Návody do cvičení z laboratoří stavebních hmot

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Návody do cvičení z laboratoří stavebních hmot"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ Návody do cvičení z laboratoří stavebních hmot 2005

2 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ Návody do cvičení z laboratoří stavebních hmot 2

3 Obsah : A. ZKOUŠENÍ KAMENIVA Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva Stanovení měrné hmotnosti fileru Pyknometrická zkouška Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti Stanovení sypné hmotnosti a mezerovitosti volně sypaného kameniva Stanovení sypné hmotnosti setřeseného kameniva Stanovení vlhkosti sušením v sušárně Metody pro stanovení odolnosti proti drcení metodou otlukového bubnu Los Angeles Zkoušení geometrických vlastností kameniva Stanovení zrnitosti - Sítový rozbor Stanovení tvaru zrn Index plochosti Stanovení tvaru zrn Tvarový index...15 B. ZKOUŠENÍ CEMENTU Metody zkoušení cementu Stanovení dob tuhnutí a objemové stálosti Stanovení normální hustoty Stanovení dob tuhnutí a objemové stálosti Část 1: Stanovení pevnosti cementu...20 C. ZKOUŠENÍ BETONU Zkoušení čerstvého betonu Objemová hmotnost Zkouška sednutím Zkouška Vebe Stupeň zhutnitelnosti Zkouška rozlitím Zkoušení ztvrdlého betonu Objemová hmotnost ztvrdlého betonu Pevnost v tlaku zkušebních těles Pevnost v tahu ohybem zkušebních těles Pevnost v příčném tahu zkušebních těles...36 D. ZKOUŠENÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ metody zkoušení kovových materiálů Pevnost v tahu zkušebních těles

4 A. ZKOUŠENÍ KAMENIVA 1 ZKOUŠENÍ MECHANICKÝCH A FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ KAMENIVA 1.1 STANOVENÍ MĚRNÉ HMOTNOSTI FILERU PYKNOMETRICKÁ ZKOUŠKA Terminologie - Filer - kamenivo, jehož většina zrn propadne sítem 0,063, používá se konstrukčních materiálů k docílení jejich určitých vlastností. Příprava zkušební navážky - Zkušební navážka před vysušením s nejnižší hmotností 50g. - Zkušební navážka se vysuší do ustálené hmotnosti při teplotě (110±5) o C a nechá se vychladnout v exsikátoru po dobu nejméně 90 minut. Zkušební navážka se zkontroluje, pokud obsahuje hrudky, tak je musíme rozmělnit pomocí stěrky. - Vysušený filer se proseje na sítě 0,125 mm. Všechny částice, které propadly sítem se uchovají. Zkušební postup - Stanovení měrné hmotnosti se provádí třikrát pomocí kalibrovaného pyknometru. Vážení se provádí s přesností 0,001 g. - Zváží se čistý a suchý pyknometr se zátkou m o. Do pyknometru se nasype (10±1) g fileru, odebraného ze zkušební navážky a znovu se zváží m 1. Přidá se tolik kapaliny, aby celý vzorek byl pod vodou. - Pyknometr se zazátkuje, vloží se do vakuového exsikátoru a vakuovou pumpou se po dobu 5 minut dosahu podtlak (3,0±0,3) kpa. Pyknometr se ponechá 30 minut ve vakuovém exsikátoru při podtlaku (3,0±0,3) kpa. - Po uvolnění podtlaku v exsikátoru, se pyknometr vyjme a vyplní kapalinou. Pyknometr se vloží bez zátky do vodní lázně o teplotě (25±0,1) o C tak, aby vyčníval 2 mm až 3 mm nad hladinu. Po 60 minutách se pyknometr zazátkuje. - Horní plocha kapiláry se osuší a pyknometr se vytáhne z vodní lázně. - Pyknometr se rychle ochladí pod tekoucí studenou vodou. - Vnější povrch pyknometru se opatrně osuší a zváží se s náplní dílčí navážky a kapaliny m 2. Výpočet a vyjádření výsledků - Měrná hmotnost fileru ρ f v Mg/m 3 ( m1 m0 ) se vypočítá: ρ f =, m2 m1 V ρl kde: m 0 je hmotnost prázdného pyknometru se zátkou [g], m 1 je hmotnost pyknometru se zkušební navážkou fileru [g], m 2 je hmotnost pyknometru se zkušební navážkou fileru, zalitá kapalinou [g], V je objem pyknometru v [ml], ρ l měrná hmotnost kapaliny při teplotě 25 o C [Mg/m 3 ], ρ f měrná hmotnost fileru při teplotě 25 o C [Mg/m 3 ]. - Měrná hmotnost fileru se vypočítá jako průměr hodnot ze tří stanovení a zaokrouhlí se na nejbližších 0,01 Mg/m 3. 4

5 1.2 STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI ZRN A NASÁKAVOSTI Stanovení objemové hmotnosti - Pyknometrická metoda pro zrna kameniva od 0,063 mm do 31,5 mm Příprava dílčích navážek + pyknometr Tab. 1 Nejmenší hmotnost dílčích navážek Obr. 1 Pyknometr 1 skleněná nádoba, 2 ryska, 3 zárub, který odpovídá širokému hrdlu baňky, 4 baňka se širokým hrdlem a plochým dnem. Zkušební postup - Vzorek se umístí do nádoby a přidá se voda, tak aby byl vzorek zcela ponořen. - Vzorek se ponechá ve vodě po dobu 24 hod. - Následně se odlije voda a vzorek se povrchově osuší. - Vzorek kameniva se vyjme z nádoby a rozloží na suchou tkaninu, jednotlivá zrna kameniva se povrchově osuší. Následně se zjistí hmotnost vzorku m a. - Vzorek usušeného kameniva se vloží do pyknometru a naplní se vodou. - Kamenivo v pyknometru se promíchá, aby se odstranily vzduchové bubliny mezi jednotlivými zrny. - Pyknometr se doplní vodou až po rysku, osuší se a zjistí se hmotnost m b pyknometru s vodou a vzorkem. - Obsah pyknometru se vyjme, zaplní se vodou až po vyznačenou rysku. Zvážením pyknometru naplněného vodou se získá veličina m c. - Objemová hmotnost vysušeného vzorku vzorek se vloží na 24 hod do sušárny o teplotě (105±5) o C. Po vysušení se vzorek znovu zváží m d. Výpočet a vyjádření výsledků Objemová hmotnost nasyceného povrchově osušeného vzorku ρ ps v Mg/m 3 se vypočítá m a ze vztahu: ρ = ps.ρ w m ( m m ). a Horní mez frakce kameniva Nejmenší hmotnost dílčí navážky [mm] [kg] 31,5 1,5 16 1,0 8 0,5 4 (nebo menší) 0,25 b c Objemová hmotnost vysušeného vzorku ρ po v Mg/m 3 se vypočítá ze vztahu: m d ρ po.ρ w ma ( mb mc ) kde: m a je hmotnost nasyceného povrchově osušeného vzorku [g], m b je celková hmotnost pyknometru, kameniva a vody [g], m c je celková hmotnost pyknometru s vodou [g], m d je hmotnost vysušeného vzorku [g], ρ w je hustota vody (tab.2) [Mg/m 3 ]. 5

6 - Hodnoty objemové hmotnosti předem vysušených zrn se vyjádří s přesností na nejbližší 0,01 Mg/m 3. - Objemová hmotnost kameniva se stanoví z výsledků dvou dílčích navážek, výsledná hodnoty se zaokrouhlí s přesností na 0,01 Mg/m Stanovení nasákavosti hrubého kameniva nasyceného do ustálené hmotnosti Příprava zkušebních navážek - Jednotlivá zrna kameniva - Zkušební navážka je minimálně 350 g. Zkušební postup - Zkušební navážka se vloží do nádoby a ponechá se ponořená ve vodě do ustálené hmotnosti (cca 24 hod). - Následně se zkušební navážka vyjme z vody a povrchově osuší nasákavou tkaninou. Povrch kameniva by měl být matný, ale ne mokrý. Zkušební navážka se zváží M 1. - Zkušební navážka se vysuší v sušárně při teplotě (110±5) o C, a následně zváží M 3. Výpočet a vyjádření výsledků - M 1 M 3 Nasákavost vodou w cm v %, se vypočítá ze vztahu: w cm =. 100, M 3 kde: M 1 je hmotnost zkušební navážky nasycené a povrchově osušené [g], M 3 je hmotnost zkušební navážky vysušené v sušárně [g], ρ w je hustota vody (tab. 2) [Mg/m 3 ]. Tab. 2 Hustota vody Teplota [ o C] Hustota [Mg/m 3 ] Teplota [ o C] Hustota [Mg/m 3 ] 5 1, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,9956 6

7 1.3 STANOVENÍ SYPNÉ HMOTNOSTI A MEZEROVITOSTI VOLNĚ SYPANÉHO KAMENIVA Zkušební zařízení - Vodotěsná nádoba Tab. 3 Nejmenší objem nádoby v závislosti na zrnitosti kameniva Horní zrno Objem kameniva D [mm] [l] do 4 1,0 do 16 5,0 do 31,5 10 do Příprava dílčích navážek - Hmotnost vzorků se určuje dle maximální velikosti kameniva (tab. 3). - Vzorek se vysuší při teplotě (110±5) o C do ustálené hmotnosti. Zkušební postup - Zjistí se hmotnost prázdné, suché nádoby m 1, nádoba se přeplní kamenivem pomocí lopatky, která však nesmí být výše než 50 mm nad horním okrajem plněné nádoby. - Opatrně se srovnávací lištou odstraní převršené kamenivo, při této operaci nesmí dojít ke zhutnění povrchu kameniva. Pokud povrch kameniva není pravidelný, zarovnáme ho ručně tak, aby kamenivo pokud možno vyplňovalo objem nádoby. - Zváží se naplněná nádoba a zaznamená se její hmotnost na 0,1 % m 2. Výpočet a vyjádření výsledků Sypná hmotnost volně sypaného kameniva ρ b v Mg/m 3 se vypočítá: kde: m 2 je hmotnost nádoby se zkušební navážkou [kg], m 1 je hmotnost prázdné nádoby [kg], V je objem nádoby v [l], ρ b je sypná hmotnost volně sypaného kameniva [Mg/m 3 ]. ( m m ) 2 1 ρ b =, V - Hodnoty sypné hmotnosti zrn se vyjádří s přesností na nejbližší 0,01 Mg/m 3. ρ p ρ b Mezerovitost ν v % se vypočítá dle vzorce: = ρ = b v , ρ p ρ p kde: ν je mezerovitost v [%], ρ b sypná hmotnost volně sypaného kameniva [Mg/m 3 ], ρ p objemová hmotnost [Mg/m 3 ]. 7

8 1.4 STANOVENÍ SYPNÉ HMOTNOSTI SETŘESENÉHO KAMENIVA Zkušební zařízení - Vodotěsná nádoby Tab. 4 Nejmenší objem nádoby v závislosti na zrnitosti kameniva Horní zrno Objem kameniva D [mm] [l] do 4 1,0 do 16 5,0 do 31,5 10 do Příprava dílčích navážek - Hmotnost vzorků se určuje dle maximální velikosti kameniva (tab. 4). - Vzorek se vysuší při teplotě (110±5) o C do ustálené hmotnosti. Zkušební postup - Zjistí se hmotnost prázdné, suché nádoby m 1, nádoba se plní pomocí lopatky kamenivem. - Nádoba s kamenivem se umístí na vibrační stůl, který se uvede do provozu. Zároveň se do nádoby doplňuje kamenivo, dokud povrch kameniva není v úrovni okraje plněné nádoby. - Pokud povrch kameniva není pravidelný zarovnáme ho ručně tak, aby kamenivo zcela vyplňovalo objem nádoby. - Zváží se nádoba vyplněná kamenivem a zaznamená se její hmotnost na 0,1 % m 2. Výpočet a vyjádření výsledků Sypná hmotnost setřeseného kameniva ρ s v Mg/m 3 se vypočítá: kde: m 2 je hmotnost nádoby se zkušební navážkou [kg], m 1 je hmotnost prázdné nádoby [kg], V je objem nádoby v [l], ρ s je sypná hmotnost zhutněného kameniva [Mg/m 3 ]. ( m m ) 2 1 ρ s =, V - Hodnoty sypné hmotnosti zrn se vyjádří s přesností na nejbližší 0,01 Mg/m 3. ρ p ρ s Mezerovitost ν s v % se vypočítá dle vzorce:.100 ρ = 1 s v s =. 100, ρ p ρ p kde: ν s je mezerovitost v [%], ρ s sypná hmotnost setřeseného kameniva [Mg/m 3 ], ρ p objemová hmotnost [Mg/m 3 ]. 8

