Socio-ekonomický profil. Město Písek

Transkript

1 Socio-ekonomický profil Město Písek datum: 02/2005

2 OBSAH 1. ÚVOD KRÁTCE Z HISTORIE JIHOČESKÝ KRAJ OKRES PÍSEK MĚSTO PÍSEK POSTAVENÍ OKRESU V RÁMCI KRAJE POSTAVENÍ MĚSTA V RÁMCI KRAJE OBYVATELSTVO OBECNÁ CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁNÍ DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ DOMÁCNOSTI BYDLENÍ V JIHOČESKÉM KRAJI A OKRESE PÍSEK BYDLENÍ VE MĚSTĚ PÍSEK NOVÁ VÝSTAVBA VE MĚSTĚ PÍSKU EKONOMIKA STRUKTURA MÍSTNÍ EKONOMIKY V PÍSKU NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ V PÍSKU ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ TRH PRÁCE PODMÍNKY PRO ROZVOJ PODNIKÁNÍ FINANCOVÁNÍ AKTIVIT MĚSTA A SROVNÁNÍ S PODOBNÝMI MĚSTY DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA DOPRAVA VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍŤ ELEKTRICKÁ ENERGIE ZÁSOBOVÁNÍ MĚSTA ZEMNÍM PLYNEM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM TELEKOMUNIKACE KABELOVÁ TELEVIZE INTERNET KVALITA ŽIVOTA BEZPEČNOST SOCIÁLNÍ OBLAST ZDRAVOTNÍ PÉČE ŠKOLSTVÍ KULTURA, SPORT A REKREACE CESTOVNÍ RUCH VEŘEJNÁ SPRÁVA A SLUŽBY ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ KVALITA OVZDUŠÍ ZELEŇ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, SKLÁDKY VODA SHRNUTÍ 80 Strategický plán rozvoje města Písku 2

3 SOCIO-EKONOMICKÝ PROFIL MĚSTA PÍSKU 1. ÚVOD S ohledem na své postavení v rámci struktury osídlení kraje a bývalého okresu je město Písek považováno za přirozeně obslužně společenské centrum zájmového území. V souvislosti s tímto postavením zajišťuje i administrativně správní funkci v rozsahu vymezeném legislativním uspořádáním okresu. Zároveň je město Písek významným zdrojem pracovních příležitostí ve všech sektorech hospodářské činnosti. Zájmové území města vedle poměrně rozsáhlé zemědělské výroby uspokojuje potřeby obyvatel města i jeho návštěvníků v oblasti krátkodobé i střednědobé rekreace, realizované v krásném krajinném prostředí jižních Čech, jehož estetickou a biologickou účinnost dále zvyšují rozsáhlé lesní komplexy a soustavy rybníků a nádrží KRÁTCE Z HISTORIE Vznik královského města Písek a jeho následný vývoj lze odvozovat jen nepřímo z dostupných historických písemných pramenů, a to s ohledem na skutečnost, že se nedochovala jeho zakládací listina. Nejstarší dosud známou zmínkou o Písku je listina krále Václava I. z roku Osidlování území však začalo mnohem dříve. Archeologické nálezy dokládají, že již koncem 12.století vznikla na pravém břehu řeky Otavy rýžovnická osada (U vodárny) a v první polovině 13.století další osada situovaná v okolí kostela sv.václava, na místě dnešního Václavského předměstí, jehož historie je úzce spjata s vývojem vlastního města až do současnosti. Lokace města Písku, jehož jméno je odvozeno od rýžování zlata z písku, patrně proběhla ke konci vlády krále Václava I. Vlastní budování města je především zásluhou jeho syna Přemysla Otakara II. Důvodů, které vedly české panovníky k situování města na úpatí Píseckých hor k řece Otavě, bylo několik. Patrně hlavním důvodem, stejně jako při zakládání např. hradu Zvíkova, Českých Budějovic, kláštera ve Zlaté Koruně a pod., byla snaha o posílení královské mocenské pozice na jihu Čech, které v té době začaly ovládat zámožné šlechtické rody. Dalším důvodem bylo zajištění ochrany trasy tzv. Zlaté stezky ( semita aurea ) daným územím, která zde překonávala řeku a dále pokračovala přes Prachatice do Bavor. K těmto důvodům je třeba přiřadit i existenci bohatého naleziště zlata v řece Otavě, jehož rýžování bylo v dané lokalitě ukončeno teprve v 16.století. Koncem 15. a 16.století prošla celá Evropa převratnými společenskými změnami. Ty se výrazně projevily především v myšlení lidí i v jejich vlastním způsobu života. Z pohledu urbanizace sídel i s přihlédnutím k radikální změně v tehdejší vojenské strategii se tento vývoj projevil mimo jiné také ve ztrátě smyslu sevření měst a jejich aktivit v důmyslně stavěných systémech městských hradeb. Proto se na jejich okrajích začínají zakládat předměstí přimykající se k tehdejším trasám významných obchodních cest. Na levém břehu Otavy tak v Písku vzniká na místě původní rybářské osady při cestě do Prahy přes Čížovou tzv.pražské předměstí spolu se starou Portyčí, dnes již neexistující. Při cestě do Českých Budějovic přes Myšenec je zakládáno tzv.budějovické předměstí stejně jako při cestě do Tábora přes Zvíkov. Václavské předměstí se rozvíjelo při cestě do Strakonic v okolí původní zástavby soustředěné při kostele sv.václava v jehož základech lze předpokládat existenci zbytků zdiva původního gotického kostela. K dominantám 19.století patří např. objekt původních říční lázní na Střeleckém ostrově, dnes v kopii obnoven, Schrenkův pavilon v Palackého sadech situovaných v místě původního opevnění, budova hřebčince na okraji města a jiné. Začátkem 20.století již měl Písek obyvatel. Do té doby město spíše lázeňského charakteru bez významnějších průmyslových závodů se začíná od 40.let tohoto století vyvíjet i v tomto směru. Tehdy zde začínají vznikat a budovat si své jméno továrny jako např. Jitex, Kovosvit, Elektropřístroj, Vodohospodářské opravny a strojírny, Masokombinát, Jihočeské cihelny Písek apod. Strategický plán rozvoje města Písku 3

