5.2 Vztahy a postoje veřejnosti k bezpečnosti silničního provozu

Transkript

1 5.2 Vztahy a postoje veřejnosti k bezpečnosti silničního provozu Mgr. Pavlína Skládaná, PhDr. Vlasta Rehnová, RNDr. Jan Tecl, Mgr. Alexandr Pešák Závěrečná zpráva české části projektu SARTRE 3 (Social Attitudes to Road Traffic Risk in Europe), červen

2 OBSAH 1. Úvod předmět výzkumu a metodologie 2 2. Demografické charakteristiky souboru 3 3. Jízdní výkony a účel používání automobilu 4 4. Zájem o motoristickou problematiku a názory na dopravně bezpečnostní politiku 6 5. Rychlost a styl jízdy Používání bezpečnostních pásů Alkohol Nová opatření a evropská harmonizace Kontrola a vynucování dodržování zákonů, nové technologie Agresivní chování a vztahy mezi řidiči Problematika tunelů Účast v dopravních nehodách Telefonování za jízdy Další údaje o respondentech Závěr 67 Příloha - seznam grafů a tabulek 69 Příloha - dotazník 78 1

3 1. Úvod předmět výzkumu a metodologie V roce 2004 byl dokončen mezinárodní srovnávací projekt SARTRE 3 (Social Attitudes to Road Traffic Risk in Europe). Projektu se účastnilo 23 evropských zemí Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Průzkum navazoval na projekt SARTRE 1 z roku 1991, kdy se zúčastnilo 15 zemí, a SARTRE 2 z roku 1996 s účastí 19 zemí. Rozhodující etapa projektu SARTRE 3, tedy dotazníkové šetření řidičské populace, proběhla v České republice v termínu Metodou kvótního výběru podle věku, pohlaví, vzdělání, velikosti a polohy sídla byl ze základního souboru (tedy populace aktivních řidičů, jejíž velikost asi osob a demografické charakteristiky byly stanoveny na základě předchozích výzkumů agentury FOCUS) získán vzorek 1026 respondentů. Ti zodpověděli 55 otázek standardizovaného dotazníku. Rozhovory byly prováděny s využitím sítě školených tazatelů agentury FOCUS. Průměrná délka rozhovoru byla 31 minut. Otázky spadaly do několika tematických okruhů: - sociodemografické charakteristiky řidičské populace - jízdní výkony řidičů během uplynulého roku - zájem o problematiku dopravy a bezpečnosti ve srovnání s ostatními oblastmi každodenního života (zdravotnictví, nezaměstnanost, kriminalita ) - názory řidičů na možná opatření pro bezpečnost silničního provozu - názory řidičů na příčiny nehod - problematika rychlosti názory na limity, vlastní chování a názory na chování ostatních řidičů, zkušenosti se sankcemi - styl jízdy - používání bezpečnostních pásů - problematika alkoholu - názory na nové prvky vybavení automobilu - evropská harmonizace dopravního práva - názory na systém zjišťování a trestání dopravních přestupků - bezpečnost v tunelech - účast v dopravních nehodách - používání mobilních telefonů za jízdy - informace o používaných automobilech V této zprávě jsou detailně prezentovány výsledky dotazování v České republice a u většiny témat je připojeno i mezinárodní srovnání. U samostatně uváděných českých výsledků pro přesnost zahrnujeme do výpočtů i odpovědi nevím, nebo respondenty, kteří na danou otázku nedokázali odpovědět; u výpočtů mezinárodních srovnání není-li uvedeno jinak nejsou tyto odpovědi zahrnuty. 2

4 2. Demografické charakteristiky souboru Demografické charakteristiky souboru odpovídají parametrům základního souboru. V našem souboru 1026 respondentů bylo celkem 656 mužů (63,9%) a 370 žen (36,1%). Věkové složení bylo následující: let: 12% let: 37,3% let: 29,9% 55 a více let: 20,8% 43,5% respondentů žilo v sídlech do obyvatel, 35,2% ve městech o velikosti obyvatel, 21,3% ve městech o velikosti a více obyvatel. Kromě věku, pohlaví a velikosti sídla byly zjišťovány i další charakteristiky, jako pracovní zařazení, rodinný stav, vzdělání a údaje o nejčastěji používaném vozidle (viz kapitola 14). Nejdůležitější z výzkumného hlediska byly jízdní výkony a účel používání automobilu. 3

5 3. Jízdní výkony a účel používání automobilu Jednou z nejdůležitějších charakteristik v daném kontextu je jízdní výkon řidiče. Přestože byli řidiči v rozhovoru žádáni o co největší přesnost při uvádění počtu kilometrů ujetých za posledních 12 měsíců, je třeba si uvědomit, že nejde o objektivní data. Výsledky dotazování v České republice sice poměrně dobře odpovídají i dalším výpočtům a odhadům ročního výkonu, mezinárodní srovnání je však spíše orientační (nemůžeme vyloučit chybu ve výběrovém souboru některých zemí či výskyt jiných faktorů ovlivňujících výsledek). Celkový dopravní výkon v ČR za rok 2002 byl mil. vozokilometrů (databáze IRTAD), při velikosti řidičské populace 3,8 mil. osob je to tedy km na osobu a rok. V našem výběrovém souboru je průměrný počet kilometrů na osobu za rok km, po odstranění extrémně vysokých hodnot ( a více kilometrů za rok) vychází průměrný výkon českého řidiče na kilometrů ročně (o 485,5 km více než při výzkumu v roce 1996). Běžní řidiči v našem souboru ujeli průměrně 8 606,5 km, výkon profesionálních řidičů, kterých bylo v souboru 4,4%, byl km. Přesnější představu o jízdním výkonu řidičů však poskytuje rozdělení do kategorií. Tabulka 1: Roční jízdní výkon v kategoriích Výkon Méně než km za rok 48,1% 40% ,7% 20,6% ,3% 13,7% ,2% 6,6% ,2% 8% a více 8,5% 11,1% Toto srovnání ukazuje, že přestože průměrný výkon poněkud vzrostl, přibylo řidičů, kteří mají nízký roční výkon. K posunům v jízdním výkonu došlo ve výraznější míře mezi muži: Tabulka 2: Roční jízdní výkon v kategoriích podle pohlaví Skupina muži ženy Jízdní výkon 1996 (635 osob) 2002 (656 osob) 1996 (365 osob) 2002 (370 osob) Méně než ,5% 36,7% 63,6% 68,4% km za rok ,9% 18,6% 18,4% 16,2% ,2% 16,0% 9,3% 5,7% ,3% 7,3% 3,6% 4,1% ,9% 9,0% 3% 4,1% a více 16,2% 12,4% 2,1% 1,6% Projevily se také určité změny ve složení souboru z hlediska způsobu využívání vozidla. Podíl profesionálních řidičů je stejný (4,4% nyní, 4,8% v roce 1996), snížil se podíl respondentů, kteří potřebují řídit automobil při výkonu své práce (19,7% nyní, 23,2% v roce 1996) a naopak vzrostl podíl těch, kdo dojíždějí do práce (24,2% nyní, 16,3% v roce 1996), podíl řidičů využívajících automobil jinak poklesl z 55,7% na 51,7%. 4

