Pozvání k četbě o komunikaci ve školní třídě Veronika Rodriguezová
|
|
- Věra Staňková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Pozvání k četbě o komunikaci ve školní třídě Veronika Rodriguezová ŠEĎOVÁ, K., ŠVAŘÍČEK, R., ŠALAMOUNOVÁ, Z. Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál, s. ISBN Na jaře letošního roku vyšla v nakladatelství Portál monografie, která shrnuje výsledky dvouletého výzkumu, realizovaného týmem badatelů z Ústavu pedagogických věd na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity 1. Klára Šeďová, Roman Švaříček a Zuzana Šalamounová (dříve Makovská) zaměřili svou teoretickou erudici i tvořivé empirické myšlení na problematiku běžné výukové komunikace, která dnes a denně probíhá v českých školách. Data byla sbírána na čtyřech základních školách (dvě v Brně, jedna na malém městě jedna venkovská), kde se k participaci uvolilo šestnáct učitelů. Autoři si nečiní nárok na reprezentativní zobecnění, přesto získali dostatečný materiál, který bylo možné do hloubky analyzovat, což umožnilo navrhnout důvěryhodný model výukové komunikace, který je podložen empirickými nálezy (s. 28). Jelikož se jedná o komunikaci v předmětech humanitních (český jazyk, dějepis, občanská nauka), domnívám se, že nálezy a jejich rozbor se mohou stát zrcadlem i inspirací pro učitele uměleckých oborů (potencionální čtenáře Tvořivé dramatiky). Publikace přináší nejen zajímavý pohled na komunikační strategie žáků i učitelů, ale také precizní popis výzkumné metodologie. Proto by se kniha mohla stát vodítkem pro akademické učitele vedoucí diplomových prací, i pro studenty začínající výzkumníky. Klára Šeďová nejprve s ohledem na současné poznatky vymezuje pojem výukové komunikace. Ta stojí na konceptu žákovského registru odpovědí, objevu C. B. Cazdenové 2, která studovala způsoby komunikace mezi žáky a učitelem. Uvědomila si, že žákovská odpověď, aby byla ve škole slyšena, musí vykazovat určité charakteristiky; například musí být správně načasována, musí být stručná, spisovná a jasně navázaná na téma nastolené učitelem, neměla by být zatížena kontextualizací, tj. neměla by být vztažena k osobní zkušenosti mluvčího atd. Další východisko tvoří Flandersovo 3 pravidlo dvou třetin; N. A. Flanders pozorováním zjistil, že dvě třetiny z vyučovací hodiny jsou tvořeny verbální komunikací, dvě třetiny z tohoto času hovoří učitel a dvě třetiny jeho projevu představuje výklad a kladení otázek. Třetím teoretickým nástrojem je Mehanův 4 objev IRE struktury 5, představující univerzální implicitní model, kterému podléhá veškerá výuková komunikace; učitel klade otázku (Iniciace), žák odpovídá (Replika), učitel hodnotí jeho odpověď (Evaluace). Autoři dále analyzují vlastní sebraná data v podobě videozáznamů výuky, kterým předcházelo přímé pozorování ve třídách, triangulované hloubkovými rozhovory s učiteli a dotazníky pro žáky. 1 Projekt Komunikace ve školní třídě, podpořený Grantovou agenturou české republiky (GA406/09/0752). 2 Courtney B. Cazdenová, profesorka pedagogiky na Harvardu, začínala ve 40. letech jako učitelka na prvním stupni. V předmluvě ke své knize Classroom Discourse. The Language of Teaching and Learning (1988) vzpomíná, jak v roce 1974 na rok přerušila akademickou kariéru a znovu se vrátila do školy k malým dětem. V té době spolupracovala se sociologem Hughem "Budem" Mehanem, který zaznamenával její výuku, výsledkem byl objev IRE struktury a žákovského registru, které dodnes představují vlivné myšlenky pro oblast studia výukové komunikace. 3 Ned A. Flanders, americký vědec, autor řady publikací zaměřených na chování učitelů. Vyvinul všeobecně užívaný pozorovací systém komunikačních struktur ve třídě, který nese jeho jméno. 4 Hugh "Bud" Mehan, americký pedagog a sociolog, působí na univerzitě v San Diegu v Kalifornii. 5 Tento nález je dílem britských výzkumníků J. M. Sinclaira a M. Coutharda a amerického badatele H. Mehana a pochází ze 70. let 20. století (ŠEĎOVÁ, ŠVAŘÍČEK, ZOUNEK 2011, s. 13). 1
