MPHASIS. Mutual Progress on Homelessness through Advancing and Strengthening Information Systems

Transkript

1 MPHASIS Mutual Progress on Homelessness through Advancing and Strengthening Information Systems Funded by EUROPEAN COMMISSION Employment, Social Affairs and Equal Opportunities DG National Position Paper Czech Republic September 2008

2 Research and action of the MPHASIS project are funded by the European Commission - Employment, Social Affairs and Equal Opportunities DG under the employment and social solidarity programme known as PROGRESS (VS/2007/0617 SI ). Main contractor: Town and Regional Planning University of Dundee Nethergate Dundee, DD1 4HN Scotland, United Kingdom Contact Details: Bill Edgar: w.m.edgar@dundee.ac.uk Barbara Illsley: b.m.illsley@dundee.ac.uk Volker Busch-Geertsema: vbg@giss-ev.de Matt Harrison: matt.harrison@ris.org.uk Peter Watson: peter.watson@ris.org.uk The contents of this report do not necessarily reflect the opinion or position of the European Commission, Directorate-General for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities European Commission 2

3 Situační zpráva o možnostech sběru dat o bezdomovectví v České republice Sběr dat o bezdomovectví Česká republika v současné době nepřipravuje národní strategii sběru dat o bezdomovectví. Jedním z problémů jsou omezení daná zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Proto v současné době je obtížné stanovit počet osob bez přístřeší na území České republiky. Jednotliví poskytovatelé nemohou vzájemně sdílet informace o klientech, ani v rámci jednoho informačního systému. Z legislativních důvodů není v současné době možný centrální sběr dat o uživatelích služeb. Uživatelé sociálních služeb také velmi často cestují po České republice a během jednoho měsíce mohou využít poskytovaných sociálních služeb i u několika poskytovatelů najednou. Vykazované hodnoty jednotlivých poskytovatelů potom mohou být značně zkresleny, vykazuje se totiž počet poskytnutých intervencí, které nejsou ale vztaženy na konkrétního uživatele služby. V ČR neexistuje koordinační mechanismus sběru dat o bezdomovectví. Ze své pozice by tuto roli mohlo převzít Ministerstvo práce a sociálních věcí, pravděpodobně Výzkumný ústav Ministerstva práce a sociálních věcí. Český statistický ústav je státním orgánem, který provádí periodické sčítání lidu, domů a bytů. Z údajů je možné sledovat pouze počet osob žijících v nepřiměřeném bydlení a počet osob pobývajících v azylových zařízeních. Města Praha a Brno se v letech 2004 a 2006 snažila provést plošné sčítání zjevných bezdomovců, ovšem výsledkem byl pouze přibližný odhad. Důvodem je nejednotná typologie, metodologie a zejména časová a personální náročnost. Situace týkající se sběru dat o osobách bez přístřeší je v České republice nejednotná. Do roku 2008 vznikly tři monitorovací software. Sdružení azylových domů nabízí svým členům Informační systém New People Vision, Naděje vytvořila pro svá zařízení Evidenční systém integračního programu 3

4 Naděje a Magistrát hlavního města Praha ve snaze o sjednocení sběru dat vyvinul Jednotnou evidenci sociálně slabých. Dále jsou uvedeny stručné popisy jednotlivých systémů. 1) Informační systém New People Vision (NPV) Pod názvem NewPeopleVision (NPV) se skrývá databázový informační sytém, který umožňuje přehledně sledovat a vyhodnocovat poskytování služeb uživatelům. Systém je univerzální pro všechna zařízení pracující s lidmi v tísni (muži, ženy, matky s dětmi, rodiny). Začal se používat v roce Program v současné době využívá 55 organizací v 36 městech po celé ČR. V rámci těchto organizací je nainstalováno 125 licencí. Systém umožňuje zaznamenávat a sledovat konkrétní osobu uživatele a údaje o něm. Je možno sledovat také veškeré podstatné údaje pro poskytování služby uživateli. Pracovník využívající informační systém může psát své komentáře k jednotlivým uživatelům. Je také možné vytvářet sestavy uživatelů podle konkrétního zadání (filtru). Z databáze uživatelů je možné vybrat jedince, kteří prošli zařízením v určitém časovém rozmezí, vybírat je podle místa bydliště, pohlaví, věkového složení a dalších ukazatelů. Uživatelé služeb se do systému navádí pod svým jménem a datem narození, resp. rodným číslem (identifikátorem). Veškeré další údaje k poskytování služeb a osobě uživatele jsou pak zadávány a evidovány ve vztahu ke konkrétním uživatelům v tzv. kartě uživatele. V těchto kartách uživatelů služeb nalezneme u každého jedince kartu osobních údajů, kartu rodinných vazeb, kartu mapující okolnosti příchodu a odchodu jednotlivého uživatele a zapůjčené věci. Dále kartu, kde je evidována finanční situace uživatele a zdravotní kartu. Systém však také umožňuje pracovníkovi zapisovat obecná fakta, postřehy z průběhu služby, která nejsou přiřazena ke konkrétní osobě uživatele. V systému je možné vytvářet sestavy uživatelů na základě zadaných filtrů. Jsou tak snadno dostupné přehledné statistické informace požadovaného charakteru, které jsou odděleny od osobních informací o uživateli služeb. 4

