The Document Company XEROX

Transkript

1 lsaido The Document Company XEROX se predstavuje RADA B-PRO KONSTRUKTERY CASOPIS PRO ELEKTRONIKU ROCNIK XLIV/1995 CISLO 1 VTOMTOSESITE The Document Company XEROX se predstavuje.1 ZAJIMAVA A PRAKTICKA ZAPOJENI Jednoduchy tachometr na kolo.3 Bezfci svetlo jako ukazatel smeru.5 Detektor Izi.6 Elektronicky strasak na krtky.7 Indukcni sni'mac.9 Jogurt s elektronikou.11 Stroboskopicka signalizace na kolo.13 Magnetometr.16 Si't ove casove spinace.17 Viera-nadej-laska.18 Laditelny antennf zesilovac.20 Jednoduchy nastavitelny zkousec malych odporu.22 Satelitni prijmnac s automatickym ladenim.24 Cyklovac s pameti.28 Tranzistorova zkousecka U-R test...32 Dokonceni prikladu zapojenf z AR B5/94.36 Inzerce 40 AMATERSKE RADIO - RADA B Vydavatel: Vydavatelstvf MAGNET-PRESS, s.p., Vladislavova 26, Praha 1, telefon , fax , , Redakce: Jungmannova 24, Praha 1. tel Sefredaktor Lubos Kalousek, OK1FAC, I Rocne vych&zi 6 cisel. Cena vytisku 20 Kc. Pololetnf predplatne 60 Kc, celorocnf predplatne 120 Kc. Cena pro predplatitele ve vydavatelstvf Magnet-Press je 15 Kc/ks. Rozsifu'je MAGNET-PRESS a PNS, intormace o predplatn^m poda a objednavky prijfma PNS, posta, dorubovatel a pfedplatitelsk^ stfedisko adminislrace MAGNET-PRESS. Velkoodberateld a prodejci si mohou objednat AR za vyhodnych podminek v oddslenf velkoobchodu MAGNET-PRESS, tel /fax. (02) Podavanf novinovych zasilek povoleno jak Reditelstvfm post, pr'epravy Praha (fi. j. 349/93 ze dne ), tak RPR Bratislava - posta Bratislava 12 (6. j. 82/93 dna ). Objednavky do zahranibi prijfma vydavatelstvf MAGNET-PRESS, OZO.312, Vladislavova 26, Praha 1 lormou bankovnfho Seku, zaslan6ho na vyse uvedenou adre su. Ve Slovenskd republice pfedplatnb zajist uje a ob jednavky prijfma pffmo nebo prostrednictvfm daisfch distributor^ MAGNET-PRESS Slovakia s.r.o., P.O. BOX Bratislava, tel. (07) , cena za jeden vytisk v SR je 22,- SK. Inzerci prijfma inzertnf oddelenf MAGNET- PRESS, Jungmannova24,11366 Praha 1, tel. (02) , , tei./fax.(02) Zneni a upravu odborne inzerce Ize dohodnout s kterymkoli redaktorem AR. Za puvodnost a spravnost prfspdvku odpovida autor. Nevyzadane rukopisy nevracfme. ISSN cislo indexu Toto ctslo vyslo MAGNET-PRESS s. p. Praha Kdy2 v roce 1938 vynalezl Ameri can Chester Carlson technology u- mozfiujici pfenddet obraz na obydejny paplr, jen stdii mohl ndkdo tudit, jaky vyznam bude mlt tento objev pro zpracovdni kanceldfskd dokumentace. Z historic firmy O ndkolik let pozddji, v roce 1944, uzavfel Bettelle Memorial Instltut v Columbusu (stdt Ohio) s vyndlezcem smlouvu, na jejimi zdkladd pokradoval na daldim vyvoji vyndlezu, ktery byl ptivodnd Carlsonem nazvdn "elektrofotografie". TFi roky potd poskytl Bettell Institut spolednosti The Haloid Company z Rochestru (stdt New York) licenci, opravfiujici ji vyrdbdt a proddvat koplrovacl stroje, jejichi princip je zalozen na Carlsonovd technologii (spolednost se do td doby zabyvala vyrobou a prodejem fotografickdho paplru). Nazev novd techniky "elektrofotografie" se vdak v em zcidastndnym zddl pondkud dlouhy a tdikopddny, proto se dohodli, te by bylo vhodnd vytvofit pro ni novd, mnohem jednoduddi a vysti2ndjdi pojmenovdni. Pomoc pfi fedenl probldmu nabldl jeden z profesoru klasickych jazyku na Stdtnl univerzitd v Ohiu, ktery posldze vytvoril pro dany udel zcela novd slovo - xerografie, majlcl svuj zdklad ve dvou slovech Feckdho ptivodu, "suchy" a "psani". Nazvem XEROX byly nejprve oznadovdny pouze xerografickd vyrobky firmy Haloid. Oba pojmy, xe rografie (oznadujici proces) a xerox (oznadujici urditd produkty), jsou pou2ivdny na trhu soubdind a to jit od roku Na z klad mimof dn6ho OspSchu kopirovaclch stroju doplnil Haloid v roce 1958 sv6 firemni jm6no slovem xerox - firma se tedy nazyvala Haloid Xerox, Inc. Po usp6 n6m startu kopirovaciho stroje Xerox 914, co2 byl prvni automaticky kopirovaci stroj pro tisk na obyfcejny papir (v roce 1961) se v ak Ize setkat js jen s n^zvem spolecnosti Xerox Corporation, Haloid byl vypu t n. Prod The Document Company Psychologov6 charakterizuji identitu jako souhrn zjevnych i skrytych vlastnosti, kter6 Ci.ni jednu lidskou bytost jedinednou ve srovn^ni s ostatnimi bytostmi na sv t. Take "corpo rate identity" (identitu spolednosti) Ize definovat jako souhrn vsech vlastnos ti, zjevnych i skrytych, ktere dini firmu uniketni. Corporate identity pak zahrnuje na jedn strand jmena, symboly, loga atd., avdak take, na strand druhd, firemni hodnoty a firemni kulturu. Od konce 70. let vyviji Xerox mimofddnd Osili, aby Idpe definoval svoji vnitfni identitu. Principy kvality, na jejichf zdkladd byla pfebudovdna vnitfni kultura spolednosti, pomohly firmd nejen vyrdbdt nejspolehlivdjdi a technicky nejdokonalejdi stroje, ale takd ziskat po celdm svdtd nejprest ndjdi ocendni za kvalitu. Zatimco se tato vdrnost kvalitd odrd2ela ve firemni kultufe a normdch chovdnl, vndjdi zndmky identity spolednosti, jejf jmdno i grafika, nevyjadfovaly tyto v^znamnd zmdny. Proto ndktefl ze zdkaznikci, dodavatelo, zdstupcu mddif i finandnlch spolednosti povafovali Xerox za firmu "na kopirovdnl". Navzdory tomu Xerox vdnoval mnoistvf dasu, usili i finandnlch prostfedkii snaze ochrdnit svd jmdno pfed tim, aby se stalo vdeobecnym termlnem pro kopirovdni. Zatimco vdtdina lidf si ztotofnila Xerox s kopirovdnim, mdlokdo vdddl, te Xerox znamend takd skenovdni (scann), faxovdni, tisk, ukldddnl dokumentu v digitalizovand formd, fedenf a upravy nabidky slu2eb podle potfeb zdkazniku a neustdlou a vdestrannou podporu tdchto sluieb. Pro to vedeni spolednosti, vddomo si vdech tradic a nutnosti zmdny, udinilo krok ke znovudefinovdni pozice spo lednosti - byla formulovdna idea "The 22. fljna 1938 se vynilezci Ch. Carlsonovi usp&sn& podafilo okopfrovat psany text na b$tny papir :C^^3ADI<E

2 Document Company". Je-li zskladem "koplrovad spolednosti" stelost, pak dusi dokumentadnl spolednosti" je adaptibilita, flexibilita a orientace na zskaznlka. VStSina spolednosti sice tradidns usiluje o zktecenl svsho jmsna, Xerox udslal pravy opak, nebof cltil, te novy nszev ISpe odpovids jeho skutedns dinnosti a pozici. PFidSnlm nszvu "The Document Company" ke jmsnu firmy vyjsdfil rozmanitost a nspifi dinnosti novs spolednosti. Tato nadnarodnl spoie&nost s ustfedlm v USA podnito jak v oblasti zpracov&nl dokumentu, tak v oblasti finandnlch slu2eb. V praxi to znamen v>jvoj, vyrobu, marketing a servis dirotoho sortimentu zaflzenf, urden^ch pro zpracovdnl dokumentu a systdmu, ktere slouzi k zefektivndnf kancetefskych pracl. Sortiment vyrobka tvofi koplro vad stroje, reprograficto stfediska, laserovd tistorny, faxy, elektronicto psacl stroje, opticto skenery, stroje (s velkou kapacitou) pro tiskafskd a publikadnl udely, pracovnl stanice pro podltadovd sltd a s nimi souvisejicl vyrobky vdetnd software. Ddle uvedeny pfehled ocendnl, kterd zlskaly vyrobky spolednosti v poslednlch letech, svdddl o jakosti vyrobka Xerox vice ne2 dlouhd povlddnl: The Deming Award for Quality (Japonsko) Dutch Quality Award (Holand - sko) British Quality Award (V. Britenie) British Institute of Logistics A- ward Netherlands Logistic Award (Norsko) French Quality Award (Francie) Malcolm Baldridge National Quality Award (USA) Best Factories Award (V. Britenie) Major Commendation for En vironmental Improvement (V. Britan ie) Scanstar and WorldStar Award for Packaging (Norsko) Award of Excellence for Quali ty (Kanada) Australian Quality Award (Austtelie) Grand Prix De L'Accueil Telephonique (Francie) Premio Nacional De Calidad (Mexiko) Office Equipment Supplier of the Year (Svddsko) Shanghai Quality Award (Sanghaj) British Institute of Packaging Silver Award (V. Britenie) European Foundation for Quality Management Award Enviromental Management Award Zmdnu ndzvu spolednosti doprovdzl i zmsna symbolu - novym symbolem je futuristickd (v2dy dervend) X, jehoi ddst je digitalizovdna (viz druhou stranu obdlky - na ni je X o- v em modrd z vyrobnlch duvodu). Prod prdvd plsmeno X? Symbol X je zdkladnl nezndmou, jej!2 vyfedenl zdkiadem v podstatd kaidd rovnice. Kromd toho symbolizuje budoucnost, kfiiovatku technologil. Symbol X je ovdem takd tdsnopisnou znadkou pro anglickd slovo "express" (vyjddfit, nebo takd rychiy), dlm2 vyjadfuje rychlost vyrobka a slu2eb Xerox. U nds byla a je zndmd i firma s ndzvem Rank Xerox Ltd. - jde o samostatnou ddst spolednosti Xerox, kterd vznikla v roce 1956 prostfednictvlm joint venture spolednosti Xe rox Corporation a Rank Organisation PLC, spolednost vlastnl vyrobnl a montdinl zdvody ve Velkd Britenii, Francii, Holandsku a Spandlsku a svd zastoupenl md v Evropd, Asii a Austrdlii. Zastoupenl md samozfejmd i v Ceskd republice. XEROX na nadem trhu Xerox podnikd na nadem trhu ji2 vice ne2 25 let. Tradice vdak v2dy nemusl znamenat vyhodu - toho si je Xerox velmi dobfe vddom. ZpAsob prodeje i sortiment vyrobku se totil st^le mdnl, napf. do roku 1989 vedkerd obchody byly vedeny vyhradnd prostfednictvfm monopolnich podniku zahranidnlho obchodu, dnes nrte Xerox vlastnl zastoupenl a vybudovanou sit1 dealer A, ktefi realizujl prevaznou vdtdinu obchodnlch kontaktu (asi 80 % prodeje a to pfevaznd malych a stfednlch koplrovaclch stroju a kanceldfskdho zaflzenl). Xerox md zastoupenl prakticky ve vdech mdstech republiky s podtern obyvatel vdtdlm ne V soudasnd dobd m^ firma asi 100 zamdstnancu a temdf 20 dealeru a daldl vystavba sitd autorizovanych dealeru zustev^ i nad^le klldovym prvkem marketingovd strategie spolednosti v Ceskd (ale i ve Slovenskd) republice. Postupnd jsou takd budov^na koplrovad centra (Rank Xerox fran chised copy centres), ktete nablzejl z^kaznlkam komplexnl koplrovad slu2by. V temci investidnlho programu uvedla spolecnost do provozu Stolid stfedisko v Brnd, kterd se tak stalo tfetlm vycvikovym stfediskem ve stfednl Evropd, nablzejlclm obchodnl a technicto Stolen!, a to v nskolika svstovych jazydch.od dervna 1994 stojl v dele spolednosti Rank Xerox CR novy genersinl feditel - pan Trevor Wood, ktery pracuje pro spolednost ji2 od roku Pfed sv^m pflchodem do Ceske republiky pracoval tfi a pai roku v MoskvS, kde se mu kroms jinsho podafilo vybudovat slf, dltajlcl vice ne2 200 dea leru. PFi nsstupu do nove funkce charakterizovai pan Trevor Wood soudasne die spolednosti takto: Vedoucl pracovnfci Rank Xerox CR, Trevor Wood, feditel (vpravo) a John Freestone, marketing manager "Cllem, ktery bychom mohli oznadit za celosvstovou prioritu dlslo jedna celd nasi spolednosti, je spokojenost nasich zskaznlku. NaSIm umyslem je pfirozend dosshnout tohoto die pfi prodeji nasich vlastnlch vyrobku a pfi poskytovsnl s tlm spojenych sluieb. SoudasnS k t6mu2 vedeme i nase autorizovane dealery, jejichf sit1 budujeme". K vysadnlmu postavenl "dokumentadnl spolednosti" pan Wood Fekl: "Duvodu je nskolik - za prvd Xe rox rozuml dokumentum, jejich tvorbd, distribuci, skladovanl, ale i prostfedl, v ndmz jsou tvofeny a pouilvany. Za druhs, Xerox rcte k dispozici stroje, slufby i osvdddene postupy, takze mu2e nabldnout jak souhrnns resenl, tak i resenl upraven podle individusinlch potreb. A konedns, proto2e se orientujeme na kvalitu a spokojenost zakazniku, je pro nas pfirozene poskytovat takove slu2by, kters prokazatelns zvstsujl produktivitu podnitonl". VSechny dalsi informace Ize zlskat na kontaktnl adrese: John Freestone, Rank Xerox CR, StSpanska 36, Praha 1, tel. (02) , fax (02) Upresneni k uvodniku v AR B6/94 Distribuci soudastek a technicke literatury firmy International Rectifier jsou povereny firmy STARMANS Electronic, 5. kvstna 1, Praha 4, tel. (02) , fax a na Slovensku 3Q Service, RevoludnS 5, POBox 66, Zilina tel. (089) 30302, 30478, fax Oba uvedenl distributofi zajisfuji dodsvky vzorku pro vyvoj, dodsvky pro velkoodbsratele, dodsvky formou zssilkovd sluzby, konzultadnl a poradenskou sluzbu. Kontaktnl adresa zastoupenl IR pro CR a SR: International Rectifier, Ing. Libor Kalenda, Macurova 1565, Praha 4, tel. fax (02)

3 ZAJIMAVA A prakticka ZAPOJENI Jednoduchy tachometr na kolo PredesNam, ze profesionalni prumyslove vyrobky tohoto druhu jsou dokonalejsi, mens! i mnohostrannejsi - ovsem podstatne drazsi, ukazuji obvykle cas, rychlost, ujete kilometry i jine udaje, cena se pohybuje as! od 500 do 1500 Kc. Cena zde popsaneho pfistroje vsak nedosahne an! poloviny ceny te nejlevnejs! varianty profesionalne vyrabeneho pnstroje, nebof nas pristroj um! pouze poci'tat pocet ujetych kilometru. Za malo penez - malo muziky. Popls cinnosti Popisovany tachometr je vlastnd digitdlnfm dftadem, registruje podet otddek pfednfho nebo zadnfho kola a vysledek pfepodftdvd na kilometry. Pri _displeji se tremi dfslicovkami zazna- "mendvd maximdlnf ujetou vzdalenost 99,9 km. Udaj'na displeji Ize kdykoli vymazat. Bdhem provozu displej nesvftf, abychom detfili baterie, Odaj se objevl po pfepnutf pfepfnade, pakdltad ukdze podet ujetych kilometru. Stale svltf jen desetinndtedka, indikujfcf, ie pflstroj je zapnut. Pfesnost mdfenf je dostatednd, chyba mdfenf ddld jen ndkolik metru na jeden kilometr (uvidfme pfi vypodtu). Tachometr nenf univerzainl, tj. pro urdity rozmsr kola zhotoven^ tachometr nelze pouzft pro kolo jindho rozmdru. PPi mdpenl vzdaienosti musfme znat obvod kola, prumdr kola byva uvad n v palcfch a pohybuje se od 12 do 28 palcu (1 palec, inch - 2,54 cm, tj. asi 30,5 a2 71 cm). Tato dfsla nam mnoho nepomohou, protoze udavajl prumdr rafku kola. Je-li na ratek nasazena pneumatika, obvod kola se zmdnf podle druhu pneumatiky, ta muie b^tnapf. nlzka,..balonova", atd. a zase nevfme nic o obvodu kola. Proto skutedny obvod kola musfme urdit bud' tak, ze ujedeme pfesnd jednu otadku, nebo kouskem provazku obvod zmdffme. Zm6fil jsem 26palcovd (univerzainf) kolo s obydejnou pneumatikou - obvod byl 204 cm, s balonovou byl obvod 209 cm, s 28palcovou nlzkou taka 209 cm. Protoze podet ujetych kilometru chce- me mdrit na desetiny, postupujeme takto: 100 (m) ddlfme obvodem kola, ktery jsme zjistili mdrenfm, dostaneme dfslo, udavajfcf, kolikrat se otodf kolo pri ujetf tato vzdaienosti: 100 : 2,09-47,84, popr. 100 : 2,04-49,01. Kolo s obvodem 2,09 m se tedy o- todf 48krat, kolo s obvodem 2,04 m 49krat. Chyba bude v prvnfm ppfpadd +3 m, ve druhdm -0,4 m na jeden kilo metr, coz je naprosto zanedbatelnd. Tedy po dtyficeti osmi, popp. dtypiceti devfti otddkdch kola md dftad dftat jedno dfslo, jednu desetinu kilometru, tedy sto metru. Podftat otadky kola Ize ndkolika zpusoby. Nebudu se zabyvat ppfm^m technickym podftanfm pomocf ozuben^ch kol. Nejjednodu fm zpusobem je podltanf mikrospfnadem. Na vidlici umfstfme a ppipevnfme mikrospfnad, na jeden z drdtu kola vydndlek, ktery ppi kazddm otodenf kola zamddkne mikrospfnad. Dal f mo2nostf je pou2ft jazydkovy kontakt, ppipevndny v pouzdru na vidlici, v jehos tdsnd blfzkosti se pohybuje trvaly (permanentnf) feritovy magnet, ppipevndny na jeden drdt kola. Magnet by se mai pohybovat od jazydkovdho kontaktu ve vzdaienosti asi 1 az 2 mm, dfmzspolehliva spfnd kontaktyjednou za otodenf kola. Daldf moznostf uz jsou elektronickd, bezkontaktnf: pohybujfcf se magnet (jako v ppedesidm ppfpadd) se ppiblizuje kintegrovandmu bezkontaktnfmu spfnadi, ovlddandmu magnetickym polem (Hallova sonda). Byly vyrdbdny podnikem TESLA Roznov pod typovym oznadenfm MH1SD1, MH3SD2 nebo MAF100, firma Siemens vyrdbf napp. typ TLE4905L. Vyrobky TESLA jsou dnes jen ndkdy ve vyprodeji a navfc ke spolehlivd dinnosti potrebovaly stabilizovand napajecf napdtf. Ndkterd profesiondlna vyrdbdnd a proddvand vyrobky ppenos Odaju uskutedhujf infradervenym svdtlem (jako u daikovdho ovldddnf kupp. televize). Pro jednoduchost a ppfstupnost zustaneme v na em prfpadd u mikrospfnade nebo jazydkovdho kontaktu. Popis zapojenf Zapojenf tachometru vidfme na obr. 1. K napdjenf postaduje napdtf asi od 3,5 az 4,5 V, tj. tri tuzkovd baterie nebo stejny podet tuzkovych akumuldtoru NiCd, napdjecf napdtf nenf treba stabilizovat. Odber pri usporndm provozu (bez trvale svftfcfho displeje) bude nekolik miliampdr (svftf jen desetinnd tedka). Zapnutfm dis pleje se odber proudu podstatne zvetdf (podle typu displeje). Mikrospfnad nebo jazydkovy kon takt S2 se sepne pri kazddm otodenf kola a tfm ppivede na vstup hradla A I02 jeden impuls. Hradla A a B jsou zapojena jako obvod proti rozkmitdnf - odstrafiujf zakmity spfnade a zdroveh ppichazejlcf impuls ztormujf na pravidelny obddlnfkovity tvar s ppesnou periodou. Urdili jsme, ze 49 otadek kola odmdpf 100 m, do dftade je tedy tpeba vyslat jeden impuls po dty- Picetidevfti otadkach kola. Proto pouiijeme ddlid 49:1. Obvod I01 je dvojnasobnym dftadem BCD, jeho2 kazda polovina muze ddlit kmitodet samostatnd 2 az 10krdt. Obd poloviny 10 nastavfme pomocnymi obvody na ddlenf 7, dostaneme tedy ddlicf pomdr (7x7):1-49:1. Na obr. 1b je zapojenf pro ddlicf pomdr (6x8):1-48:1. Vysledek ddlenf po 49 otddkdch kola: jeden impuls je pfiveden na prvnf dlen dftade I04, ktery zapodftd 1, pak udaj pfeddvd dekadicky na daldf dftade, IOs a IOe, kterd dftajf do 99,9 km na -f- (a^u^.fknrt) ; 3

4 Delic :49 (7x7) , IO^ailOg-4026 displej svitl : j displej zhasnut + 1 b) 1/ Obr. 1. Jednoduchy tachometrna koto displeji (se tremi dlslicovkami se spolednou katodou). Pfepfnadem Pf rozsvdcujeme nebo zhasfndme dis plej (pfi zachovdnl nadftandho Odaje), tladftkem Tl Ize zobrazeny tidaj vymazat a 6lta6 nastavit na poddtednf stav, na nulu. Tachometr je na desce s plodnymi spoji podle obr. 2. Abychom nemuseli vyrdbdt oboustrannou desku s plod nymi spoji, museli jsme pou2ft 18 propojek. (Budete-li pdjet propojky na stranu souddstek, pdjejte je jako prvnf). Pro displej byly pouiity dfslicovky se spolednou katodou (DIS1 al DISg) velikosti 10 mm, typ HDSP- F503-barvy zelend (fa GM Electronics), pfi pouzitf jinych typu by bylo tfeba zmdnit ndvrh plodnych spojii. VSechny integrovand obvody jsou v nfzkych o- bjfmkdch. SkNftka na pffstroj byla pouilta z plastu, jejf rozmdry jsou 80x80 mm, puvodnd byla urdena pro kvdtlndde (jejf vyska byla snfiena na 40 mm). Ve dnd skflfiky je vyflznut otvor pro displej, deska s plodnymi spoji (spolu s kryclm organlckym sklem) je pfipevndna dvdma Srouby ke dnu. Na pdjecf strand desky se spoji je volnd poloien plastikovy dridkth tuikovych dldnku, na bodnf strand skffflky jsou umfstdny ovlddacf prvky. Snfmad otddek S2 je pfipojen konektorem "jack", takze celou skffftku muieme bez montdze od kola snadno odpojit. Zkoudenl je jednoduchd: do konektoru s jackem pfipojfme ndjaky mikrosplnad, a po urditdm podtu sepnutf by mdl dltad zapodftat jeden impuls. A tak mnoho dfastnych jarnlch, podzimnich, letnlch, pflpadnd zimnlch 99,9 km!

