Opravné prostředky ve správním řízení

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Opravné prostředky ve správním řízení Bakalářská práce Autor: Karin Skibová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Šárka Palermová Praha Duben 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Karviné dne Karin Skibová

3 Poděkování Za cenné připomínky, rady a vstřícnost při tvorbě této bakalářské práce bych chtěla poděkovat JUDr. Šárce Palermové a Ing. Wandě Stolarzové.

4 Anotace Tato práce se zabývá opravnými prostředky ve správním řízení. V první kapitole je pojednáváno o obecné právní úpravě, kterou však je nutné pro pochopení problému znát. Další kapitoly se zabývají opravnými prostředky proti nepravomocným rozhodnutím a opravnými prostředky proti pravomocným rozhodnutím. Samostatná kapitola se dále věnuje prostředkům soudní ochrany a závěrečná, pátá kapitola obsahuje úvahy nad stavem de lege lata. Abstract This work deals with legal remedy in administrative procedure. There is token about general enactment in the first section, but it is needed to be informed to understand the problem. Another sections deal with legal remedy against non legitimate adjudications and legal remedy against legitimate adjudications. Separate section attend to instruments of wardship and the least, fifth section harbours reflaxions about the situation de lege lata.

5 Obsah Úvod 7 1. OBECNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základní pojmy Veřejná správa Prameny práva Správní právo Správní řízení Zásady správního řízení Správní rozhodnutí Usnesení Účastníci řízení Právní moc Opravný prostředek Dělení opravných prostředků Popis opravných prostředků ve zkratce Nadřízené správní orgány Správní soudnictví Ţaloba proti rozhodnutí správního orgánu Kasační stíţnost Formální a obsahové náleţitosti rozhodnutí Formální náleţitosti rozhodnutí Obsahové náleţitosti rozhodnutí Popis formálních a obsahových náleţitostí Vady správních rozhodnutí Nicotná rozhodnutí Nezákonná a formálně vadná rozhodnutí Systematika zákona v oblasti opravných prostředků OPRAVNÉ PROSTŘEDKY PROTI NEPRAVOMOCNÝM ROZHODNUTÍM Odvolání Pojem Právo na odvolání Lhůty Účinky odvolání Postup toho, kdo odvolání činí Postup správního orgánu Přípustná odvolání Nepřípustná a opoţděná odvolání Postup odvolacího správního orgánu Rozhodnutí odvolacího správního orgánu 25 5

6 2.2. Rozklad Pojem Příslušnost k rozhodnutí o rozkladu Rozkladová komise Řízení o rozkladu Výsledek řízení o rozkladu Odpor Pojem Právo na podání odporu Lhůty Účinky podaného odporu OPRAVNÉ PROSTŘEDKY PROTI PRAVOMOCNÝM ROZHODNUTÍM Obnova řízení Pojem Právo, důvody a okolnosti podání obnovy řízení Lhůty Postupy správního orgánu Řízení o ţádosti Řízení z moci úřední Závěr řízení o povolení obnovy Nové řízení a nové rozhodnutí Přezkumné řízení Pojem Právo a podmínky pro zahájení přezkumného řízení Lhůty v přezkumném řízení Nepřípustnost přezkumného řízení Postup správního orgánu před zahájením přezkumného řízení Rozhodnutí v přezkumném řízení Zkrácené přezkumné řízení PROSTŘEDKY SOUDNÍ OCHRANY Prostředky soudní ochrany obecně Ţaloba proti rozhodnutí správního orgánu Řízení před Nejvyšším správním soudem Kasační stíţnost Řízení před Ústavním soudem Řízení před Evropským soudem pro lidská práva Ombudsman veřejný ochránce práv ÚVAHA NAD STAVEM DE LEGE LATA 49 Závěr Přehled pouţité literatury a dalších pramenů 6

7 Úvod Inde datae leges, ne firmior omnia posset 1 proto jsou dány zákony, aby silnější nemohl všechno. V úvodu si dovolím citovat slova římského básníka, která, dle mého názoru, svou podstatou vystihují smysl opravných prostředků. Jedna z forem činností veřejné správy je tzv. vrchnostenská forma, kterou lze nazvat veřejnou mocí. Z toho vyplývá, ţe hovořím o stavu nadřízenosti a podřízenosti, přičemţ nadřízeny jsou orgány veřejné moci a podřídit se musí subjekty, na které dopadají výsledky jejich činnosti. Pro správní akty, ať uţ bezvadné či vadné, platí tzv. presumpce správnosti veřejnoprávních aktů, avšak to jen do doby, pokud není prokázán a doloţen opak. Základ tohoto práva je zakotven v ústavním pořádku České republiky prostřednictvím nejvyššího právního aktu, a to v článku 36 Ústavního zákona č. 2/1993 Sb., kterým byla vyhlášena Listina základních práv a svobod. K tomu, aby bylo dosaţeno nápravy správních aktů, byl vytvořen značně rozsáhlý systém opravných prostředků, které lze aplikovat za podmínky, ţe jsou splněny zákonné náleţitosti. Lze tedy uplatňovat řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky a ochrany před veřejnou mocí se lze rovněţ domáhat i soudní cestou podáním ţaloby ke krajskému soudu. S ohledem na rozsáhlost dané problematiky, bylo mým záměrem v této bakalářské práci souhrnně objasnit tuto problematiku, přičemţ jsem musela mít na zřeteli omezenou kapacitu této bakalářské práce. Cílem je objasnění obecných pojmů, následují pak kapitoly, které objasňují konkrétní ochranné prostředky proti pravomocným a nepravomocným rozhodnutím. Závěr práce obsahuje úvahy nad stavem de lege lata. Práce je tedy členěna do pěti kapitol. V první kapitole objasňuji obecné pojmy, které však pro pochopení dané problematiky a pochopení navazujících souvislostí je nutné znát a orientovat se v jejich významu pro správní řízení. Kapitolu jsem rozdělila do mnoha podkapitol, ve kterých je moţné se seznámit se základními pojmy vyuţívanými v dané problematice. Jsou zde ve zkratce objasněny zásady správního řízení, následuje přehledné dělení všech opravných prostředků a kapitola je ukončena výčtem formálních a obsahových náleţitostí rozhodnutí s připojeným vysvětlením této problematiky. 1 Publius Ovidius Naso 7

