DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I."

Petr Fišer
před 7 lety
Počet zobrazení:

příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v

1 DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I. Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada ZÁKLADNÍ KURZ SVAŘOVÁNÍ - MAG, DUM č. 17-1

2 OBSAH PREZENTACE: Rozdělení destruktivních zkoušek svarů Příčná zkouška tahem Zkouška lámavosti Zkouška rázem v ohybu

3 ZKOUŠKY DESTRUKTIVNÍ Mezi destruktivní zkoušky svarů patří: a) příčná zkouška tahem b) zkouška lámavosti c) zkouška rázem v ohybu d) zkoušky tvrdosti e) makroskopická kontrola svaru f) zkouška rozlomením

4 PŘÍČNÁ ZKOUŠKA TAHEM Zkouška se provádí na trhacím stroji postupným zatěžováním zkušební tyče, odebrané napříč svarového spoje, až do přetržení. Tvary a rozměry zkušební tyče jsou normalizovány. Počáteční délka L o závisí na průřezu zkušební tyče a je při kruhovém průřezu u dlouhé tyče 10 d o a u krátké tyče 5 d o (d o = průměr zkušební tyče).

5 Zkušební tyče

6 PŘÍČNÁ ZKOUŠKA TAHEM Zkouškou tahem zjišťujeme: - mez kluzu R e (MPa) - mez pevnosti R m (MPa) - poměrné prodloužení ε (1) - tažnost A (%) - kontrakci (zúžení) Z (%)

7 PŘÍČNÁ ZKOUŠKA TAHEM Mez kluzu v tahu a mez pevnosti v tahu získáme z grafického záznamu tahové zkoušky, tzv. pracovního diagramu trhacího stroje.

8 Pracovní diagram zkoušky tahem

9 PŘÍČNÁ ZKOUŠKA TAHEM Do bodu U (mez úměrnosti) je prodloužení tyče přímo úměrné vzrůstajícímu zatížení (Hookův zákon). V dalším průběhu zkoušky již není prodloužení přímo úměrné zatížení. Až do bodu E (mez pružnosti) je deformace pružná, po odlehčení tyč nabývá počáteční délky. Dalším zvyšováním zatížení nastává přetváření trvalé (plastické) a tyč po odlehčení nenabude počáteční délky. V bodě K (mez kluzu v tahu R e ) se tyč začne výrazně deformovat, aniž by se zvyšovala zatěžující síla.

10 PŘÍČNÁ ZKOUŠKA TAHEM U některých materiálů (např. u vysokouhlíkových ocelí) se výrazná mez kluzu neprojevuje. Potom se zavádí smluvní mez kluzu R p 0,2, což je napětí, které na zkušební tyči vyvolá trvalé prodloužení 0,2 % z celkového poměrného prodloužení. Při dalším zvětšování zatížení se tyč prodlužuje mnohem rychleji než vzrůstá zatížení. Bodu P odpovídá největší napětí R m mez pevnosti v tahu (pevnost v tahu). Tyč se pak začne v některém místě zužovat, až se v bodě S přetrhne.

11 Smluvní mez kluzu

12 PŘÍČNÁ ZKOUŠKA TAHEM Poměrné prodloužení ε je dáno poměrem celkového prodloužení k počáteční délce tyče: ε = l l o (1) Celkové prodloužení l je rozdíl konečné délky tyče po přetržení l u a její počáteční délky l o : l = l l u o (mm)

13 PŘÍČNÁ ZKOUŠKA TAHEM Tažnost A je poměrné prodloužení vyjádřené v procentech: A = l.100 (%) l o Kontrakce (zúžení) Z je poměr rozdílu počáteční plochy S o a nejmenší plochy S u příčného průřezu tyče po přetržení k počáteční ploše průřezu: Z = S o S o S u.100 (%)

14 ZKOUŠKA LÁMAVOSTI Podstatou zkoušky je ohybová deformace. Zkoušejí se dvě zkušební tělesa zatěžováním ze strany kořene a dvě zkušební tělesa ze strany líce svaru. Průměr ohýbacího trnu nebo vnitřních válečků je roven čtyřnásobku tloušťky zkušební tyče, úhel ohybu 120 o. V průběhu zkoušení nesmí zkušební kus vykazovat žádné vady 3 mm v jakémkoliv směru. Vady vyskytující se na hranách zkušebního kusu se při hodnocení neuvažují.

15 Zkouška lámavosti

16 ZKOUŠKA RÁZEM V OHYBU Zkouška spočívá v přeražení zkušební tyče jedním rázem Charpyho kyvadlového kladiva, přičemž zkušební tyč má uprostřed vrub a je podepřena na obou koncích. Zkušební tyč má čtvercový průřez (s délkou strany 10 mm) o délce 55 mm. Jsou předepsány dva typy vrubů: a) V-vrub s úhlem 45 o, hloubkou 2 mm a poloměrem zaoblení dna vrubu 0,25 mm. b) U-vrub má hloubku 5 mm a poloměr zaoblení dna vrubu 1 mm.

17 ZKOUŠKA RÁZEM V OHYBU Kladivo, otočné kolem své osy, se zdvihne a upevní v počáteční poloze. V nejnižší poloze kladiva se umístí ve stojanu zkušební tyč. Po uvolnění kladivo narazí na zkušební tyč, přerazí ji a vychýlí se do konečné polohy. Tato poloha je nižší než poloha počáteční, protože na přeražení tyče se spotřebuje určitá práce - spotřebovaná nárazová práce, která je měřítkem odolnosti materiálu proti rázovému namáhání.

18 ZKOUŠKA RÁZEM V OHYBU Spotřebovaná nárazová práce K se vypočítá se ze vztahu: K = G( h 2) h1 (J) Podíl spotřebované nárazové práce K a počátečního příčného průřezu v místě vrubu S o vyjadřuje vrubovou houževnatost KC : KCU = KU S o nebo (J.cm -2 ) KCV = KV S o

19 Zkouška vrubové houževnatosti

20 POUŽITÁ LITERATURA: MALINA, Z. Základní kurz svařování MIG/MAG. 5. vydání. Ostrava: ZEROSS, ISBN HLUCHÝ, M., KOLOUCH, J. Strojírenská technologie 1 1. díl, Nauka o materiálu. Praha: Scientia, ISBN DILLINGER, J. a kol. Moderní strojírenství pro školu i praxi. Praha: Europa-Sobotáles, ISBN

Podobné dokumenty

DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ II.

DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ II. Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám -