výbor České pošty, s. p. Podniková kolektivní smlouva České pošty, s.p. na rok ve znění I. - VII. dodatku

Transkript

1 Česká pošta, s. p. Podnikový koordinační odborový výbor České pošty, s. p. Podniková kolektivní smlouva České pošty, s.p. na rok

2 Podniková kolektivní smlouva České pošty, s. p. na rok V souladu s ustanovením 22 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění uzavírají Podnikový koordinační odborový výbor České pošty, s. p. (dále jen "PKOV"), zastoupený předsedou panem Karlem Koukalem SOS-21, zastoupený předsedou panem Petrem Pohlem ZO OSD ČP, zastoupený předsedou panem Evženem Dvorským ZO odborů Policie ČR správa Jihomoravského kraje, zastoupená Mgr. Petrem Pacherem a Česká pošta, s. p. (dále jen "zaměstnavatel, ČP"), zastoupený generálním ředitelem panem Ing. Petrem Sedláčkem tuto Podnikovou kolektivní smlouvu na rok (dále jen "podniková smlouva, ") 2

3 Podniková kolektivní smlouva obsahuje: Část I Úvodní ustanovení Část II Závaznost, rozsah platnosti, doplňky a změny podnikové smlouvy Část III Vztahy smluvních stran Část IV Informování a projednání Část V Politika zaměstnanosti Část VI Uvolňování zaměstnanců při organizačních změnách Část VII Pracovní poměr a pracovní smlouva Část VIII Pracovní řád Část IX Pracovní doba Část X Pracovní pohotovost Část XI Práce přesčas Část XII Dovolená na zotavenou Část XIII Překážky v práci Část XIV Mzdy, cestovní náhrady Část XV Stanovení množství a tempa práce Část XVI Náklady na sociální účely a fond kulturních a sociálních potřeb Část XVII Pracovní podmínky Část XVIII Stravování zaměstnanců Část XIX Příspěvek na zajištění stáří Část XX Dětská rekreace Část XXI Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zdravotní péče a úrazové pojištění Část XXII Podmínky činnosti odborů Část XXIII Právo spolurozhodování, projednávání a právo kontroly Část XXIV Závěrečná ustanovení 3

4 Část I Úvodní ustanovení 1. Podniková smlouva vychází z platných znění obecně závazných právních předpisů závazných pro zaměstnavatele a zaměstnance, zejména z ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen "ZP"), souvisejícími nařízeními vlády, zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání a z Odvětvové kolektivní smlouvy vyššího stupně. 2. Podniková kolektivní smlouva upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a stanovuje konkrétní minimální, resp. maximální nároky a práva zaměstnanců v oblasti pracovněprávní, mzdové, finanční, sociální a bezpečnosti práce a povinnosti zaměstnavatele v podmínkách České pošty, s. p. 3. Podniková smlouva upravuje dále i rozsah a poskytování vzájemných informací smluvních stran v období přípravy a vypracování podnikové smlouvy, kolektivního vyjednávání a plnění podnikové smlouvy. 4. Smluvní strany se zavazují, že budou respektovat a uznávat práva a nároky zaměstnanců a zaměstnavatelů vyplývající z této smlouvy bez jakéhokoliv omezování, přímé nebo nepřímé diskriminace a to při zachování rovnosti ve smyslu 16 ZP a s ohledem na dobré mravy. 5. Definice pojmů Ÿ Smluvní strany smlouvy: Podnikový koordinační odborový výbor zaměstnanců české pošty OS ZPTNS, ZO OSD, SOS 21, ZO odborů Policie ČP správa Jihomoravského kraje a zaměstnavatel. Ÿ Zaměstnavatel: Česká pošta, s. p., se sídlem Praha 1, Politických vězňů 909/4. V případech, kdy se s nárokem zaměstnance na odstupné pojí určitá doba trvání zaměstnání v pracovním poměru u ČP, je tato podmínka splněna tehdy, byl-li zaměstnanec nepřetržitě zaměstnán u ČP nebo jejích právních předchůdců, kterými jsou Ústřední ředitelství spojů Praha, dále Správa pošt a telekomunikací Praha, státní podnik. Do této doby se započítávají i doby u Federálního ministerstva spojů, Federálního ministerstva dopravy a spojů, Federálního ministerstva hospodářství, případně i právních nástupců těchto ministerstev a v organizacích jimi řízených do doby ukončení jejich činnosti, tj. k datu 31. prosince 1992 (např. Spojprojekt, Výzkumný ústav spojů, Institut vzdělávání apod.). Pokud jde o dobu zaměstnání u organizací řízených uvedenými ministerstvy, považuje se za dobu odpracovanou u právního předchůdce ČP, pouze za podmínky, že šlo o organizaci (zaměstnavatele), jejímž předmětem činnosti byly telekomunikační, poštovní a novinové služby (dále jen Právní předchůdci ČP ). V případech ostatních nároků zaměstnance vyplývajících z této smlouvy, tzn. vyjma nároku na výplatu odstupného, se podmínka nepřetržitého zaměstnání neuplatní. Pro zaměstnance převedené na základě delimitace k se do doby odpracované u ČP započítává i doba odpracovaná u některých ze subjektů Ministerstva vnitra ČR a Policie ČR. Ÿ Zástupce zaměstnavatele: Zástupcem zaměstnavatele je zaměstnanec pověřený zaměstnavatelem jednat jeho jménem na jednotlivých organizačních úrovních s příslušným odborovým orgánem. Ÿ Zaměstnanec: Fyzická osoba, které podle příslušných ustanovení ZP vznikl u ČP pracovní poměr. Zaměstnancem je i fyzická osoba, která je u zaměstnavatele v pracovně právním vztahu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ÿ OS ZPTNS: Odborový svaz zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb (dále jen OS ZPTNS ). Ÿ Podnikový koordinační odborový výbor: Odborový orgán, který dle Stanov OS ZPTNS je oprávněn se zaměstnavatelem jednat a uzavřít kolektivní smlouvu (dále jen P KOV ). 4

