Sada 1 Technologie betonu

Transkript

1 S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 10. Zkoušky cementu Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/ Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Iveta Čopáková 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 Ověřují se a porovnávají s normami před expedicí Ke každé zásilce se připojí dodací list Za kvalitu cementárna ručí 3 měsíce Zkoušky: - hustota cem. kaše - počátek a konec tuhnutí - objemová stálost -pevnost v tahu za ohybu -pevnost v tlaku 2

3 Hustota (konzistence) Hustotu (konzistenci) cementové kaše zjišťujeme Vicatovýmpřístrojem. Hustoměrnýváleček necháme vnikat po dobu 30 sekund do cementové kaše vyplňující bakelitovou obroučku. Zůstane-li váleček 5 až 7 mm nad skleněnou podložkou, má cementová kaše normální konzistenci. 3

4 Postup zkoušky:cementovou kaší naplníme kuželovitou obroučku vymazanou vazelínou nebo olejem a umístěnou na skleněné podložce. Obroučku na styku s podložkou namažeme vazelínou, aby neunikala voda. Vložíme pod Vicatůvváleček. Váleček necháme volně klesat do středu cementové kaše po dobu 30 sekund. Jestliže se váleček nezastaví 5 až 7 mm nad podložkou, postup opakujeme s menším nebo větším množstvím vody. Normální konzistence byla stanovena, jestliže výsledku bylo dosaženo ve třech dílčích zkouškách po sobě vždy s nově namíchanou směsí se stejným množstvím vody. 4

5 Začátek a konec tuhnutí Začátek a konec tuhnutí určujeme pomocí Vicatovy jehly. Začátek tuhnutí je doba, která uplyne od přidání vody k cementu do okamžiku, kdy jehla Vicatova přístroje zůstane vězet 3 až 5 mm nad podložkou. Dobou tuhnutí označujeme dobu, která uplyne od přidání vody k cementu až do okamžiku, kdy jehla pronikne nejvýše 1/2 mm pod povrch cementové kaše. Začátek i doba tuhnutí se uvádějí v hodinách a minutách. 5

6 Začátek i konec tuhnuti zjišťujeme vnikáním Vicatovyjehly o průřezu 1 mm 2 do cementové kaše normální konzistence po časových intervalech. Při každém novém vpichu obroučkou pootočíme. Vpichy umísťujeme 2 až 3 mm od sebe a 10 mm od kraje obroučky. Postup opakujeme, výšky vpichu a časové údaje zaznamenáváme. 6

7 Stanovení objemové stálosti Ke zkoušce použijeme LeChatelierovyobjímky, která je válcovitého tvaru průměru 30 mm a výšky 30 mm. V místě, kde je váleček po délce rozříznut, je na každé straně řezu připevněna 150 mm tyčinka. 7

8 Postup zkoušky: -La Chatelierovaobjímka se postaví na základovou destičku, ručně se naplní. Během plnění je třeba zabránit rozevírání objímky. -Objímka se přikryje. Po té se objímka umístí ihned do vlhkého prostředía vněm je ponechána při teplotě (20 ±1) C a relativní vlhkosti nejméně 98% po dobu (24 ±0,5) h. -Po (24 ±0,5) h se změří vzdálenost A. Objímka se pak vloží do vodní lázně, která se přivede v průběhu (30 ±5) min. k bodu varu vody. Při této teplotě je vodní lázeň udržována 3 h ±5 min. -Po vaření se změří vzdálenost B" mezi hroty -Objímka se pak ochladína (20 ±2) C a změří se vzdálenost C" mezi hroty tyčinek 8

9 Vypočtená průměrná hodnota ze stanovených rozdílů určuje objemovou stálost. Účelem zkoušky stanovení objemové stálosti je posoudit možné nebezpečí pozdějšího rozpínání zatvrdlého cementu v důsledku hydratace. O provedené zkoušce se sepíše protokol, v němž se uvedou dosažené výsledky. 9

10 Pevnost v ohybu a tlaku Pevnost cementu v ohybu a v tlaku zjišťujeme na zkušebních trámcích z cementové malty plynulým zatěžováním do úplného rozrušení. K výrobě zkušebních tělísek rozměru 40 x 40 x 160 mm použijeme normovaný křemičitý písek granulometrické plynulé čáry a konstantní pevnosti. Tělíska zkoušíme po 24 hodinách tuhnutí a tvrdnutí nebo v pozdějších termínech či v normovém termínu po 28 dnech. 10

11 Pevnost v ohybu:zjistíme lisem na trámečcích, které umístíme symetricky na opěrné válce vzdálené 100 mm. Postupným zatěžováním je zlomíme. Pevnost v ohybu vyjádříme aritmetickým průměrem ze stanovených hodnot jednotlivých měření zjištěných nejméně na třech zkušebních tělískách. Pevnost ohybu vypočteme ze vzorce: kde R fu je pevnost v ohybu (MPa), F je síla přístroje (N). 11

12 Pevnost v tlaku:zkoušíme na zlomcích trámečků. Provedeme alespoň tři měřeni. Očištěné zlomky položíme bočními plochami mezi obě destičky tlakového přípravku -lisu a čelní stranu dorazíme k zarážce. Provádíme alespoň tři měření. Pevnost v tlaku vypočteme ze vzorce: kde R c je pevnost v tlaku (MPa) a F síla nutná k porušení (N) 12

13 Zdroje: Literatura: DVOŘÁK J.,KVÍTEK Z., SLABÝ J., Betonové kcei, 2. vydání, Sobotáles Praha, 1996, 256 s., ISBN Příručka technologa beton, 2. vydání, Artis, 2005 JELÍNEK L., Dřevěné a kovové kce, ECC Strakonice, 2008, 130 s. Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Iveta Čopáková. Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na