76 odst. 4 zákona o DPH. CoÏ znamená, Ïe poskytnuté pûjãky, resp. úroky z nich ovlivní (sníïí) krátící koeficient plátce (vûfiitele). Neuvede se proto v pfiiznání do fiádku 51. Ing. Martin Dûrgel Vrácená německá DPH za 2011 a účtování v roce 2012 Zaplatili jsme v roce 2011 sluïby vãetnû nûmecké DPH, nenárokovanou nûmeckou DPH jsme dali do nákladû V roce 2012 nám dorazila vrácená DPH (zaúãtovali jsme jako v nos) a faktura za provizi firmû, která danû a právo v praxi 1 /

13 NAŠE PORADNA vrácení nûmecké DPH 2011 zprocesovala. Nebyl vytvofien dohad ani na náklad, ani na v nos, lze dát do da- Àov ch nákladû a v nosû 2012? Pokud ne, z jakého dûvodu a jaké je správné úãtování 2011 a 2012 a zohlednûní v DPPO? Související pfiedpisy: 82a odst. 10 zákona ã. 235/2004 Sb., o dani z pfiidané hodnoty, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Pro vyfie ení tohoto problému je stûïejní projev vûle úãetní jednotky k datu uzavfiení úãetních knih a lhûta pro podání Ïádosti o vrácení danû z jiného ãlenského státu. LhÛta pro podání této Ïádosti na vrácení danû za rok 2011 je Do této doby má plátce moïnost rozhodnout se, zda o vrácení danû poïádá, ãi nikoliv. Pokud do doby uzavfiení úãetních knih plátce svojí vûlí rozhodne, Ïe o vrácení danû poïádá (nemusí v ak k tomuto datu Ïádost skuteãnû podat), pak z hlediska úãetnictví má vzniknout pohledávka (ãi dohadná poloïka aktivní) a v nos ve v i oãekávané vrácené danû. Pokud v ak k datu uzavfiení úãetních knih úãetní jednotka tuto vûli neprojeví, daà z jiného ãlenského státu se stane souãástí základu danû, k nûmuï DPH patfiila, bez souãasného vzniku dohadné poloïky aktivní a v nosu. Pokud následnû, v roce 2012, jiï po uzavfiení úãetních knih roku 2011, úãetní jednotka Ïádost skuteãnû podá a daà je jí vrácena, jedná se o úãetní pfiípad roku Vrácená daà je úãtována do v nosû, jejichï da- Àové posouzení je stejné, jako bylo daàové posouzení nákladu, jehoï se stala souãástí. Byla-li napfiíklad Ïádána daà z ubytování na pracovní cestû, která byla realizována v roce 2011, stala se DPH souãástí úãtu 512 a uznateln m nákladem roku Vzhledem k tomu, Ïe rozhodnutí o vrácení danû vzniklo aï v záfií 2012, vrácená daà v roce 2012 se pak stala zdaniteln m v nosem roku Z v e uvedeného vypl vá, Ïe v úvahu pfiicházejí obû varianty. V bûr té správné se fiídí konkrétní skuteãností, která v dané situaci nastala. Ing. Ivana Pilafiová Vývoz zboží a inženýrská služba pro zahraniční osobu povinnou k dani Tuzemská a. s., plátce danû, poskytuje na základû smlouvy o dílo pro zahraniãní osobu povinnou k dani (z Ukrajiny): 1. v voj technologického zafiízení, 2. v robu a dodání tohoto zafiízení. Tato dvû plnûní jsou ve smlouvû oddûlena (i zvlá È ocenûna), nicménû je pravdou, Ïe v voj zafiízení by se neuskuteãnil bez samotného dodání, které logicky bezprostfiednû navazuje na v voj zafiízení. Jak plnûní v DPH vykázat, zda jde o dvû samostatná plnûní, které mají svûj daàov reïim (poskytnutí sluïby s místem plnûní podle 9 odst. 1 a osvobozen v voz zboïí s místem plnûní podle 7 odst. 2 a osvobozením 66) nebo zda je nutné v voj zafiízení zahrnout do základu danû pfii v vozu podle 36 odst. 3 ZDPH? Vzhledem k ekonomické podstatû obchodní transakce povaïujeme za správné úãtovat zvlá È o poskytnuté sluïbû (602) a zvlá È o dodaném zafiízení (601). Související pfiedpisy: 7 odst. 3, 36 zákona ã. 235/2004 Sb., o dani z pfiidané hodnoty, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. V uvedeném pfiípadû, je, podle mého názoru, nutno skuteãnû vycházet z uzavfiené smlouvy. Nicménû se domnívám, Ïe podstatou plnûní je dodávka zboïí s instalací. Základem danû podle 36 ZDPH je v e, co jako úplatu obdrïel nebo má obdrïet plátce za uskuteãnûné zdanitelné plnûní od osoby, pro kterou je zdanitelné plnûní uskuteãnûno. Z uvedeného vypl vá, Ïe základem danû je v voj, v roba a dodání zafiízení, proto se, podle mého názoru, jedná, z hlediska druhu zdanitelného plnûní, o dodání zafiízení, tedy ve keré plnûní by mûlo b t úãtování na úãtu 601. Ing. Jifií Nigrin Účetnictví Technické zhodnocení klimatizace Akciová spoleãnost provozuje restauraci v domû, kter vlastní. V restauraci je zabudovaná klimatizace, kterou spoleãnost nechala pfiestavût tak, aby mohla plnit více funkcí. Pfiestavba byla fakturovaná ãástkou Kã bez DPH. PÛvodní klimatizaci spoleãnost nemá evidovanou ve svém majetku. Je moïné pfiestavbu této klimatizace evidovat jako samostatn majetek, pokud ne, patfií tento náklad do daàov ch? Související pfiedpisy: 47 vyhlá ky ã. 500/2002 Sb., kterou se provádûjí nûkterá ustanovení zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, pro úãetní jednotky, které jsou podnikateli úãtujícími v soustavû podvojného úãetnictví. Zjednodu enû a struãnû lze klimatizací rozumût zafiízení pro úpravu vzduchu v celém domû nebo urãen ch místnostech, které pracuje tak, Ïe nasává venkovní vzduch, kter pak filtruje a upravuje jeho teplotu a vlhkost. Z hlediska stavebnû právních pfiedpisû pfiípad upravuje vyhlá ka ã. 268/2009 Sb., o technick ch poïadavcích na stavby, které je úãelné vûnovat pozornost, napfiíklad z hlediska plnûní smlouvy o dílo. Klimatizace je z technického hlediska sice jedním systémovû souvisejícím funkãním celkem, ale z daàového a úãetního hlediska se v zásadû jedná o dva rûzné pfiípady (zákon o daních z pfiíjmû, Pokyn GF D-6): Pfiístroje a zafiízení pro klimatizaci (tak zvané koncové body ãi komponenty) a tedy samostatné movité vûci (samostatné inventární pfiedmûty), které jsou zafiazeny v odpisové 12 danû a právo v praxi 1 /

