Školní dotazníková studie o návykových látkách, zdravém životním stylu a rizikovém chování: Plzeň, 2014

Transkript

1 Katedra psychologie Oddělení psychologie zdraví a výchovy ke zdraví Chodské náměstí Školní dotazníková studie o návykových látkách, zdravém životním stylu a rizikovém chování: Plzeň, 2014 Zadavatel studie: Magistrát města Plzně Odbor bezpečnosti a prevence kriminality nám. Republiky Plzeň Realizátor studie: Katedra psychologie Oddělení psychologie zdraví a výchovy ke zdraví Chodské náměstí Plzeň Plzeň, 2014

2 Odborný garant projektu: Doc. PhDr. Jana Miňhová, CSc. Vedoucí projektu: PhDr. et Mgr. Michal Svoboda, Ph.D. Realizátoři výzkumného projektu a autoři závěrečné zprávy: Mgr. Aneta Boháčová Mgr. Kateřina Kubíková, Ph.D. PhDr. et Mgr. Michal Svoboda, Ph.D. Administrativní, ekonomická a technická podpora projektu: Ing. Pavla Mizerová Odborní recenzenti: PhDr. Václav Holeček, Ph.D., Mgr. Vladimíra Lovasová, Ph.D. Citace: SVOBODA, Michal, KUBÍKOVÁ, Kateřina a BOHÁČOVÁ, Aneta (2014). Školní dotazníková studie o návykových látkách, rizikovém chování a volnočasových aktivitách: Plzeň, Závěrečná zpráva z výzkumu. Plzeň: Katedra psychologie, FPE ZČU Plzeň.

3 Obsah 1. Úvod Etika výzkumu Metodologie výzkumu Výzkumný cíl Výzkumný nástroj dotazník Výzkumný soubor, metoda výběru, cílová populace Sběr dat Způsob zpracování a prezentace získaných dat Výsledky Stravovací zvyklosti Redukce váhy Způsob stravování Pitný reţim konzumované nápoje Konzumace potravin Prevalence opilosti Nikotinismus Drogy Bezpečnost ve školách, šikana Pomoc, podpora ve školách Primární prevence ve školách Závěr a doporučení Přílohy - dotazník... 49

4 1. Úvod Zadaný výzkumný projekt byl zaměřen zejména na zmapování situace v oblasti rizikového chování dětí staršího školního věku a adolescentů. Projekt byl rozdělen na několik samostatných částí. První část se zaměřila na stravovací návyky respondentů, druhá a třetí část řešila problematiku abúzu alkoholu a nikotinismu, čtvrtá část se zabývala otázkami uţívání návykových látek. Závěrečná část byla věnována preventivním aktivitám škol v oblasti sociálně patologických jevů. Dílčím úkolem studie bylo provést srovnání s jiţ uskutečněným výzkumem v roce 2008 sdruţením SCAN ve spolupráci s Centrem adiktologie UK Praha. Zvolený design předkládaného výzkumu proto odpovídá předcházejícímu šetření. 1.1 Etika výzkumu Vzhledem k citlivosti sledovaných dat byl provedený výzkum striktně anonymní. Anonymitou jsme zaručili respondentům, ţe nedojde ke zneuţití získaných informací. Při sběru dat jsme se řídili těmito pravidly: - dotazníky administrovali pouze zaškolení tazatelé; - respondenti se účastnili zcela dobrovolně bez nároku na odměnu; - od respondentů nebyly zjišťovány ţádné identifikační údaje; - sebrané a vyplněné dotazníky byly bezpečně archivovány a byly pouţity výhradně pro účely tohoto výzkumu; - s dotazníky měl právo pracovat jen člen výzkumného týmu. 4

5 2. Metodologie výzkumu 2.1 Výzkumný cíl Stěţejním výzkumným cílem studie bylo zmapovat ţivotní styl mládeţe, její postoje ke zdravému ţivotnímu stylu a moţné tendence k rizikovému chování. V oblasti ţivotního stylu jsme se zaměřili na otázky stravovacích návyků a pitného reţimu. Pokusili jsme se rovněţ získat přehled o sklonech k rizikovému chování, zejména v oblasti uţívání legálních a nelegálních návykových látek a sociálně patologického chování ve skupinách. Výzkumné šetření je doplněno o srovnání s výsledky studie z r Výzkumný nástroj dotazník Základní struktura uţitého dotazníku odpovídá formě výzkumné metody, kterou vyuţila studie v r. 2008, aby bylo moţno provést srovnání výsledných závěrů obou studií. Samotný dotazník prošel před realizací terénního šetření dvoukolovým recenzním řízením. Odbornými recenzenty byli pracovníci Katedry psychologie ZČU v Plzni. Dotazník byl ověřen v rámci pilotního výzkumu provedeného na jedné z oslovených škol. 2.3 Výzkumný soubor, metoda výběru, cílová populace Za účelem naplnění hlavních cílů školní dotazníkové studie byly do základního souboru zahrnuty všechny základní školy, střední odborné školy a učiliště a gymnázia se sídlem v městě Plzeň. Protoţe se však cílová populace omezila na ţáky 7. aţ 9. ročníku základních škol, studenty 2. a 3. ročníku středních odborných škol a učilišť, studenty 6. a 7. ročníku osmiletých gymnázií a 2. a 3. ročníku čtyřletých gymnázií, bylo posléze přistoupeno k stratifikovanému výběru z těchto škol. Kritériem výběru byla poţadovaná cílová populace. Pro výzkumné potřeby bylo ve výběrovém souboru osloveno celkem 40 škol. V kaţdé škole byly v souladu s poţadavky zadavatele náhodně vybrány maximálně tři třídy. Výběrový soubor předkládané studie je tvořen 3073 ţáky ze 7. aţ 9. ročníků základních škol a studenty 2. a 3. ročníků středních odborných škol, odborných učilišť a gymnázií (6. a 7. ročník víceletého gymnázia odpovídá 2. a 3. ročníku čtyřletého gymnaziálního vzdělávání). Odpovídající počty ţáků a studentů podle jednotlivých typů škol a ročníků jsou prezentovány v tabulce č. 1. Tabulka 1 Výběrový soubor, celkové počty žáků ve výběrovém souboru počet žáků počet žáků počet žáků dle pohlaví dle typu školy dle ročníku chlapci dívky ročník 707 SOŠ 1252 SOŠ ročník 619 GYM 471 GYM ročník 24 celkem 3073 celkem ročník SOŠ ročník SOŠ ročník GYM ročník GYM ročník GYM ročník GYM 130 Vysvětlivky: základní školy, SOŠ střední odborné školy a odborná učiliště, GYM gymnázia 5

6 2.4 Sběr dat Výzkumné šetření probíhalo v době květen - červen 2014 na školách výběrového souboru v městě Plzeň. Informace o výzkumném šetření byly školám předány oficiální cestou, a to formou dopisů zasílaných z Odboru bezpečnosti a prevence kriminality MMP a Katedry psychologie ZČU Plzeň. Oslovené školy v něm byly podrobně informovány o probíhajícím výzkumu, jeho cíli a smyslu, zároveň bylo zpraveny, ţe účastí na studii mohou mj. přispět k zefektivnění provádění primární prevence na školách v regionu. Šetření probíhalo se souhlasem vedení školy, které pro účely výzkumného šetření vyhradilo několik vyučovacích hodin v určených ročnících. Sběr dat se na příslušných školách uskutečňoval během dopoledního vyučování proškolenými tazateli, nebyla přitom vyţadována přítomnost učitele. Tazatelé se při zadávání dotazníků řídili zásadou co nejméně zasahovat do průběhu administrace, případné dotazy či nejasnosti byly probandům zodpovídány a vysvětlovány na vyţádání a individuálně. 2.5 Způsob zpracování a prezentace získaných dat Sebraná data byla po zadání do systému vyhodnocována a analyzována matematickostatistickými softwary. Výsledky studie jsou pro přehlednost uváděny v procentuálních četnostech na sloupcových a koláčových grafech. Informace o absolutních hodnotách jsou k dispozici u realizátorů výzkumu. Kaţdá otázka byla zhodnocena z pohledu jednotlivých typů škol, ročníků a pohlaví, rovněţ byla vyhodnocena sumárně bez ohledu na sledované proměnné. Jednotlivé otázky jsou vyhodnoceny jak graficky, tak jsou doprovázeny příslušným slovním komentářem. Při srovnávání ročníků byly vzhledem k malému vzorku ţáků 9. ročníků pro přehlednost sloučeny 8. a 9. třídy. V některých otázkách, v nichţ jsme chtěli poukázat na zajímavé odlišnosti nebo zdůraznit tyto rozdíly, byly z hlediska typu školy obdobně sloučeny rovněţ 2. a 3. ročníky středních odborných škol a učilišť s 2. a 3. ročníky gymnázií (potaţmo 6. a 7. ročníky gymnázií), které byly vyhodnoceny souhrnně pod označením střední školy. 6

7 GYM SOŠ 8.,9.r. 7.r. 3.r.SŠ 2.r.SŠ chlapci dívky CELKEM 69,3 86,8 84,3 74,7 72,1 87,1 86,6 83,2 75,8 79,3 19,4 16,7 17,3 15,7 10,2 10,6 10,5 9,8 12,2 14 GYM SOŠ 3.r.SŠ 2.r.SŠ 8.,9.r. 7.r. dívky chlapci CELKEM 51,7 47,8 47,1 46,7 51,1 50, ,1 48,1 36,6 37,1 34,2 40,5 33, ,2 37, ,8 GYM SOŠ 7.r. 8.,9.r. 2.r.SŠ 3.r.SŠ chlapci dívky CELKEM 57,5 51, ,8 49,8 44,7 46,4 50,3 46,1 48,1 17,5 18,1 16,3 18, ,2 16,2 18,1 17,1 17,6 25,4 17, ,6 18,3 23,2 23,5 18,7 23,9 21,4 3. Výsledky 3.1 Stravovací zvyklosti Graf 1 Konzumace snídaně ,7 5,4 7,4 5,4 5,3 6,5 6,2 6,6 5,3 5,9 6,2 8,6 4 8,6 7,3 7,8 6,3 7, TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 8x za měsíc) vůbec ne často (1x až 5x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) Graf 2 Konzumace dopolední svačiny ,9 8,8 5,5 10,1 4,1 7,2 10 4,9 9,9 6 5,3 4,5 8,1 10,3 10,5 9, TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 8x za měsíc) vůbec ne často (1x až 5x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) Graf 3 Konzumace oběda 10 4,5 7,6 5,7 9,4 7,4 8, TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 8x za měsíc) vůbec ne často (1x až 5x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) 7

8 GYM SOŠ 3.r.SŠ 2.r.SŠ 8.,9.r. 7.r. chlapci dívky CELKEM 15,5 13,3 12,8 13,4 14,4 14,4 11,4 11,6 15,4 13,4 18,3 18,4 27, ,2 23,4 18,1 21,4 21,7 21,9 21,9 21,4 21,4 21,5 21, ,4 23,9 19,1 21,6 25, ,7 23,2 30,6 38,7 31, GYM SOŠ 8.,9.r. 3.r.SŠ 7.r. 2.r.SŠ chlapci dívky CELKEM 83, ,9 82,7 77,5 81,5 75,6 73,5 84, ,1 12,3 13, ,7 15,9 17,7 13,7 11,5 14,7 GYM SOŠ 3.r.SŠ 2.r.SŠ 8.,9.r. 7.r. dívky chlapci CELKEM 31,2 26,7 23,2 26,4 29,6 23,7 22,8 24,8 27,1 25,9 34,4 34,2 35,9 36,8 32,2 32,8 35,9 35,9 33,1 34,5 21,9 23,8 25,3 23,8 22,4 22,4 22, Graf 4 Konzumace odpolední svačiny ,2 6 9,2 4,2 5,6 8,8 9,6 6 7,6 6,8 10,1 10,9 9,6 10,3 9,6 10 9,3 9,2 9, TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 8x za měsíc) vůbec ne často (1x až 5x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) Graf 5 Konzumace večeře 10 6,8 5,4 6,4 6,8 4, TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 8x za měsíc) vůbec ne často (1x až 5x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) Graf 6 Konzumace druhé večeře ,7 8,3 13,8 9,7 10,1 6,7 13,4 7,4 10,3 TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 8x za měsíc) vůbec ne často (1x až 5x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) 8

9 Komentář stravovací zvyklosti Účelem prvního souboru testových otázek bylo podchytit stravovací zvyklosti ţáků, resp. zachytit, jak pravidelně se ţáci během dne stravují. Jak je patrno z grafických znázornění, stravovací zvyklosti ţáků se v průběhu vzdělávání a s rostoucím věkem liší, stejně tak odlišně přistupují k pravidelné konzumaci jídla chlapci a dívky. Rozeberme si jednotlivé poloţky. Konzumace snídaně. Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) konzumuje snídani 66 % ţáků, z hlediska jednotlivých škol se jedná o 74 % ţáků na gymnáziích, 70 % ţáků na základních školách, zatímco na středních odborných školách ţáci konzumují snídani vůbec nejméně pravidelně (59 %). Tato zjištění se dostávají do určitého střetu se závěry studie z r. 2008, v jejímţ šetření ţáci základních škol snídali významně méně pravidelně oproti ţákům z gymnázií nebo středních odborných škol. Výsledky našeho šetření dokreslují hodnoty získané za jednotlivé ročníky. S narůstajícím ročníkem se skutečně pravidelnost v konzumaci snídaně významně sniţuje, zatímco ročníku základních škol pravidelně či často snídá v průměru 69,5 % ţáků, na středních školách činí toto průměrné procento 62,8 %. Mohli bychom s trochou relevance vnímat, ţe přechodem na úroveň středoškolského vzdělávání zhruba 7 % ţáků přestává pravidelně snídat a snídá jen občas nebo výjimečně. Z hlediska pohlaví můţeme potvrdit, ţe chlapci snídají pravidelněji a častěji neţ dívky, nicméně si všimněme, ţe se jednak nejedná o příliš velký rozdíl, jednak ţe procento chlapců a dívek, kteří snídají jen výjimečně nebo vůbec ne, je srovnatelné (pohybuje se v našem souboru kolem 13 %) - nemůţeme tedy tvrdit, ţe by se právě dívky snaţily snídani ve svém jídelníčku významně potlačovat oproti chlapcům. Ani ze studie z r není patrný výrazný rozdíl v konzumaci snídaně mezi chlapci a dívkami. Dopolední svačina. Dopolední svačinu konzumuje pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) 84 % všech ţáků, nejčastěji ji uţívají ţáci na gymnáziích (88 %), méně na středních odborných školách (85 %), významně méně oproti středním školám pak ţáci na základních školách (81 %). Tento výsledek povaţujeme za poměrně překvapivý, neboť bychom předpokládali, ţe ţáci základních škol, kteří mívají povětšinou svačinové přestávky delší a tyto přestávky také mívají v rozvrhu ustálenější, budou svačit pravidelněji neţ ţáci na středních školách. Tento předpoklad se však nepotvrdil a i na výsledcích vyhodnocených za jednotlivé ročníky se ukazuje, ţe ţáci na základních školách konzumují dopolední svačinu v průměru o 5 % méně často neţ ţáci na středních školách. Ke srovnatelnému závěru, ţe ţáci na základních školách snídají nejméně pravidelně oproti gymnáziím a středním odborným školám, došla i studie z r. 2008, a my je tedy potvrzujeme. Téţe rozdílné procento (5 %) nalézáme v přístupu k pravidelné konzumaci dopolední svačiny mezi chlapci a dívkami, jsou to přitom dívky, které dopolední svačinu konzumují častěji a pravidelněji neţ chlapci. Mohli bychom s opatrností předjímat, ţe dívky raději konzumují aţ dopolední svačinu namísto snídaně (ve studii z r se rozdíly neprojevily). Oběd. Oběd konzumuje pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) 93 % všech ţáků, nejvíce pak ţáci na základních školách a gymnáziích (v průměru 96 %), významně menší počet ţáků pak konzumuje oběd na středních odborných školách (necelých 89 %). Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) obědvá na středních odborných školách dokonce o 16 % ţáků méně neţ na základních školách či gymnáziích. Tyto výsledky jen dokreslují hodnoty za jednotlivé ročníky - přechodem na střední odborné školy se procento ţáků, kteří patrně do té doby oběd konzumovali pravidelně či často, sniţuje v průměru o 7 %, přechodem na gymnázia se přitom pravidelnost v konzumaci oběda významně nemění (asi jen o 1 aţ 2 %). Naše závěry jsou v konečném znění v souladu s výsledky studie z r. 2008, nicméně 9

10 potvrzujeme mnohem vyšší procenta ţáků, jiţ ve školách obědvají (např. ve studii z r ve škole obědvalo v průměru 59 % ţáků základních škol a gymnázií, na středních školách se jednalo o 46 %). Mezi chlapci a dívkami spatřujeme v pravidelné konzumaci oběda významné rozdíly pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) obědvá o 7 % dívek méně neţ chlapců, za obě kategorie obědvám pravidelně či často se stále jedná o významný rozdíl 4 % mezi dívkami a chlapci, a to ve prospěch chlapců. Studie z r přinesla stejný závěr, potvrzovala však ještě významnější rozdíl v konzumaci oběda mezi chlapci a dívkami (více neţ 2 rozdíl). Odpolední svačina. Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) konzumuje odpolední svačinu 60,5 % ţáků, nejčastěji ţáci na gymnáziích (67 %), o 6 % méně (61 %) ţáci na středních odborných školách a o téměř 10 % méně pak pravidelně či často konzumují odpolední svačinu ţáci na základních školách (57,4 %). Na číselné úrovni jsou naše závěry srovnatelné s výsledky studie z r. 2008, snad jen s výjimkou toho, ţe studie z r neodhalila rozdíly v konzumaci odpolední svačiny mezi ţáky gymnázií a středních odborných škol. V našem šetření chlapci a dívky konzumují odpolední svačinu co do pravidelnosti shodně, zatímco v r byla naznačena mírná tendence chlapců uţívat odpolední svačinu častěji neţ dívky. Večeře. Večeři konzumuje pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) téměř 94 % všech ţáků, přitom určité rozdíly zaznamenáváme mezi ţáky na gymnáziích a základních školách, kde večeři pravidelně či často konzumuje v průměru 95,6 % ţáků, a ţáky na středních odborných školách, kde pravidelně či často konzumuje večeři 91 % ţáků, tj. v průměru se jedná o 4,6% rozdíl oproti gymnáziím a základním školám. Významně méně také konzumují večeři dívky oproti chlapcům zde se jedná o 5% rozdíl v pravidelné či časté konzumaci večeře. Studie z r se k otázce večeře nevyjádřila. Druhá večeře. Druhou večeři pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) konzumuje necelých 24 % (23,7%) všech ţáků, je přitom patrné, ţe ţáci na středních školách (gymnáziích a středních odborných školách) konzumují druhou večeři pravidelněji neţ ţáci na základních školách (rozdíl činí více neţ 5 %). Významný zlom v přístupu ke druhé večeři je patrný mezi 7. ročníkem základní školy a dalšími ročníky. V 7. ročníku konzumuje druhou večeři pravidelně či často asi 18 % ţáků, zatímco v mezidobí od 8. ročníku základní školy do 3. ročníku střední školy ji konzumuje v průměru o 7 % ţáků více. Ještě významnější rozdíly v konzumaci druhé večeře zaznamenáváme mezi chlapci a dívkami, o 8 % chlapců více neţ dívek konzumuje druhou večeři pravidelně či často, tj. dívky se druhou večeři snaţí oproti chlapcům významněji omezovat. Studie z r se k otázce druhé večeře nevyjádřila. 10

11 0,9 0,7 0,5 0,6 0,6 0,6 0,5 0,9 0,8 0,7 0,3 1 0,9 0,8 1,3 0,8 1 1,5 0,9 1,6 GYM SOŠ 8.,9.r. 7.r. 2.r.SŠ 3.r.SŠ dívky chlapci CELKEM 23,4 19,6 17,3 23,6 23,2 18,1 17, ,7 20,3 32,2 34,5 30,9 31, , ,2 31, ,9 19,4 23, ,5 21,9 23,8 16,5 20,3 SOŠ GYM 8.,9.r. 2.r.SŠ 7.r. 3.r.SŠ dívky chlapci CELKEM 20,5 19,8 17,3 13, ,6 18,7 20,7 19,7 25,1 17,3 19,1 20,5 21,8 20, ,7 20,5 20,1 22,6 60,1 47,7 47,6 50,9 47,4 49,1 47,7 48,1 48,1 37,2 3.2 Redukce váhy Graf 7 10 Omezování jídla/nejíst ,3 8,7 6,6 8, ,2 10,5 4,3 4 4,6 6,6 8,6 TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 5x za měsíc) vůbec ne často (1x až 4x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) Graf Cvičení kvůli váze a postavě 16,8 15,7 16,3 18,1 15,5 15,7 16,6 12, ,8 9,8 10,9 12,3 8,1 11,3 11,6 12, TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 5x za měsíc) vůbec ne často (1x až 4x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) Graf 9 Záměrné zvracení ze strachu z tloušťky 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,4 0,2 0,3 0,2 0,5 0,4 0,3 0,0 GYM SOŠ 7.r. 2.r.SŠ 8.,9.r. 3.r.SŠ dívky chlapci celkem TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ vůbec ne 95,5 96,3 96,8 95,7 95,8 96, ,8 98,1 96,4 výjimečně (jen několikrát ročně) 2,1 1,8 1,5 2,3 2 1,3 1,4 2,8 0,6 1,7 občas (1x až 5x za měsíc) 1,5 0,8 1 0,9 1,3 0,8 0,9 1,6 0,3 1 často (1x až 4x týdně) 0 0,4 0,2 0,3 0,2 0,5 0,1 0,4 0,1 0,3 pravidelně (každý den, skoro každý den) 0,9 0,7 0,5 0,9 0,6 0,6 0,6 0,5 0,8 0,7 11

12 0,5 0,3 0,4 0,4 0,8 0,6 0,3 0,3 0,5 0,3 1,6 1,6 0,5 0,5 0,5 0,6 0,4 0,5 1 1,3 0,6 0,8 0,5 1,1 1,3 1,6 1,8 1,1 1,9 0,4 0,3 0,2 0,3 0,6 0,6 0,5 0,4 0,3 0,3 0,3 0,7 0,6 0,4 0,3 0,3 0,4 0,2 0,3 0,7 0,8 0,7 1,1 0,4 0,9 0,8 1 0,2 Graf 10 Užívání projímadel ke kontrole váhy 2,0 1,5 1,0 0,5 0,1 0,2 0,1 0,1 0,0 GYM SOŠ 2.r.SŠ 3.r.SŠ 8.,9.r. 7.r. dívky chlapci celkem TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ vůbec ne 98,1 98,8 98,5 98,7 98,2 98,4 99,1 98, ,6 výjimečně (jen několikrát ročně) 0,2 0,7 0,8 0,4 0,9 0,8 0,6 1 0,3 0,7 občas (1x až 5x za měsíc) 1,1 0,1 0,3 0,4 0,7 0,2 0 0,3 0,3 0,3 často (1x až 4x týdně) 0 0, ,2 0 0,1 0 0 pravidelně (každý den nebo skoro každý den) 0,6 0,4 0,3 0,6 0,2 0,5 0,3 0,4 0,3 0,4 Graf 11 Užívání prášků na hubnutí, snižující chuť k jídlu 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 0,2 0,4 1,0 0,5 0,5 0,3 0,3 0,5 0,2 0,3 0,0 GYM SOŠ 3.r.SŠ 2.r.SŠ 8.,9.r. 7.r. dívky chlapci celkem TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ vůbec ne 93,4 94,4 97,5 93,8 94,5 97,3 97,7 93,6 97,9 95,6 výjimečně (jen několikrát ročně) 3,2 3,3 1,5 3,4 3,1 1,4 1,6 3,9 1 2,5 občas (1x až 5x za měsíc) 1,9 1,3 0,6 1,8 1,1 0,8 0,4 1,6 0,5 1,1 často (1x až 4x týdně) 0,2 0,5 0,1 0,5 0,4 0 0,1 0,3 0,2 0,3 pravidelně (každý den nebo skoro každý den) 1,3 0,5 0,3 0,5 1 0,5 0,1 0,6 0,4 0,5 0,4 Graf 12 Srovnání rizikových způsobů hubnutí 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,4 0,2 0,3 0,0 vůbec ne 98,1 94, ,2 97,9 93,6 výjimečně (jen několikrát ročně) 0,6 2,8 0, ,9 občas (1x až 5x za měsíc) 0,3 1,6 0,3 0,3 0,5 1,6 často (1x až 4x týdně) 0,1 0,4 0 0,1 0,2 0,3 pravidelně (každý den nebo skoro každý den) chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky záměrné zvracení ze strachu z tloušťky užívání projímadel ke kontrole váhy užívání prášků na hubnutí 0,8 0,5 0,3 0,4 0,4 0,6 12

13 Komentář redukce váhy Účelem druhého souboru testových otázek byla detekce rizikových způsobů udrţování tělesné váhy. Vzhledem k citlivosti jednotlivých otázek a samotné subjektivitě odpovědí se pravděpodobně nepodařilo zachytit skutečnou míru výskytu problematických způsobů regulace váhy, nicméně i to malé procento ţáků, které se nakonec k některým rizikovým způsobům udrţování tělesné váhy přiznalo, povaţujeme s ohledem na nebezpečnost testovaných přístupů ke sniţování váhy za nezanedbatelné a hodné pozornosti. Omezování jídla/nejíst. Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 4x týdně) omezuje jídlo (nejí) 12 % ţáků z testovaného vzorku, tj. 368 ţáků, coţ by kupř. odpovídalo 12 hladovějícím třídám po zhruba 30 ţácích. Není přitom důleţité, o jaký typ školy se jedná - pokud bychom předjímali, ţe ţáci na středních školách se budou v jídle více omezovat kvůli své postavě, není tomu tak. Počty ţáků, kteří se omezují v jídle pravidelně, jsou srovnatelné jak na základních školách, tak na gymnáziích či středních odborných školách, rovněţ se tyto počty nemění v průběhu jednotlivých ročníků. Redukce váhy na bázi omezování jídla je spíše mnohem více ovlivněna pohlavím z našeho výzkumu vyplývá, ţe dívky se omezují v jídle oproti chlapcům téměř dvojnásobně, 15 % dívek omezuje jídlo pravidelně či často oproti 8,8 % chlapců. Cvičení kvůli váze a postavě. Kvůli váze a štíhlé postavě cvičí pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 4x týdně) 52 % ţáků, tj. kaţdý druhý ţák, přitom ţáci na základních školách, ale i gymnáziích cvičí kvůli váze a postavě pravidelněji a častěji neţ ţáci na středních odborných školách (rozdíl činí v průměru 6,7 %, čímţ jsou naše výsledky v rozporu se studií z r. 2008, která přinesla k jednotlivým typům škol srovnatelná procenta). Rovněţ je patrný i rozdíl mezi 7. a 8. ročníkem, kde pro udrţení postavy cvičí v průměru 55,5 % ţáků, zatímco na středních školách o 5,7 % ţáků méně. Jako v otázce omezování jídla i zde se jeví, ţe cvičení kvůli váze je také větší výsadou dívek neţ chlapců, i kdyţ procento dívek a chlapců, kteří cvičí pravidelně či často, je srovnatelné ovšem významně více dívek navíc cvičí občas (1x aţ 5x do měsíce). Studie z r potvrdila zhruba stejné závěry pravidelně ve smyslu téměř kaţdý den cvičí více chlapců oproti dívkám, mnohem více dívek však cvičí pravidelně v určitý den v týdnu a co do počtu cvičení v měsíci. Záměrné zvracení ze strachu z tloušťky. Pravidelné (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či časté (1x aţ 4x týdně) záměrné zvracení vykázalo pouhých 0,1 % ţáků, další 1 % ţáků záměrně zvrací občas (tj. 1x aţ 5x do měsíce). Nejvyšší míru (pravidelnost) záměrného zvracení kvůli redukci váhy vykázali ţáci na gymnáziích, ţáci 7. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol, vyšší výskyt zvracení také zaznamenáváme u dívek oproti chlapcům (např. občasné zvracení vykazuje o 1,3 % více dívek neţ chlapců) upozorněme však, ţe veškeré nalezené rozdíly jsou pouze nepatrné, nejsou statisticky ani věcně významné. V tomto ohledu je naše šetření v rozporu s tvrzením studie z r. 2008, která na podkladě průměrného 0,7% rozdílu ve frekvenci zvracení chlapců a dívek definovala: rizikové chování reprezentované záměrným zvracením je mnohonásobně častější u dívek. Užívání projímadel jako prostředku kontroly váhy. Projímadla ke kontrole váhy uţívá pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 4x týdně) 0,4 % ţáků, další 0,3 % je uţívá občas. Stejně jako v případě záměrného zvracení, i zde vykázali nejvyšší míru v uţívání projímadel ţáci gymnázií, je jich zhruba o 1 % více neţ ţáků na základních nebo středních odborných školách, kde se toto procento uţivatelů pohybuje mezi 0,3 0,6 % (při sledování kategorií pravidelně, často, občas). Rozdíl v uţívání projímadel mezi dívkami 13

14 a chlapci činí pouze 0,2 %, nepovaţujeme jej (ani jako v případě jednotlivých typů škol) za významný. Zde se opět dostáváme do rozporu se závěrem studie z r. 2008, která hovořila o mnohonásobně častějším uţívání projímadel dívkami oproti chlapcům, přestoţe průměrný rozdíl činil jen 0,56 %. Užívání prášků na hubnutí nebo snižující chuť k jídlu. Prášky na hubnutí nebo sniţující chuť k jídlu uţívá pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 4x týdně) 0,8 % ţáků a další 1,1 % ţáků je uţívá občas (1x aţ 5x do měsíce) tzn., ţe minimálně jednou měsíčně uţije prášky na hubnutí nebo sniţující chuť k jídlu 1,8 % ţáků. Nejpravidelněji uţívají tyto prášky ţáci gymnázií (3,4 % uţije prášek min. jednou měsíčně), o 1 % méně uţívají prášky k redukci váhy ţáci středních odborných škol (2,3 % uţije prášek min. jednou měsíčně) a o další 1 % méně ţáci základních škol (1,2 % uţije prášek min. jednou měsíčně). Určité rozdíly jsou patrné i na vývoji hodnot za jednotlivé ročníky a mezi dívkami a chlapci 2,5 % dívek uţije prášek min. jednou měsíčně oproti 1,1 % chlapců. Nicméně i v případě vyhodnocení tohoto rizikového způsobu kontroly váhy nemluvíme o rozdílech významných, a tudíţ nemůţeme opět potvrdit závěr studie z r. 2008, ţe by uţívání prášků na hubnutí bylo právě doménou dívek. 14

15 GYM SOŠ 2.r.SŠ 3.r.SŠ 8.,9.r. 7.r. dívky chlapci CELKEM 29,7 26,8 26,3 33,7 27, ,6 27,4 30,8 42,3 22,5 21,9 24,6 23,1 21, ,6 25,2 23,6 23,7 30,1 37,5 24,1 27,1 34,2 40,6 35,5 25,5 30,2 14,3 GYM SOŠ 2.r.SŠ 3.r.SŠ 7.r. 8.,9.r. dívky chlapci CELKEM 24,3 25,7 22,9 31,7 32,3 31,3 32,3 30,4 27,2 28,9 30,2 28,8 31,7 27,1 28,4 27,1 30,1 28,7 25,6 28,2 33,9 33,8 17,6 22, ,5 21,4 21,8 31,4 26,4 GYM SOŠ 7.r. 8.,9.r. 3.r.SŠ 2.r.SŠ chlapci dívky CELKEM 30,5 37,1 38,4 40, ,1 60,7 53,2 52,2 46,2 49,2 49,6 31,2 27,3 35,6 36,6 45,9 41,4 26,2 3.2 Způsob stravování Graf 13 Oběd ve školní jídelně ,1 7,4 6,8 7,5 7,3 8,7 7,9 7,3 8,5 7,9 2 TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 3x za měsíc) vůbec ne často (1x až 3x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) Graf 14 Využívání nápojového automatu ve škole ,2 4,3 14,1 8,5 16,9 14,6 8,5 8,4 14,4 11,2 12,9 TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 3x za měsíc) vůbec ne často (1x až 3x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) Graf 15 Využívání automatu s jídlem ve škole ,9 9,7 16,2 13,4 10,7 8,8 13,5 12,1 12,8 TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 3x za měsíc) vůbec ne často (1x až 3x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) 15

16 SOŠ GYM 3.r.SŠ 2.r.SŠ 8.,9.r. 7.r. chlapci dívky CELKEM 18,4 16,4 20,1 30, ,6 33,3 28,2 27,7 27,9 29,5 30,8 28,5 35,7 29, ,7 29,7 32,2 30,5 24,3 22,9 25,4 17,3 13,4 18,1 19,4 18,4 14,5 14,9 Graf 16 Stravování ve školním bistru 10 8,4 8,1 20,8 7,5 9,2 20,3 21,1 13,9 12,4 13, ,4 7,2 7 11,3 12,1 9,6 4,9 11,5 8,4 9,9 TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 3x za měsíc) vůbec ne často (1x až 3x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) Graf 17 Stravování v provozovnách typu Fast food 55% 5 45% 4 35% 3 25% 2 15% 1 5% 41 38,7 45,2 39,6 42,4 37,9 8,3 6,5 8 5,1 8 6, ,2 40,6 6 7 SOŠ GYM 8.,9.r. 3.r.SŠ 2.r.SŠ 7.r. chlapci dívky CELKEM TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ vůbec ne 9,9 8 7,5 7,7 9,6 8,8 8,3 9,7 7,8 8,7 výjimečně (jen několikrát ročně) 39,4 44,5 40,1 41,9 38,1 41,1 46, ,3 41,7 občas (1x až 3x za měsíc) 41 38,7 45,2 39,6 42, , ,2 40,6 často (1x až 3x týdně) 8,3 6,5 5, , pravidelně (každý den nebo skoro každý den) 1,4 2,3 2,1 2,8 1,9 1,3 1,9 2,3 1,6 1,9 Graf 18 Stravování v provozovnách s alternativní výživou 14% 12% 1 8% 6% 4% 10,4 5,7 5,8 8,3 5,7 6,3 4,9 7,7 5 6,4 2% 0,9 1,8 1,8 1,9 2,1 2,3 1,1 1,6 1 1,6 GYM SOŠ 3.r.SŠ 2.r.SŠ 7.r. 8.,9.r. dívky chlapci CELKEM TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ vůbec ne 66,8 75,4 75,1 73,6 72,1 75,2 75,7 69,8 78,6 74 výjimečně (jen několikrát ročně) 21,1 16,7 16,9 16,4 19,7 16,6 16,7 19,5 15,2 17,4 občas (1x až 3x za měsíc) 10,4 5,7 5,8 8,3 5,7 6,3 4,9 7,7 5 6,4 často (1x až 3x týdně) 0,9 1,8 1,8 1,1 1,9 1,6 2,1 2,3 1 1,6 pravidelně (každý den nebo skoro každý den) 0,9 0,5 0,4 0,5 0,6 0,3 0,6 0,7 0,3 0,5 16

17 Komentář způsob stravování Účelem třetího souboru testových otázek bylo zjistit, kde se ţáci v době školy nejčastěji stravují, zda navštěvují školní jídelny a jak často vyuţívají rychlá občerstvení z automatu, bister, ale i městských fast foodů, příp. kolik procent ţáků je dnes spíše zaměřeno na zdravou alternativní výţivu. Oběd ve školní jídelně. Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) obědvá ve školní jídelně 54 % ţáků, z toho nejčastěji obědvají ve školní jídelně ţáci na gymnáziích a základních školách (v průměru 66,8 %), nejméně pak obědvají ve školní jídelně ţáci na středních odborných školách, pouhá 37,3 %. Vůbec nejméně přitom obědvají ve školních jídelnách ţáci 2. ročníků středních škol - zaznamenáváme významný propad ve vyuţívání školních jídelen po přechodu ţáků ze základní školy na střední školu asi 18 % ţáků přestává na střední škole pravidelně obědvat ve školní jídelně. Dívky obědvají ve školní jídelně významně méně často neţ chlapci o 10 % chlapců více neţ dívek navštěvuje školní jídelnu pravidelně či často. Nápojový automat. Nápojový automat umístěný v prostorách školy vyuţívá pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) 16,1 % ţáků, tj. cca šestina ţáků, a další 29 % jej vyuţije min. jednou měsíčně. Nejčastěji vyuţívají nápojový automat ţáci gymnázií (24,5 %), zatímco na středních odborných školách jej vyuţívá o 7,5 % ţáků méně, na základních školách jej pravidelně či často vyuţije jen 11,7 % ţáků. Rozdíly zaznamenáváme také mezi 7 a 8. ročníkem základní školy a ročníky středních škol ţáci na středních školách vyuţívají nápojový automat v průměru o 7,5 % více (častěji) neţ ţáci na základních školách. Dívky pak vyuţívají nápojový automat významně častěji neţ chlapci. Automat s jídlem. Automat s jídlem umístěný v prostorách školy vyuţívá pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) 15,4 % ţáků, další 30,8 % jej vyuţije min. jednou měsíčně. Nejčastěji vyuţívají jídelní automat ţáci gymnázií oproti ţákům ze základních či středních odborných škol a celkově jej častěji vyuţívají ţáci středních škol oproti sledovanému 7. a 8. ročníku základní školy. Dívky i chlapci vyuţívají školního automatu s jídlem co do frekvence shodně. Školní bistro. Školní bistra vyuţívá pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) asi 37,8 % ţáků, přitom návštěvnost bister je nejvyšší výsadou ţáků středních odborných škol (48 % je vyuţívá), o 10 % méně je pak vyuţívají ţáci na gymnáziích, na základních školách dochází pravidelně do bistra čtvrtina dotázaných ţáků. Významný rozdíl (19 %) je patrný celkově mezi ţáky základních škol v 7. a 8. ročníku a středních škol ve 2. a 3. ročníku ve prospěch ţáků středních škol; menší rozdíl, leč významný, nalézáme také v návštěvnosti dívek a chlapců chlapci vyuţívají školní bistra častěji. Stravování ve fast foodech. Provozovny typu fast food navštěvuje pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) necelých 9 % ţáků, ovšem přes 40 % je navštíví min. jednou do měsíce. Jeví se, ţe i fast foody tedy mají poměrně stabilní pozici mezi ostatními způsoby stravování, které ţáci vyuţívají. Častěji vyuţívají fast foody ţáci středních škol oproti ţákům škol základních, nicméně rozdíly nejsou nijak markantní, a to ani na úrovni chlapců nebo dívek. Provozovny s alternativní výživou. Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) navštěvuje provozovny nabízející alternativní stravu (vegetariánskou, veganskou, makrobiotickou aj.) jen 2,1 % ţáků, 6,4 % ţáků ji navštíví alespoň jednou 17

18 do měsíce. Provozovny tohoto typu navštíví min. 1x aţ 3x za měsíc zejména ţáci gymnázií (10,4 %), ţáci základních škol nebo středních odborných škol ji takto navštíví v průměru jen z 5,7 %. Je patrno, ţe právě ţáci gymnázií zvyšují procentuální návštěvnost těchto provozoven i na úrovni srovnání střední (2. a 3. roč.) vs. základní školy (8. a 9. roč.). Očekávaně dívky vyuţívají provozovny s alternativní výţivou častěji neţ chlapci, rozdíl činí 4 %. 18

19 12,7 11,1 9,9 6,9 16,24 24,02 28,5 22,22 20,45 20,03 20,92 15,29 11,7 15,46 9,9 15,54 32,95 28,56 18,79 15,03 19,42 33,15 47,08 35,4 25,47 24,33 36,47 37,61 24,28 28,63 23,68 32,88 39,36 26,47 23,7 30,17 24,28 32,79 30,83 42,91 20, ,62 20,74 31,89 24,84 39,52 24,8 29,59 18,41 42,95 13,7 24,14 26,87 27,96 47,65 51,55 52,78 57,35 16,12 49,75 21,96 24,18 8,5 10,5 27,65 35,52 32,41 9,3 12,98 12,91 9,8 14,58 9,1 11 9,6 12,34 13,13 17, ,9 20,7 24,6 25,6 20,4 22,8 28,4 26,4 25, ,4 21,7 23,4 34,8 24,5 25,2 25, ,9 27,8 33,4 34,4 27, ,4 31,4 23,1 3.3 Pitný reţim konzumované nápoje Graf 19 Množství tekutin za den 10 8,4 6 8,7 8 8,5 6,2 9,8 12,5 8, ,5 13,5 12,2 12,7 12,5 13,8 19,1 11,2 12,5 6,5 GYM SOŠ 7.r. 8.,9.r. 3.r.SŠ 2.r.SŠ chlapci dívky CELKEM TYP ŠKOLY ROČNÍK POHLAVÍ Σ více než 3 litry 2,5-3 litry 2-2,5 litru 1,5-2 litry 0,5-1 litr Graf 20 Druh konzumovaného nápoje čaj ledový čaj káva, cappuccino 9,1 horká čokoláda voda z vodovodu/studně balená voda neochucená 5,5 balená voda ochucená mléko džusy ovocné, zeleninové šťávy 7,3 coca-cola, kofola sprite, fanta energetické nápoje 6,1 pivo pivo - ochucené 6 víno - bílé, červené šumivá vína alkohol - likéry alkohol - míchané nápoje tvrdý alkohol - destiláty pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 3x za měsíc) vůbec ne často (1x až 3x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) 19

20 SŠ CH D SŠ CH D SŠ CH D SŠ CH D SŠ CH D SŠ CH D SŠ CH D SŠ CH D SŠ CH D 1,8 2,1 3,7 6,3 6,7 5,3 3,9 5,8 5,5 9,7 17,4 17,7 16,1 17,7 17,2 24,7 25, ,9 30,9 30,4 28,6 33,3 36,3 36,6 40,2 44,5 45,8 51,4 49,5 60,3 59,3 61,1 64,2 63,2 65,3 voda z vodovodu/studně čaj balená voda ochucená mléko balená voda neochucená džusy káva, cappucino ovocné a zeleninové šťávy coca-cola, kofola ledový čaj sprite, fanta pivo energetické nápoje horká čokoláda pivo - ochucené, ovocné tvrdý alkohol - destiláty víno alkohol - míchané nápoje alkohol - likéry šumivá vína šumivá vína alkohol - likéry alkohol - míchané nápoje víno tvrdý alkohol - destiláty pivo - ochucené, ovocné energetické nápoje pivo horká čokoláda káva, cappucino ledový čaj sprite, fanta ovocné a zeleninové šťávy balená voda neochucená coca-cola, kofola mléko voda z vodovodu/studně balená voda ochucená džusy čaj 3 3,9 2,1 11 7,2 7,1 7, ,1 19,8 19,6 19,4 16,3 20,1 18,3 14, ,9 33,1 30,7 29,3 42,6 42,6 41,1 39,2 48,3 46,5 55,1 56,3 55,9 63,1 61,3 64,3 58, ,1 73, ,4 Graf 21 Nejčastěji/nejméně konzumované nápoje (%) PRAVIDELNĚ/ČASTO VÝJIMEČNĚ/VŮBEC NE Graf 22 Pravidelně/často konzumované nápoje dle typu školy a pohlaví (%) Čaj Mléko Ochucené nápoje Štávy, džusy Káva Energetické (kofeinové) nápoje Pivo Víno Ostatní alkohol 20

21 Komentář pitný reţim Čtvrtý soubor testových otázek byl zaměřen na pitný reţim ţáků a druhy nejčastěji konzumovaných nápojů. Zajímalo nás, jaké nápoje upřednostňují ţáci základních škol a které ţáci středních škol, zda existují nápoje, jeţ výrazně preferují chlapci oproti dívkám a opačně, a jaké místo mají v pitném reţimu ţáků tradiční (běţně konzumované) nápoje jako čaj nebo mléko, ale také jak výrazně jsou poţívány alkoholické nápoje. Pitný režim množství tekutin za den. Otázkou číslo 4 v dotazníku jsme se ptali ţáků na to, kolik litrů tekutin vypijí za den, přitom se samozřejmě jednalo o ryze subjektivní odhad ţáků. Jak je vidět z grafu č. 19, největší procento ţáků (31,4 %) vypije denně 1,5 2 litry tekutin; 25,2 % ţáků usuzuje na 2 aţ 2,5 litru tekutin denně, více neţ 2,5 litru tekutin uţije za den kolem 35 % ţáků, tj. asi jedna třetina dotázaných. Jeví se přitom, ţe o něco více tekutin za den poţijí ţáci na základních školách oproti ţákům na středních školách (gymnáziích a středních odborných školách), nicméně se tento rozdíl pohybuje na hranici významnosti, čili jej nepovaţujeme za odchylku obzvláštního zřetelu. Za mnohem zajímavější vnímáme diferenci mezi 8. a 9. ročníkem základních škol a 2. ročníkem středních škol zatímco v posledních ročnících základní školy uţije více neţ 2,5 litru tekutin za den přes 38 % ţáků, ve 2. ročníku střední školy toto mnoţství vypije za den téměř o 7 % ţáků méně. Ještě markantnější je však rozdíl v mnoţství poţitých tekutin za den mezi chlapci a dívkami dvojnásobný počet chlapců oproti dívkám (48 % chlapců vs. 24 % dívek) vypije za den více neţ 2,5 litru tekutin, chlapci celkově hodnotí, ţe za den vypijí více tekutin neţ dívky, největší počet dívek (39 %) usuzuje na 1,5 2 litry tekutin za den. Konzumace jednotlivých druhů nápojů. Na grafech č. 20 aţ 22 jsou zaneseny testované druhy nápojů a pravidelnost jejich konzumace. Tradiční tzv. voda z kohoutku (vodovodu, ze studně) má nejenţe stále své místo v pitném reţimu ţáků, ale je rovněţ denně nejpouţívanější tekutinou vůbec. Dívky přitom vykazují vyšší konzumaci vody z vodovodu či balené vody neochucené oproti chlapcům (potvrzujeme tedy závěr studie z r. 2008). Nicméně skoro jedna třetina ţáků vodu ze studně pije méněkrát neţ 3x za měsíc. Druhý nejčastěji konzumovaný nápoj představuje čaj - 63 % ţáků si jej vaří pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně), na opačném pólu 37 % ţáků čaj nepoţije vícekrát neţ 3x do měsíce (tj. více neţ třetina ţáků). Tyto výsledky jsou platné bez ohledu na typ školy nebo ročník, který ţáci navštěvují, z hlediska pohlaví můţeme vysledovat, ţe dívky uţívají čaj častěji neţ chlapci. Významné postavení v konzumovaných nápojích má také balená ochucená voda 61 % ţáků ji pije pravidelně či často, srovnatelně chlapci i dívky. K mléku mají ţáci velmi nekonzistentní přístup, zhruba se dá říci, ţe polovina ţáků pije mléko pravidelně či často, zatímco druhá polovina jej pije jen občas, výjimečně či vůbec ne. Mléko častěji konzumují ţáci základních škol oproti ţákům středních škol, rozdíl je 8%; pravidelně či často pije mléko skoro o 12 % chlapců více neţ dívek. Jestliţe studie z r přinesla závěr, ţe mléko představuje v pitném reţimu ţáků nulovou hodnotu, my k takovému tvrzení rozhodně nedocházíme. Dţusy a různé ovocné a zeleninové šťávy pijí ţáci spíše občasně (1x aţ 3x za měsíc), přitom častěji je pijí ţáci základních škol oproti ţákům středních škol, rozdíl je více neţ 1; rovněţ ochucená pitiva a šťávy upřednostňují více chlapci neţ dívky. Kávu, cappuccino a jiné typy káv pije pravidelně či často rovná třetina ţáků, pětina ji uţije občas a další dvě pětiny ji pijí jen výjimečně nebo vůbec ne. Pití kávy je přitom výsadou ţáků středních škol ve srovnání s ţáky škol základních a dívek oproti chlapcům. Coca-colu či kofolu pije srovnatelné procento ţáků pravidelně či často jako výjimečně či vůbec ne (v průměru se jedná o 28,6 % ţáků), cocacola se tedy řadí stejně jako dţusy spíše k občasně konzumovaným nápojům (1x aţ 3x 21

22 do měsíce, 43 % ţáků). Kategorii spíše občasně uţívaných nápojů (1x aţ 3x do měsíce) uzavírají slazené nápoje typu ledový čaj, Fanta, Sprite a podobné typy limonád. K méně konzumovaným nápojům bychom mohli zařadit jiţ horkou čokoládu, energetické nápoje nebo pivo (ať ochucené nebo neochucené), které jiţ přes 50 % ţáků pije jen výjimečně nebo vůbec ne. Obecně kofeinové a energetické nápoje poţívají významně častěji chlapci neţ dívky a moţná překvapivě je častěji konzumují ţáci základních škol oproti ţákům škol středních. Za v zásadě výjimečně uţívané nebo vůbec nekonzumované nápoje ţáci označili alkoholické nápoje (s výjimkou piva). Z nich nejčastěji ţáci pijí různé druhy destilátů (tzn. tvrdý vysokoprocentní alkohol) a víno (červené, bílé), nejmenší oblibě se pak těší alkoholické likéry, míchané nápoje-koktejly a sekty. Můţeme přitom vysledovat, ţe zatímco pravidelné/časté pití piva je větší výsadou chlapců neţ dívek, dívky konzumují spíše víno (závěr je v souladu s tvrzením studie z r. 2008), v pití destilátů, likérů či koktejlů však rozdíly mezi chlapci a dívkami neshledáváme. 22

23 ovoce zelenina brambory bílé běžné pečivo chléb těstoviny rýže celozrnné pečivo drůbeží maso ochucené jogurty sušenky, oplatky sýry tvrdé, plísňové čokoláda vepřové maso tavené sýry bílé jogurty knedlíky hovězí maso vločky brambůrky, křupky želatinové bonbóny hranolky, krokety ryba čočka, fazole, hrách zákusky, dorty králík ryby v konzervě sója sója ryby v konzervě králík zákusky, dorty vločky ryba hranolky, krokety čočka, fazole, hrách želatinové bonbóny bílé jogurty brambůrky, křupky tavené sýry hovězí maso sýry tvrdé, plísňové vepřové maso čokoláda knedlíky ochucené jogurty celozrnné pečivo sušenky, oplatky drůbeží maso bílé běžné pečivo chléb těstoviny rýže zelenina brambory ovoce 2 1,7 4 3,6 3,5 9,2 6,9 6,2 8 6, ,3 23,1 25,1 23,2 20,4 18,1 16,3 13,3 12,7 12,6 10,7 10,6 9,8 15,3 22,5 35,2 31,9 33,5 32,4 30, ,5 40,8 39,6 36,9 49,4 48, ,7 58,9 55,3 63,6 71,7 70,7 67,3 66,9 65,9 71,2 82,1 79,5 79,4 80,8 89,5 84,6 zelenina ovoce hovězí maso vepřové maso drůbeží maso králík ryba ryby v konzervě čočka, fazole, hrách sója celozrnné pečivo bílé běžné pečivo chléb vločky sýry tvrdé, plísňové tavené sýry bílé jogurty ochucené jogurty brambory rýže knedlíky těstoviny hranolky, krokety čokoláda želatinové bonbóny sušenky, oplatky zákusky, dorty brambůrky, křupky 7,2 7, ,4 7,3 14,5 16,1 11,3 7, ,6 17,2 20,6 19, ,9 7, ,2 18,9 16, , ,3 47,9 32,3 47,9 41,1 20,7 24,8 21,9 24,6 41,1 20,7 32,5 24,2 34,7 25,5 39,2 35,4 52,5 42,7 43,9 40,5 26,6 47, ,7 56,8 37,2 25,3 43,5 62,4 42,1 38,3 42,3 40,2 31,6 38,3 27, ,7 41,6 35,4 47,3 26,6 37,4 21,2 56,6 21,4 23,2 44,6 19, ,7 30,5 17,5 12,1 12,5 13,7 25,7 24,2 11,9 8,1 8,2 12,7 29,3 23,2 35,5 27,6 18,6 8,8 7,4 15,9 9,8 9,9 8,3 8,2 5 15,7 12, ,2 9,9 10,5 12, , Konzumace potravin Graf 23 Druh konzumované potraviny Zelenina, ovoce Maso Ryby Luštěniny Pečivo, obiloviny Mléčné výrobky Přílohy Sladkosti, slané pochutiny pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 3x za měsíc) vůbec ne často (1x až 3x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně) Graf 24 Nejčastěji/nejméně konzumované potraviny (%) PRAVIDELNĚ/ČASTO VÝJIMEČNĚ/VŮBEC NE 23

24 Komentář konzumace potravin Otázky pitného reţimu doplňoval soubor testových otázek zaměřený na konzumaci jednotlivých druhů potravin. Zajímalo nás, jak často se v jídelníčku ţáků objevuje zdravá, příp. dietní strava oproti tučným a energeticky vydatným potravinám. Sledovali jsme, které druhy potravin jsou u ţáků populárnější (jsou častěji konzumovány) neţ ostatní. Konzumace jednotlivých druhů potravin. zelenina/ovoce představují vůbec nejčastěji konzumované druhy potravin (85 90 % ţáků je pojídá pravidelně/často), zastávají tak v jídelníčku ţáků velmi významné místo. V průměru pouhých 10 % ţáků konzumuje zeleninu či ovoce max. třikrát do měsíce; velmi málo, tj. jen výjimečně, nebo nejí zeleninu/ovoce v průměru asi jen 1 2 % všech dotázaných. pečivo/chléb/obiloviny jako druhá nejčastěji poţívaná potravina se v jídelníčku ţáků objevuje pečivo. Ze sledovaných druhů pečiva pak ţáci nejvíce poţívají bílé běţné pečivo a chléb (téměř 80 % ţáků pravidelně/často); celozrnné pečivo pravidelně/často konzumují 2/3 všech ţáků, zbylá třetina pak jen max. 3 do měsíce nebo jen výjimečně. Vločky konzumuje do 40 % ţáků pravidelně/často a stejně tak do 40 % ţáků je spíše nekonzumuje nebo konzumuje jen výjimečně, resp. můţeme vidět, ţe 65 % všech ţáků pojí vločky méně neţ 3x do měsíce. přílohy stojí na třetím stupínku co do častosti konzumace. Výsostní pozici z příloh zaujímají zejména brambory, jeţ pravidelně/často konzumuje přes 82 % ţáků a další šestina je konzumuje alespoň jednou do měsíce. Zhruba ve stejné frekvenci jsou do jídelníčku zahrnovány těstoviny nebo rýţe, přes 70 % ţáků je konzumuje pravidelně/často, další pětina je pak pojídá min. jednou do měsíce. Zato typickou českou specialitu knedlíky - uţ ţáci pojídají na rozdíl od předchozích příloh významně méně větší procento ţáků (47,3 %) je pojídá spíše občas (tj. 1x aţ 3x do měsíce), ale přesto u 40 % dotazovaných se těší pravidelné/časté oblibě. Moţná překvapivě se v našem šetření ţáci nejméně vyjadřují o konzumaci smaţených příloh typu hranolky nebo krokety, jeţ pravidelně/často konzumuje necelá čtvrtina ţáků, avšak mnohem větší procento je konzumuje spíše občas (1x aţ 3x do měsíce 43,5 % ţáků) nebo výjimečně či vůbec ne celá jedna třetina ţáků. mléčné výrobky jsou čtvrtým nejčastěji konzumovaným druhem potravin ze sledovaných. Největší zálibu ţáci shledávají v konzumaci ochucených jogurtů či tvarohů pravidelně/často je poţívá téměř 64 % ţáků a další necelá čtvrtina je uţije alespoň 1x do měsíce. Více neţ polovina ţáků (55,5 %) pak pravidelně/často rádo pojídá sýry tvrdé nebo plísňové a další více neţ čtvrtina ţáků je jí alespoň několikrát do měsíce. Téměř polovina dotazovaných ţáků (46 %) zahrnuje do svého jídelníčku pravidelně/často také sýry tavené, jeţ výjimečně nebo vůbec ne (ne)poţívá necelá čtvrtina ţáků. V konzumaci bílých jogurtů jiţ můţeme spatřovat pomalé vyrovnávání mezi procentem ţáků, kteří je pojídají pravidelně/často a kteří je jí občas nebo výjimečně/vůbec ne. V případě pravidelného/častého uţívání se jedná o 42 % ţáků, v případě kategorií občas/výjimečně/vůbec ne zhruba v kaţdé kategorii 30 % ţáků. maso jiţ na tomto místě můţeme sledovat zajímavé postavení konzumace jednotlivých druhů mas oproti kupř. konzumaci příloh nebo mléčných výrobků. Zatímco přílohy konzumuje pravidelně/často v průměru 57,5 % ţáků a mléčné 24

