Podpůrný výukový materiál reedukační hodiny *

Transkript

1 Podpůrný výukový materiál reedukační hodiny * Název: Autor: Rytíři Mgr. Jana Hornychová Datum vzniku: Obsah: Cílová skupina: Zaměřeno na: Krycí list, pracovní listy, klíč s řešením pracovních listů a s metodikou pro použití v domácím prostředí pod vedením rodiče 1. žáci, kteří mají problémy se čtením a s porozuměním čteného textu ve věku 9 12 let 2. učitelé, asistenti pedagoga věnující se dětem se specifickými výukovými problémy, které jsou uvedeny níže 3. rodiče žáků, kteří s nimi doma pracují na odstranění těchto problémů Žáky sociálně znevýhodněné* Žáky se specifickými poruchami učení* - dyslexie Žáci se zdravotním postižením* ANOTACE Reedukační výukový materiál je určen žákům s vývojovou poruchou učení dyslexií. Obsahuje pracovní listy. Pracovní listy mohou sloužit i pro rodiče, kteří s dítětem pracují na odstranění potíží doma. Prezentace i pracovní listy obsahují klíč a metodiku, jak s podpůrným výukovým materiálem pracovat. VZDĚLÁVACÍ CÍL Metodický materiál je věnován žákům od 9 let, kteří mají potíže ve čtenářských dovednostech, mají problém s plynulým čtením a porozuměním čteného textu. Těžko určují jmenné kategorie u podstatných jmen (rod, číslo, pád a vzor). Hlavním cílem je docvičit nedostatečné kompetence žáků pro zvládnutí čtení a práci s textem. Žáci jsou vedeni ke správnému čtení, ale i pochopení přečteného a následné vyhledávání informací z textu. Dalšími cíli jsou rozvoj zrakového vnímání (optická diferenciace, analýza, syntéza, pozadí a figura) a slovní zásoby. Rozvíjí se i komunikačních schopnosti a je posilována paměť, neboť úkoly navazují na text, ke kterému se žáci několikrát vrací pro vyhledávání informací. Z pohledu žáka bude cílem jeho lepší zapojení do vyučovacího procesu v rámci běžné výuky. Vždy se bude vycházet z aktuálního stavu konkrétního dítěte. Žák získá důvěru ve své vlastní schopnosti a bude mít dobrý pocit z dosažených

2 výsledků. METODY A FORMY PRÁCE Reedukační materiál je možné využívat k individuální práci žák průvodce (učitel, reedukační asistent, rodič), ale také ke skupinové práci s žáky s obdobnými výukovými potížemi. Při práci je vždy pomocníkem průvodce, který žáka vede, pozitivně ho při práci motivuje. Při práci využíváme metodu individuálního přístupu. Jako východisko využíváme zprávy z komplexního psychologického a speciálně pedagogického vyšetření. Začínáme na té úrovni, jakou žák zvládá s jistotou, teprve pak obtížnost zvyšujeme. Pomocí pozitivní motivace žáka podněcujeme k další práci. Porozumění textu je jedním z požadavků při nácviku čtení. Žáci s obtížemi ve čtení se často soustředí na technickou stránku výkonu, ale obsah jim často uniká. Obtíže se potom projeví nejen tím, že žák není schopen vyprávět obsah přečteného článku, ale má obtíže i v dalších předmětech, kde získává informace čtením z textu. Techniky nácviku čtení: 1) Čtení s okénkem. Jde o kartičku s vystřiženým otvorem, ve kterém je vidět čtený text a zároveň jsou zakryty okolní řádky. Velikost vystřiženého okénka musí odpovídat velikosti písma. Kartičkou s okénkem pohybuje učitel, ne dítě samo. Rychlost pohybu okénka přizpůsobíme možnostem žáka. Vedeme žáky k tomu, aby si neříkali jednotlivé hlásky v duchu a teprve pak je nahlas spojovali. Při čtení s okénkem umožňujeme odpočinek. Necháme žáka číst 3 5 řádků (dle individuální potřeby), pak jeden řádek čteme sami stejnou rychlostí, kterou četlo dítě dítě se k nám může připojit nebo zrakem sleduje text. Ve čtení se takto střídáme. Doba čtení s okénkem by měla být 10 minut denně. U dětí s výraznějšími dyslektickými obtížemi a u dětí, které se hůře soustředí, se doporučuje pětiminutový nácvik dvakrát denně. 2) Párové čtení. Používá se u dětí, které již mají rozvinutou dovednost čtení, čtou však nepřesně, domýšlejí si nebo často chybují. Žák čte společně s učitelem, rychlost čtení musí být přizpůsobena možnostem žáka, který má text aktivně sledovat. Zjišťování pokroku žáka (efektivita) žákovi dáme k přečtení krátký text, žák čte, všímáme si techniky četby (dvojí čtení, domýšlení slov, záměny písmen a jakých atd.). Vše si zaznamenáme. Dále zjistíme, zda žák dokáže text převyprávět a orientovat se v něm. Po ukončení práce dáme žákovi stejný text a stejné úkoly. Porovnáváme.

