SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V JIHLAVĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Transkript

1 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V JIHLAVĚ Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Zdravé město Jihlava Červen 2011

2 Obsah Cíle průzkumu... 3 Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím... 3 Indikátor Mobilita a místní přeprava... 3 Metoda dotazování... 4 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s Vzorek obyvatel... 5 Spokojenost obyvatel s místním společenstvím... 7 Spokojenost obyvatel s dalšími aspekty fungování města... 9 Spokojenost se službami Magistrátu města Jihlavy Spokojenost s obchody a službami Hodnocení kvality a dostupnosti dalších oblastí ve městě Mobilita a místní přeprava Počet cest Důvod cesty Způsob cesty Vzdálenost cesty Doba cesty Výkony osobní dopravy Závěry Spokojenost s místním společenstvím Mobilita a místní přeprava Strana 2

3 Cíle průzkumu Cílem dotazníkového šetření Spokojenost občanů s místním společenstvím a mobilita a místní bylo zprostředkovat vedení města zpětnou vazbu názorů, postojů a preferencí obyvatel města na jednotlivé tematické oblasti a dále zjistit a popsat mobilitu obyvatel žijících na území dané samosprávy. Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňuje především její určení. Výsledky jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů a tabulek tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad a inspiraci orgánům města při konkrétních opatřeních a rozhodnutích. Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím zjišťuje a vyčísluje subjektivní pocit spokojenosti občanů s městem, ve kterém žijí či pracují a další dílčí aspekty této spokojenosti. Bezprostředně odráží pocit kvality života, která tvoří důležitou součást udržitelné společnosti. Znamená možnost žít v takových podmínkách, které zahrnují bezpečné a cenově přijatelné bydlení, dostupnost základních služeb (školství, zdravotnictví, kultura, atd.), zajímavou a uspokojující práci, kvalitní životní prostředí (jak přírodní, tak člověkem ovlivněné a pozměněné) a reálnou možnost účastnit se místního plánování a rozhodování. Názor občanů na tyto otázky představuje důležité měřítko celkové spokojenosti s daným místem, čímž se z něj stává klíčový indikátor místní udržitelnosti. Indikátor Mobilita a místní přeprava Indikátor ECI A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících zjišťuje a popisuje mobilitu občanů žijících na území dané samosprávy. Mezi základní hlediska (a k nim se vztahující jednotky měření), které přispívají k určení obecného modelu mobility každého občana, patří: o o o o o průměrný počet cest, které vykoná každý občan během dne, kdy cesta" znamená přemístění se z počátečního do cílového bodu (počet cest za den na osobu); účel cest a jejich pravidelnost během týdne, kde můžeme cesty rozdělit na systematické" a nesystematické" (% systematických cest v porovnání s % nesystematických cest); průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu); délka trvání cest (čas cesty v minutách); použité druhy dopravy pro tyto cesty, kde můžeme cesty rozdělit na udržitelné a neudržitelné. Výsledky indikátoru mobility a místní přepravy je možné použít také jako podkladové údaje pro výpočet indikátoru ekologická stopa města Jihlavy, neboť stanovuje výkony osobní dopravy v Jihlavě. Více na stránkách Strana 3