8 V druhé kapitole se zabývám opravnými prostředky proti nepravomocným rozhodnutím. Kapitola je opět rozdělena do několika podkapitol, které jsou nazvány podle řádných opravných prostředků odvolání, rozklad, odpor. U všech těchto opravných prostředků je, mimo jiné, objasněn pojem, účinky, postupy odvolatele, dále pak postup správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, jakoţto i postup odvolacího správního orgánu. Následující kapitola pojednává o opravných prostředcích proti pravomocným rozhodnutím, kdy se jedná o tzv. mimořádné opravné prostředky. Kapitola obsahuje výčet a popis těchto opravných prostředků, kterou jsem koncipovala obdobně jako výčet v kapitole druhé opravné prostředky proti nepravomocným rozhodnutím. Pro úplnost práce se ve čtvrté kapitole zabývám prostředky soudní ochrany. Jsou zde popsány postupy řízení před krajským soudem, Nejvyšším správním soudem, Ústavním soudem ČR a Evropským soudem pro lidská práva. K této kapitole jsem, byť je to neobvyklé, zařadila i Veřejného ochránce práv ombudsmana, který, dle mého názoru, svou existencí rovněţ přispívá k ochraně práv české společnosti, byť jeho pravomoci jsou značně omezeny. Pátá kapitola obsahuje zamyšlení nad stavem de lege lata. Závěr této práce obsahuje závěrečná shrnutí. Jako poslední jsou v této práci uváděna díla, přehledy literatury, internetové odkazy a další prameny, ze kterých jsem při psaní této práce vycházela. 8

9 1. OBECNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA První kapitola pojednává o obecných pojmech, u kterých je znalost, pro pochopení dané problematiky, nezbytnou nutností. Bez objasnění základních pojmů a jejich významů je schopnost orientace ve správním řízení značně omezena, ba nemoţná. Kapitolu jsem rozdělila do podkapitol, ve kterých je moţné se seznámit se základními pojmy vyuţívanými v dané problematice Základní pojmy Veřejná správa Veřejná správa je jedním ze základních pojmů správního práva. Najít definici veřejné správy je věc nelehká, jelikoţ veřejná správa je popsatelná, ale nedefinovatelná. Dle správního řádu 2 je veřejná správa sluţbou veřejnosti. Podstata veřejné správy je v rozhodování a vydávání opatření, není to však její jediný úkol. Veřejná správa, pokud je posuzována z hlediska činnosti, je činností podzákonnou, coţ znamená, ţe správní orgány jsou vázány zákony a všemi dalšími právními předpisy niţší právní síly. Veřejná správa je vedena hierarchicky a obecně se dělí na dva systémy - na státní správu a samosprávu. Pro účely této práce se budu zabývat vyuţití odvětví správního práva ve státní správě Prameny práva Správní orgány provádějí výkon státní správy pouze na základě zákona a jsou při tom vázány celým právním řádem a všemi právními předpisy. Z toho je zřejmé, ţe při výkonu státní správy mají správní orgány značně omezený prostor pro své nezávislé jednání. Pro představu jsem vytvořila přehledné schéma, na základě kterého chci interpretovat systém právního řádu České republiky. Schéma právních předpisů je seřazeno hierarchicky sestupně podle právní síly od právních předpisů s největší právní silou po předpisy s nejmenší právní silou zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 3 Čerpáno z internetových stránek Ústavu státu a práva Akademie věd ČR 9

10 Schéma č. 1 ústavní zákony mezinárodní smlouvy zákony nařízení vlády vyhlášky ministerstev a jiných ústředních správních orgánů obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení krajů obecně závazné vyhlášky obcí a nařízení obcí Správní právo Správní právo představuje odvětví právního řádu, které je zaměřeno na sféru veřejné správy. Správní právo je obecnou procesní normou, která dopadá na celou oblast veřejné správy, tedy na výkon státní správy i na samosprávu. Jakým způsobem však dopadá správní právo na oblast samosprávy, se tato práce nezabývá, jelikoţ, jak je uvedeno výše, zabývá pouze jednou z částí správního řádu, a to opravnými prostředky ve správním řízení. Norma správního práva a tudíţ hlavním pramenem správního práva, která zahrnuje veškerý rozhodující postup správních orgánů vůči adresátům veřejné správy, se jmenuje správní řád zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Správní řízení Správní řízení je definováno ve správním řádu 4, podle kterého se jedná o postup správního orgánu, jehoţ účelem je vydání rozhodnutí, jímţ se určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímţ se v určité věci prohlašuje, ţe taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. 4 9 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 10

11 Zásady správního řízení Účelem zásad ve správním řízení je vytvoření a garance předpokladů a podmínek pro řádný výkon státní správy. Následuje výčet nejdůleţitějších zásad a objasnění jejich významu: zásada legality 5 zásada zneuţití správní úvahy 6 zásada nestranného postupu správního orgánu 7 zásada ochrany dobré víry 8 zásada subsidiarity 9 zásada legitimního očekávání 10 zásada součinnosti s účastníky 11 zásada rychlosti řízení a procesní ekonomie 12 zásada rovnosti 13 zásada materiální pravdy Správní rozhodnutí Správní rozhodnutí je výsledkem správního řízení a je to správní akt, kterým dochází k uskutečnění pravomocí správních orgánů a který je vydáván jen v rámci jejich působnosti a způsobem stanoveným v právních předpisech. Forma a obsah rozhodnutí jsou pevně stanoveny zákonem Usnesení V průběhu správního řízení, které směřuje k vydání meritorního rozhodnutí, mnohdy správní orgán vydává další, pro řízení nezbytně nutné, správní akty, které však nejsou meritorním rozhodnutím, nýbrţ jsou zákonem pojmenovány jako usnesení. Usnesení má stejné formální a obsahové náleţitosti jako rozhodnutí. 5 Vychází z 2 odst. 1 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 6 Vychází z 2 odst. 2 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 7 Vychází z 2 odst. 4 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 8 Vychází z 2 odst. 3 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 9 Vychází z 2 odst. 2, 3 a 6 odst. 2 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 10 Vychází z 2 odst. 4 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 11 Vychází z 2 odst. 2, 3, 4 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 12 Vychází z 6 odst. 1, 2, 79 odst. 7, 136, 140 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 13 Vychází z 7, 16 odst. 3, 27 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 14 Vychází z 3, 50 odst. 3, 51, 141 odst. 4 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 11