2 Otázky pokládané ve výuce představují klíč k učení, proto se Roman Švaříček zaměřuje na analýzu otázek učitelů. Porovnává jejich typy kladené v jednotlivých předmětech, třídí je podle počtu, otevřenosti a uzavřenosti, potažmo kognitivní náročnosti 6. Mimochodem nejhůře z tohoto srovnání vychází dějepis. Zde učitelé ve sledovaných třídách kladli hned po gramatice nejvíce otázek za vyučovací hodinu, ty byly z devadesáti pěti procent (!) uzavřené, tedy kognitivně nenáročné. Další část kapitoly přináší ukázky komunikačních situací v podobě doslovných přepisů, které autor analyzuje a komentuje. Kapitola končí doporučeními, kterými by se učitel při kladení otázek mohl řídit. Jeden z dílčích výsledků realizovaného výzkumu představuje sedm již dříve formulovaných pravidel kognitivně náročné práce (ŠVAŘÍČEK 2011, s ), která se s doporučeními z velké míry překrývají. Učitel je při výuce v pozici arbitra, nese zodpovědnost za poznatky žáků, jejich odpovědi by měl jasně hodnotit, protože tak zvyšuje žákovo porozumění probírané látce. Druhým pravidlem je čas k promýšlení odpovědi. Zvýšení doby na přípravu odpovědi vede k vyšší kognitivní náročnosti procesu učení. Za třetí by učitel měl rozhodovat o tom, kdo bude hovořit a tím udržovat rovnocennou příležitost pro co nejvíce žáků. Čtvrtým požadavkem je důraz na učitelův výklad, který, pokud je poutavý, prohlubuje porozumění a zvyšuje zájem žáků. Páté pravidlo zahrnuje práci s teoretickými koncepty a důraz na objasňování souvislostí a významů slov, která se tak mění v teoretické pojmy a konstrukty, včetně mentálního mapování. Šestým požadavkem je důraz na diskusi, ať již v podobě nestrukturované, či ve formě diskuse kritické, zahrnující názorový střet a pečlivé argumentování ze strany žáků. Posledním požadavkem kognitivně náročné práce je explicitní formulování pravidel vzájemné komunikace. Žákovské odpovědi zkoumá Zuzana Šalamounová. Vychází z konceptu registru žákovských odpovědí, jeho nevyslovená, ale spolehlivě fungující pravidla dokládá na ukázkách. Výsledkem podrobné analýzy (z hlediska délky, uzavřenosti či otevřenosti a kognitivní náročnosti odpovědí) je návrh jejich typologie, rozpracovaný v popisu možných strategií, které žáci při odpovědi volí (například unikají skrze konformitu, nastolovanou učitelovou otázkou, tj. opakují slova po učiteli, jsou k odpovědi přímo naváděni atd.). Nálezy opět ústí v tabulku doporučení. Následující kapitola je věnována zpětné vazbě, která představuje realistickou informaci o vlastních výkonech (s. 120). Klára Šeďová a Roman Švaříček rozebírají typy, které se ve výzkumném vzorku objevily a zjišťují, že mezi nejběžnější patří mechanismus hodnocení zamlčeného. Učitelé kladou žákům převážně jednoduché otázky, jejich jednoduché (většinou jednoslovné) odpovědi berou jako samozřejmost, málokdy žáka za dobrou odpověď chválí. Na nesprávné odpovědi reagují jako na nevítaný zdroj přerušení pravidelného chodu výuky a málokdy dokáží chybu didakticky vytěžit. Nečastěji hodnocenou položkou odpovědi není její kognitivní kvalita, ale tempo, případně forma, kterou žák zvolí a jeho aktivita ve vyučování. Pod slupkou čilého dění se skrývá didaktická vyprázdněnost (s. 134). Když učitel rezignuje na svou pozici arbitra, nestává se oblíbenějším, naopak oslabuje nejen své didaktické působení, ale jak ukazují žákovské dotazníky i svůj vztah k žákům. Poslední kapitola analytické části je věnována komunikačním situacím, které iniciují žáci. Zuzana Šalamounová v terénních nálezech rozlišuje žákovské otázky a žákovské komentáře. Žáci svým učitelům kladou otázky upřesňující, zjišťující, vyžadující vysvětlení a konfrontující; jejich komentáře charakterizuje tendence ke kontextualizaci, potřeba zviditelnění a potřeba ukázat své vědomosti. Opět nechybí tabulka doporučení. Následují tři syntetizující kapitoly, které popsané jevy zobecňují. Autoři nejprve vymezují koncept dialogického vyučování, stojícího na tezích vyslovených Vygotským, Brunerem, Alexandrem a dalšími. 6 Ke jejímu stanovení autoři používali původní šestistupňovou taxonomii kognitivních cílů (Bloom 1956). 2