4 Metoda dotazování Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí standardizovaného dotazníku, jenž byl použitý i v jiných městech ČR. Pro zachycení specifik města Jihlava byla část dotazníku zachycující spokojenost obyvatel s místním společenstvím mírně upravena a doplněna. Samotné dotazování proběhlo formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá) s využitím proškolených tazatelů studentů místního Gymnázia. Šetření proběhlo v průběhu května 2011 mezi vybranými obyvateli města. Respondenti (obyvatelé starší 15 let) byli vybráni kvótním výběrem dle základních charakteristik (věk, pohlaví). V dotazníkovém šetření indikátoru mobility měli respondenti ve svých odpovědích vycházet ze zkušenosti svého běžného pracovního dne a způsobu přepravy během tohoto dne. Pro údaje z běžného dne bylo možné zvolit den předcházející dotazování, pokud to byl den pracovní a neprobíhaly během něj neočekávané nebo mimořádné okolnosti (dovolená, nemoc, pracovní cesta atp.). Respondenti uváděli do dotazníku počet cest, které uskutečnili během dne a ke každé cestě zaznamenávali údaje týkající se účelu cesty, dopravního prostředku, který použili a délku cesty v kilometrech i minutách. Údaje za všechny cesty všech respondentů se posléze zpracovaly a výsledkem byl podíl rozdělení počtu cest podle důvodu a způsobu dopravy, podle délky a doby. Výsledky dotazníkového šetření byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené TIMUR. Zpráva se věnuje indikátorům ECI/TIMUR A. 1 a ECI A. 3 a dalším otázkám spokojenosti a mobility a shrnuje výsledky do podoby tabulek, grafů a závěrečných komentářů a neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (, sekce Indikátory). Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) je nezisková organizace, která podporuje udržitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdružení v ČR prostřednictvím zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje a jiných nástrojů. Do roku 2005 tvořily iniciativu TIMUR tři organizace: Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., Agentura Koniklec a REC ČR (Regionální Environmentální Centrum ČR). TIMUR metodicky pomáhá zavádět a vyhodnocovat indikátory ECI a další typy indikátorů v městech a mikroregionech ČR a dále jedná s dalšími městy ČR. Dále TIMUR organizuje akce pro veřejnost (slouží pro výběr indikátorů přímo občany a popularizaci problematiky udržitelného rozvoje), následné plánovací akce, semináře a odborné konference. Strana 4

5 Vzorek obyvatel V rámci dotazníkového šetření bylo vybráno 500 správně vyplněných dotazníků. Ne všichni respondenti odpověděli na všechny otázky, proto počet odpovědí může být u některých nižší. Ve vzorku respondentů převládá počet žen (51 %) nad muži (49 %), což odpovídá skutečnému rozdělení mužů a žen ve městě ve věkové skupině dotázaných. Dále jsou v něm nejvíce zastoupeny věkové skupiny a let. Při pohledu na zaměstnání a sociální zařazení dotázaných je zřejmé, že většina je buď zaměstnaných (55,9 %) či důchodců (18,2 %). Dále převažují osoby se středoškolským vzděláním (58 %). Strana 5

6 Většina respondentů uvedla, že bydlí v centru Jihlavy (v grafu označení Jihlava město). Zbylých 26 % respondentů uvedlo některou ze 14 v dotazníku specifikovaných částí (Antonínův důl - Červený kříž, Helenín, Henčov, Heroltice, Hosov, Hruškové Dvory, Kosov, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Staré Hory, Vysoká, Zborná). Pro statistické zpracování jsou však jejich četnosti výskytu velmi nízké, proto byla zvolena kategorie Jihlava okolní části. Strana 6

7 Spokojenost obyvatel s místním společenstvím Z úvodní otázky (č. 1) plyne, že většina respondentů (78,5 %) je s životem ve městě spokojena. Následující graf ukazuje srovnání výsledků z Jihlavy (zvýrazněný sloupec) s ostatními městy ČR, kde šetření spokojenosti podle této metodiky probíhalo. Strana 7

8 Základní hodnocení spokojenosti obyvatel Jihlavy rozdělené podle věku. Spokojenější jsou obyvatelé nejmladší (15-20) a dále ve středním věku (41-50). Základní hodnocení spokojenosti obyvatel Jihlavy rozdělené podle vzdělání a pohlaví, kdy spokojenější jsou obyvatelé s vysokoškolským vzděláním a ženy. Strana 8

9 Spokojenost obyvatel s dalšími aspekty fungování města V následujících otázkách (otázky v dotazníku č. 2-7 a č. 4a 4i) hodnotili respondenti na stejné 11-ti stupňové škále (0 = nejvyšší nespokojenost, 10 = nejvyšší spokojenost) míru spokojenosti s jednotlivými oblastmi života v Jihlavě. Strana 9