5 Bezicl svetlo jako ukazatel smeru Marne k dispozici deset svitivych diod libovolne barvy, tvaru a velikosti, usporadanych v fade za sebou nebo v libovolne sestave. Diody se rozsvecuji jedna za druhou rychlosti, kterou si zvolfme. Po pfepnuti se nemeni rozsvecovam, pouze se obrati smer (kdyz se pred pfepnuti'm rozsvecovaly zleva do prava, nym se budou rozsvecovat zprava do leva). Pouzitf muze byt ruzne, nejspise se hodi. na palubm desku automobilu jako ukazatel rozsvicem smerovych svetel - blinkru. Prinoip cinnosti Zapojenf vidfme na obr. 3. Jsou v n m pouzity klasicka obvody TTL v provedenf LS. Princip Sinnosti spo- 5fva v tom, ze I02 (5fta5 74LS190) 5fta dopfedu i dozadu, podle toho, jak bude polarizovan jeho vstup 5. Nf generator ze tff hradel I01 pracuje nepfetriita a je pfipojen na I02, ktery Ffdf dekodar I03. Vystupy dekodaru budf svftiva diody postupnd tak, ie mdnf sva Orovnd H (pfi nich2 diody nesvfto na L (pfi nlchi se svftiva diody rozsvacujf). Po rozsvfcenf Di2 opdt bude svftit D3 a integrovany obvod bude pokracovat v Sftanf. _ V uvedena apllkaci jsou motna tfi stavy: 1. Klldovy stav, neukazuje se smdr. Na obr. 4 vidfme, 2e pffpravek ma dva vstupy, ktera spfname pfepfnafiem smdrovahoukazovatele. Navstupech jsou tranzistory T1 a T2, pracujfcf jako invertory a zarovefi jako zpozd'ovacf 6leny. V klidovam stavu jsou oba vstupy bez signaiu, pfes zarovky jsou uzemnany, dtvrta hradlo I01 pfivadf tirovefi L na vstup I02, na v ech vystupech I03 bude tirovefi H, svftiva diody nesvftf. 2. Smar vlevo. PFes pfepfnafi smdrovych svatel jsou leva diody roz- 2*1Nb%8 C3 n^oqu 2 x5,6 V 2xBC182 10,, 10, -7bLS00 sv cov6ny asi v sekundovych intervalech. Bod C (obr. 5), vstup 1, je pfipojovan na kladne napatf, se otevfe, na jeho kolektoru bude Oroveft L, poslednf hradlo I01 pfiv^df na vstup l02tirovefi H, I02 6fta od devfti do nuly. Aby Cftanf nebylo ru eno v rytmu pferu ova e diod, nabije se pfes R1 kondenzator C1f jeho naboj se pfi zhasnutf diod pfes R2, T1 (asi za dv sekundy) vybije, tim T1 zustava stale otevfen a Sftanf a bazfcf svatlo nenf ru eno. 3. Smer vpravo. Vstup 2 dostava signal z bodu B, otevfe se tranzistor T2, vstup I02 bude ve stavu H, 5ftanf zafifna obracend od nuly do devfti (az do vypnutf sm rovych svdtel). Protoie pracujeme s obvody TTL, pomocf IOg sjabilizujeme palubnf napdtf na 5 V.na stabilizator pfipevnfme chladifi. Rychlost bbifcfho svdtla Ize nastavlt trimrem P. Navrh desky s plosnymi spoji je na obr. 5. RT 5/94 K.L. ^r Obr. 3. B&tfcf svdtlo ukazujfcf sm6r b LSI90 7bLSb5(7bLS%5) +12 V

6 Detektor Izi O detektorech tohoto typu jiz byly vedeny obsahle diskuse, ma mnoho pnvrzencu, ale i odpurcu. Obe strany maji argumenty pro i proti, faktem je, ze se detektor pouziva, jeho uzitecnost byla mnohokrat prokazana. Byly vsak pripady, kdy detektor nebyl ucinny. Velmi zalezi na osobnosti media a na mnoha jinych cinitelich, takze detektor nema absolutni ucinnost, jako pomocny prostredek muze vsak byt uzitecny. Pochopitelne, ze pri profesionalmm pouziti se jedna o mnotiem slozitejsi zarizeni, popisovany detektor muze slouzit spise pro zabavu nebo pro pokusy. Princip clnnosti V 5em spobfvb funkce detektoru? Fyzikblnb na jednoduchbm principu: jna mbfenf zmbny odporu pokoiky. Komplikovanbjbf je otbzka pusobenf psychickbho. Clovbk mb pfi bbznych situacfch vfcembnb konstantnf odpor pokozky (ku2e). Pfejde-li feb (nebo jen myblenky) na emocionblnf, choulostivou oblast, vnitfnf sekrece zlbz se mbnf okamzitb, coz slouzf jako bran ny funkce a vyvolbvb zmbnu funkce i potnlch zlbz - t(m se mbnf i odpor povrchu kuze. Kdyz nbkdo hovoff kupf. o pobasf a najednou se ho part ner zepta, kdo bylatadbma, se kterou ho vbera potkal (a nebyla to evidentnb jeho manzelka), mozkove centrum zmobilizuje vnitfnf sekreci, ta zaujme "obrannou polohu", zmenf se binnost potnfch zlaz a zmenf se tedy i odpor kuze. To se vbak nestane vzdy a u kazdbho. Mluvf-li mlady chlapec o tom, co bylo ve bkole a najednou se ho zeptbme (m6-li v tom prsty), kdo rozbil okno u sousedu, pffstroj urbitb zaznamenbvbprudkouzmbnu odporu povrchu kuze. Inteligentnf delikvent, popf. prohnany zlobinec (ktery je ve stfehu), muze vbak automatickou reakci na choulostivb otbzky potlabit. Pro pokusnb Cibely vb2nb i mbnb vbznb miizeme postavit nbb IZidetektor a pokusit se o zfskbnf zkubenostf na tomto poli. Zapojenf Zapojenf detektoru I2i je na obr.6. Velmi dulezitb pro Gspbbnou prbci jsou sprbvnb sondy, kterb majf byt z nekorodujfcfho materiblu, dobfe vodivbho, nejlbpe kulatbho tvaru asi velikosti desetikoruny, s pevnb pfipbjenym ohebnym kablfkem dblky 0, 5 az 1 m, kterym signal ze sondy pfivbdfme na vstup prfstroje. Sondy pfipevnfme na vnitfnf stranu obou zapbstf, ktere navlhcfme gelem (jako pfi pfipevnbnf 6 elektrod EKG), v nouzi postabuje i voda. Elektrody fixujeme obvazem, leukoplastf apod., aby zustaly stble na stejnbm mfstb. Obb ruce by mbla mft testovanb osoba polo2eny na stole pfed sebou a mbly by byt trvale v klidu. Pople oinnosti Napbtf na sondb Y se ustblf asi za deset sekund (asi poiovina napbjecfho napbtf, napbtf se zfskb z napbjecfho napbtf operabnfmi zesilovabi 10,A cad a tranzistorem T). Krbtko dobb zmbny odporu kuze (basovb konstanta R10, C j jsou zesfleny ope- Obr. 6. Detektor Itl rabnfm zesilovabem I01B, a I02 je indikuje svftivyml dlodami. Obvod I02 mb podobnou funkcl jako znbmy ob vod A277 (UAA180) - indikuje rozsvfcenfm urbitb svftivb diody urbltou Groveft napbtf (mo2nb, 2e I02by bylo mo2no v tbto aplikaci uvedenymi typy nahradit). Jednotlivb Grovnb napbtf jsou zvoleny tak, aby v klidovbm stavu, tj. pfi psychickb rovnovbze svftila prostfednf z devfti svftivych diod, tak2e zmbny budou indikovbny obbma smbry. Malb vstupnf napbtf rozsvftf Dv plnb napbtf De. Rezistory R3 a R4 urbujf GroveFi jak referenbnfho, tak nulovbho napbtf. Pracovnf bod se nastavuje automaticky nbsledovnb: Pfedpoklbdejme, ze na vystupu Y bude napbtf o nbco vbtbf, ne2 je poiovina napbjecfho napbtf. Toto napbtf je pfi- vedeno pfes I01A na invertujfcf vstup I01C. Protoze na neinvertujfcfm vstupu je pfesnb poiovina napbjecfho napbtf, Grovefi na vystupu OZ se bude zmenbovat a vystup I01D bude kladnbjbf". Rfzeny proudovy zdroj T, R13, Ru, R1S se otevfrb a dosbhne-li napbtf na vys tupu Y poloviny napbjecfho napbtf, na invertujfcfm i neinvertujfcfm vstupu I01A budou napbtf shodnb. Casovb konstanta R10, C4 zajistf, ze doregulovbnf pfesnbho napbtf trvb nbkolik sekund, tak2e krbtkodobb zmbny nemohou byt ihned vyrovnbny. Tyto zmbny jsou vedeny pfes Re na invertujfcf zesilovad I01B, ktery mb dfky zpbtnovazebnfm rezistorum Re a R7 velkb zesflenf, kterb mu2eme trimrem Re jemnb regulovat. Vystup I01B ffdf budib svftivych diod, I02. Volbou odporu rezistoru R3 a R4 je zajibtbno, ie v rovnovbinbm stavu svftf LED6. Rovnb2 pfi zmbnbch napbtf baterie svftf LED6, protoze se zmbnou napbjecfho napbtf se stejnb mbnf i referenbnf napbtf. Zmenbf-li se vlivem..vybetfovbnf povrchovy odpor kuze, zvbtbf se napbtf na vystupu Y, vystupnf napbtf I01B se zmenbf, svftfcf bod se pfesouva" nfze. Krbtkodobb uvolnbnf naopak pusobf..stoupanf" svftfcfho bodu. Bude vyhodnb pro okamzitou orientaci rozlibit barevnb stfedovb a krajnf svftivb diody. Re zistory R16, R18 ve spojenf s D10 a chrbnf vstup I01A pfed pfepbtfm, R17 slou2f takb jako ochrana. V 2bdnbm pffpadb nesmfme pou2ft pro napbjenf pffstroje sffovy zdrojl EL Journal 5/93 K.L. V pristim cisle TRANSFORMATORY A ClVKY najdete vbe potfebnb pro nbvrh a pouzitf klasickych i modernfch transformbtoru vbetnb pffslubnb teorie. AR B2/95 vyjde zabbtkem bfezna.

7 Elektronicky strasak na krtky Malo radosti maji' obvykle zahradnici z podzemm cinnosti krtku, hryzcu a podobnych obyvatel svych zahradek. Jejich podzemni palace maji mnozstvi galerii, kam se uchyluji na odpocinek od pozemskeho ruchu, protoze nemiluji hluk, ba maji' z nej panicky strach. Protoze ruzne detonacm naloze a podobna zarizeni pusobi jen jednorazove - pomahaji jen docasne, bude ucinnejsi nahradit jednotlive detonace periodicky se opakujicimi, elektro nicky vyrabenymi a rizenymi akustickymi vzruchy. Zafizeni je prenosne, nezavisle na sifovem napeti, potrebuje maly bezudrzbovy akumulator, ktery staci k napajeni a- lespon na tyden - pokud nehlidane zarizeni nekdo neukradne. Princip cinnosti Hluk ve form velmi silnych tfesku (jakoby vybuchu) je periodicky, pe riods je v ak nepravidelns, aby si na hluk ( vybuchy") krtek nemohl pfivyknout. Hluk se skisds ze 6tyF tfesku o intervalech 1,4 s, kters se opakujl po minutdch SestkrSt za sebou, potom nssleduje pfestsvka (nastavitelns) asi jedna hodina, potom se cely cyklus opakuje. ZaFIzeni je Flzeno svdtlem, v noci - kdy Skudci pracuji a vstsinou -"nejsou doma - je klid, ve dne, kdy by msli spst, silny zvuk je ru (. TFesky vyrsblme s pffkonem kolem 30 az 40 W a zavsdlme do systsmu podzemnich galerii zvukovodem - hlukje zesllen i samotnym systsmem podzemnlch chodeb. Popis zapojeni Zapojenf elektronicksho strassku je na obr. 7. ZaFIzeni napsjlme z bez- GdrzbovSho zapouzdfensho olovsnsho akumulstoru 1,2 Ah, 12 V. SpInaSem S uvedeme zafizenl do chodu. PFes diodu D1 se nabije kondenzstor C8, ktery pak napsjl cels zafizenl. Aby pfi zvukovych efektech byl zdroj mslo zatlzen, pfes R2 je stele nabljen kondenzator C8, ktery v okamziku, kdy Sasovacl obvody dajf pfikaz, svuj nsboj rychle vybije pfes reproduktor. Tim dosahujeme toho, ze se napsjeci energie vyuzivs GspornS: stely odbsr v klidovsm stavu bude FSdu jednotek miliampsr a v okamziku vybuzenl pouze asi 50 ma. tak, ze na vystupu Q4 bude po osmi impulsech Grovefi L a po dalsich osmi urovefi H. vystupy Q4 a Q1 I02 Fldl hradlo IV IOs a na vystupu dosshneme intervalu 7x8-56 sekund. Obvod I03 je 14stupfiovy binsrnldslis s oscitetorem, Bude-li P1 nastaven na stfed svs odporovs drdhy, oscitetor bude kmitat v intervalech asi 22 ms, ty se na konci odporovs drdhy prodlouzl na 360 s, tj. na 6 min. Impulsy se dale pfivfidsjl na I04, ktery je desltkovym CltaCem - po interval 54 minut bude tedy na vystupu Grovefi L a po dalsich 6 minutech Grovefi H. Pro lep l pochopenl, orientaci a kontrolu jsou tvary kmitu a prgbsh cyklu na obr. 8. 6asov$ intervaly 6 a 54 minuty Ize v SirokSm rozsahu msnit trimrem P,. TFetl a fitvrts hradlo IOe tvofi monostabilnl obvod, ktery je Flzen operafinlm zesilovacem IO. a pracuje jen tehdy, je-li fotorezistor Rf osvdtlen dennlm svstlem. Kmity oscitetoru z hradel I a II IOe maji perlodu kolem Obr. 8. Tvary kmitci a prubdhy 1,6 ms, co2 odpovida kmitofitu kolem 625 Hz. Signal tohoto kmitofitu (viz obr. 8) je pfiveden na tranzistory T1 ai T3 v DarlingtonovS zapojeni, kterfi pfi pfichodu spoufitsclho signslu zpusobl, 2e se rychle vybije nsboj kondenzstoru C8 pfes reproduktor (vysledny akusticky signal rrte kroms zdkladnlho kmitoctu velkd mno2stvl harmonickych, zvuk pfipomlna ddiobuch s ozvsnou). Signal k Flzenl SasovSho rezimu zlsksme z I01, kterym je dasovas 555. Periody, kters potfebujeme pro pfistroj, jsou pevns nastaveny R2, 2xKA206 in BD135 2N1711 z% kou R3a Cr Impulsy pfivsdfme na vstup Obr. 7. Zapojenf elektronickbho m_ i wni bindrnlho CltaSe I02, ktery je nastaven odpuzovade krtkci 95 LID. 1*^ 7

8 26 F.MRAUENEC 3.50 M 95 Obr. 9. Deska s plosnymi spoji zapojenf z obr. 7

9 OperaSnf zesilovas I07 Pfdf Sinnost zaffzenf a ohledem na den Si noc (pracuje jako kompardtor). Fotorezistor R, (libovolny typ) spolu a Re pfedatavuje d lis. P2ur5uje referensni napdtf, podle jeho nastavenf ursfme, pfi jak6 intenzits dennfho svstla m6 zasft strasenf". Ve dne, kdy R, je osvstlen a m6 relativns maly odpor, bude na neinvertujfcfm vatupu I07 kladns napdtf, na jeho vystupu bude Groveft H, hradlem III IOe proto prochdzf signal. Pfi aetmdnf vystup pfejde do Grovnd L a ceata signfilu bude uzavfena. ZesilovaS ze tfl tranzistoru slouif k rychldmu vybitf C8. Tranziatory nepotfebujf chladi&e, moinfi, ie by bylo vyhodndjsf pouift pro mendf ztrdty a rychlejsf vybitf tranziator MOSFET, kupf. BUZ10, 11 nebo 71, pffp. podobnd. Deaka a plosnymi apoji je na obr. 9. Po sestavenf celdho zaffzenf bez reproduktoru kontrolujeme Sinnost jednotlivych dfisfch obvodu osciloakopem podle obr.8 (vsetnd ffzenf svdtlem). Pro napdjenf pouzijeme bez- Gdrzbovy olovsny akumuldtor, jak jiz bylo popsdno, kupf. B-WP1 m, 2-12, tj. 1,2 Ah/12 V. Cena akumuldtoru je K6 (GM), baterie stejnd kapacity z Sldnku NiCd by stdla asi trojndsobek. Zaffzenf je nejvhodn j f umfstit apolu s akumuldtorem do spolesnd skffftky, kterou zabezpesfme proti vnikdnf vlhkosti. Maly reproduktor 40 W asi tdzko budeme shdndt, vhodny reproduktor bude proto lepsf umfstit do zvidstnfho pouzdra a spojit se zaffzenfm vodisi vdtsfho prumdru. Na Selo kulatdho reproduktoru pfipevnfme kovovou ne bo plastikovou rouru odpovfdajicfho prumdru (odpadovd roura z PVC) ddlky asi 100 az 150 mm, kterou zastrsfme do vchodu (nebo do vychodu) z krt- Sf dfry. Pokud bychom pouzili piezoelektricky mdnis pro uvedeny nebo podobny pffkon, konstrukce bude snadndjdf, protoze mdnis md prumsr jen 80 mm, muze v ak poskytnout akusticky vykon vdt f nei100 db a je jedno, ddvd-li trvaly nebo pferusovany tsn. Opatffme ho tdz zvukovodem, jak bylo popsdno. Jedinym vdinym probidmem zustdvd bezpesnost zaffzenf (je remind nebezpesf, ie pffstroj by mohl byt odcizen tfeba ndkterym ze sousedu a podobnymi hosty na zahradd ). Electronique pratique K.L. Indukcm snimac Indukcm snimac, ktery zaznamenava blizkost vetslch kovovych predmetu na vetsi vzdalenost, ma mnoho aplikacnich moznosti. V tomto clanku se budeme zabyvat popisem snimace (vlastne cidlem), ktery, ulozen v male hloubce v zemi, indikuje projizdejici auta - taklze napr. urcit pocet aut za casovou jednotku, ovladat ruzna signalizacm cl jina zaffzeni apod. Samotnd indikace auta nenf ovdem jednoduchou zdlezitostf, kdyi si u- vddomfme, ie se muie jednat jak o relativnd nfzkd osobnf vozy, tak o vysokd ndkladnf nebo pracovnf stroje. Obvykld detektory kovu se pro tento GSel nehodf, protoze indikujf i drobnd kovovd pfedmdty z maid vzddlenosti, avdak mnohdy nejsou citlivd na kovo vd pfedmdty velkych rozmdru. Indikace rozmdrnych kovovych pfedmdtu na vdtdf vzddlenost vychdzf z pouzitf oscildtoru. Pfi pokusech s oscildtorem o kmitostu 30 khz se u- k&zalo, ze teronnf vozidio, kter6 st6lo nad oscil^torem, rozladilo kmitodet oscil&toru o pouh6 3 Hz, tj. o 0,01 % - to je tak maid zmdna z&kladnfho kmitodtu, ze v z6dn6m pffpadd nemuze slouzit k jednoduch a vyraznd indikaci. Na t stf je jiz mnoho let zn6m postup pfi vyhodnocov^nf zm n vy fch kmitofitu, kterym Ize zjistit a indikovat i velmi mal6 kmito6tov6 odchylky: je to kupf. pffjem signalu v p6smu VKV pfi superhetov6m zapojenf pfijfmace. VysflaC pracuje v pismu kolem 100 MHz a jeho signal je kmito6tov6 modulov n se zdvihem asi 50 khz. Pfi slab6 modulaci je zm na kmitoctu jen ndkolik khz, tj. 0,001 az 0,05 % kmitostu vysflase, tedy na Orovni zm n vy e zmfn6n6ho pokusn6ho sign^lu o kmitofctu 30 khz. Principem superhetu je smd ov nf dvou sign^lu - pfijfman6ho o kmitostu vysflase a signaiu mfstnfho oscil^toru pfijfmase. Ze smssi obou signdlu je pro dalsf zpracovdnf pouzit signal o rozdflu obou kmitostu, pfijfmansho a oscil&torovsho, tzv. mezifrekvensnf. V pasmu VKV pfi mezifrekvensnfm kmitostu 10,7 MHz se bude msnit kmitoset o 0,1 az 0,5 %, vysledn^i zmsna bude tedy 10kr t v t f. D6le popisovany detektor pracuje na podobnsm principu. Popis zapojenf Zapojenf se sklid^ ze dvou oscilcitoru. Jeden pracuje jako Sidio, jeho kmitoset je rozlad'ov&n hmotou auta, druhy je norm^lovy. Signify obou oscil^toru jsou vedeny do smdsovase, signal rozdflovsho kmitostu je veden na dolnf propust. Jeden oscil&tor km it 6 na 30 khz, druhy na 30,1 khz, rozdfl jejich kmitostu je tedy 100 Hz. KmitoStovy rozdfl obou oscil^toro 100 Hz odpovfds tedy zmdnd kmitostu oscil6toru 3 %, kmitostovs..zesflenf" je proto 100. Nedostatkem t6to mals zmsny kmi tostu je, ie je srovnatelna s kmitostovou nestabilitou oscilstoru vlivem zmsny teploty nebo stsrnutf sousistek. Vyhodnocovacf obvod musf proto rozlisit rozdfl mezi pomalou zmdnou kmitostu v dusledku nestability a rychlou zmdnou v dusledku rozladdnf oscildtoru senzoru. Proto se pouzfvi fdzovy z6v s - PLL, ktery synchronizuje vnitfnf (zakladnf) oscil^tor ffizovdho zfivssu na stejny kmi toset, jakym je ffzen, tj. na rozdflovy kmitoset oscil&toru Sidla a kmitostu normdlov6ho ' oscil&toru. Se vhodnd zvolenou Sasovou konstantou kompenzuje tedy PLL pomals zmsny kmitostu vlivem teploty a stsrnutf sous^stek. Pfi rychlych zm n6ch kmitostu oscil^toru Sidla vypadne vnitfnf osciiator PLL ze synchronizace (PLL nenf zavdsena") a tento stav je signalizovin na vystupu: Signal je pfiveden na monostabilnf obvod, jehoz vystupnfm signdlem se spfn6 vybavovacf S^st zapojenf na ursitou dobu (pomocf rel6). Osciiator vstupnf S6sti je na obr. 10a. Tato prvnf S6st zapojenf je konstruovina jako samostatny modul, protoze musf byt umfstsna v tdsns blfzkosti snfmacf cfvky L3. Modul je spojen se vstupem vyhodnocovacfho obvodu (obr. 10b) a je napdjen pfes rezistor R4. Napijecf vedenf muze byt dlouhs az 30 m. Normilovy" oscilitor je konstruovdn jako laditelny (cfvka Lv induksnost cfvky L3 je fixnf). Ktery z obou oscildtoru bude mft niz f a ktery vy f kmitoset, nenf podstatne. Sign^iy obou kmitostu proch zejf pfes C5 a C6 na tranzistor T2, ktery pracuje jako smssovas. Kondenz^tor C7 a rezistor R7 tvorf dolnf propust, kterou projde pouze signal rozdflovsho kmitostu obou oscilitoru na zesilovas s T3. Po filtraci Siankem LC (L2, C10) se signal dostane na poslednf stupefi (a~utskuififatttis 9