3 Ruský psycholog Lev Semjonovič Vygotskij věřil, že mezi řečí a myšlením existuje úzká vazba. Pozoroval, že u dětí se každá psychická funkce objevuje dvakrát: nejprve na sociální úrovni, později na úrovni individuální, kdy dochází k zvnitřnění dané funkce. Na tom postavil svou teorii rozvíjejícího vyučování, která rozlišuje zónu aktuálního a zónu nejbližšího vývoje; efektivní učení vždy mírně předbíhá psychický vývoj, dítě svého výkonu dosahuje za empatické asistence učitele. Vazbu mezi žákem a učitelem představuje úkol, který by žák bez podpory učitele nezvládl, výsledkem je organické začlenění do kognitivní struktury dítěte. Tyto myšlenky rozvinul americký kognitivní psycholog Jerome Seymour Bruner svou teorií lešení. Smyslem lešení není vyřešení úkolu, ale rozvoj kompetencí, které úkol stimuluje, což souvisí s jeho dočasností. Robin Alexander, profesor v Cambridge a jeden z autorů teorie dialogického vyučování, navrhl typologii bazálních komunikačních situací, které se v procesu výuky objevují a které nazval podle různých žánrů: výklad, drilování, recitace, diskuse a dialog (s ). Autoři se zaměřili na poslední dvě, implicitně dialogické kategorie, které vymezují jako tematickou diskusi a produktivní dialog. První nastává, když spolu o učebním tématu mluví nejméně tři účastníci po dobu nejméně 30 sekund a učitel klade autentické otázky. Druhý případ nastává, když učitel klade otázky vyšších kognitivních úrovní, je schopen své repliky stavět na replikách žáků a současně poskytuje srozumitelnou a odstupňovanou evaluaci. Obě dialogické struktury jsou doloženy a podrobně rozebrány v ukázkách situací z výuky. Tato kapitola tvoří v určitém smyslu jádro knihy; přináší nejen nové a podnětné informace, ale nabízí náhled na vlastní způsob komunikace učitele. Zároveň by mohlo být zajímavé, porovnat tyto nálezy s komunikačními situacemi, které nastávají v hodinách, kde se uplatňují techniky dramatické výchovy, ať již při projektech, výukových programech aj Platí tyto koncepty i pro oblast uměleckého vzdělávání, která stále stojí poněkud mimo hlavní proud školních modelů výuky (ať již délkou hodiny, menším důrazem na hodnocení atd.)? Liší se nějak komunikační strategie v uměleckém vzdělávání? Mohlo by umělecké vzdělávání teorii výukové komunikace obohatit? Ukazuje se, že kýžený teoretický koncept dialogického vyučování není snadné naplnit, i když sami učitelé považují rozhovor s žáky za žádoucí a efektivní. Jednou z překážek je skutečnost, že třída nikdy nepředstavuje homogenní skupinu, proto je vlastně nemožné udržovat dialog a současně pracovat s individuální zónou nejbližšího vývoje každého žáka. Dále není například možné v tempu hodiny vždy dodržet reciproční začleňování žákovských replik do procesu výuky. Tyto vstupy totiž často vedou mimo naplánovanou cestu, vyžadují od učitele mistrovské zvládnutí probírané problematiky, hluboké znalosti a diskusní pohotovost. K tomu se přidává sémantický šum, rozdílně pochopený význam slov, či okolnost, že žáci mají strach ze špatné odpovědi, případně celkovou nechuť odpovídat či se ptát. Každý dialog by měl být nějak finalizován, tj. shrnut a uzavřen. Teprve pak lze dialogické sekvence považovat za součást učení, teprve pak se výukový dialog stává efektivním způsobem dosahování vzdělávacích výsledků. Bohužel v praxi spíše platí, že dialog je brán jako něco navíc: buď si učitel se žáky povídá, nebo probírá učivo. Zajímavým objevem je vliv nehomogenity třídy na proces učení: učitelé berou šikovné 7 žáky jako své spojence, s jejich podporou demonstrují ostatním, že aktuální učivo si lze osvojit a pochopit. Průměrnější žáci jsou zapojováni především při opakování a procvičování. To zpětně upevňuje kognitivní stratifikaci ve třídě. Toto téma je dále rozpracováno v teorii mocenských konstelací ve třídě, které jsou odrazem vztahů ve výukové komunikaci. Pozoruhodnou součástí knihy je pokus o revizi vybraných ukázek s ohledem udržení dialogického vyučování (s ), což představuje návrhy, jak najít východisko z komunikačních skrumáží, nastávajících při vyučování. Zde autoři vystupují z role badatelů a dávají najevo ochotu vstoupit do (někdy strhujícího) proudu komunikační bystřiny. Přestože 7 Klára Šeďová upozorňuje, že adjektivum šikovný používají učitelé k ohodnocení svých žáků nejčastěji. Zároveň konstatuje, že nálepka šikovných žáků slouží učitelům ambivalentně, jednak jako povzbuzující a lichotivé ocenění, jednak jako vyjádření nespokojenosti či jako nástroj neutralizace neúspěchu (s ). 3