10 Respondenti měli dále za úkol seřadit jednotlivé oblasti života podle svých osobních priorit (1= nejvíce důležitý, 6 = nejméně důležitý). V grafu jsou rovněž zaneseny sloupce se spokojeností (0 = nejmenší spokojenost, 10 = nejvyšší spokojenost). Zajímavým faktem je rozdílné vnímání spokojenosti a důležitosti některých témat. Jedná se o důležitý faktor, na který by se vedení města mělo zaměřit (nízká spokojenost a vysoká důležitost). Strana 10

11 Spokojenost se službami Magistrátu města Jihlavy Otázky 8 a 9 na spokojenost se službami, které nabízí Magistrát města Jihlavy. Spokojenost s obchody a službami Dále byly do dotazníku zařazeny otázky na spokojenost s kvalitou či dostupností obchodů a služeb Strana 11

12 Hodnocení kvality a dostupnosti dalších oblastí ve městě Otázky 10 na hodnocení kvality služeb ve městě. Otázky 11 na hodnocení dostupnosti služeb ve městě. Strana 12

13 Otázky 12 na hodnocení kvality prostředí ve městě. Otázky 13 na hodnocení možností ve městě. Strana 13

14 Otázky 14 na hodnocení zapojení veřejnosti do místního dění. Strana 14

15 Mobilita a místní přeprava Počet cest Jeden z prvních údajů, na který byli respondenti dotazováni, byl počet cest, který za běžný pracovní den uskuteční. Nejvíce obyvatel Jihlavy uvedlo, že uskuteční dvě cesty denně (65,2 %), zhruba pětina respondentů cestuje denně čtyřikrát (26,5 %). Minimum, tedy 3,8 % respondentů, podnikne denně tři cesty, 3,4 % respondentů až šest cest denně a 0,7 % pouze jednu cestu. Průměrný počet cest na osobu za den v Jihlavě je 2,71. Důvod cesty V dotazníku měli respondenti určit, které z pěti nabízených možností byly účelem jejich cesty. Pokud nepočítáme zpáteční cesty, které jsou až sekundárním důvodem cestování, pak lidé v Jihlavě nejčastěji cestují do práce (20,4 %), za nákupy (14,2 %) a z důvodu rekreace a volného času (12,3 %). Z nabízených kategorií důvodu cest představovaly cesty do školy a do práce cesty systematické, tedy ty, které je nutno pravidelně vykonávat a které probíhají téměř každodenně. Kategorie rekreace a nakupování představovaly cesty nesystematické, tedy takové, které pravidelně neprobíhají. Strana 15

16 Způsob cesty Dále respondenti do dotazníku zaznamenávali, jaký z šesti možných způsobů dopravy sledovaný den v rámci každé cesty využili. Z výsledků vyplývá, že největší podíl cest byl uskutečněn osobním automobilem (40,5 %). Druhý nejčastější způsob přepravy je pěšky (28,2 %) a hromadnou dopravou (26,1 %). Minimální podíl počtu cest byl tvořen cestami na kole (3,9 %), na motocyklu (1 %) a prostřednictvím taxi (0,4 %). Různé způsoby dopravy je možné kvalifikovat z hlediska udržitelnosti jako udržitelné pěší cesta, cesta na kole, použití hromadné dopravy a neudržitelné cesta autem, na motocyklu nebo taxi. Respondenti, kteří uvedli, že svou cestu/y uskutečnili autem, byli dále dotazováni na to, kolik osob autem jelo. Nejvíce respondentů uvedlo, že jeli autem sami (44,8 %), o něco méně jelo v autě ještě s jinou osobou (42,4 %) a zbytek ještě s nejméně dvěma lidmi (12,8 %). Strana 16

17 Následující graf ukazuje srovnání výsledků indikátoru ECI A.3 (mobilita a místní přeprava) mezi městy ČR, kde obdobné šetření probíhalo. Data v grafu jsou srovnány vzestupně podle výsledné hodnoty cesta autem. Strana 17

