Metody geologického výzkumu. 1/2, LS, Z/Zk

Transkript

1 Metody geologického výzkumu 1/2, LS, Z/Zk Zk

2 Literatura Literatura: Hájek, J.: Metody geologického výzkumu, Skripta UJEP Brno, 1984 Melichar, R.: Metody strukturní geologie, orientační analýza, Skripta MU Brno, 1991 Řehoř,, F.: Cvičen ení z obecné geologie, Skripta Pedagog. fakulty Ostravské univerzity, 1995 Levin H.L., Smith M.S. (2008) Laboratory Studies in Earth History. 9th edition, McGraw-Hill Higher Education,, N.Y., 277 pp.

3 Plán n přednp ednášky Geologické modely, geologická mapa, historie geologického mapování na území ČR, organizace geol.. mapování v ČR Základy geologického mapování, etapa projekční a přípravnp pravná,, studijní a materiáln lní příprava. prava. terénn nní etapa, orientace v terénu, orientační a detailní mapovací túry, dokumentační body, geofyzikáln lní průzkum, technické práce dokumentace strukturních prvků,, mapování kontaktů,, zlomů Mapování kvartéru ru Dokumentace magmatických a metamorfovaných horninových souborů Dokumentace sedimentárn rních horninových souborů Základy drobné tektoniky a strukturní geologie, statistické metody Laboratorní etapa, vztah empirických a teoretických metod, Geologické modelování,, profil, blokdiagram

4 METODIKA POZNÁNÍ V GEOLOGII Empirické metody poznání - poznávání objektivní reality pozorování a popis (základn kladní metoda poznání) měření,, kvantifikace geologických jevů,, uvádí se hodnota a rozměr (délka, šířka, hmotnost, úhel, teplota) experiment (experimentování s fyzikáln lní modely - tektonické struktury, sedimentace, tavení magmatu) Teoretické metody poznání - rozumový odraz reality, navazující na empirické poznatky a ve spojení s emprickými metodami slouží jako prediktivní modely (předpov edpověď) metoda analogie metoda vytvářen ení modelů (modelování)

5 Geologické modely Znakové Obrazově- znakové Prostorové Časové

6

7 SEVER N ZÁPAD VÝCHOD JIH

8

9 Geologická mapa (obrazově znakový model) definice: : zmenšený ený obraz (obrazový model) geologické situace na průmětu se zemským povrchem, převedený p do roviny prostřednictv ednictvím m kartografického zobrazení

10 Topografický podklad edice, soubor, list Základní mapa ČSSR, základ z 1: , dělend lení na 1: , 1:50 000, 1:25 000, 1:10 000

11

12

13 Dělení geologických map

14 Dělení geologických map Ad 2) Komplexní (nejobvyklejší ší) Stratigrafické (objasňuj ují stratigrafický sled v terénu) Tektonické (vztah geologických jednotek k tektonickým pochodům, Geotektonické mapy) Strukturně geologické (zobrazují tvar, velikost a orientaci struktur) Ložiskov iskové (stavba, jakost a zásoby z ložisek n.s.) Inženýrsko geologické (technické parametry horninového podloží inž.. staveb - únosnost, propustnost, porušenost, agresivita a reaktivita hornin) Hydrogeologické (situaci spodních vod v horninovém m podloží a infiltrace, komunikace, mineralizace, prameny) Kvarterní (podrobné členění kvarterních sedimentů) Mapy geofaktorů životního prostřed edí (soubor jevů které ovlivňuj ují živ. prostřed edí - tektonika, litologie, hydrogeologické poměry, geochemická charakteristika hornin atd.) Odkryté (bez Q) Zakryté (včetn etně Q)

15 Legenda (znakový model) šrafy, symboly a značky šrafy přehledné mapy: mezinárodn rodně sjednocené barvy vyjádřen ení stáří nebo příslup slušnosti jednotek SEDIMENTY starší (tmavší barvy) mladší (světlej tlejší barvy) KRYSTALINIKUM odstíny před. p růžr ůžových a zelených barev nebarevné mapy, kreslené šrafy, Symboly (indexy) stratigrafické členění: : velká nebo malá písmena latinkou typy krystalinických hornin: řecká abeceda v jednom symbolu více v informací: značky litologické hranice geol.. těles t a jednotek tektonické hranice: vrásy, zlomy, tektonická okna orientované prvky: směr r a sklon vrstev, osy a osní roviny vrás, lineárn rní prvky ostatní značky: lom, důl, d sonda, vrt, pramen atd.

