2009/2010 [ ODPOSLECH A ZÁZNAM TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU] Bakalářská práce. Vilém Kopec PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY

Transkript

1 2009/2010 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra trestního práva Bakalářská práce PrF 6804R020 Teorie a praxe přípravného řízení trestného Vilém Kopec [ ODPOSLECH A ZÁZNAM TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU]

2 Právnická fakulta Masarykovy Univerzity Obor: PrF 6804R020 Teorie a praxe přípravného řízení trestného Katedra trestního práva Bakalářská práce ODPOSLECH A ZÁZNAM TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU Vilém Kopec 2009/2010 1

3 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma odposlech a záznam telekomunikačního provozu zpracoval sám a veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenŧ a literatury.. Vilém Kopec 2

4 3

5 4

6 OBSAH 1. Úvod Základní lidská práva člověka Subjekty oprávněné k odposlechu v ČR Právní úprava odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Odposlech dle Schvalování a náleţitosti příkazu k odposlechu Platnost příkazu Odposlech jako dŧkaz Uchovávání a likvidace odposlechŧ Povinnost seznámení Odposlech dle 88a TŘ Náleţitosti příkazu k odposlechu dle 88a TŘ Přeshraniční odposlech Moţnosti pouţití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Odposlech a záznam provozu pevných linek a GSM Monitorování ové adresy Monitorování provozu počítačových sítí Odposlech a záznam provozu radiostanic a síť nmt Statistika vyuţití odposlechŧ Policií ČR v České republice Analytické nástroje zpracování odposlechŧ v prostředí PČR Historický vývoj Judikatura Odposlechy v zahraničí Polsko Kanada Slovensko Uvahy de lege ferenda Závěrem Cizojazyčné resumé - Wiretapping and Record of Phone Operating Příloha č.1 - soupis skutkových podstat, u nichţ je moţné nařídit odposlech Příloha č.2 - soupis dalších skutkových podstat, u nichţ je moţné na základě platné mezinárodní smlouvy nařídit odposlech Seznam pouţitých zdrojŧ a judikátŧ citovaných v práci

7 1. ÚVOD Téma odposlechu vţdy vzbuzovalo a vzbuzuje velké diskuze a je do jisté míry obestřeno aurou fantazie a tajemnosti. Lidé často vidí za odposlechy konspirační teorie, špionáţní aktivity, politická spiknutí. Pravda je však mnohem méně tajemná. Odposlech je pouze záznamem komunikace mezi lidmi. Odposlech nám dává moţnost porozumět určitému skutku právě na základě skutečností interpretovaných účastníky komunikace. Informace získané odposlechem komunikace jsou jedinečné a neopakovatelné. Nádech tajemných představ zcela nesouvisí s odposlechy, ale spíše s tím, jak je s odposlechy nakládáno dále a případně s jejich případnými úniky na veřejnost. Informace jsou totiţ v dnešní době vyvaţovány zlatem a jejich získávání jsou předmětem zájmu uţ od nepaměti - jak ostatně dokládá tento citát: Bez skutečné geniality nedokáže nikdo užívat zvědů. Bez opravdové humanity nedokáže nikdo řídit zvědy. Bez té nejdokonalejší představivosti nikdo nedokáže ze zvědů vytěžit fakta. 1 Tento citát se v přeneseném slova smyslu výborně hodí na popsání problematiky odposlechŧ. Jen správně chytře nasazený odposlech nepoškozuje práva a svobody občanŧ, ale nastoluje naopak klid a pořádek. Právě odposlech je jedním z nejlepších pomocníkŧ spravedlnosti. Nutno také podotknout, ţe právě pouţití odposlechŧ a technické podmínky k jejich získání patří mezi nejvíce střeţená tajemství kaţdého státu. Ve své práci bych se rád zaobíral problematikou odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v rámci trestního řízení. Rád bych se soustředil nejenom na popsání základních právních podmínek, ale především na aplikaci těchto právních norem. Rád bych tedy popsal, jakým zpŧsobem se v České republice pracuje s odposlechy, a to především v rámci Policie ČR. Pokusím se na základě statistik posoudit míru vyuţití tohoto institutu, kvalitu práce s ním, jeho výtěţnost a podobně. Rád bych se také pokusil popsat historický vývoj odposlechŧ v ČR a porovnat s právními úpravami v jiných zemích. Při hledání zdrojŧ a literatury jsem narazil na problém nízké dostupnosti těchto informací. K problematice odposlechŧ je vydáváno publikací a článkŧ skutečně velmi málo. Byl jsem donucen prohledat poměrně velké mnoţství informačních zdrojŧ, neţli jsem dostal k relevantním informacím. Ve velké míře jsem pro vyhledávání vyuţíval internetu. Dalšími zdroji byli především interní akty PČR, zprávy a analýzy zveřejněné Ministerstvem vnitra ČR. Některé další zdroje, například pomŧcky pro policisty, které vyšetřují trestné činy, nejsou zcela veřejně přístupné. Některé skutečnosti z takto získaných informaci jsem proto raději zobecnil, aby nedošlo k jejich zneuţití. Veškeré citace právních norem jsou převzaty z právního programu ASPI. 1 SUN-C, Ping Fa. Mistr Sun o válečném umění, vyd. Praha: Nakladatelství B4U Publishing, s

8 2. ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA ČLOVĚKA Jedním z největších přelomŧ ve vývoji člověka byla doba, kdy se náš prapředek naučil komunikovat s ostatními. Rozvoj řeči a komunikace umoţnil člověku ţít v širších společenstvích. V kaţdém lidském společenství docházelo a dochází k nerespektování obecně závazných norem některými jedinci. Společnost si tedy musela vyvinout efektivní nástroje pro jejich potrestání a napravení. Časem došlo ke vzniku trestního práva se všemi instituty, tak jak je známe ze současnosti. Snad vŧbec nejefektivnějším nástrojem trestního práva je právě odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu je institutem trestního práva. Trestní právo jako takové je odvětvím veřejného práva. Trestní právo hmotné se také označuje jako materiální trestní právo a trestní právo procesní se označuje jako formální trestní právo. Trestní právo je kodifikováno v rámci českého právního systému dvěma základními zákony a to trestním zákonem č. 40/2009 Sb. upravující materiální trestní právo a trestním řádem č. 141/1961 Sb. upravující formální trestní právo. Odposlechy patří do sféry formálního trestního práva, tedy jejich pouţití v rámci trestního řízení upravuje trestní řád. Samotný účel trestního řádu je uveden v 1 odst. 1: (1) ÚČELEM TRESTNÍHO ŘÁDU JE UPRAVIT POSTUP ORGÁNŮ ČINNÝCH V TRESTNÍM ŘÍZENÍ TAK, ABY TRESTNÉ ČINY BYLY NÁLEŢITĚ ZJIŠTĚNY A JEJICH PACHATELÉ PODLE ZÁKONA SPRAVEDLIVĚ POTRESTÁNI. ŘÍZENÍ PŘITOM MUSÍ PŮSOBIT K UPEVŇOVÁNÍ ZÁKONNOSTI, K PŘEDCHÁZENÍ A ZAMEZOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI, K VÝCHOVĚ OBČANŮ V DUCHU DŮSLEDNÉHO ZACHOVÁVÁNÍ ZÁKONŮ A PRAVIDEL OBČANSKÉHO SOUŢITÍ I ČESTNÉHO PLNĚNÍ POVINNOSTÍ KE STÁTU A SPOLEČNOSTI. 2 Z hlediska odposlechŧ je pro nás část aby trestné činy byly náleţitě zjištěny velmi podstatná. Tato část znamená, ţe kaţdý trestný čin musí být podrobně prozkoumán a musí být zjištěny veškeré podstatné informace. Poskládáním střípkŧ informací vznikne celková mozaika trestného činu, která mŧţe být předmětem rozhodování např. soudu. Kaţdý takovýto střípek musí být řádně zpracován a zdokumentován. Tyto střípky popisující okolnosti trestného činu nazývá trestní řád dŧkazem, a jeho definice je uvedena v 89 odst. 2: (2) ZA DŮKAZ MŮŢE SLOUŢIT VŠE, CO MŮŢE PŘISPĚT K OBJASNĚNÍ VĚCI, ZEJMÉNA VÝPOVĚDI OBVINĚNÉHO A SVĚDKŮ, ZNALECKÉ POSUDKY, VĚCI A LISTINY DŮLEŢITÉ PRO TRESTNÍ ŘÍZENÍ A OHLEDÁNÍ. KAŢDÁ ZE STRAN MŮŢE DŮKAZ VYHLEDAT, PŘEDLOŢIT NEBO JEHO PROVEDENÍ NAVRHNOUT. SKUTEČNOST, ŢE DŮKAZ NEVYHLEDAL NEBO NEVYŢÁDAL ORGÁN ČINNÝ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ, NENÍ DŮVODEM K ODMÍTNUTÍ TAKOVÉHO DŮKAZU. 3 2 Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů 3 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 7