18 Vzdálenost cesty Dalším sledovaným ukazatelem byla průměrná vzdálenost, kterou respondenti během jedné cesty urazí. Průměrná vzdálenost, která je uskutečněna během jedné cesty obyvateli Jihlavy, je podle uvedených údajů 8,5 km. Následující grafy ukazují uraženou vzdálenost podle způsobu dopravy a také podle důvodu cesty (bez započítání cesty zpáteční). Z hlediska použitého dopravního prostředku je nejdelší cesta autem (12,9 km), následovaná hromadnou dopravou (10,3 km) a na motocyklu (10,2 km). Střední vzdálenost mají cesty na kole (7,1 km), prostřednictvím taxi (6,9 km) a na motocyklu (6 km). Cesty pěšky (1,4 km) jsou nejkratší. Z hlediska délky cestování je nejdelší cesta do školy (19,2 km), za rekreací (11,9 km) a do práce (6,1 km). Cesty za nakupováním jsou nejkratší jen 2,7 km. Strana 18

19 Doba cesty Posledním hodnoceným ukazatelem byla doba cestování, tedy časový úsek trvání jedné cesty. Výsledky naznačují, že průměrná cesta trvá 23 a půl minuty. Strana 19

20 Doba cestování dle způsobu provedení je již mnohem více vyrovnaná než u vzdálenosti. Nejdelší je cesta na kole (0:36 hod). Nejkratší naopak taxíkem (0:15 hod) a pěšky (0:20 min). Z hlediska důvodu jsou cesty do školy a za rekreací nejdelší (0:30 hodin, respektive 0:27 hodin). Cesty do práce a za nákupy jsou mnohem kratší 20 a 17 minut. Strana 20

21 Výkony osobní dopravy Indikátor ECI/TIMUR A.3 Mobilita a místní přeprava je podkladem pro výpočet ekologické stopy města, jak vyplývá z metodiky umístěné na stránkách Lze z něho jednoduchým způsobem vypočítat výkony osobní dopravy a ty zadat do kalkulátoru ekologické stopy města, do sekce doprava. V Jihlavě vyšly výkony osobní dopravy následujícím způsobem, jak ukazuje tabulka. Způsob dopravy Osobokilometry Automobil ,5 Hromadná doprava - autobus ,0 Hromadná doprava - vlak ,5 Motocykl ,5 Letecká doprava ,6 Strana 21

22 Závěry Spokojenost s místním společenstvím Nejvýraznějším sdělením výsledků dotazníkového šetření je, že obyvatelé Jihlavy jsou s životem v něm spokojeni. Pouze jedna pětina z nich má odlišný názor. Více nespokojeni jsou muži, osoby s nižším vzděláním a osoby mezi a lety. Lze říci, že v porovnání s městy, kde byl obdobný průzkum proveden, patří Jihlava mezi města spíše spokojenější. Obyvatelé kladně hodnotí možnost provozovat své koníčky a záliby a veřejné služby. Naopak jsou velmi nespokojeni s možnostmi účastnit se místního plánování a s možnostmi zaměstnání ve městě. Z hlediska veřejných služeb jsou nejméně spokojeni s mateřskými školami, městskou hromadnou dopravou a s fungováním Městské policie. Na druhou stranu si cení středních škol, fungování Služeb města Jihlavy a základních škol. Podle hodnocení důležitosti vnímají obyvatelé jako nejdůležitější mezilidské vztahy a možnosti zaměstnání, tedy ty oblasti, které v hodnocení spokojenosti neskončily v popředí. Z této nerovnosti vyplývá, že by se management města měl právě na tyto dvě oblasti zaměřit. Z hlediska fungování a služeb magistrátu nejvíce oceňují prostředí MMJ a jeho technické vybavení a naopak hůře hodnotí dobu vyřízení a čekací dobu. V otázce kvality veřejných služeb obsadily vysoké místo knihovna, divadlo a kino. Dále při vnímání kvality prostředí nejvíce respondenti oceňovali veřejné parky a odvoz odpadů a čištění silnic zatímco kvalita zastavěných prostor nebyla tak vysoká. Dostupnost veřejných služeb je další oblastí, na kterou se šetření zaměřilo. Z výsledků plyne, že dle obyvatel je nejvíce dostupná policie a lékaři. Méně dostupné jsou sociální služby. Obyvatelé dále málo oceňují investiční akce města a jeho hospodaření s majetkem. Následující tabulka ukazuje souhrnnou spokojenost s jednotlivými aspekty kvality života seřazenou od nejvyšší spokojenosti po nejnižší spokojenost. Míra spokojenosti s: Celkem Kvalita knihovny 7,7 Kvalita divadla a kina 7,6 Služby MMJ - Prostředí MMJ 7,3 Kvalita muzea 7,2 Dostupnost - Policie 7,2 Služby MMJ - Technické vybavení MMJ 7,0 Kvalita sportovních zařízení, možnosti sportovního vyžití 7,0 Dostupnost - Lékaři 7,0 Dostupnost obchodů v místě, kde bydlíte 6,9 Dostupnost - Školy 6,8 Dostupnost - Veřejná doprava (MHD) 6,8 Střední školy 6,7 Fungováním Služeb města Jihlavy 6,7 Strana 22

