Závěrečná zpráva. Průzkum nabídky a poptávky dalšího profesního vzdělávání v Jihomoravském kraji

Transkript

1 Závěrečná zpráva Průzkum nabídky a poptávky dalšího profesního vzdělávání v Jihomoravském kraji Brno, prosinec 2010

2 Mendelova univerzita, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Realizováno v rámci zakázky Průzkum poptávky a nabídky dalšího profesního vzdělávání v Jihomoravském kraji Zpracovatel: Fakulta regionálního rozvoje mezinárodních studií Mendelova univerzity v Brně Ing. Robert Plaga, Ph.D. Ing. Michal Petrůj, Ph.D. Vladimír Konopáč Brno, prosinec 2010

3 Obsah 1. Úvod Popis realizace vlastního dotazníkového šetření Dotazníkové šetření poptávky po dalším profesním vzdělávání Dotazníkové šetření nabídky dalšího profesního vzdělávání Výsledky dotazníkového šetření Výsledky dotazníkového šetření poptávky po dalším profesním vzdělávání... 3 Struktura respondentů... 3 Vzdělávání v organizacích... 4 Organizace dalšího vzdělávání... 8 Mapování nabídek na trhu Dílčí závěry průzkumu poptávky po dalším profesním vzdělávání Výsledky dotazníkového šetření nabídky dalšího profesního vzdělávání Oblasti vzdělávání Forma a cílové skupiny Způsob propagace a oslovování klientů Dílčí závěry průzkumu nabídky dalšího profesního vzdělávání Závěry a doporučení Seznam tabulek Seznam obrázků Přílohy Dotazník průzkumu poptávky po dalším profesním vzdělávání Dotazník průzkumu nabídky dalšího profesního vzdělávání... 32

4 1. Úvod Oblast dalšího profesního vzdělávání jako nedílné součásti celoživotního učení představuje jednu z priorit, které jsou obsaženy v řadě strategických dokumentů jak na úrovni Evropské unie, tak na národní úrovni. V rámci Strategie celoživotního učení, jež byla schválena usnesením vlády č. 761 ze dne , jsou pak definovány hlavní strategické směry, mezi které patří například stimulace poptávky po vzdělávání u všech skupin populace v průběhu celého života, podpora zajišťování kvalitní nabídky vzdělávacích příležitostí nebo podpora souladu nabídky vzdělávacích příležitostí s potřebami ekonomického, environmentálního a sociálního rozvoje. Rozvoj celoživotního učení a podpora dalšího vzdělávání zaměstnanců patří rovněž mezi priority Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje, přičemž následující průzkum nabídky a poptávky dalšího profesního vzdělávání spadá do Krátkodobého realizačního plánu strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje V průběhu listopadu a prosince 2010 byl dle požadavků zadavatele Jihomoravského kraje realizován Průzkum poptávky a nabídky dalšího profesního vzdělávání v Jihomoravském kraji. Součástí plnění byla kromě grafického zpracování dotazníků i realizace vlastního dotazníkového šetření poptávky a nabídky dalšího profesního vzdělávání (DPV), zahrnující oslovení subjektů, přípravu dotazníků a jejich distribuci elektronickou formou a následný sběr a vyhodnocení výstupů dotazníků. Zpracování výstupů dotazníků v oblasti poptávky po dalším profesním vzdělávání bylo zaměřeno především na vyhodnocení hlavních parametrů provedeného výzkumu, strukturu oslovených subjektů, dále pak strukturu poptávaných oblastí dalšího profesního vzdělávání vč. způsobů organizace a financování DPV, vymezení cílových skupin, pro které je DPV poptáváno a realizováno vč. hodnocení šíře a vhodnosti nabídek na trhu. V oblasti vyhodnocení dotazníkového šetření nabídky DPV byla pozornost věnována především struktuře oslovených subjektů (právní subjektivita, akreditace, typ vzdělávacích aktivit), struktuře nabídky DPV a forem vzdělávání, struktuře cílových profesních skupin a preferovaným způsobům propagace a marketingu v oblasti nabídky DPV. Na základě zobecnění zjištěných závěrů průzkumu nabídky a poptávky DPV v Jihomoravském kraji pak byla formulována doporučení pro rozvoj dalšího profesního vzdělávání v Jihomoravském kraji. 1

5 2. Popis realizace vlastního dotazníkového šetření 2.1. Dotazníkové šetření poptávky po dalším profesním vzdělávání V rámci průzkumu poptávky po dalším profesním vzdělávání byl vytvořen elektronický dotazník, obsahující baterii 23 otázek. V zájmu zajištění co možná nejširšího zmapování poptávky po dalším profesním vzdělávání byly evaluační otázky spíše všeobecnějšího charakteru a pokrývaly následující oblasti šetření: Identifikační údaje (typ instituce, právní forma, oblast působení, počet zaměstnanců), Vzdělávání v organizacích (podpora DPV, existence plánu vzdělávání zaměstnanců, oblasti DPV, příklady vzdělávacích aktivit), Organizace dalšího profesního vzdělávání (cenové rozpětí, zdroje financování, cílové profesní skupiny, průměrná časová dotace DPV, preferovaná forma a časová dotace vzdělávání zaměstnanců, forma spolupráce s poskytovateli vzdělávacích služeb), Mapování nabídek na trhu (zdroje informací o nabídkách, kritéria výběru vzdělávací nabídky, hodnocení stávající nabídky na trhu). Následně byl tento elektronický dotazník zpřístupněn pro vyplnění na webové adrese Se žádostí o vyplnění dotazníku bylo prostřednictvím mailu osloveno celkem 2607 zaměstnavatelů, působících na území Jihomoravského kraje. Během šetření pak bylo korektně vyplněno a odevzdáno 385 elektronických dotazníků, což představuje návratnost 14,78 % Dotazníkové šetření nabídky dalšího profesního vzdělávání Pro realizaci průzkumu nabídky dalšího profesního vzdělávání v Jihomoravském kraji byl vytvořen elektronický dotazník, který pomocí 17 otázek zjišťoval údaje z následujících oblastí: Identifikační údaje o vzdělávací instituci (typ instituce, právní forma, příp. oblast působení), Oblasti nabízeného vzdělávání (typ vzdělávacích aktivit, cenové rozpětí, akreditace, časová dotace), Forma vzdělávání a cílové skupiny (cílové skupiny, místa realizace, nabízená forma vzdělávání), Způsob propagace a oslovování klientů (způsob oslovení potenciálních klientů, průzkum spokojenosti, přístup k poskytování informací). I v této části šetření byl kladen důraz na zjištění výchozích informací o situaci v oblasti nabídky dalšího profesního vzdělávání v Jihomoravském kraji, a proto jsou evaluační otázky (stejně jako v části zaměřené na poptávku DPV) koncipovány spíše všeobecně. 2