9 Dŧkaz je klíčem k pochopení všech okolnosti činŧ, které se staly, anebo měly stát. Trestní řád klade dŧraz především na zjištění těch okolností, které nám uvádí 89 odst. 1: (1)V TRESTNÍM STÍHÁNÍ JE V NEZBYTNÉM ROZSAHU TŘEBA DOKAZOVAT ZEJMÉNA: A) ZDA SE STAL SKUTEK, V NĚMŢ JE SPATŘOVÁN TRESTNÝ ČIN, B) ZDA TENTO SKUTEK SPÁCHAL OBVINĚNÝ, PŘÍPADNĚ Z JAKÝCH POHNUTEK, C) PODSTATNÉ OKOLNOSTI MAJÍCÍ VLIV NA POSOUZENÍ POVAHY A ZÁVAŢNOSTI ČINU, D) PODSTATNÉ OKOLNOSTI K POSOUZENÍ OSOBNÍCH POMĚRŮ PACHATELE, E) PODSTATNÉ OKOLNOSTI UMOŢŇUJÍCÍ STANOVENÍ NÁSLEDKU A VÝŠE ŠKODY ZPŮSOBENÉ TRESTNÝM ČINEM, F) OKOLNOSTI, KTERÉ VEDLY K TRESTNÉ ČINNOSTI NEBO UMOŢNILY JEJÍ SPÁCHÁNÍ. 4 Jako dŧkaz mŧţeme tedy pouţít např. výpověď, listinu, věci, znalecké posudky, obecně cokoliv, co nám pomŧţe objasnit okolnosti, za kterých se čin stal. Jedním z velmi efektivních nástrojŧ dokazovaní je právě odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Jeho vypovídací hodnota je ale s kaţdým činem rozdílná. Skutečnosti, které se odposlechem dozvíme, jsou většinou velmi specifické vzhledem k tomu, ţe se jedná o dŧvěrnou komunikaci mezi dvěma jedinci. Takovéto skutečnosti se bez pouţití odposlechŧ dají získat jen velmi těţko. Pokud bychom posuzovali odposlechy právě jenom z pohledu trestního práva, jevilo by se jako ideální zaznamenávat veškerou komunikaci, která probíhá mezi jedinci na našem území. Při posuzování nesmíme ale zapomínat na ostatní součásti našeho právního řádu. Kaţdý jedinec a občan ČR má své základní práva a povinnosti plynoucí z Ústavy ČR a z Listiny základních práv a svobod. Listina základních a práv a svobod občana ochraňuje soukromí občana především v: ČL. 7 NEDOTKNUTELNOST OSOBY A JEJÍHO SOUKROMÍ JE ZARUČENA. OMEZENA MŮŢE BÝT JEN V PŘÍPADECH STANOVENÝCH ZÁKONEM ČL. 13 NIKDO NESMÍ PORUŠIT LISTOVNÍ TAJEMSTVÍ ANI TAJEMSTVÍ JINÝCH PÍSEMNOSTÍ A ZÁZNAMŮ, AŤ JIŢ UCHOVÁVANÝCH V SOUKROMÍ, NEBO ZASÍLANÝCH POŠTOU ANEBO JINÝM ZPŮSOBEM, S VÝJIMKOU PŘÍPADŮ A ZPŮSOBEM, KTERÉ STANOVÍ ZÁKON. STEJNĚ SE ZARUČUJE TAJEMSTVÍ ZPRÁV PODÁVANÝCH TELEFONEM, TELEGRAFEM NEBO JINÝM PODOBNÝM ZAŘÍZENÍM. 5 Odposlechy bezesporu zasahují do soukromí občanŧ a omezení soukromí občana je moţné jen na základě zákona. Bylo jiţ řečeno, ţe zákon, který opravňuje k omezení soukromí a umoţňuje odposlech telekomunikačního provozu, je trestní řád. 4 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 5 Zákon 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů 8

10 Kaţdý konkrétní trestný čin a skutek je nutné zváţit z hlediska spravedlnosti, při čemţ na jedné misce vah leţí skutečnosti a okolnosti vztahující se k danému trestnému činu a na druhé základní lidská práva a svobody. Právě na základě této rozvahy musí rozhodovat ten, kdo je oprávněn k povolení odposlechŧ. Občan si musí být jist tím, ţe nasazení odposlechu se děje vţdy podle práva, tedy ţe předpokladem nasazení odposlechŧ je společensky škodlivý čin. Pokud existuje jistota v těchto skutečnostech, je zřejmé, ţe omezení práv a svobod člověka je ku prospěchu společnosti, protoţe potírá a trestá společensky škodlivé činy a jejich pachatele. Takové omezení práv a svobod jednotlivce je tedy i přes svoje individuální negativní účinky obecně pozitivním vlivem přispívajícím ke klidnému ţivotu jednotlivce a plně vyvaţuje a ospravedlňuje takový hrubý zásah do soukromí, kterým bezesporu odposlech komunikace občana je. 9

11 3. SUBJEKTY OPRÁVNĚNÉ K ODPOSLECHU V ČR Dle českého právního řádu má pravomoc vstupovat do soukromí občanŧ a provádět odposlech pouze několik subjektŧ. Především se jedná Policii České republiky, která tak mŧţe činit v rámci trestního řízení a postupuje na základě zákona o Policii České republiky 273/2008 sb. Mimo trestní řízení vystupují jako další subjekty jednak vojenské zpravodajství na základě zákona č. 289/2005 Sb. O Vojenském zpravodajství, a dále Bezpečnostní informační sluţba na základě zákona č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační sluţbě. Dalším, i kdyţ ne zcela zřejmým subjektem, který mŧţe provádět odposlech, je i zaměstnavatel, a to pouze ze závaţných dŧvodŧ. Toto zmocnění je uvedeno v zákonu zákoníku práce v 316 odst. 2: ZAMĚSTNAVATEL NESMÍ BEZ ZÁVAŢNÉHO DŮVODU SPOČÍVAJÍCÍHO VE ZVLÁŠTNÍ POVAZE ČINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE NARUŠOVAT SOUKROMÍ ZAMĚSTNANCE NA PRACOVIŠTÍCH A VE SPOLEČNÝCH PROSTORÁCH ZAMĚSTNAVATELE TÍM, ŢE PODROBUJE ZAMĚSTNANCE OTEVŘENÉMU NEBO SKRYTÉMU SLEDOVÁNÍ, ODPOSLECHU A ZÁZNAMU JEHO TELEFONICKÝCH HOVORŮ, KONTROLE ELEKTRONICKÉ POŠTY NEBO KONTROLE LISTOVNÍCH ZÁSILEK ADRESOVANÝCH ZAMĚSTNANCI. 6 Některé další subjekty je také nutno dovozovat z mezinárodních smluv. Je to například 55/2006 Sb.m.s. Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie čl Tato úmluva umoţňuje odposlech cizího státu za jistých podmínek i na našem území, ale s vědomím České republiky. 6 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 10

12 4. PRÁVNÍ ÚPRAVA ODPOSLECHU A ZÁZNAMU TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU V této kapitole bych se rád popsal právní úpravu odposlechŧ z hlediska trestního řízení. Pro plné pochopení a popsání tohoto institut je třeba v prvé řadě nutné definovat, co je to telekomunikační provoz, protoţe tento pojem není definován v trestním řádu. Musíme jej tedy vymezit za pomoci zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Ten definuje v 136 odst. 20 písmeno A telekomunikační provoz jako přenášenou zprávu. Co takovou zprávou je, říká tento zákon v 89 odst. 2: ZPRÁVOU SE ROZUMÍ JAKÁKOLI INFORMACE, KTERÁ SE VYMĚŇUJE NEBO PŘENÁŠÍ MEZI KONEČNÝM POČTEM ÚČASTNÍKŮ NEBO UŢIVATELŮ PROSTŘEDNICTVÍM VEŘEJNĚ DOSTUPNÉ SLUŢBY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ, S VÝJIMKOU INFORMACE PŘENÁŠENÉ JAKO SOUČÁST VEŘEJNÉHO ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ, NELZE-LI JI PŘIŘADIT K URČITELNÉMU ÚČASTNÍKOVI NEBO UŢIVATELI, KTERÝ TUTO INFORMACI PŘIJÍMÁ 7 Pro úplné pochopení toho, co zprávou v uvedeném smyslu je, je třeba také definovat pojem elektronické komunikace. To uvádí zákon v 2: H) SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ PŘENOSOVÉ SYSTÉMY, POPŘÍPADĚ SPOJOVACÍ NEBO SMĚROVACÍ ZAŘÍZENÍ A JINÉ PROSTŘEDKY, KTERÉ UMOŢŇUJÍ PŘENOS SIGNÁLŮ PO VEDENÍ, RÁDIEM, OPTICKÝMI NEBO JINÝMI ELEKTROMAGNETICKÝMI PROSTŘEDKY, VČETNĚ DRUŢICOVÝCH SÍTÍ, PEVNÝCH SÍTÍ S KOMUTACÍ OKRUHŮ NEBO PAKETŮ A MOBILNÍCH ZEMSKÝCH SÍTÍ, SÍTÍ PRO ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE V ROZSAHU, V JAKÉM JSOU POUŢÍVÁNY PRO PŘENOS SIGNÁLŮ, SÍTÍ PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ A SÍTÍ KABELOVÉ TELEVIZE, BEZ OHLEDU NA DRUH PŘENÁŠENÉ INFORMACE, 8 Z těchto poměrně komplikovaných částí mŧţeme odvodit prostou definici: Odposlech a záznam telekomunikačního provozu je záchyt přenášených informací v elektronických telekomunikačních sítích (mobilní přístroje, počítačové sítě, telefonní přístroje, faxy, vysílačky a jiné). Za odposlech se též považují zaznamenané provozní informace o přenosu zprávy (kdy, kdo, s kým, kde, odkud, jak dlouho a podobně). Na základě této definice uţ mŧţeme předem vyloučit první laickou domněnku, ţe se jedná o štěnice, laserová zařízení k odposlechu, výkonné mikrofony a podobně. Tyto prostředky jsou v rámci trestního řádu upraveny nikoliv jako odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nýbrţ jako operativně pátrací prostředky (a nejsou tím pádem ani předmětem této práce). 7 Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 8 Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 11