9 1.5 STANOVENÍ VLHKOSTI SUŠENÍM V SUŠÁRNĚ Příprava zkušební navážky - Vypočítá se nejmenší hmotnost zkušební navážky z hodnoty velikosti horního síta D [mm]. o jestliže D 1,0 mm, nejmenší hmotnost v kg musí být 0,2.D, o jestliže D<1,0 mm, nejmenší hmotnost musí být 0,2 kg. Zkušební postup - Zjistí se hmotnost prázdné a čisté nádoby M 2. - Zkušební navážka se rovnoměrně rozprostře na dně nádoby. - Zvážením nádoby a zkušební navážky s původní vlhkostí se získá veličina M 1. - Odečtením veličin (M 1 -M 2 ) se získá skutečná hmotnost vlhké navážky. - Nádoba se vloží do sušárny o teplotě (110±5) o C. Sušení se provádí do ustálené hmotnosti. - Následně se v exsikátoru stanovuje zda má navážka ustálenou hmotnost. - Navážka, která má ustálenou hmotnost se zaznamená jako veličina M 3. Výpočet a vyjádření výsledků Hodnota vlhkosti w je hmotnost vody ve zkušební navážce vyjádřena jako procento hmotnosti vysušené zkušební navážky. M 1 M 3 Vlhkost w se vypočítá dle následujícího vztahu: w =. 100, M 3 kde: M 1 je hmotnost zkušební navážky [g], M 3 je ustálená hmotnost vysušené zkušební navážky [g]. - Výsledek se zaokrouhlí na nejbližší 0,1 %. 9

10 1.6 METODY PRO STANOVENÍ ODOLNOSTI PROTI DRCENÍ METODOU OTLUKOVÉHO BUBNU LOS ANGELES Definice - Podstatou zkoušky je drcení kameniva ocelovými koulemi v rotujícím bubnu. Výsledek zkoušky se udává jako součinitel Los Angeles. - Součinitel Los Angeles je procentní podíl zkušební navážky, který propadl sítem 1,6 mm po ukončení zkoušky. Zkušební zařízení - Otlukový buben Los Angeles (obr. 2). Obr. 2 Typický otlukový buben pro zkoušku Los Angeles - 11 ocelových koulí o průměru 45 a 49 mm s hmotností 400 až 445 g. Celková hmotnost všech koulí je mezi a g. - Zkušební sadu sít. - Váhy s přesností 0,1 % hmotnosti navážky. - Sušárna s cirkulací vzduchu udržující teplotu 110±5 o C. - Pomocný materiál (misky, štětce, prachovky). Zkušební postup - Do otlukového bubnu se vloží v následujícím pořadí: ocelové koule, zkušební navážka. - Zkušební zařízení se uvede do provozu. Po 500 otáčkách (rychlostí otáček za minutu) se buben zastaví. - Vybírací otvor zařízení musí být natočen tak, aby při odběru zkoušeného vzorku nedocházelo ke ztrátám navážky. Při odběru vzorku se klade velký důraz na odběr jemných částic, které se mohou zadržet v přepážkách zkušebního zařízení. Výpočet a vyjádření výsledků - Stanoví se křivka zrnitosti a velikost zbytku na sítě 1,6 mm, která se zaznamená jako hodnota m [mm]. Součinitel Los Angeles LA se vypočítá ze vzorce: 5000 m LA = [%] Výsledek se zaokrouhlí na celé číslo. 10

11 2 ZKOUŠENÍ GEOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ KAMENIVA 2.1 STANOVENÍ ZRNITOSTI - SÍTOVÝ ROZBOR Definice - Hutné kamenivo je kamenivo které má objemovou hmotnost od 2000 do 3000 kg.m -3. Příprava zkušební navážky - Pro cvičení se připraví navážka cca 2000 g M 1. Tab. 5 Hmotnost zkušebních navážek pro hutné kamenivo Velikost zrna Hmotnost kameniva D zkušební (největší) navážky (nejmenší) [mm] [kg] ,6 8 0,6 4 0,2 Zkušební postup Praní obsah jemných částic - Zkušební navážka se vloží do nádoby a přidá se dostatečné množství vody tak, aby kamenivo bylo zcela pod vodou. - Vzorek se promíchá. - Síto o velikosti ok 0,063 mm se navlhčí z obou stran a na toto síto se nasadí odlehčovací síta o velikosti ok 1 nebo 2 mm. Vzorek se sype na horní síto a promývá se vodou tak dlouho, dokud neodtéká čirá voda. - Zůstatek nad sítem o velikosti ok 0,063 se vysuší při (110±5) o C do ustálené hmotnosti. Nechá se vychladnout, zváží se a zaznamená hmotnost M 2. Prosévání - Propraný a vysušený materiál se nasype na síta, která jsou sestavena do sloupce. Síta budou sestavena od nejmenších otvorů po největší (0,063; 0,125; 0,250; 0,500; 1; 2; 4; 8; 16; 31,5; 63 mm). Horní síto se opatří víkem a pod dolním sítem dnem. - Navážka kameniva se po dávkách nasype na horní síto, uzavře se víkem a upevní se přítlačnou deskou prosévacího přístroje. - Sítovací zařízení mechanicky otřásá sloupcem sít. - Po ukončení zkušebního cyklu se postupně odebírají jednotlivá síta a ručně se dokončí prosévání. - Aby se zabránilo přetížení sít, množství materiálu na každém sítě v g po ukončení prosévání nesmí být větší než: kde: A plocha síta [mm 2 ], d velikost otvoru síta [mm]. A. d 200, 11

12 Vážení - Zváží se zůstatek na sítě s největšími otvory a zaznamená se jeho hmotnost R 1. Pokračuje se podobným způsobem s následujícími síty. Hmotnost navážky zachycené na sítech se do protokolu zaznamenají jako dílčí hmotnosti R 2, R 3...R i. - Částice propadlé sítem 0,063 mm na dno zkušebního sloupce sít se označuje jako propad P. Výpočty a vyjádření výsledků - Jednotlivé zůstatky na sítech se vyjádří v procentech k původní hmotnosti navážky M 1. - Následně se sečtou všechna procentuelní zastoupení na sítech a výsledná hodnota se porovná s původní propranou navážkou. - Vypočítá se procento jemných částic f, které propadly sítem 0,063 dle vztahu: ( M 1 M 2 ) + P f =.100, M 1 kde: M 1 je hmotnost vysušené zkušební navážky [kg], je hmotnost proprané a vysušené navážky nad sítem 0,063 mm M 2 P [kg], je hmotnost propadu jemných částic na dně po sítovém rozboru [kg]. - Jestliže součet hmotnosti R i a P se liší o více než 1 % od hmotnosti M 2, zkouška se musí opakovat. - Číselné hodnoty se znázorní graficky vynesením křivky zrnitosti. 12

13 2.2 STANOVENÍ TVARU ZRN INDEX PLOCHOSTI - Určuje se u zrn větších než 4 mm a menších než 80 mm. - Určuje se jak u těženého kameniva tak u drceného kameniva. Podstata zkoušky - Zkouška se skládá ze dvou prosévacích operací. V první se vzorek roztřídí na jednotlivé frakce podle tabulky 6. Následně se každá frakce prosévá na tyčových sítech, které mají rovnoběžné mezery. - Celkový index plochosti se vypočítá z celkové hmotnosti zrn propadlých na tyčových sítech a vyjádří se jako procento z celkové vysušené hmotnosti zkoušených zrn. - Pokud se požaduje index plochosti každé roztříděné frakce, pak se výsledná hodnota vypočítá z hmotnosti zrn propadlých příslušným tyčovým sítem a vyjádří se jako procento hmotnosti příslušné frakce. Zkušební zařízení - Zkušební síta se čtvercovými otvory: 80 mm; 63 mm; 50 mm; 40 mm; 31,5 mm; 25 mm; 16 mm; 12,5 mm; 10 mm; 8 mm; 6,3 mm; 5 mm a 4 mm. - Odpovídající tyčová síta (obr. 3). Mezní odchylky jsou zaznačeny v tabulce 6. Obr. 3 Tyčová síta Příprava zkušební navážky - Zkušební navážka se vysuší při teplotě (110±5) o C do ustálené hmotnosti. Po ustálení se zváží a zaznamená jako hmotnost M o. Zkušební postup Prosévání na zkušebních sítech - Zkušební navážka se proseje na zkušebních sítech (viz. tab. 6). - Zváží se a odloží zrna, která propadla sítem 4 mm a zůstala na sítě 80 mm. 13

14 Prosévání na tyčových sítech - Každá frakce se proseje na odpovídajícím tyčovém sítě dle tabulky 6. Prosévání se provádí ručně. - Zváží se materiál z každé frakce, který propadl tyčovým sítem. Tab. 6 Tyčová síta Frakce kamenivo d i /D i Šířka mezery tyčového síta [mm] [mm] 63/80 40±0,3 50/63 31,5±0,3 40/50 25±0,2 31,5/40 20±0,2 25/31,5 16±0,2 20/25 12,5±0,2 16/20 10±0,1 12,5/16 8±0,1 10/12,5 6,3±0,1 8/10 5±0,1 6,3/8 4±0,1 5/6,3 3,15±0,1 4/5 2,5±0,1 Výpočet a vyjádření výsledků - Vypočítá se součet hmotnostní frakcí, které propadly sítem M 1. - Vypočítá se součet hmotností částic v každé frakci, které propadly odpovídajícím tyčovým sítem M 2. M 2 - Souhrnný index plochosti FI se vypočítá: FI =. 100, M 1 kde: M 1 je součet hmotností zrn v každé frakci [g], M 2 je součet hmotností zrn v každé frakci, která propadla odpovídajícím tyčovým sítem (tab. 6) [g]. - Index plochosti FI se zaokrouhlí na celé číslo mi - Index plochosti FI i pro každou frakci zvlášť se vypočítá: FI =. i 100, Ri kde: R i je hmotnost každé frakce [g], m i je hmotnost materiálu v každé frakci, který propadl odpovídajícím tyčovým sítem (tab. 6) [g]. 14

15 2.3 STANOVENÍ TVARU ZRN TVAROVÝ INDEX Podstata zkoušky - Jednotlivá zrna jsou roztříděna na základě poměru jejich délky L k tloušťce E pomocí dvoučelisťového posuvného měřítka. - Tvarový index se vypočítá jako hmotnostní podíl zrn, jejich poměr rozměrů L/E je větší než 3 a vyjádří se jako procento k celkové hmotnosti zkoušených zrn. Příprava zkušební navážky - Vzorek se vysuší při teplotě (110±5) o C. Tab. 7 Hmotnost zkušební navážky Horní velikost zrna D Hmotnost zkušební navážky (nejmenší) [mm] [kg] ,1 Zkušební postup (obr. 4) - Zkušební navážka se proseje na příslušných sítech. - Ponechají se jen ta zrna, která odpovídají příslušné frakci kameniva a zváží se M 1. - Pomocí dvoučelisťového posuvného měřítka se u jednotlivých zrn zjistí délka L a tloušťka E. Zrna, která mají poměr L/E > 3 se nazývají nekubická. - Zváží se zrna nekubického tvaru a zaznamená se hmotnost jako M 2. Obr. 4 Posuvné dvoučelisťové měřidlo Výpočty a vyjádření výsledků - Tvarový index SI se vypočítá podle vztahu: M 2 SI =. 100, M 1 kde: M 1 je hmotnost zkušební navážky [g], M 2 je hmotnost nekubických zrn [g]. - Zaznamená se tvarový index, zaokrouhlený na celé číslo. 15

16 B. ZKOUŠENÍ CEMENTU 3 METODY ZKOUŠENÍ CEMENTU 3.1 STANOVENÍ DOB TUHNUTÍ A OBJEMOVÉ STÁLOSTI Stanovení dob tuhnutí (stanovení počátku tuhnutí, stanovení konce tuhnutí) Přístroje - Nádoba s vodou (20±1) o C do které se ponoří naplněný prstenec (min. relativní vlhkost 50 %). - Vicatův přístroj s ocelovou jehlou pro stanovení počátku tuhnutí (obr. 5, obr. 6, obr. 7). - Vicatův přístroj s ocelovou jehlou a kruhovým nástavcem pro stanovení konce doby tuhnutí (obr. 8). Obr. 5 Boční pohled na rovně stojící Vicatův prstenec pro stanovení počátku tuhnutí; 1 - prstenec z tvrzené pryže, 2 - ploška pro přídavné závaží, 3 - skleněná destička, 4 - nádoba na vodu, 5 - voda. Obr. 6 Přední pohled na obrácený Vicatův prstenec při stanovení konce tuhnutí Obr. 8 Jehla Vicatova přístroje s nástavcem pro stanovení konce tuhnutí Obr. 7 Jehla Vicatova přístroje pro stanovení počátku tuhnutí 16