6 Následně byl tento elektronický dotazník zpřístupněn pro vyplnění na webové adrese Se žádostí o vyplnění dotazníku bylo prostřednictvím mailu osloveno celkem 309 zaměstnavatelů, působících na území Jihomoravského kraje. Během šetření pak bylo korektně vyplněno a odevzdáno 59 elektronických dotazníků, což představuje návratnost 19,09 %. 3. Výsledky dotazníkového šetření 3.1. Výsledky dotazníkového šetření poptávky po dalším profesním vzdělávání Úvodní sada otázek byla zaměřena na zjištění základních identifikačních údajů respondentů, které budou dále sloužit pro segmentaci vzorku dat a porovnání potřeb různých zaměstnavatelů v oblasti dalšího profesního vzdělávání. Struktura respondentů Tab. 1. Struktura respondentů dle typu instituce absolutní počet % z respondentů Soukromá ,8% veřejná 65 16,4% Nezisková 39 10,1% Dotazníkového šetření se zúčastnilo více než 280 zaměstnavatelů vystupujících jako soukromé instituce, působících na území Jihomoravského kraje, což představuje téměř 73,8 % celkově odevzdaných dotazníků, analyzujících poptávku po dalším profesním vzdělávání. Druhou největší skupinu respondentů pak tvoří organizace veřejného sektoru se 16,4 %. Nestátní neziskové organizace se pak na celkovém počtu odevzdaných dotazníků podílejí 10,1 %. Z celkového počtu 385 respondentů dotazníkového šetření poptávky dalšího profesního vzdělávání v Jihomoravském kraji tvořily více než 2/3 obchodní společnosti (s.r.o. a a.s.), z dalších právních forem byly nejvíce zastoupeny obecně prospěšné společnosti (5,5 %) a osoby samostatně výdělečně činné (3,4 %). Celých dvacet procent respondentů svou právní formu neuvedlo. 3

7 Obr. 1. Struktura respondentů dle právní formy organizace Kromě zařazení společnosti či organizace dle typu (veřejná, soukromá, nezisková) bude pro detailnější analýzu zjištěných údajů použito i kritéria velikosti podniku (instituce), založeného na počtu zaměstnanců. Respondenti tak byli v rámci dotazníkového šetření rozřazeni do tří kategorií, a to do 50 zaměstnanců, od 50 do 250 zaměstnanců a nad 250 zaměstnanců. Tab. 2. Struktura respondentů dle počtu zaměstnanců absolutní počet podíl v % do 50 zaměstnanců ,6% od 50 do 250 zaměstnanců ,3% nad 250 zaměstnanců 62 16,1% Dotazníkového šetření v rámci analýzy poptávky po dalším profesním vzdělávání se zúčastnilo 187 subjektů (48, 6 %), jejichž počet zaměstnanců nepřekračuje 50, přičemž tento údaj zahrnuje i skupinu respondentů, podnikajících jako OSVČ. Velikostní kategorie od 50 do 250 zaměstnanců je zastoupena 136 respondenty, což představuje 35,3 % celkového počtu dotazovaných. Podniky a instituce s počtem zaměstnanců větším než 250 tvořily 16,1 % zkoumaného vzorku dat. Vzdělávání v organizacích Tab. 3. Podpora dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců Organizace: absolutní počet % z respondentů maximálně podporuje další vzdělávání zaměstnanců ,2% se snaží podporovat další vzdělávání svých zaměstnanců ,6% spíše nepodporuje další vzdělávání svých zaměstnanců 24 6,2% nepodporuje další vzdělávání svých zaměstnanců 11 2,8% nejsem schopný/-á odpovědět 11 3,1% 4

8 Největší ochotu k podpoře dalšího profesního vzdělávání vykazují veřejné instituce, které deklarují 100% podporu dalšímu vzdělávání svých zaměstnanců (64,6 % se vyslovilo, že jejich organizace maximálně podporuje DPV, zbylých 35,6 % udává, že organizace se snaží DPV podporovat. U tohoto typu institucí se tak nevyskytly žádné negativní odpovědi na tuto otázku. Velmi vysokou podporu dalšímu profesnímu vzdělávání vykazuje také neziskový sektor, kde pozitivní přístup k podpoře DPV uvedlo 97,4 % respondentů. Slabší podporu dalšímu profesnímu vzdělávání vykázaly výsledky dotazníkového šetření u subjektů soukromých, přesto je 84,0 % odpovědí ve vztahu k podpoře dalšího profesního vzdělávání pozitivních. Mezi soukromými subjekty se k maximální podpoře dalšího vzdělávání zaměstnanců přihlásila více než čtvrtina dotazovaných (26,3 %), dalších téměř 60 % (konkrétně 57,7 %) tvrdí, že se další vzdělávání svých zaměstnanců snaží podporovat. V oblasti kategorizace dle počtu zaměstnanců nebyly zjištěny žádné významné odlišnosti mezi jednotlivými velikostními kategoriemi. Maximální podporu dalšímu profesnímu vzdělávání uvedlo 43,5 % subjektů, kteří zaměstnávají více než 250 zaměstnanců a 40,4 % subjektů s počtem zaměstnanců v intervalu od 50 do 250. V kategorii zaměstnavatelů, kteří poskytují pracovní místo méně než 50 zaměstnancům, byla maximální podpora DPV nižší (28,9 %), což bylo způsobeno zařazením OSVČ do této kategorie. Po vyloučení odpovědí z dotazníků OSVČ je podíl subjektů, kteří maximálně podporují DPV, obdobný jako u zbylých dvou kategorií. O absenci velikosti subjektu na přístup k podpoře dalšího profesního vzdělávání svědčí i fakt, že odpověď organizace se snaží podporovat další vzdělávání svých zaměstnanců označilo 53,5 % respondentů z kategorie subjektů do 50 zaměstnanců, 52,2 % respondentů z kategorie od 50 do 250 zaměstnanců a 51,6 % respondentů z kategorie nad 250 zaměstnanců. Obr. 2. Plán dalšího vzdělávání zaměstnanců 5

9 Detailnější analýza odpovědí na otázku zda společnost vytváří plán vzdělávání zaměstnanců ukazuje, že používání plánu dalšího vzdělávání zaměstnanců je doménou veřejných institucí, kde použití tohoto nástroje uvedlo téměř 90 % dotazovaných (přesně 89,2 %). U neziskových organizací vytváří plán dalšího vzdělávání zaměstnanců necelých 60 % respondentů, u soukromých subjektů cca polovina (51,2 %). Rovněž velikost subjektu je faktorem, který ovlivňuje tvorbu a používání plánu vzdělávání jako nástroje rozvoje lidských zdrojů. Zatímco v kategorii zaměstnavatelů nad 250 zaměstnanců vytváří plán 83,9 % dotazovaných, v kategorii vymezené intervalem 50 až 250 zaměstnanců už připravuje plán vzdělávání zaměstnanců jen cca 70 % respondentů. V kategorii subjektů s počtem zaměstnanců menším než 50 připravuje plán vzdělávání jen 41,7 % dotazovaných. Tab. 4. Důvody realizace dalšího vzdělávání zaměstnanců typ odpovědi absolutní počet % z respondentů vzdělávání za zákona ,8% zvýšení odbornosti ,0% iniciativa zaměstnance ,7% vydání nových zákonů, předpisů nebo jejich novelizace ,5% nové technologie ,5% nový výrobní program 39 10,1% zajištění chodu společnosti ,8% jiné 6 1,6% Hlavními důvody pro realizaci dalšího vzdělávání zaměstnanců bylo zvýšení odbornosti (v 73 % případů), dále vzdělávání v souvislosti s vydáváním nových zákonů, předpisů a jejich novelizacemi (66,5 %) a vzdělávání vyplývající ze zákona (vzdělávání úředníků dle zákona 312/2002 Sb., školení BOZP apod.) v 61,8 % odpovědí. Četnosti odpovědí respondentů z řad veřejného sektoru a neziskových organizací jsou velmi podobné. Zvýšení odbornosti jako důvod dalšího vzdělávání uvedlo 87,7 % respondentů z veřejných subjektů a 82,1 % respondentů z neziskových organizací. Vzdělávání ze zákona bylo důvodem v 72,3 % (veřejné subjekty), resp. 71,8 % případů (neziskové organizace), vydávání nových zákonů a jejich novelizace byly motivem 67,7 % (veřejné subjekty) a 69,2 % (neziskové organizace). Vzdělávání z iniciativy zaměstnance jako důvod pro realizaci dalšího vzdělávání uvedlo 52,3 % respondentů (veřejné subjekty) a 51,3 % respondentů (neziskové organizace). Naproti tomu iniciativa zaměstnance nepatří mezi hlavní důvody pro realizaci dalšího vzdělávání v případě soukromých subjektů, kde ji jako důvod uvedla pouze třetina dotazovaných. Kromě standardních důvodů pro realizaci dalšího profesního vzdělávání (vzdělávání ze zákona, legislativa a její novelizace, zvýšení odbornosti) je v popředí zájmu soukromých subjektů ještě potřeba dalšího vzdělávání v souvislosti se zaváděním nových technologií (40,9 %). Z pohledu velikostních kategorií nebyly zjištěny žádné odlišnosti v pořadí jednotlivých hlavních důvodů realizace dalšího profesního vzdělávání (dle četnosti odpovědí), kdy 6