16 SEDIMENTY barva symbol jednotka kvartér Holocén světle modrá Q2 Pleistocén Světle žlutá Q1 terciér Neogén Žlutá N Paleogén Okrová p mesozoikum Křída Světle zelená K Jura Modrá J Trias Fialová T paleozoikum Perm Červenohnědá P Karbon Šedá C Devon Hnědá D Silur Šedomodrá S Ordovik Šedohnědá O Kambrium Modrozelená Cm, C prekambrium růžová Pc

17 hornina Barva symbol Granity červená γ Diority Zelená δ Granodiority Růžová γδ Gabra Zelená ν Bazalty Zelená β Ryolity Oranžová λ Andezity Zelená α alkalická efuziva Tmavě fialová Pararuly Světle růžová g Ortoruly Světle růžová G Migmatity Světle růžová M Kvarcity Tečkovaná šrafa q Amfibolity Zelená A krystalické vápence Modrá c Serpentinity zelená S

18 Doplňuj ující informace v symbolu Slabě metamorfované parametamorfity Df = devonský fylit Sq = silurský kvarcit Chronostratigrafické oddělen lení D1 = spodní devon D2 = středn ední devon D3 = svrchní devon Litologie a K = křídovk dové arkózy a = arkóza, p = pískovec, p w = droba, b = břidlice, b v = vápenec, v d = dolomit, m = slínovec Mineráln lní složen ení γ m = muskovitický granit; m g = granátový svor Regionálě-geologick geologické zařazen azení J K = jura krížň žňanského příkrovu γ M = granit mrákot kotínského typu

19 Legenda mapy značky litologické hranice geol.. těles t a jednotek tektonické hranice: vrásy, zlomy, tektonická okna orientované prvky: směr r a sklon vrstev, osy a osní roviny vrás, lineárn rní prvky ostatní značky: lom, důl, d sonda, vrt, pramen atd. VYSVĚTLIVKY K MAPĚ poměrn rně podrobný text objasňuj ující geologické poměry

20

21

22

23

24 Tělesa magmatických hornin v mapě 1: ABYSÁLN LNÍ TĚLESA (PLUTONITY) plutony (masiv), batolity - s apofýzami, jazykový pluton HYPOABYSÁLN LNÍ TĚLESA žíly - pravé (dike) žíly ložní (sill) Lakolit VULKANICKÁ TĚLESA efuziva (lávy), explosiva (pyroklastika( pyroklastika) SOPKA SOPOUCH LÁVOVÉ PŘÍKROVY RELATIVNÍ STÁŘÍ: STRATIGRAFICKÝ PRŮNIK (pluton, hypoabysáln lní tělesa, sopouchy) KONTAKTNÍ A PERIPLUTONICKÁ METAMORFÓZA SUPERPOZICE: lávovl vové příkrovy, vrstvy pyroklastik

25

26

27

28

29 Tělesa sedimentárn rních hornin v mapě 1: SEDIMENTÁRN RNÍ HORNINY vrstva, souvrství ukládání horizontáln lně se zemským povrchem superpozice: : vrstvy ležící v souvrství níže e jsou starší než vrstvy ležící výše mocnost vrstvy (souvrství): pravá,, nepravá tvar vrstvy (souvrství) ) deskovitý, čočkovitý zvrstvení strop báze paralelní šikmé VRSTVA gradační masivní hornina (bez zvrstvení) mocnost vrstvy nadloží podloží souvrství

30 Tělesa sedimentárn rních hornin v mapě 1: stratigrafické vztahy: rychlost sedimentace mocnost/čas stratigrafická kondenzace a hiát konkordantní uložen ení vrstev (souvrství) diskordantní uložen ení vrstev (souvrství) diskordance úhlová diskordance skrytá

31 Vodorovně uložen ené sedimenty, Skrytá diskordance, konkordance

32 Šikmo uložen ené sedimenty, úhlová diskordance

33 Tělesa metamorfovaných hornin v mapě 1: Regionáln lní metamorfóza Foliace Kontaktní metamorfóza Relativní stáří: Diskordance Metamorfní skoky Kontaktní lemy (stratigrafický průnik)