14 NAŠE PORADNA sloïce (3-28) Klimatizaãní zafiízení a statisticky zatfiídûny v SKP pod kódem Tyto vûci se tedy úãtují na úãtu ã. 022, samostatnû odpisují a nejde proto o daàov náklad bûïného období. Vnitfiní rozvody klimatizace po domû jsou jeho nedílnou souãástí, vedou se ve vûcném a hodnotovém vyjádfiení na inventární kartû domu a odpisují se v jeho rámci. Samostatnû se tedy ani neúãtují ani neodepisují. Pokud by pfiestavba klimatizace, uvádûná v otázce, zahrnovala i samostatné movité vûci, napfi. elektricky pohánûn kompresor, zejména v mûnu pûvodních vûcí nov mi, postupovalo by se z hlediska úãtování a odpisování standardním zpûsobem. To platí i pro pfiípad, Ïe se konfigurace stávajících vûcí roz ífií o dal í, na pfiíklad kombinací klimatizaãního zafiízení tepelnou jednotkou, aby jejím prostfiednictvím bylo moïné i vytápût. Uvádûná pfiestavba klimatizace by se v konkrétní situaci mohla t kat také vnitfiních rozvodû po domû a v takovém pfiípadû by lo o technické zhodnocení ve smyslu 33 zákona o daních z pfiíjmû (zfiejmû by se jednalo o modernizaci a tedy o roz ífiení vybavenosti a pouïitelnosti, popfiípadû v kombinaci s rekonstrukcí a tedy o zmûnu technick ch parametrû). V dûsledku toho, se o hodnotu technického zhodnocení zv í vstupní (pofiizovací) cena domu, kter se pak odpisuje z této zv ené vstupní ceny. Nejde tedy o daàov náklad bûïného období. Souãástí hodnoty technického zhodnocení jsou náklady související s pofiízením, jako zamûfiení, projekt vãetnû rozpoãtu, doprava, montáï, vyzkou ení a podobnû ( 47 vyhlá ky ã. 500/2002 Sb., v platném znûní). Souãástí uvedené hodnoty je také odvoz vybouraného materiálu na skládku vãetnû poplatku za uloïení odpadu podle zákona ã. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmûnû nûkter ch zákonû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Provedené technické zhodnocení se vûcnû a hodnotovû uvede na inventární kartû domu podle zásad âeského úãetního standardu pro podnikatele ã. 013 v bodû 6. Analytické a podrozvahové úãty. Ing. Milan Blatn Pracovní právo JUDr. Eva Janeãková Jsme zpracovatelé mezd, resp. personálních údajû. Nûktefií klienti poïadují na i registraci u Úfiadu pro ochranu osobních údajû. Je nutné plnit v takovém pfiípadû oznamovací povinnost? JestliÏe provádíte na základû smlouvy zpracování mezd pro jiné firmy, jste z hlediska zákona ã. 101/2000 Sb., o ochranû osobních údajû a o zmûnû nûkter ch zákonû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen zákon o ochranû osobních údajû ), v postavení zpracovatele [ve smyslu ustanovení 4 písm. k) téhoï zákona], na kterého se oznamovací povinnost podle ustanovení 16 nevztahuje. Oznámení je totiï povinen podat pouze správce, kter jako jedin má k dispozici souhrnné poznatky o pfiipravovaném zpracování osobních údajû. V mnoha pfiípadech správce nezákonnû poïaduje od sv ch zpracovatelû osvûdãení o registraci svého vlastního zpracování, k jehoï ucelené pfiípravû je v ak kompetentní v luãnû správce, kter za nûj také primárnû odpovídá, a to vãetnû provedení oznámení za úãelem registrace zpracování nebo registrace zmûny jiï evidovaného zpracování. Plnûní oznamovací povinnosti dopadá pouze na správce proto, Ïe z definice pojmu správce a pojmu zpracovatel, které jsou zakotveny v ustanovení 4 zákona o ochranû osobních údajû, vypl vá, Ïe pro zpracování osobních údajû je urãující postavení správce. Jen on totiï urãuje úãel a prostfiedky zpracování a pfiípadnû mûïe, a sice následnû, povûfiit zpracováním osobních údajû jin subjekt, tj. zpracovatele. Zpracovatel bez zmocnûní správcem nebo zvlá tním zákonem nemûïe zpracovávat osobní údaje a napfiíklad nemûïe sám ani stanovit úãel zpracování. Zpracovatel mûïe zaãít osobní údaje zpracovávat nejen aï poté, kdy je k tomu správcem povûfien ãi zmocnûn a pfiípadnû poté, kdy je mezi správcem a zpracovatelem uzavfiena smlouva o zpracování osobních údajû podle ustanovení 6 zákona o ochranû osobních údajû, ale s ohledem na oznamovací povinnost správce, aï potom, kdy bude zpracování osobních údajû Úfiadem zaregistrováno. Na zpracování mezd se kromû toho vztahuje v jimka z oznamovací podle 18 odst. 1 písm. b) zákona o ochranû osobních údajû, jako na zpracování osobních údajû, které správci ukládá zvlá tní zákon nebo je takov ch osobních údajû tfieba k uplatnûní práv a povinností vypl vajících ze zvlá tního zákona. Registraci proto nepodléhají ani správci, tedy firmy, pro které mzdy jejich zamûstnancû zpracováváte. Smlouva mezi správcem a zpracovatelem v ak musí splàovat náleïitosti podle 6 zákona o ochranû osobních údajû: Pokud zmocnûní nevypl vá z právního pfiedpisu, musí správce se zpracovatelem uzavfiít smlouvu o zpracování osobních údajû. Smlouva musí mít písemnou formu. Musí v ní b t zejména v slovnû uvedeno, v jakém rozsahu, za jak m úãelem a na jakou dobu se uzavírá a musí obsahovat záruky zpracovatele o technickém a organizaãním zabezpeãení ochrany osobních údajû. Čtěte další otázky a odpovědi na Daňařích online! Pro pfiedplatitele verze DaÀov standard a vy í jsme pfiipravili pfies 20 dal ích nejrûznûj ích otázek a odpovûdí. Dostupné jsou po pfiihlá ení na portálu DaÀafii online ( nejlépe je vyhledáte zadáním názvu dotazu do fulltextového vyhledávání v Knihovnû. danû a právo v praxi 1 /