10 nejčastěji udávaným motivem dalšího vzdělávání zaměstnanců je zvýšení odbornosti, seznámení se s novými zákony a novelizacemi, vzdělávání ze zákona a školení v souvislosti s novými technologiemi. Procentuelní podíl odpovědí však mezi kategoriemi postupně klesají, tzn., že např. zvýšení odbornosti nejčastěji uvádělo jako důvod realizace DPV 87,1 % subjektů z více než 250 zaměstnanci, 76,5 % subjektů s počtem zaměstnanců mezi 50 až 250 a 66,3 % zaměstnavatelů s méně než 50 zaměstnanci. Tab. 5. Oblasti přípravy a realizace dalšího vzdělávání zaměstnanců připravujeme realizujeme potřebujeme firemní kultura 4,4% 10,4% 4,4% politika EU 1,8% 2,1% 3,1% administrativa 3,1% 23,4% 1,8% školení povinné ze zákona 3,9% 81,8% 0,5% zvláštní odborná způsobilost 2,9% 48,8% 1,3% PC gramotnost 8,6% 37,7% 6,2% jazyky 6,8% 44,4% 8,1% řízení lidských zdrojů 5,5% 35,3% 3,1% komunikační dovednosti 11,9% 25,5% 6,2% Marketing 4,9% 16,1% 4,2% Management 4,4% 18,7% 4,7% práce s informačními zdroji 3,4% 14,3% 3,1% Právo 5,2% 23,4% 3,6% řízení výroby 3,4% 13,0% 3,6% Logistika 2,9% 9,4% 2,9% životní prostředí 2,1% 20,3% 1,3% doplňující profesní školení (zdravotnictví) 2,6% 10,9% 1,6% finance a účetnictví 7,3% 54,8% 2,1% Nejčastěji uváděnou oblastí, ve které respondenti v současné době vzdělávání realizují, jsou školení povinná ze zákona. Tuto oblast vzdělávání zmínilo téměř 82 % respondentů. Další preferované oblasti představují školení zaměřená na finance a účetnictví (54,8 %), zvláštní odborná způsobilost (48,8 %), jazyky (44,4 %) a výuka v oblasti počítačové gramotnosti, kterou uvedlo 37,7 % dotazovaných. V oblasti připravovaných vzdělávacích aktivit subjekty nejčastěji zmiňovali školení na komunikační dovednosti (11,9 %), PC gramotnost (8,6%), finance a účetnictví (7,3 %), jazyky (6,8 %) a řízení lidských zdrojů (5,5 %). Výuka jazyků (8,1 %) a počítačové gramotnosti (6,2 %) se objevuje rovněž mezi nejčastěji uváděnými oblastmi, ve kterých by subjekty vzdělávat potřebovali, ale nemohou. Další takové oblasti jsou pak také komunikační dovednosti (6,2 %), management (4,7 %) a firemní kultura (4,4 %). Za hlavní překážky realizace vzdělávání, resp. důvody nerealizace všech potřebných školení a kurzů pak bývá označován nedostatek finančních prostředků (23,6 % všech respondentů) a nedostatek času na vzdělávání zaměstnanců (10,6 % všech respondentů). Nedostatek financí 7

11 byl hlavním motivem u 35,9 % neziskových organizací, 33,8 % veřejných subjektů, zatímco soukromé instituce uváděly nedostatek financí jako důvod pouze v necelé pětině případů (konkrétně v 19,6 %). Současně s tím však soukromé společnosti za významný faktor nerealizace vzdělávání označily nedostatek času na vzdělávání zaměstnanců (12,5 %). U veřejných subjektů tento důvod označilo 7,7 % respondentů a v případě neziskových organizací se tento údaj vyskytoval pouze na 2,6 % odevzdaných dotazníků. Tab. 6. Důvody nerealizace vzdělávání důvody nerealizace vzdělávání absolutní počet % respondentů nemáme dostatek financí pro všechna potřebná vzdělávání 91 23,6% nemůžeme najít lektora, který by byl schopen zaměstnance vzdělávat 3 0,8% nemáme dostatek času na vzdělávání zaměstnanců 41 10,6% Nedostatek finančních prostředků označila za důvod nerealizace vzdělávání více než čtvrtina (27,3 %) subjektů s menším počtem zaměstnanců než padesát, mezi subjekty s počtem zaměstnanců od 50 do 250 je tento důvod uveden v 22,1 % případů. V případě velkých podniků a institucí (nad 250 zaměstnanců) označilo finanční omezení jako důvod nerealizace vzdělávacích aktivit 16,1 % respondentů. Dalším negativním faktorem u subjektů, které mají méně než 50 zaměstnanců, je přetíženost lidských zdrojů a nedostatek času ke vzdělávání zaměstnanců. Tuto skutečnost uvedlo 13,6 % dotazovaných. U subjektů zaměstnávajících od 50 do 250 zaměstnanců je tento důvod označen v 7,4 % případů, u společností a institucí nad 250 zaměstnanců pak v necelých deseti procentech (konkrétně 9,7 %). Organizace dalšího vzdělávání Další část dotazníkového šetření byla zaměřena na organizaci dalšího vzdělávání. Evaluační otázky byly zaměřeny na cenové rozpětí, které je firma (instituce) ochotna za vzdělávání svých zaměstnanců vynakládat, na zdroje financování vzdělávání, preferovanou cílovou skupinu, časovou dotaci či formu vzdělávání zaměstnanců. Tab. 7. Cenové rozpětí a ochota investice do dalšího vzdělávání cenové rozpětí absolutní počet % respondentů do 2 tis. Kč ,5% od 2 do 5 tis. Kč 89 23,1% od 5 do 10 tis. Kč 41 10,6% od 10 do 20 tis. Kč 22 5,7% nad 20 tis. Kč 23 6,0% nejsem schopný/-á odpovědět ,0% Dotazníkové šetření ukázalo, že více než polovina firem je ochotno do vzdělávání svých zaměstnanců investovat max. 5 tis. Kč (počítáno v Kč na jednoho zaměstnance). Omezené finanční zdroje subjektů neziskového sektoru se projevují i zde, kdy více než 38 % (přesně 38,5 %) respondentů z řad neziskového sektoru uvedlo, že je ochotno do vzdělávání svých 8

12 zaměstnanců investovat do 2.000,- Kč/osobu. Obdobně vysoké procento této odpovědi vykazují také respondenti zastupující instituce veřejného sektoru (36,9 %). Naproti tomu, subjekty soukromé, uvedly tento interval (do 2.000,- Kč) pouze v necelé jedné čtvrtině odpovědí (23,8 %). Ochota investovat do vzdělávání zaměstnanců částku v rozmezí 2 až 5 tis. Kč se pohybovala od 17,9 % u neziskových organizací, přes 23,1 % u soukromých subjektů, až do 26,2 % u institucí veřejného sektoru. U školení nad 20 tis. Kč projevilo ochotu investovat do vzdělání pouze 9,2 % institucí veřejného sektoru a 6 % soukromých subjektů. Tab. 8. Zdroje financování dalšího profesního vzdělávání zdroje financování absolutní počet % respondentů interní ,6% z fondů EU 97 25,2% projekt Vzdělávejte se 41 10,6% částečná úhrada zaměstnancem 48 12,5% zaměstnanci si hradí zcela sami 11 2,9% Interní zdroje představují zdroj financování pro téměř devadesát procent respondentů (89,6 %), přičemž nebyla zjištěna žádná významná odchylka, která by závisela na typu dotazovaného subjektu. Interní zdroje financování uvedlo 90,0 % respondentů spadajících mezi soukromé subjekty, 89,2 % respondentů z veřejného sektoru a 87,2 % respondentů z řad neziskových organizací. Rovněž podíl financování vzdělávání z fondu EU je v podstatě srovnatelný bez ohledu na typ subjektu (32,3 % u veřejných institucí, 28,2 % u neziskových organizací), pouze soukromé subjekty vykazují menší podíl (23,1 %) užití zdrojů EU pro financování vzdělávání svých zaměstnanců. Způsob financování vzdělávání prostřednictvím plné úhrady ze strany zaměstnance se vůbec nevyskytuje mezi subjekty veřejného sektoru, mezi zbylými subjekty (soukromé a neziskové) pak pouze v minimální míře (3,2 % případů - soukromé subjekty, 5,1 % případů neziskové organizace). Spoluúčast neboli částečná úhrada nákladů zaměstnancem je preferovaným způsobem finančního krytí dalšího vzdělávání u neziskových organizací, a to v 28,2 % případů. V případě veřejného sektoru a soukromých subjektů už je preference využívání tohoto způsobu financování významně nižší (13,8 % - veřejné a 10,0 % - soukromé subjekty). Užití interních zdrojů financování uvedlo 96,8 % subjektů s počtem zaměstnanců nad 250, střední zaměstnavatelé (od 50 do 250 zaměstnanců) se k této odpovědi přiklonilo v 92,6 % případů. U zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců menším než 50 interní zdroje financování označilo 85,0 % z nich. Rovněž využívání podpory z fondů EU klesá v závislosti na velikostní kategorii u zaměstnavatelů nad 250 zaměstnanců to bylo 37,1 %, od 50 do 250 zaměstnanců 27,9 % a v kategorii zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců než 50 označilo fondy EU jako zdroj financování vzdělávání vlastních zaměstnanců označilo 19,3 % respondentů. 9

13 Tab. 9. Preferovaná forma vzdělávání forma vzdělávání absolutní počet % respondentů elearning 19 4,9% prezenční individuální 71 18,4% prezenční skupinová ,4% kombinovaná 91 23,6% interaktivní výuka 31 8,1% bez odpovědi 29 7,5% Nejvíce preferovaným způsobem je prezenční skupinová výuka (37,4 % respondentů), která společně s individuální prezenční výukou (18,4 %) tvoří více než polovinu odpovědí z dotazníkového šetření poptávky dalšího profesního vzdělávání. Význam e-learningového vzdělávání jako samostatné formy vzdělávání je marginální (4,9 %) a tento nástroj je preferován především v kombinaci s prezenční výukou (kombinovaná forma vzdělávání 23,6 % odpovědí). Tab. 10. Preferovaná časová dotace časová dotace absolutní počet % respondentů 1x týdně (v pracovní době) 46 11,9% 1x za 14 dní (v pracovní době) 46 11,9% intenzivní pětidenní kurz (v pracovní době) 17 4,4% jeden nebo více víkendů 9 2,3% pravidelná výuka mimo pracovní dobu 73 19,0% nepravidelná výuka v pracovní době ,2% Kromě standardních přístupů k dalšímu vzdělávání, probíhajícímu 1x týdne či 1x za 14 dní v pracovní době, které jako preferovaný způsob výuky označilo shodně 11,9 % respondentů, vyplynul z výsledků dotazníkového šetření požadavek na flexibilní přístup ze strany institucí, které další profesní vzdělávání nabízejí. Více než polovina (52,2 %) subjektů totiž preferuje zavedení nepravidelné výuky v pracovní době v závislosti na volných časových kapacitách svých zaměstnanců, což přináší tlak na rychlost přizpůsobení termínu vzdělávání ze strany vzdělávacích agentur. Necelá jedna pětina respondentů pak upřednostňuje vzdělávání pravidelné, avšak směřované mimo pracovní dobu zaměstnance. Tab. 11. Způsob spolupráce se vzdělavateli způsob spolupráce se vzdělavateli absolutní počet % respondentů interní lektoři, příp. vzdělávací centrum 24 6,2% školení v hlavním sídle společnosti 58 15,1% využití externích lektorů ,8% využití interních i externích lektorů ,5% Většina subjektů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, spoléhá na využití externích lektorů (60,8 %), případně kombinací externích a interních lektorů (33,5 %). 10