13 Trestní řád upravuje problematiku odposlechŧ převáţně v 88 a 88a. Oproti odposlechu uskutečňovanému na základě 88 TŘ, který směřuje k odposlouchávání budoucí komunikace, směřuje ustanovení 88a TŘ k zaznamenání komunikace jiţ v minulosti uskutečněné ODPOSLECH DLE 88 Dle 88 odst. 1 provádí odposlech a záznam telekomunikačního provozu pro potřeby všech orgánŧ činných v trestním řízení Policie České republiky. Odposlechu je moţné pouţít, pouze je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závaţný zločin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehoţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. Nutno podmínkou je zde dŧvodný předpoklad, ţe budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosaţení podstatně ztíţené. Definici co je to zvlášť závaţný zločin je moţné nalézt v 14 odst. 3: ZLOČINY JSOU VŠECHNY TRESTNÉ ČINY, KTERÉ NEJSOU PODLE TRESTNÍHO ZÁKONA PŘEČINY; ZVLÁŠŤ ZÁVAŢNÝMI ZLOČINY JSOU TY ÚMYSLNÉ TRESTNÉ ČINY, NA NĚŢ TRESTNÍ ZÁKON STANOVÍ TREST ODNĚTÍ SVOBODY S HORNÍ HRANICÍ TRESTNÍ SAZBY NEJMÉNĚ DESET LET. 10 A pro úplnost předkládám i definici přečinu dle 14 odst. 2 PŘEČINY JSOU VŠECHNY NEDBALOSTNÍ TRESTNÉ ČINY A TY ÚMYSLNÉ TRESTNÉ ČINY, NA NĚŢ TRESTNÍ ZÁKON STANOVÍ TREST ODNĚTÍ SVOBODY S HORNÍ HRANICÍ TRESTNÍ SAZBY DO PĚTI LET. ODPOSLECH TEDY MŮŢE BÝT NAŘÍZEN U ÚMYSLNÝCH TRESTNÝCH ČINŮ, KDE ZÁKON STANOVÍ TREST ODNĚTÍ SVOBODY S HORNÍ HRANICÍ TRESTNÍ SAZBY NEJMÉNĚ DESET LET. 11 Úplný soupis skutkových podstat trestných činŧ, které vyhovují těmto kritériím, uvádím na konci práce v příloze číslo 1. Dalším okruhem trestných činŧ, u kterých je moţné pouţít odposlech a záznam telekomunikačního provozu, jsou ty, k jejichţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. Výčet těchto skutkových podstat trestných činŧ uvádím v příloze číslo 2 na konci práce, avšak tento výčet skutkových podstat trestných činŧ a mezinárodních smluv, které zavazují k jejich stíhání, není úplný, neboť počet takových smluv neustále roste tak jako i trestně právní oblast je stále více předmětem mezinárodních ujednání. 9 CÍSAŘOVÁ D., FENYK J., KLOUČKOVÁ S. et al., Trestní právo procesní, 3. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Nakladatelství LINDE PRAHA a.s., s Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 12

14 Vedle výčtu v příloze číslo 2 se dále mŧţe jednat i o další obecné skutkové podstaty trestných činŧ, např. trestný čin obecného ohroţení podle 272 odst. 1 TZ, trestný čin ublíţení na zdraví podle 146 odst. 1, 2, 3 TZ trestný čin omezování osobní svobody podle 171 odst. 1, 2, 3 TZ v návaznosti na tyto mezinárodní úmluvy: - Úmluva o zabránění a trestání trestných činŧ proti osobám poţívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupcŧ, č. 131/1978 Sb. - Mezinárodní úmluva proti braní rukojmí, č. 36/1988 Sb. - Protokol o boji s protiprávními činy násilí na letištích slouţících mezinárodnímu civilnímu letectví, č. 138/2002 Sb.m.s. - Úmluva o značkování plastických trhavin pro účely detekce, č. 6/2003 Sb.m.s. - Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útokŧ, č. 80/2001 Sb.m.s. - Mezinárodní úmluva o potlačování činŧ jaderného terorismu, č. 57/2007 Sb.m.s. - Evropská úmluva o potlačování terorismu, č. 552/1992 Sb. - Úmluvu o zabránění a trestání zločinŧ genocidia, č. 32/1955 Sb. - Mezinárodní úmluva o otroctví č. 165/1930 Sb., a Dodatková úmluva o odstranění otroctví, obchodu s otroky a institucí a praktik podobných otroctví, 7. září 1956, Ţeneva. 12 Rozsah pouţití institutu odposlechŧ vzhledem ke skutkovým podstatám je tedy poměrně široký, ale ne neomezený SCHVALOVÁNÍ A NÁLEŢITOSTI PŘÍKAZU K ODPOSLECHU Dle 88 odst. 2 TŘ je oprávněn nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Bez takovéhoto příkazu se mŧţe odposlech zrealizovat dle 88 odst. 5 TŘ, kdy mŧţe orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nebo jej provést i sám, je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin obchodování s lidmi ( 168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného ( 169 trestního zákoníku), omezování osobní svobody ( 171 trestního zákoníku), vydírání ( 175 trestního zákoníku), únosu dítěte a osoby stiţené duševní poruchou ( 200 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelŧ a proti jednotlivci ( 352 trestního zákoníku) nebo nebezpečného vyhroţování ( 353 trestního zákoníku), či pokud s tím uţivatel odposlouchávané stanice souhlasí. 12 ŠLESINGER R., Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu [online],[cit ], Dostupné z: < 13

15 Náleţitosti takového příkazu jsou uvedeny v 88 odst. 2 TŘ. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odŧvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, ţe se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehoţ stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uţivatelská adresa či zařízení a osoba uţivatele, pokud je její totoţnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, v odŧvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odŧvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu PLATNOST PŘÍKAZU Doba platnosti příkazu nesmí být delší neţ čtyři měsíce. Tuto dobu je ale moţné prodlouţit na základě vyhodnocení dosavadního prŧběhu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ( 88 odst. 5 TŘ), kdy mŧţe soudce soudu vyššího stupně, a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce krajského soudu, dobu trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu prodlouţit, a to i opakovaně, vţdy na dobu nejdéle čtyř měsícŧ. Samozřejmě není povinnost kaţdý odposlech provádět vţdy v čtyřměsíčních cyklech. Policejní orgán je povinen dle 88 odst. 3 TŘ prŧběţně vyhodnocovat, zda i nadále trvají dŧvody, které vedly k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Pokud dospěje k rozhodnutí, ţe odposlech a záznam telekomunikačního provozu je jiţ bezdŧvodný, je povinen odposlech a záznam ihned ukončit. Tuto skutečnost bezodkladně písemně oznámí předsedovi senátu, který příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydal, a v přípravném řízení rovněţ státnímu zástupci a soudci ODPOSLECH JAKO DŦKAZ Má-li být záznam telekomunikačního provozu uţit jako dŧkaz, musí mít dle 88 odst. 6 TŘ určité náleţitosti: je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajŧ o místě, času, zpŧsobu a obsahu provedeného záznamu, jakoţ i o orgánu, který záznam pořídil. V jiné trestní věci neţ je ta, v níţ byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako dŧkaz uţít tehdy, pokud je i v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v 88 odst. 1 TŘ, nebo souhlasí- li s tím uţivatel odposlouchávané stanice. V rámci odposlechŧ je moţné, ţe bude odposlechnut rozhovor obviněného a jeho obhájce. Pokud toto policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zjistí, je povinen dle 88 odst. 1 TŘ záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepouţít. Protokol o zničení záznamu zaloţí do spisu. 14

16 UCHOVÁVÁNÍ A LIKVIDACE ODPOSLECHŦ Další podstatnou součástí procesu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je nakládání s nimi po skončení trestního řízení. Ty odposlechy, které jsou dŧkazem a tedy součástí trestní spisu, jsou spolu s ním skartovány v daných lhŧtách. Ostatní záznamy je povinen policejní orgán označit a spolehlivě uschovat tak, aby byla zajištěna ochrana před neoprávněným zneuţitím záznamŧ, a v protokolu zaloţeném do spisu poznamenat, kde jsou uloţeny. Pokud při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je policejní orgán po souhlasu soudu (a v přípravném řízení státního zástupce) povinen záznamy bezodkladně zničit po třech letech od pravomocného skončení věci. Další podmínky pro zničení odposlechŧ uvádí 88 odst. 7 takto: BYL-LI POLICEJNÍ ORGÁN VYROZUMĚN O PODÁNÍ MIMOŘÁDNÉHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU V UVEDENÉ LHŮTĚ, ZNIČÍ ZÁZNAMY O ODPOSLECHU PO ROZHODNUTÍ O MIMOŘÁDNÉM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU, PŘÍPADNĚ AŢ PO NOVÉM PRAVOMOCNÉM SKONČENÍ VĚCI. PROTOKOL O ZNIČENÍ ZÁZNAMU O ODPOSLECHU ZAŠLE POLICEJNÍ ORGÁN STÁTNÍMU ZÁSTUPCI, JEHOŢ ROZHODNUTÍM BYLA VĚC PRAVOMOCNĚ SKONČENA, A V ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM PŘEDSEDOVI SENÁTU PRVÉHO STUPNĚ, K ZALOŢENÍ DO SPISU. 13 Další ochranu, kterou trestní řád uvádí v 8 písmeno C, je zákaz zveřejnění informací: POKUD TENTO ZÁKON NEBO ZVLÁŠTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPIS NESTANOVÍ JINAK, NIKDO NESMÍ BEZ SOUHLASU OSOBY, KTERÉ SE TAKOVÉ INFORMACE TÝKAJÍ, ZVEŘEJNIT INFORMACE O NAŘÍZENÍ ČI PROVEDENÍ ODPOSLECHU A ZÁZNAMU TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU PODLE 88 NEBO INFORMACE Z NĚJ ZÍSKANÉ, ÚDAJE O TELEKOMUNIKAČNÍM PROVOZU ZJIŠTĚNÉ NA ZÁKLADĚ PŘÍKAZU PODLE 88A, NEBO INFORMACE ZÍSKANÉ SLEDOVÁNÍM OSOB A VĚCÍ PODLE 158D ODST. 2 A 3, UMOŢŇUJÍ-LI ZJIŠTĚNÍ TOTOŢNOSTI TÉTO OSOBY A NEBYLY-LI POUŢITY JAKO DŮKAZ V ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM POVINNOST SEZNÁMENÍ Povinnost obeznámit odposlouchanou osobu má dle 88 odst. 7 TŘ státní zástupce, jehoţ rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci. Informaci podá předseda senátu soudu prvého stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci; státní zástupce, jehoţ rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhŧty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle 174a TŘ. Opět zákon stanoví, jaké náleţitosti má takové seznámení mít. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhŧtě šesti měsícŧ ode dne doručení této 13 Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů 14 Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů 15

17 informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Povinnost informovat o odposlechu však nepodává předseda senátu nebo státní zástupce dle 88 odst. 9 v řízení o zvlášť závaţném zločinu spáchaném organizovanou skupinou, v řízení o trestném činu spáchaném ve prospěch organizované zločinecké skupiny, v řízení o trestném činu účasti na organizované zločinecké skupině ( 361 trestního zákoníku), nebo pokud se na spáchání trestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíţ má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel trestního řízení, včetně řízení uvedeného v odstavci 6, nebo by mohlo dojít k ohroţení bezpečnosti státu, ţivota, zdraví, práv a svobod osob. Příkaz k odposlechu a k záznamu telekomunikačního provozu má povahu rozhodnutí sui generis, stejně tak rozhodnutí o prodlouţení doby odposlechu, proti kterému není přípustná stíţnost, ale další povinností ze zákona je obeznámit odposlouchanou osobu o nařízeném odposlechu, tedy pokud je tato osoba známa. 15 Tato osoba mŧţe podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k Nejvyššímu soudu ve lhŧtě šesti měsícŧ od doručení informace o tom, ţe byla odposlouchávána. Nejvyšší soud přezkoumává zákonnost příkazu v neveřejném zasedání dle 314l TŘ. Dle 30 odst. 4 TŘ je z řízení vyloučen soudce, který se zúčastnil rozhodování v předchozím řízení. Soudce, který se účastnil rozhodování v řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, je v dalším řízení také vyloučen z rozhodování. Nejvyšší soud rozhodne, zdali byl příkazem porušen zákon 314m odst. 1 TŘ, nebo ţe nebyl 314n odst1 TŘ. Rozhodnutí vysloví usnesením a není proti němu přípustný opravný prostředek 314m odst. 2 TŘ, 314n odst. 2 TŘ. 15 FRYŠTÁK M. a kolektiv, Trestní právo procesní.vyd. Ostrava: Nakladatelství KEY Publishing s.r.o s

18 4.2. ODPOSLECH DLE 88A TŘ Pokud jiţ není moţné provést přímo odposlech, mohou orgány činné v trestním řízení zkoumat záznam telekomunikačního provozu, který jiţ proběhl a to na základě ustanovení 88a TŘ. To umoţňuje zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něţ se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, a to za podmínky, ţe jsou nutné k objasnění skutečností dŧleţitých pro trestní řízení. Právnickým nebo fyzickým osobám, které vykonávají telekomunikační činnost, nařizuje vydání záznamu telekomunikačního provozu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu předseda senátu a v přípravném řízení soudce. Příkaz ke zjištění údajŧ o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odŧvodněn. Příkazu není třeba podle 88a odst. 2 TŘ pokud k poskytnutí údajŧ dá souhlas uţivatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat NÁLEŢITOSTI PŘÍKAZU K ODPOSLECHU DLE 88A TŘ Příkaz k záznamu telekomunikačního provozu musí splňovat některé náleţitosti. A) Předně musí obsahovat obecné náleţitosti uvedené v 134 TŘ per analogiam 16 OBSAH USNESENÍ (1) USNESENÍ MUSÍ OBSAHOVAT A) OZNAČENÍ ORGÁNU, O JEHOŢ ROZHODNUTÍ JDE, B) DEN A MÍSTO ROZHODNUTÍ, C) VÝROK USNESENÍ S UVEDENÍM ZÁKONNÝCH USTANOVENÍ, JICHŢ BYLO POUŢITO, D) ODŮVODNĚNÍ, POKUD ZÁKON NESTANOVÍ NĚCO JINÉHO, A E) POUČENÍ O OPRAVNÉM PROSTŘEDKU. (2) V ODŮVODNĚNÍ JE TŘEBA, JESTLIŢE TO PŘICHÁZÍ PODLE POVAHY VĚCI V ÚVAHU, ZEJMÉNA UVÉST SKUTEČNOSTI, KTERÉ BYLY VZATY ZA PROKÁZANÉ, DŮKAZY, O NĚŢ SE SKUTKOVÁ ZJIŠTĚNÍ OPÍRAJÍ, ÚVAHY, JIMIŢ SE ROZHODUJÍCÍ ORGÁN ŘÍDIL PŘI HODNOCENÍ PROVEDENÝCH DŮKAZŮ, JAKOŢ I PRÁVNÍ ÚVAHY, NA JEJICHŢ PODKLADĚ POSUZOVAL PROKÁZANÉ SKUTEČNOSTI PODLE PŘÍSLUŠNÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA. (3) VE VYKONÁVACÍM ŘÍZENÍ MŮŢE SOUD PRVNÍHO STUPNĚ VYHOTOVIT ZJEDNODUŠENÉ USNESENÍ, JESTLIŢE SE PO JEHO VYHLÁŠENÍ VE VEŘEJNÉM ZASEDÁNÍ OBVINĚNÝ NEBO JINÁ OPRÁVNĚNÁ OSOBA A STÁTNÍ ZÁSTUPCE VZDALI PRÁVA STÍŢNOSTI. ZJEDNODUŠENÉ USNESENÍ NEOBSAHUJE ODŮVODNĚNÍ FRYŠTÁK M. a kolektiv, Trestní právo procesní.vyd. Ostrava: Nakladatelství KEY Publishing s.r.o s Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů 17

19 B) Musí obsahovat uloţení povinnosti sdělit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu. Zde je nutné poukázat na zákon o elektronických komunikacích. Speciálně na 97 odst. 3: PRÁVNICKÁ NEBO FYZICKÁ OSOBA ZAJIŠŤUJÍCÍ VEŘEJNOU KOMUNIKAČNÍ SÍŤ NEBO POSKYTUJÍCÍ VEŘEJNĚ DOSTUPNOU SLUŢBU ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ JE POVINNA UCHOVÁVAT PROVOZNÍ A LOKALIZAČNÍ ÚDAJE, KTERÉ JSOU VYTVÁŘENY NEBO ZPRACOVÁVÁNY PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ JEJÍCH VEŘEJNÝCH KOMUNIKAČNÍCH SÍTÍ A PŘI POSKYTOVÁVÁNÍ JEJÍCH VEŘEJNĚ DOSTUPNÝCH SLUŢEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ 37B). PROVOZNÍ A LOKALIZAČNÍ ÚDAJE TÝKAJÍCÍ SE NEÚSPĚŠNÝCH POKUSŮ O VOLÁNÍ JE PRÁVNICKÁ NEBO FYZICKÁ OSOBA ZAJIŠŤUJÍCÍ VEŘEJNOU KOMUNIKAČNÍ SÍŤ NEBO POSKYTUJÍCÍ VEŘEJNĚ DOSTUPNOU SLUŢBU ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ POVINNA UCHOVÁVAT POUZE TEHDY, JSOU-LI TYTO ÚDAJE VYTVÁŘENY NEBO ZPRACOVÁVÁNY A ZÁROVEŇ UCHOVÁVÁNY NEBO ZAZNAMENÁVÁNY. PRÁVNICKÁ NEBO FYZICKÁ OSOBA, KTERÁ PROVOZNÍ A LOKALIZAČNÍ ÚDAJE PODLE VĚTY PRVNÍ A DRUHÉ UCHOVÁVÁ, JE NA POŢÁDÁNÍ POVINNA JE BEZODKLADNĚ POSKYTNOUT ORGÁNŮM OPRÁVNĚNÝM K JEJICH VYŢÁDÁNÍ PODLE ZVLÁŠTNÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU. SOUČASNĚ JE TATO OSOBA POVINNA ZAJISTIT, ABY S ÚDAJI PODLE VĚTY PRVNÍ A DRUHÉ NEBYL UCHOVÁVÁN OBSAH ZPRÁV. DOBA UCHOVÁVÁNÍ TĚCHTO PROVOZNÍCH A LOKALIZAČNÍCH ÚDAJŮ NESMÍ BÝT KRATŠÍ NEŢ 6 MĚSÍCŮ A DELŠÍ NEŢ 12 MĚSÍCŮ. PO UPLYNUTÍ TÉTO DOBY JE OSOBA, KTERÁ ÚDAJE PODLE VĚTY PRVNÍ A DRUHÉ UCHOVÁVÁ, POVINNA JE ZLIKVIDOVAT, POKUD NEBYLY POSKYTNUTY ORGÁNŮM OPRÁVNĚNÝM K JEJICH VYŢÁDÁNÍ PODLE ZVLÁŠTNÍHO PŘEDPISU NEBO TENTO ZÁKON NESTANOVÍ JINAK ( 90). 18 Zákon zde stanoví povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje po dobu minimálně pŧl roku. Přičemţ formu a zpŧsob stanoví 97 odst. 4: ROZSAH PROVOZNÍCH A LOKALIZAČNÍCH ÚDAJŮ UCHOVÁVANÝCH PODLE ODSTAVCE 3, DOBU JEJICH UCHOVÁVÁNÍ PODLE ODSTAVCE 3 A FORMU A ZPŮSOB JEJICH PŘEDÁVÁNÍ ORGÁNŮM OPRÁVNĚNÝM K JEJICH VYUŢÍVÁNÍ A DOBU UCHOVÁVÁNÍ A ZPŮSOB LIKVIDACE ÚDAJŮ, KTERÉ BYLY POSKYTNUTY ORGÁNŮM OPRÁVNĚNÝM K JEJICH VYŢÁDÁNÍ PODLE ZVLÁŠTNÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU, STANOVÍ PROVÁDĚCÍ PRÁVNÍ PŘEDPIS. 19 Takovým prováděcím předpisem je například vyhláška 485/2005 Sb. o rozsahu provozních a lokalizačních údajŧ, době jejich uchovávání, a formě a zpŧsobu jejich předávání orgánŧm oprávněným k jejich vyuţívání. C) Příkaz musí obsahovat údaje o osobě, ke které se příkaz vztahuje. Těmito údaji jsou především jméno, příjmení, bydliště a číslo stanice. D) Účel, pro který jsou uvedené informace zjišťovány E) Zpŧsob odevzdání poţadovaných údajŧ (elektronicky, písemně). Tato zpráva mŧţe pak být pouţita jako dŧkaz během trestního řízení. 18 Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 19 Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 18

20 4.3. PŘESHRANIČNÍ ODPOSLECH Další moţností, kdy mŧţe docházet dle trestního řádu k odposlechu, je tzv. přeshraniční odposlech. Tento institut upravuje trestní řád v 437a: (1) UMOŢŇUJE-LI VYHLÁŠENÁ MEZINÁRODNÍ SMLOUVA, KTEROU JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA, ABY BYL Z CIZÍHO STÁTU PROVÁDĚN ODPOSLECH TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY BEZ JEJÍ TECHNICKÉ POMOCI, JE K ROZHODOVÁNÍ O UDĚLENÍ SOUHLASU S PROVEDENÍM ODPOSLECHU NEBO S JEHO POKRAČOVÁNÍM A K SOUVISEJÍCÍM ÚKONŮM PŘÍSLUŠNÝ KRAJSKÝ SOUD V PRAZE; JE-LI V CIZÍM STÁTĚ PROVÁDĚJÍCÍM ODPOSLECH TRESTNÍ ŘÍZENÍ VE STADIU PŘED PODÁNÍM OBŢALOBY, ROZHODNE NA NÁVRH STÁTNÍHO ZÁSTUPCE KRAJSKÉHO STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ V PRAZE. SOUHLAS S PROVEDENÍM ODPOSLECHU NEBO S JEHO POKRAČOVÁNÍM LZE UDĚLIT POUZE PŘI SPLNĚNÍ PODMÍNEK UVEDENÝCH V 88. (2) UMOŢŇUJE-LI VYHLÁŠENÁ MEZINÁRODNÍ SMLOUVA, KTEROU JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA, ABY BYL Z ČESKÉ REPUBLIKY PROVÁDĚN ODPOSLECH TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU NA ÚZEMÍ CIZÍHO STÁTU BEZ JEHO TECHNICKÉ POMOCI, STÁTNÍ ZÁSTUPCE A PO PODÁNÍ OBŢALOBY SOUD INFORMUJE CIZÍ STÁT O PŘEDPOKLÁDANÉM NEBO PROVÁDĚNÉM ODPOSLECHU. 20 Mezinárodní smlouvou, která toto umoţňuje, je např. 55/2006 Sb.m.s. Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie. Toto ustanovení má široké pole pŧsobnosti právě v elektronických komunikacích po síti internet, kdy servery jsou rozmístěny po celém světě a uţivatelé těchto serverŧ mohou, být rozeseti v mnoha státech. Pak uţ záleţí na technologické úrovni kaţdého státu - zdali umí tyto komunikace zachytávat a vyhodnocovat. 20 Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů 19

21 5. MOŢNOSTI POUŢITÍ ODPOSLECHU A ZÁZNAMU TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU V současné době je telekomunikační technika velmi rozšířena a její velmi rychlý vývoj s sebou přináší stále nové moţnosti komunikace mezi jedinci. Oproti době před deseti lety, kdy jsme k přenášení telefonŧ potřebovali větší kufr, dnes mŧţeme komunikovat pomocí zařízení velikosti hodinek, coţ za pár let mŧţe být po technické stránce opět jen veselou vzpomínkou na dávnou minulost. Velký rozmach komunikační techniky samozřejmě ale také poznamenal vývoj kriminality. Pro současnou dobu je typický trend rozrŧstání trestných činŧ z ulic do prostředí počítačŧ. Rozmach internetové komunikace ve spojení se stále dokonalejším šifrováním navíc často znemoţňuje odposlech takovéto komunikace. Pro současné pachatele také není problém drţet si náskok před orgány činnými v trestním řízení. Změny v policejní práci reflektují nové druhy kriminality bohuţel příliš pomalu - a zde hovořím zejména o prostředí České republiky. Ve světě je dnes jiţ běţnou praxí, ţe právní úprava odráţí vývoj techniky a kráčí ruku v ruce se změnou v policejní práci, a jsou zakládána speciální pracoviště pro odhalování elektronické a informační kriminality. Policie ČR však bohuţel tento trend zatím značně pomíjí, respektive kroky k nápravě jsou jen velmi pomalými krŧčky za pádícími pachateli. V prŧběhu posledních let sice vznikly sice odbory analytiky a informační kriminality, ale chybí jim nejenom technické zázemí, ale hlavně společná koncepce pro boj s takovou kriminalitou. Situace samozřejmě také nepomáhá fakt, ţe nově schvalovaná právní úprava řeší situaci se značným zpoţděním 5-10 let, čímţ se opět pachatelé trestných činŧ v oblasti informační kriminality vzhledem k obrovsky rychlému technickému pokroku v této oblasti dostávají do velké výhody. Nezbytné je také zmínit problém dematerializace a globalizace telekomunikačního provozu. Telekomunikační provoz nelze na rozdíl od práva vymezit teritoriálně. Nelze klást otázku KDE DOCHÁZÍ K TELEKOMUNIKAČNÍMU PROVOZU?, protoţe ten totiţ fyzikálně probíhá po celé trase telekomunikačního vedení, nebo všude tam, kde procházejí vlny bezdrátového přenosu. Není výjimkou, ţe pokud například posíláte mail ze svého počítače z Prahy do Brna, mail během své cesty mezi schránkami mŧţe několikrát opustit území ČR. Toto specifikum telekomunikačního provozu se nejvíce projevuje právě při komunikaci prostřednictvím počítačových sítí zvláště pak internetu. Nehledě na tyto a další problémy bych rád nastínil současný zpŧsob vyuţití 88 a 88a TŘ v rámci práce Policie České republiky. V rámci policejních struktur pŧsobí Útvar zvláštních činností. Tento útvar má na starosti technickou stránku provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Následující diagram prezentuje jakým zpŧsobem funguje procedura povolování a provádění odposlechu v rámci PČR. 20