23 Kvalita obchodů v místě, kde bydlíte 6,7 Kvalita - Veřejné parky a zahrady, zeleň obecně 6,7 Kvalita - Odvoz odpadů a čištění silnic 6,7 Služby MMJ - Dostupnost služeb 6,6 Kvalita - Hlučnost v noci 6,5 Možnostmi provozovat své záliby a koníčky 6,4 Dostupnost - Sociální služby 6,4 Kvalita - Hlučnost ve dne 6,4 Účast v komunálních volbách / referendech 6,4 Základní školy 6,3 Základní veřejné služby 6,2 Kvalita okolního životního prostředí 6,2 Zdravotní služby 6,2 Služby MMJ - Spolehlivost služeb 6,2 Kvalita služeb v místě, kde bydlíte 6,2 Dostupnost služeb v místě, kde bydlíte 6,2 Služby MMJ - Kompetence a způsobilost zaměstnanců MMJ 6,1 Kvalita kulturního domu 6,1 Kvalita, čistota ovzduší 6,1 Možnost odborné rekvalifikace a vzdělávání 6,1 Fungování MM Jihlava 6,0 Sociální služby 6,0 Mezilidské vztahy 5,9 Kvalita - Zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve městě) 5,9 Fungování Městské policie 5,8 Služby MMJ - Počty připomínek a stížností 5,8 Městská hromadná doprava 5,6 Služby MMJ - Rychlost obsluhy a její vstřícnost 5,6 Mateřské školy 5,5 Služby MMJ - Čekací doba 5,4 Podpora novým podnikatelským záměrům 5,4 Služby MMJ - Doba vyřízení 5,3 Podávat přímé žádosti/dotazy na místní úřad 5,3 Možnosti zaměstnání 5,2 Úroveň nezaměstnanosti ve vašem městě 5,0 Stát se členem místních zájmových organizací, spolků 4,9 Hospodaření s majetkem města 4,8 Spokojenost s investičními akcemi města 4,8 Možnosti účastnit se místního plánování 4,5 Podílet se na místním plánovacím procesu 3,9 Strana 23

24 Mobilita a místní přeprava Výsledky indikátoru Mobilita a místní přeprava cestujících v Jihlavě svědčí z hlediska udržitelnosti spíše o negativním výsledku. Titulkový indikátor je podíl cest automobilem a dosahuje v porovnání s ostatními městy, kde obdobné šetření probíhalo, vyšších úrovní. Nízký počet cest pěším způsobem a na kole je pravděpodobně spojen s větší rozlohou města a s nedostatečnou cyklistickou infrastrukturou. Pozitivním výsledkem je nižší procento cest automobilem jako řidič. Zpracovala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Senovážná 2, Praha1 info@timur.cz Strana 24