14 Mapování nabídek na trhu Tab. 12. Zdroje informací pro výběr vzdělavatele zdroje informací absolutní počet % respondentů www stránky ,2% reference ,6% ,1% osobní návštěva ,6% pošta 93 24,2% tištěná reklama, bilboard 40 10,4% TV, rozhlas 9 2,3% Hlavním zdrojem informací pro posouzení a výběr vzdělavatele jsou z pohledu poptávajících po dalším profesním vzdělávání www stránky, které jako zdroj informací o nabídce dalšího profesního vzdělávání uvedlo 66,2 % respondentů, zhruba polovina (50,6 %) respondentů pak odpověděla, že se orientují na základě reference na daného vzdělavatele, případně prostřednictvím ová korespondence (48,1 %). Jako důležitý zdroj informací je uváděna také osobní návštěva (41,6 % respondentů). Dle zjištění dotazníkového šetření neslouží tištěná reklama či bilboardy jako podstatný zdroj informací, jako zdroj informací tyto způsoby komunikace označilo pouze 10,4 % dotazovaných. Zcela zanedbatelný vliv má využití TV a rozhlasu, které jako zdroj informací o nabídkách DPV označily pouze 2,3 % respondentů. Tab. 13. Hlavní kritéria pro výběr poskytovatele vzdělávání kritéria absolutní počet % respondentů specifikace kurzu dle konkrétních potřeb ,2% cena ,7% kvalita lektora - jeho pozitivní reference ,8% dlouhodobá spolupráce ,5% dostupnost vzdělávací agentury ,8% nabídka akreditovaných kurzů ,5% reference celé vzdělávací společnosti 58 15,1% tradice vzdělávací agentury 34 8,8% netradiční formy vzdělávání 28 7,3% technická vybavenost 23 6,0% existence pouze jednoho nabízejícího 8 2,1% velikost vzdělávací agentury 2 0,5% Z výsledků šetření vyplývá, že mezi tři hlavní kritéria pro výběr poskytovatele vzdělávání patří kromě ceny, kterou označilo 72,7 % dotazovaných, možnost specifikace kurzu dle aktuálních potřeb a požadavků poptávajícího (79,2 %) a pozitivní reference na kvalitu konkrétního lektora (61,8 %). Dvě pětiny respondentů také mezi hlavní kritéria výběru poskytovatele vzdělávání zařadily vlastní zkušenost s daným vzdělavatelem (kritérium dlouhodobá spolupráce 40,5 %), třetina dotazovaných bere v potaz dostupnost vzdělávací agentury. 11

15 Nabídka akreditovaných kurzů (celkový podíl 27,5 %) je důležitá především pro veřejné instituce, kde požadavek na akreditované kurzy mezi hlavní kritérium zařadilo 58,6 % dotazovaných. Tab. 14. Hodnocení současné nabídky na vzdělávacím trhu spokojenost s nabídkou DPV absolutní počet % respondentů ano, i když jsem se již setkal/a s problémem, 58 15,1% ano, zatím jsem neměl/a žádný problém s vyhledáním požadovaného DPV ,0% nejsem příliš spokojený/á se vzdělávací nabídkou na trhu 7 1,8% vůbec nejsem spokojený/á s nabídkou vzdělávání na trhu 1 0,3% nevím, v tuto chvíli nejsem schopen/-a na tuto otázku odpovědět 61 15,8% Bez ohledu na velikost subjektu (dle počtu zaměstnanců) nebo typ organizace (veřejná, soukromá, nezisková) deklarují subjekty spokojenost se současnou nabídkou dalšího profesního vzdělávání, kdy 67,0 % respondentů uvedlo, že zatím nemělo žádný problém s vyhledáním požadovaného dalšího profesního vzdělávání, 15,1 % dotazovaných vyjádřilo spokojenost, i když se již s nějakým problémem, kdy nemohly najít konkrétní nabídku vzdělávání, setkalo. Částečnou či celkovou nespokojenost s nabídkou dalšího profesního vzdělávání na trhu vyjádřilo pouze 2,1 % dotazovaných. Tab. 15. Preferovaný typ spolupráce absolutní počet % respondentů zcela dáváme přednost nabídkám dalšího vzdělávání tzv. na míru 34 8,8% většinou využíváme možnosti dalšího vzdělávání tzv. na míru 91 23,6% většinou vybíráme z již existující nabídky kurzů ,9% vybíráme pouze z již existující nabídky kurzů 56 14,5% nejsem schopen/-na na tuto otázku odpovědět 39 10,1% Rovněž u preferovaného typu spolupráce nehraje zásadní vliv typ organizace (veřejné, soukromá, nezisková). Nadpoloviční většina (57,4 %) dotazovaných upřednostňuje využívání výběru z již existující nabídky kurzů, a to ať už zcela (14,5 %) nebo převážně (42,9 %). Necelá třetina respondentů (32,4 %) preferuje nabídky dalšího profesního vzdělávání ušité na míru, přičemž zcela těmto nabídkám dává přednost 8,8 % respondentů. 12

16 Tab. 16. Postoj k evaluaci realizovaných vzdělávacích aktivit evaluace vzdělávání absolutní počet % respondentů evaluaci vzdělávání provádíme, a pokud je poskytovatel kvalitní, tak ho doporučujeme dál 25 6,5% evaluaci vzdělávání neprovádíme, ale přemýšlíme o jejím zavedení 69 17,9% evaluaci vzdělávání neprovádíme, přijde nám zbytečná 34 8,8% evaluaci vzdělávání provádíme, a to za účelem zjištění, zda vzdělávání bylo pro naše zaměstnance efektivní ,2% evaluaci vzdělávání provádíme za účelem hodnocení kvality poskytovatele 89 23,1% nejsem schopen zodpovědět 41 10,6% Hlavním motivem evaluace vzdělávacích aktivit ze strany poptávajících subjektů je zjištění přínosu (efektivity) dalšího profesního vzdělávání pro samotné zaměstnance. Jako hlavní tento důvod uvedlo 44,2 % respondentů. Necelá čtvrtina respondentů (23,1 %) provádí hodnocení vzdělávacích aktivit za účelem hodnocení kvality poskytovaných vzdělávacích služeb, přičemž více než třetina z těchto respondentů využívá výsledky těchto evaluací pro případné další doporučení poskytovatele vzdělávání. Evaluaci neprovádí více než čtvrtina respondentů (26,7 %), za zbytečnou ji označilo jen 8,8 % dotazovaných, zbylých 17,9 % evaluaci neprovádí, ale o jejím zavedení uvažuje. 13

17 3.2. Dílčí závěry průzkumu poptávky po dalším profesním vzdělávání Z provedeného průzkumu vyplývají následující hlavní zjištění a závěry: těžiště zájmu o další vzdělávání je soustředěno kromě realizace školení povinných ze zákona (mimo zvláštní odbornou způsobilost), které v době průzkumu realizovalo téměř 82 % respondentů, na kurzy zaměřené na oblast financí a účetnictví (54,8 %), obligatorní zvláštní odbornou způsobilost (48,8 %), výuku jazyků (44,4 %) a počítačové gramotnosti (37,7 %). V krátkodobém výhledu firmy připravují školení zaměřená kromě výše uvedených oblastí také na oblast řízení lidských zdrojů a komunikačních dovedností, hlavní překážkou realizace vzdělávání je nedostatek financí, a to především u neziskových organizací (35,9 %) a organizací veřejného sektoru (33,8 %). Průzkumem byla zároveň potvrzena vstupní hypotéza, že nedostatek finančních prostředků více pociťují subjekty s malým počtem zaměstnanců, které zároveň jako druhý významný důvod uvádí nedostatek času na vzdělávání zaměstnanců z důvodu přetížení svých omezených kapacit v oblasti lidských zdrojů, interní zdroje představují zdroj financování pro téměř devadesát procent respondentů (89,6 %), přičemž nebyla zjištěna žádná významná odchylka, která by závisela na typu dotazovaného subjektu. Rovněž podíl financování vzdělávání z fondů EU je v podstatě srovnatelný bez ohledu na typ subjektu. Respondenti zpravidla uvádí, že za vzdělávání jsou ochotni hradit částky v intervalu do 5 tis. Kč za osobu význam e-learningového vzdělávání jako samostatné formy vzdělávání je marginální (4,9 %) a tento nástroj je preferován především v kombinaci s prezenční výukou (kombinovaná forma vzdělávání 23,6 % odpovědí), v rámci průzkumu byl zaznamenán požadavek na flexibilní přístup ze strany institucí, které další profesní vzdělávání nabízejí. Více než polovina (52,2 %) subjektů poptávajících další vzdělávání totiž preferuje zavedení nepravidelné výuky v pracovní době v závislosti na volných časových kapacitách svých zaměstnanců. Jako zdroj informací pro výběr dodavatele DPV respondenti nejčastěji uvádějí www stránky (66,2 %), dále pak reference na daného vzdělavatele (50,6 %) a oslovení prostřednictvím ové korespondence (48,1 %). Jako důležitý zdroj informací je uváděna také osobní návštěva (41,6 % respondentů). Nevýznamné zdroje informací pro výběr dodavatele z pohledu respondentů představují tištěná reklama (10,4 %) a využití TV a rozhlasu (2,3 %). 14

