VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ Akademický senát Lékařské fakulty v Hradci Králové se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. b) zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), usnesl na tomto Volebním a jednacím řádu Akademického senátu Lékařské fakulty v Hradci Králové, jako vnitřním předpisu. I. VOLEBNÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ Část I. Společná ustanovení Čl. 1 Základní ustanovení 1. Akademický senát (dále jen senát ) Lékařské fakulty v Hradci Králové (dále jen fakulta ) je samosprávným zastupitelským orgánem. 2. Členy akademické obce (dále jen AO ) jsou všichni akademičtí pracovníci univerzity působící na fakultě a všichni studenti zapsaní na fakultě. 3. Senát má celkem 36 členů, z toho se 24 volí z řad akademických pracovníků a 12 z řad studentů. 4. Funkční období jednotlivých členů senátu je tříleté pro akademické pracovníky a dvouleté pro studenty. Začíná zpravidla 1. února. 5. Volby vyhlašuje senát usnesením, jímž se stanovují data jednotlivých kol, a oznamuje, jak bude konstituována volební komise. 6. Pro účely voleb se kandidáti na členství v senátu dělí do dvou částí. Do první části se začleňují akademičtí pracovníci (dále jen akademická část ), do druhé části se začleňují studenti (dále jen studentská část ). 7. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. 8. Počet funkčních období člena senátu není omezen. 9. Funkční období všech členů senátu skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle 27 zákona o vysokých školách. 1

2 10. Členství v senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů a tajemníka fakulty. 11. Před uplynutím funkčního období členství v senátu zaniká a) společně se zánikem členství v akademické obci, b) dnem doručení písemného prohlášení, jimž se člen vzdává členství v senátu, předsedovi senátu, c) jestliže senát člena hlasováním zbaví mandátu z důvodu předem neomluvené neúčasti na nejméně třech po sobě jdoucích zasedáních senátu. 12. Volby připravují, řídí a stížnosti vyřizují volební komise. Část II. Volby do akademické části senátu Čl. 2 Obecná ustanovení 1. Každý akademický pracovník ve smyslu článku 1 odst. 2 má právo volit do senátu a taktéž každý člen akademické obce s výjimkou případů, které specifikuje článek 1 odst. 10, má právo být do senátu volen. 2. Volby do akademické (zaměstnanecké) části fakultního senátu jsou dvoukolové. Čl. 3 Volební komise akademické části senátu 1. Volební komise sestává ze zástupců akademické části AO z jednotlivých pracovišť. Seznam pracovišť dodá předsednictvu senátu sekretariát fakulty. Jména zástupců oznámí sekretariátu senátu vedoucí pracovišť do jednoho týdne po obdržení dopisu předsednictva senátu, ve kterém budou o vyhlášení voleb informováni. 2. Členství ve volební komisi je neslučitelné s kandidaturou na člena akademického senátu ve 2. kole voleb. 3. Předsednictvo senátu sestaví ze zástupců pracovišť volební komisi a organizuje její první zasedání. 4. Volební komise na svém prvním zasedání zvolí předsedu, místopředsedu a dva mluvčí. Mluvčí mají na starost informování akademické obce o průběhu a výsledcích voleb. Další průběh voleb organizuje volební komise. 5. Sekretářkou volební komise je obvykle sekretářka senátu. 6. Při technickém zajištění voleb spolupracuje volební komise s pracovníky oddělení výpočetní techniky fakulty a dalšími specialisty na výpočetní techniku a statistiku. 2

3 Čl. 4 První kolo voleb u akademických pracovníků 1. Volební komise obdrží ze sekretariátu fakulty jmenný seznam všech akademických pracovníků a sestaví z nich jednak kandidátní listinu prvního kola voleb, jednak ji použije jako listinu oprávněných voličů. Na kandidátní listině je vždy uvedeno pořadové číslo, jméno a příjmení kandidáta a jeho pracoviště. 2. Uzávěrka seznamu voličů i kandidátních listin je k poslednímu dni měsíce, který předchází volbám. V případě vzniku pracovního poměru akademického pracovníka po tomto termínu, budou seznamy voličů doplněny na zvláštním listě, který bude k dispozici ve volebních místnostech. Kandidátní listina bude doplněna v případě souhlasu dotčeného pracovníka. 3. Na kandidátní listině jsou uvedeni všichni členové akademické části AO, pokud nepožádají písemně předsedu volební komise o vyškrtnutí z kandidátní listiny k poslednímu dni měsíce, který předchází volbám. 4. Každému pracovišti (ústavu, klinice, katedře a další součásti) zašle volební komise kandidátní listinu prvního kola voleb a současně každému členu akademické části AO volební lístek pro první kolo voleb. 5. V doprovodném dopise na pracoviště sdělí volební komise datum a místo konání voleb. Po dohodě s vedením fakulty a Fakultní nemocnice (dále jen FN ) stanoví místnosti v budově teoretických ústavů a ve FN. Volby probíhají v pracovní den zpravidla v době od 8.00 do hodin. 6. Při vlastní volbě zkontroluje volební komise podle seznamu akademických pracovníků, zda osoba, která přichází do volební místnosti, je oprávněna volit. Účast stvrdí volič svým podpisem ve volebním seznamu. 7. Volbu provede volič tak, že na volební lístek napíše nejvýše 24 osob ze seznamu kandidátů. Na volební lístek napíše pořadové číslo kandidáta a vedle čitelně jeho příjmení. Volební lístek vloží do volební urny. 8. Po ukončení hlasování zpracuje volební komise výsledky prvního kola voleb. 9. Za platný bude považován takový volební lístek, kde budou uvedeni maximálně 24 kandidáti jednoznačně (pořadovým číslem a příjmením) a bez opakování. Za neplatný bude považován volební lístek, kde není uveden jednoznačně žádný kandidát. 10. Volební komise vyřadí neplatné volební lístky a spočítá odevzdané hlasy. Výsledkem 1. kola voleb v akademické části je seznam kandidátů do senátu, řazený sestupně podle počtu obdržených hlasů. 11. Volební komise z tohoto seznamu oddělí prvních 48 jmen kandidátů a požádá je do stanoveného termínu o písemné vyjádření, zda hodlají kandidovat ve 2. kole a zda v případě zvolení mohou plnit všechny povinnosti člena senátu. 12. Pokud neexistuje rozdíl v počtu obdržených hlasů mezi 48. osobou a další osobou (osobami), zahrnou se do seznamu kandidátů pro 2. kolo voleb všechny tyto osoby. 13. Odmítne-li osoba zvolená v prvém kole a zařazená do seznamu kandidátů podle odstavců 10 a 11 kandidovat ve 2. kole voleb, je vyškrtnuta a na její místo postupuje další kandidát (či kandidáti) následující podle počtu získaných hlasů. 3

4 Čl. 5 Druhé kolo voleb u akademických pracovníků 1. Volební komise zašle každému pracovišti kandidátní listinu pro druhé kolo voleb do akademické části senátu. Současně každý akademický pracovník obdrží volební lístek pro druhé kolo voleb. 2. V doprovodném dopise sdělí volební komise datum a místo konání druhého kola voleb. Druhé kolo voleb probíhá podobně jako kolo první (čl. 4 odst.5 ). 3. Při vlastní volbě volební komise zkontroluje podle seznamu akademických pracovníků, zda osoba, která přichází do volební místnosti je oprávněna volit. Účast stvrdí volič svým podpisem ve volebním seznamu. 4. Volbu provede volič tak, že na volební lístek napíše nejvýše 24 osob ze seznamu kandidátů. Na volební lístek napíše pořadové číslo kandidáta a vedle čitelně jeho příjmení. Volební lístek vloží do volební urny. 5. Po ukončení hlasování zpracuje volební komise výsledky druhého kola voleb. 6. Za platný bude považován takový volební lístek, kde budou uvedeni maximálně 24 kandidáti jednoznačně (pořadovým číslem a příjmením) a bez opakování. Za neplatný bude považován volební lístek, kde není uveden jednoznačně žádný kandidát. Čl. 6 Výsledky voleb do akademické části senátu 1. Volební komise vyřadí neplatné volební lístky, spočítá odevzdané hlasy a sestaví pořadí kandidátů do senátu sestupně podle počtu obdržených hlasů. 2. Členy senátu se stávají ti akademičtí pracovníci, kteří ve 2. kole voleb zaujali 1. až 24. místo ve výsledném seznamu. 3. Pokud kandidáti na posledním postupovém místě získali stejný počet hlasů, rozhoduje o členství v senátu los. 4. Zprávu o výsledcích voleb vydává volební komise. Zprávu podepisuje předseda, místopředseda a oba mluvčí volební komise. 5. Úplná zpráva, kterou komise předá děkanovi fakulty a předsedovi senátu, obsahuje: a) Údaje o počtu oprávněných voličů z řad akademických pracovníků. b) Údaje o volební účasti akademických pracovníků v 1. kole voleb. c) Seznam kandidátů vzešlý z 1. kola voleb včetně počtu získaných hlasů. d) Počet a jména těch, kteří se vzdali kandidatury pro 2. kolo voleb. e) Údaje o volební účasti akademických pracovníků ve 2. kole voleb. f) Výsledné pořadí všech kandidátů z řad akademických pracovníků. Tato listina bude podkladem pro doplňování členů senátu v případě, že taková potřeba během jeho funkčního období nastane. Doplňování se pak řídí ustanovením čl. 8. g) Počet neplatných volebních lístků. h) Konečný seznam zvolených členů senátu z řad akademických pracovníků s počtem získaných hlasů. 4

5 6. Volební komise ve spolupráci s předsednictvem senátu zajistí, aby údaje uvedené v odstavci 5 písm. a), b), e), f), g), h) byly zveřejněny na fakultě, ve FN, na VŠ kolejích a aby byly doručeny všem pracovištím fakulty a všem studijním skupinám studentské části AO. Pokud to bude technicky možné, budou tyto údaje zveřejněny společně s výsledky voleb do studentské části senátu. Čl. 7 Opakování voleb 1. Volby se opakují tehdy, došlo-li k pochybení, které mohlo mít vliv na výsledky voleb, pokud jde o zvolené osoby. 2. O opakování voleb rozhoduje volební komise. 3. Pro opakované volby jinak platí ustanovení o volbách. Čl. 8 Doplnění členů senátu v jeho funkčním období 1. Pokud dojde v průběhu funkčního období k zániku mandátu člena akademické části senátu (dle čl. 7, odst. 7 statutu fakulty), nastoupí na jeho místo další akademický pracovník, který se ve 2. kole voleb umístil na 25. či dalším místě. 2. Pokud bylo další místo obsazeno více kandidáty, určí se pořadí losem. Předseda senátu se dotáže kandidáta, zda místo v senátu přijímá. Pokud kandidát odmítne, dotáže se dalšího kandidáta. Pokud kandidát přijme, obsadí uvolněné místo. Předseda o tom informuje akademickou obec a děkana. 3. Takto lze nahradit v akademické části senátu nejvýše třetinu (osm) osob, jinak je nutno vypsat nové volby. Část III. Volby do studentské části senátu Čl. 9 Obecná ustanovení 1. Tento předpis stanoví způsob volby 12 zástupců akademické obce z řad studentů v pěti studijních oblastech. Tyto studijní oblasti tvoří: a) studenti studijního programu Všeobecné lékařství, b) studenti studijního programu Zubní lékařství či Stomatologie, c) studenti paralelního studijního programu Všeobecné lékařství a Zubní lékařství uskutečňovaného v anglickém jazyce, d) studenti bakalářských studijních programů, e) studenti doktorských studijních programů. 5

6 Každý člen studentské části AO ve smyslu článku 1 odst. 2 má právo volit do senátu zástupce studentů a má právo být volen. 2. Počet volených zástupců a počet náhradníků v každé ze studijních oblastí je stanoven tímto vnitřním předpisem. 3. Je třeba zvolit: - v oblasti a) 6 senátorů a 6 náhradníků, - v oblasti b) 2 senátory a 2 náhradníky, - v oblasti c) 2 senátory a 2 náhradníky, - v oblasti d) 1 senátora a 2 náhradníky, - v oblasti e) 1 senátora a 2 náhradníky. 4. Každá studijní oblast volí pouze vlastní zástupce z vlastní kandidátní listiny. 5. Volby do studentské části fakultního senátu jsou jednokolové. 6. Pokud ve stejném volebním období dochází k souběhu voleb do akademické i studentské části senátu, z důvodu provozních nebo studijních mohou být volby do uvedených částí senátu časově vůči sobě až o měsíc posunuty. 7. Volby uskutečňované v jednotlivých studijních oblastech dle odst. 1 tohoto článku nemusí probíhat v jeden a týž den, ale musí se uskutečnit v rozmezí jednoho týdne. 8. Termín a místo voleb vyhlašuje senát usnesením. Čl. 10 Volební komise ve studentské části AO 1. Volební komise se skládá ze zástupců studentů AO fakulty. 2. Volební komisi navrhuje a schvaluje senát fakulty, a to tak, aby v ní byl nejméně jeden zástupce každé studijní oblasti. Volební komise je desetičlenná. 3. Volební komise si na svém prvním zasedání, které svolává člen volební komise pověřený předsedou senátu, zvolí ze svého středu předsedu. 4. Volební komise si vyžádá na studijním oddělení seznamy studentů v jednotlivých studijních oblastech. Tyto listiny představují seznamy oprávněných voličů ve studentské části AO. Čl. 11 Organizace voleb ve studentské části AO 1. Volební komise vyzve v termínu určeném senátem členy studentské části AO v jednotlivých studijních oblastech, aby jí předložili návrhy kandidátů. 2. Návrhy kandidátů se předkládají písemně a musí obsahovat: a) jméno a příjmení kandidáta, b) studijní oblast ve smyslu článku 9, odst. 1, c) ročník studia kandidáta, d) souhlas kandidáta s kandidaturou. 3. Návrhy kandidátů mohou členové studentské části AO předkládat nejpozději pět dnů před termínem voleb sekretářce senátu. 6

7 4. Volební komise sestaví na základě předložených návrhů volební lístky za jednotlivé studijní oblasti. Seznam (kandidátní listinu) všech kandidátů rozdělených podle studijních oblastí zveřejní na nástěnkách jednotlivých ročníků a na webových stránkách fakulty. 5. Volební lístky musí obsahovat nejméně dvanáct kandidátů za studijní oblast a) a čtyři kandidáty za každou studijní oblast b), c), d), e), jinak se volby pro danou studijní oblast nemohou uskutečnit. 6. Volby mohou probíhat souběžně ve dvou volebních místech (obvykle teoretické ústavy a FN). Pro toto uspořádání voleb je podmínkou vytvoření seznamu oprávněných voličů, kteří mají jako volební místo určenu budovu teoretických ústavů a seznamu voličů, kteří volí ve FN. Jméno oprávněného voliče bude uvedeno v seznamech pouze jedenkrát. Volič může požádat volební komisi o změnu volebního místa, nejpozději však do 12 hodin dne předcházejícímu dnu voleb. V případě jediného volebního místa se vytvoří jediný seznam voličů pro každou studijní oblast. Volební místnost musí být viditelně označena. Volby probíhají zpravidla v době od 8.00 do hodin. 7. Při vlastní volbě je člen studentské části AO povinen prokázat volební komisi svou totožnost (průkazem studenta nebo jiným dokladem). Účast stvrdí volič svým podpisem ve volebním seznamu. 8. Každý oprávněný volič obdrží od komise volební lístek pro svou studijní oblast. 9. Volbu provede volič tak, že na volebním lístku zatrhne jména ze seznamu kandidátů v počtu odpovídajícím limitu pro danou studijní oblast a vhodí volební lístek do volební urny. Čl. 12 Vyhodnocení voleb ve studentské části AO 1. Vyhodnocení voleb provede volební komise po uzavření volební místnosti. 2. Za neplatný volební lístek se považuje: a) volební lístek, na kterém nebylo zaškrtnuto ani jedno příjmení, b) volební lístek s více zaškrtnutými příjmeními, než je pro danou studijní oblast stanoveno, c) volební lístek, který bude obsahovat alespoň jedno příjmení osoby, neuvedené na kandidátní listině pro danou studijní oblast. 3. Volební komise vyřadí neplatné volební lístky, spočítá odevzdané hlasy a sestaví pořadí kandidátů sestupně podle počtu odevzdaných hlasů, a to pro každou volební oblast. 4. Členem senátu se stává kandidát (nebo kandidáti), který (kteří) se v pořadí umístil (umístili) na prvním místě (na prvních místech). V případě rovnosti hlasů rozhodne los. 5. Kandidáti, kteří se umístí na dalších místech, se stávají náhradníky na členství v senátu za ty senátory, jejichž členství zaniklo podle článku 1 odst Volební komise vypracuje zprávu o volbách, která musí obsahovat: a) údaje o počtu oprávněných voličů z řad studentů, 7

8 b) údaje o volební účasti studentů, c) údaje o počtu odevzdaných volebních lístků, d) údaje o počtu neplatných volebních lístků, e) konečný seznam kandidátů a náhradníků s počty odevzdaných hlasů; tento seznam bude podkladem pro doplňování členů senátu v případě, že taková situace během jeho funkčního období nastane, doplňování se pak řídí ustanovením čl. 13, f) jména členů volební komise. 7. Volební komise předloží zprávu o volbách senátu a zároveň ji zveřejní na nástěnkách jednotlivých ročníků a na webových stránkách fakulty. 8. V případě pochybení, jež by bývalo mohlo výsledek voleb ovlivnit, rozhodne volební komise o opakování voleb. Platí zde obdobně čl. 7. Čl. 13 Doplnění členů senátu v jeho funkčním období 1. Pokud dojde v průběhu funkčního období k zániku mandátu některého člena studentské části senátu, nastoupí na jeho místo náhradník z jeho studijní oblasti, a to v pořadí, ve kterém se umístil při volbách. Agendu s tím spojenou řídí předseda senátu. 2. Pokud je počet náhradníků vyčerpán, je nutno vypsat do 30 dnů doplňovací volby pro danou studijní oblast. Volby vyhlašuje předsednictvo senátu. Volební agenda je obdobná řádným volbám. Nově zvolený člen senátu vykonává funkci do konce funkčního období studentské části senátu. Část IV. Volba kandidáta na děkana fakulty Čl. 14 Obecná ustanovení 1. Kandidáta na děkana volí senát. 2. Volby děkana jsou rovné a tajné. 3. Volby děkana jsou nejvýše tříkolové. Speciální případy řeší čl Kandidáta na děkana může senátu písemně navrhnout skupina nejméně deseti členů AO nebo člen senátu, a to zpravidla z profesorů a docentů, kteří jsou členy akademické obce ke dni prvního kola voleb. Předkladatel(é) doloží písemný souhlas kandidáta se zařazením na kandidátní listinu. 5. Senát nejpozději 3 týdny před volbami vyzve AO k podávání návrhů kandidátů na děkana. 8

9 6. Volbu kandidáta na děkana vyhlašuje senát tak, aby se 1. kolo voleb konalo nejméně 90 dní před uplynutím funkčního období děkana, pokud nejde o případ podle článků 19 a 20. Čl. 15 Volební komise pro volby kandidáta na děkana 1. Volby organizuje, řídí a stížnosti řeší volební komise pro volby kandidáta na děkana. 2. Volební komisi pro volby kandidáta na děkana ustanovuje senát z řad svých členů. 3. Volební komise je tříčlenná (dva akademičtí pracovníci a jeden student). 4. Členství ve volební komisi je neslučitelné s kandidaturou na děkana ve druhém kole voleb. Čl. 16 První kolo voleb 1. Volební komise pro volby kandidáta na děkana připraví seznam kandidátů. 2. Seznam kandidátů se uzavírá ve 12 hodin v den zasedání senátu. 3. Seznam kandidátů tvoří kandidátku pro první kolo voleb. 4. Členové senátu volí z kandidátky nejvýše 3 osoby. 5. Svou volbu vyjádří tak, že na volební lístek napíší čitelně pořadové číslo a příjmení nejvýše tří uchazečů ze seznamu kandidátů. Volební lístek vloží do volební urny. 6. Za platný bude považován takový volební lístek, kde bude uveden nejméně jeden a nejvýše tři kandidáti jednoznačně a bez opakování. 7. Výsledkem prvního kola voleb je soupis kandidátů na děkana seřazených sestupně podle počtu obdržených hlasů. V případě rovnosti hlasů se uchazeči řadí v abecedním pořadí. 8. První tři osoby v tomto soupisu tvoří kandidátku pro druhé kolo voleb. V případě, že v soupisu jsou i další osoby, které mají stejný počet hlasů jako třetí osoba z tohoto soupisu, potom se kandidátka pro druhé kolo voleb rozšiřuje i o ně. 9. Členové volební komise pro volby kandidáta na děkana v intervalu mezi prvním a druhým kolem osobně navštíví kandidáty na děkana, kteří jsou na kandidátce pro druhé kolo voleb. Zeptají se jich, zda hodlají kandidovat ve druhém kole voleb a v případě zvolení plnit funkci děkana. Pokud ano, pozvou je k osobnímu vystoupení před senátem na den, kdy se koná druhé kolo voleb; pokud ne, budou z kandidátky vyřazeni. 10. Pokud se některá z osob, uvedená na kandidátce pro druhé kolo voleb, vzdá své kandidatury před zahájením druhého kola voleb, doplní se kandidátka o další osobu, popř. další osoby se stejným počtem hlasů, a to jen v tom případě, že by na kandidátce zůstali méně než dva kandidáti. Pro další osobu, popř. další osoby, platí odstavec 9 tohoto článku obdobně. 9

10 Čl. 17 Druhé kolo voleb 1. Druhé kolo probíhá časově odděleně od prvního kola. 2. Pozvaní kandidáti mají možnost v nejvýše desetiminutovém projevu vyložit senátu svou koncepci činnosti fakulty a dále zodpovědět případné dotazy členů senátu. 3. Kandidáti na děkana vystupují před senátem v nepřítomnosti zbývajících kandidátů v pořadí podle počtu získaných hlasů. V případě rovnosti hlasů v abecedním pořadí. 4. Po vyslechnutí koncepcí jednotlivých kandidátů a po případné rozpravě přikročí senát k hlasování ve druhém kole. 5. Ve druhém kole se volí jedna osoba, která bude rektorovi navržena do funkce děkana. 6. Svou volbu vyjádří člen senátu tak, že na volební lístek napíše příjmení (v případě nutnosti odlišení kandidátů i jméno) jediné osoby z kandidátů uvedených na kandidátce pro druhé kolo voleb. Volební lístek vloží do volební urny. 7. Za platný se považuje každý volební lístek, který odpovídá odstavci 6 tohoto článku. 8. Vítězem voleb se stává kandidát, který ve druhém kole obdržel nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. 9. Pokud nezíská ve druhém kole voleb žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu, pokračují volby ihned třetím kolem. Čl. 18 Třetí kolo voleb 1. Do třetího kola postupují dva kandidáti, kteří ve druhém kole získali nejvíce hlasů nebo jediný kandidát, který zůstal po rezignaci všech ostatních kandidátů. V případě rovnosti hlasů se použije obdobně princip uvedený v čl. 16, odst Ve třetím kole se volí jedna osoba, která bude rektorovi navržena do funkce děkana. 3. Svou volbu vyjádří člen senátu tak, že na volební lístek napíše příjmení (v případě nutnosti odlišení kandidátů i jméno) jediné osoby z kandidátů, kteří postoupili do třetího kola. Volební lístek vloží do volební urny. 4. Za platný se považuje každý volební lístek, který odpovídá odstavci 3 tohoto článku. 5. Vítězem voleb se stává kandidát, který ve třetím kole získal nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. Získají-li dva nebo více kandidátů nejvyšší shodný počet hlasů, hlasování ve třetím kole se ihned opakuje, nejvýše však jednou. 6. Nedojde-li ke zvolení děkana ve třech hlasovacích kolech, zorganizuje senát nové volby děkana. 10

11 Čl. 19 Návrh na odvolání děkana 1. Senát může ze závažných důvodů přijmout usnesení o návrhu na odvolání děkana z funkce. Jednání o tomto kroku senát zahájí, požádá-li o to s uvedením konkrétního odůvodnění alespoň jedna pětina členů senátu (8). 2. Senát posuzuje nejprve přípustnost návrhu. Po posouzení návrhu jako přípustného je zapotřebí souhlasu většiny přítomných, nejméně však jedné třetiny všech členů senátu. Není-li návrh přípustný, senát jej odmítne. O odmítnutém návrhu se nejedná. 3. K usnesení o návrhu na odvolání děkana fakulty z funkce je zapotřebí souhlas nejméně tří pětin všech členů senátu. Čl. 20 Odvolání děkana fakulty z funkce rektorem 1. Rozhodne-li rektor o odvolání děkana fakulty z funkce, zorganizuje senát neprodleně volbu nového děkana. Čl. 21 Volební protokol a další ustanovení 1. Volební komise pro volby kandidáta na děkana pořídí o průběhu a výsledcích voleb protokol, který obsahuje: a) údaje o usnášeníschopnosti senátu, b) výsledky jednotlivých kol voleb, c) písemné prohlášení kandidáta na děkana, že je připraven (pokud jej rektor univerzity jmenuje do funkce) ujmout se funkce děkana fakulty a plnit všechny povinnosti, které z toho vyplývají. 2. Protokol o výsledku voleb kandidáta na děkana se vyhotoví ve čtyřech exemplářích (rektor, senát univerzity, senát fakulty, dosavadní děkan). Podepíší jej členové volební komise pro volby kandidáta na děkana. 3. O volbě kandidáta na děkana senátem a o návrhu senátu na odvolání děkana informuje předseda senátu neprodleně rektora; spolu s tím rektorovi předá potřebné podklady, zejména protokol o hlasování a zápis ze zasedání senátu. 4. Výsledky voleb se zveřejní na úřední desce fakulty. 11

12 Část V. Volba předsednictva senátu Čl. 22 Obecná ustanovení 1. Předsednictvo senátu má pět členů. 2. Tři členy předsednictva volí ze svého středu akademická část senátu, dva členy studentská část. Volba probíhá tajným hlasováním. Při rovnosti hlasů na posledním místě rozhoduje los. 3. K volbě ustanoví senát na zasedání, na němž se volba koná, tříčlennou volební komisi ze svých členů. Čl. 23 Volba předsedy a místopředsedy 1. Poté, co volební komise oznámí senátu výsledek volby předsednictva, zvolí senát jako celek (akademická a studentská část) v tajném hlasování předsedu a místopředsedu senátu. 2. Řádná volba předsedy senátu, místopředsedy a ostatních členů předsednictva senátu se koná každoročně na prvním řádném zasedání senátu, počínaje měsícem únor. Jestliže počet členů předsednictva klesne pod pět, koná se mimořádná volba na uvolněné místo na nejbližším řádném zasedání. Tato volba proběhne obdobně, jak uvádí čl. 22 odst. 2 a 3. 12

13 II. JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ Čl. 24 Obecná ustanovení 1. Předseda senátu fakulty svolává senát zpravidla každý měsíc, nejméně však pětkrát za akademický rok. Předseda je povinen svolat senát, požádá-li o to alespoň jedna pětina členů senátu (8) nebo 100 členů AO. 2. Na žádost děkana je předseda senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání senátu. Děkan, nebo v jeho zastoupení proděkan, má právo vystoupit na zasedání, kdykoli o to požádá. 3. Děkan (proděkan, tajemník) se dostaví na výzvu senátu nebo jeho předsedy na zasedání senátu. Děkan (proděkan, tajemník) odpoví na otázku týkající se výkonu jeho funkce, položenou mu senátem nebo členem senátu na zasedání senátu. 4. Zasedání senátu jsou veřejně přístupná. 5. Nečlen senátu má právo vystoupit pouze se souhlasem předsedajícího. 6. Z jednání senátu se pořizuje zápis a případně též zvukový záznam. Zápis dostávají všichni členové senátu. Zápis z jednání včetně přijatých usnesení se zveřejňuje v elektronické podobě na webových stránkách fakulty. Čl. 25 Běžné a procedurální záležitosti 1. Hlasuje se o každém návrhu, který byl senátu předložen, pokud jej předkladatel do zahájení hlasování nestáhne z jednání. 2. Před každým hlasováním upozorní předsedající členy senátu, že bude přikročeno k hlasování a podle potřeby zjistí počet přítomných členů senátu. 3. O věcně souvisejících návrzích nebo o návrzích ke stejnému bodu lze hlasovat společně, pokud o oddělené hlasování nepožádá člen senátu nebo proti tomu nevznese výhradu předkladatel. 4. O procesních otázkách lze hlasovat formou tichého souhlasu a není třeba zjišťovat číselné výsledky hlasování. Touto formou nelze hlasovat, pokud vůči ní vysloví výhradu člen senátu. 5. Hlasování, které se týká jmenovitě osob je tajné s výjimkou ustanovování skrutátorů, volebních či ad hoc ustanovovaných komisí. Hlasování je tajné i v případě, že o to požádá kterýkoli člen senátu. 6. K počítání hlasů a oznámení výsledků hlasování (veřejného i tajného) senát ustanovuje dva skrutátory, jednoho z akademické části a druhého ze studentské části senátu. 7. Je-li hlasování tajné, hlasuje se vložením hlasovacího lístku do hlasovací schránky. 13

14 Čl. 26 Podmínky pro přijetí usnesení 1. Akademický senát projevuje svoji vůli usnesením. 2. Návrh na usnesení akademického senátu může předložit kterýkoliv jeho člen, předsednictvo senátu, děkan nebo děkanem pověřený proděkan či tajemník fakulty. 3. Senát je schopný se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina členů senátu. 4. V průběhu rozpravy mohou vzniknout doplňovací nebo pozměňovací návrhy. Předkladatel pozměňovacího či doplňujícího návrhu jej může předat v písemné podobě nebo nadiktuje jeho přesné znění zapisovatelce. 5. O pozměňovacích nebo doplňujících návrzích se hlasuje před hlasováním o původním návrhu v pořadí opačném, než v jakém byly předloženy. V případě, že byly předloženy alternativní návrhy, hlasuje se o jednotlivých alternativách a následně o návrhu vzešlém z tohoto hlasování. Pokud některá z alternativ získá počet hlasů nezbytný k přijetí návrhu, v hlasování se nepokračuje. V případě bezvýchodného jednání může předsedající ustanovit referenta, který shrne stanoviska diskutujících a předsedající nechá o návrzích opět hlasovat. Pokud žádný doplňující či pozměňovací návrh není přijat, hlasuje se o původním návrhu. 6. Usnesení je přijato, rozhodne-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných, nestanovíli čl. 7 odst. 14 statutu fakulty jinak. 7. V případě, že usnesení není přijato, hlasuje se o něm opakovaně na následujícím zasedání senátu. Není-li ani na tomto zasedání usnesení přijato, může senát ustanovit dohodovací komisi, která navrhne způsob řešení. Způsob řešení musí být schválen senátem, a to většinou hlasů přítomných členů senátu. 8. Dohodovací komisi ustavuje senát ad hoc pro jednotlivé případy. Počet členů a složení této komise závisí na projednávané věci. Mohou být přizváni odborníci z fakulty i mimo ni. O složení dohodovací komise rozhoduje senát usnesením. 9. Text usnesení musí být uveden v zápise. Čl. 27 Jednání o zvláštních záležitostech 1. Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů senátu (nejméně 19 členů). 2. Návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu (nejméně 22 členů). 3. K přijetí usnesení týkajících se vnitřních předpisů fakulty je zapotřebí, aby se pro ně vyslovila nadpoloviční většina všech členů senátu. 14

15 Čl. 28 Jednání o personálních záležitostech členů akademické obce 1. Osoba, jejíž záležitost se projednává, musí být o tom informována spolu s datem zasedání a má právo vystoupit před senátem ve své věci. Hlasování o personálních otázkách člena akademické obce je tajné. Čl. 29 Jednání o záležitostech pracovišť fakulty 1. Pracoviště, jehož záležitost senát projednává, má právo být o tom informováno spolu s oznámením data zasedání senátu a může vyslat svého zástupce, aby vystoupil před senátem v této věci. Čl. 30 Jednání při rozdílných názorech mezi studentskou částí senátu a akademickou částí senátu 1. Pokud dojde v některé otázce k jednoznačnému rozporu mezi stanoviskem studentské a akademické části senátu, má se za to, že dotčené usnesení nebylo přijato a je třeba zahájit dohodovací řízení mezi zástupci akademických pracovníků a studentů v senátu. Uvedené ustanovení lze v dané věci uplatnit pouze jednou. Dohodovací komise se ustavuje ad hoc dle povahy rozporu. 2. Za jednoznačný rozpor podle odstavce 1 se považuje případ, kdy všichni přítomní členové studentské části senátu, nejméně však 8 osob, mají odchylný názor od názoru většiny senátorů zastupujících akademické pracovníky (nejméně 14 osob). 3. Podle odstavce 1 se nepostupuje, jde-li o volbu kandidáta na děkana nebo o hlasování o odvolání děkana. 15

16