4 se jedná o rady z mostu, tj. od lidí, kteří mají možnost situaci rozebrat v klidu a s odstupem, lze to považovat za doklad úvodní proklamace, že publikace má sloužit praktikujícím učitelům. Komunikace ve školní třídě představuje moderní vědeckou publikaci světového významu, opírající se o konstruktivistické teorie, které jsou aplikovány na reálné dění a slouží k analýze současné školní praxe. Je psána čtenářsky poutavým a současně odborně pregnantním stylem, který vytváří prostor pro tvořivou autorskou hru s termíny i myšlenkami. Oči a uši pozorně sledují ruch školní třídy, myšlenky stoupají do badatelských výšin, aby se znovu snesly a posloužily těm, kteří jsou paradoxům vyučování denně vystaveni: pro učitele je možné předstírat, že se žáci učí, a to tak, že se ve třídě pořád něco děje, v rychlém sledu se střídají otázky a odpovědi, ale není možné předstírat, že jsou ukáznění. To je totiž charakteristika, která je viditelná na první pohled, a často dokonce i poslech přes zavřené dveře (s. 262). Kniha je určena všem statečným, kteří musí denně proplouvat mezi Skyllami debat a Charybdami zkoušení, těm, kteří nechtějí svým žákům předávat mumifikované pravdy, ale poznání přivádět k životu blahodárnou rosou vzájemných rozhovorů a zúčastněného uvažování. Jelikož výzkum trval několik let, badatelé postupně precizovali své myšlenky, které jsou v určité finální podobě obsaženy v představované knize. Předchozí fáze zachycují dílčí články, publikované v odborných časopisech, zde poskytujeme jejich výběrový přehled: ŠEĎOVÁ, K. Co víme o výukovém dialogu? Studia paedagogica, 2009, roč. 14, č. 2, s ISSN ŠEĎOVÁ, K., ŠVAŘÍČEK, R. Zamlčené hodnocení: zpětná vazba ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Studia paedagogica, 2010, roč. 15, č. 2, s ISSN ŠEĎOVÁ, K., ŠVAŘÍČEK, R. Angažovanost žáků ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Pedagogická orientace, 2010, roč. 20, č. 3, s ISSN ŠEĎOVÁ, K., ŠVAŘÍČEK, R. MAKOVSKÁ, Z., ZOUNEK, J. Dialogické struktury ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Pedagogika, 2011, roč. LXI, č. 1, s ISSN ŠVAŘÍČEK, R. Funkce učitelských otázek ve výukové komunikaci. Studia paedagogica, 2011, roč. 16, č. 1, s ISSN MAKOVSKÁ, Z. Žákovské strategie při hledání odpovědí na otázky učitele, Studia paedagogica, 2011, roč. 16, č. 1, s ISSN ŠEĎOVÁ, K. Mocenské konstelace ve výukové komunikaci. Studia paedagogica, 2011, roč. 16, č. 1, s ISSN MAKOVSKÁ, Z. Techniky změny chování a jejich využití ze strany žáků. Pedagogická orientace, 2011, roč. 21, č. 1, s ISSN MAKOVSKÁ, Z. Žákovské (ne)porozumění ve výukové komunikaci. In J. Poláchová Vašťatková; A. Bačínová. Aktuální problémy pedagogiky ve výzkumech studentů doktorských studijních programů VIII. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, s ISBN ŠEĎOVÁ, K. O pseudodialogu k dialogickému vyučování. In T. Janík, P. Knecht, S. Šebestová. Smíšený design v pedagogickém výzkumu: sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s ISBN
5 ŠVAŘÍČEK, R., ŠALAMOUNOVÁ, Z. Struktura a obsah výukové komunikace mezi učitelem a žáky. In T. Janík, P. Knecht, S. Šebestová. Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s ISBN ŠALAMOUNOVÁ, Z., ŠVAŘÍČEK, R. Subjektivní teorie učitelů o výukové komunikaci. In T. Janík, P. Knecht, S. Šebestová. Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s ISBN ŠALAMOUNOVÁ, Z. Koncept jasnosti ve výukové komunikaci. In Kaščák, O., Pupala, B. Škola - statický element v sociálnej dynamike. Bratislava: Iura Edition, 2011, s ISBN ŠEĎOVÁ, K. Žáci se smějí učitelům: podoby a funkce školního humoru zaměřeného na učitele. Pedagogická orientace, 2012, roč. 22, č. 1, s ISSN Recenze knihy napsali H. Kasíková, J. Průcha a S. Štech ( 5
ŠKOLNÍ DIDAKTIKA. Mgr. Jana Navrátilová, DiS.