6 Tabulka 3: Způsob využití automobilu Způsob využití automobilu Jsem řidič z povolání 4,8% 4,4% Potřebuji řídit auto při výkonu své 23,2% 19,7% práce Používám auto k dojíždění do práce 16,3% 24,2% Jiné 55,7% 51,7% Ve srovnání s ostatními evropskými státy mají čeští řidiči nejnižší průměrný počet ujetých kilometrů (graf 1) a zároveň výrazně nejvyšší podíl řidičů s jízdním výkonem méně než km ročně (v ostatních zemích 10% 33%, u nás 48%) a nejnižší podíl řidičů s výkonem nad km ročně. V otázce způsobu využití vozidla patříme spíše k zemím s nižším podílem řidičů užívajících vozidlo k dojíždění do práce. Graf 1: Průměrný roční výkon řidičů v zúčastněných evropských zemích Slovensko Irsko V elká B ritánie Chorvatsko Finsko B elgie Dánsko N ě mecko Francie Itálie Portugalsko Slovinsko Rakousko Maďarsko Švýcarsko Švédsko Ř ecko Nizozem í Kypr Estonsko Polsko Španělsko Č eská republika Od roku 1996 došlo k určitým změnám ve způsobu využívání automobilu. Zvýšil se podíl řidičů s nízkým ročním výkonem a automobil se více využívá k dojíždění do zaměstnání. Ve srovnání s ostatními zeměmi čeští řidiči uvádějí výrazně nižší počet ročně ujetých kilometrů. 5

7 4. Zájem o motoristickou problematiku a názory na dopravně bezpečnostní politiku Dotazovaní měli vyjádřit míru svého zájmu o několik aktuálních témat (kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, úroveň zdravotnictví, dopravní zácpy a nezaměstnanost). Řidiči nyní vyjadřují mírně vyšší míru zájmu o motoristickou problematiku než v roce Zvýšila se zejména uváděná míra znepokojení dopravními zácpami (pro srovnání: v roce 1991 bylo 9,5% znepokojeno velmi a 19,8% dost), zejména mezi respondenty z větších měst ( a více obyvatel) a ve skupinách s vyšším ročním výkonem. Dopravní nehodovost má mezi ostatními tématy opět významné postavení (tabulka 4). V mezinárodním srovnání se Česká republika pohybuje u témat kriminality, nehodovosti a zdravotnictví okolo průměru, otázky znečistění, nezaměstnanosti a dopravní zácpy české respondenty znepokojovaly méně (tabulka 6). Přibližně polovina respondentů má starosti, když někdo z jejich rodiny někam jede autem (tabulka 5, graf 2). Z nich 87% znepokojuje otázka dopravní nehodovosti. Mezi těmi, kteří o členy rodiny starost nemají, je znepokojeno nehodovostí 77%. Většina řidičů tvrdí, že auto vnímají pouze jako dopravní prostředek (tabulka 5, graf 3). Tabulka 4: Jak moc vás znepokojuje..? (kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, zdravotnictví, dopravní zácpy, nezaměstnanost) VELMI DOST VELMI DOST míra kriminality 51,8% 38,6% 48,1% 40% znečistění životního prostředí 31,5% 50% 29,6% 46,8% dopravní nehodovost 31,9% 48,7% 37,5% 45,4% úroveň zdravotnictví 34,8% 36,8% 39,6% 35,2% dopravní zácpy 17,1% 26,6% 22,7% 32,8% nezaměstnanost 13,1% 25,1% 30% 35,6% Tabulka 5: Do jaké míry se ztotožňujete s následujícími výroky? (vztah k automobilismu) Mám starosti, když někdo z mé rodiny někam jede autem velmi dost moc ne vůbec ne neví 16,4% 37,7% 30,4% 14,1% 1,4% Auto je pro mne jen dopravní prostředek 30,8% 45,6% 14,7% 7,0% 1,9% 6

8 Graf 2: Podíl řidičů, kteří jsou znepokojeni dopravní nehodovostí, a těch, kteří se ztotožňují s výrokem mám starosti, když někdo z mé rodiny někam jede autem (mezinárodní srovnání, v %) Irsko Řecko Francie Portugalsko Kypr Chorvatsko Polsko Finsko Estonsko Španělsko Slovinsko Maďarsko Itálie Velká Británie Belgie Slovensko Česká republika Rakousko Nizozemí Švýcarsko Dánsko Německo Švédsko 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% obavy o členy rodiny znepokojení nehodovostí Graf 3: Podíl řidičů, kteří se ztotožňují s výrokem auto je pro mne jen dopravní prostředek (mezinárodní srovnání, v %) Polsko Finsko Estonsko Slovinsko Švýcarsko Irsko Řecko Francie Chorvatsko Itálie Nizozemí Rakousko Švédsko Německo Česká rep. Dánsko Velká Británie Kypr Belgie Maďarsko Slovensko Portugalsko Španělsko 95% 89% 87% 84% 83% 83% 83% 82% 81% 80% 80% 79% 79% 79% 78% 76% 76% 75% 75% 72% 69% 69% 68% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% 7

9 Tabulka 6: Jak moc vás znepokojuje...? ((kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, zdravotnictví, nezaměstnanost, dopravní zácpy - mezinárodní srovnání, velmi a dost v %) země kriminalita nehodovost znečistění zdravotnictví nezaměstnanost kongesce Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Maďarsko Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr Další otázky byly zaměřeny konkrétněji. Řidiči měli posoudit různá opatření a omezení ve prospěch bezpečnosti silničního provozu a příčiny dopravních nehod (tabulka 7). Většina českých řidičů nadále vidí jako perspektivní úsilí o zlepšení řidičského výcviku, důslednější kontrolu dodržování dopravních předpisů a především zlepšení stavu silnic. Překvapivě opět vzrostl i podíl těch, kdo věří v účinnost dopravně bezpečnostních kampaní, i když ve srovnání s ostatními opatřeními ani v mezinárodním srovnání kampaně příliš velkou podporu stále nemají. Značná část respondentů by uvítala zvýšení počtu stezek nebo pruhů pro cyklisty. 8

10 Tabulka 7: Souhlasil(a) byste s tím, aby vláda prosazovala následující opatření pro bezpečnost silničního provozu? (řidičský výcvik, kontrola, kampaně, stav silnic, cyklistická infrastruktura) opatření rok rozhodně souhlasí spíše souhlasí Zlepšení řidičského výcviku ,9% 38,9% ,6% 48,9% ,8% 47,6% Větší důraz na dodržování dopravních předpisů ,6% 40,3% ,4% 42,5% ,4% 45,3% Více dopravně bezpečnostních kampaní ,4% 38,7% ,5% 32,6% ,4% 40,4% Zlepšení stavu silnic % 17,2% ,4% 23,1% ,5% 23,2% Zvýšení počtu stezek (pruhů) pro cyklisty v obcích otázka nebyla pokládána ,7% 39,6% Také v mezinárodním srovnání (tabulka 8, grafy 4-8) čeští řidiči nadprůměrně podporují zejména důslednější kontrolu dodržování dopravních předpisů, zlepšení stavu komunikací a cyklistické infrastruktury, podprůměrná je podpora kampaní a zkvalitnění výcviku řidičů. 9