5 Ÿ Ÿ Ÿ Příslušný odborový orgán: Odborový orgán, který je podle Stanov odborových organizací působících u České pošty, s.p. oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem odborové organizace. Funkcionář: Funkcionářem je ten, kdo podle Stanov odborových organizací působících u České pošty, s. p. zastává volenou funkci v příslušném odborovém orgánu. Zástupce odborového orgánu: Zástupcem odborového orgánu je ten, jehož oprávnění zastupovat příslušný odborový orgán vyplývá ze Stanov odborových organizací působících u České pošty, s. p. Smluvní strany se vzájemně informují o svých zástupcích, shora uvedených, a to neprodleně písemnou formou. Část II Závaznost, rozsah platnosti, doplňky a změny podnikové smlouvy 1. Podniková smlouva je pro smluvní strany, tj. všechny orgány zaměstnavatele a příslušné odborové orgány závazná a vztahuje se na všechny zaměstnance. 2. Doplňování, změny, popřípadě i závazný výklad (písemnou formou) k jednotlivým ustanovením podnikové smlouvy lze provádět výhradně po dohodě smluvních stran, zejména pokud se změní podmínky, za kterých byla podniková smlouva uzavřena, při změnách obecně platných právních předpisů apod. 3. Návrhy na změny nebo doplňky podnikové smlouvy může předložit se zdůvodněním kterákoliv ze smluvních stran. Při projednávání těchto změn nebo doplňků se postupuje stejně jako při kolektivním jednání o uzavření smlouvy. Smluvní strana je povinna na návrh písemně odpovědět nejpozději do 10 pracovních dnů. Část III Vztahy smluvních stran 1. Smluvní strany se zavazují, že budou vzájemně respektovat postavení a pravomoci druhé strany vyplývající ze zákonů a obecně platných právních předpisů a budou vytvářet optimální předpoklady k dosažení vzájemné dohody. 2. Případným sporům bude předcházeno včasným řešením, vzájemnou informovaností a jednáním. V případě vzniku sporu o plnění podnikové kolektivní smlouvy se smluvní strany dohodly, že před předložením sporu zprostředkovateli mohou požádat o posouzení záležitosti OS ZPTNS. 3. Zaměstnavatel bude respektovat právo zaměstnanců být odborově organizován a nebude diskriminovat zaměstnance za odborovou činnost. PKOV bude uplatňovat práva odborů s přihlédnutím k opodstatněným záměrům zaměstnavatele sledujícím prosperitu, technický, ekonomický a sociální rozvoj, zvýšení úrovně řízení a politiku efektivní zaměstnanosti. 4. Smluvní strany se zavazují vzájemně se písemně informovat do 15 dnů ode dne zjištění o případech, které se jeví jako porušení pracovněprávních a mzdových nároků zaměstnanců podle této. Vzniklé spory budou řešit ve lhůtě 30 dnů od doby, kdy se o sporné věci písemně informovaly, pokud nebude v konkrétním případě dohodnuto jinak. 5

6 Část IV Informování a projednání 1. Zaměstnavatel bude včas písemnou formou informovat odborové orgány o skutečnostech ve smyslu 278, 279, 280 a 287 ZP, které umožní jejich objektivní projednání. 2. Zaměstnavatel se zejména zavazuje, že bude informovat smluvní partnery: a) zpravidla 2 měsíce, nejpozději však 1 měsíc před realizací o: - zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních, - opatřeních v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců, - změnách pracovních podmínek, b) v nejbližším termínu (do 45 kalendářních dnů po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí) o: - ekonomických výsledcích a celkové ekonomické situaci, - vývoji průměrné mzdy a tarifních mezd podle profesních skupin, c) následně po schválení plánu o: - průměrném evidenčním počtu zaměstnanců přepočteném na plně zaměstnané (dále jen počet zaměstnanců), včetně údajů o vývoji zaměstnanosti jednotlivých profesních skupin, d) měsíčně o: - skutečném počtu zaměstnanců a průměrné mzdě, e) nejméně jeden měsíc před jejich vydáním o: - opatřeních směřujících k zajištění rovného zacházení a k zamezení diskriminace. Informování o výsledcích Regionu bude zajišťováno prostřednictvím ředitele Regionu. 3. Forma a rozsah případných dalších informací bude dohodnuta se zaměstnavatelem podle konkrétních potřeb odborových organizací působících u ČP a možností zaměstnavatele. 4. Zaměstnavatel bude příslušný odborový orgán měsíčně informovat o: sjednaných a ukončených pracovních poměrech v uplynulém období, nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro další pracovní zařazení zaměstnanců pracujících v pracovním poměru na dobu určitou. 5. Příslušné odborové orgány budou v zájmu včasného řešení problémů a udržení sociálního smíru informovat zaměstnavatele o vzniklých problémech, připravovaných akcích a opatřeních v rozsahu dohodnutém se zaměstnavatelem. 6. Smluvní strany se zavazují, že budou po vzájemné dohodě zvát zástupce druhé strany na jednání, kde se budou řešit závažné otázky týkající se především dalšího rozvoje, významných organizačních změn a opatření s dopady do oblasti zaměstnanosti, mzdové úrovně a sociálních podmínek zaměstnanců nebo se budou o řešení těchto otázek předem informovat. 7. Zaměstnavatel bude příslušné odborové orgány bezodkladně informovat o změnách ve funkcích osob oprávněných jednat v pracovně právních vztazích. 8. Příslušné odborové orgány budou zaměstnavatele informovat o struktuře odborových orgánů a o funkcionářích, kteří jsou oprávněni se zaměstnavatelem jejich jménem jednat. 9. Zástupci smluvních stran jsou povinni zachovávat mlčenlivost o informacích a skutečnostech, o nichž se dozvědí při vzájemných jednáních a jejichž sdělení dalším osobám by mohlo poškodit zájmy některé z obou stran. O které informace a skutečnosti se jedná, dohodnou smluvní strany v průběhu jednání. 6