4 1.2. JIHOČESKÝ KRAJ Celková výměra území: km 2 (12,8% ČR) Nejvyšší bod: Plechý (1 378 m) Nejnižší bod: hladina Orlické přehrady (330m) Jihočeský kraj je tvořen sedmi okresy. Statutární město: České Budějovice Počet obyvatel: Hustota obyvatel na km 2 : 622 Počet obcí celkem: 623 Počet obcí se statutem města: 43 Podíl městského obyvatelstva: 64,2 % 1.3. OKRES PÍSEK Celková výměra území: km 2 Počet obyvatel: Hustota obyvatel: 61,8 Počet obcí celkem: 76 (264 částí obcí), 5 obcí má statut města 1.4. MĚSTO PÍSEK Nadmořská výška: 398 m n. m. Celková výměra území: 6324 ha Počet obyvatel: Hustota obyvatel: 475,9 obyv./km 2 Počet katastrů: 5 Části obce: Budějovické Předměstí, Hradiště, Nový Dvůr, Pražské Předměstí, Purkratice, Semice, Smrkovice, Václavské Předměstí, Vnitřní Město Rozloha zelených ploch: m Postavení okresu v rámci kraje Okres Písek se rozkládá v severní části jihočeského regionu. Sousedí s okresy České Budějovice, Strakonice, Tábor, Příbram a Benešov. Velkou část dnešního Písecka (kromě Milevské části) zaujímal tzv. Prácheňský kraj. Zahrnoval zhruba dnešní Pootaví a část horního a středního Povltaví. Později tvořilo Prácheňsko přibližně povodí řeky Otavy. V polovině 19. století při reorganizaci správního členění vznikl Písecký kraj mající správní soud-ní pravomoc. V roce 1960 vznikl okres Písek, ke kterému byla připojena oblast Milevska, avšak Vodňansko při-padlo ke Strakonicím a Sedlčansko k Příbrami. V nezměněných správních hranicích existoval okres až do roku 1990, kdy byla obec Nadějkov přičleněna do okresu Tábor. Z celkové výměry okresu (1 138 km2) zaujímá zemědělská půda 56,1%, lesní půda 32,6 %, 7,2% tvoří zastavěné a ostatní plochy. Značný význam má v okrese 46 km 2 vodních ploch (4,1 % celkové plochy okresu). Hlavním vodním tokem na území okresu je řeka Vltava, která jím protéká od jihu k severu a řeka Strategický plán rozvoje města Písku 4

5 Otava, se svými přítoky Blanicí a Lomnicí se sdruženým přítokem řeky Skalice. Soutok obou hlavních řek je pod hradem Zvíkov. Tok Vltavy zde tvoří 68 km dlouhé Orlické přehradní jezero, které zasahuje i do dolního toku Otavy a Lomnice. Celková vodní plocha představuje ha. Vodní zdrž téměř v celé své délce nabízí své vody a břehy ke koupání, provozování vodních sportů, rybolovu a rekreaci. Nejznámějšími kempy jsou Velký Vír, Radava a Podolsko. Na území okresu je kolem 300 rybníků, z nichž nejznámější jsou Tálínský, Řežabinec (přírodní rezervace) a Selibovský.Povrch okresu je mírně zvlněný, v severní části kopcovitý. Nejnižší nadmořská výška 330 m leží v úrovni Orlické přehrady, výraznější vrchy představují Písecké hory s Mehelníkem 632 m a Povltavská hornatina v severní části okresu s vrcholem Kozlov 708 m.podnebí okresu je mírné, teplejší v jižní části, drsnější v severní a severovýchodní oblasti Milevska. V okrese převažují západní a severozápadní větry. Klimatické podmínky okresu lze charakterizovat těmito hodnotami: průměrná roční teplota dosahuje 7-8 stupňů celsia, průměr srážek je značně kolísavý, část okresu leží v dešťovém stínu Brd. V dlouhodobém průměru jich ročně spadne 558 mm. Za rok bývá v průměru 136 dní pod mrakem a slunečního svitu cca 1700 hodin. Nejnižší teploty dosahují -20 stupňů celsia, nejvyšší dosahují 35o C. V okrese je veškerá půda zařazena do výrobní oblasti bramborářské. Nejrozšířenějším zonálním typem půd jsou hnědé půdy (62 %) a půdy podzolované oglejnaté (19 %). V jižní části okresu se vyskytují půdy illimerizované, v údolí řek Otavy a Blanice půdy nivní. Půda je převážně písčito hlinitá s místními lokalitami naplavenin štěrkopísku. Vrstva ornice je mělká, spodina málo propustná. Pouze v jižní části okresu je výška ornice vyšší 25 cm. Z geologického hlediska jsou v okrese převážně horniny žulového charakteru, středočeského plutonu. V jižní a jihovýchodní části přeměněné horniny alginského stáří. Nerostné bohatství okresu je poměrně malé. Významnější jsou pouze ložiska českého jílu, cihlářské hlíny, lokální ložiska vápence, ruly a žuly. Tyto zdroje se využívají v cihlářské výrobě, v těžbě lomového kamene a písků. Písecký okres je bohatý na lesy. Druhová skladba lesů je různorodá a projevuje se na nich emisní poškození. Úroveň lesnictví je v okrese na vysoké úrovni a úspěchy v pěstební činnosti dosáhly v minulosti zejména písec-ké lesy. Vzhledem k rekreačnímu významu příměstských lesů byla oblast Píseckých hor v rozloze přes 8 tis. ha vyhlášena územím klidu. Dopravní síť na území okresu vznikla postupným a dlouhodobým vývojem. Železniční síť tvoří hlavní tratě Plzeň České Budějovice, Zdice Protivín a Ražice Tábor. Železniční tratě umožňují spojení do všech hlavních center v republice. Autobusové spojení bylo dříve zajišťováno do všech obcí a většiny osad. V důsledku nízké rentability se autobusové linky postupně redukují. Obchodní služby pro obyvatelstvo zajišťují jednak menší prodejny a jednak nově vznikající velká obchodní centra. Území okresu mělo vždy charakter spíše rekreační než průmyslově rozvinuté oblasti. Ke kulturnímu vyžití slouží pro obyvatele okresu i návštěvníky divadlo, kina, muzea, knihovny, koncertní síně i výstavní prostory. Z hospodářského hlediska je okres Písek průmyslově zemědělským. Z průmyslových odvětví převládá strojírenství, průmysl textilní, elektrotechnický, kovodělný a dřevozpracující. Průmysl je soustředěn do tří největších měst okresu - Písek, Milevsko a Protivín. Výrobky některých podniků jsou známy i za hranicemi naší vlasti (např. vzduchotechnika ZVVZ, textil Jitex, apod.). Stavební výrobu zajišťuje v okrese řada firem, které vznikly jednak rozpadem větších státních podniků a jednak aktivitou soukromých osob. Spolu s přírodním prostředím s vysokou lesnatostí, vodními plochami a značným počtem kulturních památek vytváří vhodné podmínky k návštěvám a rekreaci. Zájem o rekreační pobyty v okrese dokládá též velký počet objektů individuální a hromadné rekreace. Ve statisticky sledovaných ubytovacích zařízeních bylo k dispozici téměř lůžek a míst na volné ploše kempů. V roce 1991 se v okrese ubytovalo 275,7 tis. návštěvníků, z toho 21,1 tis. osob bylo ze zahraničí Postavení města v rámci kraje Území města je na základě zákona součástí okresu Písek a vyššího územního samosprávného celku Jihočeský kraj. Území města, ve kterém městský úřad vykonává svou působnost, tvoří tato katastrální území - Písek, Hradiště u Písku, Semice u Písku, Smrkovice, Nový Dvůr u Písku. Město Písek je pro svojí bohatou historií nazýváno jihočeskými Athénami. Je spojeno se jmény mnoha významných osobností se spisovatelem a básníkem Fráňou Šrámkem, houslovým virtuosem Otakarem Ševčíkem, s básníkem Adolfem Heydukem, s malířem Mikolášem Alšem (narozeným v Miroticích), s režisérem Václavem Krškou a mnohými dalšími osobnostmi. Strategický plán rozvoje města Písku 5