11 Tabulka 8: Kolik pozornosti by podle vás vláda měla věnovat...? (řidičský výcvik, kontrola, kampaně, stav silnic, cyklistická infrastruktura - mezinárodní srovnání, velmi mnoho a dost v %) Země stav komunikací výcvik řidičů více stezek pro cyklisty kontrola dodržování předpisů více kampaní Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Maďarsko Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

12 Graf 4: Podíl řidičů požadujících větší důraz na dodržování dopravních předpisů (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Česká rep. Itálie Slovensko Irsko Portugalsko Polsko Francie Španělsko Belgie Finsko Maďarsko Estonsko Kypr Velká Británie Řecko Dánsko Rakousko Nizozemí Slovinsko Německo Švédsko Švýcarsko Spíše souhlasí Rozhodně souhlasí Graf 5: Podíl řidičů, požadujících zlepšení řidičského výcviku (mezinárodní srovnání, v %) Řecko Chorvatsko Irsko Portugalsko Francie Itálie Polsko Estonsko Kypr Španělsko Velká Británie Slovinsko Česká republika Slovensko Rakousko Německo Finsko Švýcarsko Maďarsko Belgie Dánsko Nizozemí Švédsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Rozhodně souhlasí Spíše souhlasí 11

13 Graf 6: Podíl řidičů, požadujících zlepšení stavu silnic (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Polsko Řecko Estonsko Maďarsko Irsko Česká republika Slovinsko Portugalsko Slovensko Itálie Velká Británie Španělsko Francie Švédsko Rakousko Finsko Kypr Německo Belgie Dánsko Nizozemí Švýcarsko 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% Rozhodně souhlasí Spíše souhlasí Graf 7: Podíl řidičů, požadujících více dopravně bezpečnostních kampaní (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Polsko Portugalsko Irsko Finsko Španělsko Francie Slovinsko Kypr Itálie Velká Británie Belgie Řecko Rakousko Nizozemí Maďarsko Estonsko Německo Dánsko Česká rep. Švýcarsko Švédsko Slovensko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Rozhodně souhlasí Spíše souhlasí 12

14 Graf 8: Podíl řidičů, požadujících zvýšení počtu stezek pro cyklisty (mezinárodní srovnání, v %) Maďarsko Polsko Slovinsko Chorvatsko Finsko Estonsko Francie Česká rep. Slovensko Dánsko Belgie Švédsko Itálie Nizozemí Portugalsko Irsko Německo Kypr Španělsko Řecko Rakousko Švýcarsko Velká Británie 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Rozhodně souhlasí Spíše souhlasí Dále se mohli respondenti vyslovit k některým možným opatřením (tabulka 9).Otázky týkající se trestů byly ve srovnání s minulým výzkumem položeny konkrétněji a odpovědi byly daleko jednoznačnější, zejména v případě sankcí za alkohol téměř všichni dotazovaní se vyslovili pro jejich zpřísnění. I podíl příznivců zpřísnění trestů za nepřiměřenou rychlost patří mezi nejvyšší v Evropě (graf 9). Vzrostl také podíl respondentů, kteří by souhlasili se zákazem zdůrazňování rychlosti v reklamě na auta, stále však převažují nerozhodní nebo nesouhlasící řidiči tato problematika se tedy našich řidičů zřejmě příliš nedotýká. Podíl příznivců zrušení alkoholového limitu se příliš nezměnil tato myšlenka u našich řidičů rozhodně nenachází širší podporu. Tabulka 9: Souhlasíte s následujícími výroky? (přísnější tresty za přestupky, regulace reklamy, možnost libovolně pít před jízdou) rok souhlasí nerozhodní nesouhlasí Tresty za dopravní přestupky by měly být ,3% 18,0% 16,7% přísnější Tresty za nepřiměřenou rychlost by měly být ,2% 12,6% 10,2% přísnější Tresty za alkohol za volantem by měly být % 6,2% 3,8% přísnější Výrobcům aut by nemělo být dovoleno ,8% 28,4% 56,8% zdůrazňovat v reklamě rychlost jejich aut ,6% 30,9% 39,5% Řidičům by mělo být umožněno, aby se sami ,8% 4,6% 85,6% rozhodli, kolik alkoholu můžou vypít před jízdou ,6% 6,2% 83,2% 13

15 Graf 9: Podíl řidičů, kteří si přejí přísnější tresty za překračování limitu rychlosti a alkoholu (mezinárodní srovnání, v %) Španělsko Rakousko Švýcarsko Estonsko Belgie Německo Slovinsko Polsko Dánsko Kypr Itálie Řecko Česká republika Portugalsko Irsko Švédsko Chorvatsko Francie Maďarsko Slovensko Velá Británie Finsko Nizozemí Rychlost Alkohol Dotazovaní vyjadřovali, kolik pozornosti potřebují jednotlivé skupiny či oblasti dopravy (tabulka 10). Zatímco v roce 1996 byla za nejpotřebnější oblast považována hromadná doprava, dnes má prvenství nákladní automobilová doprava. Větší důležitost připisují respondenti také chodcům, motocyklistům a individuální automobilové dopravě. Také v mezinárodním srovnání (tabulka 11) přikládají čeští řidiči nadprůměrnou důležitost nákladní automobilové dopravě, chodcům a cyklistům spíše podprůměrnou. Tabulka 10: Kolik pozornosti by podle vás měla vláda při plánování do budoucna věnovat chodcům, cyklistům, motocyklistům, osobním a nákladním automobilům, veřejné dopravě: Skupina rok velmi mnoho dost moc ne vůbec žádnou Neví Chodcům ,4% 56,8% 15,0% 2,1% 2,7% ,0% 52,2% 13,3% 2,4% 2,1% Cyklistům ,4% 49,3% 11,4% 1,4% 2,5% ,2% 54,3% 11,8% 0,9% 1,8% Motocyklistům ,9% 53,2% 24,1% 3,2% 2,6% ,2% 54,4% 17,0% 0,8% 1,6% osobním automobilům ,5% 53,6% 15,6% 1,6% 1,7% ,4% 52,5% 10,0% 0,7% 1,4% nákladním automobilům ,5% 46,8% 15,7% 2,6% 2,4% ,7% 45,6% 9,3% 0,8% 1,6% veřejné hromadné dopravě ,3% 37,3% 7,2% 1,7% 1,5% ,9% 46,9% 10,8% 1,4% 2,0% 14