7 Část V Politika zaměstnanosti 1. Zaměstnavatel bude realizovat aktivní politiku zaměstnanosti ve smyslu zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění a projednávat s příslušným odborovým orgánem opatření podle tohoto zákona. 2. Zaměstnavatel bude hodnotit za příslušný kalendářní rok vývoj zaměstnanosti v jednotlivých činnostech a zlepšovat organizaci práce, postupně zabezpečovat rovnoměrné vytížení zaměstnanců, řešit rozmístění zaměstnanců s přihlédnutím k intenzitě práce a odstraňovat všechny faktory, které v důsledku nedostatků v organizaci práce kladou neodůvodněně rozdílné požadavky na výkon práce v provozech se srovnatelnou činností. 3. Politika zaměstnanosti pro daný rok vychází z písemné informace o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců přepočteném na plně zaměstnané za předcházející rok, ověřené nezávislým auditorem kterou zaměstnavatel předloží odborovým partnerům do následujícího roku. V termínech dle Části IV, odst. 2 s nimi projedná zamýšlené záměry ve vývoji počtu zaměstnanců, a v termínu schvalování plánu plánované počty zaměstnanců. Zaměstnavatel současně projedná důvody a konkrétní opatření, v jejichž důsledku ke snižování nebo zvyšování počtu zaměstnanců v plánovaných záměrech dochází. 4. Zaměstnavatel předloží odborovým organizacím písemné podklady a projedná s nimi v termínu schvalování plánu plánované a v termínech pravidelných rozborů uskutečněné záměry ve vývoji počtu zaměstnanců, a to v přepočtených počtech zaměstnanců celkem, v přepočtených počtech zaměstnanců podle jednotlivých regionů. Na úrovni regionů ve stejných termínech předloží písemné podklady a projedná s příslušným odborovým partnerem plánované a uskutečněné záměry ve snižování počtu zaměstnanců v jednotlivých profesních skupinách, a to v přepočtených počtech zaměstnanců celkem, ve fyzických počtech zaměstnanců se kterými byl ukončen pracovní poměr. Zaměstnavatel současně projedná na všech úrovních důvody a konkrétní opatření, v jejichž důsledku ke snižování počtu zaměstnanců nebo ke změnám v plánovaných záměrech dochází. 5. Zaměstnavatel bude podle konkrétních podmínek a možností vytvářet pracovní příležitosti a podmínky pro uplatnění absolventů učilišť, středních a vysokých škol, pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a samoživitelů. 6. Zaměstnavatel bude vhodnou formou informovat nejdříve vlastní zaměstnance o nově vzniklých nebo uvolněných pracovních místech. Zaměstnance, kteří mají uzavřený pracovní poměr na dobu určitou bude zaměstnavatel před uplynutí sjednané doby informovat o nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro další pracovní zařazení těchto zaměstnanců. 7. Zaměstnavatel bude zajišťovat prohlubování kvalifikace zaměstnanců nezbytné k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě a bude podporovat zvyšování jejich kvalifikace, které bude v souladu s jeho zájmy. Při zvyšování kvalifikace bude na základě uzavřené Kvalifikační dohody o zvýšení kvalifikace zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat pracovní úlevy a hmotné zabezpečení podle příslušných právních předpisů. 7

8 Část VI Uvolňování zaměstnanců při organizačních změnách 1. Při uvolňování zaměstnanců z pracovního poměru v důsledku organizačních změn přihlíží zaměstnavatel ke schopnostem, spolehlivosti a výkonu jednotlivých zaměstnanců, k dosažené kvalifikaci a zkušenostem, k délce zaměstnání u zaměstnavatele, k jejich věku (zejména u zaměstnanců, jimž zbývá do dosažení důchodového věku méně než 5 let), zdravotnímu stavu, sociálním podmínkám apod. Zaměstnancům, jejichž pracovní poměr k ČP, případně jejím právním předchůdcům trval více než 20 let, bude zaměstnavatel účinně napomáhat při získání jiného vhodného zaměstnání v rámci ČP. Zaměstnavatel bude nabídku volných pracovních míst v rámci celé ČP zveřejňovat na interním portále. 2. Zaměstnavatel bude seznamovat zaměstnance a písemnou formou odborové organizace o záměru snížit počet zaměstnanců v důsledku organizačních změn dle 52 a) c) ZP v dostatečném předstihu, nejméně však jeden měsíc před započetím běhu výpovědní doby. Zaměstnavatel bude uvolňovaným zaměstnancům aktivně pomáhat při jejich umístění nabídkou volných míst ve spolupráci s příslušným úřadem práce. 3. Zaměstnancům, u kterých dojde v důsledku organizačních změn nebo racionalizačních opatření z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) ZP k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z týchž důvodů, náleží: a) všem zaměstnancům odstupné podle 67 ZP ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zjištěného u nich podle 351 až 362 ZP, b) další odstupné [nad zákonné odstupné uvedené v písm. a)] ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, za předpokladu, že zaměstnanec odpracoval u ČP ke dni skončení pracovního poměru minimálně 1 rok, c) další odstupné [nad odstupné dle písm. a) a b)] ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnancům, kteří ke dni skončení pracovního poměru odpracovali u ČP a jejích právních předchůdců 20 let a více, d) další odstupné [nad odstupné dle písm. a) a případně při splnění stanovených podmínek i podle písm. b) a c)] ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud pracovní poměr zaměstnancům skončí dohodou dříve, než by jim začala plynout výpovědní doba. Pokud pracovní poměr skončí dohodou v průběhu výpovědní doby snižuje se odstupné o jednonásobek průměrného měsíčního výdělku za započatý měsíc výpovědní doby. 4. Zaměstnanci u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedených v 52 písm. d) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, tedy nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. V případě, že se zaměstnavatel zcela zprostí odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání podle 367 odst. 1 ZP, odstupné zaměstnanci nenáleží. 5. Zaměstnancům, u nichž dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v 52 písm. e) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, tedy pozbyli-li tito zaměstnanci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, přísluší při skončení pracovního poměru: 8