34

35 Tektonické struktury v mapě 1: Nespojité struktury (křehk ehká tektonika) Zlomy ověř ěřené Předpokládané úklon zlomu z mapy Příkrovy (mírn rně ukloněné od horizontály) Spojité struktury (duktilní tektonika) Úklon vrstev, foliace Antiklinoria (antiklinály) ly) Synklinoria (synklinály) ly) Ramena vrás 40 Relativní stáří: Princip průniku

36

37

38

39

40

41 Historie a organizace geologického mapování v ČR Geologické mapování podporované ze státn tního rozpočtu Geologická mapa základnz kladní (ČGS Praha, Brno, Jeseník) Oficiáln lní mapování: pokrývá celé listy topografické mapy v různr zném m měřm ěřítku Projekty, odpovědný dný pracovník, kolektiv specialistů,, koncept mapy, oponentní řízení a schválen lení,, tisk měřítka 1:25 000, 1:50 000, 1: Neoficiáln lní mapování v rámci r dílčích d výzkumných a vyhledávac vacích ch projektů,, různr zná měřítka, nejednotná plocha a tvar mapovaného území,, neoficiáln lní legenda Historie geologického mapování v ČR Říšský geologický ústav, VídeV deň: : tisk map v měřm ěř.. 1: do r. 1918, 17 listů Státn tní geologický ústav, další tisk map 1:75 000, mezivále lečné období Český geologický ústav, 1: , generálka,, povále lečné období,, nezakrytá ČGÚ,, 1:50 000, 1:25 000, komplexní mapa

42 Úlohy ke cvičen ení Konstrukční úlohy: protínání geologických struktur s topografií terénu Konstrukční úlohy: Přenos P geologických struktur z profilu do mapy a naopak

43 Metodika geologického mapování Doba mapování: : obvykle 2 5 let Vedoucí geolog, oblastní geolog, ČGS další specialisté: : kvartérn rní,, ložiskový geolog, geofyzik, petrograf, geochemik, paleontolog, hydrogeolog 1. etapa - projekční (rozpočet, grafické práce, organizace) financování ze státn tního rozpočtu, projekty VaV,, granty Projekt "Základn kladní a účelové geologické mapování ČR R 1 : ". Program: Geosféra II. Evidenční označen ení: VaV/630/1/98 2. etapa - přípravná - teoretická přípravaprava studium starší ších geologických map, Přehledná geologická mapa ČSSR 1:200000, Vysvětlivky, Geofond, topografické podklady mapa prozkoumanosti, družicov icové a letecké snímky Studium literatury Geologická bibliografie elektronické databáze: GeoRef,, GEOBASE ( Geologická periodika

44

45

46

47

48

49

50 Metodika geologického mapování konzultace s odborníky sběr r hmotné dokumentace materiálu (horninové vzorky, vrtná jádra, atd.) sestavení legendy (barva, symbol, rastr), index: 3. etapa - terénn nní práce v terénu mapovací tůry dokumentace odkryvů sondážní díla odběr r vzorků koncept geologické mapy 4. etapa - laboratorní zpracování materiálu čistopis geologické mapy přílohy (řezy,( blokdiagramy,, tabulky, fotodokumentace) vysvětluj tlující text

51 Topografický plán slouží k: 1. orientaci v terénu a mapě 2. vyhledávání vlastního stanoviště (dokumentační body) GPS Metoda protínání azimutů 3. měřm ěření v terénu a v mapě (geodetické metody, GPS) s = (d 2 + v 2 )½, s = šikmá vzdálenost, d = vodorovná vzdálenost v mapě,, v = rozdíl l nadmořských všek měření ploch = trojúheln helníková metoda, pomocí čtvercového rastru 4. vyhotovení konceptu a čistopisu geol.. mapy koncept topografický plán, který si mapující geolog nosí s sebou mapové desky čistopis 5. konstrukce geologických řezů a blokdiagramů geomorfologický řez (podélný a příčný p profil) geologický řez

52 Metoda protínání azimutů Kostel ve Lhotě (vyznačen v mapě) Hledaná poloha: azimut 1 (70 stupňů), vzálenost 1400 m od křižovatky cest 485 a 63 Azimut 2 (320 stupňů) vzdálenost 2000 m od kostela ve Lhotě 2000 m sever Azimut 2 Azimut m Křižovatka cest 485 a 63 Hledaná poloha

53 měření v terénu a v mapě (geodetické metody, GPS) s = (d2 + v2)½, s = šikmá vzdálenost, d = vodorovná vzdálenost v mapě,, v = rozdíl l nadmořských všek d v s

54 Výstroj pro mapování topografická mapa geologický kompas geologické kladivo (lopatka) mapovací desky barevné tužky psací potřeby dokumentační deník terénn nní lupa pásmo sáčky na vzorky fotoaparát batoh 30% HCl (karbonáty), atd.