3 Podpora integrace a inkluze ve školách a školských zařízeních Města Choceň RČ: CZ.1.07/1.2.00/ Výukové materiály pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky sociálně znevýhodněné RYTÍŘI Dnes navštívíme dávnou dobu středověku, abychom se seznámili s životem rytířů v té době. Určitě víš, že každý rytíř potřeboval dobrého koně, velmi se o něho staral a byl jeho největším bohatstvím. Proto si za každý splněný úkol vybarvi u cvičení koně.

4 1) Obtížnější slova z textu k procvičení. Slova správně přečti, ta která jsou pro tebe obtížná, napiš. nejmocnějšími pravděpodobné nejobávanějšími rozhodovali rytířský šlechtický dovednostem dřevěnými doprovázeli potřebovali středověku brnění kroužkovou pohybovali

5 Přečti text: Rytíři byli šlechtici, kteří bojovali ve středověku (v letech ) na koních. Bývali nejmocnějšími a nejobávanějšími bojovníky své doby. O tom, kdo se mohl stát rytířem, rozhodovali králové nebo jiní rytíři. Jestliže byl mužův otec rytířem, bylo pravděpodobné, že se jím stane i on. Rytíři bojovali, pokud je jejich král nebo pán potřeboval v bitvě. Držet si koně bylo velmi drahé. Brnění a zbraně také stály mnoho peněz, takže rytíři potřebovali být bohatí. Králové a šlechtici neustále bojovali o půdu a moc. Rytíři bránili své pány nebo krále a bojovali ve válkách a bitvách doma i v jiných zemích. Rytířský výcvik trval obvykle mnoho let. Jestliže se šlechtický syn měl stát rytířem, byl poslán už v sedmi letech k jinému šlechtici na výchovu. Chlapci, kteří procházeli výcvikem, byli nazýváni pážaty. Pážata se učila bojovým dovednostem, často s dřevěnými meči a štíty. Rovněž byla vyučována dobrému chování. Ve 14 letech se z pážat stali panoši. Ti později doprovázeli rytíře, aby jim sloužili v bitvě. Když bylo panošovi 21 let, rozhodl král nebo jiný šlechtic, zda už se může stát rytířem. Pro každého takového panoše se konal velký obřad zvaný pasování. Rytíři potřebovali různé zbraně podle toho, zda se pohybovali po zemi nebo jeli na koni. Každá zbraň měla své vlastní použití v různých fázích bitvy. Ve středověku nosili rytíři různé druhy brnění: od základního vycpaného obleku přes kroužkovou košili až po úplný plátový oblek. Nejlepší brnění bylo také nejdražší. Aby se rytíři stále udržovali v kondici a také pro pobavení šlechty, byly na hradech pořádány rytířské turnaje. Na nich rytíři bojovali v nejrůznějších dovednostech, třeba v šermu, střelbě z luků a samostřílu. Neoblíbenější disciplínou byla jízda na koních, při které se soupeři snažili navzájem shodit ze sedla za pomoci dlouhého kopí. Pro své

6 bezpečí rytíři používali ochranné štíty, přilbu a velmi těžké železné brnění. Vítěz turnaje byl odměněn květinovými věnci od urozených dam. 2) Seřaď slova správně do věty. dam Vítěz urozených turnaje od věnci byl květinovými odměněn.

7 3) Hledej v textu, doplň začátky vět...., třeba v šermu, střelbě z luku a samostřílu.., aby jim sloužili v bitvě. velký obřad zvaný pasování.