12 Účastníci řízení Jedna ze stěţejních otázek problematiky opravných prostředků zní, zda ten, kdo opravný prostředek podal, takto činit směl. Správní řád hovoří o účastnících řízení. Podle správního řádu 15 je účastníkem řízení v řízení o ţádosti ţadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s ţadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu. V řízení z moci úřední jsou účastníky řízení dotčené osoby, jimţ má rozhodnutí zaloţit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, ţe právo nebo povinnost mají anebo nemají. Dále pak jsou účastníky řízení téţ další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech a dále pak jsou účastníky řízení osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Za účastníka řízení bude v pochybnostech povaţován i ten, kdo tvrdí, ţe je účastníkem řízení 16. Z výše uvedeného vyplývá, ţe ostatní osoby, které jakýmsi způsobem zasáhly do správního řízení, avšak nejsou účastníky řízení svědci, znalci, opravné prostředky podat nemohou Právní moc Právní moc je vlastnost rozhodnutí, která přestavuje nezměnitelnost a závaznost rozhodnutí, tzn., ţe pokud je rozhodnutí v právní moci, tak jiţ nelze uplatňovat řádné opravné prostředky a rozhodnutí platí pro všechny účastníky řízení a pro správní orgány Opravný prostředek Opravný prostředek je úkonem účastníka řízení, který směřuje proti konkrétnímu rozhodnutí, které je dle názoru odvolávajícího se účastníka řízení nesprávné. Podáním opravného prostředku účastník projevuje svůj nesouhlas. Smyslem podání opravného prostředku je, aby napadené rozhodnutí bylo opraveno dle představ odvolávajícího se účastníka řízení odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 16 Správní orgán vydá usnesení o tom, zda ten, kdo o sobě tvrdí, ţe je účastníkem řízení, jím skutečně je. 12

13 Dělení opravných prostředků Dělení opravných prostředků přehledně znázorňuje následující schéma. Schéma č. 2 odvolání ŘÁDNÉ rozklad Opravné prostředky odpor MIMOŘÁDNÉ obnova řízení přezkumné řízení Popis opravných prostředků ve zkratce: Řádný opravný prostředek směřuje proti nepravomocnému rozhodnutí Odvolání řádný opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému v 1. stupni Rozklad zvláštní forma řádného opravného prostředku, která se vyuţívá proti rozhodnutí ústředních správních orgánů, ministrů, státního tajemníka ministerstva nebo vedoucích jiných ústředních správních úřadů, která vydali rozhodnutí v 1. stupni Odpor řádný opravný prostředek proti příkazu Mimořádný opravný prostředek směřuje proti jiţ pravomocnému rozhodnutí Obnova řízení jedná se o mimořádný opravný prostředek, který umoţňuje vydat, při splnění zákonných podmínek, v obnoveném řízení nové rozhodnutí, jenţ následně nahradí stávající pravomocné rozhodnutí. Přezkumné řízení mimořádný opravný prostředek, který umoţňuje nadřízenému správnímu orgánu přezkoumávat zákonnost pravomocných rozhodnutí, a to v rámci dozoru nad výkonem státní správy Nadřízené správní orgány Pro účely této práce povaţuji za ţádoucí objasnit, který správní orgán nebo správní úřad je v řízení podle správního řádu nadřízený správní orgán. Zákonný výčet bude redukován a to s ohledem na stěţejní téma této práce. Správní řád 17 uvádí, ţe nadřízeným správním odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 13

14 orgánem je ten správní orgán, o kterém to stanoví zvláštní zákon 18. Neurčuje-li jej zvláštní zákon, je jím správní orgán, který podle zákona rozhoduje o odvolání, popřípadě vykonává dozor. Platí, ţe nadřízeným správním orgánem orgánu obce se rozumí krajský úřad a nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústřední správní úřad, popřípadě ústřední správní úřad, jehoţ obor působnosti je rozhodované věci nejbliţší. Nadřízeným správním orgánem ústředního správního úřadu se rozumí ministr, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Nadřízeným správním orgánem ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu se rozumí vedoucí příslušného ústředního správního úřadu Správní soudnictví Ve správním soudnictví soudy rozhodují o správních ţalobách, ve kterých se fyzické a právnické osoby domáhají soudní ochrany před nezákonným rozhodnutím nebo postupem veřejné moci 19. Správní soudnictví je v České republice upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Dle zákona 20 ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud Ţaloba proti rozhodnutí správního orgánu Ţalobu proti rozhodnutí správního orgánu můţe podat ten, kdo tvrdí, ţe byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím správním řízení úkonem správního orgánu, jímţ se zakládají, mění nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti 21. Ţalobou je moţné se domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti Kasační stíţnost Kasační stíţnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímţ se účastník řízení, z něhoţ toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí Je zde uplatněna zásada subsidiarity, která vychází z 1 odst. 2 správního řádu, kdy podle těchto ustanovení je postupováno tak, ţe správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení se pouţijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 14