10 s tranzistorem T4, ktery zesiluje tak, ze soudasnd zpracovdvany signdl tvaruje na pravouhld impulsy, kterd Ffdf dinnost I01. Cldnek R13, C12 urcuje zdkladnf kmitodet vnitfnfho napdfove Ffzendho oscildtoru (PLL), ktery je ovldddn chybovym signdlem na vyvodu 13 pfes filtr R1S, Rie a C13. Jeho dasovd konstanta (asi jedna minuta) byla zvolena tak velkd proto, aby obvod reagoval pouze na pomald zmdny kmitodtu. PH zmdndch Fddu sekund nebo rychlejdfch smydka nestadf oscildtor PLL regulovat a fdzovy zdvds vypadne". Fdzovy kompardtor uvnitf I01 pfivede na vyvod 1 krdtkodobd zdpornd impulsy. Po integraci dldnkem R13, C14 je jimi Fizen Ts, pfes ktery (a se nabiji kondenzdtor C16. Obvod s I02a dldnkem Cie, R21 + P1 je zapojen jako monostabiinf obvod, jehoz dasovou konstantu Ize trimrem P1 nastavit v rozmezf od 1 do 10 minut, coz je doba, po kterou se nabfjf C16. vystupnf sig nal I02 Ffdf pfes T7 dinnost vystupnfho reld. Jak jil bylo uvedeno, rozhodujfcfm dinitelem pro dinnost zafizenf je rychlost zmdny kmitodtu oscildtoru didla. Pomald zmdny prochdzejf pfes filtr R16, R1e a C13 a "doregulovdvajf" kmitodet vnitfniho oscildtoru VCO obvodu PLL. Rychlejdf zmdny neprojdou. Na din nost obvodu se jedtd uplatfiuje vliv velikosti zmdny kmitodtu. PFi malych zmdndch 10 PLL je vyfazen na krdtkou dobu, na jeho vystupu 1 se objevi jen krdtky impuls. Filtr R14, C14 impulsy tohoto typu utlumi az na ddlku ndko- lika milisekund. PFi vdtdfch kmitodtovych odchylkdch (jako pfi uvedenych 3 Hz) trvd doregulovdnf ddle, vystupnf impuls bude mft deldf prubdh a proto bude stadit k nabitf C14 tak, ze se o- tevfe tranzistor Ts. Citlivost obvodu Ize Ffdit zmdnou rozdflovdho kmitodtu. Budou-li oscildtory vzdjemnd rozladdny o 1 khz, je relativnf zmdna pfi zdvihu 3 Hz jen 0,3 %. V takovdm pffpadd by obvod reagoval jen na vdtdf zmdny kmitodtu, tedy na vdtdf mnozstvf kovu pfi relativnd maid vzddlenosti od didla. Citlivost je tedy nepffmo timdrnd rozdflu kmitodtu oscildtoru. PFi volbd kmitodtu oscildtoru musi byt vdak vzat do tivahy i rozsah zachyceni smydky PLL- pro rozsah ndkolik set Hz, ktery pfichdzf v tivahu pri detekovdnf aut, je smydka dimenzovdna dostatednd. Dioda D4 pfi vypnuti napdjecfho napdtf vybijf kondenzdtor C16, aby pfi opdtndm zapnutf byl bez ndboje a nezpusobi! ndhodnd sepnuti reld. Stejnou funkci md D3 u C15. Aby pfi zapnuti napdjecfho napdtf zustalo reld v klidu, je kondenzdtor C16 zkratovdn pfes R^ a Te, dokud se nenabije C15 pfes R10. Toto blokovdnf trvd asi 30 sekund od okamziku pfivedenf napajeclho napdtf. K souddstkdm Cfvku L1 navineme zkusmo na tdlfsko s feritovym jddrem a zkusfme ji doladit tak, aby oscildtor didla mdl 2ddany kmitodet, L2 Ize zakoupit hotovou. U L3 nezdlezf na pfesnd indukdnosti, protore kmitodet bude stejnd jejfho vnitfnfho prostoru umfstfme osciidtor podle obr. la a celek zalijeme zaldvacf hmotou (dentakryl, epoxidovd pryskyfice apod.). Ceiy oscildtor didla bude mft tedy plochy tvar a u- mfstfme jej sice v zemi v maid hloubce, ale tak, aby jej neznidila projfiddjfcf vozidla. S vyhodnocovacf ddstf didlo spojfme stfndnym kabelem. Vyhodnocovacf obvod bude tedy propojen s didlem kabelem, kterym se budou pfenddet jak signdl oscildtoru didla, tak napdjecf napdtf (stabilizovand, 12 V). Odbdr proudu ze zdroje je (kromd reid) Fddu jednotek miliampdr, k napdjenf proto vystadf maly sffovy zdroj. Uvdddni do ohodu PFi uvdddnf do chodu a zkoudenf nejprve zkontrolujeme kmitodty os cildtoru osciloskopem i dftadem. V bodu A by mdlo byt stejnosmdrnd napdtf se superponovanym signdlem 30 khz, signdl stejndho kmitodtu druhdho oscildtoru by mdl byt na kolektoru T1 nebo na hornfm konci rezistoru R2. Jddrem cfvky L1 by mdlo byt mo2nd nastavit rozdfl kmitodtu od 100 do 1000 Hz. Nenf-li to moznd, je tfeba upravit podet zdvitu cfvky. Signdl rozdflovdho kmitodtu by pak mdl byt na kolektoru tranzlstoru T3. Na vyvodu 14 10^ by mdl byt tento signdl ve formd pravoohlych impulsu, shodny signdl by mdl byt i na vyvodech 3 a 4 IO. Kdyby tomu tak nebylo, dpatnd pracuje VCO a chybu je tfeba hledat kolem R13, C12 nebo kolem filtru R16, Rie' Ci3' ndho tvaru. Cfvka musf byt v kazddm dukdnost cfvky Lv aby zustal zachovdn rri-, jl^-, B/l pffpadd tuhd, odolnd proti ohybdnf, zdkladnf kmitodet osdidtoru asi 30 khz. 10 itiiil!b 95 nedeformovatelnd a vodotdsnd. Do Elektor 10/1993 K.L.

11 Jogurt s elektronikou Jak uz samotny nazev clanku dava tusit, pojednava se v nem o domaci vyrobe jogurtu (jogurt vyjde asi o polovinu levneji nez v obchode) s vyuzitim elektroniky. Obcas Ize sice koupit jednoduchy pripravek pro domaci vyrobu jogurtu za nekolik set korun (kupr. znacky Bravo), ale nase zarizeni bude technicky dokonalejsi a stejne ucinne a muze vyrobit najednou i vice jogurtu nez zmineny pri pravek Bravo. Pristroj Bravo totiz ohriva jogurtovou smes v plechovem kulatem hrnci, prikrytem pruhlednym vikem a obsah je vyhrivan topnym teliskem asi 15 W - dobu kysam" je vsak treba hlidat, nebof pristroj nema casovy spinac. Princip cinnosti Jogurt se vyribi takto: V jednom litru pasterizovaniho mlika plnotuiniho nebo polotucniho (Cerstviho nebo trvanliviho) rozmichime jeden kelimek - asi 180 az 200 ml - biliho jo gurtu. Pfidime 50 az 70 g suieniho polotucniho mlika, kteri jsme dobfe rozpustili ve vlaznim mlice, ubranim z pocitecniho jednoho litru. Mnozstvi suieniho mlika urcuje hustotu hotoviho jogurtu. Smis dobfe promichime a rozdilime do vhodnych uzaviratelnych skleninych nebo plastickych kelimku (nejvhodnijii jsou podle zkuienosti skleniiky se iroubovacim ~"uzivirem od dzemu s obsahem asi 200 ml), kteri uzavfeme a zahfivime na 42 at 45 'C po dobu 6 at 7 hodin. Z uvedeniho mnozstvi jednotlivych slozek dostaneme 7 lahvicek jogurtu. Po uplynuti uvedeniho Casu lahvicky vyjmeme a zchladime. My budeme pfi mlicnim kysini postupovat ponikud jinak, pfistupnymi domicfmi prostredky s vyutitim elektroniky. Pristroj, ktery si postavlme, se bude sklidat z fidlci elek troniky (Casov^ spinac, termostat), elektrickiho vafice (pokud moino trubkoviho) s co nejmenifm pflkonem a z bitniho hrnce Cl kastrolu o obsahu asi 4 litry (prumir 220 mm, vyska 100 mm), do nihoi se vejde privi onich popisovanych sedm sklenlcek. Po umistini sklenlc do nidoby nalijeme do ni teplou vodu tak, aby dosahovala asi do 3/4 vy ky sklenic. To odpovidi asi 1/2 a i3/4 litru vody. Do vody vloiime Cidlo termostatu, nidobu pfikryjeme a dime ji na elektricky vafic, ktery je ffzen termostatem nebo muieme pouiit i termostatem fizeny ponorny vafic (je-li v nidobi dostatek mista). Teplotu vodni lizni, v niz jogurtovou smis zahfivame, mu- si v kaidim pfipadi udrzovat termos tat - Casovy spinac nastavime na poiadovanou dobu (nejlipe podle zku- ienosti, napf. podle iidouci hustoty atd. asi 6 at 7 hod in), a pristroj zapneme. Za uriitou dobu (podle mistnich podm(nek) se teplota vodni lizni ustili na 42 at 45 *C, po uplynuti nastaveni doby se pak zafizeni samo vypne. Bylo by samozfejmi moini podle zijmu konzumentu a poctu strivniku" dilat najednou i vitii mnoistvi jogurtu ve vitii nidobi, ve vitifch sklenicich Ci s vitiim poctem sklenic. I v takovych pfipadech v ak doporucuji pouifvat trubkovy vafic s minimilnfm prikonem a s velkou plochou (nebof s takovym se nejsnadniji dosihne co nejstilejii teploty lizni po co nejdelsi dobu), vhodny je I po Tr 4x1N Obr. 12. Schema zapojeni Obr. 11. Blokovb schema pfistroje norny vafic, nebof mi minlmilni tepelnou setrvacnost a po vypnuti ji2 dile lizefi neohfivi. Co dilat po vychlazeni s jogurtem ktomu jit nemusim snad divat iidni rady - "fajnimekfi* se mohou tfeba obritit na pfisluini kuchafski knihy. Elektrlcke zapojeni Od kulinifski exkurze se viak vrafme kelektronice. Blokovi schima zafizenf je na obr. 11. Celi zafizeni tvofi jeden kompaktn! celek, ktery se sklidi z nikolika funkcnich Cisti: ze zdroje, z 6asoviho spinace pro dlouhi Casy a z termostatu, vsechny uvedeni Cisti pfistroje jsou na jedni desce s ploinymi spoji. Ze zdroje se napijf Casovy spinac a ten ovlidi pfivod napijeciho napiti pro termostat, ktery udrtuje stilou teplotu lizni a podle potfeby vypini a zapini pfivod proudu do vafice (pfes kontakty reli). Celi zafizeni je oddileno od sifoviho na piti transformitorkem napijeciho zdroje. Podrobni schima zapojeni je na obr. 12. Jako zdroj napiti pro elektronicki obvody zafizeni slouii maiy sifovy transformitorek (asi 5 VA) se sekundirnim napitim 17 at 18 V (Ize pouiit i typ s vyvody pro ploini spoje). Napiti se usmirhuje Ctyfmi diodami, vyhlazuje kondenzitorem C1 a stabilizuje integrovanym stabilizitorem I01. K chlazeni 10, je pouiit maiy chla- elektricky varicohrlvac XR22A0 B/l 95 11

12 di5, vystupnf napdtl stabilizatoru by Obvod s jednoduchym 5lenem RC pfepfnafiem PP2 (spfna5e DIP) zddany mdlo byt 15 V. (stantalovym kondenz torem) muze &as- KupP. se z kladnfm Sasovacfm Pro 5asovy spfnad s dlouhymi 6asy n6sobit zvoleny z kladnf 6as libo- intervalem 10 minut chceme doby bylo mo2n$ pouift ruzna zapojenf volnym 6fslem (az 256). Je-li zvoleny sahnout 6asu 7 hodin, tj. 420 minut. (osciiatoru a ddli6u 61 6asova66), za 6as jako u popsan$ho zapfzenf 1,10 Sepneme vyvod 6 (-32), 4 (-8), 2 nejvyhodnsjd jsem v tomto ppfpadd a 20 minut (P^Rj.Cg, P2+r.C +C, ("2), celkem 42, n sobeno povaioval osvdd6eny obvod XR2240, P3+R4.Cfl+C7), pak Ize ppepfnadem PP Po uplynuti nastaven6ho 6asu trankteryjsem pped 6asem popsal v AR zvolit az 256n sobek kazd6ho z&- zistor T1 rozpoji kontakty rel6 Rer (AR 6. 2/1979), a ktery ani po tollka kladnlho 6asu. V popisovandm zapi-..odmspov&nf" nastavensho 6asu Ize letech neztratil nic ze svych ppednostf, zenf tolik ruznych 6asu nenf tpeba kdykoli pperudt stisknutfm tla6ftka Tl2, je stde k dostdnf (napp. vkteza55,- vyuzfvat - 5asovy spfna5v akmuzeme..stop, po opdtovnem nastartov^nf K6) a je vhodny nejen pro tento 06el, poudvat i pro jin$ 06ely, Oprava je ppistroje tla6itkem Tl1( start, 6as ale I pro jin6 6asovacf doby od jedn6 nan6ro6n6 - pouze je tpeba vymsnit za5fna od za6 tku. Jako rele Re1 bylo minuty do 85 hodin a to v uvedendm j n ndkolik kondenzltoru a rezistoru. pouzito jazy6kov6 rele (reed), nebof zapojenf (a ppi kask dnfm zapojenf Ize Impulsy z oscitetoru integrovansho spfnany proud je mend nez 100 ma. s nfm dos6hnout 6asovacfch dob P du obvodu jsou vedeny na binirnf 6fta6 Jako ppepfnad PP2 slouzf..osmimfsttydnu i mdsfcu). a na osmi vystupech Ize nastavit ny spfna6 v pouzdru DIP, ktery je

13 Stroboskopicka svetelna signalizace na kolo Kdy jezdi' na kole urcite vi, ze musi byt na sllnici vzdy viditelny az napadny - zvlaste pfi setmem nebo v noci. Proto musi byt kolo vybaveno svetlem, odrazovymi skly apod. Velmi napadnym a dobre viditelnym oznacenim je blikaji'ci majacek, ktery zabezpeci, ze cyklista bude, zvlaste pri zhorsene viditelnosti, neprehlednutelny. Takovy' blikajfcf majddek Ize realizovat napf. jako stroboskop, ktery podle rychlosti jfzdy blikd v intervalech 0,2 az 3 Hz. I kdyzje energie zdblesku nepatrnd, zdblesky je viddt z velkd ddlky, jsou prakticky nepfehlddnutelnd a jsou podobndho charakteru ja ko zdblesky fotografickdho blesku, pouze mnohem mdnd intenzivni. E- nergie k fotografickym bleskum se ziskdvd obvykle z baterii di z akumu- Idtoru nebo ze sitd, upravuje se mdnidem. U popisovandho pfistroje takovd zdroje napdjeciho napdti nepotrebujeme, nebot potfebnou energii Ize ziskat z alterndtoru ( dynama") na kole, tedy (skoro) zadarmo. Princlp cinnosti Abychom mdli ndjakou pfedstavu o -dinnosti alterndtoru kola, ndkolik za- kladnlch Gdaju: Vytvarovany trvaly (permanentnl) magnet se otddi v dutind clvky (u ndkterych typu se otddi clvka v dutind trvaldho magnetu) a vlivem magnetickdho pole se v clvce indukuje stfidavd napdti, obvykle 6 az 10 V (pro odbdr proudu az 0,5 A, tj. pro zdtdz asi 3 az 5 W). Uvedend udaje plat! pro urditou rychlost otddeni alterndtoru. Protoze Ize rychlost otd- 6en( alterndtoru mdfit jen velmi nesnadno, musfme se spokojit jen s pribliznymi udaji. Stejnd takjako napdti zdvisi na rychlosti otddeni hnaclho koledka alterndtoru i kmitodet vznikleho stfidavdho napdti - ten nds vdak celkem nezajima. Obvod pneumatiky na kole, na niz dosedd hnad koledko alterndtoru, je u bdznych 28palcovych kol asi 210 cm (drdha, po niz jede" hnacl ko- ledko, je asi 200 cm). Obvod hnaciho koledka alterndtoru, ktery jsem zkousel pfi realizaci ddle popsandho zapojeni, byl 65 mm, takze se hnad koledko alterndtoru otodilo pfi jednom otodenl prednlho kola asi 30krdt. Na draze 100 m se kolo otoci 50krat, alterndtor tedy asi 30x krat, na useku dlouhdm 1 kilometr tedy asi 15 OOOkrdt. Pfi rychlosti 20 km/hodinu se tedy alterndtor otodi 300 OOOkrdt, coz odpovidd tomu, ze pfi uvedend rychlosti 20 km/hodinu bude rychlost otddeni alterndtoru 5000 ot/min. (Jen pro srovndni: elektrickd rudni vrtadka mivd podle typu 700 az 3000 ot/min.) Z toho vdeho vyplyvd jeden duleiity poznatek - veder nebo v noci bude pfi rychlosti jizdy v mezich 5 az 10 km/hodinu (coz zvlddne kazdy, kdo jezdi na kole alespoh obdas) rychlost otddeni alterndtoru asi 1250 al 2500 ot/min, pfitom pfi zkoudkdch popisovandho zafizenf bylo prokdzdno, le k napdjenl stroboskopu bohatd stadi napdti, kterd vyrobi alterndtor pfi rychlosti otddeni 1000 ot/min. Popi8 zapojem Zapojenf stroboskopu je na obr. 14. Napdti z alterndtoru pfivddime na maty transformdtor 1,5 az3 W (ruznd druhy jsou uvedeny na obr. 13). Tyto transformatory jsou zalitd plastickou hmotou, jsou urdeny k osazeni do desek umistdn na delnim panelu. Paralelnd k clvce reld Re1 je zapojena dervend svitivd dioda D7, indikujicf, ze je reld sepnuto a pfistroj poditd das. Soudasnd se spudtdnim dasovaciho obvodu zadind byt napdjen i jednoduchy termostat s I03, ktery pracuje jako kompardtor. Referendni napdti se ppivddi na invertujici vstup. Zmdny toplo ty, vyvoldvajici napdfovd zmdny na neinvertujicim vstupu, ovlivfluji pak Groven vystupniho napdti 10. Jako teplotni didlo je pouzit termistor Rt, ponofeny do vodni Idznd. Pouzil jsem perlidkovy typ, zataveny ve sklendnd trubidce (typ 13NP14), jeho odpor pfi teplotd 25 *C je asi 10 kiloohmu. Je samozfejmd moznd po uzit i jind typy s jinymi odpory, napf. hmotovd termistory ve vodotdsndm pouzdru, Si polovodidovy typ KTY10. Poslednd jmenovany typ ma ovdem pfi teplotd 25 *C odpor pouze 2000 ohmu, pfi jeho pouziti by bylo tfeba zmendit odpor rezistoru R14 a R16 i trimru (potenciometru) P4. Na signdl z vystupu I03 reaguje tranzistor T2 - bude-li teplota prostfedf, v nsm2 je umlstdn termistor (vodnf I6zeft), nl28f ne2 potfebujeme, kontakty rel6 budou sepnuty a vaflc bude pod proudem. Dos6hne-li tep lota nastavend velikosti, bude na vys tupu I03 (komparatoru) uroveh H a ra id topenf odpojf. Termostat nastavfme tak, ze ter mistor vloifme do vody, kterou ohfivdme a neustdle sledujeme teplomdr. Dosdhne-li teplota IdznS 41 *C, oto- Sime bdzcem trimru P4 tak, aby raid odpadlo. Vodu pak nepatrnd ochladfme, asi o 0,5 *C, a raid musi znovu pfitdhnout. Teplotu, pfi niz by mdlo reld odpadnout, nastavujeme ovdem podle tepelnd setrvadnosti vafide, protoie zdlezi na tom, jak se Idzeh je td ohfeje po vypnuti vafide - md-li vafid velkou tepelnou setrvadnost, nastavfme teplotu, pfi niz by mdl vafid vypnout, na mdnd nez 41 *C; teplotu vypnuti volime tak, aby po vypnuti va fide teplota Idznd nepfekrodila 45 *C. Md-li vafid malou tepelnou setrvad nost, muzeme teplotu, pfi niz by mdl vafid vypnout, nastavit asi mezi 42 az 45 *C (napf. pfi pouiiti ponorndho va fide). Pfi aktivaci reld, tj. kdy2 topi vafid, blikd pro kontrolu doutnavka Dt, kterd je pfipojena paralelnd k vafidi. Kondenzdtor C8 slouii k vytvofeni hystereze pfi spindni a rozpojovdni kontaktg reld (aby kontakty nekmitaly). Termistor je pfipojen k zaffzeni tenkou dvoulinkou s reproduktorovym konektorem a musi byt v lazni po celou dobu pfipravy jogurtu. Celd zaffzeni je postaveno na jednd desce s plodnymi spoji podle obr. 13, kterd je umistdna ve vhodnd skfiftce z izoladni hmoty (deska md rozmdry 155x60 mm). Na delni stdnd skfifiky jsou dvd signdlni svitivd diody, dout navka, pfepinad Pf2 (spinad DIL) a posuvny pfepfnad Pfr Tladitka stop" a..start a sifovd pfistrojovd zdsuvka do panelu jsou na vrchni strand skfifiky. K pfipojeni vafide pouzijeme tfipramennou sitovou dfiuru, zemnici vodid pfipojime na nulovaci kolik sifovd zdsuvky. Vykonovd reld Re2 je miniaturni na 12 V (OMRON) a md pfe pinad kontakty na 250 V/10 A. Indikadni obvod D8, R18, C10a Dt postavime na zvlddtni destidku a umistime ji pobliz sifovd zdsuvky pro topnd tdleso. A nakonec nezbyvd nic jindho, nez popfdt dobrou chuf k vlastnorudnd vyrobendmu, levndmu a dobfe vychlazendmu jogurtu. K.L. (Site 13