18 3.3. Výsledky dotazníkového šetření nabídky dalšího profesního vzdělávání Průzkumu nabídky dalšího profesního vzdělávání se zúčastnilo 59 subjektů, převážná část respondentů zastupovala soukromou sféru. Tab. 17. Typ instituce absolutní počet % z respondentů soukromá 43 72,9% veřejná 6 10,2% nezisková 10 16,9% Z pohledu právní formy pak měla největší zastoupení obchodní společnost typu s.r.o. (35x), mezi neziskovými organizacemi pak občanská sdružení (6x). Oblasti vzdělávání Téměř dvě třetiny respondentů (konkrétně 62,7 %) uvedlo, že mezi jimi nabízenými typy vzdělávacích aktivit patří i kurzy na klíč, tzn. kurzy, které jsou připravovány či významně přizpůsobovány potřebám klienta. V oblasti odborného zaměření vzdělávacích aktivit pak subjekty směřují svou aktivitu do oblasti odborného poradenství (42,4 %), legislativy a její novelizace (37,3 %), rekvalifikací (35,6 %) a školení ze zákona (30,5 %). Specializační studium, zahrnující např. doplňující pedagogické studium, nabízejí pouze respondenti z řad neziskových a veřejných institucí. Tab. 18. Nabízené typy vzdělávacích aktivit absolutní počet podíl v % rekvalifikace 21 35,6% školení ze zákona 18 30,5% studium k získání stupně vzdělání 0 0,0% specializační, kvalifikační studium 4 6,8% kurzy zaměřené na legislativu a její novelizace 22 37,3% kurzy na klíč 37 62,7% odborné poradenství 25 42,4% Mimo nabízenou škálu odpovědí se subjekty zaměřují i na další typy vzdělávacích aktivit, přičemž téměř čtvrtina jich uvedla kurzy zaměřené na měkké dovednosti (soft-skills) a zážitkovou pedagogiku. Typické deklarované cenové rozpětí nabízených kurzů se ve většině případů pohybovalo v intervalu od 2 do 5 tisíc Kč za osobu, výjimkou byly kurzy zaměřené na oblast životního prostředí, základní administrativu, školení ze zákona a zvláštní odbornou způsobilost, kde nejčastěji uváděné cenové rozpětí spadalo do kategorie do 2 tisíc Kč. Vyšší typickou cenu kurzu uvedli respondenti pouze u vzdělávacích aktivit zaměřených na finance/účetnictví a řízení výroby, a to v rozmezí od 6 do 10 tisíc Kč. 15

19 Tab. 19. Nejčastější cenové rozpětí nabízených vzdělávacích aktivit (dle oblastí) nejčastější cenové rozpětí řízení lidských zdrojů do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč životní prostředí do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč firemní kultura do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč Evropská unie do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč administrativa do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč školení ze zákona do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč doplňující školení do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč počítačová gramotnost do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč jazyky do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč komunikační dovednosti do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč marketing do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč management/psychologie do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč práce s informačními zdroji do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč právo do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč řízení výroby do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč logistika do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč finance/účetnictví do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč zvláštní odb. způsobilost do 2 tis. Kč 2-5 tis. Kč 6-10 tis. Kč Nejčastější odpověď na téma akreditace nabízených vzdělávacích kurzů byla, že daná instituce akreditované kurzy má, ale pouze některé. Tuto odpověď zaškrtlo 37,3 % subjektů. Většinu akreditovaných kurzů má ve svém portfoliu 22,0 % respondentů, akreditaci všech svých kurzů uvedlo 13,6 % dotazových. Téměř tři čtvrtiny respondentů (72,9 %) tak má ve své nabídce alespoň nějaké akreditované kurzy, přičemž další skupina respondentů (6,8 %) o akreditaci svých vzdělávacích kurzů usiluje. Absenci akreditaci alespoň k jednomu nabízenému kurzu vykázala 1/5 dotazovaných (20,3 %). Obr. 3. Jsou Vaše kurzy akreditovány? 16

20 Mezi nabízenými kurzy zcela jednoznačně vedou kurzy jednodenní, které v rámci přehledu časových dotací nabízených vzdělávacích aktivit uvedlo 72,9 % respondentů. Druhou nejpočetnější skupinou kurzů jsou kurzy s délkou trvání 2 dny až týden. V nabídce respondentů jsou však obsaženy i jiné než tyto standardní doby trvání vzdělávacích akcí, a to například víkendové akce, které ve své nabídce má 20,3 % dotazovaných subjektů či déletrvající vzdělávání (např. délku nabízeného vzdělávání od 1 do 6 měsíců uvedlo 27,1 % respondentů, od 6 měsíců pro 1 rok uvedlo 20, 3 % dotazovaných). Tab. 20. Časová dotace nabízených kurzů absolutní počet podíl v % 1 den 43 72,9% 2 dny až týden 36 61,0% víkendové akce 12 20,3% 1 týden až měsíc 17 28,8% 1 měsíc až 6 měsíců 16 27,1% 6 měsíců až 1 rok 12 20,3% dlouhodobé navazující kurzy 11 18,6% Forma a cílové skupiny Tab. 21. Cílové skupiny, na které jsou kurzy zaměřeny absolutní počet podíl v % Specialisté 28 47,5% Vedení 37 62,7% Administrativa 41 69,5% nižší vedení 36 61,0% řemeslnické a dělnické profese 26 44,1% osoby na rodičovské dovolené 17 28,8% osoby se zdravotním znevýhodněním 9 15,3% lektoři (školitelé) 16 27,1% Těžiště zájmu na straně nabídky dalšího profesního vzdělávání spočívá na cílových skupinách managementu (62,7 %), nižšího managementu (61,0 %) a administrativa (69,5 %). Skupinu řemeslnické a dělnické profese mezi cílové skupiny nabízených kurzů zařadila méně než polovina (44,1 %) respondentů. 17

21 Obr. 4. Způsob realizace vzdělávání Určitou neflexibilitu při způsobu vlastní realizace vzdělávání vykázalo pouze 23,7 % dotazovaných, kteří uvedli, že vzdělávání realizují pouze v prostorách vlastní organizace. Téměř polovina subjektů realizuje vzdělávací aktivity s ohledem na potřeby klienta, a to v místě, které si sám klient určí (45,8 %), další skupina o místě realizace rozhoduje na základě technických a personálních možností (30,5 %). Stejně jako u kurzů na klíč je i zde možné vysledovat poměrně vysokou míru reakce (přizpůsobení se) na požadavky klienta (zákazníka). Tab. 22. Nabízené formy vzdělávání absolutní počet podíl v % prezenční individuální 30 50,8% prezenční skupinové 51 86,4% elearningové 14 23,7% kombinované 15 25,4% interaktivní výuka 28 47,5% Nabízeným formám vzdělávání zcela dominuje prezenční skupinové vzdělávání, které do svého portfolia zahrnulo 86,4 % respondentů z řad poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání. V nabídce pak v polovině případů figurují také prezenční individuální kurzy (50,8 %), téměř polovina subjektů uvedla, že mezi jimi používané výukové formy patří rovněž interaktivní výuka (47,5 %). Pouze necelá čtvrtina respondentů zařadila mezi nabízené formy vzdělávání e-learning (23,7 %), rovněž tak kombinovaný způsob výuky se vyskytl pouze v 25,4 % odpovědí. 18

22 Způsob propagace a oslovování klientů Tab. 23. Způsob oslovení potenciálních klientů absolutní počet % z respondentů webové stránky 51 86,4% rozhlas, TV 7 11,9% Pošta 24 40,7% doporučení klientů 30 50,8% reklama (tištěná, billboard) 25 42,4% osobní nabídka 45 76,3% ,5% Při propagaci se vzdělávací agentury spoléhají především na webové stránky (86,4 %) a dalším nejčastěji používaným nástrojem k oslovení potenciálních klientů je osobní nabídka, kterou uvedlo 76,3 % respondentů. Více než polovina respondentů z řad poskytovatelů dalšího vzdělávání rovněž spoléhá na kontaktování prostřednictvím u (52,5 %) a doporučení od klientů (50,8 %), často používanými nástroji propagace je rovněž tištěná reklama či billboard (42,4 %) a poštovní zásilka (40,7 %). Jako nejméně využívaný z uvedených nástrojů (způsobů) oslovení cílové skupiny bylo respondenty označeno použití rozhlasové či televizní reklamy (11,9 %). Mezi další způsoby, jak se vzdělávací subjekty snaží klienty zaujmout, je nabídka individualizace kurzů dle potřeb klienta, zážitkové kurzy a aktivizační formy výuky. Obr. 5. Provádí Vaše agentura průzkum spokojenosti klientů? Zjišťování zpětné vazby formou průzkumu spokojenosti klientů s poskytnutými vzdělávacími službami pravidelně provádí téměř 80 % respondentů, pouze necelých 7 % pak uvedlo, že se průzkumu spokojenosti svých klientů nevěnuje. Zbylá část respondentů ponechala tuto otázku bez odpovědi. 19

23 Tab. 24. Poskytuje Vaše instituce informace o? absolutní počet % z respondentů úspěšnosti absolventů 20 33,9% inovativních přístupech 27 45,8% spokojenosti klientů 24 40,7% zkušenostech lektorů 43 72,9% Ve vztahu k ostatním subjektům na trhu poskytují vzdělávací instituce nejčastěji údaje o zkušenostech či certifikaci lektorů (72,9 %), přičemž tyto informace jsou brány jako standardní nástroj propagace společnosti. Ačkoliv pravidelný průzkum spokojenosti klientů provádí téměř 80 % dotazovaných, veřejně tyto informace o spokojenosti klientů poskytuje pouze 40,7 % respondentů. Pouze třetina dotazovaných (33,9 %) pak zveřejňuje údaje o úspěšnosti svých absolventů. 20

24 3.4. Dílčí závěry průzkumu nabídky dalšího profesního vzdělávání Z provedeného průzkumu nabídky dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji vyplývá: většina respondentů (62,7 %) uvedla, že v jejich nabídce je i standardní možnost realizace kurzů na klíč, tedy kurzů obsahově připravených či upravených dle přání poptávajícího klienta. I v oblasti místa realizace vzdělávání jsou vzdělávací instituce připraveny flexibilně reagovat na potřeby a přání zákazníka/klienta, kdy necelá polovina (45,8 %) respondentů realizuje kurzy v místě, které určí klient anebo se rozhoduje na základě technických a personálních možností (30,5 %), subjekty strany nabídky mimo standardní škálu vzdělávacích kurzů (např. školení ze zákona či kurzy zaměřené na legislativu a její novelizace) zaměřují svou nabídku i na další typy vzdělávacích aktivit, především pak zážitkovou pedagogiku a procvičování měkkých dovedností (kurzy zaměřené na soft-skills), nabídka subjektů, které se zúčastnily průzkumu, se zaměřuje především na cílovou skupinu administrativy, kterou uvedlo 69,5 % respondentů, managementu (62,7 %) a nižšího managementu (61,0 %), méně už na řemeslnické a dělnické profese či osoby na rodičovské dovolené, příp. osoby se zdravotním znevýhodněním, mezi formami vzdělávání dominuje prezenční skupinové vzdělávání, které mezi nabízené uvedlo 86,4 % respondentů. Více než polovina účastníků průzkumu nabídky dalšího vzdělávání realizuje rovněž individuální prezenční kurzy (50,8 %), kombinovaná či ryze e-learningová forma vzdělávání se objevila v 25,4 %, resp. 23,7 % odpovědí. Respondenty deklarovaná cena vzdělávacích služeb se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 2 do 5 tisíc Kč na osobu. nejčastěji uváděným způsobem propagace ze strany vzdělávacích institucí je oslovení potenciálních klientů pomocí webových stránek (86,4 %) nebo prostřednictvím osobní nabídky (76,3 %). Více než polovina respondentů při propagaci spoléhá na oslovení potenciálních klientů prostřednictvím u (52,5 %) a také doporučení od stávajících klientů (50,8 %). Mezi často používanými nástroji propagace figuruje ještě tištěná reklama a billboardy (42,4 %) a oslovení klientů prostřednictvím materiálů zaslaných poštou (40,7 %), většina respondentů provádí pravidelně průzkum spokojenosti klientů (79,7 %), tuto informaci však veřejně poskytuje pouze polovina z nich (51,1 %). Ani v otázce úspěšnosti absolventů není zveřejňování údajů standardem a tyto informace poskytuje pouze 33,9 % respondentů. Naproti tomu informace o zkušenostech lektorů či jejich certifikaci, které vzdělávací instituce využívají jako běžný nástroj vlastní propagace, nemá problém zveřejňovat téměř tři čtvrtiny subjektů, které se průzkumu nabídky dalšího vzdělávání zúčastnily. 21