15 DAŇ Z PŘÍJMŮ Zdanění příjmů nerezidentů v roce 2014 Ing. Martin Dûrgel Jak je na stranû jedné pro ãeské firmy v znamn obchod se zahraniãím, tak i na stranû druhé kvete opaãn zájem ze zahraniãí o ãeské území v nej ir ím slova smyslu. Proto se ãastûji objevují dotazy typu zdanit ãi nezdanit tu a onu platbu do zahraniãí, a jak? Specifikem mezinárodního zdanûní pfiíjmû je, Ïe do nûj mluví podstatnou mûrou i mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanûní (dále také jen Smlouvy ), nevystaãíme proto jen se zákonem ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ZDP nebo bez upfiesnûní). Ani problematika zdanûní plateb do zahraniãí pfiitom nebyla uchránûna obsáhlé novelizaci ZDP od roku 2014 z dûvodu tzv. rekodifikace soukromého práva, a to zejména kvûli novému obãanskému zákoníku (zákon ã. 89/2012 Sb., dále jen NOZ ) a zákona o obchodních korporacích (zákon ã. 90/2012 Sb., dále jen ZOK ). S ohledem na zamûfiení pfiíspûvku se omezíme na hlavní zmûny t kající se zdanûní nerezidentû v âesku. Daňový nerezident Mezinárodní zdanûní pfiíjmû urãuje zejména, kde má poplatník daàovou rezidenci, neboè obecnû platí: rezidenti zdaàují pfiíjmy z celého svûta mají neomezenou daàovou povinnost, a nerezidenti zdaàují pouze pfiíjmy z daného státu mají omezenou daàovou povinnost. Pfiíklad 1 V znam urãení daàové rezidence Pan Ignác Ïije na slovensko-ãesko-polském pomezí, kde má rozsáhlou rodinu na v ech tfiech stranách hranic. Stfiídavû bydlí u pfiíbuzn ch a znám ch tady i tam, jako spisovateli na volné noze mu vy la kniha v âesku. Jak bude zdanûn autorsk honoráfi Kã v závislosti na jeho daàové rezidenci? Pfii rezidenci v: âr pan Ignác podá daàové pfiiznání v âeské republice, kde rovnou sazbou 15 % zdaní cel honoráfi, SR redakce vyplatí honoráfi bez zdanûní v âr, a pan Ignác v SR podá pfiiznání, kde vypoãte slovenskou daà, Polsku v âr redakce srazí daà 10 %, v Polsku podá pan Ignác pfiiznání, kde polskou daà sníïí o ãeskou daà. Pfii fie ení otázek mezinárodního zdanûn pfiíjmû je proto vïdy prvofiadou otázkou jednoznaãné urãení daàové rezidence alias daàového domicilu poplatníka. A to nejen pro rozdíln rozsah zdaniteln ch pfiíjmû, ale také proto, Ïe nerezidenti mají obvykle omezena i daàová práva (napfi. nemohou uplatnit nûkteré nezdanitelné ãástky základu danû, slevy na dani, daàové zv hodnûní, nebo musejí pro jejich uplatnûní podat daàové pfiiznání). AÏ do konce roku 2013 jsme se pfiitom v ZDP s pojmy rezident/nerezident vûbec nesetkali, pfiestoïe tyto jsou tradiãnû a dlouhodobû zavedeny mezinárodním daàov m právem a najdeme je v kaïdé Smlouvû. Ve v znamu da- Àov rezident se v ZDP hovofiilo o poplatníkovi uvedeném v 2odst. 2 (fyzické osoby) a 17odst. 3 (právnické osoby). A ve v znamu daàov nerezident hovofiil ZDP o poplatníkovi uvedeném v 2 odst. 3 (fyzické osoby) a 17odst. 4 (právnické osoby). Od roku 2014 se koneãnû pfiímo do ZDP dostávají legislativní zkratky da- Àov rezident/nerezident, pfiiãemï jejich vûcné vymezení zûstalo zachováno. Poplatníci fyzické osoby jsou: daàov mi rezidenty âr pokud mají na území âr: bydli tû (poznámka: ãímï se pro úãely ZDP rozumí místo, kde má poplatník stál byt za okolností, z nichï lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytû zdrïovat) nebo se zde obvykle zdrïují (tj. pob vají zde fyzicky alespoà 183 dnû v daném kalendáfiním roce); 14 danû a právo v praxi 1 /

16 DAŇ Z PŘÍJMŮ daàov mi nerezidenty pokud: nejsou daàov mi rezidenty (tj. nemají v âr bydli tû ani se zde obvykle nezdrïuje), nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy; anebo se na území âr sice obvykle zdrïují, ale za úãelem studia nebo léãení. Pfiíklad 2 Zmûna bydli tû bûhem roku ManÏelé Novákovi odejdou v bfieznu 2014 do pfiedãasného starobního dûchodu. Po vyfiízení nezbytn ch formalit a rodinn ch záleïitostí si splní svûj sen a odstûhují se do Chorvatska, kde si jiï dfiíve na pobfieïí koupili mal domek. Byt v âesku darují studující vnuãce. V tomto pfiípadû budou manïelé Novákovi povaïováni aï do za daàové rezidenty âr a od za daàové rezidenty Chorvatska, a tudíï za daàové nerezidenty âeska. Do proto budou mít v âr neomezenou daàovou povinnost, takïe do daàového pfiiznání za tento rok musejí uvést ve - keré celosvûtové pfiíjmy plynoucí jim aï do tohoto dne. Zatímco od pak jiï bude v âr jejich daàová povinnost omezena pouze na pfiíjmy mající zde svûj zdroj. Poplatníci právnické osoby jsou: daàov mi rezidenty âr pokud mají na území âr: své sídlo nebo místo svého vedení, kter m se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník fiízen (dále jen sídlo ); daàov mi nerezidenty pokud nemají na území âr: své sídlo nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Tímto ale zmûny t kající se vymezení rezidentû/nerezidentû z fiad právnick ch osob nekonãí. Podstatnû se totiï zejména kvûli NOZ mûní rovnûï samotná definice poplatníka danû z pfiíjmû právnick ch osob ( DPPO ). Novû je od roku 2014 poplatníkem DPPO také tzv. svûfiensk fond. CoÏ je zcela nov právní institut obãanského práva ( 1448 aï 1474 NOZ). Svûfiensk fond je urãen k zakladatelem stanovenému úãelu zejména aby poskytoval plnûní tzv. obmy lené osobû a vzniká vyãlenûním ãásti majetku zakladatele. ByÈ svûfiensk fond nemá právní osobnost, resp. subjektivitu (jde o tzv. majetek bez pána), tak mu 17 pfiiznává postavení poplatníka DPPO (tj. daàová subjektivita), obdobnû jako je tomu uï del í ãas u podílov ch fondû. DÛvod zavedení této fikce subjektivity je zfiejm snaha daàovû postihnout jak pfiíjmy plynoucí ve prospûch svûfienského fondu, tak i z nûj naopak plynoucí pfiíjmy ve prospûch obmy len ch osob. CoÏ je tû dále uplatníme. Pro komplexní postiïení v ech forem poplatníkû DPPO, kde u nerezidentû se jejich oznaãení nemusí kr t s terminologií právních pfiedpisû platn ch v âr, se proto jako zbytková podmnoïina dostalo do 17 oznaãení jednotka, která je podle právního fiádu státu, podle kterého je zalo- Ïena nebo zfiízena, poplatníkem. Aby nevznikaly v kladové spory ohlednû daàové rezidence versus nerezidence u poplatníkû, ktefií nejsou právnickou osobou a nedá se tudíï u nich hovofiit o sídle tak podle 17 odst. 3 platí, Ïe je-li takov poplatník zaloïen nebo zfiízen podle právních pfiedpisû âeské republiky, má se za to, Ïe má na území âr i sídlo. Nejãastûj ími poplatníky DPPO ov em budou právnické osoby, coï jsou organizované útvary, o nichï zákon stanoví, Ïe mají právní osobnost (pozn.: do konce roku 2013 tzv. právní subjektivita), nebo jejichï právní osobnost zákon uzná ( 20 NOZ). Pro vznik právnické osoby byla zachována osvûdãená tzv. registraãní zásada, a právnická osoba (aï na malé v jimky) vzniká dnem zápisu do vefiejného rejstfiíku ( 126 NOZ). NOZ zru il i obchodní zákoník (zákon ã. 513/1991 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû), kde byly upraveny hlavní typy podnikatelsk ch právnick ch osob obchodní spoleãnosti a druïstva. V NOZ se pro nû jiï nena lo místo a tak vznikl speciální zákon upravující pouze tyto subjekty, které se souhrnnû oznaãují jako obchodní korporace ZOK. ProãeÏ do lo v ZDP k hojnému pfiejmenování obchodních spoleãností a druïstev na obchodní korporace. Pro pofiádek v nové hierarchii pojmû je asi vhodné nastínit cel systém právnick ch osob: 1. Korporace (spoleãenství osob) 1.1. Obchodní korporace Obchodní spoleãnosti Osobní spoleãnosti (vefiejná obchodní spoleãnost, komanditní spoleãnost) Kapitálové spoleãnosti (spoleãnost s ruãením omezen m a akciová spoleãnost) DruÏstva DruÏstvo (ZOK je tû speciálnû upravuje tzv. bytové druïstvo a sociální druïstvo) 1.2. Spolky (zpravidla se bude jednat o dosavadní obãanská sdruïení, nepfiijmou-li jinou právní formu) 1.3. Dal í typy (napfi. spoleãenství vlastníkû jednotek) 2. Fundace (majetek vyãlenûn k urãitému úkolu; nepatfií zde svûfiensk fond, kter nemá právní subjektivitu) 2.1. Nadace 2.2. Nadaãní fondy 3. Ústavy (osobní a majetková sloïka slouïí k provozování ãinnosti uïiteãné spoleãensky nebo hospodáfisky) Poznámka: Obchodními korporacemi jsou také Evropská spoleãnost [nafiízení Rady (ES) ã. 2157/2001 a zákon ã. 627/2004 Sb.], Evropské hospodáfiské zájmové sdruïení [nafiízení Rady (EHS) ã. 2137/85 a zákon ã. 360/2004 Sb.] a Evropská druïstevní spoleãnost [nafiízení Rady (ES) ã. 1435/2003 a zákon ã. 307/2006 Sb.]. danû a právo v praxi 1 /

17 DAŇ Z PŘÍJMŮ Změny příjmů nerezidentů zdaňovaných v České republice Mezinárodní zdanûní by bylo snadné, pokud by ve v ech státech platilo, Ïe zdanûní podléhají pouze pfiíjmy jejich da- Àov ch rezidentû nebo jen pfiíjmy ze zdrojû (od plátcû) na jejich území. BohuÏel se ale vût ina státû logicky nechce vzdát obou druhû, resp. dûvodû zdanûní a plnû zdaàuje své rezidenty a v omezené mífie také nerezidenty, coï má pochopitelnû za následek pomûrnû znaãné riziko vzniku mezinárodního dvojího zdanûní pfiíjmû. V âeské republice jako ve vût inû ostatních státû totiï platí následující pravidlo zdanûní pfiíjmû: DaÀoví rezidenti mají tzv. plnou (celosvûtovou) da- Àovou povinnost, v âesku proto zdaàují v echny své pfiíjmy, aè uï jim plynou z âeské republiky nebo ze zahraniãí. DaÀoví nerezidenti mají pouze tzv. omezenou daàovou povinnost v âesku zdaàují pouze pfiíjmy plynoucí ze zdrojû na území âr, tyto jsou vyjmenovány v 22 ZDP). Pfiíklad 3 Mezinárodní dvojí zdanûní Slovenská firma (s. r. o.) zfiídila poboãku (provozovnu) v âesku, která jí za rok 2013 vynesla v pfiepoãtu hrub zisk Kã. Podle ãeského ZDP se pfiíjmy (zisky) tzv. stál ch provozoven daàov ch nerezidentû povaïují za pfiíjmy ze zdroje na na em území, a proto zde podléhají ãeské dani z pfiíjmû 19 %. ProtoÏe je ale slovenská firma vãetnû ãeské provozovny daàov m rezidentem SR, musí tam pfiiznat a zdanit ve keré celosvûtové pfiíjmy, vãetnû zisku Kã stálé provozovny (poboãky) v âesku. Na tomto principu obecnû nic nemûní ani skuteãnost, Ïe tyto pfiíjmy (zisk) jiï firma zdanila obdobnou daní z pfiíjmû u nás. Pro zamezení dvojího (opakovaného) zdanûní na tûstí Smlouva mezi âr a Slovenskem umoïàuje daàovému rezidentovi Slovenska zapoãíst na slovenskou daà z pfiíjmû zaplacenou ãeskou daà (tzv. prost m zápoãtem). Jak bylo pfiedesláno, pfiedmûtem zdanûní nerezidentû v âr jsou pouze pfiíjmy ze zdrojû na území âeska, které jsou taxativnû (úpln m v ãtem) uvedeny v 22 ZDP, pfiiãemï není podstatné, jsou-li penûïní nebo nepenûïní. Jak do tohoto soupisu zasáhla s úãinností od novelizace, si zv razníme tuãn m písmem: a) Pfiíjmy z ãinností vykonávan ch prostfiednictvím stálé provozovny. b) Pfiíjmy ze závislé ãinnosti (zamûstnání) s v jimkou pfiíjmû uveden ch v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území âr nebo na palubách lodí ãi letadel, které jsou provozovány daàov mi rezidenty âr. c) Pfiíjmy ze sluïeb s v jimkou provádûní stavebnû montáïních projektû, pfiíjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, fiídící a zprostfiedkovatelské ãinnosti a obdobn ch ãinností poskytovan ch na území âr. d) Pfiíjmy z prodeje nemovit ch vûcí umístûn ch na území âr a z práv s nimi spojen ch. Rekodifikace soukromého práva podstatn m zpûsobem zasáhla do právního vymezení vûcí, a zvlá tû pak vûcí nemovit ch, kde byl opu tûn letit a zaïit pojem nemovitost a stavby se (aï na v jimky) staly souãástí pozemku. Na coï musel patfiiãnû reagovat také ZDP. Podle 498 NOZ jsou nemovit mi vûcmi: pozemky, podzemní stavby se samostatn m úãelov m urãením (poznámka: napfiíklad metro), vûcná práva k nim, práva, která za nemovité vûci prohlásí zákon (poznámka: napfiíklad tzv. právo stavby ve smyslu 1240 a následující NOZ, které umoïàuje vybudovat nebo pfievzít stavbu na cizím pozemku), stanoví-li jin právní pfiedpis, Ïe urãitá vûc není souãástí pozemku, a nelze-li takovou vûc pfienést z místa na místo bez poru ení její podstaty, je i tato vûc nemovitá (napfi. bytové a nebytové jednotky, jejich vûcné vymezení ov em rovnûï NOZ podstatn m zpûsobem zmûnil, dále napfi. inïen rské sítû, doãasné stavby, pfiípadnû i stroje zapsané v katastru nemovitostí). e) Pfiíjmy z uïívání nemovit ch vûcí nebo bytû umístûn ch na území âr. Zatímco u písm. d) pfiíjem z prodeje postaãilo pouze nahradit nemovitosti nemovit mi vûcmi, tak u písm. e) pfiíjmy u uïívání bylo nutno navíc zachovat pojem byt. Prodat byt lze, jen pokud jde o nemovitou vûc aè uï coby souãástí stavby nebo jako právnû samostatná jednotka. Podle 1159 NOZ Jednotka zahrnuje byt jako prostorovû oddûlenou ãást domu a podíl na spoleãn ch ãástech nemovité vûci vzájemnû spojené a neoddûlitelné.. Naproti tomu uïívat lze také byt v obecnûj ím, ir ím pojetí, kter není jednotkou, pfiiãemï zájmem bylo i pfiíjmy z takového uïívání bytu v âesku nerezidentûm zdanit. V souladu s 1158 NOZ pfiitom v e, co je stanoveno o bytu, platí také pro nebytov prostor, jakoï i pro soubor bytû nebo nebytov ch prostorû. f) Pfiíjmy: 1. z nezávislé ãinnosti, napfi. architekta, lékafie, inïen ra, právníka, vûdce, uãitele, umûlce, daàového ãi úãetního poradce a podobn ch profesí, vykonávané na území âr, 2. z osobnû vykonávané ãinnosti na území âr nebo zde zhodnocované vefiejnû vystupujícího umûlce, sportovce, artisty a spoluúãinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto pfiíjmy plynou a z jakého právního vztahu. g) Pfiíjmy z úhrad od daàov ch rezidentû âr a od stál ch provozoven daàov ch nerezidentû, kter mi jsou: 1. náhrady za poskytnutí práva na uïití nebo za uïití pfiedmûtu prûmyslového vlastnictví, poãítaãov ch 16 danû a právo v praxi 1 /

18 DAŇ Z PŘÍJMŮ programû (software), v robnû technick ch a jin ch hospodáfisky vyuïiteln ch poznatkû (know-how), 2. náhrady za poskytnutí práva na uïití nebo za uïití práva autorského nebo práva pfiíbuzného právu autorskému, 3. podíly na zisku, vypofiádací podíly, podíly na likvidaãním zûstatku obchodních korporací a jiné pfiíjmy z drïby kapitálového majetku, a ãást zisku po zdanûní vyplácená tichému spoleãníkovi. Za podíly na zisku se pro úãely tohoto ustanovení povaïuje i zji - tûn rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu ( 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako v daj (náklad) podle 25 odst. 1 písm. w) a zl), s v jimkou zji tûného rozdílu u sjednan ch cen a úrokû hrazen ch daàovému rezidentovi jiného ãlenského státu Evropské unie neï âeské republiky nebo daàovému rezidentovi Norska, Islandu nebo v carské konfederace; podílem na zisku je i plnûní ze zisku svûfienského fondu, Pojem korporace jsme si náleïitû objasnili v e, takïe smûle k dal ím ãtyfiem zmûnám. Zaprvé byl opraven jiï del í ãas neaktuální a nesprávn odkaz na 25 odst. 1 písm. zm), zatímco vûcná náplà tohoto ustanovení (daàová neúãinnost zejména úrokû z úvûrû a pûjãek závisl ch na zisku dluïníka) byla pfiesunuta do písmene zl) dtto. Zadruhé byl zpfiesnûn pojem daàov rezident jiného ãlenského státu Evropské unie daàov rezident jiného ãlenského státu Evropské unie neï âeské republiky. Zatfietí do lo ãásteãnû k vûcné zmûnû tím, Ïe byl nahrazen vefiejnosti málo znám pojem Evropsk hospodáfisk prostor (kter zahrnuje státy Evropské unie, Norsko, Island a Lichten tejnsko) státy Evropské unie, Norsko, Island a v carská konfederace. Novû se tak ustanovení nebude vztahovat na daàové rezidenty Lichten tejnska, ale naproti tomu se zaãne t kat novû také daàov ch rezidentû v carska. CoÏ souvisí s osvobozením kapitálov ch pfiíjmû nerezidentû matefisk ch spoleãností od zdanûní v âesku dle 19 ZDP. A poslední ãtvrtou dal í zmûnou v 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 bylo doplnûní, Ïe podílem na zisku je i plnûní ze zisku svûfienského fondu. K tomu je vhodné dofiíct pravidlo t kající se plnûní plynoucích ze svûfienského fondu stanovené v 21c, podle nûhoï pro daàové úãely bude nejdfiíve zdrojem vypláceného plnûní zisk po zdanûní a aï po jeho vyãerpání majetek vloïen do svûfienského fondu. Jak jiï bylo uvedeno, byè svûfiensk fond nemá právní subjektivitu, resp. osobnost tak je poplatníkem DPPO, a návaznû na to má obdobn daàov reïim jako napfi. s. r. o. TudíÏ vyãlenûní majetku do fondu (obdobnû jako vklad do s. r. o.) nepodléhá zdanûní, zisk z hospodafiení s majetkem fondu podléhá 19% sazbû DPPO a v plata plnûní z fondu bude záviset na osobû obmy leného a typu vypláceného plnûní. Obmy len je osoba (fyzická nebo právnická), ve prospûch které je fond zpravidla zfiízen ( 1457 a následující NOZ). Nová právní úprava stanoví, Ïe pokud obmy len pfiijme plnûní ze svûfienského fondu, jde z pohledu ZDP o zdaniteln pfiíjmem podléhající sráïkové daní (jako podíly na zisku s. r. o.). Jiná situace samozfiejmû nastává v pfiípadû, Ïe fond vyplácí plnûní, které není podílem na zisku, ale je ãástí pûvodnû vloïeného majetku nebo majetku, kter byl do fondu vloïen smlouvou. V tomto pfiípadû se jedná o pfiíjem, kter je srovnateln s darem, resp. s dûdictvím (zakladatel ãi dal í pfiispûvovatel bezúplatnû vloïil ãást svého majetku do fondu a tento majetek je nyní pfiedán bezúplatnû obmy lenému). Proto i pfii zdanûní tohoto pfiíjmu se bude postupovat stejnû jako u zda- Àování darû, resp. dûdictví. 4. úroky a jiné v nosy z poskytnut ch úvûrov ch finanãních nástrojû a obdobné pfiíjmy plynoucí z jin ch obchodních vztahû, z vkladû a z investiãních nástrojû podle zvlá tního právního pfiedpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, V 22 odst. 1 písm. g) bodû 4 do lo ohlednû daàového fie ení pfiíjmû nerezidentû z titulu úrokû a jin ch v nosû z poskytnut ch úvûrû a pûjãek pouze k nahrazení slov v uvozovkách nov m pojmem úvûrov ch finanãních nástrojû. Jedná se o legislativnû-technickou úpravu navazující na definování pojmu úvûrov finanãní nástroj v rámci pfiíjmû osvobozen ch od DPPO, konkrétnû v ustanovení 19 odst. 1 písm. zk). Jak si dále upfiesníme v pasáïi vûnované zmûnám v osvobození pfiíjmû nerezidentû od ãeské danû z pfiíjmû. 5. pfiíjmy z uïívání movité vûci nebo její ãásti umístûné na území âr, 6. odmûny ãlenû statutárních orgánû a dal ích orgánû právnick ch osob bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou, 7. pfiíjmy z prodeje movit ch vûcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investiãních nástrojû podle zvlá tního právního pfiedpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, neuveden ch pod písm. h), majetkov ch práv registrovan ch na území âr, Pfiedmûtem zdanûní nerezidentû v âr jsou podle 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 také pfiíjmy od ãesk ch rezidentû, pfiípadnû od stál ch provozoven nerezidentû z prodeje movit ch vûcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investiãních nástrojû podle zvlá tního právního pfiedpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. A souãasnû podle 22 odst. 1 písm. h) platí, Ïe mezi pfiíjmy ze zdrojû na území âeska patfií pfiíjmy z pfievodu podílû v obchodních korporacích se sídlem v âr a to bez ohledu na plátce tûchto pfiíjmû. JelikoÏ v praxi byly v kladové nejasností ohlednû stfietu obou tûchto danû a právo v praxi 1 /

19 DAŇ Z PŘÍJMŮ ustanovení, bylo do prvého z nich v slovnû doplnûno, Ïe se nevztahuje na pfiíjmy nerezidentû fie ené v druhém ze zmínûn ch ustanovení. Poznamenejme, Ïe v souladu s 496 a 498 NOZ se podíl na obchodní korporaci povaïuje za movitou (byè nehmotnou) vûc. 8. v hry v loteriích, sázkách a jin ch podobn ch hrách, v hry z reklamních soutûïí a slosování, ceny z vefiejn ch soutûïí a ze sportovních soutûïí, 9. v Ïivné a dûchody, 10. pfiíjmy plynoucí spoleãníkovi obchodní spoleãnosti v souvislosti se sníïením základního kapitálu, 11. pfiíjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením, 12. sankce ze závazkov ch vztahû, 13. pfiíjmy ze svûfienského fondu, 14. bezúplatné pfiíjmy, Dva novû doplnûné tituly pro zdanûní pfiíjmû daàov m nerezidentûm ale pozor, pouze pokud plynou od da- Àov ch rezidentû âr nebo od stál ch provozoven da- Àov ch nerezidentû [viz návûtí písmene g)] v rámci 22 odst. 1. O zdaniteln ch pfiíjmech ze svûfienského fondu jsme jiï ztratili pár slov v e. Druh titul bezúplatné pfiíjmy souvisí se zru ením danû darovací jako takové, pfiiãemï od budou takovéto pfiíjmy spadat do reïimu ZDP. Na tûstí bylo u fyzick ch osob více ménû zachováno iroké osvobození tûchto pfiíjmû (viz 4a, 10 odst. 3). h) Pfiíjmy z pfievodu podílû v obchodních korporacích, které mají sídlo na území âr, i) Pfiíjmy z prodeje obchodního závodu umístûného na území âeské republiky. Jak jiï bylo fieãeno, obchodní korporace poãínaje rokem 2014 prakticky pouze nahradily dosavadní pojem obchodní spoleãnosti a druïstva. Vûcnou novinkou je ov em doplnûn nov titul pro zdanûní pfiíjmû plynoucích daàov m nerezidentûm, aè uï plynou od kohokoli. Jedná se o pfiíjmy z prodeje obchodního závodu umístûného v âr nebo jeho ãásti umístûné v âr. Obchodní závod je pfiitom aï na urãité právnické drobnosti vûcnû zpravidla totéï, co podnik ve smyslu 5 obchodního zákoníku (zákona ã. 513/1991 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû): 502 NOZ (znûní úãinné od ) Obchodní závod (dále jen,závod ) je organizovan soubor jmûní, kter podnikatel vytvofiil a kter z jeho vûle slouïí k provozování jeho ãinnosti. Má se za to, Ïe závod tvofií v e, co zpravidla slouïí k jeho provozu. 5 zákona ã. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znûní úãinném do Podnikem se pro úãely tohoto zákona rozumí soubor hmotn ch, jakoï i osobních a nehmotn ch slo- Ïek podnikání. K podniku náleïí vûci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patfií podnikateli a slouïí k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto úãelu slouïit. Definiãnû sice podnik zahrnoval jen aktiva, ov em souãasnû smlouva o prodeji podniku kupujícího zavazovala pfievzít závazky prodávajícího související s podnikem ( 476 obchodního zákoníku). Obecnû oba tituly zdanûní postihují nejen rezidenty státû, s nimiï âeská republika nemá Smlouvu (tzv. bezesmluvních státû), ale rovnûï i rezidenty naopak ze smluvních státû. Ov em v pfiípadû rezidentû ze smluvních státû je samozfiejmû podstatné znûní pfiíslu né Smlouvy, zda tyto pfiíjmy vûbec umoïàuje âeské republice zdanit. Napfiíklad z ãlánku 13 odst. 4 Smlouvy mezi âr a v carskem vypl vá, Ïe zdanûní v âesku nepodléhají pfiíjmy v carského rezidenta z pfievodu podílû v obchodní spoleãnosti (druïstvu), resp. obchodní korporaci se sídlem v âr. A je úplnû jedno, Ïe toto zdanûní stanoví 22 odst. 1 písm. h) ZDP, protoïe Smlouva má pfiednost, viz 37. U Smlouvy s USA je napfi. zdanûní pfiíjmu rezidenta USA z pfievodu podílu na obchodní spoleãnost (druïstvu) v âr podmínûno tím, Ïe její jmûní je tvofieno nejménû z 50 % nemovit m majetkem umístûn m v âesku. Navíc i nerezidentûm matefisk m spoleãnostem svûdãí osvobození od DPPO podle 19 ZDP, a nerezidenti z fiad fyzick ch osob mohou uplatnit osvobození pfiíjmû z pfievodu podílû dle 4 odst. 1 písm. r) ZDP. Změny vymezení stálé provozovny Pojem stálá provozovna je v hradnû daàov m termínem a byl zaveden za úãelem úãinného zdanûní ziskû z podnikání nerezidentû. Stálou provozovnou mûïe b t napfi. kanceláfi, poboãka, organizaãní sloïka nebo obchodní reprezentace apod. patfiící nerezidentovi. Tyto podnikatelské útvary sice nemají samostatnou právní osobnost (subjektivitu) zûstávají souãástí nerezidenta ale ekonomicky znaky samostatného subjektu mají, proto je jim daàov mi zákony a Smlouvami pfiisouzena také jistá daàová samostatnost. Díky tomu lze pfiíjmy stál ch provozoven které jsou po právní stránce stále pfiíjmy nerezidentû zdanit ve státû umístûní stálé provozovny. CoÏ je opodstatnûné tím, Ïe stálé provozovny obecnû vyuïívají vefiejn ch sluïeb financovan ch z daní právû státu jejich umístûní. Asi je vhodné dodat, Ïe stálou provozovnu mají jen nerezidenti a ne rezidenti. Poznamenejme, Ïe v pfiípadû stál ch provozoven byla pfiijata odli ná daàová koncepce neïli u v e zmínûného svûfienského fondu nebo podílov ch fondû, které sice rovnûï nemají samostatnou právní osobnost, ale byla jim do vínku dána daàová subjektivita a staly se samostatn mi poplatníky DPPO (viz 17 odst. 1). Podle podmínek vzniku rozli uje ZDP pût kategorií stál ch provozoven (zjednodu eno): 1) kamenná (nebo také skuteãná ãi pevná) kdy se jiï nezkoumají dal í podmínky, urãujícím znakem je relativní trvalost místa v konu ãinnosti (napfi. továrna, dílna, kanceláfi, lom); 18 danû a právo v praxi 1 /

20 DAŇ Z PŘÍJMŮ 2) staveni tû a místo provádûní stavebnû montáïních projektû kdy je nutno naplnit souãasnû tfii podmínky: ãasovou (doba trvání pfies 6 mûsícû v jakémkoli období 12 kalendáfiních mûsícû po sobû jdoucích), vûcnou (dodávka uceleného stavebního díla, stavební nebo technologické ãásti), místní (kaïd samostatn stavebnû montáïní projekt se hodnotí samostatnû); 3) poskytování ostatních sluïeb kdy je nutno splnit dvû podmínky: ãasovou (doba trvání pfies 6 mûsícû v jakémkoli období 12 kalendáfiních mûsícû po sobû jdoucích), vûcnou [sluïby uvedené v 22 odst. 1 písm. c) ZDP a tzv. svobodná povolání dle písm. f) bod 1]; 4) závisl zástupce pokud jsou naplnûny souãasnû tfii podmínky: osobní (urãitá osoba jedná jako zástupce nerezidenta), vûcnou (uzavfiené smlouvy jsou pro nerezidenta závazné), místní (k uzavírání smluv dochází v âr); 5) fiktivní do tûchto stál ch provozoven zasáhla rekodifikace soukromého práva, vypu tûn text krtneme a novû vloïen bude tuãnû za pfiíjem dosahovan prostfiednictvím stálé provozovny se povaïuje pfiíjem: spoleãníka vefiejné obchodní spoleãnosti nebo, komplementáfie komanditní spoleãnosti anebo nebo úãastníka ve sdruïení bez právní subjektivity,19g) (poznámka: odkaz smûfioval na 829 a násl. zákona ã. 40/1964 Sb., obãansk zákoník, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû) spoleãníka spoleãnosti, kter je poplatníkem podle 2 odst. 3 a 17 odst. 4 daàov m nerezidentem, plynoucí z úãasti na v této spoleãnosti obchodní korporaci nebo na tomto sdruïení spoleãnosti azúvûrû a pûjãek úvûrového finanãního nástroje poskytnut ch poskytnutého této spoleãnosti obchodní korporaci nebo spoleãnosti. Poznámka: Obdobnû je tomu u ãlenû evropského hospodáfiského zájmového sdruïení (viz 37a ZDP). Zatímco o obchodních korporacích v daném kontextu omezen ch na v. o. s. a k. s. jsme jiï vícekrát hovofiili, nov m pojmem je spoleãnost, coï je ve smyslu 2716 aï 2746 NOZ pohrobek dosavadních oblíben ch sdruïení (hlavnû z fiad FO) bez právní subjektivity, které se star m obãansk m zákoníkem (zákon ã. 40/1964 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû) k opou tí ná právní fiád; s jistou v hradou v pfiechodn ch ustanoveních. Změny osvobození příjmů nerezidentů Mûní se terminologie a zpfiehledàuje ustanovení 6 odst. 9 písm. f) osvobozující pfiíjmy nerezidentû ze závislé ãinnosti v âr od nerezidentních zamûstnavatelû; vyjma umûlcû, sportovcû a stál ch provozoven. Zmûny si opût zpfiehledníme tak, Ïe novelou vypu tûn text krtneme a novû vloïen bude zv raznûn tuãnû. Od danû jsou, kromû pfiíjmû uveden ch v 4, dále osvobozeny (...) f) pfiíjmy ze závislé ãinnosti vykonávané na území âeské republiky, plynoucí poplatníkûm uveden m v 2 odst. 3 danû z pfiíjmû fyzick ch osob, ktefií jsou daàov mi nerezidenty, od zamûstnavatelû se sídlem nebo bydli tûm v zahraniãí, pokud ãasové období související s v konem této ãinnosti nepfiesáhne 183 dnû v jakémkoliv období 12 mûsícû po sobû jdoucích; osvobození se nevztahuje na pfiíjmy z osobnû vykonávané ãinnosti umûlcû, sportovcû, artistû a spoluúãinkujících osob vystupujících na vefiejnosti a na pfiíjmy z ãinností vykonávan ch ve stálé provozovnû ( 22 odst. 2), a to s v jimkou pfiíjmû z 1. osobnû a vefiejnû vykonávané ãinnosti umûlce, sportovce, artisty nebo spoluúãinkující osoby a 2. ãinnosti vykonávané ve stálé provozovnû,. Pfiíklad 4 Nerezident pracující pro nerezidenta v âr Slovák (nerezident âr) má pfiíjmy od slovenského zamûstnavatele (také nerezident âr) ze zamûstnání vykonávaného na území âeska. Tyto pfiíjmy jsou podle 22 odst. 1 písm. b) ZDP pfiedmûtem zdanûní v âesku. Je nasnadû, Ïe zdaàování takov chto pfiíjmû nerezidentních zamûstnancû by jejich nerezidentním zamûstnavatelûm pûsobilo znaãné praktické potíïe a v znamnû by omezovalo mezinárodní voln pohyb sluïeb (napfi. krátkodobé v jezdy zahraniãích montérû, opraváfiû, poradcû, konzultantû a dal- ích expertû apod. cizích firem na doãasné pûsobení v âr). Proto jsou tyto pfiíjmy osvobozeny od ãeské danû, pokud zde zamûstnanec nevykonává ãinnost déle neï 183 dnû v prûbûhu 12 mûsícû (poãítáno klouzavû a nikoli jen za kalendáfiní rok). Toto zv hodnûní, resp. pûlroãní osvobození se nevztahuje na dva pfiípady: pfiíjmy podle 22 odst. 1 písm. f) bodu 2 z osobnû vykonávané ãinnosti umûlcû, sportovcû, artistû a spoluúãinkujících osob vystupujících na vefiejnosti (pro nû platí speciální reïim tzv. sráïkové danû), pfiíjmy z ãinností vykonávané ve zdej í stálé provozovnû, protoïe tato je pro úãely daní z pfiíjmû prakticky rovnocenná daàovému rezidentovi, takïe zdanûní v âr podléhají tyto pfiíjmy od 1. dne. K témuï závûru dojdeme i ze Smlouvy se Slovenskem (Sdûlení ã. 100/2003 Sb.m.s.), kde je v ãlánku 14 Pfiíjmy ze závislé ãinnosti uvedeno, Ïe odmûny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu (Slovák) z dûvodu zamûstnání vykonávaného v druhém smluvním státû (âesko), podléhají zdanûní pouze v prvnû zmínûném státû (Slovensko), jestliïe v echny tfii následující podmínky jsou splnûny (podobnû také v dal ích Smlouvách): pfiíjemce je zamûstnán ve druhém státû (âr) v úhrnu za jak chkoli 12 mûsícû nejdéle 183 dnû, odmûny jsou vypláceny zamûstnavatelem, kter není rezidentem druhého státu (âr), odmûny nejdou k tíïi stálé provozovny, kterou má zamûstnavatel v druhém státû (âr). danû a právo v praxi 1 /