16 Tabulka 11: Vláda by měla daným skupinám či oblastem věnovat velmi mnoho nebo dost pozornosti (mezinárodní srovnání, v %) chodci cyklisté motocyklisté osobní automobily nákladní automobily hromadná doprava Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Maďarsko Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr Dále bylo dotazovaným předloženo patnáct různých faktorů, které se mohou stát příčinou dopravní nehody. Respondenti měli za úkol posoudit, jak často se každý z nich příčinou nehody skutečně stává, a umístit jej na šestibodové škále (nikdy..vždy). Šlo o tyto faktory: únava, požití alkoholu před jízdou, nedodržení bezpečné vzdálenosti, příliš rychlá jízda, jízda pod vlivem léků, jízda pod vlivem drog, špatně udržovaná vozovka, telefonování za jízdy (s hand free úpravou nebo bez), dopravní zácpa, špatné počasí, vadné brzdy, ojeté pneumatiky, vadná světla, závada na řízení. Za nejčastější příčinu nehody je stejně jako v roce 1996 považována příliš rychlá jízda (za častou nebo velmi častou příčinu nehody ji označilo 79,9% respondentů), řízení pod vlivem alkoholu (75,4%, v roce 1996 to bylo 70%), únava (62,2%) a nově nedodržení bezpečné vzdálenosti (62,6%), z vnějších vlivů opět špatný stav vozovky (51,2%) a nepříznivé meteorologické podmínky (58,3%), vzrostla důležitost závad na vozidle (46,9% dotazovaných označilo za častou či velmi častou příčinu nehody vadné brzdy, ojeté pneumatiky 48,3%). Novou položkou bylo telefonování za jízdy. Naši řidiči považují telefonování za nebezpečné jen v případě, že telefon nemá hand free úpravu pak ho za častou či velmi častou příčinu nehody označilo 40,9% z nich. Pokud má telefon hand free úpravu, považuje telefonování za jízdy za častou či velmi častou příčinu nehody jen 16,2% dotazovaných. 15

17 Vyjádřený zájem dotazovaných o jednotlivá témata každodenního života odráží společenský vývoj. Nejvíce tedy vzrostla míra znepokojení nad nezaměstnaností, z dopravních témat pak došlo k většímu posunu u otázky týkající se dopravní zácpy než nehodovosti. Dopravní nehodovost znepokojuje přes 80% respondentů, v méně obecné rovině se však dotázaných tolik nedotýká - obavy, když někdo z jejich blízkých cestuje automobilem, má jen zhruba polovina z nich. Většina řidičů nemá zvláštní vztah k automobilu a ztotožňuje se s výrokem auto je pro mne jen dopravní prostředek. Stejně jako v předchozích výzkumech, pro zlepšení bezpečnosti by podle řidičů mělo být nejvíc úsilí věnováno zlepšení stavu komunikací, značnou podporu má i zlepšení kontroly dodržování dopravního práva, pozornost by měl být věnována budování infrastruktury pro cyklisty. Většina dotazovaných podporuje zpřísnění trestů za závažné přestupky (rychlost a zejména alkohol). Příliš rychlá jízda a jízda pod vlivem alkoholu jsou také označovány za nejdůležitější příčiny nehody. 16

18 5. Rychlost a styl jízdy V další části hovoru byly řidičům kladeny otázky týkající se přímo jejich chování na silnici (případně chování druhých řidičů) způsobu jízdy, dodržování rychlostních limitů, řidiči byli tázáni na názory na rychlostní limity a zkušenosti se sankcemi za jejich porušování. Záliba v rychlé jízdě byla u českých řidičů v mezinárodním srovnání průměrná, častěji se vyskytovala u respondentů s vyššími jízdními výkony. Graf 10: Podíl řidičů, kteří rádi jezdí rychle (mezinárodní srovnání, v %) Polsko Švédsko Slovensko N ě mecko Kypr Estonsko Portugalsko Dánsko Švýcarsko Ř ecko Itálie Maďarsko Č eská republika Francie Španělsko Rakousko Nizozemí Slovinsko Belgie Velká Británie Finsko Chorvatsko Irsko 18% 37% 36% 35% 34% 33% 33% 32% 31% 29% 29% 26% 26% 45% 43% 43% 43% 42% 42% 42% 42% 40% 40% 10% 20% 30% 40% 50% Hodnocení rychlostního chování svého i druhých řidičů se nijak zásadně nezměnilo, většina respondentů v České republice i ostatních evropských zemích soudí, že ostatní řidiči často nebo velmi často překračují rychlostní limity a oni sami jezdí srovnatelně s průměrem nebo trochu pomaleji (tabulky 12, 13, grafy 11, 12). Tabulka 12: Jak často podle vás ostatní řidiči překračují rychlostní limit? nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví ,3% 1,1% 15,4% 47,6% 33,2% 0,8% 1,7% ,3% 1,3% 12,1% 38,0% 45,8% 2,4% 0,1% ,3% 2,6% 13,0% 35,0% 44,6% 2,7% 1,8% 17

19 Graf 11: Ostatní řidiči překračují rychlostní limit často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) Estonsko Velká Británie Dánsko Chorvatsko Polsko Portugalsko Řecko Francie Nizozemí Slovensko Itálie Irsko Česká republika Slovinsko Švédsko Německo Švýcarsko Kypr Finsko Belgie Maďarsko 74% 92% 92% 91% 91% 90% 89% 89% 87% 87% 87% 85% 84% 83% 81% 81% 81% 80% 78% 77% 95% 60% 70% 80% 90% 100% Tabulka 13: Ve srovnání s ostatními řidiči, většinou jezdíte.: (rychleji, stejně, pomaleji) Mnohem rychleji než průměr 2,2% 2,0% 1% Poněkud rychleji než průměr 16,2% 14,0% 13,9% Průměrně rychle 49,9% 54,7% 53,8% Trochu pomaleji 26,0% 24,4% 20,9% Mnohem pomaleji 4,6% 4,4% 10% Neví 1,3% 0,5% 0,4% 18

20 Graf 12: Podíl řidičů, kteří svou jízdu považují za rychlejší než je jízda ostatních řidičů (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Nizozemí Kypr Slovinsko Švédsko Itálie Slovensko Francie Švýcarsko Německo Dánsko Finsko Maďarsko Řecko Španělsko Česká rep. Belgie Velká Br. Portugalsko Irsko Rakousko Polsko Estonsko Zajímavější výsledky přinesla otázka na porušování rychlostních limitů samotnými respondenty. Můžeme zde pozorovat reakci na legislativní změny z roku 1997 (zvýšení limitu na dálnici a snížení v obci). Podíl těch, kteří tvrdí, že limity na dálnici a hlavních silnicích nikdy nepřekračují, sice skutečně mírně vzrostl, nelze však hovořit o statisticky významné změně (tabulka 14). Řidiči jsou však se stávajícím limitem častěji spokojeni (tabulka 15). Podíl řidičů, kteří nikdy nepřekračují nejvyšší povolenou rychlost v obci, mírně poklesl. I zde jsou respondenti s limitem spokojeni častěji než před jeho úpravou (téměř tři čtvrtiny dotázaných), ale zvýšil se také podíl těch, kteří si přejí limit v obci vyšší. Respondenti, kteří uvádějí časté a velmi časté překračování limitů, jsou více zastoupeni mezi těmi, kdo si přejí limity vyšší, případně neomezenou rychlost. V mezinárodním srovnání (tabulka 15) čeští řidiči podprůměrně často připouštějí překračování rychlostních limitů na všech typech komunikací. Podíl řidičů, kteří si přejí zvýšení rychlostních limitů na dálnici a na vedlejších silnicích (tabulky 16,17), je však mezi ostatními státy přibližně průměrný, a zvýšení limitů na hlavních silnicích a v obcích si přeje dokonce nadprůměrný podíl dotazovaných (v obci dokonce z celého souboru nejvyšší). 19

