ZATÍŽENÍ PROSTŘEDÍ HLUKEM

Transkript

1 Zatížení prostředí hlukem ve Vsetíně. TIMUR 2010 VÝSLEDKY INDIKÁTORU B.8 ZATÍŽENÍ PROSTŘEDÍ HLUKEM VE VSETÍNĚ Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Vsetín Září

2 Autoři: Josef Novák, Viktor Třebický Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Senovážná 2, Praha 1 info@timur.cz Srpen

3 Cíle studie Cílem studie Zatížení prostředí hlukem ve Vsetíně je představit výsledky zpracované společností ADIAS s.r.o. Brno z roku 2006 ve formě kompatibilní se strukturou výsledků indikátorů ze sady ECI/TIMUR. Společnost ADIAS s.r.o. Brno v roce 2006 připravila a městu předala dokument s názvem: Město Vsetín, Hluková mapa. Oblast hlukové zátěže je jednou z deseti oblastí městského prostředí, které je hodnoceno a měřeno prostřednictvím indikátoru B.8 Zatížení prostředí hlukem, jenž je součástí širší sady udržitelného rozvoje na městské úrovni. Město Vsetín se hodnocením udržitelného rozvoje pomocí indikátorů ECI/TIMUR soustavně zabývá již od roku 2004 (více v sekci výsledky na stránkách Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) je nezisková organizace, která podporuje udržitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdružení v ČR prostřednictvím zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje a jiných nástrojů. Do roku 2005 tvořily iniciativu TIMUR tři organizace: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Agentura Koniklec a REC ČR (Regionální Environmentální Centrum v České republice). TIMUR metodicky pomáhá zavádět a vyhodnocovat indikátory ECI a další typy indikátorů v městech a mikroregionech ČR a dále jedná s dalšími městy ČR. Dále TIMUR organizuje akce pro veřejnost (slouží pro výběr indikátorů přímo občany a popularizaci problematiky udržitelného rozvoje), následné plánovací akce, semináře a odborné konference. 3

4 Metodický list ke sledování Indikátoru B.8: Zatížení prostředí hlukem Metodický list indikátoru upřesňuje definici, popis a postup zpracování jednotlivého indikátoru udržitelného rozvoje. Skládá se z několika dílčích kapitol (viz dále). Metodický list napomáhá municipalitám a dalším organizacím pomocí stejné metody sledovat, hodnotit a zveřejňovat informace o dané problematice, v tomto případě o hlukovém zatížení. Dílčí ukazatele indikátoru Každý indikátor udržitelného rozvoje se skládá z několika dílčích indikátorů. Je to z toho důvodu, aby byly postihnuty nejrůznější aspekty dané problematiky. a) Podíl populace vystavené dlouhodobě vysoké hladině hluku z vnějšího prostředí. b) Hlukové hladiny ve vybraných oblastech obce (použít místo a), pokud údaje pro a) nelze získat). c) Existence a stupeň uplatňování akčního protihlukového plánu. Definice Hluk z vnějšího prostředí znamená nechtěné či škodlivé vnější zvuky vznikající při lidských činnostech, včetně hluku vytvářeného silniční dopravou, železniční dopravou a leteckou dopravou a z míst průmyslové činnosti. Nepatří sem hluk vytvářený osobou vystavenou hluku z vnějšího prostředí, hluk z domácích činností, hluk přicházející od sousedů, hluk na pracovišti nebo hluk v dopravních prostředcích (Směrnice 2002/49/EC Evropského parlamentu a Rady z o hodnocení a snižovaní hluku z vnějšího prostředí s účinností od ; strategické směrnice 2002/49/ES Evropského parlamentu a Rady (v návrhu zákona o hodnocení a snižování hluku v životním prostředí s účinností od ). Otázka a) Do jaké míry jsou obyvatelé ve svých domovech, veřejných parcích a dalších relativně tichých místech vystaveni okolnímu hluku silniční, železniční a letecké dopravy, a hluku z průmyslových zdrojů? b) Jaké jsou hladiny hluku ve vybraných oblastech obce? c) Má místní úřad zpracovaný protihlukový akční plán/program a realizuje jej? Souvislosti Hluk z vnějšího prostředí může mít škodlivý vliv na lidské zdraví a pohodu. Udržitelná společnost by měla občanům zabezpečit hlavní městské funkce jako je bydlení, práce a mobilita, aniž by je vystavovala obtěžujícímu působení hluku. Ačkoliv zvýšená mobilita s sebou přináší vyšší pravděpodobnost vzniku hluku, nemusí to být vždy pravidlem, pokud nejde o motorizovaný způsob dopravy nebo pokud se využívají určité formy hromadné dopravy. Evropská směrnice 2002/49/EC 1 z o hodnocení a snižování hluku z vnějšího prostředí definuje společný postup v boji s následky vystavení hluku z vnějšího prostředí. Stanovuje rámec pro určování míry expozice vnějšímu hluku, zveřejňování informací o hluku z vnějšího prostředí a jeho 1 Plné znění Směrnice je k dispozici na internetové adrese: 4