9 a) odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku pokud ke dni skončení pracovního poměru z tohoto důvodu odpracovali u ČP minimálně 5 let, b) kromě odstupného podle odst. 5 a) další odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku pokud ke dni skončení pracovního poměru z tohoto důvodu, odpracovali u ČP minimálně 10 let, c) kromě odstupného podle odst. 5. a) další odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku pokud ke dni skončení pracovního poměru z tohoto důvodu, odpracovali u ČP minimálně 25 let. 6. Odstupné nenáleží zaměstnanci v případě, kdy přechází do jiné OS zaměstnavatele bez přerušení pracovního poměru a fyzickým osobám s kterými jsou uzavřeny dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. 7. Odstupné se zaměstnanci vyplácí v nejbližším výplatním termínu po ukončení pracovního poměru, pokud se s ním zaměstnavatel nedohodne jinak. 8. Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru nastoupí opět do zaměstnání k ČP (pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti), je povinen vrátit odstupné podle 68 ZP. 9. V případě rozvázání pracovního poměru dohodou dle 49 ZP se zaměstnanci, kteří přijali písemnou výzvu zaměstnavatele po projednání s odborovými partnery, ke skončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn prováděných u zaměstnavatele, bude při skončení pracovního poměru vyplaceno odstupné dle odstavce 3 tohoto článku. Část VII Pracovní poměr a pracovní smlouva 1. Pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se zakládá písemnou pracovní smlouvou v níž je nutno dohodnout minimálně označení druhu práce (specifikovaného v popisu pracovní činnosti), místo/místa výkonu práce, pravidelné pracoviště, ve smyslu 34 odst. 2 ZP a den nástupu do práce ( 34 odst. 1 ZP). 2. Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru poskytne zaměstnavatel zaměstnanci nejpozději do jednoho měsíce po vzniku pracovního poměru, ve smyslu 37 ZP, písemnou informaci o nároku na délku dovolené, údaje o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu a způsobu vyplácení mzdy, stanovení týdenní pracovní doby a jejím rozvržení, pokud tyto údaje nejsou obsaženy v pracovní smlouvě, a údaje o kolektivní smlouvě, která upravuje pracovní podmínky zaměstnance, a označení účastníků této kolektivní smlouvy. 3. Obsah pracovní smlouvy může být změněn jen se souhlasem zaměstnance, kromě důvodů uvedených 41 ZP. 4. Pracovní poměry na dobu určitou nelze se zaměstnanci uzavírat opakovaně s výjimkou: zaměstnanců, kteří jsou přijímáni na pracovní místo obsazené zaměstnancem v pracovním poměru (dovolené, mateřské a rodičovské dovolené, nemoc, uvolnění pro výkon odborové funkce), výpomoci při zajišťování provozu pošty, poštovní přepravy a dopravy, obsazování dočasně zřizovaných pracovních míst a míst připravovaných ke zrušení, zaměstnanců, kterým byl přiznán starobní důchod. Všechny případy opakovaně uzavíraných pracovních poměrů na dobu určitou, kromě výše uvedených výjimek, je nutno projednat s příslušným odborovým partnerem. 5. Zaměstnavatel se zavazuje, že v případech, kdy byl pracovní poměr na dobu určitou sjednán v rozporu s ustanovením odst. 4, změní takový pracovní poměr na pracovní poměr na dobu neurčitou, pokud o to zaměstnanec požádá. 9

10 Část VIII Pracovní řád Zaměstnavatel bude v dohodě se smluvními partnery průběžně aktualizovat vydaný pracovní řád v souvislosti se změnou zákonů, obecně platných právních předpisů a vnitřních podmínek zaměstnavatele. S jeho změnami a úpravami seznámí všechny zaměstnance do 15 dnů po jeho aktualizaci. Část IX Pracovní doba 1. Pracovní doba zaměstnanců je 37,5 hodin týdně s výjimkou: zaměstnanců pracujících ve dvousměnných režimech a v režimech bez pevně stanoveného rozložení pracovní doby, kde je 36,5 hodin týdně, zaměstnanců pracujících ve třísměnných, nepřetržitých a turnusových režimech, na pracovištích s výhradně noční prací a na pracovištích s výrazně ztíženými a zdraví škodlivými podmínkami, kde je 35,5 hodin týdně, zaměstnanců mladších 18 let, kde délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 37,5 hodin týdně. Zkrácení pracovní doby pod 37,5 hodin týdně se týká pouze zaměstnanců jednotlivých profesí a profesních skupin, kteří v tomto režimu pracují. Zkrácení pracovní doby pod 37,5 hodin týdně se netýká zaměstnanců, kteří zajišťují ostrahu majetku a osob. Zaměstnancům u kterých je pracovní doba rovnoměrně rozvržena do šestidenního pracovního týdne a žádná ze směn není kratší než 4,5 hodiny, se shora uvedená týdenní pracovní doba zkrátí o 0,5 hodiny. 2. Zaměstnavatel může zavést, v souladu se ZP a po projednání s příslušným odborovým orgánem, nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu podle 83 (s tím, že průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas se vyrovná v období 52 týdnů po sobě jdoucích) a 84 ZP a odchylně určit nepřetržitý odpočinek v týdnu podle 92 odst. 3 ZP. S takovým režimem práce seznámí zaměstnance nejpozději dva týdny před jeho zavedením. 3. Zaměstnavatel může zavést po projednání s příslušným odborovým orgánem dělené směny. Dělenou směnou, předem určenou rozvrhem směn, je směna rozdělená na dvě části, přičemž souvislé přerušení práce je delší než jedna hodina. 4. Zaměstnavatel může uplatnit pružnou pracovní dobu podle podmínek uvedených v 85 ZP a na základě provozních potřeb v dohodě s příslušným odborovým orgánem, a to v útvarech, kde jsou pro to vytvořeny potřebné podmínky. 5. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům podle 88 ZP nejpozději po každých 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání 30 až 60 minut. Mladistvým musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Začátek a konec přestávek v práci stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. 10

11 Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby. 6. Zaměstnavatel vyhoví žádosti zaměstnankyně/zaměstnance pečujícím o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyni nebo jinak zásadně potřebnému zaměstnanci (dojíždění do zaměstnání, péče o bezmocnou osobu nebo jiné závažné případně zřetele hodné důvody) o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. O případném nesouhlasu informuje zaměstnavatel příslušný odborový orgán. 7. Do pracovní doby se započítává doba potřebná k osobní očistě po skončení práce podle Přílohy č. 4 k v rozsahu: 20 min. zaměstnancům zařazeným do kategorie III, 15 min. zaměstnancům zařazeným do kategorie II, 10 min. zaměstnancům zařazeným do kategorie I. V rámci dělené směny se doba potřebná k osobní očistě po skončení práce započítává v plném rozsahu do pracovní doby v každé její části. 8. Při nařizování práce ve dnech pracovního klidu ( 91 odst. 3, 4 ZP) přihlíží zaměstnavatel k možnostem dopravy zaměstnance na pracoviště a zpět do místa bydliště. Část X Pracovní pohotovost 1. Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby provedena nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem odlišném od pracovišť zaměstnavatele. 2. Pracovní pohotovost může být vykonávána pouze v rozsahu dohodnutém mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a může být sjednána tak, aby zaměstnanec byl v případě potřeby dosažitelný dohodnutým způsobem komunikace a byl schopen se dostavit na pracoviště v dohodnutém časovém limitu. 3. Za každou hodinu pracovní pohotovosti se poskytuje zaměstnanci odměna ve výši 10 % jeho průměrného hodinového výdělku. Při pracovní pohotovosti ve dnech pracovního volna a pracovního klidu (včetně svátků) se poskytuje zaměstnanci odměna ve výši dvojnásobku výše uvedené sazby. Část XI Práce přesčas 1. Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující týdenní pracovní dobu stanovenou v části IX odst. 1. Těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost. 11

12 2. Rozsah práce přesčas nesmí překročit limity stanovené 93 ZP. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období 52 týdnů po sobě jdoucích. 12

13 Část XII Dovolená na zotavenou 1. Základní výměra dovolené za kalendářní rok ( 213 odst. 1 ZP) činí čtyři týdny. Tato základní výměra dovolené se prodlužuje o 1 týden. 2. Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené, pokud na ně má nárok. 3. Zaměstnavatel umožní zaměstnancům pečujícím o dítě ve věku do 15 let na jejich žádost čerpání řádné dovolené v rozsahu nejméně 3 týdnů v období školních prázdnin, z toho nejméně 2 týdny v období letních prázdnin. Přitom dovolená v období jarních prázdnin bude umožněna jen za předpokladu zajištění poštovního provozu. 4. Zaměstnavatel se zavazuje vytvořit potřebné podmínky pro čerpání dovolené zaměstnancům v rozsahu celého nároku dovolené v kalendářním roce. Část XIII Překážky v práci 1. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům pracovní volno případně i s náhradou mzdy minimálně v rozsahu ZP a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. 2. Zaměstnavatel poskytne v odůvodněných případech pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku v rozsahu 1 dne (resp. jedné směny) v kalendářním čtvrtletí zaměstnancům, pokud o to sami požádají: - kteří pečují o invalidní osobu držitele průkazu ZTP, se kterou žijí ve společné domácnosti, - kteří pečují o dítě do 15 let věku. Zaměstnavatel poskytne další pracovní volno s náhradou mzdy (nad rámec stanovený právními předpisy) v rozsahu jedné směny při úmrtí manžela/ky, druha/žky, nebo dítěte zaměstnance. Zaměstnavatel poskytne pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu nejméně jednoho dne (resp. jedné směny) za kalendářní pololetí zaměstnancům, kteří pracují na odloučených pracovištích od místa bydliště nebo trvalého pracoviště bez možnosti každodenního návratu do místa bydliště. Jestliže zaměstnanec prožil v souvislosti s výkonem zaměstnání traumatickou událost (přepadení), která je předmětem vyšetřování Policie ČR poskytne mu zaměstnavatel: - pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu až 3 dnů (směn) čerpaných najednou do 1 měsíce od události, - pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu až 5 dnů (směn) čerpaných najednou do 3 měsíců od události na rehabilitační pobyt s příspěvkem zaměstnavatele realizovaný v některém z vybraných rekreačních zařízení v případě, že nečerpal náhradní volno podle předchozí odrážky. Zaměstnavatel poskytne pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu jednoho dne (směny) zaměstnanci se zdravotním postižením za účelem osobního podání žádosti o vydání rozhodnutí o uznání osobou se zdravotním postižením. 13

14 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu jednoho dne (směny) v kalendářním roce z důvodu zdravotní indispozice (bez dokladu o pracovní neschopnosti), pokud má zaměstnanec již vyčerpanou dovolenou na zotavenou. Na dobu nezbytně nutnou poskytne zaměstnavatel volno s náhradou mzdy zaměstnancům, kteří s jeho souhlasem zajišťují nebo se jako reprezentanti účastní sportovních her pořádaných ve spolupráci s P KOV a KOV. 3. Zaměstnavatel se zavazuje, že za zaměstnance, kterým poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy z důvodu překážek v obecném zájmu ( 203 ZP) a při ostatních důležitých osobních překážkách v práci podle 199 ZP uvedených v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., uhradí pojistné na zdravotní pojištění včetně částky, kterou hradí zaměstnanec. Stejně tak zaměstnavatel uhradí pojistné za zaměstnance, kterým bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy v případě dalších překážek v práci z důvodu obecného zájmu a jiných důležitých osobních překážek v práci, pokud jim poskytne toto pracovní volno v souvislosti s nepříznivými povětrnostními vlivy (např. povodně) Část XIV Mzdy, cestovní náhrady 1. Odměňování zaměstnanců se řídí zákoníkem práce v platném znění, část šestá, s výjimkou ustanovení hlavy III, a dále přílohou č. 1 k Systém odměňování zaměstnanců České pošty, s.p. (dále jen Odměňování). 2. Stanovení tarifního stupně na pracovním místě a zařazení zaměstnanců do tarifních stupňů se provádí v souladu s Odměňováním, část A) článek 2 Systém typových pozic a část B) Přehled typových pozic a rozpětí tarifní mzdy. Průběžné změny v části B) budou vždy promítnuty do dalšího nejbližšího dodatku k. 3. Zaměstnavatel zaručuje zaměstnancům minimálně výplatu tarifních mezd dle mzdových výměrů a příplatků za předpokladu splnění stanovených podmínek a v návaznosti na odpracovanou dobu. 4. Zaručené složky mzdy dle odstavce 3. je zaměstnavatel povinen vyplácet až do doby, než zaměstnanci oznámí změnu jeho mzdy, a to bez ohledu na ekonomické výsledky a finanční situaci. 5. Zaměstnavatel je povinen předem oznámit jednotlivým zaměstnancům: číslo typové pozice, přiznaný tarifní stupeň, případné paušály a jejich výši, výši přiznané tarifní mzdy. Toto oznámení provede osobně prokazatelně příslušný nadřízený zaměstnance (přímý nadřízený, příp. jeho zástupce nebo další nadřízený v hierarchii organizační struktury). Výše uvedené pracovně právní náležitosti musí zaměstnavatel zaměstnanci písemně doložit nejpozději do výplatního termínu za příslušný měsíc formou mzdového výměru. Dále je zaměstnavatel povinen prokazatelně předem seznámit zaměstnance s podmínkami a úkoly (ukazateli), jejichž plněním je podmíněno přiznání příslušné mzdové formy a následně i s vyhodnocením plnění těchto podmínek a úkolů (ukazatelů). 6. Zaměstnavatel se zavazuje, že bude soustavně vytvářet podmínky pro růst nominálních mezd a motivovat zaměstnance ke kvalitnímu plnění pracovních úkolů jak vytvářením zdrojů v nákladech, tak i v rozdělení zisku. 7. Zaměstnavatel a odborový partner se zavazují, že vývoj nominálních mezd v příslušném kalendářním roce bude projednán s cílem dosáhnout dohody do konce února příslušného roku. 14

15 8. Pro rok 2009 je dohodnut nárůst průměrné přiznané tarifní mzdy o 3,5 % v porovnání s měsícem březnem Růst bude realizován diferencovaně podle profesních skupin takto: - profesní skupina aparát, vedoucí v provozu, výpočetní technika a pomocní a obslužní ve výši 2,8 %, - profesní skupina doručování, obsluha pošty, přeprava, doprava a ostatní provozní ve výši 3,8 %. Úprava bude realizována: a) zvýšením objemu mzdových prostředků plánovaných na tarifní mzdy tak, aby byl dosažen nárůst přiznaných tarifních mezd všech zaměstnanců, u kterých je uplatňována tarifní mzda, o 0,5 %, b) převodem plánovaných mzdových prostředků dále uvedených mzdových forem do tarifních mezd všech zaměstnanců, u kterých je uplatňována tarifní mzda: - podílu na výsledku hospodaření převodem prostředků ve výši ¾ plánovaného objemu, - operativních odměn převodem plánovaného % pro tvorbu operativních odměn od dubna 2009: - 2% u profesních skupin doručování, obsluha pošty, přeprava, doprava, ostatní provozní, - 1 % u profesních skupin aparát, vedoucí v provozu, výpočetní technika a pomocní a obslužní. Úprava tarifních mezd se netýká zaměstnanců, kterým bylo zrušeno plánované pracovní místo z důvodu vyhlášené organizační změny před Úpravy přiznaných tarifních mezd budou realizovány k příslušného kalendářního roku v souladu s dohodnutým nárůstem mezd dle předchozího odstavce. 10. Smluvní strany se zavazují vytvořit podmínky pro pokračování jednání o mzdovém vývoji (k ) pokud přesáhne míra inflace za 1. pololetí kalendářního roku 2009 výši 3,5 %, a pokud to ekonomická situace zaměstnavatele umožní. 11. Výplatním termínem je 12. den v kalendářním měsíci. Výplatním termínem se rozumí den odepsání finančních prostředků na mzdy zaměstnanců z účtu zaměstnavatele. 12. Při poskytování náhrad výdajů při pracovních cestách, při jiných změnách místa výkonu práce a při přijetí do zaměstnání se postupuje podle 151 a násl. ZP a podle zásad uvedených v příloze č. 3 k. Konkrétní výše stravného dle 163 ZP je stanovena v příloze č. 3 k. Část XV Stanovení množství a tempa práce 1. Zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa, při tvorbě a uplatňování norem spotřeby práce dodržovat podmínky stanovené v 300 ZP. Zaměstnavatel bude postupně vytvářet a uplatňovat normy spotřeby práce podle jednotlivých kritérií platných pro ČP. 2. Zaměstnavatel projednává s příslušným odborovým orgánem zavádění norem spotřeby práce a jejich změny. Normy spotřeby práce zásadně nesmějí být uplatněny se zpětnou platností. Normy a normativy spotřeby času stanovují čas potřebný k vykonání pracovní operace a ve spojení s počtem zpracovávaných produktů nebo počtem provedených operací určují spotřebu práce na pracovišti. 3. Zaměstnavatel se zavazuje předkládat smluvním partnerům aktualizované normativy spotřeby práce vydávané formou Sborníku normativů spotřeby práce pro jednotlivé oblasti činností v ČP a sdružené normy vždy před jejich zavedením do systémů hodnotících využití kapacity pracovišť. 15

16 4. Zaměstnavatel seznámí zaměstnance se změnami v organizaci a v normách spotřeby práce vždy před jejich zavedením. Výsledky každoročně prováděného hodnocení zátěží jednotlivých kategorií zaměstnanců na jejich pracovištích slouží ke zjišťování využití kapacity hodnocených pracovišť. V souladu s rozhodnutím GŘ č. 2/1999 tyto výsledky nesmí být jediným, respektive hlavním kritériem při rozhodování o individuálních změnách v pracovně právních vztazích. Taková rozhodnutí jsou plně v kompetenci odpovědných vedoucích podle platného organizačního řádu. 5. Zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem opatření, v jejichž důsledku bude docházet ke snižování počtu pracovišť nebo zkracování pracovní doby zaměstnanců, a to nejméně jeden měsíc před jejich zavedením. 6. V případě úprav a vydávání nových sborníků se zaměstnavatel zavazuje projednat odpovídající materiály se smluvními partnery před jejich uplatněním. Následně po projednání budou tyto sborníky vydány pro uplatnění v ČP. 7. Zaměstnavatel předloží k projednání do dokument, který bude obsahovat metodiku a postupy pro plánování počtu zaměstnanců opírající se o výstupy ze sborníků normativů práce a závěrů obsažených v zápisech ze společných jednání. Tento dokument bude nadále sloužit jako základ pro stanovení počtu zaměstnanců v jednotlivých profesích pro rok 2009 a následující roky. Část XVI Náklady na sociální účely a fond kulturních a sociálních potřeb 1. Zaměstnavatel se zavazuje, že bude každoročně vytvářet v plánu prostředky na úhradu nákladů sociálního charakteru. V roce 2009 se plánuje v rámci sociálního programu dohodnutého s odbory finanční částka ve výši 348,07 mil. Kč finanční příspěvek na stravování, příspěvek na penzijní připojištění, životní pojištění, což v měsíčním průměru na jednoho zaměstnance činí 830 Kč. 2. Do FKSP ČP bude v kalendářním roce 2009 přidělena částka ve výši 179 mil. Kč, nejméně však 2% z ročního objemu nákladů ČP zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žáky středních odborných škol a středních odborných učilišť poštovních oborů. Dále bude z nerozděleného zisku přidělena do FKSP do centralizovaných prostředků částka ve výši 2 mil. Kč na příspěvky na zajištění stáří. 3. Zásady použití FKSP včetně rozpočtu na příslušný rok se dohodnou na úrovni regionů v souladu se Zásadami pro tvorbu a používání FKSP v příslušném roce (příloha č. 5 k ) a budou nedílnou součástí. 4. Smluvní strany se zavazují, že budou přijímat opatření a spolupracovat při účelném a efektivním využívání prostředků FKSP především na úhradu nákladů spojených se stravováním zaměstnanců a zlepšováním sociálních a pracovních podmínek. 5. Zásady použití a rozpočet FKSP budou uplatňovány v roce 2009 i po transformaci ČP na akciovou společnost jako sociální fond. Část XVII Pracovní podmínky 1. Zaměstnavatel se zavazuje, že bude v rámci možností zlepšovat sociální vybavení pracovišť, zlepšovat kulturu a hygienu práce včetně vzhledu a úpravy pracovišť, zlepšovat sociální péči o 16