25 4. Závěry a doporučení Zjištění U subjektů do 50 zaměstnanců, neziskových organizací a institucí veřejného sektoru se projevuje nedostatek finančních prostředků na další profesní vzdělávání. Z analýzy poptávky dalšího vzdělávání vyplývá, že kromě realizace školení povinných ze zákona (mimo zvláštní odbornou způsobilost), patří mezi nejčastěji realizované kurzy zaměřené na oblast financí a účetnictví, obligatorní zvláštní odbornou způsobilost, výuku jazyků a počítačové gramotnosti. Zároveň z analýz vyplývá, že nabídka se soustředí především na cílovou skupinu administrativy, managementu a nižšího vedení. V tomto kontextu se realizace dalšího profesního vzdělávání v případě dělnických a řemeslnických profesí je v tomto kontextu nedostatečná. Nejčastěji uváděným zdrojem informací pro výběr vzdělávací instituce a současně nástrojem pro oslovení cílové skupiny jsou www stránky. Doporučení pro JmK Jihomoravský kraj by měl iniciovat zvýšené podpory dalšího vzdělávání v rámci nestátních neziskových organizací, institucí veřejného sektoru a malých a středních podniků na celostátní úrovni, například prostřednictvím ESF, i v dalším programovacím období S ohledem na regionální odlišnosti by Jihomoravský kraj měl usilovat o to, aby tyto prostředky nebyly účelově vázány na přesně vymezená centrální témata, ale aby na centrální úrovni byl pouze stanoven rámec vzdělávání a byla tak ponechána možnost přizpůsobení konkrétního obsahu vzdělávacích aktivit očekávaným potřebám regionálního trhu práce a individuálním potřebám zaměstnavatelů. V případech, kdy nabídka ani poptávka neodpovídá potřebám rozvoje regionu, měl by Jihomoravský kraj na celostátní úrovni iniciovat kroky k zajištění finanční podpory těchto aktivit z evropských fondů (ESF) i pro následující programovací období Na regionální úrovni by měl usilovat o aktivizaci nabídky dalšího vzdělávání v v oblastech, které odpovídají potřebám rozvoje regionu, a to především prostřednictvím tematických workshopů či oborově zaměřených seminářů či konferencí. Využít tohoto nástroje jako prostředku pro zlepšení přístupu k informacím o nabídce dalšího vzdělávání. Konkrétně pak vytvořením portálu DPV usnadnit orientaci v nabídce dalšího vzdělávání v přímé vazbě na anticipovaný vývoj na regionálním trhu práce. Portál by se neměl snažit pokrýt veškeré aktivity dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji, ale měl by se soustředit na zlepšení koordinace a toku informací ve vybraných (z pohledu JmK strategických ) oblastech dalšího vzdělávání. 22

26 Vzdělávací agentury a instituce neposkytují v dostatečné míře údaje o kvalitě poskytovaných služeb (úspěšnost absolventů, spokojenosti klientů). Jihomoravský kraj by měl převzít roli nezávislého supervizora kvality dalšího vzdělávání v oblastech, které jsou z pohledu budoucího vývoje regionálního trhu práce prioritní. Kraj by měl realizovat pravidelné průzkumy spokojenosti klientů s poskytnutými vzdělávacími službami. Tyto výsledky by měly být dostupné na portálu DPV, který by tak přispíval nejen ke zlepšení přístupu k informacím o nabídce dalšího vzdělávání, ale současně i o její kvalitě. Kromě doporučení uvedených v předchozí tabulce by bylo vhodné realizovat také další průzkumy oblasti dalšího profesního vzdělávání. Tyto průzkumy by již měly být přesně cíleny na detailní analýzu vzdělávacích potřeb zaměstnavatelů v odvětvích a oborech, které jsou prioritní z pohledu strategického směřování Jihomoravského kraje. Dle rozsahu cílové skupiny se jako vhodné formy šetření jeví dotazníkové šetření nebo individuální hloubkové rozhovory, příp. focus-groups. Spolu s těmito úzce zaměřenými průzkumy by Jihomoravský kraj měl provádět již zmiňované nezávislé šetření kvality poskytovaných služeb, jehož výsledky by byly k dispozici na webovém portálu dalšího profesního vzdělávání. 23

27 5. Seznam tabulek Tab. 1. Struktura respondentů dle typu instituce 3 Tab. 2. Struktura respondentů dle počtu zaměstnanců 4 Tab. 3. Podpora dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců 4 Tab. 4. Důvody realizace dalšího vzdělávání zaměstnanců 6 Tab. 5. Oblasti přípravy a realizace dalšího vzdělávání zaměstnanců 7 Tab. 6. Důvody nerealizace vzdělávání 8 Tab. 7. Cenové rozpětí a ochota investice do dalšího vzdělávání 8 Tab. 8. Zdroje financování dalšího profesního vzdělávání 9 Tab. 9. Preferovaná forma vzdělávání 10 Tab. 10. Preferovaná časová dotace 10 Tab. 11. Způsob spolupráce se vzdělavateli 10 Tab. 12. Zdroje informací pro výběr vzdělavatele 11 Tab. 13. Hlavní kritéria pro výběr poskytovatele vzdělávání 11 Tab. 14. Hodnocení současné nabídky na vzdělávacím trhu 12 Tab. 15. Preferovaný typ spolupráce 12 Tab. 16. Postoj k evaluaci realizovaných vzdělávacích aktivit 13 Tab. 17. Typ instituce 15 Tab. 18. Nabízené typy vzdělávacích aktivit 15 Tab. 19. Nejčastější cenové rozpětí nabízených vzdělávacích aktivit (dle oblastí) 16 Tab. 20. Časová dotace nabízených kurzů 17 Tab. 21. Cílové skupiny, na které jsou kurzy zaměřeny 17 Tab. 22. Nabízené formy vzdělávání 18 Tab. 23. Způsob oslovení potenciálních klientů 19 Tab. 24. Poskytuje Vaše instituce informace o? Seznam obrázků Obr. 1. Struktura respondentů dle právní formy organizace 3 Obr. 2. Plán dalšího vzdělávání zaměstnanců 5 Obr. 3. Jsou Vaše kurzy akreditovány? 16 Obr. 4. Způsob realizace vzdělávání 18 Obr. 5. Provádí Vaše agentura průzkum spokojenosti klientů? 19 24

28 7. Přílohy 7.1. Dotazník průzkumu poptávky po dalším profesním vzdělávání Vážená paní, Vážený pane, rádi bychom Vás pod záštitou Jihomoravského kraje požádali o vyplnění krátkého dotazníku, který se snaží postihnout poptávku po profesním vzdělávání dospělých v Jihomoravském kraji. Dotazník je součástí výzkumu, jímž usilujeme o zmapování celé oblasti profesního vzdělávání, které je v současnosti jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících segmentů vzdělávání. Cílem je vytvořit společnou databázi profesního vzdělávání a zpřehledněním tak zlepšit podmínky pro rozvoj systému celoživotního učení v kraji. Můžeme Vás ujistit, že na níže položené otázky neexistuje žádná správná ani špatná odpověď. Zajímají nás pouze Vaše názory a zkušenosti. Dotazník Vám zabere maximálně 10 minut času. Velmi děkujeme za Váš čas a spolupráci. I. Identifikační údaje: 1. Typ instituce: soukromá veřejná nezisková 2. Právní forma organizace: společnost s ručením omezeným akciová společnost veřejná obchodní společnost komanditní společnost evropské hospodářské zájmové sdružení evropská společnost církevní právnická osoba občanské sdružení obecně prospěšná společnost nadace a nadační fond jsem osobou samostatně výdělečně činnou družstvo 3. Uveďte prosím Vaši pracovní pozici: Prosím, uveďte oblast, ve které Vaše organizace, případně Vy, jako fyzická osoba, působíte: (např. zdravotnictví, stavebnictví, pohostinství,..) Počet zaměstnanců : do 50 zaměstnanců zaměstnanců nad 250 zaměstnanců 25