6 Střed Písku, uzavřený do částečně zachovaných středověkých hradeb, byl prohlášen městskou památkovou zónou, a tak celá řada místních historických památek požívá zvláštní ochrany. K významným památkám patří zbytky královského hradu, nejstarší kamenný most v Čechách přes Otavu ze 2. poloviny 13. století, barokní radnice, Putimská brána, Krombergrův altán, Schrenkův pavilon, kostel sv. Václava, hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, dnes sloužící jako výstavní a koncertní síť, který stojí uprostřed zrušeného městského hřbitova, přeměněného v pietním park. Tabulka č. 1 Vybrané údaje o správním obvodě obce s rozšířenou působností OBYVATELSTVO celkem muži ženy Počet bydlících obyvatel k počet % počet % počet % , ,3 celkem muži ženy Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem počet % počet % počet % , ,5 celkem muži ženy Počet obyvatel ve věku let celkem počet % počet % počet % , ,7 celkem muži ženy Počet obyvatel ve věku 65 a více celkem počet % počet % počet % , ,3 celkem muži ženy Živě narození celkem počet % počet % počet % , ,5 celkem muži ženy Zemřelí celkem počet % počet % počet % , ,1 Přirozený přírůstek celkem celkem muži ženy Střední stav obyvatel (k ) Počet žadatelů o práci k (dosažitelní) Strategický plán rozvoje města Písku 6

7 2. OBYVATELSTVO 2.1. Obecná charakteristika Tabulka č. 2 Počet obyvatel ve městě Písek Území Počet obyvatel k celkem muži ženy Město Písek % 52% Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace České Budějovice Město Písek je svým počtem obyvatel významné regionální středisko. Písek je třetím největším městem Jihočeského kraje (po Českých Budějovicích s obyvateli a po Táboře s obyvateli) a čtvrtým největším městem regionu NUTS II Jihozápad (kde jej přesahuje ještě Plzeň se obyvateli). Nicméně, jak dokládá následující tabulka, leží Písek v málo urbanizované oblasti. Podíl obyvatel města Písku v rámci okresu tvoří přibližně 43 % a spolu s Milevskem představují obě města stále jen asi 55 % populace okresu. Tabulka č. 3 Postavení města Písku v rámci ČR, kraje a okresu Podíl města Území Počet obyvatel k (%) celkem muži ženy Průměrný věk Zdroj: ČSÚ Česká republika ,7% 51,3% 0,3 38,5 Jihočeský kraj ,1% 50,9% 4,8 39,3 Okres Písek ,8 51,2% 42 40,2 Město Písek % 52% ,6 Pohyb obyvatelstva ve městě Písku i v okrese a v Jihočeském kraji se pohybuje v rozmezí ± 2,5 promile, což dokládá poměrně značnou stabilitu a nepříliš velkou proměnlivost. Ačkoli důvody této relativní stability mohou být v jednotlivých případech odlišné, je pravděpodobné, že v současnosti převažují dva hlavní vlivy, oba charakteru spíše národního než místního. Za prvé, přirozený přírůstek v ČR dlouhodobě stagnuje a zatím se nezdá, že by se měla tato situace změnit. Za druhé, pohyb obyvatel stěhováním je také relativně malý, koncentrační procesy jsou utlumeny a v průměru ČR získávají spíše malá města v dosahu měst větších. Lze však konstatovat, že v posledních letech trvale ubývá obyvatel okresu Písek. Tabulka č. 4 Pohyb obyvatelstva v okrese a městě Písek (na střední stav) údaje Město Písek Okres Písek Jihočeský kraj I.-III I.-III sňatky rozvody živě narození potraty zemřelí přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek stěhováním celkový přírůstek kojenecká úmrtnost ,5 1) 2,5 1) Zdroj: ČSÚ Poznámka: 1) zemřelí do 1 roku na 1000 narozených Strategický plán rozvoje města Písku 7

8 Prognóza vývoje počtu obyvatel je uvedena za okres Písek, protože na úrovni menších celků je příliš významný vliv migrace a ten je na dlouhá období předpověditelný jen v omezené míře. Nicméně je zřejmé, že dlouhodobě bude počet obyvatel okresu Písek stagnovat a mírně klesat, a lze předpokládat, že trend v samotném městě se nebude významně lišit. Jak je zřejmé z grafu č. 2, je počet obyvatel okresu Písek dlouhodobě velice stabilní, a to dokonce i za situace významných změn v populačním chování v průběhu 70. let. Graf č. 1 Prognóza vývoje počtu obyvatel v okrese Písek v letech Projekce vývoje obyvatel v okrese Písek počet obyvatel rok Zdroj: ČSÚ Graf č. 2 Vývoj počtu obyvatel v okrese Písek v letech Zdroj: ČSÚ Strategický plán rozvoje města Písku 8

9 Graf č. 3 Podíl obyvatel v produktivním věku na celkovém počtu obyvatelstva 15% 16% Předproduktivní věk (0 14 let) Produktivní věk (15 64 let) Poproduktivní věk (65 a více let) 69% Zdroj: ČSÚ Přestože vývoj obyvatelstva v Písku naznačuje dlouhodobou stabilitu z hlediska jeho počtu, dochází k významným změnám z hlediska věkové struktury obyvatel. V současnosti je relativně vysoký podíl obyvatel v produktivním věku a vyrovnané, poměrně nízké počty obyvatel v nejmladších a nejstarších věkových kategoriích (viz předchozí graf). Následující tabulka ukazuje vývoj indexu stáří, který je počítán jako poměr počtu obyvatel v předproduktivním věku a v poproduktivním věku. Z ní je zřejmé, že v Písku dochází postupně k převaze obyvatel ve starších věkových kategoriích. Tento proces se v posledních letech zpomalil a krátkodobě obrátil, ale další graf - Prognóza vývoje věkového složení obyvatelstva v okrese Písek zřetelně ukazuje, že počet obyvatel v poproduktivním věku bude dále narůstat, nejvýznamněji pak od roku 2010 dále. Naznačený vývoj věkového složení populace ve městě a v okrese je dlouhodobě dominantním procesem, který bude jistě významnější než absolutní změny počtu obyvatel. Jeho důsledkem bude změna poptávky po veřejných službách a postupující tlak na sociální služby a zdravotnické služby, a to zejména po roce Tabulka č. 5 Index stáří ve městě Písku Index stáří 1,27 1,10 0,83 1,18 1,08 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, MÚ Písek Graf č. 4 Strategický plán rozvoje města Písku 9