21 Tabulka 14: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic? nikdy zřídka občas často velmi vždy neví často Na ,8% 32,3% 29,2% 9,2% 3,7% 0,8% 2,0% dálnici ,5% 28,6% 21,6% 9,4% 4,0% 3,1% 2,8% ,3% 26,5% 22,9% 8,0% 3,2% 2,3% 2,8% Na ,9% 33,0% 30,1% 11,1% 3,3% 0,3% 0,3% hlavní ,8% 33,6% 29,8% 9,7% 3,4% 1,7% 0,0% silnici ,0% 32,5% 28,5% 7,6% 2,9% 1,1% 0,4% Na ,0% 35,6% 23,0% 6,1% 1,7% 0,3% 0,4% vedlejší ,8% 36,3% 23,6% 7,1% 2,0% 1,2% 0,0% silnici ,3% 37,2% 25,9% 5,0% 1,5% 0,9% 0,2% V obci ,0% 23,3% 6,6% 1,1% 0,4% 0,1% 2,5% ,3% 33,6% 14,8% 4,1% 1,7% 0,5% 0,0% ,4% 35,1% 18,0% 4,1% 1,4% 0,6% 0,4% Tabulka 15: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic? (mezinárodní srovnání; často, velmi často a vždy, v%) země dálnice hlavní silnice vedlejší silnice v obci Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Maďarsko Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

22 Tabulka 16: Ve srovnání s nynějším stavem, rychlostní limit by podle vás měl být: (nižší, vyšší, stejný, bez omezení) nižší stejný vyšší bez omezení neví Na dálnici ,9% 23,7% 56,6% 16,4% 1,4% ,5% 51,9% 31,5% 9,7% 1,4% Na hlavních ,9% 59,2% 37,2% 1,0% 0,7% silnicích ,4% 68,2% 25,7% 0,7% 1,0% Na vedlejších 1996 Nezjišťováno silnicích ,9% 81,8% 12,3% 0,3% 0,7% V obci ,2% 63,0% 6,3% 0,1% 0,4% ,5% 71,2% 19,3% 0,1% 0,9% Tabulka 17: Podíl řidičů, kteří by uvítali vyšší rychlostní limit na různých typech komunikací (mezinárodní srovnání, v %) Země dálnice hlavní silnice vedlejší silnice v obci Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Maďarsko Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr Další otázky se týkaly kontroly dodržování předepsaných rychlostních limitů. Řidiči sice dnes počítají s možností kontroly častěji než v roce 1996 (tabulka 18), ale podíl těch, kdo byli za překročení rychlosti nějakým způsobem postiženi, se nezměnil (tabulka 19), přestože jsou podle výpovědí řidičů rychlostní limity alespoň v obci překračovány častěji. Kontroly navíc v řidičích patrně nevzbuzují příliš velký respekt, protože ti, kdo více počítají s možností 21

23 kontroly, překračují rychlostní limity stejně často jako ti, kdo s kontrolou nepočítají. V mezinárodním srovnání (graf 13) je podíl trestaných řidičů slabě nadprůměrný, odhad pravděpodobnosti kontroly spíše podprůměrný. Tabulka 18: Jaká je pravděpodobnost, že během vaší obvyklé cesty bude kontrolována vaše rychlost? nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví ,3% 46,3% 35,2% 8,2% 1,8% 0,1% 3,1% ,5% 33,6% 40,6% 11,9% 2,7% 0,7% 7% Tabulka 19: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za překročení povolené rychlosti? ne pouze pokutován pokutován i jinak trestán neví ,8% 20,5% 27,7% 0,0% ,6% 20,5% 0,7% 0,2% ,3% 20,6% 0,7% 0,5% Graf 13: Podíl řidičů, kteří byli v uplynulých 3 letech trestáni za rychlost, a podíl řidičů, kteří očekávají kontrolu často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) Nizozemí 27% 46% Švýcarsko 22% 36% N ě mecko 20% 36% Kypr 34% 41% Slovinsko 31% 36% Rakousko 18% 30% Slovensko 19% 27% Chorvatsko 12% 24% Č eská republika 16% 21% Estonsko 20% 25% Polsko 14% 17% Dánsko 5% 17% Španělsko 17% 16% Finsko 8% 16% B elgie 13% 15% Itálie 7% 15% Ř ecko 14% 20% Irsko 8% 13% Maďarsko 13% 12% Švédsko 3% 9% Velká Británie 9% 38% Portugalsko 9% 23% Francie 8% 13% 0% 10% 20% 30% 40% 50% Trestáni O č ekávání 22

24 Jak jsme však zmínili již v kapitole 4., téměř 78% českých řidičů by souhlasilo se zavedením přísnějších trestů za nepřiměřenou rychlost (v mezinárodním srovnání jde o třetí nejvyšší podíl graf 14) a 85% respondentů považuje nepřiměřenou rychlost za častou příčinu nehody (graf 15). Lze tedy říci, že překračování rychlostních limitů je respondenty považováno za závažný a nebezpečný přestupek. Mezi respondenty, kteří považují příliš rychlou jízdu za častou příčinu nehody, je nižší podíl řidičů, kteří sami o sobě soudí, že jezdí nadprůměrně rychle, než mezi respondenty, kteří rychlosti takovou váhu nepřikládají (13% : 25%). V konkrétnější rovině (překračování rychlostních limitů jednotlivých typů komunikací) rozdíl není už tak výrazný. Podíl nadprůměrně rychlých jezdců je nižší u příznivců přísnějších trestů než u odpůrců (11% : 34%). Respondenti, kteří se vyslovili pro přísnější tresty, také výrazně méně připouštějí časté překračování rychlostních limitů na všech typech komunikací, než ti, kteří jsou proti zpřísnění (dálnice 10% : 31%, hlavní silnice 8% : 32%, vedlejší silnice 6% : 18%, v obci 4% : 17%). Graf 14: Podíl řidičů podporujících přísnější tresty za rychlost (mezinárodní srovnání, v %) Finsko Portugalsko Česká republika Maďarsko Chorvatsko Irsko Kypr Slovensko Řecko Francie Itálie Belgie Slovinsko Španělsko Velká Británie Rakousko Dánsko Nizozemí Estonsko Polsko Německo Švýcarsko Švédsko 40% 39% 53% 50% 48% 47% 46% 45% 60% 59% 58% 57% 72% 72% 70% 69% 68% 68% 67% 65% 78% 80% 80% 30% 50% 70% 90% 23

25 Graf 15: Příliš rychlá jízda se stává příčinou nehody často, velmi často,vždy (mezinárodní srovnání, v %) Řecko Irsko Estonsko Chorvatsko Polsko Maďarsko Belgie Slovinsko Velká Británie Rakousko Česká republika Finsko Itálie Švýcarsko Německo Slovensko Kypr Portugalsko Španělsko Dánsko Nizozemí Francie Švédsko 72% 72% 73% 79% 78% 81% 81% 81% 81% 94% 93% 91% 90% 89% 89% 88% 87% 87% 86% 85% 84% 83% 83% 70% 80% 90% 100% Poslední otázka této části dotazníku zjišťovala další informace o stylu jízdy a zvyklostech řidičů (tabulka 20). Ve srovnání s rokem 1996 zřetelně vzrostl podíl řidičů, kteří velmi často nebo vždy dávají přednost chodci na vyznačeném přechodu, ale ve srovnání se zbytkem Evropy i vzhledem k tomu, že řidiči jsou nyní povinni dávat přednost, je tento podíl stále ještě velmi malý (graf 17). Naopak relativně velmi vysoký je podíl řidičů, kteří uvádějí, že předjíždějí i riskantním způsobem (u této otázky však mohlo dojít ke zkreslení výsledků kvůli různým způsobům překladu v jednotlivých zemích - graf 16). Dále čeští řidiči častěji než dříve dávají vědět ostatním, že vpředu probíhá rychlostní kontrola, v mezinárodním srovnání se však nevymykají z průměru (graf 19). Poměrně zřídka naši řidiči připouštějí nedodržování bezpečné vzdálenosti (graf 18). 24