17 3.1.2 Stanovení počátku tuhnutí Postup zkoušky - Vicatův přístroj se nastaví do nulové polohy (hrot jehly se spustí na podkladní skleněnou destičku, stupnice se vynuluje). Následně se jehla zvedne. - Vicatův prstenec se naplní cementovou kaší normální hustoty a povrch se zarovná. - Naplněný Vicatův prstenec umístěný na skleněné destičce se vloží do nádoby a doplní se vodou tak, aby povrch byl nejméně 5 mm pod hladinou vody a uloží se do prostředí s kontrolovanou teplotou (20±1) o C. - Po určité době se naplněný Vicatův prstenec vloží do zkušebního zařízení, jehla se zajistí v takové poloze, aby se hrotem dotýkala povrchu cementové kaše (1 až 2 s). Jehla začne vnikat do cementové kaše. Po uvolnění zajišťovacího šroubu jehla vniká do cementové kaše, hloubka vniknutí se odečte nejpozději do 30 sekund. Vyhodnocení - Odečtená hodnota, která udává vzdálenost mezi hrotem jehly a skleněnou destičkou se uvede do protokolu o zkoušce společně s dobou, která uplynula od vsypání cementu do míchačky (nulový čas). - Počátek doby tuhnutí se uvádí na stejném vzorku např. po 10 min. a na vhodných místech (vzdálenost nejméně 8 mm od okraje prstence a 5 mm od sebe a nejméně 10 mm od posledního vpichu). - Počátkem tuhnutí se rozumí doba, která uplyne od vsypání cementu do míchačky (nulový čas) až do okamžiku, kdy vzdálenost mezi jehlou a destičkou činí (6±3) mm. - V protokolu o zkoušce se uvádí s přesností na 5 min Stanovení konce tuhnutí Postup zkoušky - Vicatův prstenec se po zkoušce počátku doby tuhnutí na skleněné destičce otočí a vloží se zpět do prostředí s kontrolovanou teplotou (20±1) o C. Současně se vymění část zkušebního zařízení, které vniká do cementové kaše (jehla s kruhovým nástavcem, viz. obr. 8). Intervaly zkoušení např. 30 minut. - Po určité době se naplněný Vicatův prstenec s podložní destičkou a nádobkou s vodou vloží do zkušebního zařízení, jehla s kruhovým nástavcem se zajistí v takové poloze, aby se hrotem dotýkala povrchu cementové kaše (1 až 2 s). Jehla začne vnikat do cementové kaše. Po uvolnění zajišťovacího šroubu jehla s kruhovým nástavcem vniká do cementové kaše, hloubka vniknutí se odečte nejpozději do 30 sekund. Vyhodnocení - Koncem tuhnutí se rozumí doba, která uplynula od vsypání cementu do míchačky (nulového času) po okamžik, kdy jehla pronikla do zatvrdlé cementové kaše jen do hloubky 0,5 mm. Do protokolu o zkoušce se uvádí s přesností na 15 min. Konec tuhnutí je tehdy, když kruhový nástavec na jehle již nezanechává otisk na povrchu zkoušeného tělesa. - Konec doby tuhnutí se uvádí na stejném vzorku např. po 30 min. a na vhodných místech (vzdálenost nejméně 8 mm od okraje prstence a 5 mm od sebe a nejméně 10 mm od posledního vpichu). 17

18 3.2 STANOVENÍ NORMÁLNÍ HUSTOTY Přístroje - Vicatův přístroj s hustoměrným válečkem (obr. 9, obr. 10). - Vicatův prstenec z tvrzené pryže, plastů nebo mosazi válcového (h=40±0,2 mm; vnitřní 75±10 mm) nebo kuželového tvaru (h=40±0,2 mm; vnitřní dolní podstava 75±10 mm; vnitřní horní podstava mm ). Obr. 9 Boční pohled na rovně stojící Vicatův prstenec při stanovení normální hustoty; 1 - prstenec z tvrzené pryže, 2 - ploška pro přídavné závaží, 3 - skleněná destička, 4 - nádoba na vodu, 5 - voda. Obr. 10 Hustoměrný váleček pro stanovení normální hustoty Postup zkoušky - Připraví se 500 g cementu a určité množství vody, např. 125 g. Cement se přidává do vody. Míchačka se uvede do chodu po dobu 90 s. - Po 90 s se míchačka na 15 s zastaví. V této pauze se stěrkou setře cementová kaše ze stěn nádoby. Poté se míchačka pustí nižší rychlostí po dobu 90 s. Celková doba míchání 3 minut. - Vicatův přístroj se nastaví do nulové polohy (to je nulová vzdálenost válečku a skleněné destičky). - Na lehce olejem natřenou destičku se postaví pryžový prstenec a začne se plnit cementovou kaší. Cementová kaše se srovná s horním povrchem prstence. - Vicatův prstenec se vloží pod hustoměrný váleček, tak aby povrch cementové kaše lícoval se spodní plochou válečku. Aretační šroub se odjistí 4 min.±10 s od vsypání cementu do vody. Po odjištění aretačního šroubu dochází k pronikání zkušebního tělesa do cementové kaše. - Odečtená hodnota udává vzdálenost mezi spodní plochou hustoměrného válečku a skleněnou destičkou. Zkouška se opakuje tak dlouho, než je dosaženo vzdálenosti mezi spodní plochou hustoměrného válečku a skleněnou destičkou (6±2) mm. Vyhodnocení - Po provedení zkoušky, kdy hodnota vzdálenosti hustoměrného válečku od skleněné destičky činí 6±2 mm vypočítáme výsledný vodní součinitel. Vodní součinitel je poměr množství vody k cementu, výsledek se zaokrouhlí na 0,5 %. 18

19 3.3 STANOVENÍ DOB TUHNUTÍ A OBJEMOVÉ STÁLOSTI Stanovení objemové stálosti Přístroje - Le Chatelierova objímka je vyrobena z mosazi -nekorodující pružný kov (obr. 11, obr. 12, obr. 13). - Vodní lázeň, do které se mohou uložit Le Chatelierovy objímky a které umožňují v průběhu (30±5) min. zvýšit teplotu vody z (20±1) o C k varu. - Zkušební prostředí nebo vlhkostní skříň musí mít teplotu (20±1) o C a vlhkost vzduchu min. 90 %. Obr. 11 Le Chatelierova objímka Obr. 12 Uspořádání drátěných patek k odstranění zatvrdlé cementové kaše Obr. 13 Uspořádání při měření pružnosti objímky (x zvětšení vzdálenosti hrotů tyčinek: 2x 15 mm) Postup zkoušky - Zkouška se provádí na jednom zkušebním tělese. - Používá se normální hustota cementové kaše. Olejem se natřou vnitřní strany dvou Le Chatelierových objímek a povrch skleněných destiček. Objímky se naplní a srovnají. Během plnění musí být objímky zajištěny proti rozevření. - Objímka se přikryje naolejovanou destičkou. Následně se objímka uloží do vlhkého prostředí při teplotě (20±1) o C a vlhkosti min. 90 % na dobu (24±0,5) h. - Po (24±0,5) h se změří vzdálenost A mezi hroty tyčinek s přesností na 0,5 mm. - Objímka se vloží do vodní lázně, kterou je nutno přivést v průběhu 30±5 min k bodu varu. Při této teplotě se vodní lázeň udržuje 3 h±5 min. - Po vaření se změří vzdálenost B mezi hroty tyčinek s přesností na 0,5 mm. - Objímka se ochladí na (20±2) o C a změří se vzdálenost C mezi hroty tyčinek s přesností na 0,5 mm. - Vyhodnocuje se rozdíl vzdáleností C - A s přesností na 1 mm. Je - li rozepnutí větší než je předepsaná hodnota pro cement provede se opakované stanovení. Pokud provádíme druhé měření je uvedena hodnota C - A nebo průměr ze dvou hodnot uvedených s přesností na 1 mm. Vyhodnocení - Zkouška se provádí z důvodu možného nebezpečí pozdějšího rozpínání ztvrdlého cementu v důsledku hydratace volného oxidu vápenatého, nebo volného oxidu hořečnatého. 19

20 3.4 ČÁST 1: STANOVENÍ PEVNOSTI CEMENTU Základní požadavky - Postup zahrnuje stanovení pevnosti cementové malty v tříbodovém ohybu a v tlaku. Zkušební tělesa mají rozměr 40 mmx40 mmx160 mm. Postup zkoušky - Zkušební malta se připraví smícháním 450±2 g cementu, 1350±5 g normovaného písku plynulé granulometrie a 225±1 g vody. - Postup míchání: o Do míchačky se vlije voda a přidá se celé množství cementu. o Spustí se míchání nízkou rychlostí, po 30 sekundách míchání se za chodu vsype písek (při dávkování tří frakcí písku po 450 g postupně od hrubé po jemnou frakci). Vsyp plniva probíhá v intervalu dalších 30 s. o Míchání se nastaví na vysokou rychlost a míchá se dalších 30 s. o Míchačka se na 90 s zastaví, prvních 15 s se pomocí gumové stěrky setře z povrchu nádoby malta. o Míchání pokračuje vysokou rychlostí v intervalu 60 s. - Po ukončení míchání se plní formy s nástavcem. Tyto formy jsou umístěny na magnetickém vibračním stolku a jsou hutněny po dobu 120 s. - Forma se doplní a znovu zvibruje na vibračním stolci (obr. 14). Obr. 14 Příklad zhutňovacího stolku s formou na výrobu zkušebních těles - Po zhutnění se odstraní nástavec i přebytečná malta a povrch zkušebních těles se zarovná s horním okrajem formy (obr. 15). - Na formu se položí skleněná destička síly 6 mm o rozměrech 210x185 mm a forma se vloží do vlhkostní skříně. - Pro zkoušky po 24 hodinách smí být vyjmutí zkušebních těles z forem provedeno nejdříve 20 minut před zkoušením. - Pro zkoušky pevností po více než 24 hodinách se vyjmutí zkušebních těles z forem provede 20 až 24 hodin od výroby. - Tělesa určená pro vodní uložení se viditelně označí a uloží do vody o teplotě 20±1 o C. Trámečky se uloží na rošty (z nekorodujícího materiálu) tak daleko od sebe, aby voda měla přístup ke všem plochám, objem vody na jeden trámeček je asi 1 l a hladina vody musí sahat minimálně 2 cm nad povrch trámečků. - Tělesa určená k některému termínu zkoušení se vyjmou z vody maximálně 15 minut před zkouškou, otřou se vlhkou tkaninou a zváží. 20

21 Obr. 15 Způsob stírání (pilovitým pohybem) Stáří zkušebních těles pro zkoušky pevnosti - Stáří zkušebních těles se počítá od okamžiku rozmíchání cementu s vodou na počátku zkoušení. - Zkoušky pevností těles různého stáří je třeba provést v následujícím časovém rozmezí: 24 hodin±15 minut, 48 hodin±30 minut, 72 hodin±42 minut, 7dnů±2 hodiny, 28 dnů±8 hodin. Zkouška pevnosti v ohybu (obr. 16) - Zkušební trámeček se do zkušebního stroje umístí kolmo na směr plnění. - Nárůst síly se postupně zvyšuje rovnoměrnou rychlostí 50±10 N.s -1 až do zlomení zkušebního vzorku. - Poloviny trámečků se uchovají do doby zkoušky pevnosti v tlaku ve vlhku. 3 - Pevnost v ohybu R f se vypočítá podle vzorce: R f = 1,5. Ff. l / b [MPa], kde: b je délka boční strany průřezu trámečku [mm], F f je lomové zatížení, vynaložené na střed trámečku [N], l je vzdálenost lomových podpěr [mm]. Obr. 16 Uspořádání zatížení pro stanovení pevnosti v ohybu 21

22 Zkouška pevnosti v tlaku (obr. 17) - Pevnost v tlaku se zkouší na zlomcích trámečků po zkoušce pevnosti v ohybu. - Očištěné zlomky se vystředí bočními plochami v rozmezí ±0,5 mm na destičkách zkušebního stroje a délkově se orientují tak, aby koncové plochy trámečku přesahovaly přibližně o 10 mm destičky, případně pomocné destičky. - Zatížení se zvyšuje pravidelně během celé doby zatěžovací rychlostí 2400±200 N.s -1 do porušení. - F Pevnost v tlaku R c se vypočítá podle vzorce: R c c 1600 kde: F c je nejvyšší zatížení při porušení [N], 1600 plocha destiček (40 mmx40 mm) [mm 2 ]. Obr. 17 Příklad přípravku pro zkoušení pevnosti v tlaku 1. kuličkové ložisko, 2. pohyblivá část, 3. vratná pružina, 4. kulové uložení zkušebního stroje, 5. horní tlačená deska zkušebního stroje, 6. kulové uložení přípravku, 7. horní tlačená destička přípravku, 8. zkušební těleso, 9. dolní tlačená destička, 10. spodní deska přípravku, 11. spodní deska zkušebního stroje Vyhodnocení - Výsledkem je aritmetický průměr šesti hodnot pevnosti v tlaku, které jsou stanoveny na základě tří zkušebních těles. Jestliže se jedna ze šesti hodnot liší o více než ±10 % od průměru ze šesti stanovení, hodnota se vyřadí a ze zbylých pěti se vypočítá nový aritmetický průměr. Pokud se znovu jedna hodnota liší od nového aritmetického průměru o ±10 %, zkouška je neplatná. 22

23 C. ZKOUŠENÍ BETONU 4 ZKOUŠENÍ ČERSTVÉHO BETONU 4.1 OBJEMOVÁ HMOTNOST Předmět normy - Stanovení objemové hmotnosti zhutněného čerstvého betonu. Podstata zkoušky - Čerstvý beton je zhutněn v tuhé vodotěsné nádobě známého objemu a hmotnosti a následně je zvážen. Zkušební zařízení - nádoba - rozměr nádoby nesmí být menší než 150 mm, - vibrační stůl, - lopatka, - váhy, - hladítko. Zkušební postup Hmotnost nádoby - Nádoba se zváží m 1. Zhutňování betonu - vibrování (na vibračním stole) - Nádoba se musí k vibračnímu stolu pevně přitlačit. Doba vibrace nesmí být příliš dlouhá, aby nedošlo k rozmísení směsi. Urovnání povrchu - Povrch se urovná ocelovým hladítkem. Vážení - Naplněná nádoba se zváží, aby se zjistila její hmotnost m 2. Výpočet objemové hmotnosti - m2 m1 Objemová hmotnost se vypočítá dle vztahu: D =, V kde: D je objemová hmotnost čerstvého betonu [kg/m 3 ], m 1 je hmotnost prázdné nádoby [kg], m 2 je hmotnost naplněné nádoby [kg], V je objem nádoby [m 3 ]. - Objemová hmotnost čerstvého betonu se zaokrouhlí na nejbližších 10 kg/m 3. 23

24 4.2 ZKOUŠKA SEDNUTÍM Podmínky použití zkoušky - Vhodné použít pro beton, ve kterém je max. zrno kameniva menší jak 40 mm. - Jestliže zkouška konzistence betonu není v rozmezí 10 mm až 200 mm, považujeme ji za nevhodnou a použijeme jinou zkoušku konzistence. Zkušební zařízení - propichovací tyč, násypka, podkladní deska, lopatka, - nádoba: průměr dolní základny (200±2) mm, průměr horní základny (100±2) mm, výška (300±2) mm, tloušťka stěny nádoby 1,5 mm. Zkušební postup - Forma i s podkladní deskou se navlhčí a forma se položí na vodorovnou podkladní desku. Forma musí být během plnění přichycená k podkladní desce přišlápnutím dvou příložek. - Nádoba se plní ve třech vrstvách, každá do třetiny výšky kužele. Každá vrstva (1, 2 a 3) se zhutňuje 25 vpichy propichovací tyčí tak, aby mírně zasahovaly do předchozí vrstvy (u 2 a 3 vrstva). - Jestliže po zhutnění beton nedosáhl k hornímu okraji pak musíme přidat betonovou směs až po horní okraj. Přebytečný beton se odstraní otáčením a příčným pohybem propichovací tyče. - Odstraní se spadlý beton z podkladní desky. Forma se oddělí od betonu během 5 až 10 s. - Ihned po zvednutí se změří sednutí h (S). Výsledek zkoušky - Výsledek zkoušky je platný v případě, že beton zůstane neporušený a kužel je symetrický (obr. 18). - Jestliže se vzorek usmykne zkouška se opakuje s jiným vzorkem (obr. 19). - Jestliže i u následné zkoušky dojde k usmyknutí, pak má beton nedostatečnou plasticitu a je nevhodný pro zkoušku sednutím. - Zaznamená se sednutí h (S), zaokrouhleno na 10 mm (obr. 20). Klasifikace podle sednutí kužele [2] Tab. 8 Klasifikace podle sednutí kužele; S - Slumptest Stupeň Sednutí [mm] S1 - směs tuhá 10 až 40 S2 - směs plastická 50 až 90 S3 - směs měkká 100 až 150 S4 - směs velmi měkká 160 až 210 S5 - směs tekutá 220 Obr. 18 Tvary sednutí Obr. 19 Tvary sednutí Obr. 20 Měření sednutí (správné sednutí) (usmyknuté sednutí) 24

25 4.3 ZKOUŠKA VEBE Podmínky použití zkoušky - Vhodné použít pro beton, ve kterém je max. zrno kameniva menší jak 63 mm. - Jestliže změřený čas při zkoušce Vebe je kratší než 5 s nebo delší než 30 s, pak tato zkouška není vhodná. Zkušební zařízení - přístroj Vebe (obr. 21), kruhová deska - průhledná, vibrační stůl, stopky, propichovací tyč, - forma: průměr dolní základny (200±2) mm, průměr horní základny (100±2) mm, výška (300±2) mm, tloušťka základny a stěn 1,5 mm. Zkušební postup - Přístroj se umístí na tuhý vodorovný podklad, nádoba musí být pevně přichycena k vibračnímu stolu pomocí křídlových matic. Forma se navlhčí a vloží do nádoby. - Forma se plní betonovou směsí ve třech vrstvách. Každá vrstva se zhutní 25 vpichy propichovací ocelovou tyčí. Beton se zhutňuje na celou výšku první vrstvy. Druhá a vrchní vrstva je zhutněna tak, aby vpichy zasahovaly jen částečně do spodní vrstvy. - Beton horní vrstvy se zarovná pomocí propichovací tyče. Forma se opatrně oddělí od betonu. - Jestliže se beton usmykne (obr. 23), rozlije (obr. 24), nebo se nedotýká stěn nádoby (obr. 22) je nutno tuto skutečnost zaznamenat. - Průhledná kruhová deska se natočí nad beton, uvolní se šroub a deska se spustí na beton. - Nastane sednutí, průhledná kruhová destička se zajistí a na měřítku vodící tyče se odečte hodnota sednutí. Následným uvolněním šroubu je umožněno klesání desky na beton. - Spustí se vibrace stolku a současně se měří doba, za kterou betonová směs vyplní celou plochu kruhové desky. Výsledek zkoušky - Změřená doba se zaokrouhlí na 1 sekundu. Klasifikace podle Vebe [2] Tab. 9 Klasifikace podle Vebe; V - Vebe test Stupeň Vebe čas [mm] V0 - směs velmi tuhá 31 V1 - směs tuhá 30 až 21 V2 - směs plastická 20 až 11 V3 - směs měkká 10 až 6 V4 - směs velmi měkká 5 až 3 25

26 a) poloha při plnění b) poloha při sednutí Obr. 21 Konzistometr (přístroj Vebe) Obr. 22 Tvar sednutí Obr. 23 Tvar sednutí Obr. 24 Tvar sednutí (správné sednutí) (usmyknuté sednutí) (rozlité sednutí) 26

27 4.4 STUPEŇ ZHUTNITELNOSTI Podmínky použití zkoušky - Vhodné použít pro beton, ve kterém je max. zrno kameniva menší jak 63 mm. - Jestliže stupeň zhutnitelnosti je menší než 1,04 a větší než 1,46 - tato zkouška není vhodná. Zkušební zařízení - zednická lžíce, srovnávací lišta - delší než 200 mm, vibrační stůl, - nádoba: základna (200±2) mmx(200±2) mm, výška (400±2) mm, tloušťka základny a stěn 1,5 mm. Zkušební postup - Nádoba se vyčistí a navlhčí. - Nádoba se naplní bez zhutňování. Po naplnění nádoby se odstraní přebytečný beton nad horními hranami pomocí srovnávací lišty, bez hutnění. - Beton se zhutní spuštěním vibračního stolu, dokud není patrné zmenšení objemu. Během hutnění musíme zabránit ztrátě betonu. - Po zhutnění se stanoví hodnota s, to znamená průměrná hodnota mezi horní hranou formy a povrchem zhutněného betonu, s přesností na 1 mm. Tato průměrná hodnota se stanoví ze čtyř vzdáleností změřených uprostřed každé strany nádoby. Vyjádření výsledků - h1 Stupeň zhutnitelnosti c (C) je dán vztahem: c =, h1 s kde: h 1 je vnitřní výška nádoby v [mm], s je průměrná hodnota ze čtyř změřených vzdáleností mezi horní hranou formy a povrchem zhutněného betonu, zaokrouhlená na milimetry. - Výsledek zkoušky se zaznamená na dvě desetinná místa. Klasifikace podle zhutnitelnosti [2] Tab. 10 Klasifikace podle zhutnitelnosti; C - Compaction test Stupeň Stupeň zhutnitelnosti C0 - směs velmi tuhá 1,46 C1 - směs tuhá 1,45 až 1,26 C2 - směs plastická 1,25 až 1,11 C3 - směs měkká 1,10 až 1,04 Obr. 25 Beton v nádobě před zhutněním a po zhutnění 27

28 4.5 ZKOUŠKA ROZLITÍM Podmínky použití zkoušky - Vhodné použít pro beton, ve kterém je max. zrno kameniva menší jak 63 mm. Zkušební zařízení - setřásací stolek (obr. 26), dusadlo (obr. 27), pravítko, lopatka, stopky, - forma (obr. 28): průměr dolní základny (200±2) mm, průměr horní základny (130±2) mm, výška (200±2) mm, tloušťka stěn 1,5 mm. Zkušební postup - Před zkoušením se stolek i forma navlhčí. - Forma se umístí na střed horní desky a udržuje se v této poloze přišlápnutím. - Forma se naplní ve dvou vrstvách, které se zhutní deseti rázy dřevěným dusadlem. Horní povrch se zarovná s okrajem formy, a forma se zvedne. - Horní deska střásacího stolku se zvedne a nechá se volně padat. Tento postup se provede 15 krát. Pravítkem se změří největší rozměr rozlitého betonu ve dvou na sebe kolmých směrech d 1 a d 2 (obr. 29). - Obě měření se zaokrouhlí na nejbližších 10 mm. - Pokud se objeví segregace (oddělení cementové kaše od hrubého kameniva) zkouška je neplatná. Výsledek zkoušek - Stanoví se rozlití ( d + ) 1 d 2 2 a zaokrouhlí na nejbližších 10 mm. Klasifikace podle rozlití [2] Tab. 11 Klasifikace podle rozlití;f - Flowtest Stupeň Průměr rozlití [mm] F1 - směs tuhá 340 F2 - směs plastická 350 až 410 F3 - směs měkká 420 až 480 F4 - směs velmi měkká 490 až 550 F5 - směs tekutá 560 až 620 F6 - směs velmi tekutá 630 Obr. 26 Střásací stolek Legenda: 1) kovový povrch, 2) omezení zdvihu na (40±1)mm, 3) horní zarážka, 4) horní deska, 5) vnější závěsy, 6) vyznačení, 7) rám podkladní desky, 8) držadlo na zvedání, 9) spodní zarážka, 10) deska na přišlápnutí. 28

29 Obr. 28 Forma Obr. 27 Dusadlo Obr. 29 Měření rozlití 29

30 5 ZKOUŠENÍ ZTVRDLÉHO BETONU 5.1 OBJEMOVÁ HMOTNOST ZTVRDLÉHO BETONU Předmět normy - Stanovení objemové hmotnosti ztvrdlého betonu. Zkušební zařízení - váhy, nádoba s vodou, posuvné měřítko, sušárna. Zkušební postup Stanovení hmotnosti (3 způsoby): - Jak bylo dodáno - zváží se těleso m r [kg] s přesností na 0,1 % hmotnosti tělesa. - Nasyceno vodou - těleso se ponoří do vody na 24 hodin do ustálené hmotnosti. Před vážením se otře povrch tělesa a zváží se m s [kg]. - Vysušeno v sušárně - těleso se suší v sušárně do ustálené hmotnosti. Před vážením se nechá těleso vychladnout v exsikátoru a zváží se m o [kg]. Stanovení objemu (3 způsoby): - Ponoření do vody (referenční metoda) - těleso je nasyceno vodou. - Hmotnost ve vodě - Nádoba s vodou se zvedne tak, aby byl třmen bez zkušebního tělesa ponořen ve vodě. Zaznamená se hmotnost ponořeného třmenu m st [kg]. Zkušební těleso se uchytí do třmenu a nádoba s vodou se zvedne tak, aby těleso bylo ponořeno do vody. Zaznamená se hmotnost ponořeného tělesa a třmenu m st + m w [kg] (obr. 30, obr. 31). Obr. 30 Třmen zavěšen pod váhou Obr. 31 Alternativní způsob, 1) váhy; 2) třmen; 3) betonové zkušební když třmen je zavěšen nad váhou těleso; 4) vodítko; 5) svislý pohyb nádoby s vodou; 6) boční pohled na třmen - Hmotnost na vzduchu - těleso se vyjme ze třmenu a z povrchu se otře voda vlhkým hadrem. Těleso se zváží a zaznamená se hmotnost m a [kg]. ma [( mst + mw ) mst ] - Výpočet objemu zkušebního tělesa se vypočítá: V =, ρ w 30

31 kde: V je objem zkušebního tělesa [m 3 ], m a je hmotnost zkušebního tělesa na vzduchu [kg], m st je zjištěná hmotnost ponořeného třmenu [kg], m w je zjištěná hmotnost ponořeného tělesa [kg], ρ w je hustota vody při 20 o C [kg/m 3 ]. - Výpočtem ze změřených skutečných rozměrů - Zkušební tělesa jsou změřeny v m 3 a zaokrouhleny na čtyři významné číslice. - Při použití krychlí, výpočtem z kontrolovaných zvolených rozměrů - Zkontroluje se zda byla krychle zhotovena v kalibrované formě a vypočítá se objem krychle v m 3 a zaokrouhlí se na tři významné číslice. Výsledek zkoušky - m Objemová hmotnost se vypočítá dle vztahu: D =, V kde: D je objemová hmotnost ztvrdlého betonu [kg/m 3 ], m je hmotnost zkušebního tělesa [kg], V je objem nádoby [m 3 ]. - Objemová hmotnost ztvrdlého betonu se zaokrouhlí na nejbližších 10 kg/m 3. 31

32 5.2 PEVNOST V TLAKU ZKUŠEBNÍCH TĚLES Podstata zkoušky - Zkušební tělesa jsou zatěžována až do porušení ve zkušebním lisu. Zkušební zařízení - Zkušební lis. Zkušební tělesa - Zkušební těleso musí být krychle (150x150x150), - Válec (h =300, 150), - Vývrt (b - průměr, h - výška; b=2.h, b - je 3,5 násobek největšího zrna kameniva v betonu). Zkušební postup Příprava a usazení zkušebních těles - Z povrchu tělesa se setře voda před jejich vložením do zkušebního lisu. - Očistí se dotykové plochy tlačených desek lisu a odstraní se všechny zbytky písku nebo jiného uvolněného materiálu z povrchu zkoušeného tělesa na plochách, které budou v dotyku s tlačenými deskami lisu. - Krychle se osadí tak, aby směr zatěžování byl kolmý na směr plnění. - Krychle se umístí do středu tlačených desek. Zatěžování - Nastaví se konstantní rychlost zatěžování od 0,2 MPa/s (N/mm 2 /s). Zatěžuje se plynule, bez nárazu. - Zaznamená se dosazené maximální zatížení. Posouzení způsobu porušení - Příklady porušení těles, jsou uvedené na obrázku 32 pro krychle na obrázku 33 pro válce, ukazují vyhovující způsoby porušení. - Příklady nevyhovujících způsobů porušení zkušebních těles jsou uvedeny na obrázku 34 pro krychle a na obrázku 35 pro válce. Obr. 32 Vyhovující způsoby porušení zkušebních krychlí Obr. 33 Vyhovující způsoby porušení zkušebních válců 32

33 Obr. 34 Některé nevyhovující způsoby porušení zkušebních krychlí Obr. 35 Některé nevyhovující způsoby porušení zkušebních válců Vyjádření výsledků - F Pevnost v tlaku je dána následujícím vztahem: f c = Ac, kde: f c je pevnost v tlaku [MPa; N/mm 2 ], F je maximální zatížení při porušení [N], A c je průřezová plocha zkušebního tělesa, na kterou působí zatížení v tlaku [mm 2 ]. - Pevnost v tlaku se zaokrouhlí na nejbližších 0,5 MPa [N/mm 2 ]. 33

34 5.3 PEVNOST V TAHU OHYBEM ZKUŠEBNÍCH TĚLES Předmět normy - Tato norma popisuje metodu pro stanovení pevnosti v tahu ohybem zkušebních těles ze ztvrdlého betonu. Podstata zkoušky - Hranolová zkušební tělesa jsou vystavena ohybovému momentu od zatížení přenášeného prostřednictvím horních zatěžovacích a spodních podpěrných válečků. Zkušební zařízení - Zkušební lis. - Zatěžování se skládá ze dvou podpěrných válečků, dvou horních zatěžovacích válečků, kloubově připojených k příčnému závěsu (obr. 36). Obr. 36 Uspořádání zatěžování zkušebního tělesa (zatěžování dvěma břemeny) 1) zatěžovací válečky (otočné a výkyvné), 2) podpěrný váleček, 3) podpěrný váleček (otočný a výkyvný). Zkušební tělesa Všeobecně - Zkušební tělesa musí být hranoly (100x100x400 mm). Úprava zkušebních těles - Pokud rozměry nebo tvary zkušebních těles neodpovídají: - nerovné povrchy se musí srovnat broušením, - odchylky úhlů se musí opravit odřezáním, případně broušením. Zkušební postup Příprava těles - Z povrchu těles, která byla ošetřována ve vodě, se z jejich povrchu před jejich vložením do zkušebního lisu setře voda. Zatěžování - Všechny zatěžovací a podpěrné válečky musí rovnoměrně dosedat na zkušební těleso. - Nastaví se konstantní rychlost zatěžování od 0,04 MPa/s do 0,06 MPa/s. Zatěžuje se plynule bez nárazu, a zatížení se zvyšuje stanovenou konstantní rychlostí až do porušení vzorku. 34

35 - Rychlost zatěžování ve zkušebním lisu je dána následujícím vztahem: 2 s d1 d 2 R =.., l kde: R je rychlost zatěžování [N/s], s je přírůstek napětí [MPa/s], d 1 a d 2 jsou rozměry příčného řezu tělesa [mm], l je vzdálenost mezi podpěrnými válečky [mm]. - Zaznamená se dosažené maximální zatížení. Vyjádření výsledků - Pevnost v tahu za ohybu (čtyřbodovém) je dána následujícím vztahem: f cf F. l =. 2 d1 d 2, kde: f cf je pevnost v tahu ohybem [MPa], F je maximální zatížení [N], l je vzdálenost mezi opěrnými válečky [mm], d 1 a d 2 jsou rozměry příčného řezu tělesa (obr. 36) [mm]. - Pevnost v tahu ohybem se zaokrouhlí na nejbližší 0,1 MPa. Zatěžování jedním břemenem uprostřed d1d 2. s Rychlost zatěžování se stanoví podle následujícího vztahu: R =, 3. l kde: R je požadovaná rychlost zatěžování [N/s], s je průsečík napětí [MPa/s], l je vzdálenost mezi podpěrnými válečky [mm], d 1 a d 2 jsou rozměry příčného řezu tělesa (obr. 37) [mm]. - Pevnost v tahu za ohybu (tříbodovém) je dána následujícím vztahem: f cf 3. F. l = d1 d 2, kde: f cf je pevnost v tahu ohybem [MPa], F je maximální zatížení [N], l je vzdálenost mezi podpěrnými válečky [mm], d 1 a d 2 jsou rozměry příčného řezu (obr. 37) [mm]. - Pevnost v tahu ohybem se zaokrouhlí na nejbližší 0,1 MPa. Obr. 37 Uspořádání zatěžování zkušebního tělesa (zatěžování jedním břemenem uprostřed) 1) zatěžovací válečky (otočné a výkyvné), 2) podpěrný váleček, 3) podpěrný váleček (otočný a výkyvný). 35

36 5.4 PEVNOST V PŘÍČNÉM TAHU ZKUŠEBNÍCH TĚLES Předmět normy - Tato norma uvádí pevnost v příčném tahu na válcových zkušebních tělesech ze ztvrdlého betonu. Podstata zkoušky - Válcové zkušební těleso je vystaveno tlaku v úzkém pruhu po jeho délce. - Výsledná kolmá tahová síla způsobí porušení tělesa tahem. Zkušební zařízení - Zkušební lis. - Vodící přípravek (nepovinný, obr. 38), pro usazení tělesa a roznášecích proužků do správné polohy. Vodící přípravek nesmí bránit deformaci tělesa během zkoušky. - Roznášecí proužky jsou zhotovené z dřevovláknité desky, s objemovou hmotností větší než 900 kg.m -3. Obr. 38 Vodící přípravek pro válcová tělesa 1) ocelový zatěžovací trámeček, 2) roznášecí proužek z dřevovláknité desky. Zkušební tělesa Všeobecně - Musí být válcová, u vývrtů však může být poměr délky k průměru válce nižší, ale nejméně 1. Úprava zkušebních těles - Pokud rozměry nebo tvary zkušebních těles neodpovídají: - nerovné povrchy se musí srovnat broušením, - odchylky úhlů se musí upravit odřezáním případně broušením. Zkušební postup Příprava těles - Z povrchu těles, která byla ošetřována ve vodě, se setře voda před jejich vložením do zkušebního lisu. Usazení zkušebního tělesa - Zkušební těleso se umístí do středu zkušebního lisu. - V zatěžovací středové rovině se opatrně na těleso osadí, roznášecí proužky v horní i dolní části vzorku. - Při zatěžování by měla být horní tlačená deska rovnoběžná s dolní tlačenou deskou. Zatěžování - Musíme zajistit, aby zkušební těleso bylo centrované. 36

37 - Nastaví se konstantní rychlost zatěžování v rozsahu od 0,04 MPa/s do 0,06 MPa/s. Těleso se zatěžuje plynule bez nárazu, a zatížení se nepřetržitě zvyšuje stanovenou konstantní rychlostí do porušení. - s.π Rychlost zatěžování ve zkušebním lisu je dána následujícím vztahem: R =, 2. L. d kde: R je rychlost zatěžování [N/s], L je délka zkušebního tělesa (obr. 39) [mm], d je zvolený rozměr tělesa [mm], s je přírůstek napětí [MPa/s; N/mm 2 /s]. - Zaznamená se dosažené maximální zatížení. Vyšetřování tělesa - Zhodnotí se zlom porušeného tělesa a vzhled betonu. Obr. 39 Válcový zatěžovcí segment 1) ocelový válcový zatěžovací segment, 2) roznášecí proužek z dřevovláknité desky, 3) válcový segment může být odříznut Vyjádření výsledků - 2. F Pevnost v příčném tahu je dána následujícím vztahem: f ct =, π. L. d kde: f ct je pevnost v příčném tahu [MPa], F je maximální zatížení [N], L je délka dotykové přímky tělesa [mm], d je zvolený příčný rozměr tělesa [mm]. - Pevnost v příčném tahu se zaokrouhlí na nejbližších 0,05 MPa. 37

38 D. ZKOUŠENÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ 6 METODY ZKOUŠENÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ 6.1 PEVNOST V TAHU ZKUŠEBNÍCH TĚLES Předmět normy - Předpis normy specifikuje metodu zkoušení tahem kovových materiálů a definuje vlastnosti, kterým mohou být stanoveny. Okolní teplota je určena v rozmezí C. Podstata zkoušky - Zkušební tyč se získává obráběním ověřovaného výrobku, výlisku nebo odlitku. Výrobky stálého průřezu, např. profily, tyče, dráty, se smí zkoušet bez obrobení. Průřezy zkušebních tyčí jsou kruhového, čtvercového, obdélníkového nebo prstencového tvaru. Dle průměru tyče se určuje se určuje i počáteční měrná délka tyče L 0 =k. S 0, nejméně však 20 mm. Součinitel k=5,65 je mezinárodně přijatá hodnota. Pokud není pro délku zkušební tyče tento součinitel k splněn, hovoříme o nepoměrných zkušebních tyčích. Dělení zkušebních tyčí - Dále zkušební tyče dělíme na obrobené a neobrobené. Obrobená tyč má odlišný profil mezi upínacími konci a zkušební délkou prvku, přechod u změny profilu musí být plynulý (obr. 40). Neobrobené tyče musí mít dostatečnou volnou délku mezi čelistmi (obr. 41). Obr. 40 Obrobená tyč Obr. 41 Neobrobená tyč Zkušební postup - Stanovení počáteční plochy příčného průřezu (S 0 ). - Vyznačení počátku a konce měřené délky. Značení musí být provedeno jemnými značkami, nebo ryskami, nikoliv vruby, které by oslabovaly průřez a následně ovlivnily výsledky měření. - Zkušební tyč se pomocí klínů, příp. závitových nebo plochých čelistí upne do zkušebního stroje, který je opatřen průtahoměrem ke stanovení meze kluzu. Vzorek musí být upnut takovým způsobem, aby tahová síla působila v ose prutu a jeho vybočení bylo minimální. Zatěžovací rychlost se volí dle modulu pružnosti ověřovaného materiálu (tab. 12). - Určení základních hodnot z pracovního diagramu oceli v tahu (např. horní a dolní mez kluzu, mez pevnosti v tahu, ) 38

Zkoušení ztvrdlého betonu Objemová hmotnost ztvrdlého betonu

Zkoušení ztvrdlého betonu Objemová hmotnost ztvrdlého betonu Objemová hmotnost ztvrdlého betonu ČSN EN 12390-7 Podstata zkoušky Stanoví se objem a hmotnost zkušebního tělesa ze ztvrdlého betonu a vypočítá se objemová hmotnost. Metoda stanovuje objemovou hmotnost

Více

Stanovení konzistence betonu Metoda sednutí kužele

Stanovení konzistence betonu Metoda sednutí kužele Stanovení konzistence betonu Metoda sednutí kužele ČSN EN 12350-2 Podstata zkoušky čerstvý beton se zhutní do tvaru komolého kužele. Vzdálenost, o kterou poklesl beton po zvednutí komolého kužele, udává

Více

Druha kameniva podle objemové hmotnosti:

Druha kameniva podle objemové hmotnosti: Kamenivo - je přírodní nebo umělý zrnitý materiál, anorganického původu určený pro stavební účely, jehož zrna projdou kontrolním sítem sčtvercovými otvory o velikosti 25 mm Kamenivo Druhy kameniva podle

Více

3 ZKOUŠENÍ MALT A POJIV

3 ZKOUŠENÍ MALT A POJIV 3 ZKOUŠENÍ MALT A POJIV Malty pro zdivo se používají ke vzájemnému spojování stavebních prvků a dílců, pro vyrovnávání styčných ploch malty pro zdění (ČSN EN 998-2, listopad 2003)a k úpravě povrchu stavebních

Více

Zkušební metody pro malty Stanovení zrnitosti

Zkušební metody pro malty Stanovení zrnitosti Zkušební metody pro Stanovení zrnitosti ČSN EN 1015-1 Malty musí být zkoušeny proséváním za sucha, kromě případu, kdy se předpokládá, že mohou obsahovat shluky, v tom případě se musí použít prosévání za

Více

BETON Beton pojiva plniva vody přísady příměsi umělému kameni asfaltobetony polymerbetony 3600 př. n.l. římský Pantheon

BETON Beton pojiva plniva vody přísady příměsi umělému kameni asfaltobetony polymerbetony 3600 př. n.l. římský Pantheon BETON Beton je kompozitní látka vznikající ztvrdnutím směsi jeho základních složek pojiva (nejčastěji cementu), plniva (kameniva nejčastěji písku a štěrku) a vody. Kromě těchto základních složek obsahuje

Více

Obr. 19.: Směry zkoušení vlastností dřeva.

Obr. 19.: Směry zkoušení vlastností dřeva. 8 ZKOUŠENÍ DŘEVA Zkoušky přírodního (rostlého) dřeva se provádí na rozměrově přesně určených vzorcích bez suků, smolnatosti, dřeně a jiných vad. Z výsledků těchto zkoušek usuzujeme na vlastnosti dřeva

Více

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2 PŘÍKLADY 1 Objemová hmotnost, hydrostatické váhy P1.1 V odměrném válci je předloženo 1000 cm 3 vody. Po přisypání 500 g nasákavého lehčeného kameniva bylo kamenivo přitíženo hliníkovým závažím o hmotnosti

Více

Sada 1 Technologie betonu

Sada 1 Technologie betonu S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 10. Zkoušky cementu Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 -

Více

ODOLNOST KAMENIVA. ČSN EN 1367-1 Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání Část 1: Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování

ODOLNOST KAMENIVA. ČSN EN 1367-1 Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání Část 1: Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování ODOLNOST KAMENIVA Odolnost proti zmrazování a rozmrazování ČSN EN 1367-1 Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání Část 1: Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování - chování kameniva

Více

STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01

STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01 STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01 kolektiv autorů Student: Studijní skupina: Školní rok: ZKRATKA NÁZEV CVIČENÍ DATUM PODPIS U, D Úvod a dřevo K M Kamenivo Malty a pojiva B, C Beton a cihly O, P

Více

CENÍK PRACÍ. www.betotech.cz. platný od 1.1. 2014. BETOTECH, s.r.o., Beroun 660, 266 01 Beroun. Most Beroun. Trutnov Ostrava. Cheb. J.Hradec.

CENÍK PRACÍ. www.betotech.cz. platný od 1.1. 2014. BETOTECH, s.r.o., Beroun 660, 266 01 Beroun. Most Beroun. Trutnov Ostrava. Cheb. J.Hradec. ,, 266 01 Beroun CENÍK PRACÍ platný od 1.1. 2014 Cheb Most Beroun Trutnov Ostrava J.Hradec Klatovy Brno www.betotech.cz Zkušební laboratoře akreditované ČIA ke zkoušení vybraných stavebních hmot a výrobků,

Více

STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI001

STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI001 STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI001 kolektiv autorů Student: Studijní skupina: Školní rok: ZKRATKA NÁZEV CVIČENÍ DATUM PODPIS U, D Úvod a dřevo K M Kamenivo Malty a pojiva B, C Beton

Více

STAVEBNÍ HMOTY. Přednáška 2

STAVEBNÍ HMOTY. Přednáška 2 STAVEBNÍ HMOTY Přednáška 2 Zkušebnictví ke zjištění vlastností materiálu je třeba ho vyzkoušet Materiál se zkouší podle zkušebních norem na vhodném vzorku Principy materiálového zkušebnictví zkoušíme za

Více

STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01

STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01 STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01 kolektiv autorů Student: Studijní skupina: Školní rok: ZKRATKA NÁZEV CVIČENÍ DATUM PODPIS U, D Úvod a dřevo M K Malty a pojiva Kamenivo B, C Beton a cihly O, P

Více

Ověřování povrchových vlastností stavebních materiálů. Ing. Jana Boháčová

Ověřování povrchových vlastností stavebních materiálů. Ing. Jana Boháčová Ověřování povrchových vlastností stavebních materiálů Ing. Jana Boháčová 1Stanovení odolnosti povrchu cementového betonu proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek CHRL 2 www.fast.vsb.cz CHRL

Více

Návrh složení cementového betonu. Laboratoř stavebních hmot

Návrh složení cementového betonu. Laboratoř stavebních hmot Návrh složení cementového betonu. Laboratoř stavebních hmot Schéma návrhu složení betonu 2 www.fast.vsb.cz 3 www.fast.vsb.cz 4 www.fast.vsb.cz 5 www.fast.vsb.cz 6 www.fast.vsb.cz Informativní příklady

Více

STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01

STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01 STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01 Ing. Věra Heřmánková, Ph.D. a kolektiv Student: Studijní skupina: Školní rok: Zkratka Název cvičení Datum Podpis U, D Úvod a dřevo M K Malty a pojiva Kamenivo

Více

VLHKOST A NASÁKAVOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ. Stavební hmoty I Cvičení 7

VLHKOST A NASÁKAVOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ. Stavební hmoty I Cvičení 7 VLHKOST A NASÁKAVOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ Stavební hmoty I Cvičení 7 STANOVENÍ VLHKOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ PROTOKOL Č.7 Stanovení vlhkosti stavebních materiálů a výrobků sušením při zvýšené teplotě dle

Více

Cement. Cement Zkušební bodec Přípravek pro odběr vzorku Blainův přístroj Filtrační vložky

Cement. Cement Zkušební bodec Přípravek pro odběr vzorku Blainův přístroj Filtrační vložky Přístroje k měření CEMENTU 5.000 5.999 5.010 Zkušební bodec 5.020 Přípravek pro odběr vzorku 5.050 Blainův přístroj komplet. vč. cely s přítlač., gum. balonku. 5.060 Filtrační vložky průměr 12,5 mm (100

Více

5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY

5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY 1. TEORIE: Měření viskozity pomocí padající kuličky patří k nejstarším metodám

Více

Zkušební postupy pro beton dle ČSN EN 206

Zkušební postupy pro beton dle ČSN EN 206 Zkušební postupy pro beton dle ČSN EN 206 Tomáš Vymazal Obsah prezentace Zkušební postupy pro zkoušení čerstvého betonu Konzistence Obsah vzduchu Viskozita, schopnost průtoku, odolnost proti segregaci

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ KATEDRA MATERIÁLŮ A STROJÍRENSKÉ METALURGIE 1. semestrální práce: Formovací materiály Školní rok : 2013/2014 Vypracoval : Os. číslo : Radek Veselý S12B0369P

Více

Akreditovaný subjekt podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005: SQZ, s.r.o. Ústřední laboratoř Olomouc U místní dráhy 939/5, Nová Ulice, Olomouc

Akreditovaný subjekt podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005: SQZ, s.r.o. Ústřední laboratoř Olomouc U místní dráhy 939/5, Nová Ulice, Olomouc Pracoviště zkušební laboratoře: 1. Olomouc 2. Chotýšany Chotýšany 86, 257 28 Chotýšany 3. Semimobilní laboratorní kontejnery umístěny na aktuální adrese Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující

Více

Vysoké učení technické v Brně Zkušební laboratoř při ÚTHD FAST VUT v Brně Veveří 95, Brno

Vysoké učení technické v Brně Zkušební laboratoř při ÚTHD FAST VUT v Brně Veveří 95, Brno List 1 z 13 Pracoviště zkušební laboratoře: 1. Pracoviště V 2. Pracoviště P Purkyňova 139, 602 00 Brno Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř uplatňuje flexibilní

Více

BETOTECH, s.r.o., Beroun 660, Beroun CENÍK PRACÍ. platný od J.Hradec. Brno

BETOTECH, s.r.o., Beroun 660, Beroun CENÍK PRACÍ. platný od J.Hradec. Brno ,, 266 01 Beroun CENÍK PRACÍ platný od 1.2. 2018 Cheb Most Beroun Trutnov Ostrava J.Hradec Klatovy Brno www.betotech.cz Zkušební laboratoře akreditované ČIA ke zkoušení vybraných stavebních hmot a výrobků,

Více

CENÍK KONTROLNÍCH A ZKUŠEBNÍCH PRACÍ ZL

CENÍK KONTROLNÍCH A ZKUŠEBNÍCH PRACÍ ZL CENÍK KONTROLNÍCH ZKUŠEBNÍCH PRCÍ ZL Vypracoval dne 20.12.2017 ředitel zkušebny: Ing. Tomáš Moravec Platnost od 1.1.2018 do 31.12.2018 * Ceny zkoušek jsou smluvní a jsou uvedeny za vlastní zkušební výkon

Více

CENÍK KONTROLNÍCH A ZKUŠEBNÍCH PRACÍ ZL

CENÍK KONTROLNÍCH A ZKUŠEBNÍCH PRACÍ ZL CENÍK KONTROLNÍCH ZKUŠEBNÍCH PRCÍ ZL Vypracoval dne 1.3.2017 ředitel zkušebny: Ing. Tomáš Moravec Platnost od 1.3.2017 do 31.12.2017 * Ceny zkoušek jsou smluvní a jsou uvedeny za vlastní zkušební výkon

Více

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2 21,3 %, 18,8 %

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2 21,3 %, 18,8 % Objemová hmotnost, hydrostatické váhy PŘÍKLADY 1 P1.1 V odměrném válci je předloženo 1000 cm 3 vody. Po přisypání 500 g nasákavého lehčeného kameniva bylo kamenivo přitíženo hliníkovým závažím o hmotnosti

Více

Sada 1 Technologie betonu

Sada 1 Technologie betonu S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 12. Dávkování, zkoušky zpracovatelnosti betonové směsi Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI 6 ZKOUŠENÍ TAVEBNÍ OCELI 6.1 URČENÍ DRUHU BETONÁŘKÉ VÝZTUŽE DLE POVRCHOVÝCH ÚPRAV 6.1.1 Podstata zkoušky Různé typy betonářské výztuže se liší nejen povrchovou úpravou, ale i různými pevnostmi a charakteristickými

Více

1. Mechanické vlastnosti šitých spojů a textilií

1. Mechanické vlastnosti šitých spojů a textilií Mechanické vlastnosti šitých spojů a textilií 1. Mechanické vlastnosti šitých spojů a textilií 1.1 Teoretická pevnost švu Za teoretickou hodnotu pevnosti švu F š(t), lze považovat maximálně dosažitelnou

Více

QUALIFORM, a.s. Zkušební laboratoř Mlaty 672/8, Bosonohy, Brno

QUALIFORM, a.s. Zkušební laboratoř Mlaty 672/8, Bosonohy, Brno Pracoviště zkušební laboratoře: 1. pracoviště č. 01, Brno Mlaty 672/8, 642 00 Brno-Bosonohy 2. pracoviště č. 02, Teplice Tolstého 447, 415 03 Teplice 3. pracoviště č. 05, Olomouc Pavelkova 11, 772 11 Olomouc

Více

OVĚŘOVÁNÍ VLASTNOSTÍ SÁDRY. Stavební hmoty I Cvičení 9

OVĚŘOVÁNÍ VLASTNOSTÍ SÁDRY. Stavební hmoty I Cvičení 9 OVĚŘOVÁNÍ VLASTNOSTÍ SÁDRY Stavební hmoty I Cvičení 9 SÁDRA JAKO POJIVO Sádra = síran vápenatý dihydrát CaSO 4.2H 2 O Je částečně rozpustný ve vodě (ztuhlou sádru lze rozpustit ve vodě a získat znovu sádrovou

Více

STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01

STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Ústav stavebního zkušebnictví STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI1 Ing. Věra Heřmánková, Ph.D. a kolektiv Student: Studijní skupina: Školní rok: Zkratka

Více

OVĚŘOVÁNÍ VLASTNOSTÍ SÁDRY SÁDRA JAKO POJIVO SORTIMENT SÁDROVÝCH POJIV

OVĚŘOVÁNÍ VLASTNOSTÍ SÁDRY SÁDRA JAKO POJIVO SORTIMENT SÁDROVÝCH POJIV OVĚŘOVÁNÍ VLASTNOSTÍ SÁDRY Stavební hmoty I Cvičení 9 SÁDRA JAKO POJIVO Sádra = síran vápenatý dihydrát CaSO 4.2H 2 O Je částečně rozpustný ve vodě (ztuhlou sádru lze rozpustit ve vodě a získat znovu sádrovou

Více

Téma 2 : Kamenivo Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů

Téma 2 : Kamenivo Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů Téma 2 : Kamenivo Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů 1 Rozdělení kameniva Kamenivo je jedním ze základních silničních stavebních materiálů.

Více

EUROVIA Services, s.r.o. Laboratoř Morava Zádveřice 392, Vizovice

EUROVIA Services, s.r.o. Laboratoř Morava Zádveřice 392, Vizovice Pracoviště zkušební laboratoře: 1. LM 1 Zlín 2. LM 3 Brno Areál Obalovny Česká, 664 31 Česká 3. LM 4 Ostrava Frýdlantská 3207, 702 00 Ostrava Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební

Více

LAB 3: Zkoušky ztvrdlé malty II

LAB 3: Zkoušky ztvrdlé malty II LAB 3: Zkoušky ztvrdlé malty II Laboratorní cvičení bude probíhat v místnosti D 1053. Laboratorní cvičení se skládá ze 4 zkoušek. Postupy 1,2, 3A, 3C a 4 provedou skupiny samostatně. Postupy 1 až 3 provedou

Více

Laboratorní práce č. 1: Měření délky

Laboratorní práce č. 1: Měření délky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 1: Měření délky G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3.

Více

Vysoké učení technické v Brně Zkušební laboratoř při ÚTHD FAST VUT v Brně Veveří 95, Brno

Vysoké učení technické v Brně Zkušební laboratoř při ÚTHD FAST VUT v Brně Veveří 95, Brno List 1 z 9 Pracoviště zkušební laboratoře: 1. Pracoviště V 2. Pracoviště P Purkyňova 139, 602 00 Brno Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř je způsobilá poskytovat

Více

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ 7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní

Více

1. LM 1 Zlín Zádveřice 392, Vizovice 2. LM 3 Brno Areál Obalovny Česká, Česká 3. LM 4 Ostrava Frýdlantská 3207, Ostrava

1. LM 1 Zlín Zádveřice 392, Vizovice 2. LM 3 Brno Areál Obalovny Česká, Česká 3. LM 4 Ostrava Frýdlantská 3207, Ostrava Pracoviště zkušební laboratoře: 1. LM 1 Zlín 2. LM 3 Brno Areál Obalovny Česká, 664 31 Česká 3. LM 4 Ostrava Frýdlantská 3207, 702 00 Ostrava Laboratoři je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební

Více

Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř poskytuje odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek.

Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř poskytuje odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek. Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř poskytuje odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek. 1 Neobsazeno --- --- 2.1 Stanovení zrnitosti Sítový rozbor

Více

SQZ, s.r.o. Ústřední laboratoř Praha Rohanský ostrov 641, Praha 8

SQZ, s.r.o. Ústřední laboratoř Praha Rohanský ostrov 641, Praha 8 Pracoviště zkušební laboratoře: 1 Rohanský ostrov 2 Zbraslav K Výtopně 1226, 156 00 Praha - Zbraslav 3 Fyzikálních veličin K Výtopně 1226, 156 00 Praha - Zbraslav Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy

Více

Kamenivo. Ing. Alexander Trinner. Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. pobočka Plzeň Zahradní 15, 326 00 Plzeň trinner@tzus.cz; www.tzus.

Kamenivo. Ing. Alexander Trinner. Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. pobočka Plzeň Zahradní 15, 326 00 Plzeň trinner@tzus.cz; www.tzus. Kamenivo Ing. Alexander Trinner Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. pobočka Plzeň Zahradní 15, 326 00 Plzeň trinner@tzus.cz; www.tzus.cz 1 2 3 Přehled nových předmětových norem (ČSN EN) 4 Nová

Více

4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU

4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU (KAPILÁRNÍ VISKOZIMETR UBBELOHDE) 1. TEORIE: Ve všech kapalných látkách

Více

Nestmelené a stmelené směsi

Nestmelené a stmelené směsi Nestmelené a stmelené směsi do podkladních vrstev pozemních komunikací Dušan Stehlík Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemních komunikací stehlik.d@fce.vutbr.cz Aplikace evropských

Více

Počet stran protokolu Datum provedení zkoušek: 9. 3. - 25. 4. 2012

Počet stran protokolu Datum provedení zkoušek: 9. 3. - 25. 4. 2012 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba http://www.hgf.vsb.cz/zl Tel.: 59 732 5287 E-mail: jindrich.sancer@vsb.cz Protokol o zkouškách č. 501 Zákazník:

Více

Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE)

Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE) Laboratorní cvičení z předmětu "Kontrolní a zkušební metody" Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE) Zadání: Na základě výsledků tahové zkoušky podle norem ČSN EN ISO 527-1 a ČSN EN ISO 527-3 analyzujte

Více

EUROVIA Services, s.r.o. Centrální laboratoř U Michelského lesa 370, 140 00Praha 4 Krč

EUROVIA Services, s.r.o. Centrální laboratoř U Michelského lesa 370, 140 00Praha 4 Krč Pracoviště zkušební laboratoře: 1. CL1 Krč U Michelského lesa 370, 140 00 Praha 4 2. CL2 Klecany U Obalovny 50, 250 67 Klecany 3. CL3 Herink Herink 26, 251 70 Praha 4. CL4 Mobilní laboratoř zemin Svatopluka

Více

Projekt Pospolu. Stanovení jílovitých podílů podle ČSN EN A1 Zkouška s methylenovou modří

Projekt Pospolu. Stanovení jílovitých podílů podle ČSN EN A1 Zkouška s methylenovou modří Projekt Pospolu Stanovení jílovitých podílů podle ČSN EN 933-9+A1 Zkouška s methylenovou modří Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Tomáš Táborský. Jako jedna z hlavních složek

Více

MUKOADHEZIVNÍ ORÁLNÍ FILMY

MUKOADHEZIVNÍ ORÁLNÍ FILMY Návod na cvičení pro skupinu č. 1 MUKOADHEZIVNÍ ORÁLNÍ FILMY Cílem praktické části cvičení je příprava a hodnocení dvou druhů MOF: MOF-A: 4 % sodná sůl karboxymethylcelulosy (NaCMC), 3 % glycerol, ad 100

Více

Fibre-reinforced concrete Specification, performance, production and conformity

Fibre-reinforced concrete Specification, performance, production and conformity PŘEDBĚŽNÁ ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.100.30 Červen 2015 ČSN P 73 2450 Vláknobeton Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda Fibre-reinforced concrete Specification, performance, production and conformity

Více

Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Identifikace zkušebního postupu/metody

Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Identifikace zkušebního postupu/metody Pracoviště zkušební laboratoře: 1. pracoviště Hradec Králové 2. pracoviště Kolín Veltrubská 1527, 280 00 Kolín 5 3. pracoviště Plačice Kutnohorská 227, 500 04 Hradec Králové 4. pracoviště semimobilní laboratorní

Více

EUROVIA Services, s.r.o. Laboratoř Čechy východ Piletická 498, Hradec Králové

EUROVIA Services, s.r.o. Laboratoř Čechy východ Piletická 498, Hradec Králové Pracoviště zkušební laboratoře: 1 pracoviště Hradec Králové 2 pracoviště Kolín Veltrubská 1527, 280 00 Kolín 5 3 pracoviště Plačice Kutnohorská 227, 500 04 Hradec Králové 4 pracoviště semimobilní laboratorní

Více

Metody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti. Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D.

Metody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti. Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D. Metody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D. OBSAH Vzorky betonu jádrové vývrty Objemová hmotnost Dynamické moduly pružnosti Pevnost v tlaku Statický

Více

ČSN EN , mimo čl.7 a přílohy C

ČSN EN , mimo čl.7 a přílohy C Pracoviště zkušební laboratoře: 1. CL1 2. CL2 U Obalovny 50, 250 67 Klecany 3. CL3 Herink 26, 251 70 Říčany 4. CL4 Svatopluka Čecha 51, 410 02 Lovosice Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM - Základní materiálové parametry

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM - Základní materiálové parametry KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM - Základní materiálové parametry Hustota vs. objemová hmotnost - V případě neporézních materiálů (kovy, ) je hustota rovná objemové hmotnosti - V případě

Více

PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 0302/2013

PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 0302/2013 MCT spol. s r. o. ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HMOT Pražská 16, 102 21 Praha 10 Hostivař, ČR, tel./fax +420 271 750 448 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 0302/2013 Provedené zkoušky: - Stanovení rozměrů

Více

NAVRHOVÁNÍ ASFALTOVÝCH SMĚSÍ A ZKOUŠENÍ ODOLNOSTI PROTI TVORBĚ TRVALÝCH DEFORMACÍ

NAVRHOVÁNÍ ASFALTOVÝCH SMĚSÍ A ZKOUŠENÍ ODOLNOSTI PROTI TVORBĚ TRVALÝCH DEFORMACÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF ROAD STRUCTURES NAVRHOVÁNÍ ASFALTOVÝCH SMĚSÍ A ZKOUŠENÍ

Více

Míchání a homogenizace směsí Míchání je hydrodynamický proces, při kterém je různými způsoby vyvoláván vzájemný pohyb částic míchaného materiálu.