10 Prognóza vývoje věkového složení obyvatelstva v okrese Písek počet obyvatel rok Následující graf procentuelní věkového složení populace podle pohlaví po pětiletých věkových skupinách ve městě Písku v podstatě dokládá předchozí závěry. Zřetelné jsou dva zářezy ve věkových skupinách let a 0-20 let. Je zřejmé, že vysoká porodnost ze 70.let (věkové skupiny 20-30let) se ještě neprojevila ve zvýšené porodnosti v současnosti, jak dokládá nízký počet obyvatel ve věkové skupině 0-4 roky. Je sice pravděpodobné, že v dohledné době by ke zvýšení počtu narozených mělo dojít, ale vzhledem k odloženému nástupu tohoto jevu lze oprávněně očekávat, že se projeví v relativně malé míře. Přirozený přírůstek tak bude patrně v Písku dlouhodobě spíše záporný a k dramatickému nárůstu počtu dětí, jak jej pamatujeme ze 70. let by nemělo dojít. Strategický plán rozvoje města Písku 10

11 Graf č. 5 Strom života v Písku v roce ,0% -8,0% -6,0% -4,0% -2,0% 0,0% 2,0% 4,0% 6,0% 8,0% 10,0% ženy předproduktivní věk ženy produktivní věk ženy poproduktivní věk muži předproduktivní věk muži produktivní věk muži poproduktivní věk Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Strategický plán rozvoje města Písku 11

12 2.2. Vzdělání Graf č. 6 Bydlící obyvatelstvo ve městě Písku starší 15 let podle nejvyššího dokončeného vzdělání vyšší odborné a nástavbové 5% vysokoškolské 11% nezjištěné vzdělání 1% bez vzdělání 0,2% základní vč. neukončeného 18% úplné střední s maturitou 31% vyučení a stř. odborné bez mat. 34% Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ Z hlediska struktury vzdělanosti populace města Písku jsou k dispozici data z roku Vzdělanostní kvalita pracovní síly v Písku je velmi dobrá. Téměř polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva má minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. V posledních letech dochází také k nárůstu počtu osob s vysokoškolským vzděláním za posledních deset let téměř o dvě procenta. Vliv na rozvoj vzdělanosti a kulturní úrovně Písecka mělo postupné vytvoření sítě základního, středního a odborného školství, včetně gymnázií a odborných škol různého profesního zaměření. Nejstarším střediskem vzdělání bylo od roku 1778 gymnázium v Písku, od r česká reálka. Později vzniklo gymnázium v Milevsku, specializované školy lesnické, průmyslové, ekonomické, zdravotnické a odborné a integrované školy. Po roce 1989 byly založeny další školy - Vyšší odborná škola filmařská, Soukromá střední výtvarná, Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola a vyšší odborné školy při střední průmyslové a lesnické škole. Síť školských zařízení tvoří 45 mateřských škol, 23 základních škol, 2 gymnázia, 7 středních odborných škola, 3 vyšší odborné školy a 3 střední odborná učiliště. V současné době se uvažuje o zřízení vysoké školy ve městě Písku. Součástí školské výchovy je i rozšířená síť hudebních škol, doplněná o výtvarná a dramatická oddělení. O využití volného času dětí se starají dva domy dětí a mládeže v Písku a Milevsku, které nabízejí mnoho zájmových kroužků. Tabulka č. 6 Modelové schéma bilance ekonomické aktivity obyvatelstva ve městě Písku Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ( EAO ) Bilance pracovních příležitostí ve městě z toho EA dojíždějící 23,5% 21% 20,2% 19,5% EA vyjíždějící 11% 12,7% 9,9% 10% EAO ve městě CELKEM Zdroj : SLDB 2001, ČSÚ, územně plánovací dokumentace textová část Pracovní zázemí města Písek je relativně rozsáhlé, a rovněž dojíždějící pracovní síla tvoří významnou část pokrytí potřeby pracovní síly v Písku. Bilance pracovní síly z v uplynulém období ukazuje, že dojíždějící představují asi 20-24% vůči počtu ekonomicky aktivních bydlících v samotném Písku. Postupně dochází ke snížení počtu vyjíždějících do zaměstnání v důsledku koncentrace ekonomických aktivit do města Písku (příchod nových investorů do průmyslové zóny). Tento stav také potvrzuje prognóza do roku Strategický plán rozvoje města Písku 12

13 Tabulka č. 7 Vyjíždějící do zaměstnání a škol Vyjížďka do zaměstnání a škol počet % Vyjíždějící do zaměstnání % Vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce ,9% Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec - celkem ,1% v rámci okresu ,8% z toho v rámci kraje % do jiného kraje ,2% Vyjíždějící do zaměstnání denně mimo obec ,9% Žáci vyjíždějící denně mimo obec 390 3% Vyjíždějící do zaměstnání a škol - celkem % Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Strategický plán rozvoje města Písku 13

14 3. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ 3.1. Domácnosti Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 tvořili obyvatelé města Písek 11,5 tisíce bytových domácností, 12,6 tisíce hospodařících domácností a censových domácností. V bytových domácnostech převládá byt s jednou hospodařící domácností, dvě a více hospodařících domácností žijí společně v 7,2 % všech bytů. Tabulka č. 8 Počty domácností podle typu domácnosti r Bytové domácnosti v tom s 1 HD 93% se 2+ HD 7% Hospodařící domácnosti v tom s 1 CD 99% se 2+ CD 1% Cenzové domácnosti úplné rodiny 53% z toho se závisl. dětmi 47,3% (3192) v tom neúplné rodiny 14,3% z toho se závisl. dětmi 63,2% (1152) nerodinné domácnosti 1,6% domácnosti jednotlivců 31,1% Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Graf č. 7 Složení censových domácností podle typů v roce 1991 a % 65% 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 63% 53,2% 11% 14,1% 0,20% 1,6% úplné rodiny neúplné rodiny nerodinné domácnosti 25,80% domácnosti jednotlivců 31,1% Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001, ČSÚ Z výše uvedených údajů je zřejmé, že za posledních deset let došlo ve městě k poklesu počtu CD - úplných rodin a naopak nárůstu neúplných rodin a především domácností jednotlivců. Strategický plán rozvoje města Písku 14