5 Informační systém mohou využívat organizace poskytující služby na území celé České republiky. 2) Evidenční systém Integračního programu Naděje (ESIP) Jedná se o webová aplikaci přístupnou prostřednictvím prohlížeče internetových stránek. Jednoznačná identifikace osob je postavena na údajích jméno, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, datum narození a místo narození. Mezi další základní sledované údaje zahrnujeme pohlaví, typ a platnost osobního dokladu, zdravotní pojišťovnu a úmrtí klienta. V rámci dalších zaznamenávaných údajů, k nimž mají přístup pouze sociální pracovníci a vedoucí zařízení, se sleduje rodné číslo, rodinný stav, evidenci na úřadu práce, údaje o trvalém pobytu, údaje o vzdělání, rodinnou anamnézu, počty zaopatřených a nezaopatřených dětí, zdravotní znevýhodnění, závislosti, důležité kontakty a zdroj příjmů (sociální dávky, důchody, právní formy zaměstnání). Karta klienta obsahuje další související tabulky, které umožní okamžité zjištění všech činností, jež byly klientovi plánovány a poskytnuty. Všechny položky, které nejsou textovým polem, lze okamžitě statisticky zpracovat (textovými poli jsou místo narození, rodinná anamnéza, důležité kontakty a sociální práce). Modul nabízí evidenci jednotlivých služeb (např. terénní programy, nízkoprahová denní centra, noclehárny, azylové domy, výcvikové bydlení) a umožňuje okamžité vyhodnocení počtu obsazených míst v pobytových službách. Dále jsou v modulu uvedeny informace jako kontaktní údaje, počet zaměstnanců služby aj. a souvisí s ním tabulka Využití kapacity institucí, která umožňuje okamžité vyhodnocení obsazenosti pobytových zařízení za zvolené období. Vedle již zmíněných údajů, umožňuje aplikace stanovovat předpisy plateb za jednotlivé činnosti a sledovat platby jednotlivých uživatelů služeb i celkový přehled úhrad klientů za poskytované činnosti. 5

6 3) Jednotná evidence sociálně-slabých (ESSO) Magistrát hl. m. Prahy se vytvořením jednotné evidence snaží sjednotit údaje o klientech a poskytovaných sociálních službách na území hl. m. Prahy. Každý z poskytovatelů sociálních služeb si v současnosti vede evidenci svých klientů, ale tyto evidence nejsou centralizovány. Evidovanými údaji bude jméno a příjmení, rodné číslo, datum narození, pohlaví, státní příslušnost, adresa trvalého pobytu (dokladová), adresa současného pobytu, vzdělání, pravomocné odsouzení (ano/ne), držitel ZTP (ano/ne), přehled čerpaných sociálních služeb (za konkrétní období a dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) a poskytovatel bude muset získat písemný souhlas se zpracováním těchto osobních a citlivých údajů. Bude možné tvořit reporty a tiskové sestavy dle stanovených kritérií. Lze vytvářet sestavy - obnovení souhlasu klienta, celkový počet aktivních klientů, poskytování anonymních a neanonymních činností, poskytování anonymních a neanonymních činností podle dle poskytovatele. Jednotlivé typy sestav nabízí množství parametrů, které lze libovolně kombinovat a tím získat různé výstupy z uložených dat. Software pro databáze již byl vytvořen, ale zatím nebyl systém evidence schválen zastupitelstvem hl. m. Prahy a Úřadem na ochranu osobních údajů. 6