55 Úlohy ke cvičen ení Vyneste z jednoho bodu na papíře e jako přímky azimuty: Určete stanoviště v topografické mapě metodou protínání azimutů Určete plochu geologického objektu v mapě trojúheln helníkovou metodou Hledejte v databázi GeoRef a GEOBASE podle klíčových slov

56 Terénn nní etapa Vhodné období: - časné jaro, podzim orientace v terénu a v mapě - určen ení vlastního stanoviště,, kompas a mapa, azimut, 2 body Mapovací tůry orientační hlavní horniny, vzorky, orientace struktur, souvislá různobarevná linie reprezentativní zástupci vzorků - mikroskopické studium, doplňov ování legendy co nejvíce výchozů různé morfologické typy terénů napříč strukturami (napříč směru vrstven, kliváže, tektonickým liniím) detailní mapovací tůry zahuštění orientačních tůr vymapování hranic zjištěných orientačními tůrami mapování z úlomků - suť dokumentace skalních výchozů přirozené - zářezy vodních toků,, odkryté svahy, skály a skalní defilé,, hory umělé - lomy, zářezy z cest, sondáž - kopané rýhy, zarážen ená sondáž,, vrtná sondáž

57

58

59

60

61 Dokumentační bod číslo geografická pozice - 2 body, azimut + vzdálenost typ výchozu (umělý, přirozený, p jaký, rozměry, ry, jakost horniny, příslušnost ke geologickému celku (z geologické mapy studované v přípravnp pravné etapě / 1: , 1:25 000) geologický popis makropetrografie tektonika a měřm ěření obrazová dokumentace - nákres výchozu detailní nákresy fotodokumentace stratigrafický profil odběr r vzorků Hustota dokumentačních bodů Mapa 1:10 000, Geologicky jednoduchý terén: 9 bodů / km2 Geologicky složitý terén: 14 bodů / km2

62 Dokumentace hornin Dokumentace sedimentárn rních horninových souborů,, statistické metody petrografický popis horniny, petrografický typ sedimentu, struktura, ura, barva, obsah fosíli lií vrstevnatost sedimentárn rní textury a zvrstvení vertikáln lní vztahy vrstev - cyklická a rytmická sedimentace, trendy vztah mezi souvrstvími - konkordantní / diskordantní měření vrstevnatosti, struktur na vrstevních plochách, ch, paleoproudění, orientace klastů a fosíli lií

63

64

65

66

67

68

69 LITOFACIE (soubor charakteristických rysů sedimentu) vrstevní poměry (mocnost, tvar vrstev) hydrodynamické textury paleontologický obsah struktura horniny

70 Cyklicita, rytmicita

71 diskordance

72 Dokumentace hornin Dokumentace magmatických horninových souborů,, statistické metody petrografický popis horniny, petrografický typ magmatitu,, struktura, barva magmatické textury odlučnost přítomnost uzavřenin (xenolitů) pravé a ložní žíly tufy a tufity - podobná dokumentace jako u sedimentů kontaktní metamorfóza měření orientace žil pravých a ložních, odlučnost, proudovitá textura

73

74

75

76 Dokumentace hornin Dokumentace metamorfovaných horninových souborů,, statistické metody petrografický popis horniny, petrografický typ metamorfitu,, mineráln lní složen ení,, stupeň metamorfózy, struktura, barva foliace a lineace kontaktní metamorfóza měření foliace, lineace, orientace porfyroblastů

77

78

79

80 Další dokumentace Dokumentace sekundárn rních (tektonických) struktur vrása, flexura typy vrás - podle sklonu osních rovin, podle meziramenního úhlu, vergence vrás nespojité struktury - zlomy, pukliny, kliváž zlomy - přesmyk, pokles, horizontáln lní posun, pukliny osní kliváž (tlakové,, střižné) tahové pukliny (pérovit rovitá struktura) Relativní datování struktur pravidlo superpozice: níže n e ležící horniny jsou starší než výše e ležící diskordance pravidlo intersekce (průniku): kontaktní a periplutonická metamorfóza, primárn rní a sekundárn rní struktury stratigrafická inkluze pravidlo stejných zkamenělin