5 vlivech a přijetí akčních plánů. Akční plány by měly řešit priority určené na základě překračování kterékoli relevantní mezní hodnoty či na základě jiného kritéria zvoleného členskými státy. Opatření mohou například zahrnovat plánování dopravy, územní plánování, technická opatření u zdrojů hluku, výběr tišších zdrojů, snížení šíření hluku a regulační nebo ekonomická opatření či pobídky. Cílem je prevence a snížení zatížení hlukem, kde je zapotřebí, a zejména tam, kde působení hluku z vnějšího prostředí může negativně působit na lidské zdraví, a zachovat kvalitu úrovně hluku tam, kde je příznivá. Cíle 6. akční program Evropského společenství pro životní prostředí, nazvaný Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba léta obsahuje cíl snížit odhadovaný počet 100 milionů lidí pravidelně vystavovaných dlouhodobě vysokým hladinám hluku v roce 2000 o 10% do roku 2010 a o 20% do roku Dlouhodobým cílem je snížit jejich počet na statisticky nevýznamné číslo. Obecné cíle k snižování hlučnosti stanovuje i Státní politika životního prostředí ČR z roku 2004 a Politika ochrany zdraví a životního prostředí ČR z roku Jednotka měření a) Procento populace vystavené působení hluku, rozdělené na různá pásma hodnot L 24hod a L noc Evropská směrnice 2002/49/EC říká: Komise by měla ustanovit společné hodnotící metody pro určení L 24hod a L noc v souladu s postupem určeným článkem 13(2), revidovaným v Příloze II. Dokud nejsou tyto metody ustanoveny, členské státy mohou používat hodnotící metody, které jsou v souladu s Přílohou II a založené na postupech určených příslušným národním ustanovením. Proto pro potřeby ECI projektu, pokud jde v dané zemi zpravidla měřena jiná hodnota (např. L den, která může zahrnovat večerní období), sledované indikátory mohou být L den a L noc. Pro každý indikátor je však nutné uvádět příslušnou denní či noční periodu. b) Procento měření odpovídajících různým pásmům hodnot indikátorů L 24hod a L noc c) Existence (ano/ne) a stupeň realizace protihlukového akčního plánu/programu (v %) Frekvence měření a) jednou za pět let b) jednou za dva roky c) jednou za dva roky Metoda a zdroje sběru dat a) Podíl populace vystavené dlouhodobě vysoké hladině hluku se určí pomocí hodnocení hladin hluku a analýzou těchto údajů za pomoci populačních map. Hlukové hladiny se zjistí pomocí hlukových indikátorů L 24hod a L noc výpočtem nebo měřením, případně oběma způsoby. Hlukový indikátor L 24hod - den-večer-noc - je ukazatelem celkové zátěže způsobené hlukem. Ukazuje odhad počtu lidí (ve stovkách), kteří jsou ve svých domovech vystavováni následujícím pásmům hodnot L 24hod v db(a): 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75, odděleně pro hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy a hluk z průmyslových zdrojů. Den představuje 12 hodin, večer 4 hodiny a noc 8 hodin. Noční hlukový indikátor L noc je ukazatelem rušení spánku hlukem. Ukazuje odhad počtu lidí (ve stovkách), kteří jsou ve svých domovech vystaveni následujícím pásmům hodnot L noc v db: 45-49, 50-5