ŠKOLNÍ DIDAKTIKA Mgr. Jana Navrátilová, DiS. navratilova@mail.muni.cz OBSAH DNEŠNÍHO SETKÁNÍ Opakování z prvního setkání Dialogické vyučování Diskuze jako jedna z metod výuky DIALOGICKÉ VYUČOVÁNÍ DOPORUČENÁ
TRANSDISCIPLINÁRNÍ DIDAKTIKA: O UČITELSKÉM SDÍLENÍ ZNALOSTÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝUKY NAPŘÍČ OBORY
TRANSDISCIPLINÁRNÍ DIDAKTIKA: O UČITELSKÉM SDÍLENÍ ZNALOSTÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝUKY NAPŘÍČ OBORY Pavel Pecina KNIHY S, J., J, T., N, P., K, P. Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí
Jak se učitelé učí. Cestou profesního rozvoje k dialogickému vyučování.
Jak se učitelé učí. Cestou profesního rozvoje k dialogickému vyučování. Klára Šeďová Ústav pedagogických věd FF MU Učitel a žáci v dialogickém vyučování Výzkumný projekt GAČR 2013-2016 Výzkumný tým: Roman
Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI
OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16
Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015
Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
Veronika Krabsová Doktorská konference 2013 DP: Formativní hodnocení na 2. stupni ZŠ ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura
Veronika Krabsová Doktorská konference 2013 DP: Formativní hodnocení na 2. stupni ZŠ ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura Obsah 1. Výzkumné téma 2. Cíle výzkumu 3. Výzkumné otázky 4. Výzkumné
Malá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft
Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft Co jsou čtenářské strategie? Záměrné a cílené pokusy čtenáře o kontrolu nad schopností dekódovat text, porozumět
RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?
RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně
1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.
1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie
Pedagogická diagnostika. Zora Syslová
Pedagogická diagnostika Zora Syslová Požadavky ke zkoušce: Zkouška proběhne formou individuálního rozhovoru. Budou hodnoceny teoretické znalosti, porozumění obsahu předmětu, kritický přístup k daným tématům
Seminář Psychologie ve školní praxi
Seminář Psychologie ve školní praxi Dialog, zpětná vazba, chipi ;) (mj. součást okruhu 8. Vyučování z hlediska psychologie a č. 10 Zkoušení žáků ) Dialog ve výuce V běžné výuce převažuje model učitel se
Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik
Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět
Příklad dobré praxe XXI
Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010
I. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
Obecná didaktika úvodem Petr Knecht. SZ7MP_ODI1 St 19:25-20:10 (prezenční st.) SZ7MK_ODI1 Po 18:30-20:10 (kombinované st.)
Obecná didaktika úvodem Petr Knecht SZ7MP_ODI1 St 19:25-20:10 (prezenční st.) SZ7MK_ODI1 Po 18:30-20:10 (kombinované st.) Obsah prezentace 1. Inovované koncepce výuky obecné didaktiky 2. Harmonogram přednášek
Karel Šebesta Eva Lehečková Piotr Paweł Pierścieniak Kateřina Šormová
Karel Šebesta Eva Lehečková Piotr Paweł Pierścieniak Kateřina Šormová Aplikovaná lingvistika Příručka pro studenty Bc. studia ČJL KAROLINUM Aplikovaná lingvistika Příručka pro studenty Bc. studia ČJL Karel
Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15
Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Cíle výchovy a vzdělávání: Otázky spojené s konceptem klíčových kompetencí podle RVP. Učitel a cíle výuky. Pavla Zieleniecová, MFF UK 1 Obsah: 1. Tři otázky
Klára Šeďová, Jiří Zounek. Ústav pedagogických věd FF MU A. Nováka 1 602 00 Brno http://www.phil.muni.cz/wupv http://www.zounek.cz
ICT nejen jako bonbónek : pohled do práce českých h učitelů Klára Šeďová, Jiří Zounek Ústav pedagogických věd FF MU A. Nováka 1 602 00 Brno http://www.phil.muni.cz/wupv http://www.zounek.cz XVI. konference
Renáta Bednárová, Petr Sládek. Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno
Renáta Bednárová, Petr Sládek Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno Cíle Úvod Cíle projektu Charakteristika e-kurzu Několik poznámek k pedagogickému šetření Využití e-kurzu v praxi Možnosti
Handicap není překážkou ve vzdělávání
Handicap není překážkou ve vzdělávání Název modulu Typ modulu Délka modulu (počet hodin) Tvořivé psaní výukový 21 hodin Platnost modulu (datum, od kterého modul platí) 1.10.2011 - schopnost psát a číst
Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů
Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest
ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá
ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.
1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky
I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...
Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................
Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU
Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to
I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury
Dodatek k ŠVP ZV č. 1
Dodatek k ŠVP ZV č. 1 Název školního vzdělávacího programu: ŠVP DUHA 2016 pro základní vzdělávání, čj. 111/16/ZSKR Škola: Základní škola a mateřská škola Křinec - příspěvková organizace, Školní 301, 289
Nikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk a literatura: Komunikační a slohová výchova - ročník: PRIMA
Písemný projev Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk a literatura: Komunikační a slohová výchova - ročník: PRIMA Téma Výtah Učivo Charakteristika literární
CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová
Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v
Co je to projekt? Martin Rusek & Zdeněk Dlabola
Co je to projekt? Martin Rusek & Zdeněk Dlabola Projektové vyučování: historie a teorie Martin Rusek Katedra chemie a didaktiky chemie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Jak staré je projektové vyučování?
4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská Volitelný předmět Jazyková komunikace vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková
Konstruktivistické principy v online vzdělávání
Konstruktivistické principy v online vzdělávání Erika Mechlová Ostravská univerzita ESF Čeladná, 4.11.2005 Teorie poznání Teorie poznání, noetika - část filozofie Jak dospíváme k vědění toho, co víme Co
6.24 Literární seminář volitelný předmět
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako
Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika
Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika 1. Český jazyk : [pro studující učitelství 1. stupně základní školy] / I. Kolářová... [et al.] -- Vyd. 1. Praha : Grada, 2012 -- 296 s. -- čeština. ISBN 978-80-247-3358-6
5.1 Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté
5.1 Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace 4 4 4 4 Realizuje se obsah vzdělávacího oboru
Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
Školská rada příležitost pro demokracii ve škole. Petr Chaluš ČAPV konference, Hradec Králové
Školská rada příležitost pro demokracii ve škole Petr Chaluš ČAPV konference, Hradec Králové 13.9.2017 Teorie Gutman (1987) zakládá demokratickou teorii vzdělávání na sdílení vzdělávací autority mezi státem,
PŘÍRODOVĚDNÁ GRAMOTNOST
PŘÍRODOVĚDNÁ GRAMOTNOST Kvalitní přírodovědné vzdělání, resp. získání přírodovědné gramotnosti umožní žákům porozumět přírodním vědám a efektivně je využívat ve svém každodenním, školním i budoucím profesním
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání
Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje
4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk
4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu
Příprava na vyučovací hodinu. a její vyhodnocení. Upraveno podle: Jiří Tesař
Příprava na vyučovací hodinu a její vyhodnocení Upraveno podle: Jiří Tesař Příprava na hodinu - z čeho vycházíme? RVP, ŠVP (Učební plán, Učební osnovy) kompetence, očekávané výstupy, průřezová témata,.