81 Antiklinála

82 Foliaci lze použít t ke stanovení ramene vrásy foliace: černé čáry vrstevnatost: červené čáry

83 Nespojité tektonické struktury křehká deformace zlomy pukliny kliváž

84 Přesmyky: násuny,, příkrovyp přesmyk

85 Dokumentace kvartérn rního pokryvu Kvartér r : spodní hranice 1,8 Ma Pleistocén: : střídání glaciálů,, interglaciálů Převážně mechanické zvětr trávání: : kamenná moře, suťov ové kužely, mrznutí a rozmrzání půd: soliflukce, eolická činnost: spraše, vátév písky, ledovcová činnost: morény, říční činnost: erozní a akumulační říční terasy Holocén: : teplejší a vlhčí klima Převážně chemické zvětr trávání Půdy, svahové sedimenty, rašeliny, pěnovcep Říční činnost: nivní hlíny, štěrkopísky

86 Dokumentace kvartérn rního pokryvu Aluvia (fluviáln lní sedimenty) náplavy řek a potoků (fluviáln lní sedimenty, holocén), říční terasy (pleistocén n a holocén), rovná údolní niva, průběh h vrstevnic, úzké pruhy aluvií potoků,, zaoblené valouny, cizorodý materiál, dobře e vytříděné písky, šikmé a křížovk ové zvrstvení Svahové sedimenty (deluvia( deluvia) Svahové hlíny hlinité,, písčitp ité, písčito-jílovité,, drobně kamenité,, ostrohranné úlomky hornin (mapují se mocnosti > 2m), materiál l z bezprostředn ední blízkosti Svahové suti kamenité,, s příměsí hlíny, ostrohraný materiál, kamenná moře, dejekční kužele Eolické sedimenty (zpravidla pleistocén) Spraše e a sprašov ové hlíny závějě a návějě na svazích, sloupcovitý rozpad, vápnitv pnitá příměs s (reakce s HCl), sprašov oví plži, cicváry váté písky morfologicky nápadnn padné návějě,, přesypy, p valy, velmi dobře e vytříděné písky, šikmé a křížovk ové zvrstvení,, křemenný k materiál Glacigenní sedimenty Morény, hrubě balvanité materiály, špatné vytřídění,, souvky (bludné balvany) Organogenní a chemogenní sedimenty Rašeliny: (holocén), mokřady Travertiny, pěnovce: p kaskády, kupy, morfologicky výrazné Antropogenní sedimenty Navážky na stavbách, skládky, haldy, odvaly

87

88 Kamenná moře

89 Sesuvy (debris flows), deluvia

90

91 Geologická mapa okolí Košína Upraveno podle geol. Mapy 1:50 000, Tábor, Milevsko

92 <> Výřez z geologické mapy 1:50 000, Jindřich ichův Hradec, vydal Český geologický ústav,, 1991, redaktor listu J. Hron. Česká geologická služba ba. Vysvětlivky tlivky: : 3 fluviáln lní hlíny až hlinité písky; ; 4 deluviofluviáln lní hlinité písky a písčité hlíny ny; 17 moldanubický pluton: hrubozrnný dvojslídný dný granit převážně porfyrický (typ Landštejn tejn); 18 moldanubický pluton: středn edně zrnitý dvojslídný dný granit řídce porfyrický s proměnlivým obsahem vyrostlic (číměřský typ); 23 moldanubikum: migmatitizovaná biotitická a sillimanit-biotitick biotitická pararula s přechody do migmatitu.

93

94

95 Umělé odkryvy - sondáž mělké sondy Zarážen ené sondy půdní profily, profily kvartérn rních sedimentů (holocén) sondážní tyče, hloubka 1 2 metry uspořádání do profilů nebo v pravidelné síti Kopaná sondáž Ověř ěření skalního podkladu, mocnost kvartéru ru menší než 2,5m Ložiskový výzkum Rýhy, hloubka 2 aža 2,5m Šachtice, hloubka aža do 10m Písemná a grafická dokumentace (nákres), 1:100 vrty Jádrované mapovací vrty, hloubka cca 20m Mobilní soupravy Vrtný profil, 1:100

96

97

98

99 Měření ploch v geologii: geologický kompas Měření kompasem Orientovaná data: plošná (vrstevní plochy, kliváž, foliace, pukliny, zlomy, odlučnost) lineárn rní (osy vrás, rýhy na zlomech, orientace valounů,, metamorfní lineace, struktury na vrstevních plochách) ch)

100

101 Měření ploch v geologii: geologický kompas Měření kompasem Plošné prvky: azimut směru azimut sklonu úhel sklonu od horizontály Lineárn rní prvky: azimut směru úhel sklonu Zápis naměř ěřených hodnot: Plošné prvky: Azimut sklonu / sklon Lineárn rní prvky: Azimut směru / sklon Příklady 270/10 (mělký úklon k západu) 180/88 (velmi strmý úklon z jihu)

102 Geologický kompas magnetka číselný kruh (stupně 0-360, hóry h , radiany 0-400), číslování proti směru hod. ručiček vodováha aretace sklonoměr hrany kompasu - krátk tká a dlouhá N 0 E W 180 S

103 Geologický kompas měření azimutu směrnice (směru) dlouhá strana N 0 E W Měření azimutu spádnice (sklonu) krátk tká strana 180 S měření velikosti sklonu sklonoměr

104 Grafické znázorn zornění orientovaných dat plochy: : vrstvy, zlomy, pukliny, vrásov sové roviny, žíly, odlučnost lineace: : metamorfní lineace, vlečné rýhy a proudové stopy, rýhování na zlomech, osy vrás, proudovité textury u magmatitů Statistika jedné proměnn nné: proměnn nné: azimut sklonu plochy (azimut spádnice) azimut směru plochy (azimut směrnice) azimut směru lineace graf četnosti histogram, lineárn rní nebo kruhový (růž ůžicový diagram)

105 0,52 0,6 Lineárn rní histogram četnost ,28 0,36 0,44 0,52 0,6 0,04 0,12 0,2 0,28 0,36 0, velikost Pa elementů (mm2) velikost Pa elementů (mm2) 0,2 0,12 0,04 četnost

106 Růžicový histogram Osní data: azimut směrnice Vektorová data: Azimut spádnice Azimut směru lineace Přednostní směry: SSV-JJZ, SV-JZ Přednostní směry: SSZ, SZ, SSV

107 Grafické znázorn zornění orientovaných dat Zobrazení a statistika dvojúdajových dajových měření: spádnice lineace (azimut směru lineace + velikost sklonu lineace) spádnice plochy (azimut sklonu plochy + velikost sklonu plochy) pól l plochy (lze odvodit z měřm ěření azimutu sklonu plochy a velikosti sklonu plochy, viz. níže) n oblouk plochy (lze odvodit z měřm ěření azimutu sklonu plochy a velikosti sklonu plochy, viz. níže) Stereografická projekce: zobrazení prostoru na plochu Zobrazení na myšlen lené kouli Projekce objektů na spodní polovině kulové plochy z vrcholu kulové plochy na plochu Prostor mám tvar kruhu Střed kruhu = jižní pól l (vertikáln lní linie) Obvodová kružnice = horizont (nekoe( nekoečnýný počet horizontáln lních linií) bodový diagram konturový diagram obloukový diagram ve stereografické síti:

108 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ ORIENTACE (spodní hemisféra Lambertova prostoru) Spádnice plochy: 180/10 Nadhlavník (zenit) SEVER ZÁPAD VÝCHOD úhel sklonu Azimut spádnice Podnožník (nadir)

109 Stereografická síť,, spádnice plochy spádnice plochy: 180/10 N Azimut sklonu: 180 Úhel sklonu: 10 ZÁPAD VÝCHOD Azimut spádnice úhel sklonu JIH

110 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ ORIENTACE (spodní hemisféra Lambertova prostoru) spádnice plochy: 180/10 Normála plochy Azimut sklonu: 180 Úhel sklonu: 10 SEVER ZÁPAD úhel sklonu spádnice úhel 90 stupňů VÝCHOD pól plochy: 180/10 Azimut sklonu: = 0 (sever) Úhel sklonu: I10-90 I = 80 pól plochy

111 Oblouk a pól p l plochy pól plochy: 180/10 Azimut sklonu: = 0 (sever) Úhel sklonu: I10-90 I = 80 N ZÁPAD VÝCHOD Azimut spádnice úhel sklonu JIH