17 zaměstnance, vytvářet podmínky pro poskytování služeb v prostoru pracovišť a poskytovat za zvýhodněné ceny služby zaměstnancům. 2. Zaměstnavatel zabezpečí po vzájemné dohodě se zaměstnanci jejich dopravu do zaměstnání na vybraná pracoviště, která jsou mimo dosah hromadné dopravy. 3. Zaměstnavatel bude vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, bude odstraňovat rizikové a fyzicky namáhavé práce a zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům pracujícím trvale na pracovištích bez přístupu denního světla nejpozději po čtyřech hodinách práce přestávku na jídlo a oddech v prostorách oddělených od provozních prostor a s přístupem denního světla. 4. Zaměstnavatel je povinen vybavit zaměstnance nářadím, zařízením a předměty potřebnými pro výkon práce. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že zaměstnanec bude používat vlastní nářadí, zařízení a předměty potřebné k výkonu jeho práce, poskytne mu náhradu za opotřebení. Za předpokladu, že zaměstnanec bude používat, se souhlasem zaměstnavatele, při doručování pošty vlastní jízdní kolo, bude mu poskytnuta náhrada ve výši 1 Kč za 1 km doručování pošty na vlastním jízdním kole. V Regionech bude po projednání s příslušným odborovým partnerem stanoven: - okruh pracovních míst, na nichž mohou zaměstnanci používat, při doručování pošty, vlastní kolo, - okruh vedoucích pracovníků, kteří budou dávat souhlas k použití vlastního kola při doručování pošty, bližší podmínky užívání kol k doručování (např. dodržování pravidel BOZP). 5. Zaměstnavatel je povinen pravidelně projednávat s příslušnými odborovými orgány otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizace práce v noci, dopravu do zaměstnání na noční směny a zpět, zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci dostatečné sociální služby, zejména možnost občerstvení (tj. možnost ohřevu jídel a nápojů, případně jejich nákup), apod. 6. Zaměstnavatel bude dostupnými technickými organizačními a finančními prostředky zajišťovat zvýšení bezpečnosti doručovatelů, pracovníků poštovních přepážek a pracovníků poštovní přepravy. Zabezpečí zejména: zavádění nových bezpečnostních systémů napojených na služebny policie a dalších osobních bezpečnostních prostředků, instalaci neprůstřelných skel u peněžních přepážek, bezpečnostní zajištění přepravních vozidel a vagónů. ozbrojený doprovod při převozech peněžních hotovostí a cenin. 7. Zaměstnavatel sjednal pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnanců způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání. Pojištěni jsou: a) zaměstnanci se smluvní mzdou, b) všichni zaměstnanci s výjimkou zaměstnanců pracujících na základě dohod o provedení práce, a to za těchto podmínek: odpovědný zaměstnanec se podílí na náhradě vzniklé škody spoluúčastí ve výši 15% (minimálně částkou 2 000,- Kč) z předepsané částky, kterou je povinen zaplatit zaměstnavateli, za jeden pojistný rok budou u jednoho zaměstnance uznány za pojistnou událost maximálně dvě škodní události stejného typu a/nebo ze stejné příčiny (např. 2x destrukce bezpečnostního boxu, 2x poškození vozidla ČP při couvání). Náklady na uvedená pojištění jsou plně hrazeny zaměstnavatelem. 17