22 21 Zpracovatel spisu po doručení schválené ţádosti útvaru zvláštních činností dostává výsledky z poţadovaných úkonŧ (tedy např. záznam telefonních hovorŧ). Dnešní zpracovávání a vyhodnocování odposlechŧ se jiţ děje výhradně za pomoci výpočetní techniky. K problematice analýz a vyhodnocení dat získaných odposlechem se vrátím následně v rámci jiné kapitoly. V současné době útvar zvláštních činností zpracovává především tyto nejčastější případy uplatnění 88 a 88a TŘ: A) odposlech a záznam provozu pevných linek a GSM B) monitorování ové adresy C) monitorování internetového provozu (odposlech a záznam komunikace pomocí počítačových sítí) D) odposlech a záznam provozu radiostanic a mobilních telefonŧ systému NMT 450 MHz Kaţdý tento okruh pouţití je naprosto jiný a nese s sebou i specifické problémy. Pokusím se stručně nastínit kaţdou výše zmíněnou oblast a nejzajímavější problémy s ní spojené. 21 POTŮČEK J., Analyst - nástroj analytika[online],[cit ]. Dostupné z>< > 21

23 5.1. ODPOSLECH A ZÁZNAM PROVOZU PEVNÝCH LINEK A GSM Jedná se o klasický odposlech telefonního přístroje - a to jak mobilu, tak i pevné linky. V případě odposlechu se zachytávají přímo hovory, které mají ve výstupu podobu zvukového souboru. K těmto souborŧm jsou přikládány také doprovodné údaje. Doprovodným údajem je záznam informací o uskutečněné komunikaci obsahující provozní a lokalizační údaje. Rád bych zde poukázal na specifickou problematiku roamingu. Příkaz k odposlechu se vţdy vztahuje k uţivatelské adrese či zařízení a osobě uţivatele, pokud je jeho totoţnost známa. Mobilní telefony jsou ale pochopitelně uţívány v rámci České republiky nejenom jejími občany, ale také cizinci, stejně jako čeští občané vyuţívají své mobilní telefony v zahraničí. Zde pak mohou nastat tyto situace: A. Občan České republiky vycestuje během doby, kdy je odposloucháván, do zahraničí V tomto případě platí ţe, ať uţ se fyzicky SIM karta a její uţivatel nachází v době odposlechu kdekoliv, k odposlechu dochází vţdy na území ČR (a to policejním orgánem ČR, přičemţ povinnost zavazuje českého operátora a příkaz k odposlechu vydává český soudce). Není dŧvod, proč by po dobu, kdy je SIM karta a její uţivatel v zahraničí, ztrácel příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na tuto dobu platnost. Český operátor, pro něhoţ vykonává sluţbu zahraniční roamingový partner, je tedy stále zavázán k umoţnění provedení odposlechu v souladu s 88 TŘ a 97 zákona o elektronických komunikacích. 22 B. Odposlouchávaná osoba uţívá na území ČR mobilní telefon se SIM kartou zahraničního operátora a telekomunikační provoz se uskutečňuje přes roamingového partnera v ČR Soudní příkaz k odposlechu a záznamu provozu této SIM karty nemusí a ani nemŧţe obsahovat uvedení roamingového partnera, tedy českého operátora, který na základě smlouvy zajišťuje telekomunikační provoz pro zahraničního operátora dané SIM karty. Nemusí ho obsahovat, neboť z dikce ani smyslu zákona ţádná taková povinnost nevyplývá. Telekomunikační provoz je dostatečně určitě vymezen uvedením čísla SIM karty, popřípadě jménem a příjmením uţivatele. A obsahovat ho nemŧţe, protoţe zákon sice ukládá povinnost operátorŧm umoţnit Policii ČR přístup do své sítě a umoţnit odposlech, ale v případě, ţe s daným zahraničním operátorem nemá uzavřenou smlouvu o poskytování roamingových sluţeb, není tento odposlech technicky moţný. Pak samozřejmě musí policejní orgán ţádat jednotlivě všechny mobilní operátory v ČR, aby mu sdělily, zda s daným zahraničním operátorem mají roamingovou smlouvu uzavřenou. Odposlech se pak uskuteční přes zařízení toho operátora, který tuto smlouvu uzavřenou má. Pokud by se takový operátor nenašel, 22 VANGELI B., Stanovisko odboru bezpečnostní politiky ohledně odposlechu telekomunikačního provozu [online],[cit ]. Dostupné z:< vykls rtf> 22

24 nešlo by odposlech, ale telekomunikační provoz vŧbec přes tuto SIM kartu uskutečnit. 23 C. Odposlouchávaná osoba se SIM kartou zahraničního operátora tuto kartu uţívá k telefonátŧm jak na území ČR, tak na území cizího státu. Soudní příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu takové SIM karty zŧstává v platnosti i v případě telefonátŧ uskutečněných uţivatelem SIM karty ze zahraničí a není třeba pouţít z dŧvodu nemoţnosti teritoriálně vymezit telekomunikační provoz a z dŧvodu neexistence takovéto podmínky v zákonné úpravě v trestním řádu cesty právní pomoci. Pochopitelně zde hovoříme pouze o telefonátech ze zahraničí do ČR, protoţe v případě, ţe by nešlo o hovor ze zahraničí do České republiky, ale uvnitř cizího státu, nebo dokonce z tohoto cizího státu do jiného, bylo by třeba cesty právní pomoci k získání odposlechu a záznamu takového telekomunikačního provozu pouţít. 24 Na základě předloţených příkladŧ platí, ţe kdykoliv jde telekomunikační provoz přes českého operátora, je ten vázán soudním příkazem českého soudu umoţnit odposlech. Jde tedy o problém subjektŧ, které jsou zavázány nebo oprávněny odposlouchávat, ne o otázku kde se uskuteční odposlouchávaný telekomunikační provoz. Jinak musíme vyuţít cesty právní pomoci MONITOROVÁNÍ OVÉ ADRESY Jedná se o monitorování provozu elektronické pošty. V souvislosti s monitorováním elektronické pošty je hlavním problémem umístění poštovního serveru, tedy serveru, na kterém je daná elektronická pošta umístěna a provozována. Pachatelé některých trestných činŧ často vyuţívají umístění poštovního serveru v jiných zemích. Server, který je v zahraničí, není totiţ moţné monitorovat přímo, ale je nutné jít cestou právní pomoci, čehoţ pachatelé samozřejmě vyuţívají a zřizují si poštovní schránky na serverech, které jsou umístěny v takových zemích, kde cesta právní pomoci je podstatně ztíţena nebo není moţná vŧbec. Jediným řešením jak tuto komunikaci odposlouchávat je pak odposlech komunikace uţivatelské stanice slouţící k přístupu k takové poštovní schránce. 23 VANGELI B., Stanovisko odboru bezpečnostní politiky ohledně odposlechu telekomunikačního provozu [online],[cit ]. Dostupné z:< vykls rtf> 24 VANGELI B., Stanovisko odboru bezpečnostní politiky ohledně odposlechu telekomunikačního provozu [online],[cit ]. Dostupné z:< vykls rtf> 23

25 5.3. MONITOROVÁNÍ PROVOZU POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ Jedná se o nejsloţitější pouţití 88 TŘ z hlediska odposlechŧ, a z hlediska zachytávání komunikace a následného vyhodnocení jde také o nejnákladnější proceduru. Nechci se zde pouštět do detailního technického popisu, co přesně se mezi komunikujícími počítači děje, proto vše maximálně zjednoduším. Komunikace mezi počítači probíhá přenosem tzv. paketŧ. Kaţdý paket nese v sobě velmi malou část komunikace probíhající od jednoho počítače k druhému. Počet paketŧ pouţitých například k přenosu jedné zprávy mŧţe dosahovat i několika stovek v závislosti na velikosti a druhu připojení. Vedle toho ještě z kaţdého počítače odcházejí provozní pakety a pakety z dalších aktivně komunikujících programŧ. Pakety odcházejí nikoli za sebou, ale napřeskáčku. Kaţdý takový paket je pak přenášen sítí k cílovému počítači. Cesta paketŧ je řízena aktivními prvky - tzv. směrovači, které pro pakety vybírají aktuálně nejlepší trasu. Tato cesta nemusí být pro kaţdý paket stejná, to závisí na rozlehlosti sítě. Pokud chceme odposlouchávat datovou komunikaci počítače, musíme se tedy připojit mezi počítač a první aktivní prvek, anebo aktivní prvek nahradit vlastním, který podporuje technologii k odposlechu. Tento zpŧsob odposlechu však klade velké nároky na pozdější vyhodnocení takovéto komunikace. Je nutné totiţ zachytávat velké mnoţství veškerých příchozích i odchozích paketŧ. Tyto pakety je třeba následně poslepovat do příchozích a odchozích informací, a následně tyto informace převést do podoby, která je srozumitelná. I přesto je však takto získané zprávy schopen interpretovat pouze odborník. To mimo jiné znamená, ţe výsledek tohoto typu odposlechu není moţné získat okamţitě, ale s časovou prodlevou. Nejideálnější řešení je tzv. zavirování odposlouchávaného počítače programem, který snímá přímo obrazovku počítače a veškeré aktivity jednotlivých periférií (klávesnice, myš, tiskárna). Tento odposlech je podle mých informací zatím pouţíván pouze v zahraničí, a hlavně státy jako USA, Velká Británie, Francie, které do vývoje takových prostředkŧ investují nemalé prostředky ODPOSLECH A ZÁZNAM PROVOZU RADIOSTANIC A SÍŤ NMT Během trestního řízení mŧţeme také odposlouchávat i radiostanice a mobilní telefony vyuţívající starou komunikační síť NMT 450 MHz. Stará komunikační síť NMT 450 MHz dnes slouţí operátorŧm především k provozování tzv. mobilního internetu. V praxi se však s odposlechem radiostanic či staré komunikační sítě setkáváme spíše velmi výjimečně vzhledem k jejich povaze. 24

26 6. STATISTIKA VYUŢITÍ ODPOSLECHŦ POLICIÍ ČR V ČESKÉ REPUBLICE Na danou problematiku je moţné se podívat samozřejmě také statisticky. Při zpracování statistik vyuţití odposlechŧ Policií ČR jsem vyuţil údajŧ zveřejněných Ministerstvem vnitra, a to od roku (Zveřejněné statistiky však neodpovídají na všechny otázky, které mě vzhledem k problematice odposlechŧ napadají. Zveřejňovaná čísla odpovídají pouze odposlechŧm dle 88 TŘ. Není dostupná například informace o tom, kolik z celkového počtu připadá na odposlech telefonŧ a počítačových sítí, apod.). Další údaje jsem získal z dat shromaţdovaných Českým statickým úřadem. Nutno poznamenat, ţe zveřejněné statistiky téţ nepostihují změnu judikatury. Od roku 1999 došlo totiţ k některým poměrně rozsáhlým novelizacím a změnám v trestním řádu, které měnily podmínky pouţívání odposlechŧ v rámci trestního řízení. Statisticky také nelze vyhodnotit celkový počet odposlechŧ všech oprávněných subjektŧ, a to z dŧvodu, ţe instituce jako např. BIS tyto počty nezveřejňují. Proto se zde zabývám pouze činností Policie ČR. Nicméně jsem přesvědčen, ţe tyto informace jsou i přesto relevantní, protoţe v rámci všech subjektŧ oprávněných k odposlechu, je velmi pravděpodobné, ţe právě Policie ČR jich vyuţívá nejčastěji. Téma odposlechŧ je v posledních letech nebývale medializované, a obraz, který o této problematice vytvářejí některá média, často vytváří v občanech dojem, ţe odposlechy jsou pouţívány masově a nad únosnou míru zasahují do jejich soukromí. Realita vyuţívání odposlechŧ je ale pochopitelně jiná, coţ ukazují i následující grafy a čísla. 25

27 Pokud se podíváme na první z grafŧ, zjistíme, ţe počet aktivních účastníkŧ telekomunikačního provozu v poměru k počtu obyvatel neustále stoupá. (Do roku 2003 nebyl počet uţivatelŧ internetu Českým statistickým úřadem sledován) Pro zjednodušení mŧţeme říci, ţe suma uţivatelských stanic a počet uţivatelŧ internetu odpovídá velmi zhruba počtu aktivních zařízení, na kterých je moţné provádět odposlech dle 88 TŘ. Jako uţivatelské stanice označujeme všechny aktivní přístroje - a to jak mobilní telefony, tak i tzv. pevné linky. Pokud porovnáme stav z roku 1999, kdy bylo aktivních cca 6 mil. přístrojŧ, a stav z roku 2008, kdy bylo aktivních cca 22 mil přístrojŧ, došlo v prŧběhu devíti let zhruba k čtyřnásobnému navýšení Zdrojem dat pro vytvoření statistik jsou data zveřejněná Českým statistickým úřadem dostupná z a zprávy MV ČR dostupné z 26

28 Logickou premisou by tedy byl předpoklad, ţe se bude počet odposlechŧ vyvíjet stejným zpŧsobem. Skutečnost ukazuje následující graf: 26 Stav počtu odposlechŧ z roku 2008 je však stejný jako v roce V roce 2004 došlo k jakémusi vrcholu v počtu nasazených odposlechŧ, ale následující pokles je ale spíše reakcí na silný mediální tlak v tomto roce a roce předchozím. Ještě zajímavější informaci získáme, pokud počet obyvatel, uţivatelŧ internetu, uţivatelských stanic a celkový počet přístrojŧ, které mohou podléhat odposlechu dle 88 TŘ vztáhneme na jeden odposlech Zdrojem dat pro vytvoření statistik jsou data zveřejněná Českým statistickým úřadem dostupná z a zprávy MV ČR dostupné z 27 Zdrojem dat pro vytvoření statistik jsou data zveřejněná Českým statistickým úřadem dostupná z a zprávy MV ČR dostupné z 27

29 Počet odposlechŧ má stále klesající tendenci i přesto, ţe počet přístrojŧ, které jsou v ČR pouţívány k telekomunikačnímu provozu, stále vzrŧstá. Jednoznačně také vidíme, kolik obyvatel připadá na jeden odposlech a také kolik přístrojŧ mŧţe být dotčeno tímto institutem trestního práva. Ze zprávy o odposleších publikované v roce 2009 Ministerstvem vnitra, která popisuje stav v roce 2008, lze vyčíst i další zpřesňující údaje. V roce 2008 bylo nasazeno 4973 odposlechŧ dle 88 TŘ, dotčených osob bylo uţ však jen Tento rozdíl 43% lze snadno vysvětlit prostřednictvím grafu ilustrujícího vývoj telekomunikačních prostředkŧ za uplynulé roky, ze kterého vyplývá, ţe počet telekomunikačních prostředkŧ převyšuje počet obyvatel téměř dvojnásobně. Obecně tedy dnes na jednoho obyvatele připadá více telekomunikačních prostředkŧ (např. souběţně pevná linka, mobilní telefon, připojení na internet atd.). Dalším, často ne zcela zřetelným faktorem, který ovlivňuje statistiku odposlechŧ, je vysoká úmrtnost telefonŧ. To znamená, ţe dojde k situaci, ţe dříve neţli takový mobil začneme odposlouchávat, je jiţ odpojen, případně není účastníkem jiţ vyuţíván. Z následujícího grafu vyplývá, ţe takových neaktivních úkonŧ bylo v roce 2008 celých 11,04% z Vedle této infomace nám graf posyktuje informaci, s jakou efektivitou bylo vyuţíváno odposlechŧ v roce Zhruba 60% odposlechŧ mělo přímý podíl pro trestní řízení MINISTERSTVO VNITRA ČR, Tisková zpráva o počtu odposlechů za rok 2008,[online],[cit ] Dostupná z:< /archiv/tiskzprav852.asp> 28