14 f pl_ 10jj/ ; /350 V C "t 2 n >L2 i 20/j/ di 220 V /350 V WL306-1 (WL4406-2) 2x1NA00U 220n/250 V Obr. 14. Stroboskopick6 sv$teln& signalizace na kolo Obr. 15. Deska s plosntfmi spoji pro zapojenf z obr. 14 s plodnymi spoji, primarnf vinutf je pro sffove napdtf 220 V, sekundarnf vinuti mfva napetf 6 az 24 V (nekdy byvd sekundarnf vinutf dvojitd). Pro nds bude primdrnfm vinutfm 6 V, sekundarnfm 220 V. Takto pretransformujeme napeti alternatoru 6 V na (teoreticky) 220 V. Protoze kmitocet na petf alternatoru nenf definovan a na petf je zavisle na rychlosti jfzdy, napeti na L2 zdvojujeme diodami D2 a D1 a kondenzatorem Cr Na kondenzatoru C2 bude jiz stejnosmerne napetf, kterd miize - podle rychlosti jfzdy - dosahnout az 350 V. Napetf na kondenzatoru C2 se udrzf jen velmi krdtkou dobu, protoze jakmile dosdhne urdite velikosti, naboj kondenzatoru se rychle vybije pres vybojku a kondenzdtor se zasne opdt nabfjet. Samodinnd period ickd nabfjenf kondenzatoru Pfdf ddlic P, R1 a C3. Odporovym trimrem P Ize nastavit rychlost sledu jednotlivych vyboju tfm, ze jeho nastavenfm urdfme ddlku doby nabfjenf kondenzatoru C3 a tfm zapdlenf doutnavky Dt. Nejldpe se osvdd- 5ila doutnavka ze stardho startdru zdfivky, protoze md dosti velkd zapalovacf napdtf (vdtdl nez 150 V). PFi uvdddnf do chodu zkusfme vyvody doutnavky zapojit i obrdcend, ndkterd druhy pracujf totiz dobfe jen s napdtfm urditd polarity. Kdyby doutnavka zadala svltit pfed vybojem, musfme ji vymdnit, nebof jejf zdpaind napdtf je pfflid maid. Dosdhne-li napdtf na C3 zapalovacfho napetf doutnavky, na rfdicf elektrodu tyristoru se dostane kladnd napetf, tyristor se otevfe. Naboj kondenzdtoru se vybije pfes primdrnf vi nutf zapalovacfho transformdtoru vybojky. Na sekunddrnfm vinutf vznikne indukcf vysokd napdtf Fddu jednotek kilovoltu, kterd ionizuje vybojku, tfm se zmendf jejf vnitfnf odpor a ndboj kondenzatoru C2 se vybije ve formd elektrickdho vyboje. Popsany jev se odehrdvd do velmi krdtkou dobu (tisf- ciny, desetitisfciny sekundy).'intervaly mezi vyboji jsou urdeny rychlostf na bfjenf C2 a C3. Energie zdblesku je velmi maid, pfi kapacitd kondenzatoru C2-20 pf a pfi napdtf 300 V je asi 0,9 Ws, doba zdblesku je Fddu jednotek desetitisfcin sekundy - setrvadnost oka vdak zpcisobf, ze zdblesk vnfmdme jako velmi intenzfvnf. Stroboskop je na desce s plodnymi spoji podle obr. 15, souddstky Ize zakoupit napf. v prodejnd GM Elec tronics (vdechny jsou uvedeny vjejich katalogu). Vybojka je umfstdna v krytu z pruhlednd nebo oraniovd krabidky od bonbonu Tic-Tac a celd zaffzenf v ndjakd pevnd skfffice z plastiku. Zapalovacf transformdtor si muiete navinout sami: na maid cfvkovd tdlfsko z izolantu je tfeba navinout asi 1000 a zdvitu drdtu o 0 asi 0,1 mm (jako sekunddrnf vinutf). Od primdrnfho vinutf je sekunddrnf izolovdno ndkolika vrstvami transformdtorovdho papfru. Primdrnf vinutf md 15 z drdtu o 0 asi 0,2 mm. Mdte-li moinost, je vyhodnd vyvafit cfvku v paraffnu. Po osazenf desky s plosnymi spoji souddstkami pfivedeme vstupnf napdtf (viz ddle), zmdffme napdtf na C2 a pozorujeme doutnavku, trimrem P nastavfme detnost vyboju. I kdyz pracujeme pouze s nepatrnym pffkonem, na desce jsou mfsta, na nichzje napdtf az 350 V, je tedy tfeba postupovat pfi manipulaci s deskou opatrnd, dodrzovat vdechny bezpednostnf zdsady a na souddstky sahat pouze po vybitf kondenzdtoru C2. Dalsf model svdtelnd signalizace na kolo je rodnym bratrem" prdvd popsaneho zaffzenf, je pouze pondkud vylepsen a tedy i trochu slozitdjsf. U popsandho zaffzenf urcovala intervaly mezi zdblesky doutnavka, jejfz za palovacf napdtf se bdhem provozu mu2e mdnit. U ddle popsandho provedenf se pro samodinnd periodlckd zapalovdnf doutnavky pouzfvajf impulsy, kterd muzeme regulovat, takie intervaly mezi zdblesky budou konstantnf. Zdokonalend zapojenf svetelne signalizace na kolo Zapojenf zdokonalend signalizace je na obr. 16. Z alterndtoru kola jako v pfededldm pffpadd odebfrdme stffdavd napdtf, kterd se upravuje transformdtorem Trr Pou2ljeme mlnlaturnf transformdtor do plodnych spoju se sekunddrnfm vinutfm na 6 V. Zmdna oprotf pfedefildmu zapojenf bude v tom, 2e ze vstupnfho napdtf ode bfrdme ddst, kterd po Opravd slouif jako pomocnd stabillzovand napdtf 5 V pro napdjenf Integrovandho obvodu I02 a tranzlstoru T. Pfetransformovand napdtf se usmdrfluje a zdvojuje, zdvojenym napdtfm se nabfjf vybojkovy kondenzdtor Cs. Z druhd vdtve tohoto napdtf se napdjf pfes D6 a R1,.zapalovacf" kondenzdtor C7, jehoi ndboj se vybfjf pfes tyristor a primdrnf vinutf L, - tfm se zfskd na L2 ionizafinf napdtf pro vznik vyboje ve vybojce. Hradla A a B integrovandho obvodu I02 pracujf jako multivlbrdtor

15 4 x1n9% x1M004 SRX49 Obr. 16. VylepSenA sv&teln& signalizace na kolo K uvaddnl do ohodu Pft uvdddnl do chodu nebo pfi zkoudenl zapojenl mdme u obou variant dvd moinosti: K napdjenl pou2ijeme bud' napdtl ze sekunddrnlho vinutl sltovdho transformdtoru nebo napdtl z alterndtoru na kolo, z ndhoi odmontujeme hnacl koledko a jehoi hfidel upneme do delist! pffrudnl e- lektrickd vrtadky (nejldpe s moinostl regulovat rychlost otddenl)- Nejprve zmdfime napdtl na vystupu z alter ndtoru (pouifvdme-li k napdjenl al ternator) - mdlo by byt vdtdf ne2 5 V. Soudasnd mdfime napdtl na vybojkovdm kondenzdtoru (C2 u prvnl, C6 u druhd varianty), mdlo by se pohybovat v mezlch asl 250 az 350 V (podle rychlosti otddenl alterndtoru). ZmdFIme takd pomocnd napdtl 5 V na kondenzdtoru C2. Potom vyzkoudlme "odpalovacl" automatiku, u prv nl varianty doutnavku. Kdyby mdla doutnavka tendenci stdle svltit a pfitom by vybojka "nebiyskala", musfme doutnavku vymdnit, protoze md maid zdpalnd napdtl. U druhd varianty budeme sledovat Fldicl impulsy na bdzi tranzistoru a dinnost tyristoru. PFIpadnd zdvady v dinnosti mohou byt zpusobeny chybnou konstrukcl zapalovaclho transformdtoru nebo mu2e mlt vybojka pfilid velkd provoznl napdtl. K.L. Elektroskop Zajlmavou hradkou pro dlouhd zimnl vedery mu2e byt zapojenl na obr. 1 - elektroskop, jlm2 Ize indikovat elektrostatickd pole i elektrostatickd napdtl. Zdkladem zapojenl je bdiny FET, kondenzdtor Cl redukuje *stfidavy dum* (zbytkovd stffdavd napdtl di pole stfidavdho napdtl), pondkud vdak zmenduje citlivost zapojenl. Obr. 17. Deska s plosnfmi spoji pro zapojenl z obr. 16 s kmitodtem 0,4 ai 2 Hz (podle nastavenl odporovdho trimru P). Kondenzdtor C8 md byt fdliovy na maid napdtl. Signdl pravoghldho prubdhu z multivibrdtoru bud! pfes hradla C a D tranzistor T (libovolny typ p-n-p), ktery perlodicky otevfrd (spoudtl) tyristor, pfes ktery se vybljl kondenzdtor Deska s plodnymi spoji pro toto zapojenl je na obr. 17. Vychdzl-li se z poiadavku co nejmendlch rozmdru stroboskopu, musl byt montdi pondkud..stlsndnd", rezistory jsou pro Gsporu mlsta pdjeny nastojato. Integrovany obvod I02 je v objlmce. Zapalovacl transformdtor je vlastnf vyroby, md prgmdr 10a vydku 13 mm (byl popsdn v prvnl ddsti dldnku). Kon denzdtor C7 je objemny, v pfipadd nouze je moind zlskat potfebnou kapacitu sloienlm z ndkolika kusu - musl mlt provoznl napdtl minimdlnd 350 V. Pro vybojku plat! stejnd kritdria jako u pfededldho zapojenl, pfedevdlm musl mlt zdpalnd napdtl mend! ne2 300 V (to splftujl napf. vybojky z byvaldho SSSR typu IFK120). Pouiity transformdtor mdl rozmdry 33x28x24 mm, 1,8 VA. Stejnd jako u pfededldho zapojenl i v tomto pfipadd dbdme na bezpednost pfi prdci, nebof pracujeme s vysokym napdtlml Obr. 1. Elektroskop Je-li Fldicl elektroda FET uzemndna, na vystupu ddlide napdtl bude asi 4,5 V, coz odpovldd polovidnl vychylce rudky mdfidla 200 pa. MdFend objekty s kladnym ndbojem Gako f- 15

16 Magnetometr Nutnost merit intenzitu magnetickeho pole neni tak casta, kdybychom vsak potrebovali porovnavat "sllu" nekolika trvalych (permanentnich) magnetu pro ruzna pouzitl, merit magneticke pole atd., potrebovali bychom nejaky pristroj. Strldave magneticke pole Ize merit napr. tak, ze do neho umlstlme clvku, v nl indukovane napeti usmermme a stejnosmerne napetl zmerlme (lepe indikujeme) citlivym mericlm prlstrojem, nejlepe clslicovym voltmetrem. pravouhleho prubshu a usm rn nym napetim se nabijeji kondenzetory C3 a C4. Na vystupu zdroje je k dispozici soum rn6 napeti ±8 V, kterym se nap6j( magnetometr. Z kladneho napejeciho napeti +8 V se monolitickym stabilizetorem 5 V (78L05) ziskeve napejeci napeti pro sondu. Ve zdroji muzeme pouzft libovolne germaniov6 tranzistory s malym zbytkovym proudem, diody nejiepe se zlatym hrotem (OA GAZ) nebo Schottkyho. Mag- Pfi bdznych mdfenich vysledek bude f6du milivoltu. Hor f je to se stejnosm6rnym polem, tj. polem trvaieho magnetu - to by se klasickym" zpusobem mefilo jen nesnadno. Oba druhy magnetickeho pole Ize vsak m6fit celkem snadno dfky polovodi5ov6 soucestce - Hallovu generetoru. TESLA Roznov vyrebeia Halluv gene rator pod typovym oznadenfm M AF100, mozne, ze se v ndkterych obchodech dosud prodeve, kdyz ne, bude treba pouzft vyrobek Siemens s oznacenfm TLE4905L nebo 4935L, oba typy uv6di napf. firma Conrad ve sv6m kataloguza cenuasi2,5 DM. MAF100 me 6tyri vyvody, vyrobky Siemens jen tri (spoledne zem ) a navicnepotfebuji stabilizovan6 napejeci napeti. Popis zapojeni Schema magnetometru je na obr.18. Pro MAF100 musf byt napejeci napeti 5 V stabilizovane, odber ze zdroje je 1 az 5 ma, vystupnf napeti je linedrn Cim6rn6 velikosti m6fen6ho magne tickeho pole a vzd&lenosti Cidla od zdroje magnetickeho pole. Citlivost S Sidla je 0,22 az 1,4 mv/1 mt. Jen pro hrubou informaci: zekladni jednotkou magneticke indukce je 1 T (tesla), dosud se pouzivaji i dffvdjsf jednotky G (gauss), 1 T G, n kdy se pouzive i jednotka Wb/m2 (weber na metr StvereSny). Pro srov- napf. bavlndne ubrusy na sklenenem podkladu) vychyii rufiku m6fidla do prava od stfedu, zeporne neboje (napf. na plasticke hmot ) vychyii ru5ku doleva. Zapojeni by meio byt umisteno v kovov6m pouzdru. Jako senzor - snimad neboje muze slouzit dret nebo mate kovove plo - ka. Mozne, ze by steio za to zjistit, zda pfistroj neindikuje i staticke ne boje, jichz je tfeba se vyvarovat pfi preci s integrovanymi obvody CMOS. Popular Electronics neni - zelezne jedra sitovych transformetoru maji magnetickou indukci asi 1 az 1,2 T. Misto magneticke indukce se nekdy pouzive i nazev hustota magnetickeho toku (pocet induk6nich car na jednotku kolme plochy). K napejeni naseho zarizeni potfebujeme napeti obou polarit a pro napejeni sondy 15 V. Odber proudu je maly, proto nemusime pouzivat sifovy zdroj nebo rozmernb baterie, vysta ime s destiskovou alkalickou baterii nebo s akumuietorem NiCd 9 V, celkovy odber proudu bude ponekud v6t i nez 30 ma. Zdroj je na obr. 15. Pouzijeme beztransformetorovy menis napeti s germaniovymi tranzistory, aby byly napetove ztrety co nejmensi. Lze pochopitelne pou2it i jiny m ni5 - s obvodem 555, monoliticky MAXIM apod. Tranzistory T1 a T2 pracuji jako osciietor na kmitostu asi 3 khz, napeti pravo0hl6ho prubdhu fidi budici tranzistor T3, ktery pracuje do zeteze, tvofene vykonnej- imi tranzistory, pracujicimi ve tfide B. Diody D< a D2 usmerftuji napeti Obr. 18. Zapojeni magnetometru netometr odebire proud asi 4 az 5 ma, proud do 30 ma (celkovy odber z ba terie) spotfebuje samotny menid. Za pojeni zdroje je na obr. 19. Vystupy z Hallovy sondy podle obr. 14 jsou pfivedeny na neinvertujici vstupy opera6nich zesilova6u OZ1 a OZ2, ktere pracuji v pevn nastaven6m rezimu jako zesilovac a impedan6ni pfevodnik, OZ3 je diferensni zesilovafc, jehoz einnost Ize oviedat trimrem PI. K vystupu je pripojen digiteini voltmetr s rozsahem 200 mv nebo 2 V. Sonda je pfipojena etyfpramennym stinenym vodicem. Nememe-li takovy kablik" k dispozici, oddeiime etyfi kabliky z ploch6ho kabelu a natehneme na n kovovou pun6ochu". Tu spojime na obou koncich se z6pornou napejeci vetvi. Sondu umistime v objimce. Pouzijeme-li MAF100, musime objimku zhotovit, protoze M AF100 me vyvody s neobvyklou rozte5i - 3,8 mm, vyvody Ize ov em take pripejet na vhodne upraveny kousek kuprextitu. 16 B/l 95 Obr. 19. Zdroj k magnetometru

17 Sit ove casove spinace Mnohdy potrebujeme sepnout na dels! nebo kratsl dobu osvetleni, at se jiz jedna napr. o schodiste, osvetleni pred vchodem nebo pred brankou, cesticku pres zahradu, ke garazi apod. Schodisfove spinace, ktere jsou k temto ucelum vhodne, jsou dodnes vetsinou mechanicke - asi proto, ze u elektronickeho spinace by bylo treba pouzlt stfovy transformator. Popsane elektronicke spinace vsak pracujl bez transformatoru, v jedne variante se pouzlva pomocne rele, ve druhe optokopler, optoelektricky prenosovy clen. Naobr. 21a a 21 b jsou schemata zapojeni obou variant. Princip ziskani pracovniho napeti i casovaciho cyklu je v podstate u obou variant shodny, pouze spinani zateze je reseno odlisnd: v prvnim pripade je pouzito rele, ve druhem triak. Stisknutim tlacitkati privadime pres R1 do spotrebice (v nasem pripade zarovky) proud (zarovka se tedy rozsviti). Podle jejiho prikonu prochazi tedy pres rezistor R1 urcity proud a na R1 bude tedy odpovidajici ubytek napeti. Pomery pro ruzne typy zarovek jsou prehledne uvedeny v tabulce. Zarovka Ml Proud zarovky IN (Priklad : 100 W : 220 V - 0,45 A, 10 Q x 0,45 A = 4,54 V, 4,54 V x 0,45 A = 2 W.) Ubytek 4,5 az 6 V se pri jmenovitem sitovem napeti na jasu zarovky neprojevuje. Ubytek napeti, ktery ziskame na se usmerni diodovym mustkem D1 az D4 a filtruje kondenzatorem Cr - timto usmernenym a vyhlazenym napetim se napaji elektronika spinace. Casovaci obvod je konstruovan se znamym integrovanym obvodem CMOS 4060, coz je nastavitelny osciiator a binarni delic 214. Zakladni casovou periodu je mozne vypocitat ze vztahu 7 = 2,2(R?+ P)C3. Se soucastkami podle schematu zapojeni Ize dosahnout delky perio- R1 Ubytek napeti Zatizeni R1 /ohmu/ i/ Nl Ml 60 0, , , , ,9 5 4,54 Magnetometr je i se zdrojem na jedn desce s plosnymi spoji velikosti 50x110 mm (obr. 20) a Ize jej i s destickovou baterii umistit napf. do krabibky k uschoviv^ni diapozitivu. Uvedeni do chodu Na desce jsou vyznaceny mdfici body MB1 az MB3. Nejprve zkontrolujeme napdjed napdti 5 V a symetrick6 nap t( ±8 V, potom propojime neinvertujici vstupy OZ1 a OZ2 (vyvody 6 a 9 integrovanych obvodu) se zemi a odporovymi trimry P1 a P2 nastavime na vystupech OZ1 a OZ2 (vyvody 7 a 8) napdti 0,00 mv. Odstranime propojky na zem u vstupu a trimrem P3 nastavime na vystupu OZ3 (vyvod 14) tak6 0,00 mv. Pri dalsim cejchovani uz potrebujeme nejaky etalon, po jeho priblizeni na potrebnou vzdalenost nas tavime odporovym trimrem P4 odpo vidajici magnetickou indukci - napeti na pripojen^m DVM, udaj Ize jemne upresnit odporovym trimrem P5. Pred kazdym merenmn je treba odporovym trimrem P. nastavit DVM na nulu. 4 vystup DVM (Obvod Siemens TLE4905L je urcen pro praci s trvalymi magnety, TLE4935L pro stridava magneticka pole). K. L. m 95 Obr. 20. Deska s plosnymi spoji magnetometru TTTra 17

18 jehoz pracovnf kontakty zkratujf tlaeftko Tl a zarovka svftf, je stale napajena ze site. Po uplynutf nastavendho dasu se na vystupu I01 zmdnf uroved z L na H, tranzistor se uzavfe, kontakty rele prerusf napajenf zarovky a soucasne napdtf na vystupu 72 10, dftad vynuluje a obvod je pripraven k dalsfmu cyklu. Na obr. 17b tranzistor ve vodivem stavu napajf vnitrnf LED v pouzdru optotriaku I02, jehoz vnitrnf triak o- viada rfdicf elektrodu vnejsfho triaku Tc, ktery (mfsto kontaktu rele na obr. 17a) zkratuje tlacftko Tl. Po uzavrenf tranzistoru T, pfestane svftit vnitrnf dioda LED I02, vnitrnf triak se uzavfe, uzavfe se i vnejsf triak a je tak ukoncen casovacf interval. dy minimalne 2,2, maximalne 50,6 ms.tyto easy pochopitelne pro nami uvazovane spfnanf zateze (zarovky) nevyhovuji, pouzijeme proto i binarnf delid-dftad. Na jeho vyvodu 3 (vystup Q14) pak dostaneme 7.214« Protoze polovina periody 7 je v o- blasti tirovnd L, 6as, ktery zfskdme, je polovidnf, tj Minimdlnf das sepnutf zdtdze, ktery muzeme zfskat, je tedy ms, tj. 18 sekund, maximalnf je ms, tj. 6 minut 55 sekund. Muzeme vdak (kromd Obr. 21a, b. Srt ovb casovb spinace regulace odporovym trimrem P) pouzft i jind zpusoby, jak zfskat potfebnd intervaly sepnutf zatdze (krat f 6asy), napf. pouzft signaiy na vystupech Q4 az Q13 (Q11 nenf vyveden) nebo zvdt it odpor rezistoru a kapacitu kondenzatoru v obvodu osciiatoru - pak Ize dosahnout tdmdf libovolnd dlouhych dasu. Behem nastaveneho dasoveho intervalu je na vystupu obvodu I01 urovefi L, coz udrzuje tranzistor ve vodivem stavu. Tranzistor spina rele, Konstrukce Druha varianta casoveho spinace je zfejme vyhodnejsf nez varianta prvnf, nebof nenf tfeba shanet rele s malym provoznfm napetfm, s malou spotfebou a vhodnymi kontakty pro sffove napdtf a potfebny proud. Protoze je zaffzenf galvanicky spojeno se siti, dbame na jeho dobrou izolaci a vestavfme je do plastove skffnky. Jako rezistor R, vyhovf nejlepe dratovy typ s vetsfm nez jmenovitym zatfzenfm. Electronique Pratique c. 173 K.L. Viera - nadej - laska Su to tri najhlavnejsie veci duchovneho zivota. Pretoze clovek je aj fyzicky tvor, casto vyjadruje duchovne veci fyzickymi znakmi. Naprfklad krfz vyjadruje vieru, 3xKA207 F.MRAUENEC 3.50 <-72,5-> 3xKFY18 Obr. 1. Schbma zapojenia 18 m 95 Obr. 2. Dosky s plosnymi spojmi

19 t Zdroj se signalizaci prepeti a podpeti A K t o ± Pro n kter$ 05ely je uzite6n6, md- li nap^jecf zdroj indikaci napdtf, ktera by mohla ohrozit spr&vnou Sinnost nap^jenych zaffzenl, tj. jak pfepdtf, tak podpstf, nebof pfi pfep t( hrozl znibenf sou &stek zdroje a pfi pod peti by mohlo vysadit nap^jene zarizeni. Jednoducha indikace obou nepfiznivych stavu byla pops^na v Elec tronics Now - obr. 1. Jde o stabili- prepeli dosticky kotva vyjadruje nadej, srdce vyjadruje lasku. Ako mechanik elektronickych zariadeni snazil som sa vyjadrif tieto tri symboly pomocou elektronickeho pri'stroja, ktory tu popisujem. Hlavnu cast pristroja tvori krokovy spinac, resp. spinacie obvody zostavene s tranzistormi T1 az T9 a prislusnymi suciastkami (obr. 1). Symboly kriz-kotva-srdce su zobrazovane na displeji, zostavenem z dibd LED. Displej riadi spinaci obvod tak, ze jednotlive znaky sa rozsvecuju za sebou a kazdy znak svieti asi dve sekundy. Mechanicke i elektricke zostavenie displeja je na obr. 2. Tranzistory T7, Ta, a T9 je treba opatrif s malymi chladicmi. Tibor Nemeth zovany zdroj 12 V s monolitickym stabilizatorem, u nehoz je signalizace podpeti (je vhodna, je-li zdroj napajen z baterii) vztazena k vystupu regulovaneho vystupniho napeti. Obvod je navrzen tak, ze se porovnava vstupni neregulovane napeti s regulovanym napetim a je uveden do dinnosti vzdy, zmensi-li se vstup ni neregulovane napeti o vice nez asi 1,5 V proti napeti na vystupu regu lators Pokud se tak stane, tranzistor T2 se uzavfe a zvdtsi se napeti na jeho kolektoru - timto napetim Ize rozsvecet indikacni LED nebo spinat kontakty rele ci bzucak. Obvod byl takto navrzen proto, ze vetsina monolitickych stabilizatoru pracuje spravne, je-li napeti na jejich vstupu alespon o 1 V vetsi nez je na peti regulovane, stabilizovane. Obvod, indikujici predpeti, vyuziva vstupniho neregulovane napeti, jehoz cast je vedena na Zenerovu diodu, pripojenou do baze Tr Zvetsi-li se vstupni neregulovane napeti nad mez, danou nastavenim potenciometru R2 a pouzitou Zenerovou diodou, otevre se tranzistor T1 a napeti na jeho kolektoru se zmensi. V tomto pfipade jde tedy o indikaci urovni L (opacne vzhledem k indikaci pod peti). Jedinym kritickym mistem zapojeni je Zenerova dioda a jeji Zenerovo napeti. Protoze je napeti na diodu privadeno z odporoveho delice, Ize jako pravidlo pro vyber diody uvest, ze jeji Zenerovo napeti by melo byt asi o 2 V mensi nez napeti, ktere chceme jako prepeti indikovat.

20 Laditelny antenni zesilovac V oblasti velkych mest neni problem v soucasne dobe prijimat velke mnozstvi rozhlasovych stanic, vysilajicich na VKV v pasmu 88 az 108 MHz. Vetsina vysilacu vsak vysi'la s relativne malym vykonem, takze mimo oblast mest a jejich blizkeho okoli je pri'jem jejich signalu casto obtizny a nekdy i nemozny. Vsechny tyto stanice vysilaji stereofonni signal a diky malemu vykonu je casto i ve mestech mozny jen pri'jem monofonnf. Popisovany antenni zesi lovac umozni i na nahrazkovou antenu prijem slabych signalu vysilacu VKV, popr. umozni poslouchat nektere signaly, prijimane monofonne, ve stereofonnim provedeni. Konstrukce zesilovace byla prevzata z americkeho casopisu Electronics now, autor ji doporucuje ke stavbe i zacinajicim zajemcum o e- lektroniku, nebot jejf realizace vyzaduje pouze nekolik beznych soubastek a zakladni vybaveni dilny - voltmetr, popr. m fie odporu rezistoru ke kontrole pouzitych soucastek. Popiszapojeni Zesilovac byl navrzen jako dvoustupnovy vf zesilovac s tranzistory T1 a T2, ktere jsou schopny pracovat na kmitoctu az 250 MHz (obr. 22). Signal VKV-FM ze vstupu je veden na bazi prvm'ho tranzistoru, jehoz pracovni bod je nastaven rezistorem R. Obvod se ladi na kmitocet vstupnino signalu clankem LC, civkqu L1 a kondenzatorov^m trimrem Cr Cl^nek LC je na kolektor prvniho tranzistoru navazan kondenzatorem C3. Predzesileny signal se vede na ba zi tranzistoru druheho zesilovaciho stupne pres kondenzator C4. Soucastky druheho zesilovaciho stupne jsou identicke se soucastkami prvniho stupne, kmitocet zesilovaneho sig nalu Ize opet nastavit blankem LC, civkou L2a kondenzatorovym trimrem C2. Zesileny signal se na vstup prijimace privadi pres kondenzator C5 izolovanym vodicem o deice asi 20 cm. Jako vstup pro zesileny signal pouzil autor zasunutou vysuvnou an tenu, k niz Ize vystupni vodic pripojit napr. krokosvorkou. Antenni zesilovac se napaji z destickove baterie 9 V, napajeci napeti se filtruje elektrolytickym konden zatorem C6 a keramickym konden zatorem C7. Je treba upozornit, ze neni vhodne prijimat pres antenni zesilovac silne signaly, nebot zatimco u slabych sig nalu zesilovac pomaha zlepsit i (zdanlive) selektivitu pfijimace (predevsim u levnych a jednoduchych prijimacu), pri silnych signalech mohou byt vstupni obvody prijimace pri prijmu pres antenni zesilovac prebuzeny se vsemi z toho vznikajicimi neprijemnymi dusledky. Nechce-li se v&m pfi poslechu silnych stanic zesilovab odpojovat, je treba alespoh odpojovat napajeci napdti - zesilovac je s mirnym Otlumem pruchozi pro siln6 signaly i pfi vypnut6m napajecim napsti. Konstrukce Konstrukce je zajimava a jednoducha predev im proto, ze i kdyz je pouzita ke stavb deska platovana m di, neni do ni treba vrtat diry pro vyvody soufiastek - soucastky jsou prip&jeny k izolovanym medenym ploskam ("ze strany medi") nebo jsou jejich vyvody vzajemne spojeny "ve vzduchu (obr. 23). Deska podle obr. 23 ma rozmery 40x20 mm, izolovane plo ky jsou vytvoreny profrezovanim med nd folie (medenou fblii Ize odstranit i napf. pilnikem, popr. Ize ost- Pim noze folii nariznout a pak z delicich car prouzky folie sloupnout). V kazdem pripade je vhodne po skonceni prace se presvedcit, jsou-li medene plosky dokonale odizolovany od o- kolni medene folie. Vzhledem k tomu, ze antenni ze silovac neni neutralizovan, je vhod ne pri konstrukci dodrzet rozmisteni soucastek podle obr. 23, nebot diky ladenym obvodum ma zesilovac re lativne znacny zisk a mohl by se rozkmitat atd. Mista, v nichz jsou soucastky pripajeny k folii, jsou na obr. 23 oznacena krizky, mista, v nichz jsou vyvody soucastek spojeny vzajemne nad medenou folii (samonosne) jsou kreslena jako dve soustredne kruznice s teckou uprostred. Pozor pri pajeni kapacitnich trimru C1 a C2, jejich vy vody nelze pajeckou prilis ohrivat, nebot by se mohla "spect" plasticka folie, izolujici vzajemne desky kondenzatoru. Tranzistory jsou pajeny "nohama vzhuru" s mirne zkracenymi vyvody (podle potreby). K soucastkam Civky ladenych obvodu jsou obe shodne - maji 1 1/2 zavitu dratu o prumeru asi 0,8 mm samonosne na prumeru asi 10 mm. Potrebna delka dratu je asi 6,5 cm. Kondenzatorove trimry maji kapacitu 5 az 60 pf (GM electronic) a hridel se zarezem pro sroubovak. O jejich pajeni jiz byla zminka. Ostatni kondenzatoryjsou keramicke, mohou byt v mezich 27 az 33 pf, C3 ma kapacitu 5 pf (4,7 az 6,8 pf, keramicky miniatumq. Kondenzator C6je elektrolyticky na 10 az 15 V. Spinac S je..soupaci jednoradovy se tfemi vyvo dy. Tranzistory byly ve zkusebmm vzorku pouzity stejne jako v originalnim zapojeni, tj. 2N3904. Jsou to o- bycejnd univerzalni kremikove tranzis tory se zesilovacim Cinitelem asi 100 a s mezrn'm kmitobtem vetsim nez asi 250 MHz. S pravdspodobnosti, hranibici s jistotou, by je bylo mozne zamenit napf. za evropske typy BF198 ci BF240 a dokonce i snad za nase univerzalni tranzistory typu KC (147 az 9 nebo pod.), aniz by se zmenily Obr. 22. Zapojeni jednoduchbho antdnnfho zesilovace 20 -w Obr. 23. Rozlozenf soucastek a zapojovacf pi^nek na desce zesilovace

21 Indikace otevreni dvefs do obchodu V dobe, kdy bylo hodnd obchodu a m&lo zdkaznfku, byly kr&my i kr mky vdtdinou vybaveny mechanickym zvonkem, ktery zazvonil pri vstupu o- soby do krdmu a pfivolal tak proddvajfcfho. V soudasnb dob by bylo mozne fedit toto zarfzenf" mnoha ruznymi zpusoby, jeden z nich je na obr V Pri zavrenych dverfch je kontakt jazydkoveho reld sepnuty trvalym magnetem. Po otevreni dveff se zmdni uroveft napetf na bazi tranzistoru na H, tranzistor se otevre a integrovany obvod, zapojeny jako monostabilnf KO, je napdjen. Ze bzuddku zaznf t6n po dobu asi 1/2 sekundy (Ize zvolit volbou R2, C^. Obvod pri zavfenych dverfch o- debfrd asi 0,3 ma, pfi zndnf signdlu asi 11 ma. Lze jej (pfi mendf hlasitosti signdlu) napdjet i z baterie 9 V. Bzu- J#k muze byt bud' piezoelektricky nebo "mechanicky. Z vystupu 3 10 Ize ovsem i budit rele (viz AR B5/94). Signalm svetlo pro krizovatku Zhotovit model signalnfch svdtel pro krizovatku nenf cetkem z&dny pro blem, pfipustfme-li, aby doba svitu vdech tff svdtel - zeleneho, oranzovdho i dervendho - byla stejnd. Ve skutecnosti je ovdem doba svitu oranzovdho svdtla obvykle mnohem kratdf, nez doba svitu svdtla zelen6- ho i berven6ho. V6t inou tomu byv& tak, ze zelene i cervene svetlo svftf asi 30 sekund, oranzove kolem 4 az 5 s. Zakladem zapojeni (v popisovane verzi jde o prenosne signalnf zarfzenf, navrzene pro zarovky 100 W, obr. 1) je basovac 555 a desftkovy 6fta Problem s rozdflnou d6lkou svitu o- ranzoveho svdtla autor vyre il tak, ze vyvod 3 (Q0) desftkov6ho 5(ta6e pri- pojil pres rezistor k bazi Tt, ktery ovlada rele, jehoz kontakty spfnajf oranzove svetlo. Vyvody 2, 4, 7 a 10 (Q1 az Q4) jsou pripojeny pres rezis tor k bazi tranzistoru T2, ktery ovlada dinnost reld, spfnajfcfho dervend sve tlo. Zbyle vyvody (Q5 az Q8) jsou take spojeny a signal na nich ovlada zelene svetlo (pres tranzistor T3 a reld). Doba rozsvfcenf jednotlivych svdtel je urdena dasovacfm dlfinkem 6asovade pfi C1-8 pf dodava de sftkovy dftac jeden impuls kazdych asi 5 sekund, po tuto dobu svftf oranzove svetlo, cervene a zelene svftf asi po 20 az 25 sekund. Diody D1 az D8 chranf vystupy desftkoveho dftace pred falesnymi spoudtdcfmi impulsy. Tranzistory jsou beznd univerzalnf typy n-p-n, reld majf cfvku pro 5 V a kontakty pro 2 A, 220 V. Popular Electronics Obr. 1. Zapojeni semaforu pro kfiiovatku vlastnosti zapojeni. V teto souvislosti je pouze treba upozornit, ze napetf na jejich kolektorech, uvedena ve schematu zapojeni, se mohou proti uvedenym udajum menit podle jejich zesilovacfho cinitele - Odaje ve sche matu odpovfdajf zesilovacfmu diniteli kolem 100. Pfi nahradach tranzistoru je pouze treba nezapomenout na to, ze napr. uvedene typy BF... majf jinak rozmfstene vyvody (nikoli K, B, E, ale K, E, B). Baterii 9 V Ize pripevnit k zakladove desce bud paskem podle fotografie, nebo Ize pouzft drzaktvaru U z pruzneho materialu, ktery se prisroubuje nebo pripajf k zakladove desce spodnf castf U. Z fotografie na obalce Ize vysledovat, ze deska s pripajenymi soucastkami je polozena na desce s medenou folif o rozmerech asi 8x8 cm, v jednom mi'std jsou folie obou desek spojeny dratovym mustkem (drat o prumeru asi 1 mm). V puvodnfm clanku byl signal na vstup zesilovace privaden z tzv. kralicfch usf, tj. vnitfnf nahrazkove anteny se dvema teleskopickymi vysuvnymi pruty. Jeden vystup teto anteny byl priveden na bazi prvnfho tranzistoru z izolovaneho ostruvku na zakladove desce (spojem delky asi 2 cm), druhy na medenou folii zakladove desky. Stejne Ize pripojit i vnejsf antenu se svodem 300 nebo 75 Q. Zesilovac byl take vyzkousen tak, ze jako vstupnf antena byl pouzit drat delky asi 2 m, pripojeny na vstup zesilovace, stejny drat byl pripojen na folii zakladove desky jako "protivaha". I tak byl zrejmy zesilovacf ucinek zapojeni. Vystup zesilovace byl ve vsech prfpadech priveden dratem delky asi 20 cm na antennf vstup prijfmace - u prijfmacu s vysuvnou teleskopickou antenou na konec zasunuteho antennfho prutu ( prfvodnf drat na konci s krokosvorkou). Uvederu do chodu, nastaveni Po sestavenf zesilovace je vhodne overit si napetf na bazfch a kolek torech tranzistoru podle obr. 22. Pak pfipojfme na vstup zesilovace antenu, vystup zesilovace privedeme na antenu prijfmace, nepfipojujeme. baterii! Prijfmac naladime na slabou stanici asi uprostred vlnoveho rozsahu. "Kr&lidf udi" nebo jinou nahrazkovou antenu nastavfme na nejsilnejsf sig nal. Pak otadenfm kapacitnfch trimru se snazfme zfskat z reproduktoru co nejhlasitdjdf signal. Po tdchto krocfch zapneme napajecf napetf a prijfmany signal se musf podstatne zlepsit. Jemnym otacenfm obdma trimry se snazfme doladit zesilovanou stanici. Antennf zesilovac pak zesiluje zhruba stejne vsechny signaly v okolf asi ±10 MHz od naladene stanice. Na zaver je treba upozornit, ze popsany zesilovac nenf po technicke strance "zadny zazrak", to pozna kazdy, kdo si jej postavf (krfzova modulace, moznost rozkmitanf atd.). Nas zaujal predevsfm proto, ze ho Ize postavit za necelou pulhodinu bez vrtanf der do desky s plosnymi spoji a bez narocnych mechanickych Oprav a sloziteho nastavovanf. Pritom pro pouzitf na chalupe, v kempu atd. zcela jiste vyhovf. f- 21

22 Jednoduchy nastavitelny zkousec malych odporu Vetsina digitalmch multimetru indikuje uzavreny obvod tehdy, je-li mezi zkusebmmi hroty odpor mensi nez asi 100 Q. V americkem casopise Electronics now jsme objevili zajimavou a jednoduchou pomucku k mereni (indikaci) odporu od desetin do desitek Cl s beznym dvojitym o- peracmm zesilovacem, ktera jiste dobre poslouzi jako napr. indikator zkratu, indikator neporusenosti vedeni atd. Popis zapojeni Schema zapojeni zkousebky je na obr. 1. Dvojity operabni zesilovac I01 Geho prvni polovina) ma na neinvertujicim vstupu delib napeti s R4, Rs. Ve stredu delice (tj. na vstupu + 0) je napbti asi 0,09 V. Budou-li merici hroty pfipojeny na zkouseny pfedmet, jeho odpor bude pripojen paralelne k rezistoru R5 dblibe, proto se napbti na neinvertujicim vstupu 10 zmensi. Tato prvni polovina IO je zapojena jako neinvertujici zesilovab se zesilenim asi 100, jeho vystup je priveden na invertujici vstup druhe poloviny IO, tento druhy operabni zesilovac z pouzdra je zapojen jako komparator. Na neinvertujicim vstupu komparatoru je napeti, umerne nastaveni potenciometru R3. Bude-ii napeti na neinvertujicim vstupu vetbi nez napeti na vstupu invertujicim, bude na vystupu komparatoru uroven H. Ta uvede tran- ar. Obr. 2. Priklad stupnice potenciometru zistor do vodiveho stavu a tim do cinnosti i bzucak. Zmenou nastaveni potenciometru Ize pak urcit horni mez odporu mereneho objektu, pri niz by mel zaznit ton z bzucaku. Bzucak bude tedy uveden do "chodu" pouze tehdy, bude-li odpor mezi zkusebmmi hroty mensi, nez nastaveny na stupnici pod knoflikem potenciometru. Stupnici Ize snadno sestavit zmerenim nekolika rezistoru, jejichz presny odpor zname. Priklad sestrojeni stupnice je na obr. 2. Pristroj je nejcitlivejsi na dolnim konci mericiho rozsahu. Vzhledem k tomu, ze pristroj muze Obr. 1. Zapojeni merice (indik&toru) malych odporu V + 9V Obr. 3. Upravend zapojeni pro bzuc&k KPE-121 indikovat velmi male odpory, je vyhodne zjistit pfed merenim, jaky vlastni odpor maji privody od zkusebmch hrotu. Za zapojeni je zrejme, ze merenym objektem muze protekat proud max. 9 ma (pri napeti baterie 9 V a R = = 1000 Q).» * * Pro overeni cinnosti jsme jako bzucak pouzili piezoelektricky "platek" typu KPE-121 (GM electronic, cena asi 26,- Kc), operacni zesilovac LM358 (cena kolem 10 Kb), univerzalnf tranzistor n-p-n (KC508, BC...) a iinearni potenciometr vetsich rozmeru. PFi zkoubce byl za zapojeni vypusten spinab a dioda LED, indikujici zapnuti pfistroje. Zapojeni pracovalo pfesne podle popisu a schematu na obr. 1, pouze bylo tfeba u- pravit obvod indikace vzhledem k pouzitemu bzucaku (obr. 3). PFitom bylo ovefeno, ze Ize ze zapojeni vypustit tranzistor na vystupu 7 operacniho zesilovace a bzucak s pomocnym tranzistorem zapojit primo na vystup OZ (carkovane na obr. 3). Co dodat? Snad jen to, ze pfistroj odebira ze zdroje (baterie) 9 V v klidu asi 10 ma (bez LED), je-li v cinnosti bzucak asi 13,5 ma. Bez problemu Ize pouzit kterykoli z uvedenych typu OZ, vsechny maji stejne rozmistene vyvody. Stabilizovany zdroj, ovladany logickymi signaly Na obr. 1 je zapojeni typick6ho stabilizovane zdroje, jehoz vypnuti a zapnuti Ize v pripade potreby ovladat signalem s logickymi urovnemi L a H. Oba tranzistory v zapojeni pracuji jako jednoduche spinace, jejichz cinnost je rizena signalem na vstupu - bazi tranzistoru T1 (univerz&lni tranzistor n-p-n). Je-li na vstup priveden signal o urovni H, na kolektoru tran zistoru bude L, rezistorem R1 bude 22 -f- protekat proud, ktery postaci k otevreni T2 - na vystupu zdroje bude sta bilizovane napeti, dane pouzitym integrovanym stabilizatorem. Pri signalu L na vstupu bude Tz uzavren - - na vystupu zdroje nebude napeti. HP32 78 Obr. 1. Zapojeni zdroje, ovl&dandho logickymi signaly Tranzistor T1 vhodne izoluje zdroj ovladaciho signalu od napajeciho zdroje - zdroje se navzajem neovlivhuji. Jedinym kritickym mistem zapojeni je re zistor R1 - ten musi byt vybr^n podle vstupniho neregulovaneho na peti tak, aby se pfi vstupni urovni H spoiehlive otevfel tranzistor T2. Jeho odpor Ize urcit snadno - k otevfeni tranzistoru T2 postaci proud asi 50 ma, z Ohmova zakona Ize pak snadno urcit, ze Ri = unana I50 ma 1 nereg. Tranzistorem T2ovsem proteka, je- -li otevfen, ceiy proud zateze zdroje, proto je tfeba podle zateze volit jak typ tranzistoru Qeho kolektorovou ztratu), tak i pfipadny chladib.

23 Nf zesilovac 10 W ve tnde A, The Pass Zen Mezi nadsenci pro vernou reprodukci se jiz dlouha leta vedou spory o tom, je-li k zesilovani nf signalu vhodnejsi elektronka 6i tranzistor, tranzistor bipolarni nebo rizeny polem, zesilovace s velkou 6i malou zapornou zpetnou vazbou, s mnoha stupni 6i s co nejmensim poctem zesilovacfch stupfiu, nf zesilovac ve tride A, B nebo AB atd. - zajemci o tato temata mohou sve argumenty pro nebo proti konfrontovat s argu menty, uvedenymi v Clanku, ktery pod nazvemthe PASS ZEN AMPLIFIER uverejnil v druhem Cisle rosnfku 1994 americky CasopisThe Audio Amateur. Re it uvedenc otazky nenf v ak predmstem tohoto Clanku. SouCasti Civah autora puvodniho 6l&nku je totiz i popis stavby jednostupnoveho nf zesilovace ve trfdd A s modernfmi doplftkovymi tranzistory rizenymi polem, jehoz zapojenf je na obr. 1. Koncepce zesilovace je velmi podrobne probrana v originalnim clanku - v podstate zavisi na tom, ze ucinnost zesilovaciho stupne ve tride A je vzdy velmi mala; je-li zdrojem predpeti pro aktivnf soucastku, zesilujici signal, rezistor, muze byt i pouze 4 % - v takovem pripade by j^esilovac pri spotrebe 100 W mel u- zitecny nf vykon asi 4 W, coz je v kazdem pfipade neprijatelne. Pouzije-li se k zfskani predpeti zdroj proudu, ucinnostse znasne zvetsi a dosahuje asi 20 i vice procent, coz je pri ocekavanych velmi dobrych parametrech zesilovace, danych pouzitou pracovni tridou, jiz prijatelne. Takto je resen i popisovany zesi lovac. V zapojeni na obr. 1 je tran zistor T1 zapojen jako zesilujici prvek a tranzistor T2 jako zdroj proudu. Tranzistor T3 reguluje buzeni T2 odporovym delicem R6, R7, kondenzator C5 filtruje napeti z napajeciho zdroje. Proud, prochazejici T2, zpusobi ubytek napeti na R1, dosahne-li tento ubytek napeti 0,66 A (coz bude pri prou du 2 A), bude na tranzistoru T2 na peti asi 4 V - cele zapojeni zarucuje konstantni proud 2 Atranzistorem T2. Rezistory R3a R4 stabilizuji vlastnosti zapojeni a zabranuji parazitnim oscilacim T2. Konstantnim proudem 2 A se nap^ji tranzistor Tr Rezistor R8 a potenciometr P1 tvori stejnosmsrnou zpdtnovazebni smycku, kter6 zaji - fuje na elektrode G tranzistoru T1 napeti asi 4 V a na elektrode D T2 napeti rovne polovine napajeciho napeti, tj. asi 17 V. Vstupni signal se na zesilovas privadi pres Rs a C6, vystupni signal Obr. 1. Jednostupfiovy nf zesilovad ve tffde A s vykonem 10 W MPQ4Q? pro reproduktor se odebird z paralelnd zapojenych kondenz^toru C3, C4. Zenerovadioda zaji fuje, ze navstupu prvniho tranzistoru bude vzdy na peti men i nez 20 V. Rezistory Re a R2 upravuji stejnosm rn6 "pom ry v obvodu Tr Chladi6e pro tranzistory T1 a T2 jsou nezbytn6 - musi zajistit rozptyleni 70 W, coz je jejich vykonova ztr6ta po cely 6as provozu zesilovase. Sitovy transformfitor m6 sekundfirni vinuti 25 V/6 A. Harmonick6 zkresleni zesilovace je pri vykonech men ich nez 10 W vyhradn z^lezitosti druh6 harmonick6 a pohybuje se na 1 khz a pfi zatdzovaci impedanci 8 Q v z6vislosti na vykonu od 0,1 do 1 %. Zkresleni pfi Vystrazne znameni na zeleznicm prejezd V modelovych zeleznicnich stavebnicich je Casto treba konstruovat na zeleznicnich prejezdech vystrazna svetla - jeden z moznych zpusobu, jak postupovat, je na obr. 1. Je jednoduchy, sminimalnim poctem soucastek a vyuziva vsech hradel pouziteho integrovaneho obvodu MOS Hradlo C integrovaneho obvodu je pouzito jako oscilator, jehoz kmitocet je urcen odporem rezistoru R^ a kapacitou kondenzatoru Cr Hradla B a D jsou zapojena jako klopny obvod R-S, ktery je rizen hradlem A ve spolupraci s fototranzistorem. Soucastky D1( C2 a R5 slouzi jako zpozd ovaci obvod, ktery zabezpecuje zpozdeni reakce obvodu na svetlo, ktere se dostane na fototranzistor v mezerach mezi vozy vlaku, nebof fototranzistor je umistcn mezi prazci uprostred koleji a je ovl^d^in vnejsim svetlem - do cinnosti se zarizeni totiz uvadi zastincnim vncjsiho osvetleni (jehoz uroven Ize volit odporovym trimrem Rg) vlakovou soupravou. Rezistor Re se tedy nastavuje tak, aby pri nezastinenem fototranzistoru byla na vystupu 3 hradla A tiroven L. /PPPQP4H vykonu 2 W pres cel6 nf p6smo je v mezich 0,8 az 1,2 %. Kmito5tov6 charakteristika zesilovafie je rovn6 v oblasti 0,5 db od 20 Hz do 20 khz. Vystupni impedance zesilovase je 1 Q, Sinitel tlumeni 8. Vstupni impe dance je 4,75 kq, zisk 8,5 db. Z toho vyplyv&, ze zdroj signalu pro zesi lovac musi byt schopen dodat 3,5 V pfi proudu 700 pa. Vstupni obvod Ize pro ruzne zdroje signalu upravit zm - nou odporu rezistoru Rs. Jako reproduktor doporucuje autor typ s impedanci 8 az 16 G o citlivosti 90 az 100 db. Postavite si take nf zesilovac ve tride A s jednim zesilovacim stupnem? Jede-li nad fototranzistorem vlak, vystupni Ciroven se zmeni na H a na vyvodech 6 a 13 bude take H, na vyvodu 11 bude L. Tim je zabezpeceno, ze bude v cinnosti LED2. Bude-li na vyvodu 10 L, na 11 bude H, H bude i na 5 a na vyvodu 4 bude L, v cinnosti bude LEDr Obe diody budou stridave svitit. Autor 6l&nku v Popular Electronics uvadi, ze takto zapojil az 6 foto tranzistoru v s6rii a z vystupu 4093 budil bez probicmu az Ctyri diody LED. T/L414 CD4093 Obr. 1. Blikac na pfejezd u modelovd zeleznice -fr 23

24 Satelitm prijimac s automatickym ladenim Pokusil jsem se vyvinout konstrukci satelitmho prijima ce, ktery by "pri rozumne slozitosti poskytoval alespon rozumne parametry". Vysiedek byl vsak natolik prekvapivy, ze stavbu popisovaneho prijimace zopakovali behem tri dnu dva moji kolegove a to se stoprocentmm vysledkem. Po nekolika zklamamch z prijimacu, postavenych podle ruznych navodu, jsem se rozhodl pouzit profesionalm tu ner. Tim je zajistena jednak jakost obrazu i zvuku a jednak snadne nastaveni pritroje. Dobra reprodukovatelnost je dana jednoduchosti cele konstrukce. Koncepce prijimace a elektricke zapojeni Elektronicka cast prijimace se sklada z tuneru a 6tyr desek s plosnymi spoji (obrazovy dil, zvukovy dil, obvod automatickeho ladsni a zdroj). Pfistroj jsem na jednotlive desky rozdslil proto, aby je bylo moznd Casern pripadnd doplfiovat 6i obmdfiovat (napr. o stereofonni zvuk, mikropocftacove ovadani apod.). Dale budou popsany jednotlive dily prijimace: -Z nabizenych tuneru jsem se rozhodl pouzit co nejkvalitn j i typ, nebof tu ner je klicovou c&sti celeho prijimace a co nezaridi" tuner, ostatni obvody jiz nezachrani. Volba padla na tunery Sharp rady BSF, ktere predstavuji svetovou spicku a jsou bezne dostupne jako nahradnidil. Ma-li tuner prepinatelnou sirku pasma, doporucuji trvale prepnout na siroke pasmo. -Dalsi dulezitou casti je obrazovy dil (obr. 1). Nejjednodussi by bylo pouzit integrovany videozesilovac (napr. typ pa733), pro dosazeni nejvetsi jakosti obrazoveho signalu se vsak osvedcilo pouzit tranzistorovy zesilovac. V teto souvislosti jsem zjistil, ze proti ocekavani nebylo nutne zarazovat do cesty demodulovaneho signalu (Base Band) slozity ladeny filtr pro odboceni obrazoveho signalu. Videozesilovac je tvoren tranzistory T1( T4, T5 a T6. Deemfaze je tvorena soucastkami R1, R2, Cr Dolni propust pro odboceni obrazoveho signalu tvori C4, Rs, C5. Obvod pro potlaceni disperzalu je tvoren tranzistory T2 a T3. Trimrem P1 se nastavuje kontrast obrazu. Z kondenzatoru C10je odebiran standardni videosignal, ktery se vede do videovstupu televizoru, prip. videomagnetotonu. -Zvukovy dil (obr. 2) je tvofen tran zistory T1 a T2 a integrovanym obvodem IOr Ten pracuje v zapojeni, do- porucenem vyrobcem. Selektivitu zaji fuje keramicky filtr SFE 6,5 MHz, cimz je take dano, ze popisisovany zvukovy dil zpracovava pouze zakladni zvukovy doprovod 6,5 MHz, nikoli vyssisubnosne. Odporovy trimr P2 slouzi k nastaveni urovne zvukoveho signalu. Obr. 1. Zapojeni obrazoveho dsu LF356 B80/1000 BF2UA -Obvod automatickeho laddni (obr. 3) je tvoren integrovanym obvodem 10.,, diodovym mustkem B1 a tranzistorem T1. Vznikl dalsim vyvojem OAL, puvodne vyvinuteho pro prijimac VKV (ladeni tuneru) a zdokonaleho a upraveneho pro satelitm prijimac. Pri jeho pouziti odpada nutnost pouzivat ob vod pro doladovani kmitoctu, nebof optimalni naiadeni se udrzuje samo. Vyuziva se zde signal AFC z tuneru. I01 jako komparator porovn&va referencni napeti na bezci P1 s napetim AFC, kterym tuner rika, zda pozaduje pro optimalni nastaveni (vyladeni stanice) ladici napeti zmensit ci zvetsit. Vysledkem cinnosti komparatoru je napeti na vyvodu 6 I01 bud +30 V nebo 0 V. Tranzistor T1 tvori zdroj konstantniho proudu, kterym je vybijen/nabijen kondenzator C2. Z tohoto kondenzatoru se odebira ladici napeti pro tuner (1 az 20 V). Diodovy mustek B1 zajisfuje, ze proud tranzistorem T1 ma vzdy spravnou polaritu (pri vybijeni i pri nabijeni kondenzatoru). Na C2, odkud se ode bira ladici napeti, se tedy plynule zmensuje/zvetsuje napeti tak, jak to pozaduje tuner prostrednictvim signa- 24 -f. Obr. 3. Zapojeni obvodu automatickeho iadem'

25 Obr. 4. Zapojenf nap&jeciho zdroje iu AFC. Tim je zajisteno presne a stabilni vyiadeni prave prijimane stanice.na jinou stanici se Ize preladit stisknutim tlacitka T\AfT\2. Po stisknuti nebo Tlz se narusi rovnovaha komparatoru a jiz popsanym zpusobem se zvetsuje/zmensuje ladici napeti. Po uvolneni tlacitka se samocinne doladi nejblizsi stanice. Celkovy dojem z ladeni odpovida asi prepinani pfedvoleb na beznem prijimaci. Obr. 5. Deska s s plosnymi spoji obrazovbho cmu Pozn. Jako T1 Ize pouzit i jine typy HVIOSFET, obvykle je paktreba upravit odpor rezistoru R3. Napr. pro staficky KF520 je R3 = 47 kq.odpor tohoto rezistoru ovlivnuje rychlost ladeni (tj. chceme-li rychlost zmensit, odpor zvetsime, ladeni pak nepripomina pre pinani predvoleb, ale rucni ladeni knoflikem). -Napajeci zdroj (obr. 4) je bezne konstrukce s monolitickymi stabilizatory I01 az I04. Poskytuje napeti +5 V a +12 V pro napajeni tuneru a desek elektroniky, +30 V jako ladici napeti a prepinatelne napeti +13.5/+17,5 V pro napajeni konvertoru ve vnejsi jed- notce. 25

26 Mocha nicko provedeni Zcela netradisnf je vndjdf vzhled pffstroje. Cely pfijfmad je totiz vestavdn do skfffiky od telefonnfho pffstroje typu Es 4600 (Es 2300 apod.). Toto uspofdddnf vzniklo puvodnd jako Zert, posldze se ovsem ukdzalo jako velmi praktickd. Vestavdnf elektroniky do skffftky je velmi snadnd a odpadd vyroba mechanickych Sdstf (coz byvd Sastd slabina zdjmovych konstrukco. Na telefonu nenf pfi prvnfm pohledu Zddnd zmdna: TlaCftkovy sffovy spfnas je ukryt uvnitf skfffiky a je ovldddn vlozenfm sluchdtka do vidlice. Ladicf tla&ftka jsou umfstdna na spodnf fidsti mikrotelefonu(ovlddajf se dvdma prsty, pfidemz mikrotelefon se drzf v ruce tak, jako bychom chtdli telefonovat). PFepfnad polarizace typu Isostat je v mfstd puvodnfho tlafiftka v pravdm dolnfm rohu telefonnfho pffstroje. Zapnutf je indikovdno LED za prusvitnym okdnkem v levd Sdsti pffstro je. Konektory (pro vndjdf jednotku a vystup audio-video) a sffovd dnura jsou na zadnf stdnd pffstroje. Protoze se chladifie na desce zdroje intenzfvnd zahffvajf, je nutnd opatfit skfffiku dostatednym mnozstvfm vdtracfch ddr. PouZft telefonnf skfffiku nenf samozfejmd nutnd, kdo chce pouzft jiny zpusob "zapouzdfenp, mu- Ze zvolit jakoukoli jinou skfffiku. Obr. 8. Deska s plosnymi spoji nap&jedho zdroje Uvedenfdo chodu Po osazenf desek s plodnymi spoji (obr. 5 az 8) nejprve zkontrolujeme napdtf na vystupech zdroje. Potom muzeme zapojit vdechny desky podle obr. 9. Tuner zatfm nezapojujeme. Zkontrolujeme dulezitd napdtf podle tab. 1. Tab. 1. Dulezita napdtf - deska - -souddstka/vyvod/napdti [V] Obrazovy dfl TI/E/4,5 T2/E/2.8 T3/B/11, T4/E/2.3 T5/B/11, T6/B/7.6 T6/E/7.0 Zvukovy dfl T1/E/5,1 101/2/2,0 */4/1,0 /5/2,6 /7/3,6 */8/4,1 /11/12,0 -/13/2,0 -/14/2,0 T2/C/8 OAL 101/3/4,8a /6/b R4.R5/1,5 DI/K/c Zdroj C1/+/22 C2/+/35 101/3/d 102/3/1 103/3/5 104/3/3 a - nastavit trimrem P, b - pfi stisku asi 0,2 V, pfi stisku Tl2 asi 29,5 V (mdffme-ll bez pfipojendho tuneru, musfme na vyvod AFC desky OAL pfivdst asi +5 V pfes rezistor s odporem asi 100 kq c - pfi stisku Tl, se musf napdtf plynule zmensovat az na 2 V. Pfi stisku Tl2 se mus( zvetsovat ai na 20 V. Meffme-li bez tuneru - viz pozn. u b d - pfi sepnutdm S, asi 13 az 14 V, pfi rozpojendm S, asi 1/ at 18 V Obr. 9. Celkov6 propojenf pfijtmade

27 Je-li vse v pofadku, pfipojfme podle schdmatu celkovdho propojenf i tuner. Zkontrolujeme, jeli na vstupnfm konektoru F tuneru napstf 13,5 V (popf. 17,5 V) pro napajenf vnsj f jednotky. Po pfipojenf spravns nasm rovan6 antdny musf jiz pfijfmas pracovat. Zbyva je t doladit P1 na desce OAL na nejlepsf obraz, dale nastavit kontrast obrazu trimrem P1 na desce obrazov6ho dflu a doladit jadro cfvky L1 na desce zvukov6ho dflu na nejvstsf hlasitost a trimrem P1 na t6to desce nastavit vyslednou hlasitost tak, aby byla shodna s hlasitostf pfi pfijmu b 2- nych televiznich programu. Dosazene parametry Parametry pfijfmabe jsou podstatnou msrou d&ny pouzitym tunerem. Jejich objektivnf msfenf je v amat6rskych podmfnkach t6m F nemozna, proto se musime spolehnout na Odaje vyrobce. PFi subjektivnim hodnoceni je patrna, ze ceiy pfijfmas pokud jde o kvalitu obrazu i zvuku o nic nezaostava za bsznymi tovarnfmi vyrobky, v porovnanf s levnsjdmi typy je lep f pfedevsfm v jakosti barevnych pfechodu a ostrosti obrazu. Parametry tuneru podle vyrobce Vstupnf kmitodet: 950 az 2000 MHz. Vstupnf impedance : 75 Q. JMezifrekvence: 479,5 MHz. Demodulace: PLL. Vstupnf uroved: -60 az -30 dbm. Vstupnf PSV: 2. Potladenf Intermodule: 60 db. Vystupnf kmitodet: 50 Hz ai 10,5 MHz (-2 db). Vfstupnf droved: 0,4 V (mv)/75 Q. Mf dffka p&sma: 27/18 MHz (-3 db). Statickyprih (treshold): 6 db. Signdl/Sum: >38 db (C/N- 14 db). Nap&jecf napdtf: 12 V/170 ma, 5 V/50 ma. Obrazovy dil Rezistory R, 1,2 kfl R2 270 q Seznam souoaatek Indikacm obvod pro modelovou zeleznici Jednoduchy signalizasnf obvod pro nejruzn j f pouzitf u modeiovych teleznic je na obr. 1. K signalizaci se pouzfvajf dv zarovky 12 V, Servena a zelena. Obvod pracuje tak, ze svftf zelena zarovka vzdy, nez sepne kontakt (z jazyfikov^ho rel6), napr. pfi pfejezdu vlaku, na n mz je ve vhodn6m mfst umfstsn trvaly magnet. Pak zafine svftit Cervena iarovka a svftf po dobu, R R. 47 kq R5 27 Q Re 220 O R7 82 kq R8 33 kq R 22 kq R kq R Q R Q R13 10 Q Rh 180Q P, 5 kq, miniat. Kondenz&tory C1 330 pf C2,Ce 10pF/25V C3, c8, CB 33 pf C4 4,7 nf C6 1 nf C7 100 nf C pf/15 V Tranzistory TvT2,Ta BC237 T3, T6 BC307 Te BC639 Zvukovy dfi Rezistory Rt, R2 10 kq R3, R6 560 Q R4, R10 1 kq Re 4,7 kq R7 2,2 kq Ra 27 kq Rb 8,2 kq P1 500 Q, miniat. Kondenz&tory C, 12 pf C2 at C6 33 nf C8 330 pf C7 1 pf/35 V C8 at C10 47 pf/25 V Polovodldovd souddstky T2 BC239 I01 TBA120S (nebo A220D) F1 keramlcky filtr SFE6.5 MHz U, cfvka na kostfifice o 0 5 mm, 22 zavlto dratu CuL o 0 0,2 mm, jadro 4 mm, hmota napf. N05 danou volbou kapacity kondenzatoru C1 a nastavenfm odporu odporovaho trimru R,, orientafinf Odaje jsou v tabuice. Tab. 1. Doha svitu Cervend iarovky v sekundach R1 /kq/ 0,-10 pf C,-100 pf Popular Electronics 10/94 Obvod automatickdho laddnf Rezistory F^ 470 kq R2 68 kq R3, R4 10 kq R5 560Q Kondenz&tory C, 10 nf C2 100 pf/35 V Polovodidovd souddstky T, BF244A (nebo jiny MOSFET, i KF520) D1 Zenerova dioda 20 V B, diodovy mustek, napf. B80C1000 I01 LF356 (nebo tuzemsky MAB356) Zdroj Rezistory R, 56 Q R2 220 Q Rs 820 Q R4 240Q R6 5,1 kq Kondenzdtory C pf/25 V C2 470 pf/50 V C3 at Ce 1 pf/35 V Polovodidovd souddstky 1N ,, I LM317 (nebo B3170, 3171) Tr transformator 220 V/15 V, 0,5 A /24 V, 0,1 A Po1 pojistka 0,1 A s pouzdrem S1 spfnafi 8 aretacf nebo pfepfnac chladifie z hlinfkov6ho plechu tiafiftkovy sffovy spfnafi dvojlty konektor cinch nebo konektor DIN pro signal AV tuner Sharp (doporucujl BSFA75Q41) dvs tiafiftka (iadicf) LED + rezistor 820 Q k indikaci zapnutf sffov* SftCira VoJtiohLudl Obr. 1. Indikadnf obvod

28 Cyklovac s pametf nejen pro Favorita Jiz delsi dobu se zabyvam konstrukcf cyklovacu pro sterace. Mou snahou bylo, aby cyklovac s pametf bylo mozno pouzfvat i pro starsf vozy Skoda, a aby cyklovace umely i neco navfc proti beznym typum. Zakladni pozadavky Pro Cinnost cyklovace jsem si stanovil tyto pozadavky: 1. CyklovaC musf zajidfovat aktivnf brzddnf motorku stdracu pomocf dobdhovdho kontaktu pfi vypnutf std racu (vdtdina konstrukcf tuto funkci opomfjf). 2. Po zapnutf cyklovace se okamzitd setfe Celnf sklo a nastavf se nejkratdf Cas stirdnf. 3. Ddlky stfracfch cykiu se budou ovlddat pfepfnacem, ktery ovlddd stdrace. 4. Vypnuty cyklovac nesmf byt napdjen z palubnf sitd automobilu. 5. PFi zapnutdm cyklovaci spudtdnfm ostfikovace Celnfho skla se samo- Cinnd spoudtejf stdrace nezdvisle na nastavend ddlce stfracfho cykiu. Po pouzitf ostfikovace zapnuty cyklovac zabezpecf jedtd ndkolikrdt setfenf Celnfho skla (tzv. do sucha)a pak se vratf do puvodnfho rezimu. 6.Spojenf nozovych konektoru s plodnymi spoji na desce se soucdstkami musf byt mechanicky prvnd. Ovladam cyklovace 1. SpfnaC stdracu pfepneme do funkce cyklovac. Okamzitd se setfe Celnf sklo a nastavf se nejkratdf Cas stfrdnf (asi 4 sekundy). 2. Chceme-li cyklus prodlouzit, pak v dobd, kdy stdrace stfrajf, cyklovac vypneme a zapneme - cykly se samo- Cinnd prodlouzf. Chceme-li prodlouzit ddlku cykiu v dobd, kdy stdrace nestfrajf (propdsli-li jsme okamzik, kdy stdrace stfraly nebo nechceme na tento okamzik Cekat), krdtce vypneme a zapneme cykiovac. StdraCe se u- vedou do chodu a v dobd, kdy stfrajf, vypneme a zapneme cykiovac. Daldf cykly budou deldf. 3. Chceme-li cykluszkrdtit, pak v do bd, kdy jsou stdrace v zdkladnf poloze, na chvfli vypneme cykiovac (nebo pfepneme na stfrdnf bez cykiovace). Po opdtndm zapnutf cykiovace std race okamzitd setfou Celnf sklo a dal df cykly budou kratdf. 4. Mdme-li cyklovacs Opravou pro o- stfikovac, pak pfi spudtdnf ostfikova- 5e, je-li cykiovac zapnuty, stdrace o- kamzitd zacnou stfrat Celnf sklo (pou zitf ostfikovace nemd vliv na ddlku stfracfho cykiu). Po pouzitf ostfikova Ce cykiovac jedtd ndkolikrdt umoznf stdracum setrft Celnf sklo a pak se pfepne samocinnd na puvodnf ddlku cykiu. Pozn. Vzhledem k tomu, ze se viastnosti bdznd pouzfvanych soucdstek k idedlnfm pouze vfce Ci mdnd pfiblizujf, Casern Ize ocekdvat, ze se mfrnd zmdnf puvodnd nastavend cy kly. Zmdny vdak nejsou v zddndm pffpadd kritickd. Popis cinnosti MAI 458 v cyklovac! Zdkladnf soucdstkou cyklovace je dvojity operacnf zesilovac MAI 458 nebo jiny podobny typ, u ndhoz jsou oba zesilovace pouzity jako komparatory s nesoumcrnym napajenfm. Parametry, ze kterych musfme vych^zet pfi navrhu kompar toru, jsou ^omina aomax- rozkmit vystupnfho napetf, kterc jsou dulezitc pro navaznost na dalsf stupne a urcujf i rozsah vstupnfch napctf Ulmax a Ulmln. Tyto parame try v katalogu vsak nenajdeme - nejjednoduccfm zpusobem, jakje zfskat, je zmcfitje. Rozkmit vystupniho nap$tf Ize mcfit v zapojenf podle obr. 1. SpfnaC je v poloze A.Na voltmetru Cteme t/dmln. SpfnaC pfepneme do polohy B a Cteme UQmax. Pokud mcffme pfi ruzn^ch nap^jecfch napctfch, zjistfme, ie se ^omrn nemcnf a UQmax se posouv^ se zmcnou napajecfho napctf pfiblizne o rozdfl napdtf Tab. 1. Rozkmit vystupniho napdti UQ ^Omex ^CC " ^Omax obecnd platf vztah [V] (1). ^Omax ^CCn ' ^^Omax [V] (2). ZmCFenC v^stupnf parametry nskterych operacnfch zesilovacu jsou vtabulce. V konstrukci je pouzit OZ MAI 458. Vzhledem ktomu, ze l/0mln dosahuje tcm F 2 V, mohou nckdy nastat probldmy, chceme-li pouzft kompar^tor jako spjnac v ndvaznosti na dalcf obvody. ReCit tyto probldmy Ize napf. podle obr. 2. DalCfm probicmem je, ie pro spr^vnou funkci OZ je tfeba zajistit, aby se L/, nezmencilo pod l/(mln, kter6 je rovncz t6m F 2 V. Toho se dosahne odporov^m ddlicem R6, R6 podle obr. 4 (obr. 5) a diodami D2, D3 - obvod zajicfuje, ze se napdtf na vstupech nezmencf pod 2 V. Popie cinnosti Cinnost obou typu cyklovacu je tdmcf shodn6, proto bude popsfina podle zapojenf cyklovace pro Favorit (obr. 4, cyklovac pro 105 ai 130 je na obr. 5). 1. Po zapnutf cyklovace je pfivedeno napctf na na A1 triaku. B6ze tranzistoru T3 je pfipojena na vybity kondenz^tor C4, tranzistor se otevfe a n6sledn se pfes Rfi otevfe triak. PFes D7 zacne protckat proud do b4ze T4 (ktery se uzavfe) a pfes De na motor stsracu, ktery se rozebdhne. Na odporovcm dfilici je mezi R6 a Re napdtf asi 2,5 V ( 105 asi 10,5 V). Kondenzdtor C2 se nabfjf pfes R4. Na invertujfcfm vstupu I01aje napdtf vdtsf nez na neinvertujfcfm, kompardtor se pfeklopf a pomdhd otevfft T#, pokud jej neotevfelo jiz napdtf z C4. Tranzistory T1 a T2 jsou zavfeny. 2. Dobdhovy kontakt se pfemfstf ze zdkladnf polohy a pfipojf S4 ke kladnemu napdtf - to pfes R1 otevfe T2 a zacne se vybfjet kondenzdtor C2. Kompardtor I01a se pfeklopf do klido- Ucc-IOV Bez zdtdze Rz= 10 ko «2 kq Typ OZ ^0m,n [V] ^Om.x CV] tfo-nm ^.xm LM324 0,00 8,71 0,00 8,59 0,00 8,42 MA1458 1,85 9,49 1,82 9,28 1,76 9,10 MAC 155* 0,121 8,53 0,095 8,50 0,065 8,37 TL082* 1,36 9,44 1,33 9,01 1,20 8,08 ticc = 12V LM324 0,00 10,72 0,00 10,58 0,00 10,38 MA1458 1,88 11,35 1,84 11,27 1,78 11,07 MAC 155* 0,194 10,52 0,019 10,48 0,007 10,34 TL082* 1,35 11,44 1,32 10,96 1,19 9, i- * ZmenSf-li se napdti na vstupu pod 0,85 V, OZ se zacne znovu otevirat a napdti na vystupu dosahuje ai UQmM

29 Obr. 1. M&fonf rozkmitu vystupnfho Obr. 2. Spfn6nf z&t&te operadnfm zesilovadem (tranzistor pouze p-n-p u MAI458, TL0Q2 apod.) D3 = KY130 DIO = KZ = KC307 T3 = KC636 06,7,8 * KY = KT207 T2 = KC237 T4 = KD136 OZ = MA1U58 Obr. 4. Schema cyklovade pro 5 - Favorit Obr. 3. Notovy konektor Q1 = KT207 *12 V 71 = KC237 T2 = KC307 T3 = KC636 T4 = KD135 0Z1 = M41458 Obr. 5. Schema cyklovade pro S Obr. 6. Chladid pro tranzistor T3 - zpusob uchycenf tranzistoru a ukotvenf chladide na desku s plosnymi spoji nosnfkem s n&v!e6kami (izolace PVC z vodide o prum. 3,5 mm) vd polohy. Proud z S4 tefce pfes De na motor stdradu soudasnd s proudem, ktery tede z kolektoru do bdze T4, mezi diody D7 a D8, kde blokuje triak, a pak na kostru. 3. Dobdhovy kontakt dojde do zdkladnf polohy. Pfes R10 se otevfe tran zistor T4. Motor stdradu md snahu setrvadnostl se todit ddl a zadne pracovat ]ako dynamo. Pfes dobdhovy kontakt je vdak zkratovdn pomocl tranzistoru T4 na kostru a intenzlvnd brzdl. Tranzistor T2 se zavfe a C2se zadlnd znovu nabljet. V okamliku, kdy bude napdtl na na kondenzdtoru C2 vdtdl ne2 napdtl na "pamdfovdm" kon- denzdtoru Cv kompardtor I01A otevfe triak a cely ddj se opakuje. 4. Prodlouzenf cyklu. Dobdhovy kon takt se pfemlstl ze zdkladnf polohy a pfipojl kladnd napdtl k S4. Vypneme splnad Sr Otevfe se tranzistor T1 a pfes D, se nabfjf Cr Sepneme S1 a nabljenl se ukondl. Nynf je napdtl na C1 vdtsf nez bylo puvodnd a bude trvat deldl dobu, nez se kondenzdtor C2 nabije na napdtl vdtdl, nez jakd je nynl na Cr 5. Zkrdcenl cyklu. Dobdhovy kontakt je v zdkladnl poloze. Vypneme Sr Kondenzdtor C, se vybfjl pfes kolektor do bdze T1 pfes R2, R6 a Re na kostru. Sepneme S1 a vybljenf se ukondl. Ny nl je na napdtl na kondenzdtoru C1 mend! ne2 bylo puvodnd a bude trvat kratdl dobu, ne2 se C2 nabije na na pdtl vdtdl, ne2 jakd je nynl na Cr 6. 6innost ostfikovade. Splnad S1 je sepnut. Stiskneme tladltko ostfikova6e. Kondenzdtor C, se pfes D, na bije na napdtl vdtdl, ne2 jakd je na odporovdm ddlidi R6, Re. Kompardtor I01b se pfeklopl, otevfe se Ta a triak. Uvolnlme tladltko. Kompardtor zgstane v pfeklopendm stavu tak dlouho, dokud se C3 pfes R7 nevybije pod Grovefi napdtl, kterd je na odporovdm ddlidi. Bdhem tdto doby stdrade vykonajl jedtd jeden nebo dva kyvy. Pople konetrukoe Zhotovsni noiovyoh konektorci. Ustfihneme pds mosazndho plechu dlfky 10 mm a tloudfky 1 mm ve smdru vyvdlcovanych vldken. Tu2koti orysujeme okraje 2 mm po celd ddlce pdsu. Oznadlme si hloubku stfihu 12 mm a celkovou ddlku 15 mm. Nastfihneme konektor. Konektor uchytlme do svdrdku za okraj 3 mm. Jazyk ohneme na jednu stranu a no2ky na druhou,

30 srovname kladivem a pilnfkem upravfme konefiny tvar konektoru. Osazsni konektorci. Za6fn6me od vyvodu S4. Konektor zasuneme do desky s plo nymi spoji tak, aby okraj 3 mm smsfoval k Pv Nozky konektoru zkr tfme asi na 3 mm, zahneme smsrem k P1 a ve svdrsku dot&hneme. Zaji - tenf dokonfifme pijenfm. Konektor vyvodu P1 umlstfme shodnym zpusobem. Dal fm je P4 - u ndho na orientaci nezdleif. Vyvody R a 15 (30) osazujeme okrajem 3 mm ven. Kompletace desek s plosnymi spoji. DNve nez zafcneme osazovat desku s plo - nymi spoji cyklovafie, pfilozfme ji na F.MRAUENEC 3.50 <-42-1 A2 G A1 ( I. W +««. " ( j ) -D5 M8 T3 S-T0-] log. 2' 0 P4 S4 PI 15(30) F.MRAUENEC 3.50 <-41-> Obr. 9. Univerz&lnt desks s plosny mi spoji konektorci cyklovade Obr. 11. PI6S1 cyklovade s uchytem Obr. 1. Deska s plosnymi spoji cyklovace Favorit ze strany medi i soucastek (sbernici PI zesilit pajenim). Diody Ds a D maji byt spravne polarizovany obracene, v dolnim obr. ma byt misto D spravne D VSECHNY OTVORY MAT POCIN PLECH TL 0,6 Obr. 10. Rozvinuty pint cyklovade

31 Obr. 13. Pffchytka vodide Montaz do vozu S - Favorlt (obr. 14) 1. PFipravfme si vodib dalky 120 cm, na jehoz jednom konci je konektor, upraveny podle obr Demontujeme pojistkovou desku s konektory. VytAhneme propojku a uvolnlme plastovy kryt konektoru cy klovabe. Na strana rezervy vypilujeme pro vodib s upravenym konektorem dra2ku jehlovym pilnfkem. 7. Vodib D dutinkou s izolad na vyvod 30 cyklovabe. Druhy konec podai kabelovaho svazku otvorem v karosarii vozu do kufru, odtud dalafm otvo rem k motorku starabu. Rozpojfme konektor 132 a na vyvod 6. 1 (rudy vodib) pripojime vodib D stejnym zpusobem jako C. 8. Spojfme konektory 130 a 132. Cyk lovab zavasfme do otvoru v nosnfku paiubnf desky - pfi pohledu od Fidibe Obr. 14. Zapojenf cyklovade u S. Favorit Obr. 15. Zapojenf cyklovade u S hotovou desku konektoru. Oznabfme a vypilujeme dra2ky pro konektor P4, aby deska dosedla po cela ploae. ZaobKme bep na desce s ploanymi spoji, aby jej bylo moino snadno zasunout do stfedicfho otvoru v plaati. DAle pfinytujeme na chladib tranzistor a to tak, ie duty nyt nejprve zasuneme do tranzistoru, pak nasuneme chladib a dulbfkem ze strany chladibe nyt nejprve roztahneme a pak opatrna rozklepeme kladlvkem. Desku s ploanymi spoji cyklovabe osadfme nejprve ze strany soubastek, pak ji pfipajfme k desce konektoru a osadfme zbyvajfcfcf soubastky vbetns propojek a nosnfku (plastikova Apejle z IfzAtka o 0 3,8 mm), na nami chladib zajistfme proti posunutf. Plait cyklovade. PIAAf zabneme ohybat od okraju, ty ohneme a "doklepneme kladfvkem - kromb aretabnfch jazybku, ty svfrajf s plaatbm Ohel asi 15, u kofenu jazybky vyhneme z plaats ven a ze strany opilujeme tak, aby je bylo mo2n6 volnb ohnout zpbt, a aby tedy tvopily prufcnou aretaci desky s plo - nymi spoji. Strany plabtb ohneme a spajfme, hrany opracujeme pilnfkem. U verze S na plaaf pfipajfme s pfesahem asi 5 mm Gchyt ze stejnaho materialu, z nbhoz je zhotoven plait. Jde o prouzek 5x47 mm. Na nbj navlakneme izolabnftrubibku. MA zabranit nepffjemnym zvukum, ktera by mohly vzniknouttpenfm Gchytu o nosnfk, na namz bude cyklovab zavaaen (obr. 11). Slozeni cyklovade. Hotovy cyklovab zasuneme do plaata tak, aby chladib byl na strand vatracfch ddr. 3. Demontujeme pod volantem kryt pfepfnabu. Volny konec vodibe pfipajime na pfepfnab starabu. Pfi po hledu z pozice fidibe je to druhy vyvod zprava (Aedy vodib). orientovat se muzeme taz podle konektoru 147, vyvod b Vodib provlakneme podai svazku k pojistkova desce s konektory. Napruzime jazyky v dutinkach a nasu neme krytku spolu s upravenym vodibem. Desku upevnfme na puvodnf mfsto a zasuneme cyklovab. Upev nfme kryt pod volantem. Montaz do S (obr. 15) 1. PFipravfme si propojovacf vodibe: A - zluty, dalka 25 cm, ukonben dutinkami s aretabnfm jazykem; B - rudy, dalka 25 cm, ukonbeny shodna jako A; C - zeleny (zlutozeleny), dalka 25 cm, dutinka na jednom konci; D - rudy, dalka 100 cm, dutinka na jednom konci. 2. Demontujeme hornf a dolni plas tovy kryt pfepinabu u volantu. 3. Rozpojfme konektor 130. Vysuneme dutioku b. 4, navlakneme na ni izolaci a nasuneme na vyvod S4 cyk lovabe (zluty vodib). 4. Do otvoru po dutince b. 4 zasune me dutinku s napruzenym aretabnfm jazykem vodibe A a druhy konec s i- zolacf na vyvod P4 cyklovabe. 5. Vodib B s aretacf do otvoru b. 1 konektoru 130 a druhy konec s izolaci na vyvod P1. 6. Vodib C s dutinkou a izolacf na vyvod R cyklovabe a druhy konec u- pevnfme na krbek jazyku b. 6 konek toru 130 (na dutinku to jde hufe - kratky vodib) a to pomocf pffchytky podle obr. 13. na leva strana pfi spodnfm okraji pa iubnf desky pod "vyduchem vatranf. Nasadfme plastova kryty pfepfnabu. Tfm je montaz skonbena. Seznam soucastek Cyklovac pro S - Favorit Rezistory (TR 212, TR 151 apod.) R1( Rs 2,2 kq R2 1,5 kc2 R3 22 kq R4 0,27 MQ Re 680 Q R7 0,15 MQ Re 1,2 kq R0 470 O R Q/1 W R Q/0,25 W Kondenz&tory C1tC2 100 pf/16 V C3, C4 10 pf/16 V Polovodidovd soud&stky D1( D2, D4, D6, De KA... D3 KYI 30 Dft az Da KY250 D10 KZ140 I01 MAI 458 tyristor KT207 Cyklovac pro S Rezistory jsou shodne kroma: R4 220 kq Rs 1 kq Re 150Q R7 68 kq Kondenz&tory jsou shodna Polovodidovd souddstky jsou shodna, pouze D10 je typu KA... Viliam Arendas

32 Tranzistorova zkousecka napeti a odporu (U-R test) Podle AR A7/88 jsem si zhotovil zkousecku napeti s 10 A277D. Vadilo mi vsak na ni, ze se silne zahrivala pri mereni sifoveho napeti, proto se doba mereni musela omezovat jen na jednotky sekund. A kdyz se mi podruhe ve zkousecce znicily tranzistory BF459, rozhodl jsem se zkonstruovat jednoduchou, avsak dobre fungujici zkousecku, s niz by bylo mozno merit i sit bez omezeni. Tab. 1. LED (stupeh) Vstupnf napatl /V/ stfld. stejnosm. D5 (6 V) 4 4 Dll (24V) I5 f18 19/24 D12(48 V) 30/38 42/50 D13(110V) 70/78 96/106 D14(220 V) 16QF170 21Q218 D15 (380 V) nemdfeno, viz pozn. Na prvnl pohled by se mohla zd&t nevyhodna potfeba vlastnfho zdroje (2 tuzkova baterie), kazdy etektromechanik v ak potvrdl, ze pfi hled nl z vad na ruznych strojlch a pffstrojlch je tfeba zkouset neporu enost obvodu 5i odpor t6msf stejna 6asto jako m Fit napatl. Proto jsem zkou e5ku napatl a odporu spojil v jeden pfistroj se spolefinymi bateriemi. Zkou e6ka indikuje esti diodami napatl V a barvou prvnl LED (pro 6 V) rozlisuje stfidava a stejnosmsrnd napatl a jeho polaritu. ZkouCka se mi vyborna osv d6uje v kazdodennlm provozu. Popis zapojenl Schama zapojenl je na obr. 1. M6Fen6 napatl pfich&zf pfes klidova kontakty na usm rfiovas z diod D1 az D5 a po usmamanl na d lis z rezistoru a R2. Podle polarity m6fen6ho napatl se rozsvltl dioda Ds, kter je soucastl usmsrfiovase: je-li na pevn6m msficfm hrotu kladnd napatl, svltl D5 Cervena, pfi z6porn6m zelen a pfi stfldav6m napatl zlutooranzovd. Desetkrat zmensena vstupnf napatl pfich zl pfes Zenerovy diody na b ze tranzistoru T1 az Ts, ktera se otevfrajf podle velikosti vstupnlho napeti a velikosti Uz, resp. soustu Zenerovych napeti diod De az D10. PFi stisknutl T!1 se zapojl obvod pro msfenl odporu, ktery byl v AR popsan jiz n kolikr t. Konstrukce Obvod zkousecky je nutno zapojit zku ebn jako "vrabci hnlzdo" nebo na vhodna zkucebnl desticce. UsmarhovaC a daiic nezapojujeme. Po pfipojenl napajeclho napatl 3 V pfivedeme do bodu A kladna napatl z regulovatelnaho zdroje. Napatl nastavlme na 1/10 napatl pflslu naho stupna, napf. pro druhy stupeh (24 V), jehoz dioda by se mala rozsvltit asi pfi napatl 20 V, nastavlme v bodu A 2 V a hled me vhodnou Zenerovu diodu. (Jako LED se mi u zkou efiky osvsdfiil typ LQ100). Dal l stupn mohou navazovat na pfedchozi nebo mohou byt napojeny do bodu A. Pro kombinacl diod podle obr. 1 je navrzena i deska s plo nymi spoji, pfi jinam zapojenl byji bylotfeba zmsnit. Po zapojenl v ech Zenerovych diod pfipojlme usmsrhovafi a daii a s nejv6t l opatrnostl (slfov6 napatl!) zkontrolujeme, jak splnajl jednotliva stupna zkou e6ky (nejiape je pouzlt autotransformator). Nevyhovuje-li tiroveft spln nl n kter6ho stupna, zmdnlme pfislucnou Zenerovu diodu. Chceme- -li zmenit urovefi splnanl pro vsechny stupna, zmenlme rezistor R2. Lze po uzlt napf. rezistor s odporem 1,5 kq a k n mu zapojit pflslu ny rezistor paralelnd - i s touto moznostl se na desce s plo nymi spoji po lt. Urovna vstupnlho napatl, pfi nichz se rozsvscujl jednotlivd LED, jsou v tab. 1. V fiitateli zlomku je vstupnf napeti, pfi n mz se pfislusna LED zacina rozsvscovat, ve jmenovateli napatl, pfi n mz svltl naplno. Skon5lme-li Osp n ozivovanl tato aasti zapojenl, muzeme osadit desku s plo nymi spoji (obr. 2) a to tak, ze postupna rozeblrame zku ebn( za pojenl a jednotliva soucastky hned pajlme do desky se spoji, abychom nezamanili pofadl tranzistoru a diod. Boky svltivych diod (vaicovou cast) Pozn.\ Autotransformator dodava! napdtf max. 271 V, pri n m2 LED D15 pro 380 V nesvltl, pfi 380 V ji2 svftf naplno. pfed mont&zl nabarvlme modrym ne bo Sernym Centrofixem, jinak se pfi msfenl v eru zda, ze jiz za in svltit dais! stupen. LED pajlme tak, aby byl jejich spodnl okraj asi 2,5 az 3 mm nad deskou s plosnymi spoji. Dratek z trubidkove pojistky 80 ma pfipajlme ze strany spoju. Po osazenl desky s plosnymi spoji zapojlme provizornd obvod zkousefiky odporu a vyhledame vhodny odpor rezistoru R14. PFi zkratovanych vstupnlch svorkach nesml svltit D17, pfi jednotkach Q by se v ak jiz msla rozsvscovat. Tento obvod jsem postavil na dvou odfezeleh kuprextitu, pfilepenych na vnitfnl st$ny krabicky vedle mikrosplnafiu. V tschto mlstech jsem tak6 vyvedl dv zdifky z tenkostdnnych m&d nych trubifiek o vnitfnlm prum ru asi 1,5 mm (namackavaci koncovky na lanka Cu) pro rychlou kontrolu svltivych diod. Tlafiltko jsem sestavil ze dvou mikrospfnasu oviadanych spolefina pfipravkem z organickaho skla (obr. 3). Mikrosplna5e jsou typu B593, pouzlvajl se k signalizaci pferusenl vykonovych pojistek. Mlsto mikrosplna5u by bylo mozna pouzlt i posuvny pfeplnac, bylo by to i mechanicky jednodu l, ale urbita by to vedlo Casern ke znicenl obvodovky. 32 M 95

33 Obr. 4. Vnitfnf provedenf a zkoudedky propojenf jednotlivych 66stf Mechanlcke provedenf trubidek natfel epoxidem a i s deskou Krabidku jsem zhotovil z izoladnf s plodnymi spoji vlozil do krabidky. trubky svdtlosti 27x27 mm o tloudtce Mikrospfnade jsou k boku krabidky stsny 2 mm ze starych vykonovych pfidroubovdny droubky M2x18 se zaspfnadu. Prostor pro baterie jsem pudtdnou hlavou. Dno krabidky drzf pfed vlepenfm pfepdzek rozdffil tlust* svymi dtyfmi vystupky ve dtyfech fm kulatym pilnfkem na 28 mm (na Sikmych zdfezech v bocfch krabidky, obr. 4 ddrkovand). PFepdzky A, B, C takze ke spolehlivdmu uzavfenf kras rozmdry 4x27x14,5 mm z pertinaxu bicky stadf jeden droubek M3. Nddrtek jsou "vlepeny" epoxidovym lepidlem. ce e sestavy je na obr. 5. PFed vlepenfm do krabidky je tfeba je Dno je vyffznuto tak dirokd, jako je upravit: V pfepdzce A je pfesnd upros- vn j ( [fka krabidky. Do boku krabidky tfed plochy zdvit M4, pfepdzka B md js0u podle obr. 5 vypilovdny zdfezy na deldf Ozkd strand zdvit M3 a dv dlouhe asi 10 mm a hlubokd podle drdzky o hloubce 2 mm pro pfivody t)ou fky dna zdfezy jsou pak sediknapdjenf, na protilehld strand dikmou meny trojhrannym jehlovym pilnfdrdzku kulatym pilnfkem o prumdru 4 kem.na krabidku se pflloif polotovar mrn do hloubky 4 mm tak, aby jf bylo dna a p0d e zdfezu v nf se na ndj pfemozno vyvdst pffvod pohyblivdho hro- nese [fka budoucfch vystupku (od tu ze stfedu prostoru pro baterie na bodu b k C). Kromd tdchto vystupku mikrospfnad Tl1b. V pfepdzce C je se dno ztiif podle vnitfnf dffky krastejnd drdzka, nenf vdak dikmo. bidky. Potom se vystupky jehlovym Dfry pro LED majf prumdr 4,6 mm a pilnfkem sedikmf. Nakonec Ize zadnf zevnitfjsou zahloubeny tak, abydiody hrany zdfezu v krabidce (u bodu B) vydnfvaly nad povrch asi 0,5 mm. Jako pondkud vice sedikmlt, aby bylo mo2- tfi distandnf sloupky pro upevndnf des- n0 snadndji vklddat a odnfmat dno. ky s plodnymi spoji jsem pouzil sklo- p0 pfidroubovdnf vfka krabidku o- textitovd trubidky o vndjdfm prumdru brousfme a pfipravfme pro povrchoasi 4 mm (ddlky asi 8,5 mm) s vnitfnfm Vou Opravu (derny sprej, Proplsot). zdvitem M3. Tyto sloupky jsem pfidrouboval ze strany souddstek a obru- Konednd montaz doval postupnd tak, az LED vydnfvaly Do otvoru vloifme tladftko mikroasi o 0,5 mm, pak jsem delnf plochy spfnade.mikrospfnade pfisroubujeme, pfilepfme desky s plodnymi spoji, pfipdjfme na mlkrospfnad Tl1b pohyblivy hrot (na stfed prostoru pro baterie je pfilepen papfrovou samolepkou), pfipdjfme Die, D17, osadfme podle obr. 7, pfilepfme kuprextit s kontakty pro baterie, zadroubujeme mdficf hrot a pojistfme jej pocfnovanou maticf, pfidroubujeme desku s plodnymi spoji zkoudedky, pfipdjfme trubidky pro kontrolu LED (pozorl zapustit alespoft 1 mm pod povrch krabidky, aby byl vylouden dotyk prstem) a vde propojfme podle obr. 1 a 4. Zdver Popsand zkoudedka v sobd sdruiuje zkoudedky SN1 a SN2. Je vdak praktidtdjdf, nehfeje se a mdnd zatdiuje mdfeny obvod (tab. 2). V prototypu, ktery je v provozu od konce roku 1990, jsou stdle (koncem Tab. 2. Zatfienf mdfendho obvodu popsanou zkoudedkou a "vadaskami" SN1, SN2 Typ Napdtf SN1 SN2 U-R test 24 V ss - 0,65 A 2 ma 220 V stf. 84 ma - 20 ma roku 1993) jedtd prvnf baterie (alkalickd), a to i pfes kaidodennf dastd pouzfvdnf. 2 x kuprextit 6x14 mm- Obr. 7. Desky s plosnymi spoji a propojenf obvodovky a zdfrek pro kontroiu LED Obr. 2. Deska s plosnymi spoji a rozmfstenf sou6 stek

34 Generatory signalu pravouhleho, trojuhelmkoviteho, piloviteho a schodoviteho prubehu Souddstf i nejmoderndjdfch zaffzenf v elektronice jsou obvody, kterymi se vytvdfejf signdly nejruzndjdfch prubd hu. K sezndmenf se s tdmito signdly mohou poslouiit nendrodnd zapojenf, kterd Ize snadno realizovat a kterd nemajf "mouchy". Ndkterd z vhodnych zapojenf byla otidtdna v AR Fady B v 6. 5/1994, daldf si ddle popfdeme. Jednfm z nejjednoduddfch zapojenf je generator napdtf pravoghldho a troj- Ghelnfkovitdho prubdhu podle obr. 1, ktery Ize sestavit z integrovandho dasovade 555, ze dvou rezistoru a dvou kondenzdtoru. Jde o astabilnf klopny obvod, jeho2 zdkladem je 555, z vystupu (vyvod 3) Johoto 10 Ize odebfrat signal pravoghldho prubdhu s mezivrcholovym napdtfm (dpidkadpidka) asi o 1 V mendfm, nez je napdjecf napdtf. K zfskdnf signalu trojghelnfkovitdho prubdhu se pouzfvd tvarovacf dlen RC. Zvdtduje-li se ndbdznd hrana signdlu pravoghldho prubdhu na vyvodu 3 10, zadfnd se nabfjet kondenzdtor C2 ppes rezistor R2 a to tak dlouho, pokud trvd Grovefi H na vystupu 10. Zadne-li se vystupnf napdtf 10 zmendovat (sestupnd hrana vystupnfho pravoghldho impulsu), kondenzdtor Seznam souddstek R1 10 kq, 10 W (TR 511) R2 1,2 kq/1 W R3, Rs, R7, Re, R^ 10 kq, min. R4, Pa, R8, R10, R Q, min. R13 82 kq, min. Ru 1 kq, min. (min. - napf. TR 191) D1 al D4 1N4007 Ds LQ2134 ai D15 LQ1134 Die, D17 LED mm (d, zel.) Ti at T4 KC238 Zenerovy diody De az D10 je nutno vybrat podle textu, ve zkoudedce byly pouzity typy KZ260, stadily by KZ241, BZX55.., ZPD... Pozn.: PPi zapojenf bdzovdho rezis toru 10 kq ppfmo do bodu A je indikovane napdtf asi 9/12 V. Pouzita literatura Sefl, A. a -zh-: Jednoduchd odporovd sonda s optickou signalizacf. AR A8/ /1988, s Josef Hala8 34?7±1 tu 95 C2 se zadne vybfjet a to tak dlouho, pokud bude na vystupu 10 Groveft L. Prubdh napdtf na kondenzdtoru C2 md tvar trojghelnfku a bude tfm linedrndjdf, dfm bude vdtdf jak odpor re zistoru, tak kapacita kondenzdtoru. PPi uvedenych souddstkdch je kmitodet vystupnfho signdlu (je ddn dldnkem RC - R1, C1, dfm bude vdtdf odpor rezistoru nebo kapacita kondenzd toru, tfm nizdf bude kmitodet) ppibliznd 200 Hz a mezivrcholovd vystupnf napdtf bude asi 0,5 V. Podobnd je zapojen generdtor signdlu pilovitdho prubdhu na obr. 2. Stejnd jako na obr. 1 jde o astabilnf klopny obvod, z jehoz vystupu se ppes R3 nabfjf C2 pfi vystupnf Grovni H, zadne-li se vystup mdnit na L, C2 se rychle vybfjf ppes D1 a vystup 10. vys tupnf mezivrcholovd napdtf je asi 1 V a md pilovity prubdh, ktery je tfm linedrndjdf, dfm bude mft rezistor R3 vdtdf odpor. Kmitodet vystupnfho sig ndlu je opdt asi 200 Hz, muze byt snlzen zmendenfm odporu rezistoru R1 nebo kapacity kondenzdtoru C1 (popf. obojfm). Budete-li sledovat prubdh vystupnfho signdlu na osciloskopu, zjistfte, ze jeho linearita nenf idedlnf. Nej- snadndjdf cesou, jak zfskat linedrnf prubdh, je nabfjet kondenzdtor nikoli ppfmo z vystupu IO ppes rezistor, ale ze zdroje konstantnfho proudu. Tento postup takd umoinf zfskat vystupnf signdl s vdtdfm mezivrcholovym na pdtfm. Takovyjednoduchy zdroj kon stantnfho proudu je na obr. 3 a je tvopen tranzistorem T, - odpor emitorovdho rezistoru urduje pak konstantnf proud, ktery protdkd tranzistorem a nabfjf kondenzdtor. Prvnf ze dtyf operadnfch zesilovadu z pouzdra LM324 je zapojen jako sle- +9az12V = 8oi HV (200 Hz) Um =0,5 V (200 Hz) Obr. 1. Generator signdlu trojuhelnfkovitdho prubdhu s 555 v astabiln(m retimu 555 1N914 Obr. 2. Generdtor signdlu pilovitd ho probdhu s 555 jako astabilnfm klopnfm obvodem dovad, jeno vstupnf impedance je velmi velkd a pro nabfjecf obvod nepfedstavuje prakticky 2ddnou zdtdz. vys tup ze sledovade je ppipojen na jeden ze vstupu druhdho operadnf zesilovade, ktery pracuje jako napdfovy kompardtor, jeho druhy vstup je napdjen ze stpedu odporovdho ddiide, ktery je zvolen tak, aby napdtf na tomto druhdm vstupu bylo asi 8 V. Na vystupu druhdho operadnfho zesilovade (vyvod 7) je Grovefi H, je- -li napdtf na vstupu 5 vdtdf nez 8 V. Pak se otevpe T2 a vybfjf se konden zdtor Cr Na vystupu se objevf napdtf pilovitdho prubdhu. Kmitodet vystup nfho signdlu zdvisf neppfmo Gmdrnd na kapacitd kondenzdtoru C1 a ppfmo- Gmdrnd na jeho nabfjecfm proudu, ktery Ize ovlddat promdnnym odporem R7. Zvdtdf-li se nabfjecf proud, kmitodet se zvyduje, zvdtdf-li se kapa cita kondenzdtoru, kmitodet se snizuje. Vystupnf signdl md mezivrcholovou velikost Umv (dpidka-dpidka) asi 3 az 5 V. Pondkud jinak je Peden generdtor signdlu pilovitdho prubdhu na obr. 4, u ndhoz bylo snahou zfskat v celdm nastavitelndm rozsahu kmitodtu konstantnf vystupnf napdtf. Zdklad obvo- MN914 2N3906 2X1A LM324 Obr. 3. Generdtor signdlu pilovitd ho prcibdhu se zdrojem konstantnfho proudu 4*1N9% 2N3906 2*lAl_M32A Obr. 4. Stejntf generdtor jako na obr. 3, doplndny o reset na konci katddho pracovnfho cyklu, coi umoinuje zfs kat konstantnf vystupnf napdtf v ce ldm rozsahu nastavitelnych kmitodtu

35 Obr. 5. Generator signalu schodovitdho prubdhu s desftkovym 6ftacem 4017 du je shodny s obr. 3, byl pouze pfidfin 6asova5 555 jako spoustany klopny obvod, ktery se uvede do fiinnosti vzdy pfi "z6porn6m" impulsu na vystupu komparatoru (sestupna hrana vystupnlho signaiu). NepFehl6dn te, ze pro to, aby zapojenl mohlo pracovat podle popisu, byly zamsndny vstupy druhaho operafinfho zesilova6e - komparatoru (invertujlcl za neinvertujlcf) vzhledem k obr. 3, nebot bylo tfeba, aby pfi napatl vat- lm nez 8 V na vstupu 5 10 bylo vys tupnl napatl zaporna. Poslednlm jednoduchym a zajlmavym generatorem je generator napatl schodovitaho prubdhu na obr. 5. Zakladem zapojenl je (CtyFi dvoujvstupova hradla NAND), z nichz dva jsou pouzita jako generator impul su pravoghiaho prubdhu, jehoi vys tupnl signal (vyvod 4 I01b) se pfivadl jako hodinovy signal na vyvod 14, clock, desltkov6ho CltaCe 4017, I02. PFI kaid6m vstupnfm hodinov6m im pulsu postoupl 6fta5 o jeden krok - protoie je zapojen jako desltkovy 5lta6, Clta pouze do desftl a pak se 5ftacf pochod opakuje, kmitoset vys tupnlho slgnaiu bude tedy 1 /10 hodinovaho kmltostu - pfi vystupnlm signaiu 100 Hz musl byt tedy hodlnovy kmltofiet 1 khz. Kladna vystupnl impulsy 5lta5e *za- Slnajl* na vyvodu 3 a pokrafiujl podle obr. 5 aznavyvod 11. Prvnl vystupnl impuls (ten z vyvodu 3) prochazl diodou D, a rezlstorem R8 a na R4vytvaFI prvnl schod* vystupnlho signaiu. Druhy schod je vytvofen impulsem z vyvodu 2 (D2, R7) atd. Na spojenych vyvodech 10 a 1 vznika vrchnf east schodu pfed sestupnou Sastl prubdhu, kterou produkujl signaiy na vyvo dech 5, 6, 9 a 11. Mezivrcholova napatl vystupnlho signaiu ( pi6ka- pi ka) bude pfi napajeclm napatl 9 V asi 3 V. K soufiastkam pouzitym v zapojenlch na obr. 1 az 4 nenl tfeba nic dodavat, v echny jsou b zne - zasady pro vyber sousastek do Sasovaclch obvodu byly uvedeny v AR B5 v lofiskem roce. Pokud jde o tranzistory 2N3904 a 3906, jsou to univerzainl doplfikova tranzistory, velmi podobne na im typum KC238 a KC308, jako operafinl zesilovase by pravdspodobnd stejns dobfe vyhovaiy typy 741 a 747 nebo jim podobna univer zainl OZ. Popular Electronics ftizeni rychlosti otacem malych motorku Mala elektricka motorky, pouzlvana v zajmova fcinnosti, majl dva zakladnl druhy - u prvnl skupiny Ize rychlost otacenl oviadat zmdnou napajeclho napatl, u druha (jsou pouzlvany pfedev lm v magnetofonech a gramofonech) se k Flzenl rychlosti otasenl pouzlva zmdna kmitostu napajeclho napatl. Rychlost otaaenl stejnosmarnych motorku Ize Fldit napf. reostatem, pak vsak obvykle vznikajl probiamy s hysterezl a mechanickymi odpory pfi rozbahu motorku. Proto se Flzenl reo statem u malych motorku obvykle nepouzlva, mnohem vyhodndjai nez mdnit napajecl napatl je Fldit motorek zmanou Cinitele olndnl napajeclho N3055 Obr. 1. Rfzenf rychlosti otdcenf stejnosmdrndho motorku zmdnou stffdy napdjecfho nap&tl napatl (zmanou stfidy). To ovsem vyiaduje napajet motorek impulsnlm napatlm. To v ak Ize ze stejnosmarnaho napdtl zlskat podle obr. 1 celkem snadno jednlm pouzdrem 10 se esti invertory, typu KmitoSet osciiatoru Ize pfiblizna ursit ze vztahu f - 1/1.4RC, kde R je celkovy odpor odporova drahy potenciometru. Jako osciiator se pouzlvajl dva invertory, zbyle jsou zapojeny paralelna, aby bylo mozno signaiem z osciiatoru Fldit bazi vykonoveho tranzistoru ( posilujl" proud), v jehoz kolektoru je zapojen rlzeny motorek. Diody v serii s potenciometrem zabezpecujl moznost zviasf rldit nabljenl a zviasf vybljenl casovaclho kondenzatoru Cr Generator signaiu pravouhieho prubehu 100 Hz az 100 khz se stridou 1:1 Zajlmavy generator impulsu s 5initelem plndnl 50 % (tj. se stfidou 1:1) byl uvefejndn v Electronics Now a to s mosovou" verzl 5asova6e TLC555 (ICL7555), viz obr. 1, Generator umozftuje zlskat pravoghia impulsy od kmitoctu 100 Hz do kmito6tu 100 khz. Klasicka zapojenl autor doplnil nabljeclm" tranzistorem T1( ktery pracuje tak, ze nevede-li vybljecl tranzistor v 10 (viz AR B5/94), slouzl T1 jako emitorovy sledovas, z nahoz se pfes rezistory R1 a R2 nabljl 5asovacl kondenzator Cr OtevFe-li se vybljecl tranzistor v 10, tranzistor T1 se uzavfe a C1 se vybljl pfes Rv R2 pfesna tak, jak se nabljel, tlm se zlska Cinitel plnanl 50 %. Dioda slouzl v zapojenl k teplotnl kompenzaci. Protoze autor zapojenl potfeboval odeblrat z vystupu 310 relativnd velky proud, doplnil zapojenl generatoru hradly CD4049 (CD4950), jichz Ize zapojit paralelnd tolik, jak velky proud je tfeba odeblrat (u kazdaho hradla Ize pocitat s ±10 ma). +2 az 2N2222 Obr. 1. Generator signdlu pravouhldho prubehu se stffdou 1:1 a s promennym kmitoctem 100 Hz az 100 khz f- 111") 35

36 DALSI PRIKLADY ZAPOJENf S (dokoncenf z AR B5/94) Casovace, casove spinace 2x555 Obr. 13. Casovad se zpozdenym zapnutim (I01 - zpozdeni zapnuti, I02 - monostabilni obvod) CA30W 555 7N >+5ai 15 V Obr. 12. Casovy spinac, spousteny dotekem Obr. 15. Casovy spinac "start-stop (casovac f interval zacina stisknutim tlacftka "start, koncf stisknutim "stop, behem nastavene doby je rele v klidu) 555 BC182 2*1N4K8 Obr. 16. Casovad spbust&ny optoelektronickym dlenem Obr. 14. Casovad pro dlouhd dasy (T = 16 minut) R, ai Rk -10x 91K 3x555 vyst.1 vysl.2 vyat.3 Obr. 17. Sekvencni dasovy spfnad (spouitf se zapornym impulsem 1/3 Unap, 101 spina za 10 ms, I02 za 50 ms, I03 za 20 ms, easy Ize menit) Obr. 18. Casovy spinad 6 s az 10 minut v deseti stupnich (C1 a C2 must mit svodovy proud 2,5 ma pri 10 V) Ruzna zapojem Ik 555 -o+9 a? 12 V 33K lon i min.hlaolina X Obr. 1. Senzorove ovladanf se zvuko vou signalizaci bezpecne, vodotesne izolovane max.hlodina minhladina Obr. 2. Detektor vysky hladiny vody (jsou-li elektrody ve vode, na vystupu je uroven H, nejsou-li, svitf LED. Misto LED Ize pouzft napr. rele se zvukovou signalizaci) 36 Obr. 4. Sonda pro mereni vlhkosti pcidy /?, tr2-asi500 fl ve vode 100 Cl no vzduchu Obr. 3. Automaticka regulace vysky hladiny kapaliny v nadrzi (M - motor cerpadla, Ty - tyristor podle druhu motoru, oba termistory se zapornym teplotnim soucinitelem). Nadrz nesmi byt kovova

37 Obr. 12. Svetelna zavora Obr. 13. Blikajici sperk J3M3 (fg =1az150Hz) 1Nm8 555 Obr. 14. Tremolo Immmm ihsshb! Obr. 15. Regulace jasu LED 555 Obr. 16. Metronom do kapsy (40 az 220 impulsu za minutu) Obr. 17. Metronom (4xLED-cerver>y) Obr. 18. Hlava (F) - "ore! (!) Obr. 19. Blikajici zavory k zeleznici I X Up 7/25 V I I volno j 5 1L i2v/ =r10n /5 ma bila OmdteiU

38

39 NE556 2x1/21458 Obr. 33. Displej s trfbarevnou LED (dvoubarevna LED - cervena/zelena - svftf zlute. cervene ci zelene) Obr. 34. Modulator FM s 555 a vysflac optickeho signalu (R11 - nastavenf strednfho kmitoctu) 555 2x2N390U 555 7A193 2*1N9% Obr. 35. Samocinne vypfnanf svetla (casovac dodava kladne impulsy 4bitovemu binarnfmu cftaci 7493, ten cfta dolci kazdych 5 minut, jeho binarnf vystup Ize sledovat na displeji LED). Trimrem R1 se nastavuje sled vystupnfch impulsu z 555 na 5 minut, pak je obvod nastaven tak, ze vypne svetlo po 45 minutach (5x9) NE555 NE555 Obr. 36. Dve vzajemne se vybavujici tlacftka Obr. 37. Monostabilnf klopny obvod: a) klasicke zapojenf, v nemz se obvod spoustf kratkym sepnutfm spfnace S, b) obvod se dfky pridanemu clenu RC spoustf samocinne pri zapnutf napajecfho napetf Obr. 38. Jednoducha zkousecka elektricke instalace v aute (astabilnf klopny obvod). Po pripojeni palubnfho napetf strfdave blikajf zelena a cervena dioda dvojite LED, pri + 12 V na zkusebnfm hrotu svftf zelena dioda, pri 0 V (sasi, kostra) cer vena dioda. Vstup AUX slouzf ke zkousenf stavu vlaken zarovek, pojistek atd. - svftf-li po pripojeni zkousecky na napr. vlakno zarovky (jeden pot zkusebnf hrot, druhy vstup AUX) zelena dioda, je vlakno neprerusene, v opacnem prfpade bli kajf strfdave obe LED (D). Zkouseny obvod mcize mft odpor az asi 1MQ, abyse zelena dioda rozsvftila. Na polarite pripojeneho napajecfho napetf nezalezf Obr. 39. Zapojenf ke zmekcovanf tvrde vody ( odvaphovac"). Jde o dva astabilnf KO - na vystupu je signal 800 Hz az 2,5 khz. LED slouzf ke kontrole cinnosti, LI ma 14 zavitci dratu o prurezu asi 1 az 1,5 mrrf. Pro cfvku Ize jako jadro pouzft budplastovou nebo medenou trubku a vinutf Ize usporadat podle obr. 39b - tak Ize zfskat magneticke nebo elektricke pole, ktere slouzf k up rave vody +Ucc Obr. 40. Trojhlasy gong. Vysku jednotlivych tono Ize nastavit zmenou R1 az R3. Odpor rezistoru v serii s reproduktorem je treba volit tak, aby nebyla prekrocena meznf velikost vystupnfho proudu (podle impedance reproduktoru)

40 555 BUZ10 toru auta je vhodne privest napajecf napetf pres Zenerovu diodu s Uz = 12 V (proti spickam) Obr. 41. Stmfvac pro zarovky 12 V. Je-li tranzistor na vhodnem chladici, Ize stmfvacem regulovat i jas napf. hlavnfch svetel automobilu (ci vnitrnfho osvetleni). Pri napajeni z akumula- Obr. 42. Odpuzovac mysi a hmyzu. Zakladem je rozmitany VCO (f = 26 az 65 khz), cinitel vyuziti vystupniho signalu se menf od 40 do 76 %. Nejlepsf ucinnost je pri 50 % a piezoelektrickem menici s co nejvyssfm vyzarovacfm kmitoctem N & spolupracovnlk a autor seznamu 5l nku v dasopisech AR, uvefejngngho v AR B2/94, upozorftuje, ie tento seznam l nku byl doplnen o letosnl isla AR obou fad. Dopln&ny soubor na disked je moino objednat na doblrku za 242,- K6 na adrese Kamil Dondt, Pod sokolovnou 5, Praha 4. electronic Zakizkov& vyroba a vyvoj nap&jecich zdroju AC/DC, DC/DC, vykonove napijede od jednotek W do 10 kw, zalohovane zdroje, i netypicki parametry, vysoka ucinnost, mali hmotnost a rozmery. Borskeho 663/4, Praha 5, Tel./Fax: 02/ INZERCE Inzerci pfijlmi osobng i postou Vydavatetetvf Magnet-Press (inzerce AR-B), Jungmannova 24, Praha 1, tal (02) , (02) , tel/fax (02) Uz v6rka tohoto lsla byla , do kdy jsme museli obddet uhradu za inzerit Cena za prvnf Fidek (dilky 54 mm) je 44,- K, za ka2cfy dalsi i zapo aty 22,- K. Platba je v etn6 dan z pfidani hodnoty. Cena za plosnou inzerci se ffdf velikostf, za 1 cm2 plochy je 29,- K6, k cen se pfipo lt v 23 % DPH. NejmenSI velikost plosniho inzeratu je 54x40 mm. Za opakovanou inzerci poskytujeme slevy. Text pi te iteln, aby se pfede lo chybim, vznikajidm z nefcitelnosti pfedlohy. PRODEJ Gramofony na kliku, star rozhlasovb piijimade s rimovou antenou, tig. kll e a stroje, n m. voj. zafizeni, elektronky do roku 1945, vym na mo2ni - nabldn te. Adr.: J. Russmann, Alter Muhlenweg 15, Uelzen 3. Fax: Zlaceni konektory URS - 2x 13 pi ek v ernem plastu; jihlavske - 4x 12 pi ek v pruhlednem plastu (napf. z po lta- e EC1021); ruski - 69, 96 nebo 135 pi ek ve 3 Fadich v barevnim plastu (napf. z po lta e EC1045, EC1030, kyjevsky "smep" apod.) i jine typy samce, samice i poskozeni. Die va l nabldky mohu koupit i cel zafizenf k likvidaci. Volejte, pi te, dohoda je jisti. Tato nabldka plat! stile. P. Hodis, Nad Belaril 16, Praha-ModFany, tel LSD 2000 cesky navrhovy system pro elektroniku kraalani achamatickych znacak a achamat rucni a automatlckynkvrh apojovych obrazcu komplaxni kontroly nivrhu apojovych obrazcu vyatupyna tiakdrny, piotry totopiotry NC vrtacky PoatScrlpt moznoat acbtovani dat GERBER a EMMA korrvarza dat za ayatamu Or Cad a SANOPS rozaahla knlhovny achamattekyeh znacak a path aouciatak mlnlmilni konttguraca: IBM PC kompatlbffni, 286, EGA, mya 64 vratav (z toho 8 vodtvych), 64 typu pajachh ploaak, volttalnyraatr (0,01 mm), moznoat prapinani mm/tnch, kontroly vodtvoats ON UNE v nova varzl Iza mbnojlna pracovat a makry kopirovat achamata I apoja mazl navrhy, maftt vzdalanoad v ruznyeh Jadnotkaeh, ganarovat aeznamy aouciatak a apoju, z dat EMMA cl GERBER Iza vytvoflt data zpracovataln y navrh, profesionalni verze: od 8000 Ke die sastavy (sastavu Iza kdykoliv dopliiovat) a maters ka verze: 960 Ke (yystupyjen tiskarna), Iza doplnit o autorouter (-H900 Ke) demonstraeni verze: 60 Ke postovne (dobirkou)_ Zajisfujeme i dodavku pracovisf pro navrh plosnyeh spoju (hw + sw) na kite. Predvadem systemu: flrtna ESPO s.r.o. computers, Videhska 66, Brno Distributor: TOR, Novotneho 11-13, Brno, tdefon: 05/ COmdteU&jflb IJ B/l 95 Elektrosoudfistky za nlzkd ceny LHOTSIY - E.A. electronic actuell Komensk&ho 465/ (lfifiterec nad Ohfi odesilsme obratem postou, moin^ tdi osobni odbdr v pracovnl dny mimo stredu 8-12 hod, hod telefon: 0398/ Seznam zasleme proti 5,- znamce Reproduktorove soustavy Kompletni stavebnice Soucastky, skrfne Reproduktory Katalog zdarma KtflTECH " spol. s r.o Novy Kn in, nam. Jirlho z Podebrad 403, tel.: 0305/932 08; 93318, fax: 0305/ Provoz Praha Praha 3, Za Vackovem 7, tel./fax: 02/