18 Část XVIII Stravování zaměstnanců 1. Zaměstnancům v pracovním poměru bude umožněno stravování s finančním příspěvkem zaměstnavatele v průběhu pracovního dne, a to ve všech směnách, s výjimkou směn, ve kterých jim vznikl nárok na stravné ve smyslu 151 a násl. ZP. Stravování umožní zaměstnavatel i funkcionářům zcela uvolněným pro výkon činnosti pro odbory. U zaměstnanců nově přijatých do zaměstnání bude poskytnut finanční příspěvek až od následujícího měsíce. Za nové přijetí do zaměstnání se nepovažuje, pokud zaměstnanec nastoupí do zaměstnání ve lhůtě 12 měsíců od posledního ukončení zaměstnání v ČP. Zaměstnancům, kteří odpracovali v průběhu pracovního dne dvě nebo více směn (včetně přestávky v práci na jídlo a oddech) nepřesahujících v součtu 11 hodin, bude umožněno stravování s příspěvkem zaměstnavatele, jako by v průběhu pracovního dne odpracovali jednu směnu za stejných výše uvedených podmínek: a) Zaměstnavatel umožní těm zaměstnancům, u kterých nelze zajistit stravování ve vlastních zařízeních nebo náhradní stravování, nákup poukázek na zakoupení stravy zaměstnancem (stravenek) v hodnotě 55 Kč. Dodavatele stravenek vybere zaměstnavatel ve spolupráci s odborovými partnery. b) Zaměstnavatel uhradí jednotně z nákladů ČP příspěvek ve výši 55 % ceny jídla, popř. ceny stravenky, maximálně však do výše 30 Kč na jedno hlavní jídlo. Příspěvek z FKSP poskytuje zaměstnavatel v jednotné výši 11 Kč. 2. Pro vznik nároku na stravování musí zaměstnanec odpracovat 3 hodiny v rámci směny. Zaměstnancům kteří v průběhu pracovního dne odpracují směnu (případně více směn) s celkovým součtam vyšším než 11 hodin, v průběhu jednoho pracovního dne (včetně přestávky na jídlo a oddech), bude umožněno stravování formou dvou hlavních jídel za podmínek uvedených v odst. 1 písm. a) až c). 3. Stravování lze poskytovat i nepracujícím důchodcům (bývalým zaměstnancům, kteří odešli do starobního nebo plného invalidního důchodu z ČP nebo jejich právních předchůdců) za stejných podmínek jako zaměstnancům, avšak výhradně ve vlastních stravovacích zařízeních. Část XIX Příspěvek na zajištění stáří 1. Zaměstnavatel se zavazuje poskytovat zaměstnancům podle stanovených pravidel příspěvek na zajištění stáří. 2. Pro období příspěvek na zajištění stáří zahrnuje: 2.1 Jednorázový příspěvek v souvislosti s prvním odchodem do důchodu V případě, že zaměstnanec má sjednáno životní pojištění podle Přílohy č. 6 k, zavazuje se mu zaměstnavatel vyplatit jednorázový příspěvek při prvním skončení pracovního poměru po přiznání plného invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod, pokud odpracoval u ČP, resp. jejích právních předchůdců stanovenou dobu, tj. muži nejméně 40 let a ženy nejméně 35 let. Jednorázový příspěvek bude zaměstnancům poskytován nejpozději do , a v případě více pracovních poměrů zaměstnance u ČP náleží příspěvek pouze jednou. 18

19 Výše tohoto příspěvku je Kč. Výše jednorázového příspěvku je snížena o částku odpovídající úhrnu příspěvků zaměstnavatele na životní pojištění, které byly zaměstnanci poskytnuty od účinnosti Pravidel pro životní pojištění a penzijní připojištění zaměstnanců, tj. od Do odpracované doby se započítávají také doby, které jsou považovány pro účely důchodového zabezpečení jako doby náhradní ( 9 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, od zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů), pokud nastaly po prvním vstupu do zaměstnání u ČP, resp. jejích právních předchůdců Jednorázový příspěvek se uhrazuje z disponibilního zisku a zaměstnanci bude vyplacen zároveň se mzdou za měsíc, kdy mu byl poprvé přiznán starobní nebo plný invalidní důchod nebo ukončen pracovní poměr. 2.2 Příspěvek na životní pojištění a penzijní připojištění Pravidla pro životní pojištění a penzijní připojištění zaměstnanců České pošty, s. p. jsou připojena v příloze č. 6 k. 19

20 Část XX Dětská rekreace 1. Na požádání příslušného odborového orgánu zaměstnavatel v rámci možností pomůže zabezpečit dětskou rekreaci, přitom výběr účastníků bude prováděn ve spolupráci s příslušným odborovým orgánem. 2. Zaměstnancům - vedoucím táborů pro děti a mládež, jejich zástupcům pro věci hospodářské a zdravotní, oddílovým vedoucím, vychovatelům, instruktorům v táborech, případně dalším zaměstnancům, kteří zabezpečují provoz dětských táborů pro děti zaměstnanců ČP poskytne zaměstnavatel potřebné pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnancům, kteří zajišťují tuto činnost v dětských táborech pořádaných jinými organizacemi, institucemi, zájmovými organizacemi apod., poskytne zaměstnavatel volno v nezbytném rozsahu za podmínek uvedených v 203 odst. 2 písm. i) ZP. Část XXI Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zdravotní péče a úrazové pojištění 1. Zaměstnavatel se zavazuje dle vypracovaného systému kontroly pravidelně zjišťovat stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a dodržování předpisů a pravidel bezpečnosti práce a projednávat stav v této oblasti s příslušnými odborovými orgány. Za tímto účelem umožní vstupy svazové inspekci bezpečnosti práce na všechna pracoviště. 2. Zaměstnavatel se zavazuje při plnění úkolů v oblasti povinné péče o zajišťování bezpečných a zdravotně nezávadných pracovních podmínek spolupracovat s odborovými orgány zejména při: přípravě, vykonávání a vyhodnocování prověrek BOZP, zjišťování příčin pracovních úrazů, jejich odškodňování a přijímání opatření ke snižování pracovní úrazovosti a nemocí z povolání, hmotném postihování zaměstnanců, kteří porušují předpisy bezpečné práce nebo nevyžadují jejich dodržování, a dále: oznamovat bez zbytečného odkladu odborovým organizacím působícím u ČP vznik smrtelných a hromadných pracovních úrazů a úmrtí na pracovištích, včetně zasílání závěrečných zpráv o šetření jejich příčin a výši odškodnění, - v případě nebezpečí poškození zdraví škodlivinami (hluk, vibrace, chemické škodliviny - radon, formaldehyd, prach, azbest apod.) zajišťovat jejich měření a v případě překročení dovolených hodnot přijímat opatření k nápravě; s výsledky seznámit nejméně jednou za rok odborové organizace působící u ČP. 3. Zaměstnavatel vyplatí v případě smrtelného pracovního úrazu zaměstnance jednorázové odškodnění pozůstalému manželu a nezaopatřenému dítěti, a to každému minimálně Kč, případně rodičům zemřelého, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši Kč. 4. Zaměstnavatel bude přidělovat osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) v souladu s platnými právními předpisy a podle příslušné vnitropodnikové směrnice, kontrolovat jejich stav, funkčnost, používání a zajišťovat jejich udržování v použitelném stavu. Zaměstnavatel se zavazuje, že v případě potřeby poskytne další ochranné oděvy a pomůcky přiměřené povahy, aby se předešlo případnému úrazu nebo ohrožení zdraví. Zaměstnavatel při práci se zobrazovacími jednotkami postupuje dle příslušné platné směrnice. 20