7 Typologie bezdomovectví V roce 2007 vydala Naděje o.s. pro Sdružení azylových domů publikaci Definice a typologie bezdomovectví. Publikace je jedním z výstupů ESF projektu Strategie sociální inkluze bezdomovců v ČR realizovaného v letech Obsahuje aplikaci evropské typologie ETHOS do českého prostředí s detailním komentářem k jednotlivým kategoriím. V samostatných kapitolách uvádí do evropského kontextu a naznačuje proces celé práce na definici a typologii. V rámci projektu Strategie sociální inkluze bezdomovců v ČR se definicí a typologií zabývala pracovní skupina ve snaze dosáhnout harmonizace s evropskou typologií ETHOS. K operačním kategoriím a generickým definicím, které jsou závazné, byly doplněny relevantní národní subkategorie. ETHOS nepopisuje pouze (sociální) služby, ale životní situace a bydlení. Z praktického důvodu bylo přihlíženo k zákonu o sociálních službách, zejména u operačních kategorií 1 4 a 6. Viz Tabulka Národní definice služeb pro osoby bez přístřeší Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách který vešel v platnost společně s prováděcí vyhláškou používá pro bezdomovce dva pojmy ( osoby bez přístřeší a osoby v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení ), ale dále nespecifikuje jejich definici. Zákon o sociálních službách definuje sociální služby určené osobám bez přístřeší. Jsou to následující služby sociální prevence Azylové domy, Nízkoprahová denní centra, Noclehárny, Terénní programy Za specifickou službu můžeme považovat Domy na půl cesty, které jsou zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež, a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby.určeny 7

8 Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Poskytnutí ubytování je možné po dobu nepřevyšující zpravidla jeden rok. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Prováděcí vyhláška stanovuje maximální úhrady za poskytování sociálních služeb v azylových domech. Domy na půl cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež, a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. Prováděcí vyhláška stanovuje maximální úhrady za poskytování sociálních služeb v domech na půl cesty. Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, 8

9 b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí přenocování. Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Registr poskytovatelů sociálních služeb Krajské úřady mají za povinnost od 1. ledna 2007 vést a spravovat registr poskytovatelů sociálních služeb (dále jen "registr"), do kterého zapisují poskytovatele sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci. Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem elektronické podoby registru - Registr je veřejný a je možné z něj získat údaje o poskytovatelích jednotlivých sociálních služeb. Registr je veden pouze v českém jazyce. 9

10 Z registru je možné získat podrobné údaje o poskytovaných sociálních službách, kterými jsou: 1. název a místo zařízení nebo místo poskytování sociálních služeb, 2. druhy poskytovaných sociálních služeb, 3. okruh osob, pro které je sociální služba určena, 4. popis realizace poskytování sociálních služeb, 5. popis personálního zajištění poskytovaných sociálních služeb, 6. časový rozsah poskytování sociálních služeb, 7. kapacita poskytovaných sociálních služeb, 8. finanční rozvaha k zajištění provozu, 9. způsob zajištění zdravotní péče MPSV také v rámci ESF projektu Zajištění vzdělávání metodiků a koordinátorů sociální péče o osoby tzv. společensky nepřizpůsobené" zřídilo Informačního portál a databázi služeb sociální prevence pro osoby ohrožené sociálním vyloučením včetně interaktivní mapy, na které se dají vyhledat požadované sociální služby. V současné době není podmínkou přidělení dotace sběr základních anonymních dat o klientech. Ovšem státní dotace je poskytována pouze registrovaným poskytovatelům sociálních služeb podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tito poskytovatelé mají povinnost ze zákona dodržovat standardy kvality poskytování sociálních služeb, které upravují i sběr a uchovávání osobních dat o klientech. Zařízení zpracovává jen ty osobní údaje uživatelů, které jsou stanoveny jako nezbytné pro poskytování bezpečných, kvalitních a odborných služeb. 10