6 54, 55-59, 60-64, 65-69, > 70, odděleně pro hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy a hluk z průmyslových zdrojů. Jako metodické vodítko můžeme použít také obecný rámec pro hodnocení stanovený evropskou směrnicí 2002/49/EC o hodnocení a snižování hluku z vnějšího prostředí. Detailnější informace o metodách hodnocení jsou obsaženy v přílohách této směrnice: Příloha I (Indikátory hluku), Příloha II (Metody hodnocení), Příloha IV (Minimální požadavky na hlukové mapy) b) Hladiny hluku ve vybraných oblastech správní jednotky (obce) se určují pomocí měření uskutečněných na reprezentativních místech po celém území obce, která umožní sběr dat odpovídajících indikátorům L 24hod a L noc. Počet měření může určit místní úřad, ale je nutné ho uvést v hodnotící zprávě. c) Informace o existenci a stupni realizace protihlukového akčního plánu je k dispozici na místním úřadě. Forma vyhodnocování/prezentace a) Odhadovaný počet lidí (ve stovkách), kteří jsou ve svých domovech vystaveni následujícím pásmům hodnot L 24hod v db: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75, odděleně pro hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy a hluk z průmyslových zdrojů. Odhadovaný počet lidí (ve stovkách), kteří jsou ve svých domovech vystaveni následujícím pásmům hodnot L noc v db: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, > 70, odděleně pro hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy a hluk z průmyslových zdrojů. Výsledná čísla musí být zaokrouhlena na nejbližší stovku (např = mezi 5150 a 5249; 100 = mezi 50 a 149, 0 = méně než 50). Měly by být popsány metody výpočtu nebo měření použité pro hodnocení hlukové expozice. b) Podíl měření odpovídajících každému z výše uvedených pásem hodnot L 24hod a L noc, např.: > 75 Celkový počet měření db db db db db db Db L 24hod 0 % 0 % 25 % 53 % 10 % 2 % 0 % 12 L noc 0 % 69 % 17 % 11 % 3 % 0 % 0 % 12 Je potřeba vykázat celkový počet provedených měření. c) Číselné údaje odpovídající procentuálnímu vyjádření realizace jednotlivých opatření nebo akcí určených akčním programem 2 vynesené do tabulky se dvěma sloupci: Opatření/akce Úroveň realizace (%) 1. 2 V souladu s evropskou směrnicí musí akční plán zahrnovat, mezi jiným, následující prvky: veškerá již realizovaná protihluková opatření a připravované projekty; opatření plánovaná na dalších pět let včetně opatření zaměřených na ochranu tichých oblastí; předpokládané prostředky k hodnocení realizace a výsledků akčního plánu. 6

7 2. Příklady podobného použití Výpočet podílu populace vystavené vysokým hladinám hluku z vnějšího prostředí dosud není plně standardizován, přestože se již objevilo několik metod, jež jsou zachyceny v normách ISO a v legislativách členských států. Podle evropská směrnice 2002/49/EC měl být do zveřejněn návod pro revidované metody hodnocení indikátorů hluku, dále emisní data pro hluk z letecké dopravy, železnice a silniční dopravy a návod pro vypracovávaní hlukových map, mapování hluku a pro mapovací software. Projekt TERM (Mechanismus podávání zpráv o dopravě a životním prostředí prosazovaný Evropskou agenturou pro životní prostředí) používá k hodnocení hluku z dopravy dva podobné ukazatele: procento populace vystavené čtyřem stupňům hluku z dopravy (L DN ): 45-55, 55-65, 65-75, >75 db; a procento populace, kterou vážně ruší hluk různých druhů dopravy. Aktuální otázky/budoucí vývoj Existují jednoduché metody výpočtu indikátoru pro komunity s omezenými finančními zdroji? Bude v budoucnu užitečné vypracovat další dílčí indikátory, které by zachytily, jak občané vnímají hladinu hluku, které jsou vystaveni, abychom zjistili, zda neexistuje rozpor mezi skutečně naměřenými hladinami hluku a vnímáním hlukové zátěže občany? Klíčová slova hluk z okolního prostředí, hlukové znečištění, vystavení hluku Metoda zpracování dat Podíl populace vystavené dlouhodobě vysoké hladině hluku se určí pomocí hodnocení hladin hluku stanovených v hlukové mapě a analýzou těchto údajů za pomoci populačních map nejlépe v prostředí GIS. Dále popsaná metoda stanovení indikátoru B.8 je souhrnem metody použité společností ADIAS s.r.o. Brno z roku Jako metodické vodítko pro vypracování hlukové mapy a zpracování indikátoru ECI/TIMUR B.8 byl použit obecný rámec pro hodnocení stanovený evropskou směrnicí 2002/49/EC o hodnocení a snižování hluku z vnějšího prostředí, resp. její úprava, která je obsažena ve vyhlášce 523/2006 Sb. Podklady pro stanovení indikátoru byly poskytnuty MěÚ Vsetín. Jednalo se o polohopis, výškopis, polohopis budov, včetně jejich výšek a počtu obyvatel v jednotlivých adresních bodech. Dále byly využity údaje o intenzitách dopravy ze studie: Provedení a vyhodnocení dopravních průzkumů na území města Vsetín, které jsou součástí publikace: Město Vsetín, dopravní průzkumy, část 1 a 2, ADIAS, Brno, říjen Výpočet indikátoru byl prováděn pomocí výpočetního software SoundPLAN, verze 6.4. Na základě podkladových digitálních dat byl vytvořen trojrozměrný model terénu, do kterého byly vloženy budovy včetně jejich výšek a osy jednotlivých komunikací. Nejprve byly ve výpočtech zahrnuty pouze komunikace na nichž celkové denní intenzity dopravy překračovaly 1000 voz./24hod. Na základě 7

8 zpřesnění modelu pak byly doplněny i některé vedlejší a místní komunikace s intenzitami dopravy do 1000 voz./24hod. Pro účely výpočtu bylo nutno dále rozlišit obytné budovy od budov neobydlených (průmysl, výroba, obchod, hospodářské budovy, garáže apod.). Výpočty pro stanovení odhadovaného počtu lidí, kteří jsou ve svých domovech vystaveni jednotlivým sledovaným pásmům hluku, byly prováděny v celkem výpočtových bodech umístěných ve výšce 4 m před fasádou obytných objektů. Výsledky indikátoru a) Odhadovaný (vypočtený) počet lidí (ve stovkách), kteří jsou ve svých domovech vystaveni následujícím pásmům hodnot L dvn (resp. L 24hod ) v db: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 ze silniční dopravy. Spodní limit Pásmo Celkem S tichou fasádou Celkem v db db Obyv. Obyv. % , , , , ,0 b) Odhadovaný (vypočtený) počet lidí (ve stovkách), kteří jsou ve svých domovech vystaveni následujícím pásmům hodnot L n (resp. L noc ) v db: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, > 70 ze silniční dopravy. Spodní limit Pásmo Celkem S tichou fasádou Celkem v db db Obyv. Obyv. % , , , , , ,0 c) Má město Vsetín zpracovaný akční plán v souladu s evropskou směrnicí?: NE 8

9 Obrázek: Výřez z hlukové mapy Vsetína (Hladina hluku L dvn ) Zpracoval ADIAS Brno, 2006 Závěr Ze zpracované hlukové mapy pro potřeby sledování indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni, konkrétně indikátoru B.8 Zatížení prostředí hlukem vyplývá, jaká část populace obyvatel Vsetína byla ke konci roku 2006 vystavena jakým hladinám hluku. Nejdůležitější skutečností je, že 1,4 % obyvatel Vsetína je vystavena nadlimitním úrovním hlukové zátěže v období (den, večer, noc) a v noci. Literatura Město Vsetín, Hluková mapa. ADIAS, s.r.o Metodický list k indikátoru B.6. Zatížení prostředí hlukem. 9