TY52 Inženýrská pedagogika letní semestr 2018/19 navazující magisterský studijní program skupiny: P T1ARA1, P T1ARP1
TY52 Inženýrská pedagogika letní semestr 2018/19 navazující magisterský studijní program skupiny: P T1ARA1, P T1ARP1 Prezentace studentů (k jednomu tématu se může přihlásit maximálně 1 student) Vyberte
Cíle vyučování zeměpisu
Cíle vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky základní
Příloha 2: České pedagogické odborné časopisy (stav k červenci 2011) 1
150 Příloha 2: České pedagogické odborné časopisy (stav k červenci 2011) 1 Vydavatel Rok založení Periodicita Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci fakulta UK v Praze Česká pedagogická společnost,
Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:
Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení
Teaching Excellence. Využití aktivizačních metod KURZ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH A PEDAGOGICKÝCH DOVEDNOSTÍ
KURZ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH A PEDAGOGICKÝCH DOVEDNOSTÍ Využití aktivizačních metod doc. PhDr. Ing. Eva Jarošová, Ph.D. Ing. Hana Lorencová, Ph.D. Akademické centrum FPH VŠE Praha 26. 5. 2015 Teaching Excellence
Rozvíjení klíčové kompetence k učení. Karolina Duschinská katedra pedagogiky
Rozvíjení klíčové kompetence k učení Karolina Duschinská katedra pedagogiky 11. 5. 2017 Myslitel, Auguste Rodin (zdroj Wikimedia Commons) Klíčová kompetence k učení (RVP ZV) Na konci základního vzdělávání
PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?
ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky
Teze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc.
Teze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc. 1. PEDAGOGICKÝ VÝZKUM A JEHO METODOLOGIE Pod pojmem výzkum se chápe vědecká činnost, která se zabývá
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti
Význam periodika AUC Philosophica et Historica Studia Sociologica v dějinách české sociologie
Význam periodika AUC Philosophica et Historica Studia Sociologica v dějinách české sociologie Konference Sociologické Kateřina Holubová, Adéla Javůrková, rozhledy, rozvahy, rozpravy Renáta Topinková, Praha,
6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY
6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých
Rámec digitálních kompetencí učitele
č. j. MSMT-23740/2018-2 Rámec digitálních kompetencí učitele Rámec digitálních kompetencí učitele popisuje specifické schopnosti učitelů v oblasti využívání digitálních technologií při vykonávání učitelské
Český jazyk a literatura
1 Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
Vážení kolegové, níže naleznete seznam kurzů, na které je možné se hlásit. Můžete se stát pořádající školou. V takovém případě se spojte s lektorem zvoleného kurzu a dohodněte si s ním termín jeho pořádání.
Vysokoškolské studium v éře moderních technologií (pohledem studentů)
Ústav pedagogických věd Vysokoškolské studium v éře moderních technologií (pohledem studentů) tů) Jiří Zounek http://www.phil.muni.cz/wupv hil i / 0 http://www.zounek.cz/ Č A P V 2 0 1 0 Východiska výzkumu
Kariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.16. Úvod do programování
4.8.16. Úvod do programování Vyučovací předmět Úvod do programování je na naší škole nabízen v rámci volitelných předmětů v sextě, septimě nebo v oktávě jako jednoletý dvouhodinový kurz. V případě hlubšího
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1 Zaměření školy 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Škola bránou do života vychází 1. z RVP pro gymnázia 2. z potřeby připravit gymnaziální studenty co nejlépe
Učitelé matematiky a CLIL
ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v
Didaktika odborných předmětů. Výukové metody ve výuce odborných předmětů
Didaktika odborných předmětů Výukové metody ve výuce odborných předmětů 1 Vyučovací metoda Cílevědomý, promyšlený postup, kterého učitel při výuce používá za účelem dosažení stanoveného VV cíle. Učitel
Charakteristika seminářů 2019/ ročník
Charakteristika seminářů 2019/2020 3. ročník Seminář z anglického jazyka tematická a strategická příprava pro maturitní zkoušku rozšiřování slovní zásoby a prohlubování znalostí frazeologie prohlubování
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření
CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu
UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU
UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník
Metodologie výzkumu odkladů povinné školní docházky
Metodologie výzkumu odkladů povinné školní docházky Mgr. Zuzana Svobodová Pedagogická fakulta UK, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Název disertační práce: Odklady povinné podmíněnost školní docházky
Analýza specifik využívání elektronických interaktivních učebních materiálů ve všeobecném chemickém vzdělávání
Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu zakázka č. 2128 Analýza specifik využívání elektronických interaktivních učebních materiálů ve všeobecném chemickém vzdělávání Odpovědný řešitel projektu:
1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám )
Zpracovaly: Michaela Kovářová, UČO 142994 Darina Haličková, UČO 143008 1. PEDAGOGIKA ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným
PRAVIDLA A KRITÉRIA HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE STŘEDNĚ TĚŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM
Příloha Školního řádu ZŠ a MŠ Hněvotín, příspěvkové organizace č. 2 PRAVIDLA A KRITÉRIA HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE STŘEDNĚ TĚŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento dokument vydává ředitel školy na základě 30, odst. 1)
6.34 Společenskovědní seminář
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,
Standard studijního programu Didaktika chemie
Standard studijního Didaktika chemie A. Specifika a obsah studijního : Typ doktorský Oblast/oblasti vzdělávání Chemie/Učitelství, 40 %/60 % Základní tematické okruhy obecná chemie, anorganická chemie,
InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů
InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude
Oddíl E učební osnovy VIII.5.A EVROPSKÉ SOUVISLOSTI
Oddíl E učební osnovy VIII.5.A EVROPSKÉ SOUVISLOSTI Charakteristika předmětu: EVROPSKÉ SOUVISLOSTI v nižším stupni osmiletého studia Obsah předmětu Předmět evropské souvislosti plně integruje průřezové
Cíle a obsah vyučování zeměpisu
Cíle a obsah vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky
Charakteristika předmětu CHEMIE
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Charakteristika předmětu CHEMIE Předmět CHEMIE se na Gymnáziu Jiřího Ortena vyučuje v rámci nižšího stupně osmiletého studia v sekundě až kvartě v rámci
PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického
PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického vyplňování dotazníku 5) Seznam tabulek, grafů a schémat 1)
Autodiagnostika učitele
Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní
VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE
VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací
Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. ČESKÝ JAZYK (5. ročník Český jazyk a informatika) Obsahové, časové a organizační
Faktory ovlivňující školní úspěšnost. Zuzana Vařejková Tereza Vychopňová
Faktory ovlivňující školní úspěšnost Zuzana Vařejková (varejkova@phil.muni.cz) Tereza Vychopňová (vychopnova@phil.muni.cz) Školní úspěšnost? Co je to? Školní úspěšnost 1. zvládnutí požadavků kladených
Hlavní šetření. Školní zpráva
Hlavní šetření Školní zpráva Základní škola Školní 1, Město Kód vaší školy: S92 Praha, leden 2017 Obsah 1 Úvod... 3 2 Projekt PIRLS... 4 3 Čtenářská gramotnost... 4 4 Šetření PIRLS 2016... 4 5 Tabulky
Koncept a adaptace autoevaluačníhonástroje: Dotazník strategií učení se cizímu jazyku
ČAPV 2012, PedFUK Praha Koncept a adaptace autoevaluačníhonástroje: Dotazník strategií učení se cizímu jazyku s k Tato prezentace a dílčí analýzy vznikly v rámci projektu GAP407/12/0432 Strategie učení
Pohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností
Pohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností PhDr. Veronika Girglová Katedra speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity
Cvičení v anglickém jazyce
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
Teaching Excellence. Učební styly a práce se skupinou studentů KURZ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH A PEDAGOGICKÝCH DOVEDNOSTÍ
KURZ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH A PEDAGOGICKÝCH DOVEDNOSTÍ Učební styly a práce se skupinou studentů doc. PhDr. Ing. Eva Jarošová, Ph.D. VŠE Praha 26.5. 2014 Teaching Excellence Vzdělávací strategie 1. Tradiční
Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají
Doktorský studijní obor Didaktika literatury. 1 Organizace doktorského studijního oboru Didaktika literatury
Obsah 1 Organizace doktorského studijního oboru Didaktika literatury... 1 1.1 Shrnutí požadovaných studijních aktivit včetně jejich kreditového ohodnocení... 2 1.2 Charakteristika a kreditové ohodnocení
Hlavní šetření. Školní zpráva
Hlavní šetření Školní zpráva Základní škola nám. Arnošta z Pardubic 8, Úvaly Kód vaší školy: S18 Praha, leden 2017 Obsah 1 Úvod... 3 2 Projekt PIRLS... 4 3 Čtenářská gramotnost... 4 4 Šetření PIRLS 2016...
METODICKÉ POZNÁMKY ke školním projektům environmentální výchovy
METODICKÉ POZNÁMKY ke školním projektům environmentální výchovy Tyto metodické poznámky mají napomoci k uskutečnění několika různých školních projektů environmentální výchovy. Proto jsou psány tak, aby
Předmět: Konverzace v ruském jazyce
Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v ruském jazyce Vyučovací předmět Konverzace v ruském jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který
Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ
Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ (Hradec Králové, SVK, 15.4.2011) PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. I. EVOKACE: V čem vidíte pozitiva a negativa pracovních listů?
PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI
Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí
Akademická obec a akademici
Akademická obec a akademici (poznámky k tématu semináře) M. Malý Akademický pracovník zákonná ustanovení 3 Akademická obec vysoké školy Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec