Vodstvo Asie. Miroslav Šobr

Transkript

1 Vodstvo Asie Miroslav Šobr

2 vodopis je ovlivněn: - rozlehlostí kontinentu - vertikální členitostí - charakterem a pestrostí klimatu - je zde mnoho veletoků, ale nejsou zde nejdelší a nejvodnatější řeky světa - bezodtoké oblasti tvoří 40% rozlohy Asie Z hydrografického hlediska dělíme řeky do pěti hlavních skupin 1. řeky severní Asie 2. řeky suché střední Asie 3. řeky monzunové Asie 4. řeky tropické Asie 5. řeky Malé Asie a Blízkého východu

3 Bezodtoké oblasti Asie pánve: Kaspická Balchašská Tarimská Džungarská Cchajdamská Západomongolská Východogobijská Alašanská menší pánve v Malé Asii, Íránu a Afghánistánu

4 Nejdelší světové veletoky Název Amazonka Nil Jang-c -ťiang Mississippi Misouri Jenisej Žlutá řeka Ob Irtyš Kongo Amur Lena Mekong Kontinent Jižní Amerika Afrika Asie Severní Amerika Asie Asie Asie Afrika Asie Asie Asie Délka (km)

5 Asie - odtoková výška

6 Odtoková výška -většina kontinentu má nepříznivé podmínky pro napájení řek, řeky jsou relativně málo vodné -vysoká absolutní vodnost je dána velkými plochami povodí -extrémy hodnot odtokové výšky způsobeny vysokým výparem (centrální Asie) a vysokými srážkami (JV Asie) -relativně vysoká odtoková výška na Sibiři způsobena permafrostem c = % Průměrný roční specifický odtok -0,1 l/s.km 2 stepní a pustinné oblasti Střední a vysoké Asie -3 7 l/s.km 2 řeky Sibiře a Dálného východu -40 l/s.km 2 horské řeky jižních svahů Himálaje přes 100 l/s.km 2 tropické řeky Indonésie a Filipín

7 Monzunové řeky -specifické poměry v povodích je vzájemně odlišují -většinou jsou to řeky subtropů, dolní úseky tropické klimatické oblasti -maximální odtoky v době letních monzunových dešťů, minima v době sucha zima -často pramení v zaledněných oblastech vnitřní Asie režim ovlivněn táním sněhu a ledovců -využívané pro dopravu a závlahy (závlahové systémy a dopravní kanály mají hlavně v Číně dlouhou tradici) střední tok řeky Mekong v únoru (hranice Laos-Čína Jing-hong)

8 Amur (Chei-lung-t iang řeka černého draka) -s přítoky Šilka a Onon 5. nejdelší řeka Asie (4444 km, km 2 ) -vznik soutokem řek Šilka a Arguň, nejvýznamnější přítoky Ussuri, Sungari (1850 km) -monzunový režim odtoku v dolní části řeky -Qa = 9650 m 3 /s letní srážky sníh v horách sníh na rovinách Amur rozkolísanost 21,7 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Sungari rozkolísanost 8,5 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

9 Řeky Japonska a Koreje -více vyvinutý monzunový režim, hustá říční síť, řeky krátké a prudké -Japonsko Šinano (375 km), přes 300 km Tone (Qa 253 m 3 /s), Tešijo a Išikari na Hokkaidu -Korejský poloostrov Amnokgang (790 km) Tone rozkolísanost 4, I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

10 Čínské řeky -Chuang-che (Žlutá řeka) délka 5464 km, povodí km 2, Qa 1550 m 3 /s -Jang-c-tiang (Modrá řeka původně dolní tok, Čchang-ťiang - Dlouhá řeka) délka 6380 km, povodí km 2, Qa m 3 /s, využívaná pro dopravu (v povodí splavných 17 tis. km) -Si-tiang (Perlová řeka) délka 2129 km, povodí km 2, Qa m 3 /s Jang-c-tiang rozkolísanost 5, I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Tin-ša-ťiang horní tok, soutěska Tygřího skoku Tiger Leaping Gorge

11

12 Řeky poloostrova Zadní Indie Vietnam - Song Hong (Rudá řeka, Qa m 3 /s) a Song Da (Černá řeka) -Mekong délka 4350 km, povodí km 2, Qa m 3 /s, delta ročně až o 100 m, regulátorem průtoku je jezero Tonlesap -Menam, Salwin (2820 km, Qa 1500 m 3 /s) -Iravadi (2150 km, km 2, m 3 /s) Mekong rozkolísanost 14, I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Mekong - kalná voda při letních průtocích

13 Řeka Salwin v lednu Barma, dolní tok

14 Řeka Iravadi v lednu Barma, dolní tok

15 Přední Indie Brahmaputra km, povodí km 2, Qa cca m 3 /s -společné ústí s Gangou, ovlivněny táním ledovců (mnoho přítoků s glaciálním režimem) -zvýšení hladiny v létě o m Brahmaputra rozkolísanost 12, I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Brahmaputra v Tibetu

16 Ganga -délka 2510 km, povodí km 2, soutokem řek Bhágírathí a Dhaulíganga -po výtoku z hor typická nížinná řeka, stření tok úrodná nížina, dolní tok bažinatý -mnoho vodných přítoků z Himálaje (často energeticky a závlahově využívaných) -největší přítok Jamuna (1300 km paralelně s Gangou) rovina zvaná Doáb Dvojřečí, nejvíce zalidněné území Indie -Qa cca m 3 /s, maximální povodně až m 3 /s, mnoho vody využito na závlahy Ganga rozkolísanost 18,1 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

17 -Ganga velkým problémem je rostoucí znečištění, přesto tradiční očišťovací koupele v posvátné řece -dole ústí Gangy a Brahmaputry ( km 2 )

18 Narmada rozkolísanost 145,6 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Dekánská plošina -Narmada (1400 km), Krišna (1280 km), Gódávarí (1450 km), Mahánadí, Táptí -neovlivněny ledovci, voda výhradně z monzunových dešťů -vysoká rozkolísanost Godavari rozkolísanost 133,3 -Káverí jih, vliv zimních srážek I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Cauvery rozkolísanost 108, I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

19 Indus -délka 3180 km, povodí km 2 -Qa po výtoku z hor cca m 3 /s -pramení vysoko v horách v Tibetu ledovcový režim na horním toku, dolní tok ovlivněn monzuny a různě vodnými přítoky -zleva se vlévá vějíř čtyř řek - Čanáb, Džihlam, Rávi a Satladž, které vytvářejí oblast Pandžáb tzv. Pětiřečí -značná část vody využita pro zavlažování Indus - ústí rozkolísanost 53, I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

20 Tropické řeky -zdrojem vodnosti stálé srážky, na jejich chodu závisí velikost průtoku (návětří x závětří) -více vyrovnaný odtok než u monzunových řek (menší rozkolísanost) -hustá říční síť, menší povodí a délka, málo hospodářsky využívané (zavlažování rýžovišť, hydroelektrárny) -významný podíl podzemního odtoku -Indonésie (Sumatra Kampar, Hari, Musi, Borneo Kapuas 1143 km, Mahakam, Kajan, Barito, Nová Guinea Fly, Digul, Sepik), Filipíny (Cagayan), Malajsie -málo dat díky těžko přístupnému terénu Cagayan rozkolísanost 8, I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Plovoucí domy na řece Mahakam

21 Řeky suché Střední Asie -rozličné odtokové poměry pestrý reliéf (ledovcový reliéf nížiny) -velké ztráty výparem a průsakem, na řadě míst není žádný odtok -s rostoucí nadmořskou výškou roste odtok, klesá výpar -nejvyšší odtoková výška na návětrných svazích hor Pamír, Ťan-šan (Vachš, Pjandž) -některá povodí uzavřena vysokými hřbety Tarim, planiny Pamíru, náhorní plošiny Mongolska -hlavní zdroje vodnosti různých řek: podzemní vody, voda ze sněhu a dešťů, sníh a ledovce Podzemní voda -pramení na okrajích rozsáhlých suťových kuželů na úpatí hor, malá četnost a vodnost Tající sníh -povodí pod sněžnou čarou (pouze ve východní části oblasti (Čína) mají vliv monzuny -voda odtéká v krátkém období tání, odteče až 80% ročního odtoku, max. duben Niválně glaciální režim -povodí nad sněžnou čárou, ledovcové řeky ty, u kterých 35% odtoku z ledovců -maxima v červenci a srpnu

22 Amudarja -délka 1404 km, povodí km 2, Qa 1350 m 3 /s průměr z let u ústí -vznik soutokem Pjandže (Pamír) a Vachše (Alaj) -některé přítoky do ní nedotékají Zeravšan -velké množství vody na závlahy Amudarja rozkolísanost 6, I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

23 Syrdarja -vznik soutokem Naryn a Karadaja na okraji Ferganské kotliny, voda z ledovců Ťan- Šanu -délka 2860 km (včetně Narynu), povodí km 2, Qa = 540 m 3 /s dolní tok -nejvíce přítoků ve Ferganské kotlině, žádná řeka nedotéká zavlažování -dále teče kolem pouště Kyzylkum, ztráta vody výparem -nárůst průtoků již v dubnu, maximum v červenci Syrdarja rozkolísanost I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

24 Ala-Arča ukázka režimu glaciálního toku v Kyrgyzském hřbetu Ťan-šanu Гидрологический режим р. Ала-Арча Дата Расход Расход м 3 /с

25 Řeky nižších nezaledněných území -závislé na množství srážek spadlých v zimě a na jaře -největší vodnost na jaře tání sněhu -Illi, Ču, Tedžen, Murgab Tarim (Tchca-li-mu-che) -pramení v ledovcích Karákoramu, přítoky z Ťan-šanu -končí v bezodtoké Tarimské pánvi v poušti Taklamakan, dříve ústil do jezera Lobnor -typická ledovcová řeka, nejvíce vody v červenci a srpnu -podobné odtokové poměry jsou na území Afghánistánu a na Íránské vysočině (Hilmand)

26 Řeky Malé Asie a Blízkého východu -hlavní zdroj vodnosti voda ze zimních a jarních srážek, tající sníh v horských polohách -vliv expozice svahů a vzdálenosti od moře -Taurus 2000 mm, Pontské pohoří 2500 mm, prameny Eufratu a Tigridu mm, horní Mezopotámie mm -maximum srážek od října do května, leden únor v horách sněhové -srážky padají v chladné části roku malý výpar vysoké průtoky -léto nedostatek srážek, vysoký výpar vysychání menších řek (intermitentní) -velké výkyvy průtoku nejen v průběhu roku ale i v dlouhodobém měřítku -po výtoku z hor řeky ukládají velké množství splavenin - vznik agradačních valů, možnost transformace povodňové vlny -největší řeky této oblasti Eufrat a Tigris se společným ústím Šatt al-arab, zleva do ní z Íránu řeka Kárún -Arabský poloostrov vlivem aridního klimatu bez řek s výjimkou části Jemenu kam zasahuje vliv monzunů (nedosahují ale moře a zanikají v pobřežní poušti Tiháma)

27 Eufrat (Furát) -délka 2700 km, povodí km 2 -pramení v Arménské vysočině, hlubokou soutěskou proráží Taurus a vtéká na tabuli horní Mezopotámie -dolní tok v široké nížině, velké rozlivy při povodních, bažiny, jezera -pro celkovou vodnost mají největší význam horské přítoky na horním toku -střední tok pouze dva významnější přítoky, dolní tok pouze periodické toky -stanice Hit - max. Q v květnu 2380 m 3 /s, min. Q v září 271 m 3 /s -Qa = 868 m 3 /s, q = 3,3 l/s.km 2 -před soutokem s Tigridem 458 m 3 /s, q = 1,6 l/s.km 2 -z hodnot specifického odtoku vyplývá, že řeka je relativně málo vodná Eufrat v horní Mezopotámii (Sýrie)

28 Tigris (Didžlat) -délka 1950 km, povodí km 2 -pramení na svazích Arménského Taurusu, vlastnosti toku jako u Eufratu -odtokové poměry v porovnání s Eufratem příznivější více zimních a jarních srážek -po výtoku z hor v Mosulu Qa = 643 m 3 /s, q = 11,7 l/s.km 2 vysoká vodnost -poté přijímá velké přítoky ze Zagrosu Záb al-ali, Záb al-asfal, Dijala (celk. 800 m 3 /s) -nejvyšší vodnost nad Bagdádem (1320 m 3 /s), poté vodnost vlivem závlah klesá, před soutokem s Eufratem Q = 78 m 3 /s -vodnosti jarních měsíců značně nevyrovnané Tigris - st. Mosul rozkolísanost 4, I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

29 Šatt al-arab -po soutoku Eufratu a Tigridu je Qa cca 500 m 3 /s -velké ztráty výparem v mělkých ramenech -Kárún poslední přítok v deltě, rozvětvená říční síť v Zagrosu Kárún rozkolísanost 2, I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Turecko -nevyrovnanost průtoků, celkově menší vodnost -Kizilirmak, Yesil, Irmak, Sakarya Černé moře, Ceyhan Středozemní moře

30 Jordán -závlahy, voda v zimním období -délka 251 km, povodí km 2 -Qa = 18 m 3 /s Jordán rozkolísanost 4,5 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

31 Kavkaz -Kubáň (907 km, 413 m 3 /s), Terek, Kura -složité odtokové režimy nivální pásmo, lesní pásmo, stepní pásmo změna specifického odtoku v průběhu roku Kura rozkolísanost 3, I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Kura v Tbilisi

32 Řeky severní Asie -na území Sibiře je hlavním zdrojem vodnosti voda ze sněhu Řeky stepního typu -jarní povodeň z tajícího sněhu, velikost závislá na množství sněhu -horní toky velkých západosibiřských řek (Išim, Tobol)

33 Lesní pásmo -hlavní zdroj vodnosti je stále sníh, vzrůstá podíl dešťů a podzemní vody -povodí Obu, Irtyše, dolního Tobolu, střední Jenisej bez pravých přítoků -největší průtoky v době jarní povodně květen, červen Ob rozkolísanost I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Střední tok Obu

34 Ob -délka 3650 km, včetně Irtyše 5410 km, povodí km 2, Qa m 3 /s -2 zdrojnice Katuň (pramení pod Běluchou na Altaji) a Bija (vytéká z Těleckého jezera na Altaji) -záplavové území km široké, velmi bažinaté s mnoha rameny -horní tok 2 maxima jaro ze sněhu, léto z deště a tání ve vysokých horách -po soutoku s Irtyšem 80% vody jako v ústí -důležitá dopravní cesta, splavný až 190 dní Delta Obu

35

36 Jenisej Delta Jeniseje -délka 5539 km, bez Angary 3354 km, povodí km 2 -nejvodnější řeka Sibiře, Qa m 3 /s -vznik soutokem Malého a Velkého Jeniseje v Sajanech -od Krasnojarsku se mění horský ráz na typický nížinný tok -nejvýznamnější přítoky zprava Angara (Horní Tunguzka), Podkamenaja a Dolní Tunguzka Vznik Angary výtok z jezera Bajkal Angara vytváří četná slepá ramena - Irkutsk

37 Jenisej režim průtoků na přítocích

38 Východosibiřský typ -plošinný až horský reliéf, východně od Jeniseje -minimální vliv podzemní vody, roste vliv dešťových srážek (vyrovnává se sněhu) -nepatří sem řeky horských oblastí mezi Janou a Indigirkou, Kamčatka a Sachalin -nejvíce vody v době jarního tání červen, v horských oblastech rozloženo vlivem vertikální zonálnosti do delšího časového období -velké letní povodně z dešťů vliv permafrostu Indigirka -délka 1790 km, povodí km 2, Qa 1800 m 3 /s, nejvíce vody 6-8 tání sněhu a ledovců v horách, v zimě zamrzá na dolním toku do dna, na horním ode dna, hydrologicky analogické jsou řeky Kolyma délka 2129 km, povodí km 2 Qa 3800 m 3 /s Anadyr povodí km 2, Qa 1400 m 3 /s

39 Lena -délka 4400 km, povodí km 2, Qa asi m 3 /s, pramen 1640 m -celkem 2500 přítoků, největší zprava Aldan (2273 km), Vitim (1837 km), Olekma (1436 km), zleva Viluj (2650 km) -nejvíce vody začátkem léta z tání sněhu, časté jsou i velké vody z dešťů, roční rozkyv hladiny na dolním toku až 28 m -zámrz od října až listopadu, při rozmrzání ledové bariéry, hladina se díky nim zvedá až 10 m za den

40 Delta Leny Divočení toku Leny Střední tok Leny

41 Použitá literatura KUNSKÝ, J., MÁLEK, R., VRÁNA, O. (eds). Zeměpis světa : Asie. Praha: Orbis, NETOPIL, R. Hydrologie pevnin. Academia, Praha: Academia, World Deltas Network - River Discharge Database Arctic Discharge stations Fotografie v prezentaci jsou z archivu autora, případně z encyklopedie Wikipedia