8 4) Najdi v textu opak těchto slov. Vzor: velký (obřad) X malý (obřad) jiných (zemích) X.(zemích) mnoho (let) X (let) dobrému (chování) X (chování) různé (druhy) X (druhy) nejlepší (brnění) X (brnění) nejdražší (brnění) X (brnění)

9 5) V textu jsme četli, že rytíři potřebovali zbraně. V tomto úkolu se dozvíš, jaké používali nejčastěji. Spoj popis zbraně s obrázkem. Často ji používali pěší vojáci. Její čepel mohla klidně rozseknut i brnění. meč Měl kovovou nebo dřevěnou rukojeť a kovovou hlavici. Dobře vedený úder touto zbraní mohl lehce srazit rytíře z koně. bitevní sekera Byl kovovou zbraní s ostrou čepelí. Měl příčku, která majiteli bránila v tom, aby mu ruka sklouzla dolů na čepel. kopí Byla to dlouhá dřevěná zbraň s ostrým kovovým hrotem. Používali jej obvykle rytíři na koních. Když útočili na nepřítele, napřáhli svou zbraň kupředu. palcát

10 6) Najdi v textu a vypiš podle zadání písmena, která tvoří tajenku. v 2. odstavci, 1. řádku, 8. slovo, z něho vypiš 4. písmeno v 2. odstavci, 2. řádku, 9. slovo, z něho vypiš 1. písmeno.. v 2. odstavci, 5. řádku, 2. slovo vypiš celé v 3. odstavci, 3. řádku, 5. slovo, z něho vypiš 1. písmeno.... Tajenka: Jak souvisí slovo z tajenky s rytíři?

11 7) Pozorně přečti. Rozhodni, zda jsou věty pravdivé, či nepravdivé (ANO X NE). Písmena tvoří tajenku. Vzor: O tom, kdo se stane rytířem, rozhodoval soud. Středověk časově patří do let Rytířský výcvik trval 2 měsíce. Z pážete se stal panoš. Při pasování se panoš stává rytířem. Pro lepší ochranu nosili rytíři kroužkovou helmici. ANO S ANO U ANO T ANO N ANO A ANO K NE T NE O NE R NE D NE V NE J Tajenka:.

12 8) Co ses o něm dozvěděl v ukázce? Napiš.

13 9) Rytíři byli odmala vedeni ke správnému chování. Přečti a podtrhni to, co patří do ctností rytíře. OCHRAŇOVAT KRÁLE ČESTNOST STATEČNOST JÍST JEDNOU ZA DEN NEŽENIT SE PROKAZOVAT DÁMÁM ÚCTU BOJOVAT ZA KRÁLE NAMYŠLENOST OCHRAŇOVAT SLABÉ POMSTYCHTIVOST ŠLECHETNOST

14 10) U cvičení č. 9 najdi podstatná jména a urči u nich rod, číslo a vzor. rod číslo vzor Vzor: KRÁLE mužský jednotné muž

15 11) Přečti slova a vysvětli, co slova znamenají nebo jak souvisí s rytíři. Slova zapiš do tabulky podle rodu a vzoru. mužský ženský střední pán: žena: město: hrad: ŠTÍT, růže: moře: muž: píseň: kuře: stroj: kost: stavení: ŠTÍT, KŮŇ, HELMICE, MEČ, BRNĚNÍ, KOŠILE, OPEVNĚNÍ, HRAD, SOUBOJ, TURNAJ, BITVA, KOPÍ, SEDLO, OPRATĚ, ERB, VÝCVIK, RANHOJIČ, RYTÍŘ, JARMARK, GROŠ

16 12) Slovní spojení z textu o rytířích (podstatné jméno s předložkou) spoj s číslem pádové otázky. ve středověku na koních v bitvě o půdu ke šlechtici na výchovu s meči z pážat od obleku přes košili pro pobavení z luků ze sedla po oblek

17 13) Rozlušti názvy českých středověkých hradů. Vzor: BOEOZODOĚOZ = BEZDĚZ POOOTOŠOTOEOJON LOIOTOIOCOE.... SOVOOOJOAONOOOV OOKOOOŘ ZOVOÍOKOOOV TOOOČONOÍOK.... KOŘOIOVOOOKOLOÁOT KOAOROLOŠOTOEOJON Nápověda: Mezi písmenka se připletlo písmeno O.

18 METODIKA K PRACOVNÍM LISTŮM A ŘEŠENÍ 1) Ještě před čtením samotného textu jsou z něj vypsána obtížnější slova. Může je nejprve přečíst učitel/ rodič a teprve potom žák. Dle možností žáka text čte nahlas, potichu, metodou čtecího okénka, párového čtení (viz metody a formy práce). Ve slovech jsou vyznačeny slabiky pro lepší orientaci žáka ve slově. Problematická slova žák napíše pro lepší zafixování na linku pod slova. 2) Žáci si přečtou slova, potom je sestaví do vět. Správnost ověří v textu. Žáci posilují slohové dovednosti, myšlení a paměť. Správné řešení: 3) Vítěz turnaje byl odměněn květinovými věnci od urozených dam. Žáci se opět vrací do textu a hledají správné věty, tím procvičují orientaci v textu a zrakovou pozornost. Správné řešení: Na nich rytíři bojovali v nejrůznějších dovednostech, třeba v šermu, střelbě z luků a samostřílu. Ti později doprovázeli rytíře, aby jim sloužili v bitvě. Pro každého takového panoše se konal velký obřad zvaný pasování.

19 4) Žáci hledají v textu antonyma slova opačného významu. Před úkolem žákům ještě připomeneme, co to jsou antonyma (slova protikladná, opačného významu). Ve cvičení jsou pro lepší pochopení významu vybrána z textu celá spojení. Dbáme na to, aby žák neměnil druh slova (např. slovo dobrému nepřevedl na špatně místo na špatný). Stejně musí zachovat 3. stupeň přídavných jmen (nejlepší X nejhorší). Žáci posilují rozvoj myšlení, slovní zásobu a čtení s porozuměním. Správné řešení: jiných (zemích) X stejných (zemích) mnoho (let) X málo (let) dobrému (chování) X špatnému (chování) různé (druhy) X stejné (druhy) nejlepší (brnění) X nejhorší (brnění) nejdražší (brnění) X nejlevnější (brnění)

20 5) Žáci si přečtou popis středověké zbraně a tento popis spojí s obrázkem. Rozvíjejí čtení s porozuměním a slovní zásobu. Správné řešení: Často ji používali pěší vojáci. Její čepel mohla klidně rozseknut i brnění. meč Měl kovovou nebo dřevěnou rukojeť a kovovou hlavici. Dobře vedený úder touto zbraní mohl lehce srazit rytíře z koně. bitevní sekera Byl kovovou zbraní s ostrou čepelí. Měl příčku, která majiteli bránila v tom, aby mu ruka sklouzla dolů na čepel. kopí Byla to dlouhá dřevěná zbraň s ostrým kovovým hrotem. Používali jej obvykle rytíři na koních. Když útočili na nepřítele, napřáhli svou zbraň kupředu. palcát

21 6) Na úvod žákům připomeneme, co je to odstavec. Spočítají, kolik odstavců má celý text. Žáci podle instrukcí hledají v textu písmenka do tajenky. Pracují postupně, nejprve hledají odstavec, potom počítají řádky, poté slovo a nakonec písmena. Žákům též připomeneme čtení řadových číslovek (1. = první). Posilují orientaci v textu, zrakovou analýzu a syntézu, čtení s porozuměním a také koncentrují svoji pozornost. Správné řešení: v 2. odstavci, 1. řádku, 8. slovo, z něho vypiš 4. písmeno v 2. odstavci, 2. řádku, 9. slovo, z něho vypiš 1. písmeno v 2. odstavci, 5. řádku, 2. slovo vypiš celé v 3. odstavci, 3. řádku, 5. slovo, z něho vypiš 1. písmeno H R A D Tajenka: HRAD Jak souvisí slovo z tajenky s rytíři? Na hradech rytíři žili, konaly se tam rytířské turnaje atd. 7) Žáci doplňují neúplné věty. Slova, která patří do vět, mohou napsat hned, pokud budou informaci vědět. Tu zjistí z textu, když si nebudou jisti. Posilováno je zde čtení s porozuměním, orientace v textu, paměť.

22 Správné řešení: Vzor: O tom, kdo se stane rytířem, rozhodoval soud. Středověk časově patří do let Rytířský výcvik trval 2 měsíce. Z pážete se stal panoš. Při pasování se panoš stává rytířem. Pro lepší ochranu nosili rytíři kroužkovou helmici. ANO S ANO U ANO T ANO N ANO A ANO K NE T NE O NE R NE D NE V NE J Tajenka: TURNAJ 8) Žáci hledají odpověď na otázku v textu. Posilují orientaci v textu a čtení s porozuměním. Správné řešení: Aby se rytíři stále udržovali v kondici a také pro pobavení šlechty, byly na hradech pořádány rytířské turnaje. Na nich rytíři bojovali v nejrůznějších dovednostech, třeba v šermu, střelbě z luků a samostřílu. Neoblíbenější disciplínou byla jízda na koních, při které se soupeři snažili navzájem shodit ze sedla za pomoci dlouhého

23 kopí. Pro své bezpečí rytíři používali ochranné štíty, přilbu a velmi těžké železné brnění. Vítěz turnaje byl odměněn květinovými věnci od urozených dam. 9) Žáci v tomto úkolu vyhodnocují tvrzení. Procvičují čtení s porozuměním, slovní zásobu a myšlení. Z nabízených možností podtrhnou, co patří do ctností rytíře. Správné řešení: OCHRAŇOVAT KRÁLE JÍST JEDNOU ZA DEN ČESTNOST NEŽENIT SE STATEČNOST PROKAZOVAT DÁMÁM ÚCTU BOJOVAT ZA KRÁLE NAMYŠLENOST OCHRAŇOVAT SLABÉ POMSTYCHTIVOST ŠLECHETNOST

24 10) Žáci vyhledají v předešlém cvičení (č. 9) podstatná jména (názvy osob, zvířat, věcí a vlastností) a určují u nich rod, číslo a vzor. Správné řešení: rod číslo vzor Vzor: KRÁLE mužský jednotné muž DEN mužský jednotné hrad ČESTNOST ženský jednotné kost STATEČNOST ženský jednotné kost DÁMÁM ženský množné žena ÚCTU ženský jednotné žena KRÁLE mužský jednotné muž NAMYŠLENOST ženský jednotné kost POMSTYCHTIVOST ženský jednotné kost ŠLECHETNOST ženský jednotné kost 11) Žáci si přečtou slova, ústně ověříme znalost významu všech slov (ranhojič = lékař) rozvoj komunikačních dovedností. Potom žáci slova zapisují do tabulky podle rodu a vzoru. Před vyplňováním zopakujeme s žáky rody a vzory u podstatných jmen.

25 Správné řešení: mužský ženský střední pán: žena: bitva město: sedlo hrad: štít, výcvik, erb, jarmark muž: kůň, ranhojič, rytíř stroj: meč, souboj, turnaj, groš růže: helmice, košile píseň: opratě kost: moře: kuře: stavení: brnění, opevnění, kopí 12) Před úkolem zopakujeme s žáky pádové otázky: 1. pád: kdo, co? 2. pád: (bez) koho, čeho? 3. pád: (ke) komu, čemu? 4. pád: (vidím) koho, co? 5. pád: oslovujeme, voláme 6. pád: (o) kom, čem? 7. pád: (s) kým, čím? Potom žáci přečtou spojení z textu o rytířích (předložka s podstatným jménem) a spojí ho čarou s číslem pádu.

26 Správné řešení: ve středověku na koních v bitvě o půdu ke šlechtici na výchovu s meči z pážat od obleku přes košili pro pobavení z luků ze sedla po oblek 13) Žáci luští názvy českých středověkých hradů tak, že přeškrtnou písmena O, která jsou vždy mezi dvěma písmeny. Posilují zrakovou analýzu a syntézu, slovní zásobu. Správné řešení: POTŠTEJN LITICE SVOJANOV OKOŘ ZVÍKOV TOČNÍK KŘIVOKLÁT KARLŠTEJN

27 Zdroje: Černá,M.,Strnadová,I.:Dyslexie-Detektivní úkoly pro malé čtenáře. Fragment,Praha Pokorná,V.:Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování.portál,praha 2001 Zelinková,O.:Poruchy učení.portál,praha 1994 Murrell,D.:Velká kniha Bojovníci.Fragment,Praha 2009