26 Tabulka 20: Jak často se vám stane, že..? (nedodržení bezpečné vzdálenosti, riskantní předjíždění, jízda na oranžovou, upozornění na kontrolu, poskytnutí přednosti chodci na přechodu) jedete příliš těsně za vozidlem jedoucím před vámi dáte přednost chodci na vyznačeném nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví ,9% 52,7% 25,1% 5,3% 0,4% 0,1% 0,5% ,0% 51,6% 26,3% 3,8% 0,9% 0,1% 0,3% ,0% 6,6% 19,5% 33,9% 17,5% 21,4 % 0,1% přechodu ,9% 3,9% 12,1% 28,9% 24,1% 29,9 0,2% % jedete na oranžovou ,7% 34,4% 31,8% 8,0% 2,7% 1,3% 0,1% ,9% 36,4% 29,9% 7,7% 3,6% 0,8% 0,7% riskantně ,7% 34,5% 27,2% 9,9% 3,7% 1,7% 0,3% předjíždíte ,8% 35,4% 31,6% 11,6% 3,6% 0,7% 0,3%.upozorníte ostatní ,6% 19,6% 18,3% 7,7% 3,4% 7,5% 2,9% řidiče, že vpředu ,3% 20,7% 27,9% 12,3% 6,7% 6,7% 2,4% probíhá rychlostní kontrola Graf 16: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy předjíždějí riskantním způsobem (mezinárodní srovnání, v %) Slovensko Česká r. Řecko Kypr Belgie Nizozemí Itálie Španělsko Estonsko Německo Švýcarsko Portugalsko Dánsko Rakousko Švédsko Francie Velká Británie Irsko Maďarsko Slovinsko Finsko 4% 4% 4% 4% 4% 3% 4% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 1% 1% 7% 16% 15% 15% 19% 0% 5% 10% 15% 20% *data Chorvatska a Polska nejsou uvedena kvůli chybnému překladu otázky 25

27 Graf 17: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy dávají přednost chodcům na přechodu (mezinárodní srovnání, v %) V e lk á B ritá n ie Estonsko Irsko Finsko Francie Maďarsko Švýcarsko Chorvatsko Nizozemí Slovinsko Portugalsko Polsko Itálie Švýcarsko N ě mecko Ř ecko Dánsko B e lg ie Slovensko Č eská republika Rakousko Kypr Španělsko 69% 80% 88% 88% 86% 86% 86% 85% 83% 83% 83% 97% 96% 95% 93% 93% 93% 92% 92% 92% 92% 91% 90% 60% 70% 80% 90% 100% Graf 18: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy nedodržují bezpečnou vzdálenost za předchozím vozidlem (mezinárodní srovnání, v %) Ř ecko Kypr Belgie Nizozemí Itálie Maďarsko Chorvatsko Švédsko Dánsko Estonsko Slovensko Slovinsko N ě mecko Finsko Švýcarsko Španělsko Francie Portugalsko Č eská republika Rakousko Velká Británie Irsko Polsko 12% 12% 11% 11% 9% 8% 8% 7% 7% 6% 6% 6% 6% 6% 5% 5% 4% 4% 4% 3% 17% 25% 35% 0% 10% 20% 30% 40% 26

28 Graf 19: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy signalizují ostatním řidičům přítomnost rychlostní kontroly (mezinárodní srovnání, v %) Kypr Chorvatsko Maďarsko Estonsko Slovensko Řecko Slovinsko Francie Česká republika Německo Itálie Polsko Rakousko Švédsko Nizozemí Belgie Švýcarsko Portugalsko Velká Británie Dánsko Španělsko Irsko Finsko 4% 7% 32% 32% 29% 28% 26% 23% 23% 23% 22% 18% 16% 15% 14% 13% 13% 11% 11% 43% 43% 46% 51% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Postoj vůči ostatním řidičům se ve srovnání s předchozími výzkumy zásadně nezměnil, řidiči většinou mají za to, že ostatní často nebo velmi často překračují rychlostní limity; oni sami pak jezdí srovnatelně s průměrem nebo o něco pomaleji a rozhodně bezpečněji. Na vývoji překračování rychlostních limitů samotnými respondenty se odráží změna limitů z roku 1997 jen málo, legislativní úpravu by bylo zřejmě třeba doplnit dalšími opatřeními. Změna se projevila spíše na spokojenosti se současnými limity. Řidiči jsou nyní častěji spokojeni. V obci si přejí zachovat současný limit tři čtvrtiny dotázaných, na dálnici více než polovina. Přestože se nezměnil podíl řidičů, kteří byli v posledních třech letech sankcionováni za nepovolenou rychlost, subjektivní pravděpodobnost rychlostní kontroly je vyšší než dřív. Na chování řidičů se však míra subjektivního rizika nijak neprojevuje, vliv má spíše celkový postoj k rychlosti (vnímání překročení rychlosti jako příčiny nehody a jako závažného přestupku). Zákon o přednosti chodců na přechodech přinesl mírné, ne však dostatečné zvýšení podílu řidičů, kteří chodci dají přednost velmi často nebo vždy. 27

29 6. Používání bezpečnostních pásů Další část dotazníku se věnovala problematice bezpečnostních pásů. Respondenti zde uváděli, zda je jimi jejich vozidlo vybaveno, zda je oni sami používají a zda byli za jejich nepoužití v poslední době sankcionováni, jestli používají dětské zádržné systémy, když vezou ve svém vozidle děti, a zda se ztotožňují s některými názory a postoji týkajícími se bezpečnostních pásů. Vybavenost vozidel bezpečnostními pásy se průběžně zlepšuje, nyní již 70,1% řidičů uvedlo, že jejich vozidlo je vybaveno pásy vpředu i vzadu (tabulka 21, graf 20). V používání tohoto vybavení však zdaleka takový pokrok nenastal (tabulka 22, graf 21). Podíl řidičů, kteří pásy používají vždy, je mimo obec stále stejný jako v roce 1996 (necelé tři čtvrtiny na dálnici a okolo dvou třetin na ostatních silnicích), v obci se zvedl z 39,8% na 46,6%, což je velmi málo ( v mezinárodním srovnání je Česká republika na osmnáctém místě; ve více než třetině zkoumaných zemí vždy používá v obci pásy přes 80% řidičů). Je evidentní, že řidiči nejsou dostatečně informováni o důležitosti pásů zejména při nižších rychlostech; mnozí je používají pouze na komunikacích s vyšší rychlostí. Výsledky dotazování korespondují s výsledky systematického pozorování, které provádělo Centrum dopravního výzkumu: v roce 2002 byl podíl připoutaných řidičů na dálnici 81%, na ostatních komunikacích mimo obec 63% a ve městě 43%. Kontrola je v tomto ohledu stále stejně nedostatečná, podobně jako v roce 1996 přes 90% respondentů uvedlo, že v posledních třech letech nebylo nijak sankcionováno za nepoužití pásu. Tabulka 21: Je auto, které řídíte nejčastěji, vybaveno bezpečnostními pásy? pouze vpředu vpředu i vzadu ne ,8% 23,4% 8,6% ,3% 45,5% 2,0% ,7% 70,1% 1,2% 28