15 3.2. Bydlení v Jihočeském kraji a okrese PÍSEK V průběhu roku 2004 byla v kraji zahájena výstavba bytů, tj. o 3,7 % více než v roce Také v dokončování se tempo meziročně zrychlilo a 990 dokončených bytů představuje 179,3 % dokončených bytů předchozího roku. V okrese Písek se tempo dokončování meziročně také zrychlilo a 28 dokončených bytů představuje 133,3% dokončených bytů roku Počet rozestavěných bytů byl ke konci června 2004 v kraji větší než před rokem o 5,1 %; celkem bylo rozestavěno bytů, z toho se více než polovina vztahovala k výstavbě rodinných domů. Podrobné údaje jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 9 Přehled bytů podle druhu stavby a stadia rozestavěnosti v Jihočeském kraji a okrese Písek v 1. pololetí 2004 Byty celkem stavby pro bydlení v tom (%) skutečnost index 2004/2003 rodinné domy bytové domy nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům bytovým domům domy s pečovat. službou, penziony nebytové stavby (budovy) stavebně upravené nebytové prostory Modernizace bytového fondu Jihočeský kraj Zahájené byty ,7 59,7% 19,9% 11,4% 2,4% 2,3% 1,4% 2,9% 174 Dokončené byty ,3 43,3% 34,7% 6,1% 4,8% 9,2% 0,8% 1,1% 163 Rozestavěné byty k ,1 53,6% 10,9% 25,8% 4,1% 1,1% 1,6% 2,9% okres Písek Zahájené byty ,0 43,9% 47,3% 8,8% Dokončené byty ,3 46,4% 21,4% 10,7% 17,9% - 3,6% - 17 Rozestavěné byty k ,5 46,1% 19,9% 19,7% 11,2% 1,9% 0,2% 1% 140 Zdroj : Statistický bulletin 1. pololetí 2004 V letech bylo v kraji dokončeno bytů. Z toho byty v rodinných domech tvořily necelou polovinu (49 %), byty v bytových domech 17 %, byty v nástavbách, vestavbách či přístavbách 16 %, byty v domech s pečovatelskou službou 8 %, byty v adaptovaných nebytových prostorách 7 %, byty v nebytových objektech 3 %. Ve srovnání s obdobím let bylo v letech dokončeno v kraji o 34 % bytů více. Největší nárůst bytové výstavby byl zaznamenán v okrese České Budějovice. V okresech Písek bylo od roku 2000 dokončeno méně bytů než v letech V hodnocení okresů podle intenzity bytové výstavby, tj. podle počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel, měl nejlepší výsledky v letech okres Prachatice, kde bylo dokončeno v průměru ročně 3,6 bytů na 1000 obyvatel, dále pak okres Tábor 3,0 a České Budějovice 2,9. V okrese Písek počet dokončených bytů na 1000 obyvatel klesl ze 2,4 na 1,9 (to je v meziokresním srovnání nejméně v kraji). Z celkového počtu dokončených bytů v ČR bylo v Jihočeském kraji dokončeno 6,4%, to platí pro obě srovnávaná období. Vzhledem k tomu, že na počtu obyvatel ČR se kraj podílel 6,1 %, byl počet dokončených bytů v kraji v přepočtu na obyvatel mírně nad průměrem ČR. Tabulka č. 10 Bytová výstavba podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (podle správní struktury platné od ) Dokončené byty Počet dokončených bytů na obyvatel Počet zrušených bytů Jihočeský kraj ,4 2,9 3, SO obce Písek ,2 0,9 2, Zdroj: Analýza demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v letech Strategický plán rozvoje města Písku 15

16 Graf č. 8 Zdroj: Analýza demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v letech Bydlení ve městě Písek Tabulka č. 11 Základní údaje o domovnímu fondu ve městě Ukazatel Rok 2001 Domy úhrnem 3482 z úhrnu obydlených domů Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ rodinné domy bytové domy domy podle vlastnictví domy postavené z toho domy obydlené 3109 celkem % ,5 celkem % ,1 vlastnictví celkem % soukromých osob obce, státu 286 9,2 SBD 111 3,6 celkem % do , , , ,3 Strategický plán rozvoje města Písku 16

17 Tabulka č. 12 Základní údaje o bytovém fondu ve městě Ukazatel Rok 2001 Byty úhrnem byty obydlené v tom Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ z toho v rodin. domech 23,3% v bytov. domech 75,9% byty neobydlené v obydlených domech 713 byty neobydlené v neobydlených domech 441 Z toho podle důvodu obydlené přechodně 13,4% slouží k rekreaci 29,3% Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že postupně stoupá počet domů v soukromém vlastnictví, což je způsobeno nejen soukromou výstavbou, ale i přechod z vlastnictví obce a SBD do osobního vlastnictví. Privatizace městských bytů probíhá ve městě již od roku Tabulka č. 13 Obydlené byty podle právního důvodu užívání a velikosti bytu Ukazatel Rok 2001 Obydlené byty úhrnem z toho podle právního důvodu užívání z úhrnu podle počtu obytných místností Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ ve vlastním domě 19,8% v osobním vlastnictví 15,1% nájemní 44,8% člena bytového družstva 15,6% 1 místnost 16,5% 2 místnosti 29,3% 3 místnosti 39,2% 4 místnosti 10% 5+ místností 4,4% Tabulka č. 14 Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení Ukazatel Rok 2001 Obydlené byty úhrnem byty podle vybavení průměrný počet Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ plyn v bytě 52,8% vodovod v bytě 99,3% vlastní splachov.záchod 98,8% vlastní koupelna, sprchový kout 98,3% ústřední topení 75,4% etážové topení 10% osob na byt 2,56 osob na obytnou místnost 8+m 2 1 obytné plochy na byt 46,96 obytné plochy na osobu 18,21 obytných místností na byt 2,58 Strategický plán rozvoje města Písku 17

18 Z výše uvedených informací je zřejmé, že většina bytů v Písku je v I. kategorii a více než polovina bytů je dvou a třípokojových. Bytů třetí a čtvrté kategorie je zanedbatelný počet. Příčinou je panelová výstavba jak státní (nyní vlastnictví obce), tak družstevní. Ceny bytů za tržní hodnotu zaznamenaly obrovský nárůst za posledních několik let. Město Písek patří k jednomu z nejdražších v kraji. Přibližné ceny jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 15 Prodej bytů za tržní ceny v Kč v roce 2004 KATEGOTIE bytu novostavby původní zástavba (prefa-panelová) původní zástavba (cihlová) Kategorie tis. 450 tis. 700 tis. 500 tis. 700 tis. Kategorie tis. 600 tis. 900 tis. 700 tis. 900 tis. Kategorie 3+1 1,2-1,6 mil. 850 tis. 990 tis. 950 tis. 1,2 mil. Kategorie 4+1 2,1 mil. 870 tis. 950 tis. 1,3. 1,5 mil. Zdroj: průměr z realitních kanceláří z vybraných realitních kanceláří, Ceny u novostaveb se pohybují u kompletních bytů tis. Kč za m 2. Tabulka č. 16 Pronájem bytů za tržní ceny v Kč KATEGORIE bytu standardně vybavený nezařízený Kategorie Kč Kč Kč Kč Kategorie Kč Kč Kč Kč Kategorie Kč Kč 4 800Kč Kč Kategorie Kč Kč Kč Kč Zdroj: průměr z vybraných realitních kanceláří, údaje jsou bez služeb Poptávka po pronájmech bytů ve městě za poslední čtyři roky ve městě klesla. Řada obyvatel volí variantu koupě bytu, která je pro ně finančně výhodnější. Ceny pronájmů se pohybují v rozmezí několika tisíc a vždy záleží na lokalitě, ve které se byt nachází a také jak je kvalitní. V současné době je také nezbytnou součástí pronájmu složení návratné kauce v podobě třech částek měsíčního nájmu. Město využilo všech možností zvýšit regulované nájemné, od činí max. regulované nájemné v bytě I. kat. 15,18 Kč/m 2 /měsíc. Tabulka č. 17 Počet přidělených bytů ROK Počet podaných žádostí o byt z toho přidělených bytů Z toho v domech s pečovatelskou službou ,3% 15,6% 20,8% 12,8% 10% 11,8% 15,1% 10% 31,6% 30,7% 29,9% Zdroj : MěÚ Písek přidělené byty včetně bytů v DPS V roce 2002 město Písek zkolaudovalo nový dům s pečovatelskou službou, díky němuž bylo přiděleno velké množství bytů. Ve městě Písku bylo od r postaveno několik set bytů v různých vlastnických formách (od soukromého vlastnictví, přes různé splátkové systémy prodeje městských bytů, po klasické nájemní byty). Městský úřad stále eviduje více než 300 žadatelů o byt. Jde jednak o uchazeče z nízkých příjmových skupin, jednak o mladé lidi, kteří se chtějí osamostatnit. V posledních třech letech je MÚ schopen uspokojit cca 30% žadatelů. Strategický plán rozvoje města Písku 18

19 3.4. Nová výstavba ve městě Písku Tabulka č. 18 Přehled lokalit nové bytové výstavby Kapacita b. j. LOKALITA Investor RD v BD Termín zahájení Naplněnost kapacit % Sv.Václav I.etapa % Sv.Václav II.etapa 60 0% Sv.Václav III.etapa 25 0% Hradiště-V Oudolí 90 30% Hradiště-Mlaka 41 0% Hradiště-V Lukách 93 cca 20 10% z toho Hradiště-V Lukách COMATEL % Putimská Vysoká KOČÍ a.s % Smrkovice 110 do 10% Semice 200 do 10% Zdroj : odbor výstavby a ÚP, MěÚ Písek *) řádově vyjadřují naplněnost kapacit vytvořených schváleným územním plánem města Pro novou bytovou výstavbu ve městě, ať už formou rodinných či bytových domů, je na území města určena celá řada lokalit. Územní plán města (z r. 1996) nabízí řadu rozvojových ploch určených pro bydlení. Ze struktury výměr jednotlivých rozvojových ploch připadá na bydlení 39,6% rozvojových ploch (rodinné domy a bytové domy). Rozloha rozvojových ploch pro rodinné domy představuje m 2 tj. 38% rozvojových ploch = rezerva pro cca parcel pro rodinné domy ( předpoklad 1 parcela = m 2 ). V současné době je z tohoto naplněno přibližně 26 %. Rozloha rozvojových ploch pro bytové domy představuje m 2 tj. 1,6% z celkové plochy rozvojových ploch = rezerva pro bytové domy o kapacitě cca 380 bytových jednotek. Nejvyšší koncentrace daných ploch je v lokalitách : Tabulka č. 19 Přehled rozvojových lokalit pro bydlení Rodinné domy Bytové domy LOKALITA rozloha m 2 Naplněnost kapacit % LOKALITA rozloha m 2 Naplněnost kapacit % Hradiště Jih III Sv.Václav Sv.Václav Semice Topělecká Smrkovice Město Zdroj: Analýza stavu územního plánu města Písek, 2003 V porovnání s údaji Českého statistického úřadu z roku 2001 rozvojové plochy pro RD znamenají předpoklad k navýšení počtu RD o 50% oproti stavu v roce 2001 a rozvojové plochy pro bytové domy předpoklad k navýšení počtu bytových jednotek o cca 4.7 %. Do číselně vyjádřených kapacit daných územním plánem nejsou ovšem zahrnuty kapacity dané volnými půdními prostory (půdní vestavby), možností nástaveb stávajících objektů a možností zástaveb existujících stavebních proluk v řadové zástavbě. Strategický plán rozvoje města Písku 19

20 Tabulka č. 20 Údaje stavebního úřadu Městského úřadu Písek k oblasti bydlení : Rok Počet povolených rodinných domů Počet povolených bytů v nových byt.domech Nové bytové domy jmenovitě bj. Čechova ulice bj. Harantova ulice (2HP) bj.čechova-sociální byty Zdroj: MÚ Písek 49 bj. Za Pazdernou (4 domy) 19 bj. Gregorova ulice 76 bj. Svatý Václav (4 domy) V průměru na jeden rok stavební úřad povolí výstavbu cca 15-ti rodinných domů. Toto je kvantitativně srovnatelné s jinými okresními městy v regionu ( např. Prachatice cca 10 RD / rok, Tábor cca 20 RD / rok ). Vzhledem k tomu, že nejvyšší koncentraci novostaveb RD vykazují lokality Putimská Vysoká, Hradiště V Oudolí, Logry ul.j.srnky, je zřejmé, že naplňování rozvojových lokalit NENÍ primárně podmíněno existencí koncepční projektové dokumentace, ale zejména nastavením vlastnických poměrů v rozvojové lokalitě a vstupem ekonomicky či jinak motivovaného strategického investora, jež připraví nezbytnou infrastrukturu k dalšímu rozvoji lokality. Výše uvedené lokality jsou dokladem toho, že bez rozvojové dokumentace stavět lze, bohužel jsou ovšem i fyzickým důkazem toho, k jakým zpětně jen obtížně řešitelným situacím toto může ve své výsledné realizaci vést. S ohledem na uvedené údaje lze konstatovat, že město nabízí dostatečné množství volných kapacit pro realizaci nové bytové výstavby. Strategický plán rozvoje města Písku 20

21 4. EKONOMIKA Ekonomické subjekty se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) zaměstnávaly v polovině roku osob (přepočet na plně zaměstnané). V porovnání se stejným obdobím minulého roku se celková zaměstnanost snížila o 3,2 %. Poměrně významně se snížil počet zaměstnanců v zemědělství, obchodě a také v ubytování a stravování. V průmyslu je zaměstnáno o 5,6 % osob méně než v minulém roce. Naproti tomu k nárůstu zaměstnanosti došlo v odvětvích ostatní veřejné, sociální a osobní služby, dále u veřejné správy a obrany a rovněž v peněžnictví a pojišťovnictví. Mimo to nárůst zaznamenaly i některé jednotlivé odvětvové činnosti např. v průmyslu se jedná o 10 z 22 odvětví. Z regionálního pohledu se zaměstnanost snížila ve všech okresech. Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla v uvedeném souboru vykazujících jednotek meziročně o 6,5 % a v průměru činila na osobu Kč (přepočteno na plně zaměstnané). Proti průměru za celou Českou republiku byla v kraji mzda nižší téměř o Kč a mezi 14 kraji ČR se tak Jihočeský kraj řadí na 8. místo. Rozdílnou úroveň mezd mezi jednotlivými odvětvími v kraji dokumentuje na jedné straně peněžnictví (více než 27 tis. Kč s meziročním nárůstem o 23,1 %) a na straně druhé oděvní průmysl (9,1 tis. Kč při meziročním zvýšení o 4,0 %). Průměrná mzda se v okrese Písek pohybovala vždy pod průměrem kraje. V letošním roce z jednotlivých okresů dosahuje nejnižší hodnoty Kč. Okres Písek je z 91 okresů ČR (včetně 15 částí Hl.města Prahy) na 4. místě od konce tabulky (88. místo). Graf č. 9 Vývoj průměrné měsíční mzdy v Jihočeském kraji a okrese Písek v Kč I. pololetí 2004 Jihočeský kraj okres Písek Zdroj: Statistický bulletin Jihočeský kraj I. pololetí 2004, ČSÚ 4.1. Struktura místní ekonomiky v Písku. Na strukturu ekonomiky pohlížíme přes zaměstnanost v jednotlivých podnicích v Písku a přes počty samotných podniků, přičemž obě sledování vycházejí z Registru ekonomických subjektů ČSÚ (RES). Tento registr obsahuje údaje o počtu zaměstnanců (a další informace převážně identifikačního charakteru) o všech organizacích, kterým bylo přiděleno IČO, zahrnuje tedy i organizace veřejné správy nebo zřizované veřejnou správou. Nicméně tento zdroj poskytuje pravděpodobně nejúplnější informace o zaměstnanosti podle velikostních skupin organizací působících v území i podle jednotlivých odvětví, navíc umožňuje srovnání okresu, území pověřeného obecního úřadu Písek a samotného města Písku. Tabulka č. 21 Přehled ekonomických subjektů podle OKEČ město Písek POU Písek Okres Písek počet % počet % počet % Zemědělství, lesnictví a rybářství 9 3,5 20 6,3 42 8,2 Průmysl a stavebnictví 87 33, , ,8 Obchod, doprava, peněžnictví, tržní služby, , , ,2 Veřejná správa, školství, zdravotnictví a ostatní 32 12, , ,4 Ostatní 20 7,8 20 6,3 28 5,4 Celkem % % % Zdroj: Registr ekonomických subjektů ČSÚ Poznámka: POU území pověřeného obecního úřadu Písek Strategický plán rozvoje města Písku 21

22 Tabulka č. 22 Počet ekonomických subjektů a počet zaměstnanců podle velikostních skupin Počet ekonomických subjektů Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců město Písek POU Písek Okres Písek město Písek POU Písek Okres Písek Neuvedeno Bez i.d i.d i.d i.d. i.d. i.d i.d i.d i.d Celkový součet Z toho subjekty s více než Zdroj: Registr ekonomických subjektů ČSÚ Poznámka: POU území pověřeného obecního úřadu Písek Údaje z RES nelze srovnávat s informacemi získanými z Průzkumu podnikatelského přístupu v podnicích města Písku, protože tyto jsou získávány jiným způsobem a k jinému časovému okamžiku. V tabulkách dále se uvádějí data za všechny velikostní kategorie ekonomických subjektů (firem), přičemž za poměrně věrohodné lze považovat údaje o podnicích s počtem zaměstnanců 6 a více. Ve skupině nejmenších podniků je jednak velká proměnlivost jejich situace, jednak jsou zde zahrnuty i subjekty, které sice drží živnostenské oprávnění, ale nepodnikají. Strukturu podniků dále sledujeme ze dvou úhlů, z hlediska jejich územního rozložení a z hlediska velikostní a odvětvové struktury subjektů. ÚZEMNÍ STRUKTURA ORGANIZACÍ Ekonomické aktivity se koncentrují do města Písku, který představuje v průměru cca 60% zaměstnaných (využitých pracovních příležitostí), přičemž v sektoru podniků nad 200 zaměstnanců se zde koncentrují plné tři čtvrtiny míst. Podobně to platí i v případě počtu (a podílu) sledovaných organizací jejich koncentrace je největší v Písku a zhruba odpovídá koncentraci pracovních míst. Tabulka č. 23 Podíl zaměstnaných a podíl organizací v POU Písek a v samotném městě na okrese celkem - podle velikostních skupin Počet subjektů Počet zaměstnanců Město POU Město POU Neuvedeno 46,0 58,6 - - Bez zaměstnanců 40,0 53, ,0 61,6 50,4 60, ,1 64,4 51,8 64, ,1 52,6 43,2 53, ,3 63,4 45,9 59, ,6 84,6 79,6 79,6 Celkem 42,6 55,6 57,1 65,6 Z toho subjekty s více než 5 zaměstnanci 49,9 62,1 57,8 66,1 Zdroj: Registr ekonomických subjektů ČSÚ Poznámka: POU území pověřeného obecního úřadu Písek Strategický plán rozvoje města Písku 22

23 Tabulka č. 24 Podíl organizací v POU Písek a v samotném městě na okrese celkem - odvětvová struktura organizací Město POÚ Zemědělství, lesnictví a rybářství 21,4 47,6 Průmysl a stavebnictví 50,0 60,9 Obchod, doprava, peněžnictví, tržní služby, 63,7 68,4 Veřejná správa, školství, zdravotnictví a ostatní 32,0 57,0 Ostatní 71,4 71,4 Celkem 49,9 62,1 Zdroj: Registr ekonomických subjektů ČSÚ Poznámka: POU území pověřeného obecního úřadu Písek Do města Písek jsou koncentrovány zejména průmyslové aktivity (a příslušná zaměstnanost) a aktivity sektoru, který lze nazvat komerčními službami (doprava, obchod, peněžnictví atd.). Naopak k poklesu došlo u sektoru veřejné služby, kde za poslední čtyři roky by zaznamenán pokles ve městě ze 52% na 32%. Tento fakt naznačuje, že Písek nemá příliš silné postavení jako regionální středisko, či že sektor služeb je v tomto případě stále poněkud podhodnocen. I v případě společného hodnocení veřejných a komerčních služeb je koncentrace pracovních příležitostí do města nižší (63,6%) než v případě průmyslu a stavebnictví (64,9%). Tato tvrzení jsou dále podpořena i závěry z hodnocení struktury ekonomiky samotného Písku. STRUKTURA EKONOMIKY V PÍSKU V tomto případě jsou hodnoceny jen podniky nad 6 zaměstnanců, aby byly vyloučeny zjevné a nebo velice obtížně posouditelné nepřesnosti v kategoriích velmi malých firem. Podíl zaměstnanosti v zemědělství je v Písku velice nízký, přibližně 4%, ale již v jeho blízkém zázemí se zvyšuje na více než dvojnásobek téměř 9% na území pověřeného obecního úřadu Písek (který je možno zhruba ztotožnit s pracovním mikroregionem). Graf č. 10 Podíl zaměstnaných v jednotlivých odvětvích veřejná správa, obrana, soc. zabez. 11% školství, zdravot., veter. a soc. činn. 19% zemědělství, lesnictví, rybolov 4% průmysl 35% doprava, pošty a telekomunikace 6% obchod,opravy motor. vozidel 15% stavebnictví 10% Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Strategický plán rozvoje města Písku 23

24 Tabulka č. 25 Podíl organizací a podíl zaměstnaných podle velikostních kategorií Počet subjektů Počet zaměstnanců město POU Okres město POU Okres Neuvedeno 24,2% 23,7% 22,4% 0,0% 0,0% 0,0% Bez zaměstnanců 61,6% 63,1% 65,6% 0,0% 0,0% 0,0% 1-5 9,6% 8,9% 8,1% 9,4% 9,9% 10,6% ,9% 2,8% 2,4% 13,1% 14,2% 14,5% ,9% 0,8% 0,9% 11,7% 12,6% 15,4% ,6% 0,6% 0,5% 23,4% 26,4% 29,1% ,2% 0,1% 0,1% 42,4% 36,9% 30,4% Celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Z toho subjekty s více než 5 zaměstnanci 4,6% 4,3% 3,9% 90,6% 90,1% 89,4% Zdroj: Registr ekonomických subjektů ČSÚ Poznámka: POU území pověřeného obecního úřadu Písek Tabulka č. 26 Podíl ekonomických subjektů podle odvětví Počet město Písek POU Písek Okres Písek Zemědělství, lesnictví, rybářství 3,5% 6,3% 8,2% Průmysl a stavebnictví 33,9% 33,1% 33,8% Obchod, doprava, peněž.,tržní služby 42,4% 36,6% 33,2% Veřejná správa, školství, zdrav. 12,5% 17,8% 19,4% Ostatní 7,8% 6,3% 5,4% Celkem 100,0% 100,0% 100,0% Zdroj: Registr ekonomických subjektů ČSÚ Poznámka: POU území pověřeného obecního úřadu Písek Význam postavení průmyslu v ekonomice města dokládá i podíl zaměstnanosti v odvětvích průmyslu a stavebnictví, který činí více než 55%. Jelikož současně více než 65% zaměstnanců pracuje v organizacích větších než 50 zaměstnanců (z toho 42% v organizacích s více než 200 zaměstnanci), je zřejmé, že Písku dominují průmyslové podniky střední velikosti (ačkoli jedním z největších zaměstnavatelů je např. nemocnice). Na druhou stranu podíl zaměstnanosti ve službách je poměrně nízký přibližně 20% zaměstnaných pracuje jak v komerčních tak ve veřejných službách. Dohromady tedy představují služby necelých 40% zaměstnanosti, tedy výrazně méně, než je zaměstnanost v průmyslu. V průměru je v ČR tento podíl obrácený. Písek, z hlediska struktury ekonomiky sledované podle zaměstnanosti, je výrazně průmyslovým městem, s dominantním postavením několika středních podniků. Ve srovnání se situací v jiných městech ČR je tato struktura docela příznivá, protože město není závislé na jednom až dvou hlavních zaměstnavatelích a odvětvová struktura těchto podniků rovněž není příliš jednostranná. Nicméně v evropském srovnání patří svou velikostí většina podniků v Písku stále do kategorie malých (a středních) podniků. Zatím méně rozvinutý sektor služeb představuje možnosti do budoucnosti, zde ovšem existuje silná podmíněnost vývojem disponibilních příjmů domácností a počtem návštěvníků města Písku v průběhu celého roku. Strategický plán rozvoje města Písku 24

25 4.2. Největší zaměstnavatelé v Písku Tabulka č. 27 Největší zaměstnavatelé FIRMA / ORGANIZACE Počet pracovníků k Jitex Písek akciová společnost pletařská výroba, konfekční výroba, výroba přízí, barvení látek a přízí, vytváření modelů a zpracování technologie výroby a další Nemocnice Písek poskytování celé škály zdravotnických služeb pro spádovou oblast přesahující okres Písek Kovosvit, závod Písek a.s vývoj, výroba, prodej, servis obráběcích strojů a technologických pracovišť včetně jejich příslušenství, nástrojařství, výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, montáž, oprava, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení a výroba rozvaděčů nízkého napětí, kovářství Masokombinát CZ a.s řeznictví a uzenářství, zemědělství a myslivost, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Schneider Elektric a.s výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů a elektromechanických zařízení, poskytování software, automatizované zpracování dat, projektování elektrických zařízení, Vodohospodář. strojírny a slévárny a.s Výroba odlitků a slitin z Fe a neželezných kovů, výroba požárních hydrantů, tlakových tvarovek, mříží a poklopů a dávkových čerpadel pro čerpání pitné vody. Kočí a.s stavebnictví, zprostředkovatelská a obstaravatelská činnost ve stavebnictví, projektová činnost ve výstavbě opravy motorových vozidel, silniční motorová doprava nákladní s.n.o.p lisování hliníkových dílů pro autoprůmysl AISIN EUROPE MANUFACTURING CZECH s.r.o. výroba strojů a zařízení pro využití mechanické energie; komponenty pro autoprůmysl OTAVA VDI výroba a opravy elektrických šicích strojů a elektrických přístrojů pro domácnost, šití textilních výrobků, kompletační práce - kabely, kovo, elektro a obdobné jednoduché činnosti, broušení a leštění nožů, nůžek, pilových listů a dalších jednoduchých kovových předmětů Městské služby Písek Údržba městských komunikací, veřejných prostranství a parkovišť čištění města, shromažďování, odvoz a likvidace pevných domovních odpadů, samosběrné a ruční metení, kropení a mytí vozovek, chodníků a veřejných prostranství, vyprazdňování a výměna košů na odpadky a odvážení odpadků a přesypových nádob na veřej. skládku, provoz řízené skládky PDO, provoz a údržba veřejného osvětlení, provoz a údržba signalizačního zařízení, Údržba veřejné zeleně, provoz a údržba koupaliště, lázní, sauny, městské váhy, veř. WC, veřejných studní a zimního stadionu, provoz a údržba lesního hřbitova a hřbitovů v obvodu města, určené měst NV, zajišťování politických akcí - oslav, zajišťování výzdoby Strategický plán rozvoje města Písku 25

26 Počet pracovníků k FIRMA / ORGANIZACE Teplárna a.s nákup, rozvod a prodej tepla včetně poskytování služeb souvisejících s dodávkou, odběrem a používáním tepla, výroba tepla, výroba a prodej elektřiny, údržba, opravy, rekonstrukce a modernice teplárenských zařízení, výstavba teplárenských děl a zařízení potřebných pro jejich provoz, revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob, podnikání v oblasti nakládání s odpady Strabag a.s. Písek stavebnictví Agpi a.s Zemědělská výroba, silniční motorová doprava nákladní - nákladní vnitrostátní, mezinárodní pro vozidla do 6 t celkové nebo 3,5 t užitečné hmotnosti, pronájem motorových vozidel, ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům, přípravky na ochranu rostlin, ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče ZZN Písek výroba hotových krmiv a jejich komponentů, poradenské služby v zemědělství s využitím laboratorních měření, silniční motorová doprava, opravy motorových vozidel, zámečnictví, poskytování software, obchodní činnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zboží, vyjma zboží vyhrazeného zvláštními předpisy posklizňová úprava a skladování obilovin, luskovin, olejnin a technických plodin prodej jedů, žíravin a pesticidů pronajímání bytů, nebytových prostor a nemovitostí FSD Písek a.s výroba nástrojů, kovoobrábění, stavba strojů s mechanickým pohonem, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s výj. zboží, vyloučeného z.č. 455/91 Sb., a jeho příl. Motor s.r.o opravy motorových vozidel, opravy a montáž měřidel, silniční motorová doprava osobní, silniční motorová doprava nákladní, obchodní činnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, vyjma zboží vyhrazeného zvláštní předpisy, Zdroj: Průzkum podnikatelského prostředí v Písku, Živnostenské podnikání Tabulka č. 28 Přehled počtu vydaných živnostenských oprávnění volné živnosti Počet vydaných oprávnění (k ) celkem z toho fyzické osoby 78,7% 82,1% 82% 79,8% 69,3% právnické osoby 21,3% 17,9% 18% 20,2% 30,7% Zdroj: Městský úřad Písek Strategický plán rozvoje města Písku 26