25 výrobky 51,9 %, maso ve sledovaných druzích konzumuje pravidelně/často jiţ jen 41 %. Na jídelníčku ţáci raději vítají drůbeţí maso téměř 67 % ţáků jej konzumuje pravidelně/často a další necelá čtvrtina alespoň jednou do měsíce. Zato ostatní druhy masa v porovnání s drůbeţím jsou konzumovány významně méně často. Asi polovina ţáků se pravidelně/často na svém talíři setkává s masem vepřovým, ale jiţ více neţ polovina nekonzumuje vepřové maso vícekrát neţ 3x do měsíce. Hovězí maso vyrovnaně asi 40 % ţáků konzumuje pravidelně/často, ale stejné procento je konzumuje jen občas, pětina pak výjimečně nebo vůbec ne. A naprosto výjimečně, pokud vůbec, se na svém jídelníčku ţáci setkávají s králičím masem téměř 66 % jí králíka jen několikrát do roka, z toho téměř polovina jej nejí vůbec. Významná větší třetina ţáků pak králíka pojídá max. 3x do měsíce. sladkosti/pochutiny V dalším pořadí ţáci přistupují zejména ke konzumaci různých druhů sladkostí a pochutin. Sladkostem vévodí zejména konzumace sušenek/oplatek necelých 60 % ţáků je konzumuje pravidelně/často a jen desetina je jí jen ojediněle. Polovina ţáků také pravidelně/často pojídá čokoládu a dalších 37 % si čokolády zobne alespoň 1x do měsíce. Brambůrky, křupky aj. zastupující slané pochutiny ráda pravidelně/často konzumuje třetina ţáků a více neţ 40 % uvádí, ţe je uţije min. 1x za měsíc, čtvrtina pak tvrdí, ţe brambůrky okusí jen výjimečně (několikrát do roka) nebo je vůbec nejí. Ţelatinové bonbony se těší jen poloviční pravidelné/časté konzumaci oproti sušenkám, přes 70 % ţáků po ţelatinových bonbonech sáhne max. 3 do měsíce. Vůbec nejméně ze sledovaných sladkostí ţáci konzumují cukrárenské zákusky, téměř 85 % ţáků je pojídá max. 3x do měsíce. ryby Jestliţe jednotlivé druhy mas pravidelně/často pojídalo v průměru 41 % ţáků, ryby jsou oproti ostatním sledovaným druhům masa konzumovány pravidelně/často v průměru třikrát tak méně. Čerstvé ryby pravidelně/často pojídá pouze 22,5 % ţáků (tj. kolem pětiny ţáků), další dvě pětiny ţáků se setkávají s rybou na talíři max. 3x do měsíce a zhruba stejné mnoţství ţáků je dokonce pojídá jen několikrát v roce nebo vůbec ne. Ryby v konzervě jsou celkově druhým nejméně konzumovaným druhem potravin ze všech sledovaných, pravidelně/často je pojídá jen asi patnáctina všech ţáků, ale velké procento (71,2 %) ţáků je okusí opravdu jen výjimečně - spíše je nejí vůbec. luštěniny Luštěniny představují nejméně konzumovaných druh potravin ze všech ostatních druhů zahrnutých do šetření. Sledované luštěniny jako čočku, hrách, fazole ad. pravidelně/často konzumuje pouze pětina všech dotázaných ţáků, téměř polovina ţáků je konzumuje max. 3x do měsíce a třetina je pojídá jen výjimečně nebo vůbec ne. Naprosto nejméně konzumovaným druhem potraviny se stala sója, s níţ se do pravidelného/častého styku dostává pouze šestnáctina ţáků a jen 13 % ţáků sóju konzumuje alespoň jednou v měsíci. Přes polovinu ţáků nejí sóju vůbec, pětina se s ní setká alespoň výjimečně (několikrát do roka). 25

26 3,7 5, ,3 9,8 7, ,5 13,6 23,8 20,6 17,4 5,5 6,1 8,7 29,8 6,8 7,6 9,5 7,5 7,3 10,8 11,7 3.5 Prevalence opilosti Graf 25 Prevalence opilosti 45% 4 35% 3 25% 2 15% 1 5% SOŠ GYM CH D Σ SOŠ GYM CH D Σ SOŠ CH GYM D Σ Za celý život Za poslední rok Za posledních 30 dní vůbec ne 10,3 24, ,9 62,8 35,5 19,9 31,8 43,9 44,7 71,4 44,3 50,2 65,4 56,5 68,7 86,6 67,1 výjimečně (max. 1x až 2x) 23,2 19,7 21,8 22,1 21,6 21,9 35,3 29,6 25,2 29,5 19,4 27,4 33,3 22,2 32,6 23,9 10,2 23,1 občas (3x až 7x) 25 21,4 15,3 19,9 9,7 17,7 21,8 21,5 14,2 15,2 5,9 14,8 12,6 9,2 8,7 5,9 2,2 7,4 často (8x až 12x) 11,7 10,8 7,3 7,6 2,3 7,5 9,5 8,7 6,8 5,5 2,1 6, ,1 0,7 0,8 1,3 pravidelně (12x a více) 29,8 23,8 20,6 14,5 3,7 17,4 13,6 8,3 9,8 5,1 1,3 7,4 1,9 1,3 1,1 0,8 0,3 1,1 Komentář prevalence opilosti Otázkou č. 7 dotazníkového šetření jsme se pokusili vysledovat, zda si ţáci uvědomují (příp. připouštějí), ţe jiţ byli někdy v průběhu ţivota opilí tj. zaţili stavy charakterizující opilost (např. v důsledku poţití alkoholu neschopnost stát na nohou (problémy s udrţením rovnováhy), točení hlavy, ztráta kontroly nad sebou, nevolnost aj.), a jsou-li si vědomi toho, kolikrát/jak často za určitou dobu stavem opilosti prošli/procházejí. V našem šetření se zhruba tři pětiny ţáků (64,5%) přiznaly, ţe někdy v ţivotě zaţily stav opilosti, v posledním roce pak tímto stavem min. jednou prošlo 55,7 % ţáků a za posledních 30 dní se min. jednou opila třetina dotazovaných ţáků (32,9 %). Vůbec nejméně se ke stavu opilosti hlásí ţáci základních škol, z nichţ se z celkového počtu 1350 osob 16 ţáků doznalo, ţe byli za poslední měsíc opilí pravidelně či často (tj. více neţ 8x; 4 z nich více neţ 12x). Byť se jedná o velmi malé procento ze zkoumaného vzorku, je třeba vnímat takovou informaci s velkou váţností kaţdé dítě poţívající alkohol v takové míře (do stavu opilosti) a frekvenci se stává velkým případem. Naopak největší procento 86,6 % ţáků na tvrdí, ţe za poslední měsíc vůbec opilí nebyli (coţ tedy ovšem dodejme, nevypovídá nic o tom, ţe by alkohol nepoţili). Ţáci středních odborných škol a gymnázií přiznávají opilost za poslední měsíc významně více, přitom se toto procento liší zejména na hladině občasné či výjimečné opilosti (tzn., ţe tři aţ čtyřikrát více ţáků SOŠ a GYM oproti ţákům doznává, ţe byli za poslední měsíc opilí - v rozmezí 2x aţ 7x). Analogicky je tentýţ závěr platný i pro frekvenci opilosti za poslední rok či za celý ţivot - v průměru o 12 % více ţáků na SŠ oproti ţákům přiznává opilost častěji na hladinách občasné či výjimečné opilosti za poslední rok či za celý ţivot. V souladu s výsledky studií z r docházíme k závěru, ţe se stoupající se úrovní vzdělávání a zvyšujícím se ročníkem se výskyt opilosti zvyšuje. Výrazně vícekrát přitom za poslední rok či za celý ţivot proţili opilost ţáci na středních odborných školách oproti ţákům na gymnáziích průměrný rozdíl činí 5 aţ 6 %, tudíţ můţeme jako studie z r předjímat, ţe se stoupající se náročností školy se výskyt opilosti významně sniţuje. 26