30 Graf 20: Podíl automobilů vybavených bezpečnostními pásy na všech sedadlech (mezinárodní srovnání, v %) Slovensko M a ď arsko Č eská republika Estonsko Polsko Kypr Chorvatsko Španěls k o Ř ecko Portugalsko Slovinsko N izozem í Itá lie Dánsko Irs k o N ě m e c k o Belgie Rakousko Francie Finsko Velká Británie Švýcarsko Švédsko Tabulka 22: Používáte bezpečnostní pásy, když toto auto řídíte na různých typech silnic? nikdy zřídka občas často velmi často Vždy neví/auto není vybaveno Na ,4% 0,9% 1,5% 1,9% 4,8% 80,0% 8,6% dálnici ,4% 2,4% 3,2% 6,3% 6,8% 74,6% 3,3% ,1% 2,0% 3,2% 5,9% 7,9% 74,6% 4,2% Mimo ,3% 1,3% 2,4% 4,7% 6,3% 75,2% 8,6% obec ,2% 4,2% 7,0% 10,8% 8,6% 64,1% 2,1% Na hlavní silnici ,1% 3,7% 4,8% 7,3% 11,4% 68,6% 2,1% Na vedlejší silnici V obci ,0% 5,5% 8,5% 8,0% 14,7% 58,4% 1,9% ,6% 17,7% 14,7% 7,7% 8,7% 31,7% 8,6% ,2% 14,1% 11,2% 11,1% 12,5% 39,8% 2,1% ,2% 9,9% 11,3% 9,9% 14,2% 46,6% 1,9% 29

31 Graf 21: Podíl řidičů, kteří uvádějí, že vždy použijí pás (mezinárodní srovnání, v %) Itá lie Chorvatsko Ř ecko Slovensko Španělsko Č eská republika Maďarsko Estonsko B elg ie Kypr Švýcarsko Rakousko Polsko Nizozemí Slovinsko Portugalsko Dánsko Švédsko N ě m ecko Finsko Irsko Francie V e lká B ritá nie na dálnici v obci Analýza potvrdila souvislost používání bezpečnostních pásů s nehodovostí (graf 22) - řidiči, kteří v obci (a až na několik výjimek i na ostatních komunikacích) vždy používají bezpečnostní pás, měli v posledních třech letech méně nehod než ostatní skupiny. Graf 22: Výskyt nehod podle frekvence používání pásů v obci (v %) připoutaný vždy velmi často často občas zřídka nikdy 4,6 10,3 11,8 12,1 14,7 14,3 17,8 26,7 26,5 28,6 31,4 32, Nehoda se zraněním v posledních 3 letech Nehoda s hmotnou škodou v posledních 3 letech 30

32 Skupina řidičů, kteří v obci vždy používají bezpečnostní pás, se neliší věkovým složením a i jízdní výkony odpovídají celkové struktuře, je v ní však poněkud větší podíl žen (43,7%, zatímco v celém souboru je 36,1% žen). S tím zřejmě souvisí i vyšší výskyt dalších příznivých charakteristik v této skupině, jako méně časté porušování rychlostních limitů a riskantní předjíždění nebo těsné následování vozidla vpředu, naopak častější dodržení přednosti chodců na přechodu. Požívání alkoholu před jízdou je v této skupině méně frekventované, stejně tak telefonování za jízdy Mimořádně špatné výsledky byly zjištěny v používání dětských sedaček, kde se Česká republika zařadila na třetí nejhorší místo v Evropě (tabulka 23, graf 23). Vyloučíme-li respondenty, kteří nikdy nevozí děti, vždy trvá na použití dětského zádržného systému 60% dotčených řidičů; ve více než polovině zkoumaných zemí je to 81 97% řidičů. Tabulka 23: Když vezete ve svém autě dítě (děti), musí sedět v dětské bezpečnostní sedačce nebo použít bezpečnostní pásy? ano, vždy obvykle ano někdy ano nikdy nikdy nevozí děti neví 39,4% 17,3% 5,4% 3,8% 32,2% 1,9% Graf 23: Podíl řidičů (ze skupiny, která alespoň někdy vozí děti), kteří vždy trvají na použití zádržného systému (mezinárodní srovnání, v %) Slovensko Kypr Č eská republika Chorvatsko Estonsko Ř ecko Itálie Portugalsko Španěls k o Slovinsko Maďarsko Belgie Polsko Nizozem í Irsko Švýcarsko Rakousko Francie Švédsko Finsko Dánsko N ě mecko Velká Británie

33 Tabulka 24: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za to, že jste nepoužil bezpečnostní pásy? ne jen pokutován pokuta a/nebo jiný trest neví ,3% 8,1% 0,1% 0,5% ,3% 8,6% 0,6% 0,5% Posun v postojích řidičů vůči pásům zhruba odpovídá jejich posunu v jejich chování není příliš výrazný (tabulka 25). Určitý rozdíl proti roku 1996 můžeme pozorovat v reakcích na výrok pokud řídíte opatrně, pásy opravdu nejsou nutné s tímto tvrzením dnes souhlasí už jen 26,5% řidičů v roce 1996 to bylo 34,6%). Přesto se v mezinárodním srovnání (graf 24) řadíme k zemím s nejvyšším podílem souhlasných odpovědí (například ve Finsku sdílí názor, že při opatrné jízdě nejsou pásy nutné, jen 5% respondentů). Přetrvávající podcenění významu pásů potvrzují i reakce na další tvrzení. Většina (84%) respondentů sice souhlasila s výrokem při většině nehod pásy snižují riziko vážného zranění řidiče i pasažérů, v mezinárodním srovnání jde však o nejnižší podíl (graf 26). K evropskému průměru se však čeští řidiči přiblížili při posuzování rizik spojených s používáním pásů (možnost uvěznění ve vozidle, graf 26). Lze zde vypozorovat tendenci přeceňovat rizika a podceňovat výhody zádržných systémů. Podíl respondentů, kteří se bez zapnutého pásu necítí dobře (zvýšení z 39,9% v roce 1996 na 52,8% v roce 2002), souvisí s podílem řidičů důsledně používajících pásy, proto nepřekvapí skutečnost, že Česká republika patří k zemím s nejnižším procentem takto smýšlejících respondentů (graf 25). Tabulka 25: Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky týkajícími se používání pásů? Pokud řídíte opatrně, pásy opravdu nejsou nutné Při většině nehod pásy snižují riziko vážného zranění řidiče i pasažérů Když nemám upevněn bezpečnostní pás, necítím se dobře; jakoby mi něco chybělo Je tu riziko, že člověk bude v případě nebezpečí pásy uvězněn ve vozidle souhlasí nesouhlasí neví ,2% 49,6% 16,2% ,6% 61,0% 4,4% ,5% 69,3% 4,2% ,2% 7,2% 14,6% ,6% 10,6% 3,8% ,3% 12,3% 3,4% ,2% 49,8% 23,0% ,9% 55,8% 4,3% ,8% 42,5% 4,7% 1991 Otázka nebyla pokládána ,6% 47,8% 9,6% ,1% 46,4% 9,5% 32

34 Graf 24: Podíl řidičů, kteří se domnívají, že pásy nejsou nutné, řídí-li opatrně (mezinárodní srovnání, v %) Kypr C horvatsko Ř ecko Slovensko Č eská republika Belgie P olsko Maďarsko Španělsko Irsko Itá li e Slovinsko Estonsko P ortugalsko Švédsko Francie Švýcarsko Velká Británie Nizozemí Rakousko N ě m ecko D ánsko Finsko Graf 25: Podíl řidičů, kteří se necítí dobře, nemají-li upevněn pás (mezinárodní srovnání, v %) Slovensko Maďarsko Španěls k o C horvatsko Ř ecko Itá lie Č eská republika Estonsko Belgie Kypr Slovinsko Švýcarsko Polsko Francie N izozemí Portugalsko Dánsko Velká Británie N ě mecko R akousko Finsko Švédsko Irs ko

35 Graf 26: Podíl řidičů, kteří souhlasí s výroky při nehodě pásy snižují riziko vážného zranění... a je riziko uvěznění ve vozidle v případě nebezpečí (v %) Portugalsko Nizozemí Francie Polsko Estonsko Finsko Belgie Maďarsko Chorvatsko Česká republika Slovinsko Slovensko Itálie Kypr Španělsko Dánsko Švýcarsko Řecko Irsko Velká Británie Švédsko Rakousko Německo hrozí riziko uvěznění pásy snižují riziko zranění Zatímco v ostatních charakteristikách patří čeští řidiči v mezinárodním srovnání většinou mezi průměr, v používání bezpečnostních pásů se bohužel spíše vymykají nesprávným směrem. Vybavenost vozidel pásy se sice průběžně zlepšuje, používání je však stále nedostatečné. Totéž platí o používání dětských sedaček. Ve vyspělých zemích s vysokou úrovní bezpečnosti silničního provozu důsledně používá pásy dvojnásobný podíl řidičů než v České republice. V používání dětských sedaček zaujímáme třetí nejhorší místo v Evropě. Analýza výsledků průzkumu prokázala zejména podceňování důležitosti zádržných systémů při nízkých rychlostech nebo opatrné jízdě, naopak jsou přeceňována rizika spojená s použitím pásu (uvěznění ve vozidle). Přestože ve srovnání s výsledky minulých průzkumů došlo k nevelkému pozitivnímu posunu v chování i postojích, je zřejmé, že český řidič stále není dostatečně informován o způsobu fungování zádržných systémů, podmínkách jejich účinnosti a o nebezpečích, kterým se vystavuje při zanedbání použití pásu. V zájmu zmírnění následků nehod je nezbytné přijmout opatření, která povedou ke zvýšení informovanosti a změně postojů nejen řidičů, ale celé populace. 34

36 7. Alkohol Problematika alkoholu za volantem patří k nejsložitějším a ke srovnávání postojů v mezinárodním měřítku je potřeba přistupovat s opatrností. Zákonem stanovené limity hladiny alkoholu v krvi se v rámci Evropy pohybují od 0,0 g/l po 0,8 g/l a jednoduché porovnání odpovědí na otázky spojené s limitem může být zavádějící. Proto mezinárodní srovnávání v této kapitole omezíme na všeobecné podmínky a na otázky kontroly. Podíl abstinentů od roku 1996 poklesl (tabulka 26) a i v mezinárodním srovnání je spíše nízký (graf 27). Řadíme se však i k zemím s nižším podílem respondentů, kteří pijí alkoholické nápoje denně či téměř denně (nejvyšší podíl má Itálie, Nizozemí, Portugalsko a Francie). Čtvrtina českých řidičů pije alkohol 1-2krát týdně, největší část (40,4%) méně často. Přestože tedy patříme k zemím s nejnižším podílem abstinentů, naši řidiči se staví vesměs velmi odmítavě k alkoholu za volantem. Respondenti podle svých výpovědí v drtivé většině před jízdou nepijí (pokud ve skutečnosti ano, pravděpodobně považují tento prohřešek za natolik společensky nepřijatelný, že to nepřiznávají). Na otázku kolikrát týdně řídíte po požití třeba jen malého množství alkoholu? (tabulka 28, 29) odpovědělo nikdy 79,8% dotazovaných. Zbývajících cca 20% se tohoto prohřešku se dopouštělo zpravidla výjimečně, méně než jednou týdně. Na rozdíl od předchozích výzkumů nebyli tentokrát tito řidiči tázáni, kolik alkoholu v těchto případech vypijí, do značné míry však lze informaci odvodit z odpovědí na otázku Kolik alkoholu podle vás může člověk před jízdou vypít, aby nepřekročil povolenou hladinu?. Celkem 160 (15,6%) dotázaných uvedlo nějaké množství konkrétního alkoholického nápoje, které podle jejich názoru hladinu alkoholu v krvi neovlivní (zpravidla šlo o položky jako 0,3 nebo maximálně 0,5l 10 piva, deci vína; větší množství se objevovalo ojediněle). Z těchto 160 respondentů 58 (36,3%) připustilo, že (zpravidla výjimečně) požije malé množství alkoholu před jízdou, 102 (63,7%) nikdy. 866 (84,4%) respondentů uvedlo, že řidič nemůže vypít vůbec nic. Z nich 149 (17,3%) připouští občasné požití alkoholu před jízdou, 717 (82,7%) nepije nikdy před jízdou žádný alkohol. Určité zvýšení povolené hladiny alkoholu (tabulka 30) si přeje celkem 12,7% všech dotázaných (výzkum nezjišťoval, jakou konkrétní představu tito respondenti mají, dá se však předpokládat, že většině z nich nejde o dramatické zvýšení). Úplné zrušení limitu požaduje 1% respondentů. Přísnější tresty za porušení stávajícího limitu si přeje přes 90% dotázaných (graf 9). Tabulka 26: Kolikrát týdně obvykle pijete alkoholické nápoje? (skoro) každý den 5 6krát týdně 3 4krát týdně 1 2krát týdně méně často nikdy neví ,9% 3,2% 13,0% 25,8% 27,6% 21,0% 0,5% ,2% 3,6% 11,7% 24,3% 40,4% 15,2% 0,6% Tabulka 27: Kolik alkoholu podle vás může člověk před jízdou vypít, aby nepřekročil povolenou hladinu? ,5% (on sám) 61,0% (obecně) 84,4% (obecně) do 1 jednotky* 2,4% 18,9% 3,1% 1 jednotka 6,2% 16% 4,3% 1 < 2 jednotky 1,0% 1,3% 6,0% 2 a více jednotek 2,9% 3,1% 2,1% *1 jednotka = množství alkoholického nápoje obsahující zhruba 10 g alkoholu, tj. např. malé pivo, deci vína 35