Míchání a homogenizace směsí Míchání je hydrodynamický proces, při kterém je různými způsoby vyvoláván vzájemný pohyb částic míchaného materiálu. Míchání a homogenizace směsí Míchání je hydrodynamický proces, při kterém je různými způsoby vyvoláván vzájemný pohyb částic míchaného materiálu. Účelem mícháním je dosáhnout dokonalé, co nejrovnoměrnější

Více

ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN. Stanovení vlhkosti zemin

ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN. Stanovení vlhkosti zemin ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN Stanovení vlhkosti zemin ČSN ISO/TS 17892-1 Vlhkost zeminy Základní zkouška pro zatřídění, pojmenování a popis Příklady dalšího použití: stanovení

Více

Podniková norma Desky z PP-B osmiúhelníky

Podniková norma Desky z PP-B osmiúhelníky IMG Bohemia, s.r.o. Průmyslová 798, 391 02 Sezimovo Ústí divize vytlačování Vypracoval: Podpis: Schválil: Ing.Pavel Stránský Ing.Antonín Kuchyňka Verze: 01/08 Vydáno dne: 3.3.2008 Účinnost od: 3.3.2008

Více

Standardy pro vrstvy konstrukcí vozovek

Standardy pro vrstvy konstrukcí vozovek Standardy pro vrstvy konstrukcí vozovek Ing. Stanislav Smiřinský ČSN EN 206 a další nové standardy pro výrobu a zkoušení betonu Obsah Konstrukční vrstvy vozovek Výrobkové normy Prováděcí normy Zkušební

Více

Laboratoře oboru (N352014) 1. ročník Mgr. 2011/2012, letní semestr

Laboratoře oboru (N352014) 1. ročník Mgr. 2011/2012, letní semestr Laboratoře oboru (N352014) 1. ročník Mgr. 2011/2012, letní semestr Práce č. 2: Kontrola jakosti jedlých mlýnských výrobků Náplň práce: 1. Stanovení vlhkosti mouky 2. Stanovení čísla poklesu 3. Stanovení

Více

v PRAZE - ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ ÍCH HMOT

v PRAZE - ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ ÍCH HMOT ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ - ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ OL 123 - ODBORNÁ LABORATOŘ STAVEBNÍS ÍCH HMOT INTERNÍ DOKUMENT č. OL 123/7 Seznam akreditovaných zkoušek a identifikace zkušebních

Více

ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory:

ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory: ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN Zhutnitelnost zeminy závisí na granulometrickém složení, na tvaru zrn, na podílu a vlastnostech výplně z jemných částic, ale zejména na vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory:

Více

Sylabus 5. Základní vlastnosti zemin

Sylabus 5. Základní vlastnosti zemin Sylabus 5 Základní vlastnosti zemin zeminy jsou složeny ze 3 fází: zrna, voda a vzduch geotechnické vlastnosti ovlivňuje: - velikost zrn - cementace zrn (koheze) - kapilarita základní fyzikální vlastnosti

Více

Černé označení. Žluté označení H R B % C 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5

Černé označení. Žluté označení H R B % C 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 Řešení 1. Definujte tvrdost, rozdělte zkoušky tvrdosti Tvrdost materiálu je jeho vlastnost. Dá se charakterizovat, jako jeho schopnost odolávat vniku cizího tělesa. Zkoušky tvrdosti dělíme dle jejich charakteru

Více

Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45.

Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45. Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Statické zkoušky (pevnost, tvrdost) Dynamické zkoušky (cyklické,

Více

VIAKONTROL, spol. s r.o. Zkušební laboratoř VIAKONTROL Houdova 18, Praha 5

VIAKONTROL, spol. s r.o. Zkušební laboratoř VIAKONTROL Houdova 18, Praha 5 Pracoviště zkušební laboratoře: 1 A - Praha Podnikatelská 539, 190 11 Praha 9 - Běchovice 2 B - Valašské Meziříčí Mikoláše Alše (obalovna asfaltových směsí), 747 43 Valašské Meziříčí 3 B1 - Třebovice Třebovice

Více

ČSN EN 1917 ( ) Vstupní a revizní šachty z prostého betonu, drátkobetonu a železobetonu ze srpna 2004 se opravuje takto:

ČSN EN 1917 ( ) Vstupní a revizní šachty z prostého betonu, drátkobetonu a železobetonu ze srpna 2004 se opravuje takto: ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 93.030 Listopad 2007 Vstupní a revizní šachty z prostého betonu, drátkobetonu a železobetonu ČSN EN 1917 OPRAVA 1 72 3147 idt EN 1917:2002/AC:2006-12 Corrigendum Tato oprava ČSN

Více

Mechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.

Mechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici. Mechanika hornin a zemin Cvičení Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 (59 732 1362) marek.mohyla@vsb.cz homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz Podmínky udělení zápočtu: docházka do cvičení 75% (3 neúčasti), docházka

Více

1 Použité značky a symboly

1 Použité značky a symboly 1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req

Více

ČVUT v Praze Kloknerův ústav

ČVUT v Praze Kloknerův ústav ČVUT v Praze Kloknerův ústav Posuzování pevnosti betonu v tlaku v konstrukcích JIŘÍ KOLÍSKO jiri.kolisko@klok.cvut.cz 1 2 3 4 5 6 7 V případě problému se objeví jednoduché dotazy jako Jsou vlastnosti betonu

Více

P Ř Í L O H A K O S V Ě D Č E N Í

P Ř Í L O H A K O S V Ě D Č E N Í P Ř Í L O H A K O S V Ě D Č E N Í Příloha je nedílnou součástí Osvědčení o správné činnosti laboratoře Č.j.: 505/11 Počet listů: 7 List číslo: 1 Pracoviště obalovna Kolín, Veltrubská ul., 280 00 Kolín

Více

Českomoravský beton, a.s. Beroun 660, Beroun

Českomoravský beton, a.s. Beroun 660, Beroun Technická norma Září 2017 Cementopísková směs MC Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda Technická norma ČB MC 01-2010 Platnost : od 09/2017 Českomoravský beton, a.s. Beroun 660, 266 01 Beroun Tato technická

Více

Počet stran protokolu Datum provedení zkoušek: : 9. 1-27. 2. 2015

Počet stran protokolu Datum provedení zkoušek: : 9. 1-27. 2. 2015 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba http://www.hgf.vsb.cz/zl Tel.: 59 732 5287 E-mail: jindrich.sancer@vsb.cz Protokol o zkouškách č. 761 Zákazník: Výzkumný ústav anorganické Adresa: evoluční 84, 400

Více

LABORATORNÍ ZKOUŠKY VZORKY LABORATORNÍ ZKOUŠKY. Postup laboratorních zkoušek

LABORATORNÍ ZKOUŠKY VZORKY LABORATORNÍ ZKOUŠKY. Postup laboratorních zkoušek LABORATORNÍ ZKOUŠKY Jednou z hlavních součástí grantového projektu jsou laboratorní zkoušky elastomerových ložisek. Cílem zkoušek je získání pracovního diagramu elastomerových ložisek v tlaku a porovnání

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123MAIN - Základní materiálové parametry

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123MAIN - Základní materiálové parametry KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123MAIN - Základní materiálové parametry Hustota vs. objemová hmotnost - V případě neporézních materiálů (kovy, ) je hustota rovná objemové hmotnosti - V případě

Více

OVMT Mechanické zkoušky

OVMT Mechanické zkoušky Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor

Více

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 208/2014 ze dne: List 1 z 16

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 208/2014 ze dne: List 1 z 16 List 1 z 16 Zkoušky: Laboratoři je umožněn flexibilní rozsah akreditace upřesněný v dodatku. Aktuální seznam činností prováděných v rámci vlastního flexibilního rozsahu je k dispozici v laboratoři vedoucího

Více

ZKOUŠKA PEVNOSTI V TAHU

ZKOUŠKA PEVNOSTI V TAHU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: KONTROLA A MĚŘENÍ ČTVRTÝ Aleš GARSTKA 27.5.2012 Název zpracovaného celku: Zkouška pevnosti materiálu v tahu ZKOUŠKA PEVNOSTI V TAHU Zadání: Proveďte na zkušebním trhacím

Více

ETAG 022 ŘÍDICÍ POKYN PRO EVROPSKÁ TECHNICKÁ SCHVÁLENÍ - PŘÍLOHA B NEPROPUSTNOST PODLOŽNÍHO MATERIÁLU PO NAMÁHÁNÍ POHYBEM - TAHOVÉ A SMYKOVÉ ZATÍŽENÍ

ETAG 022 ŘÍDICÍ POKYN PRO EVROPSKÁ TECHNICKÁ SCHVÁLENÍ - PŘÍLOHA B NEPROPUSTNOST PODLOŽNÍHO MATERIÁLU PO NAMÁHÁNÍ POHYBEM - TAHOVÉ A SMYKOVÉ ZATÍŽENÍ Evropská organizace pro technická schválení European Organisation for Technical Approvals Europäische Organisation für Technische Zulassungen Organisation Européenne pour l Agrément Technique ETAG 022

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_35_SAZ_1.01 Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Zdenka Voňková Tématický

Více

1. VÝVRTY: ODBĚR, VYŠETŘENÍ A ZKOUŠENÍ V TLAKU

1. VÝVRTY: ODBĚR, VYŠETŘENÍ A ZKOUŠENÍ V TLAKU 1. VÝVRTY: ODBĚR, VYŠETŘENÍ A ZKOUŠENÍ V TLAKU Problematika vývrtů ze ztvrdlého betonu je řešena normou zejména v ČSN EN 12504-1 [1]. Vývrty získané jádrovým vrtákem jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny buď

Více

STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON

STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON umělé stavivo vytvořené ze směsi drobného a hrubého kameniva a vhodného pojiva s možným obsahem různých přísad a příměsí

Více

DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I.

DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I. DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I. Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám -

Více

Mechanicky ovládané lamelové spojky Sinus

Mechanicky ovládané lamelové spojky Sinus Mechanicky ovládané lamelové spojky Sinus Všeobecné pokyny Funkce Pokyny pro konstrukci a montáž Příklady montáže a provedení Strana 3a.03.00 3a.03.00 3a.04.00 Technické údaje výrobků Lamelové spojky Sinus

Více

CEMVIN FORM Desky pro konstrukce ztraceného bednění

CEMVIN FORM Desky pro konstrukce ztraceného bednění CEMVIN FORM Desky pro konstrukce ztraceného bednění CEMVIN CEMVIN FORM - Desky pro konstrukce ztraceného bednění Vysoká pevnost Třída reakce na oheň A1 Mrazuvzdornost Vysoká pevnost v ohybu Vhodné do vlhkého

Více

Vzhled a rozměry 20.3.2014. Zjišťování vzhledu a rozměrů. Zkoušení cihlářských výrobků ČSN 722602

Vzhled a rozměry 20.3.2014. Zjišťování vzhledu a rozměrů. Zkoušení cihlářských výrobků ČSN 722602 Zkoušení cihlářských výrobků 1 Vzhled a rozměry 2 Zjišťování vzhledu a rozměrů ČSN 722602 Vizuálně zjišťujeme: vzhled, tvar, začouzení, trhlinky, množství zlomků, poškození ploch, hran a rohů. 1 Měří se:

Více

NAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I

NAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I Zkoušky mechanické Autor přednášky: Ing. Daniela ODEHNALOVÁ Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu ZKOUŠENÍ mechanických vlastností

Více

Návrh asfaltové směsi dle ČSN :2008

Návrh asfaltové směsi dle ČSN :2008 Návrh asfaltové směsi dle ČSN 73 6160:2008 Ing. Petr Hýzl, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební Ústav pozemních komunikací 1. dubna 2008 Postup návrhu Návrh čáry zrnitosti kameniva Stanovení

Více

Počet stran protokolu Datum provedení zkoušek: 19. 7. 11. 9. 2012

Počet stran protokolu Datum provedení zkoušek: 19. 7. 11. 9. 2012 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba http://www.hgf.vsb.cz/zl Tel.: 59 732 5287 E-mail: jindrich.sancer@vsb.cz Protokol o zkouškách č. 518 Zákazník: Výzkumný ústav anorganické Adresa: evoluční 84, 400

Více

Pevnostní vlastnosti

Pevnostní vlastnosti Pevnostní vlastnosti J. Pruška MH 3. přednáška 1 Pevnost v prostém tlaku na opracovaných vzorcích Jedná se o mezní napětí při porušení zkušebního tělesa za jednoosého tlakového namáhání F R = mez d A pevnost

Více

1 VLASTNOSTI DŘEVA (D)

1 VLASTNOSTI DŘEVA (D) 1 VLASTNOSTI DŘEVA (D) 11 ZKOUŠENÍ A TŘÍDY PEVNOSTI KONSTRUKČNÍHO DŘEVA (ČSN EN 10 81, ČSN EN 338, ČSN EN 384, ČSN EN 1438) Zkoušky dřeva provádíme na vzorcích bez suků, smolnatosti a jiných vad a z výsledků

Více

Počet stran protokolu Datum provedení zkoušek: 10. 10. 5. 12. 2014

Počet stran protokolu Datum provedení zkoušek: 10. 10. 5. 12. 2014 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba http://www.hgf.vsb.cz/zl Tel.: 59 732 5287 E-mail: jindrich.sancer@vsb.cz Protokol o zkouškách č. 732 Zákazník: Výzkumný ústav anorganické Adresa: evoluční 84, 400

Více

Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Identifikace zkušebního postupu/metody

Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Identifikace zkušebního postupu/metody Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Zkoušky: 2/1 Zkouška tahem za okolní teploty IP č. 07002T001 (ČSN EN ISO 6892-1, ČSN EN ISO 15630-1, 2, 3, kap.5, ČSN EN 12797,

Více

SILNIČNÍ A GEOTECHNICKÁ LABORATOŘ

SILNIČNÍ A GEOTECHNICKÁ LABORATOŘ Inovace studijního oboru Geotechnika reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0009 SILNIČNÍ A GEOTECHNICKÁ LABORATOŘ podklady do cvičení KALIFORNSKÝ POMĚR ÚNOSNOSTI Ing. Marek Mohyla Místnost: C 315 Telefon: 597 321

Více