112 Bodový diagram (pólů / spádnic) N ZÁPAD VÝCHOD JIH

113 Bodový diagram (pólů / spádnic) N

114 Konturový diagram (pólů / spádnic) SEVER N ZÁPAD VÝCHOD JIH

115 Nedestruktivní metody průzkumu (metody užitu ité geofyziky) Elektrické metody měří zdánlivý měrný m elektrický odpor hornin (ohm.m); výsledkem je 1D, 2D nebo 3D profil (tomografie) vertikáln lní elektrické sondování 2D multikabelové odporové profilování využit ití v kvartérn rní geologii (měř ěření mocnosti kvartérn rního pokryvu), hydrogeologii (identifikace zvodní pro realizaci hydrog.. Vrtů), inženýrsk enýrské geologii (měř ěření mocnosti sesuvů...), archeologii (identifikace kulturních vrstev)

116 Odporové profilování

117 Odporové profilování

118 Odporové profilování

119 Niva Vltavy, Hluboká n. Vltavou 1 3 2

120 Jíly až silty (povodňová niva řeky) Štěrkopísky (opuštěné koryto řeky)

121 Nedestruktivní metody průzkumu (metody užitu ité geofyziky) Elektromagnetické metody Dipólov lové elektromagnetické profilování (DEMP) měří měrné vodivosti hornin (ms( ms/m) v síti s bodů; ; výsledkem je mapa vodivosti využit ití v kvartérn rní geologii (mapování kvartérn rních sedimentů), hydrogeologii (identifikace zvodní pro realizaci hydrog.. Vrtů), archeologii (mapování pohřbených sídlis dlišť)

122 DEMP Mapa anomáli lií vodivosti This data was collected using the GEM-300 set at 15,210 Hz in- phase, in horizontal dipole mode. The data shows two 55-gallon drums (top drum buried vertical, 18 inches deep; bottom drum buried horizontal, 34 inches deep).

123 DEMP Mapa anomáli lií vodivosti The image above represents the results of an EM31 electromagnetic profiling survey over the base of a lagoon. The NW-SE trending linear highs extending across the centre of the site represent a fault line. This intersects a number of circular anomalies (marked 3) which were interpreted as sink holes.

124 Nedestruktivní metody průzkumu (metody užitu ité geofyziky) Elektromagnetické metody Georadar (ground-penetration radar, GPR) měří dobu návratu n elektromagnetických vln (frekvence MHz) od odrazných ploch v podloží (reflektorů); reflektory vznikají tam, kde se měním relativní permitivita a elektrická vodivost (konduktivita) hornin; výsledkem je 2D nebo 3D profil (tomografie) využit ití v kvartérn rní geologii, inženýrsk enýrské geologii, archeologii identifikace pohřbených staveb, inženýrských sítís vrstevní poměry podloží

125 Georadar základy kostela sv. Jakuba v Brně

126

127 Nedestruktivní metody průzkumu (metody užitu ité geofyziky) Seismické metody Refrakční seismika měří dobu návratu n lomených (refraktovaných( refraktovaných) ) elastických (seismických) vln, které cestují podél l seismického rozhraní (diskontinuity); rozhraní vzniká tam, kde se měním rychlost průchodu seismických vln v horninách; výsledkem je 2D nebo 3D profil (tomografie) využit ití v kvartérn rní geologii, inženýrsk enýrské geologii, archeologii měření tloušťky kvartérn rního pokryvu vrstevní poměry podloží

128

129 Refrakční seismika

130 Laboratorní etapa koncept mapy čistopis mapy grafické přílohy vysvětluj tlující text spolupráce se specialisty: paleontolog, petrograf - geochemik, strukturní geolog revizní tůry Zkreslování mapy kontakty mezi horninami stratigrafický (sedimentace na denudovaný povrch nebo na podložní vrstvu) - konkordance, diskordance magmatický kontakt (styk magmatických hornin se starší šími horninami) tektonický kontakt (zlomy) zobrazení geologických tělest hranice geologických těles t v mapách - průř ůřez strukturní plochy a zemského povrchu zobrazení deskovitých těles t - mocnost, zobrazení zvrásn sněných ných vrstev - cylindrické a noncylindrické zobrazení nepravidelných těles t (plutony, Geologické řezy profilová linie řezy příčné, p, podéln lné převýšení Blokdiagramy