trestní právo hmotné stanoví, co je trestným činem, podmínky trestní odpovědnosti, jaké sankce (trest či ochranné opatření) lze za trestný čin uložit

Transkript

1 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ TRESTNÍ PRÁVO, TRESTNÍ ČIN, PŘESTUPEK, DRUHY TRESTŮ TRESTNÍ PRÁVO Trestní právo je odvětvím veřejného práva, které určuje jaké společensky škodlivé jednání jsou trestnými činy, jaké jsou sankce za jejich spáchání a jakým způsobem stát prostřednictvím svých příslušných orgánů spáchání trestných činů a jejich pachatele zjišťuje a trestá. Trestní právo je součástí právního řádu příslušného státu. Spolu s právem ústavním a správním se řadí mezi obory práva veřejného, neboť mu dominuje vztah mezi státem a jeho orgány na straně jedné a dalšími osobami na straně druhé. V trestním právu rozlišujeme: trestní právo hmotné stanoví, co je trestným činem, podmínky trestní odpovědnosti, jaké sankce (trest či ochranné opatření) lze za trestný čin uložit trestní právo procesní stanoví postup příslušných orgánů státu při zjišťování trestných činů, prokazování jejich spáchání konkrétním osobám, ukládání a výkon trestů a ochranných opatření, upravuje zároveň i práva a povinnosti osoby, proti které se trestní řízení vede, jakož i dalších osob, jichž se toto řízení dotýká. TRESTNÍ ČIN Trestný čin je jen takové jednání, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a které je nebezpečné pro společnost. Musejí tedy být najednou splněny dvě podmínky. Ta první podmínka je formální a říká, že jen takové jednání, které je zákonem označeno za trestný čin, může být trestným činem. Jestliže tedy nějaké jednání není v trestním zákoně popsáno, nemůže být trestným činem, byť by bylo jakkoliv nebezpečné a nemorální. Jedná se o jeden ze základních principů právního státu, že není trestného činu bez zákona. Druhá podmínka vyžaduje splnění i materiální podmínky, která omezuje okruh trestných činů jen na ty, které jsou společensky nebezpečné. Pokud se tedy někdo dopustí činu, který sice formálně naplňuje skutkovou podstatu trestného činu, ale nedosahuje zákonem požadovaného stupně společenské nebezpečnosti, nemůže se jednat o trestný čin, ale věc může být posouzena třeba jen jako přestupek. Míru společenské nebezpečnosti přitom posuzuje soud na základě významu chráněného zájmu, který byl trestným činem dotčen, způsobu provedení a následků činu, a to i s přihlédnutím k okolnostem činu, osobě pachatele a jeho pohnutkám. Aby jednání

2 pachatele mohlo být posouzeno jako trestný čin, musí se jednat o jednání zaviněné. K naplnění skutkových podstat některých trestných činů je třeba zavinění úmyslné (např. krádež), u jiných postačí zavinění nedbalostní (např. ublížení na zdraví při dopravní nehodě). Nový trestní zákoník zná všechny tresty tak, jak byly obsaženy v dosavadním trestním zákoně, který platil do konce roku 2009, a přidává k nim dva tresty nové. Konkrétně se jedná o trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Celý systém trestů tedy vypadá takto : odnětí svobody, domácí vězení, obecně prospěšné práce, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, ztráta čestných titulů nebo vyznamenání, ztráta vojenské hodnosti, vyhoštění. Některé druhy trestů: Trest odnětí svobody Zákon zvyšuje horní hranici základní výměry tohoto trestu. Dříve byla maximální hranice 15 let a 25 let či doživotí při ukládání výjimečného trestu. Nově je základní horní hranice trestu 20 let a v případě výjimečného trestu 30 let či doživotí. Domácí vězení Trest domácího vězení může být uložen jen u přečinů, tedy u trestných činů se sazbou odnětí svobody do pěti let. Pachatel musí dát předem písemný slib, že se bude ve stanovené době zdržovat na určené adrese. Nestanoví-li soud v rozsudku jinak, trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od hodin do hodin, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění. Pokud odsouzený poruší podmínky domácího vězení, soud nařídí místo domácího vězení

3 náhradní trest odnětí svobody na dobu až jednoho roku. Délku tohoto náhradního trestu stanoví soud už v rozsudku, takže odsouzený bude přesně vědět, co ho čeká, pokud podmínky domácího vězení poruší. Obecně prospěšné práce Podle dříve platného trestního zákona bylo možno uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře 50 až 400 hodin. Nový trestní zákoník horní hranici snižuje na 300 hodin. Na druhou stranu však dochází ke zpřísnění postihu pro případ, že odsouzený nevede řádný život nebo zaviněně nevykonává obecně prospěšné práce. Podle staré úpravy se v takovém případě za každé dvě neodpracované hodiny vyměřil jeden den nepodmíněného trestu odnětí svobody. Podle nové právní úpravy se trest obecně prospěšných prací přeměňuje v poměru 1:1, tedy za každou jednu neodpracovanou hodinu jeden den trestu odnětí svobody. Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce Jedná se o zcela nový druh trestu, který směřuje pravděpodobně především na agresivní účastníky sportovních (hlavně fotbalových) utkání. Tento trest může být uložen na dobu až deseti let. Odsouzený po celou dobu tohoto trestu má zákaz vstupu na ty akce, které soud ve svém rozsudku stanoví. Odsouzený po celou dobu trestu musí spolupracovat s probačním úředníkem. PŘESTUPEK Přestupek je zaviněné deliktní jednání nižšího stupně závažnosti než trestný čin, které je pro společnost škodlivé. Přestupku se může dopustit pouze fyzická osoba. Příkladem přestupku je například dopravní přestupek, (řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu je však již trestný čin, za předpokladu, že se jedná o více jak 1 promile alkoholu v krvi u řidiče). Shodně jako u trestných činů zákon stanoví dvě výjimečné situace, kdy jednání, které má znaky přestupku, přestupkem není: nutná obrana a krajní nouze. Stejně jako u trestného činu je třeba naplnění materiální stránky příslušné skutkové podstaty, tzn. přestupkem není jednání, které má všechny jeho znaky, ale není pro společnost nebezpečné. Odpovědnosti za přestupek je dále zbaven ten, kdo v době jeho spáchání nedovršil 15 let věku nebo kdo byl nepříčetný a nemohl proto rozpoznat nebezpečnost svého jednání. Přestupky v České republice projednávají, většinou obecní úřady, které k tomu mají zřízeny buď samostatné přestupkové odbory, nebo zvláštní komise k projednávání přestupků. K projednávání některých přestupků jsou příslušné jiné úřady, např. přestupky týkající se ochrany osobních údajů projednává Úřad pro ochranu osobních údajů. Souhlasí-li s tím přestupce, lze přestupek projednat i na místě ve zjednodušeném, tzv. blokovém řízení, anebo v tzv. příkazním řízení. Rozhodnutí o přestupku se vydává ve správním řízení, je správním aktem a proti pravomocnému rozhodnutí (i v blokovém řízení) lze vždy podat správní žalobu k soudu.

4 Za přestupek lze uložit tyto sankce: napomenutí pokuta zákaz činnosti propadnutí věci Přestupkové řízení může být stejně jako trestní řízení spojeno s řízením, v němž poškozený uplatňuje pro přestupci nárok na náhradu škody. ALTERNATIVNÍ TRESTY Alternativní tresty nabízejí jinou možnost potrestání pachatele než je uložení trestu odnětí svobody. Jsou alternativou k přeplněným věznicím, ve kterých je odsouzený izolován od společnosti, což s sebou nese množství negativních důsledků. Pachatel se stává pasivním členem společnosti, nemusí pracovat, nemá možnost hledat si práci či organizovat svůj volný čas. Navíc má zajištěno ubytování, stravu, zdravotní a sociální péči, a to vše na účet daňových poplatníků. I to je jeden z důvodů, proč se někteří pachatelé do vězení opakovaně vrací. Krátkodobý trest odnětí svobody se u pachatelů méně závažných trestných činů jeví jako zbytečně nákladný a z hlediska prevence dalšího páchání trestné činnosti neúčinný. Filozofie alternativních trestů je jednoduchá: ponechat odsouzené na svobodě a uložit jim takový druh povinnosti nebo omezení, který bude působit preventivně proti páchání další trestné činnosti, ochrání společnost, uspokojí zájmy obětí trestného činu a upevní v pachateli návyky a postoje potřebné k vedení řádného života. Soudy přistupují k alternativním trestům v případě, že se jedná o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody do pěti let a osoba pachatele není natolik narušená, aby její pobyt na svobodě byl pro ostatní nebezpečný. Alternativní trest pachatele nezbavuje svobody, ale vyžaduje od něj dodržování určitých omezení či splnění povinnosti - musí například zaplatit ze svého příjmu státu jistý obnos peněz (peněžitý trest), podrobit se dohledu, či léčení nebo jiným omezením, nesmí se po určitou dobu zdržovat v konkrétním městě (trest zákazu pobytu), nesmí několik měsíců vykonávat určitou činnost (trest zákazu činnosti) nebo musí odvést určitý počet hodin práce pro obecné blaho (trest obecně prospěšných prací). V průběhu výkonu trestu se sleduje, zda odsouzený plní podmínky uloženého trestu a zda žije v souladu s normami společnosti. Při neplnění těchto podmínek může soud rozhodnout o náhradní sankci, kterou je většinou trest odnětí svobody. Druhy alternativních trestů Pod pojmem alternativní trest v širším pojetí rozumíme všechny tresty nespojené s odnětím svobody. Alternativní tresty se ukládají místo trestu odnětí svobody nebo se s ním kombinují. Při jejich neplnění může nastat náhradní sankce - většinou trest vězení.

5 Alternativní tresty v užším pojetí: Podmíněné odsouzení spočívá v podmíněném odkladu výkonu trestu odnětí svobody na zkušební dobu od jednoho do pěti let. Podmíněně odložit lze pouze trest odnětí svobody v trvání do dvou let. Podmíněně odsouzenému může soud uložit přiměřená omezení a povinnosti (např. podrobit se výcviku pro získání zaměstnání, vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy, léčení závislosti na návykových látkách, zdržet se návštěv nevhodného prostředí a styku s určitými osobami, zdržet se hazardních her atd.) nebo povinnost nahradit škodu, kterou pachatel trestným činem způsobil. Podmíněné odsouzení s dohledem, kterým soud podmíněně odloží na zkušební dobu od jednoho do pěti let výkon trestu odnětí svobody nepřevyšující tři roky. Soud nad pachatelem zárověn vysloví (probační) dohled, který spočívá v pravidelném osobním kontaktu pachatele s pracovníkem Probační a mediační službou. Obdobně jako u podmíněného trestu může uložit přiměřená omezení a povinnosti. Trest obecně prospěšných prací spočívá v povinnosti pachatele odpracovat osobně a bezplatně ve svém volném čase soudem stanovený počet hodin (v rozmezí hodin). Práce má být vykonávána ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí. Alternativní tresty v širším pojetí: Peněžitý trest ve výměře od dvou tisíc korun do pěti milionů korun českých, pokud pachatel získal nebo chtěl získat trestným činem majetkový prospěch, popř. u méně závažných trestný činů, pokud není třeba ukládat trest odnětí svobody. Trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, pokud se pachatel dopustil trestného činu v souvislosti s touto činností, např. při řízení automobilu, při výkonu určitého povolání (lékaře, policisty, účetní atd.). Trest vyhoštění, který se ukládá pouze cizincům, kteří nemají na území republiky povolen dlouhodobý pobyt ani jim nebyl poskytnut azyl, a znamená zákaz zdržovat se po dobu jednoho roku až deseti let nebo na dobu neurčitou na území ČR. Trest zákazu pobytu na jeden rok až pět let v místě, kde pachatel spáchal nebo opakovaně páchá trestnou činnost; nelze však zakázat pobyt v místě, kde má občan trvalý pobyt. Trest propadnutí majetku, který je ukládán buď pachatelům, odsuzovaným za zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pokud uložení jiného trestu není třeba. Trest propadnutí věci, která byla získána trestným činem nebo byla ke spáchání použita. Trestní zákon zná ještě dva další druhy trestů, které však nelze v pravém slovy smyslu považovat za alternativní. Udělují se jen v případě uložení přísného trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta a pouze jej doplňují vzhledem ke zvlášť zavrženíhodné pohnutce pachatele: ztráta čestných titulů a vyznamenání a ztráta vojenské hodnosti.

6 Další alternativy Vedle alternativních trestů existují v trestním právu další alternativy: Alternativy, které umožňují řešit věc odklonem od standardního trestního řízení, to znamená mimo hlavní líčení. Podmínkou využití těchto postupů je např. náhrada škody ze strany obviněného nebo uzavření dohody s poškozeným o její náhradě, souhlas obviněného a u narovnání také poškozeného s tímto postupem. Využití těchto postupů často předchází mediační jednání mezi poškozeným a obviněným, které může zprostředkovat Probační a mediační služba. Alternativy k potrestání, kterými soud rozhoduje o upuštění od potrestání nebo podmíněném upuštění od potrestání s dohledem. U podmíněného upuštění od potrestání s dohledem stanovuje zkušební dobu. Dohled a kontrolu chování pachatele, případně plnění dalších uložených povinností a omezení zajišťuje Probační a mediační služba. Alternativy k vazbě, které umožňují ve vhodných případech nahradit pobyt pachatele ve vazbě jiným opatřením. Jedná se o záruku sdružení nebo důvěryhodné osoby, slib pachatele, že povede řádný život nebo dohled pracovníka Probační a mediační služby. Alternativy k výkonu uloženého trestu, které umožňují podmíněně upustit od výkonu zbytku uloženého trestu. Jedná se o podmíněné propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody a podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo trestu zákazu pobytu. Při tomto rozhodnutí je stanovena zkušební doba, u podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody může být nad odsouzeným vysloven také (probační) dohled nebo uložena další omezení a povinnosti. Zdroj: Emmert F. A kol.: Odmaturuj ze společenských věd. 1. vyd. Brno: Didaktis s.r.o., s. ISBN Valenta M., Muler O.,: Občanská nauka pro střední odborné školy vyd. Praha: SPN, 2002, ISBN Valenta M., Muler O.,: Občanská nauka pro střední odborná učiliště vyd. Praha: SPN, 2002, ISBN X cs.wikipedia.org/wiki/portál:politika