30 Pokud bychom se chtěli dobrat pravdivé odpovědi na otázku, kolik lidí připadá na jeden odposlech, musíme zohlednit dva faktory: jednak více přístrojŧ na člověka a také neaktivní odposlechy. Pro zjednodušení zanedbáme to, ţe institutem odposlechŧ jsou potencionálně dotčeni všichni lidé na území České republiky, tedy nejenom občané, ale také cizinci, a to jak s trvalým či krátkodobým pobytem, tak i ti nelegální. Pokud tedy sníţíme počet odposlechŧ o 11%, která představují neaktivní odposlechy, a sníţíme poměrově počet obyvatel o 43%, čímţ zohledníme tedy počet přístrojŧ, dostaneme údaje následující informaci: 29 ZDROJ STATISTIKA MVČR ZA ROK 2008 Graf sice stále kopíruje křivku, kterou jsme získali dříve, nicméně tyto údaje se asi nejvíce přibliţují skutečnému stavu. Na základě tohoto grafu mŧţeme říci, ţe v roce 2008 byl odposloucháván jeden občan z 1343 občanŧ České republiky. Další graf nám pomŧţe udělat si obrázek o tom, jakým zpŧsobem Policie odposlechy vyuţívá, respektive v rámci jaké problematiky jsou odposlechy nasazovány: 29 Zdrojem dat pro vytvoření statistik jsou data zveřejněná Českým statistickým úřadem dostupná z a zprávy MV ČR dostupné z 29

31 30 Odposlechy jsou z poloviny nasazovány proti pachatelŧm drogových trestných činŧ a násilných trestných činŧ. Zbylou polovinu představují ostatní trestné činy. Na závěr statistického hodnocení si tedy dovolím shrnout základní fakta: - počet aktivní telekomunikační techniky se kaţdoročně velice rychle zvyšuje (rozdíl mezi rokem 1999 a 2008 je čtyřnásobný) - počet odposlechŧ se do roku 2004, kdy dosáhl vrcholu, stále zvyšoval, po tomto roce dochází jiţ k trvajícímu poklesu - efektivita odposlechŧ se pohybuje okolo 76% - 11% odposlechŧ není vŧbec aktivních - 13% odposlechŧ nepřináší informace dŧleţité pro trestní řízení - 35% odposlechŧ je nasazováno proti drogovým trestným činŧm - 17% odposlechŧ je nasazováno proti násilným trestným činŧm - 20% odposlechŧ je nasazováno v souvislosti s krádeţemi a vloupáním Na základě výše uvedených informací je moţné konstatovat, ţe v České republice rozhodně nedochází k masovému nasazovaní odposlechŧ. Počet odposlechŧ naopak stále klesá, a to i přes kaţdoroční značný nárŧst pouţití prostředkŧ telekomunikační techniky. Nasazené odposlechy vykazují poměrně velkou efektivitu a většina nasazených odposlechŧ byla v souvislosti s problematikou drog, násilí, krádeţemi a vloupáními čili společensky nebezpečných trestných činŧ. Při hodnocení institutu odposlechŧ z hlediska statistik z předloţených faktŧ zcela jasně vyplývá oprávněnost zásahu do práv a svobod člověka. 30 MINISTERSTVO VNITRA ČR, Tisková zpráva o počtu odposlechů za rok 2008,[online],[cit ] Dostupná z:< /archiv/tiskzprav852.asp> 30

32 7. ANALYTICKÉ NÁSTROJE ZPRACOVÁNÍ ODPOSLECHŦ V PROSTŘEDÍ PČR Víme uţ, jakým zpŧsobem mŧţe orgán činný v trestním řízení nařídit a provést odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Víme také, ţe správně provedený odposlech je podstatným zdrojem informací pro trestní řízení, respektive pro dokazování. Podívejme se nyní na odposlech a záznam telekomunikačního provozu očima kriminalisty. Kaţdý odposlech je sám o sobě obrovským souborem informací. K nalezení těch správných konkrétních informací jiţ dnes nestačí tuţka a papír a vzhledem k technické náročnosti není jednotlivý kriminalista sám schopný odposlech a záznam zpracovat a vyhodnotit. V rámci policie dnes pŧsobí speciální odbory analytiky. Jednou z jejich činností je právě vyhodnocování odposlechŧ a záznamŧ telekomunikačního provozu. Z praktického hlediska je odposlech záchytem komunikace ve formě zvuku, textu a videa. Tato komunikace je zpracována do srozumitelné elektronické podoby a následně předána kriminalistovi k vyhodnocení, který hodnotí obsahovou část odposlechu. Pokud se ovšem jedná kauzu většího rozsahu, kde se například odposlouchává větší mnoţství telefonŧ a kdy tyto odposlechy vyhodnocuje celá skupina kriminalistŧ, je značně komplikované si vytvořit o daném skutku celistvý obraz. V takových případech vstupuje do týmu právě analytik z výše uvedeného odboru. Specializovaný analytik je schopen převést do grafické podoby celou popisnou část odposlechŧ a zároveň tyto skutečnosti vyhodnotit. K těmto účelŧm vyuţívá Policie ČR v současnosti komerční program Analyst od anglické firmy Tovek. Tento program dokáţe graficky zobrazovat velké mnoţství dat, vytvářet z nich objekty, ty třídit, hodnotit, propojovat vazbami a analyzovat. Ze souborŧ dat lze pak vytvářet například: 31

33 A) vztahové diagramy B) časové diagramy, diagramy znázorňující toky surovin Tyto diagramy, případně jejich kombinace, dávají kriminalistŧm přehledný a jednoduchý pohled na zkoumané skutečnosti. Diagram se dá navíc velmi jednoduchým zpŧsobem upravovat a doplňovat. Analyst je velmi často pouţíván k vyhodnocení výpisu telefonních hovorŧ, vyhodnocení provozu v buňce operátora, zpracování časového snímku - sledu událostí, vyhodnocení toku komodit POTŮČEK J., Analyst - nástroj analytika[online],[cit ]. Dostupné z>< > 32 POTŮČEK J., Analyst - nástroj analytika[online],[cit ]. Dostupné z>< > 33 NEJTEK J., Základní kurz užívání systému [online],[cit ]. Dostupné z>< > 32

34 Moţnost odposlechŧ komunikace spolu s jejich zpracováním v programu Analyst jsou silnou zbraní v rukou kriminalisty. Umoţňuje porovnávat soubory dat, které jsou dodávány zároveň s odposlechy, výstupy umí analyticky vytřídit a prezentovat. Takto zpracované analýzy mají velký význam nejenom při samotném vyšetřování, kdy by kriminalistovi, který případ vyšetřuje, mohly jinak unikat některé souvislosti, zvláště pokud je vyšetřovaná kauza sloţitá a spisový materiál obsáhlý, ale například také ulehčuje dalším osobám (např. státním zástupcŧm) seznámení se spisem, a pomáhá jim tak v orientaci v celém vývoji a časové posloupnosti případu. To, jak velký vliv má zpracování analýz na samotné vyšetřování, mohu ilustrovat jedním konkrétním případem. Jednalo se o vyšetřování vraţdy podnikatele. Tento případ byl vyřešen hlavně díky kvalitnímu zpracování analýz z provedené telekomunikační komunikace, kterou zde uvádím ve zjednodušené a velmi zobecněné verzi. Nástin vyšetřování a samotné analýzy prezentuji v časové souslednosti. Vražda na objednávku 1. došlo k vraţdě podnikatele, který byl zastřelen ve večerních hodinách před restaurací, právě kdyţ vystupoval ze svého vozu 2. poškozený byl vylákán na obchodní schŧzku mobilním telefonem, který byl pouţit pouze na komunikaci pachatelŧ s poškozeným (jiné hovory nebyly uskutečněny) 3. místo i čas byly vybrány velmi profesionálně, vraţda byla provedena zcela beze svědkŧ a kromě balistických stop nebyly ţádné další zajištěny 4. pachatelé, pokud se pohybovali na místě činu, měli své telefony vypnuté a oblečení, pouţitou zbraň i mobil ihned po vraţdě zničili (nic nebylo ani po objasnění nalezeno) 5. o spáchané vraţdě s nikým dalším nemluvili, nechlubili se, telefonem si v prŧběhu nařízených odposlechŧ domlouvali pouze schŧzky, nikdy nic po telefonu neřešili, mluvili heslovitě 6. přímí pachatelé neměli vztah k poškozenému ani neznali objednavatele 7. mobilní telefon pachatelŧ pouţit celkem 5x (domluvení schŧzky, upřesnění a přesunutí termínu) 8. zpracována prvotní analýza všech záznamŧ telekomunikačního provozu okolo všech míst a telefonŧ významných z hlediska vyšetřování trestného činu - výstup analýzy obsahoval zhruba 740 poznatkŧ, které se potenciálně vztahovaly k pachatelŧm 9. upřesňování a prověřování těchto poznatkŧ, které vedly k získání záznamŧ telekomunikačního provozu z telefonních stanic z okruhu pachatelŧ a okolí poškozeného 33

35 10. na základě získaných dat byla zpracována další analýza, jejímţ výsledkem došlo k zúţení relevantních informací na cca 50 poznatkŧ 11. podrobné prověření výše uvedených poznatkŧ vedlo k vytipování pachatelŧ 12. zpracování konečné analýzy, která vedla k zadrţení pěti pachatelŧ rok po činu 34