15 1.2. Formální a obsahové náleţitosti rozhodnutí Pokud správní rozhodnutí má všechny formální a obsahové náleţitosti, pak lze hovořit o rozhodnutí bezvadném. Forma a obsah rozhodnutí jsou pevně stanoveny zákonem, kdy povaţuji za nutné vyjmenovat a vysvětlit formální a obsahové náleţitosti rozhodnutí Formální náleţitosti rozhodnutí 23 : písemná forma, nestanoví-li zákon jinak, označení rozhodnutí nebo jiné označení, pokud to tak stanoví zákon, pojmenování správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, označení oprávněné úřední osoby, vlastnoruční podpis oprávněné úřední osoby, popřípadě náhrada doloţkou v.r. na stejnopisu rozhodnutí a s doloţkou Za správnost vyhotovení s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí Obsahové náleţitosti rozhodnutí 24 : výrok odůvodnění poučení o odvolání Popis formálních a obsahových náleţitostí K formálním náleţitostem rozhodnutí konstatuji, ţe není zapotřebí obšírnějšího popisu, jelikoţ se jedná o obecně známé a pro oprávněné úřední osoby správních orgánů zcela ustálené a běţné náleţitosti. Není však úmyslem formální náleţitosti bagatelizovat, jelikoţ postačuje pouhé opomenutí jen jedné z formálních náleţitostí ve správním rozhodnutí a toto by mohlo být označeno za nepřezkoumatelné. Do výrokové části rozhodnutí správní orgán uvádí právní normy a ustanovení, podle kterých je rozhodováno. Je nezbytně nutné řádné označení účastníků řízení jméno, odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 15

16 příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu dále pak řešení otázky, kterou se správní orgán zabýval a v případě, ţe je ukládána povinnost, pak stanovit lhůtu pro splnění povinnosti. Dále pak platí, ţe výrok rozhodnutí se můţe dělit na více částí, a to například v řízení proti několika osobám. Odůvodnění obsahuje důvody správního orgánu, které jej vedly k takovému rozhodnutí, jak je uvedeno ve výrokové části. Správní orgán v odůvodnění popisuje průběh řízení, objasňuje okolnosti doručování zda bylo doručeno do rukou účastníka řízení, či bylo vyuţito fikce doručení, a s tím následně spojenou otázku zahájení řízení. Odůvodnění dále obsahuje výčet všech podkladů pro vydání rozhodnutí a úvahy správního orgánu, kterými se řídil v důkazním řízení kterému z důkazů přiloţil hlavní důkazní sílu, kterému z důkazů přiloţil vedlejší, podpůrnou důkazní sílu, případně, který z důkazů byl označen za účelový a přesné objasnění důvodu účelovosti. Nedílnou součástí odůvodnění musí být informace, jak se správní orgán vypořádal s výhradami, připomínkami a návrhy, které v průběhu správního řízení uplatnili účastníci řízení. Neméně důleţitou, z hlediska nespokojeného účastníka řízení nejdůleţitější částí správního rozhodnutí, je poučení o odvolání. Poučení o odvolání obsahuje informace, zda je odvolání přípustné, je zde stanovena lhůta, do kdy lze odvolání činit a kde lze odvolání podat. Rovněţ pak musí být účastník řízení poučen, který správní orgán se bude napadeným rozhodnutím zabývat. Obecně je dáno, ţe rozhodnutí musí mít písemnou formu. Správní řád nebo speciální zákon však můţe stanovit, ţe písemného vyhotovení není zapotřebí a pak se tedy rozhodnutí vyhlásí ústně a do spisu by se učinil pouhý záznam Vady správních rozhodnutí Nicotná rozhodnutí Nicotností rozhodnutí se rovněţ zabývá správní řád 25, přičemţ hovoří, ţe nicotné rozhodnutí je to rozhodnutí, k jehoţ vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný. Pokud je vydáno rozhodnutí, které trpí touto vadou, tak nicotnost zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, které toto nicotné rozhodnutí vydal 26. K objasnění věcné příslušnosti uvádím příklad - správní orgány veřejné správy nemohou rozvést manţelství, jelikoţ toto přísluší pouze soudu, jedná se o tzv. absolutní věcnou nepříslušnost zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, hovoří, ţe správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona. 16

17 Je nutno uvést, ţe tzv. funkční nepříslušnost 27 nezpůsobuje nicotnost rozhodnutí. Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jenţ je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něţ je nelze vůbec povaţovat za rozhodnutí správního orgánu. Nicotnost z těchto důvodů vyslovuje soud podle soudního řádu správního 28. Zjišťování a prohlašování nicotnosti není nijak časově omezeno a je prohlašováno a zjišťováno z moci úřední 29. Proti rozhodnutí o prohlášení nicotnosti není moţné se odvolat 30. Je zajímavé, ţe pokud správní orgán dojde k závěru, ţe jiný správní orgán učinil úkon, který je nicotným rozhodnutím, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k prohlášení nicotnosti Nezákonná a formálně vadná rozhodnutí Nezákonná rozhodnutí - trpí závaţnými nedostatky, kdy správní orgán posoudil věc v rozporu s právními předpisy. Nedostatky však nejsou takového rozsahu, aby rozhodnutí bylo povaţováno za nicotné. Jako příklad nezákonného rozhodnutí uvádím rozhodnutí, které bylo správním orgánem vydáno, aniţ by správní orgán účastníky řízení seznámil s podklady pro vydání tohoto rozhodnutí, jak je mu správním řádem ukládáno. Formálně vadná rozhodnutí - tato rozhodnutí trpí formálními nedostatky chyby formálního charakteru, zjevné gramatické chyby, překlepy. Z moci úřední popřípadě na ţádost účastníka řízení správní orgán usnesením tyto chyby opraví. Toto usnesení provede správní orgán, který formálně nesprávné rozhodnutí vydal Funkční příslušnost stanoví, která interní sloţka orgánu veřejné správy věc projedná, přičemţ funkční nepříslušnosti zpravidla nemá za následek prohlášení nicotnosti, jelikoţ orgán veřejné moci vystupuje navenek jako jeden celek odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Otázka nicotnosti z tohoto důvodu je řešena v 76 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 29 První věta 78 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 32 Vycházeno z 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 17

18 1.4. Systematika zákona v oblasti opravných prostředků Správní řád vzhledem ke své systematice, řeší opravné prostředky v různých hlavách a částech, tudíţ pro účely této práce uvádím paragrafová znění, která se týkají problematiky opravných prostředků. Správní řád hovoří, ţe řádnými opravnými prostředky proti nepravomocným rozhodnutím jsou odvolání, rozklad a odpor a tuto problematiku řeší v VIII, IX a X hlavě. V ustanoveních správního řádu je hovořeno o odvolání. Rozklad, jako další z řádných opravných prostředků, je řešen v ustanovení 152 správního řádu a odpor, jako poslední z výčtu řádných opravných prostředků, je řešen v ustanovení 150 správního řádu. Dále pak správní řád hovoří, ţe mimořádnými opravnými prostředky proti pravomocným rozhodnutím jsou obnova řízení a přezkumné řízení. Správní řád řeší tuto problematiku v ustanoveních 94 99, kde se hovoří o přezkumném řízení a o zkráceném přezkumném řízení. Obnova řízení, která je rovněţ mimořádným opravným prostředkem, je řešena v ustanoveních správního řádu. Uspokojení účastníka po podání ţaloby ve správním soudnictví je řešeno v ustanovení 153 správního řádu. 18

19 2. OPRAVNÉ PROSTŘEDKY PROTI NEPRAVOMOCNÝM ROZHODNUTÍM V druhé kapitole jsou popisovány opravné prostředky proti nepravomocným rozhodnutím odvolání, rozklad a zvláštní druh opravného prostředku odpor. Kapitola objasňuje pojem všech řádných opravných prostředků, lhůty, ve kterých lze tyto uplatňovat a je zde popsán postup účastníků řízení a správních orgánů Odvolání Pojem Odvolání je klasickým řádným opravným prostředkem, který směřuje proti nepravomocnému meritornímu rozhodnutí rozhodnutí ve věci samé, které přijal správní orgán v první instanci Právo na odvolání Účastník řízení se můţe odvolat proti jakémukoliv rozhodnutí, které bylo vydáno v I. stupni, pokud tedy zákon odvolání nevylučuje, nebo určuje jiný opravný prostředek 33. Právo podat odvolání nepřísluší účastníku řízení, který po oznámení rozhodnutí se tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal 34. Jestliţe odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůţe je podat znovu 35. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo vedlejší ustanovení. Rovněţ pak je moţné se odvolat jen proti jednomu z výroků, přičemţ odvolání jen proti odůvodnění je nepřípustné 36. Jak je uvedeno výše, odvolat se tedy mohou pouze osoby - tzv. účastníci řízení. Pokud však je odvolání podáno osobou, kterou nelze povaţovat za účastníka řízení, tak na toto odvolání se pohlíţí jako na odvolání nepřípustné. Obecně tedy platí, ţe proti rozhodnutí je moţné se odvolat, ale je nutné přihlédnout k faktu, ţe toto není přípustné proti kaţdému správnímu aktu, který byl vydán v průběhu správního řízení. Zda je či není přípustné odvolání, není věcí polemiky správních orgánů, nýbrţ vyloučit moţnost odvolání je moţné pouze na základě zákona. Jako příklad, kdy není moţné odvolání podat, uvádím usnesení, 33 Vychází z 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 19

20 která se pouze poznamenávají do spisu usnesení o sloučení do společného řízení, usnesení o vyloučení ze společného řízení. Jako příklad, kdy je moţné odvolání podat, uvádím usnesení o ustanovení opatrovníka, avšak u tohoto typu usnesení odvolání nemá tzv. odkladný účinek, coţ znamená, ţe správní orgán dále koná ve věci vůči ustanovenému opatrovníkovi další kroky bez ohledu na podané odvolání a to do doby, neţ bude usnesení o ustanovení opatrovníka případně zrušeno v odvolacím řízení. Odvolání se podává u správního orgánu, které napadené rozhodnutí vydal Lhůty Správní řád taxativně vyjmenovává, jaké lhůty v tomto řízení musí účastníci řízení a správní orgány dodrţovat 38. Správní řád zná tři lhůty pro podání odvolání, které jsou rozděleny podle toho, zda rozhodnutí účastníku řízení doručeno bylo či nebylo: 1) 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí 39 jedná se o standardní lhůtu 2) V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení 40, lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení 41, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí 42. 3) Pokud nebylo účastníku řízení správní rozhodnutí vůbec oznámeno, tak můţe odvolání podat do 3 měsíců ode dne, kdy se o vydání tohoto rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne oznámení poslednímu účastníku řízení 43. Povaţuji za nezbytně nutné v této kapitole objasnit institut oznámení rozhodnutí, o kterém se hovoří v kaţdém z výše uvedených odstavců, jelikoţ nepochopení a chybná aplikace tohoto institutu by měla za následek případné nesprávné posouzení včasnosti podaného odvolání a tímto by se tedy správní orgán dopustil hrubé chyby - porušení zákona. Způsob oznamování rozhodnutí je opět taxativně uveden ve správním řádu 44. Správní orgán oznamování rozhodnutí provádí dvěma způsoby: 1) doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou 2) ústním vyhlášením rozhodnutí správního orgánu odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 39 První věta výše uvedeného ustanovení správního řádu. 40 Podle 68 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 41 Bylo-li dle ustanovení 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, vydáno odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 43 Vychází z 84 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 20

21 Správní orgány mohou doručovat samy, dále pomocí policejního orgánu, obecní policie, poskytovatele poštovních sluţeb, a dále pak elektronicky, nebo vyuţít doručování veřejnou vyhláškou 45. Institut doručování veškerých správních aktů je samotnou, značně obšírnou a nelehkou problematikou, kterou správní řád řeší, přičemţ pro účely této práce by bylo nadbytečné se postupem správních orgánů při doručování zabývat. Správní řád řeší i moţnou okolnost, kdy účastník řízení podal odvolání ještě před doručením rozhodnutí v běhu času se jedná o rozhodnutí jiţ vydané, ale je ve fázi zpracování písemného vyhotovení, potom je směrodatné, ţe odvolání bylo uplatněno prvního dne lhůty pro podání 46. Ústním vyhlášením rozhodnutí správní orgán sdělí rozhodnutí účastníkům řízení ihned na místě konání jednání. V tomto případě je tedy rozhodnutí řádně oznámeno a ihned na místě samém můţe účastník řízení, pokud s rozhodnutím nesouhlasí, do protokolu podat odvolání Účinky odvolání Jaké účinky podané odvolání má, v prvé řadě řeší opět správní řád 47, který stanoví, ţe včas podané a přípustné odvolání má odkladný účinek suspenzivní účinek. Správní řízení však zná ještě jeden účinek odvolání 48, ze kterého vyplývá, ţe o podaném odvolání rozhoduje odvolací správní orgán, tj. nejblíţe nadřízený správní orgán jedná se o tzv. devolutivní účinek. Z výše uvedeného tedy vyplývá, ţe včas podané a přípustné odvolání má dva účinky: 1) devolutivní 2) suspenzivní (odkladný) Devolutivní účinek má za následek to, ţe o podaném odvolání rozhoduje odvolací správní orgán, tj. nejblíţe nadřízený správní orgán, jelikoţ odvolání jako řádný opravný prostředek zajišťuje zásadu dvojinstančnosti. Toto však neplatí u řízení o rozkladu 49 a dále pak, pokud správní orgán po podaném odvolání postupoval podle ustanovení 87 správní řádu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 46 Vychází z druhé věty ustanovení 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 49 Jedná se o řádný opravný prostředek, ale podle ustanovení 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, se aplikuje vůči rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva, nebo vedoucí jiného ústředního správního orgánu v prvním stupni. 50 V první větě ustanovení je uvedeno, ţe správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je můţe zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliţe tím nemůţe být způsobena újma ţádnému z účastníků, ledaţe s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. 21

22 V důsledku suspenzivního - odkladného účinku odvolání, nenastává u rozhodnutí právní moc, není vykonatelné a nemá ani jiné právní účinky 51. Existují však výjimky, které jsou rovněţ taxativně uvedeny v zákoně, kdy správní orgán můţe odkladný účinek odvolání vyloučit. Toto se děje, jestliţe to naléhavě vyţaduje veřejný zájem, nebo hrozí-li váţná újma některému z účastníků, anebo poţádá-li o to účastník - to však neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu 52. Vyloučení odkladného účinku odvolání musí být správním orgánem v rozhodnutí řádně odůvodněno, přičemţ výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci a proti tomuto výroku se nelze odvolat Postup toho, kdo odvolání činí V prvé řadě, aby mohl účastník řízení podat odvolání, musí být zajištěna existence správního rozhodnutí. Jak je uvedeno v první kapitole, kaţdý účastník řízení musí být poučen o opravných prostředcích, coţ je zákonem garantováno. Účastník řízení by tedy měl postupovat v souladu s poučením, a odvolání podat ke správnímu orgánu, které rozhodnutí vydal 54. Pokud se účastník řízení tímto poučením neřídí a odvolání podá přímo u nadřízeného správního orgánu, tak ten podané odvolání zašle ke správnímu orgánu, který ve věci konal v prvním stupni. Tento krok má své opodstatnění, kterým se však podrobně zabývám v následující kapitole. Odvolávající je povinen odvolání podat s náleţitým počtem stejnopisů. Ty budou následně správním orgánem zaslány dalším účastníkům řízení k vyjádření. Pokud potřebný počet stejnopisů účastník řízení nedodá, tak jsou vyhotoveny správním orgánem, avšak na náklady účastníka řízení 55. Je zákonem uloţeno, ţe podané odvolání musí mít všechny náleţitosti stanovené v tomto zákoně. Náleţitosti odvolání 56 : 1) kdo odvolání činí 2) které věci se týká 3) co se navrhuje 4) proti kterému rozhodnutí směřuje 5) v jakém rozsahu rozhodnutí napadá 51 Vychází z druhé věty 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 54 Vychází z ustanovení odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 55 Poslední věta ustanovení 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 22

23 6) v čem je spatřován rozpor s právním předpisem 7) v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jenţ mu předcházelo. Tyto náleţitosti však přináší mnohým účastníkům řízení nesnáze, jelikoţ nelze u široké veřejnosti předpokládat podrobnou znalost správního práva, aby bylo řádně vyhověno i bodu 6 a 7 náleţitostí odvolání. Jakým způsobem pak správní orgán postupuje, pokud je podáno odvolání, které nemá všechny náleţitosti, je podrobně popsáno v následující kapitole. Účastník řízení dále musí vyřešit otázku, jakým způsobem můţe odvolání podat. Na tuto otázku mu odpoví další ustanovení správního řádu 57, z něhoţ vyplývá, ţe odvolání se provádí následujícími způsoby: 1) písemně 2) ústně do protokolu 3) elektronicky - podmínka podpisu zaručeným elektronickým podpisem 58 4) další způsoby podání dálnopis, telefax, elektronická pošta bez zaručeného podpisu ( ); tento způsob podání však musí být do 3 dnů potvrzen písemně nebo ústně do protokolu anebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem. Po podání odvolání musí začít správní orgán ve věci konat Postup správního orgánu Přípustná odvolání Správní orgán po obdrţení podání se prioritně začne zabývat otázkou, zda lze hovořit o odvolání či se jedná o jiný úkon. Při posuzování není vycházeno jen z názvu podání, nýbrţ je zkoumán celý obsah podání. Znamená to, ţe i kdyţ je podání pojmenováno jako Ţádost, ale z obsahu podání je zřejmé, ţe se jedná o odvolání, tak je s tímto podáním zacházeno jako s odvoláním. Po konstatování správního orgánu, ţe se tedy jedná o odvolání, tak správní orgán zkoumá přípustnost odvolání. V prvé řadě je zkoumáno procesní postavení toho, kdo odvolání činí 59, jakým způsobem bylo odvolání podáno 60, zda zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 58 Nařízení vlády č. 304/2001 Sb., kterým se provádí zákon o elektronickém podpisu, zakotvuje ustanovení, podle kterého orgány veřejné moci a územně samosprávné celky jsou povinny přijímat podání v elektronické podobě a podepsané elektronickým podpisem. 59 Zda se jedná o osobu uvedenou v ustanovení 27 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 60 ustanovení 37 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 23

24 byly řádně účastníkem řízení dodrţeny lhůty pro odvolání 61, zda odvolání má všechny náleţitosti a zda byl doručen potřebný počet stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby kaţdý z účastníků řízení obdrţel jeden stejnopis 62. Zároveň se správní orgán zabývá námitkami, které v odvolání účastník řízení uvádí. Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, má moţnost rozhodnutí zrušit nebo změnit, avšak za podmínky, ţe plně vyhoví odvolání a jestliţe tím nemůţe být způsobena újma ţádnému z účastníků, ledaţe s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas 63. Jedná se o tzv. autoremeduru. Pokud správní orgán poté, co se zabýval moţností podané odvolání řešit pomocí autoremedury, konstatuje, ţe neshledává podmínky pro to, aby takto mohl postupovat, tak další kroky činí podle správního řádu 64. Pokud tedy správní orgán zjistil, ţe odvolání netrpí ţádnými vadami ani nedostatky a účastník řízení řádně vše uvedl a doloţil, přičemţ ve věci neexistuje ţádný jiný účastník řízení, tak správní orgán zašle kompletní spisový materiál s přiloţenou důvodovou zprávou nadřízenému správnímu orgánu. V dalším případě, kdy správní orgán nezjistil ţádné vady ani nedostatky, avšak ve věci existují další účastníci řízení s právem na odvolání, tak těmto musí správní orgán zaslat stejnopis odvolání a vyzvat je, aby se k podanému odvolání ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší 5-ti dnů, vyjádřili 65. Následně po doručení vyjádření, jsou tyto přiloţeny ke spisu a správní orgán vytvoří důvodovou zprávu a kompletní spisový materiál zašle nadřízenému orgánu. V případě, ţe po prostudování odvolání správní orgán zjistí, ţe odvolání nesplňuje všechny náleţitosti, tak aplikuje ustanovení správního řádu 66 a vyzve odvolávajícího k odstranění nedostatků a k tomuto mu poskytne přiměřenou lhůtu obvykle 7 dnů 67. Správní orgán však musí dodrţovat zákonem stanovené lhůty, a přestoţe by odvolávající nedoplnil odvolání ve stanovené lhůtě, tak je správní orgán povinen 30-tého dne napadené rozhodnutí zaslat k odvolacímu orgánu. Pokud by odvolávající se účastník řízení podání zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ustanovení 82 odst. 2 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 63 Vychází z 87 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a 88 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 65 Vychází z 86 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 3 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 67 Metodika Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě, Odboru vnitra a krajského ţivnostenského úřadu. 24

25 doplnil aţ poté, co byl celý spisový materiál postoupen nadřízenému orgánu, tak toto doplnění správní orgán pouze přepošle k odvolacímu orgánu Nepřípustná a opoţděná odvolání Pokud bylo odvolání nepřípustné nebo opoţděné, tak správní orgán předá nadřízenému odvolacímu orgánu spis do 10 dnů, přičemţ ve stanovisku se omezí pouze na uvedení důvodů rozhodných pro posouzení opoţděnosti nebo nepřípustnosti odvolání Postup odvolacího správního orgánu Postup odvolacího správního orgánu je popsán ve správním řádu 69. Toto ustanovení uvádí, ţe odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyţaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nich nelze mít důvodně za to, ţe mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíţí; tímto ustanovení však není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem Rozhodnutí odvolacího správního orgánu Správní řád hovoří 70, ţe pokud odvolací správní orgán dojde k závěru, ţe napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo ţe je nesprávné, tak napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, nebo napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímţ je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání. Další moţností, jak naloţit s nezákonným nebo nesprávným rozhodnutím je, ţe napadené rozhodnutí nebo jeho část nadřízený orgán změní, avšak změnu nelze provést, pokud by tím některému z účastníků, jemuţ je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty moţnosti odvolat se. V praxi správních orgánů první z moţností, kdy by nadřízený správní orgán rozhodnutí zrušil a zastavil, není příliš vyuţívána. Jedna z moţností aplikace tohoto ustanovení je, 68 Poslední věta ustanovení 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 25

26 pokud bylo vydáno rozhodnutí, které vůbec vydáno nemělo být, např. pro nesoulad s právními předpisy. Druhou moţnost, kterou nadřízený správní orgán můţe vyuţít, je, ţe napadené rozhodnutí změní. Při úvaze o tom, jakým způsobem bude naloţeno s napadeným rozhodnutím, by měl nadřízený správní orgán nejdříve posoudit, zda by nesprávné rozhodnutí nemohl sám změnit, dříve tedy neţ přistoupí k tomu, ţe jej vrátí zpět správnímu orgánu, který toto rozhodnutí vydal. Při této úvaze je hodnoceno, jakou nesprávností napadené rozhodnutí trpí a zdali je moţné tyto nesprávnosti opravit přímo u nadřízeného správního orgánu. Znamená to tedy, ţe prvoinstančním správním orgánem byly nashromáţděny všechny podklady pro vydání rozhodnutí a nebyla zjištěna ţádná procesní chyba, avšak vyhotovené rozhodnutí trpí vadou. Ani tato moţnost však není příliš vyuţívána, jelikoţ nadřízený správní orgán je limitován dalšími, v zákoně uvedenými, podmínkami změnu nelze provést v případě, ţe by provedenou změnou jednomu z účastníků, kterému je uloţena nějaká povinnost, hrozila újma z důvodu nemoţnosti podat opravný prostředek 71. Naopak, velmi hojně je vyuţíván postup nadřízeného správního orgánu, kdy napadené rozhodnutí je zrušeno a vráceno zpět prvoinstančnímu správnímu orgánu k novému projednání. Nadřízený správní orgán takto můţe postupovat, pokud po přezkoumání napadeného rozhodnutí zjistí, ţe věc je nutné doplnit o další důkazní materiál, který chybí a bez něhoţ není moţné rozhodnutí změnit. Všechny úvahy, které vedly nadřízený správní orgán ke zrušení rozhodnutí a jeho vrácení zpět, musí být uvedeny v odůvodnění rozhodnutí nadřízeného správního orgánu. Nadřízený správní orgán tímto vyslovuje svůj právní názor, který je pro prvoinstanční správní orgán závazný. Znamená to tedy, ţe není na libovůli prvoinstančního správního orgánu, jak naloţí se zrušeným a vráceným rozhodnutím. Jestliţe odvolací správní orgán změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí 72. Ustanovení zákona tímto pamatuje na to, ţe pokud by vznikl rozpor pouze v jedné z výrokových částí, tak není nutné rušit celé rozhodnutí pro příklad uvádím, ţe pokud v přestupkovém řízení nadřízený správní orgán změní výrok v části, ve které se hovoří o nákladech řízení obvykle se náklady řízení sniţují, ale nemá výhrady k výroku rozhodnutí, ve kterém se hovoří o vině, tak změní pouze část rozhodnutí o nákladech řízení, ale v části o vině rozhodnutí potvrdí. Nadřízené správní orgány dále musí respektovat zásadu správního řízení reformatio in peius zákaz změny rozhodnutí 71 Vychází z první věty ustanovení 90 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 72 Stanovní tak druhá věta ustanovení 90 odt. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 26

27 v neprospěch odvolatele. Tato zásada zakazuje nadřízeným správním orgánům jejich rozhodnutím přitíţit odvolateli. Typicky lze toto pozorovat opět v přestupkovém řízení, kdy nadřízený správní orgán nesmí uloţit vyšší sankci za přestupek, neţ byla uloţena v prvoinstančním rozhodnutí. Avšak i tato zásada můţe být prolomena. Změna rozhodnutí v neprospěch odvolatele bude moţná v případě, ţe odvolání podal také jiný účastník řízení, jehoţ zájmy nejsou shodné se zájmy odvolatele, kdyţ se vychází z toho, ţe zpravidla nebude moţné uspokojit rozhodnutím v odvolacím řízení všechny odvolatele, resp. rozhodnout tak, aby některý z nich, resp. někteří z nich, nepociťovali (subjektivně či objektivně) rozhodnutí odvolacího orgánu jako újmu a zhoršení svého právního stavu ve srovnání s rozhodnutím orgánu prvního stupně. To, zda zájmy jiného odvolatele jsou či nejsou shodné se zájmy toho, v jehoţ neprospěch by mělo být napadené rozhodnutí změněno, a zda nebrání či brání změně rozhodnutí v neprospěch odvolatele, lze odvozovat zejména z odvolání, které podal, a z argumentů v něm uvedených směřujících proti obsahu napadeného rozhodnutí, případně z jeho vyjádření k podkladům rozhodnutím pořízeným správním orgánem 73. Pro prvoinstanční správní orgány nejpříznivější moţností, jak nadřízené správní orgány naloţí s napadeným rozhodnutím je, ţe toto odvolání je zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. V této kapitole je nutné zmínit ještě jednu moţnost, kterou odvolávající se účastník řízení můţe vyuţít, a to, ţe své odvolání můţe vzít zpět a řízení je poté zastaveno dnem zpětvzetí odvolání 74. Ve správní praxi však tento institut není příliš častý, lze jej povaţovat za ojedinělý Rozklad Pojem Rozklad je řádným, i kdyţ zvláštním, opravným prostředkem proti nepravomocnému rozhodnutí. Jeho zvláštnost spočívá v tom, ţe je aplikován jako řádný opravný prostředek proti nepravomocnému rozhodnutí, které vydal v první instanci ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu VEDRAL, Josef. Správní řád, komentář. I. vyd. Praha: RNDr. Ivana Hexnerová BOVA POLYGON, 2006, str. 542, ISBN Vychází z 1 věty 91 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 75 Vychází z 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 27

28 Příslušnost k rozhodnutí o rozkladu Litera zákona tedy hovoří, ţe rozklad se vyuţije proti rozhodnutí, které vydal v první instanci ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, kdy i člověku neznalého správního práva se nabízí otázka, kdo je tedy k řízení o rozkladu zmocněn, kdyţ je zřejmé, ţe se jedná o vrcholové instituce, které jiţ nemají nadřízený správní orgán. Pro laickou veřejnost povaţuji za přínosné v krátkém výčtu objasnit, které instituce jsou ústředními správními orgány. Jsou to zejména: ministerstva Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Český báňský úřad Úřad průmyslového vlastnictví Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe Státní úřad pro jadernou bezpečnost Národní bezpečností úřad Úřad vlády České republiky Český telekomunikační úřad Vedle těchto ústředních správních úřadu existují na základě zvláštních zákonů ještě další specializované správní úřady s celostátní působností, které jsou však podřízeny ministerstvům. Pro příklad uvádím: Státní energetická inspekce Generální ředitelství cel V těchto případech však je aplikována zásada dvojinstančnosti, jelikoţ jak je uvedeno výše, těmto institucím jsou nadřízena ministerstva, která jsou zároveň odvolacím orgánem. Jak je tedy uvedeno výše, zvláštnost rozkladu je v tom, ţe v podstatě neexistuje odvolací orgán, nelze tedy aplikovat devolutivní účinek. Správní řád 76 stanoví, ţe o rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Znamená to tedy, ţe postavení odvolacího orgánu má v řízení o rozkladu pouze ministr nebo vedoucí jiného ústředního oránu a nikdo jiný. Z toho současně vyplývá, odst. 2 zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů 28