PRŮZKUMNÉ VRTY, ŘEŽ, ÚSTAV JADERNÉHO VÝZKUMU BUDOVA Č. 294

Transkript

1 zhotovitel: AZ Consult, spol. s r.o. Klíšská 12, Ústí nad Labem objednatel: AZ Sanace, a.s. Pražská 53, Ústí nad Labem PRŮZKUMNÉ VRTY, ŘEŽ, ÚSTAV JADERNÉHO VÝZKUMU BUDOVA Č. 294 Název zprávy: Zakázka čís.: 022/12 Závěrečná zpráva Zpracoval: Ing. Jan PRES Ústí nad Labem květen 2012

2 O B S A H 1. ÚVOD GEOLOGICKÉ POMĚRY GEOLOGICKÁ DOKUMENTACE LABORATORNÍ ROZBORY ZHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ...10 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Přehledná situace Situace rozmístění vrtů ve sklepních místnostech Geologická dokumentace vrtů Laboratorní výsledky: pevnost v prostém tlaku a indexová zkouška Strana 2

3 1. ÚVOD Na základě objednávky firmy AZ Sanace a.s., Ústí nad Labem byly realizovány průzkumné vrty pro zjištění geotechnických poměrů pod sklepními prostory budovy č. 294 v areálu Ústavu jaderného výzkumu v Řeži z důvodu návrhu stavebních úprav stávající budovy. Stávající budova č. 294 se nachází na pozemkových parcelách č. 796 a 560 na hranici KÚ Řeže a KÚ Větrušic u Klecan s vlastnickým právem Ústavu jaderné fyziky AV ČR sídlící na adrese: Řež 130, Husinec. Objekt je situován do ostře zaříznutého údolí s prudce klesající spádnicí upadající k řece Vltavě s bezejmenným potokem, jehož koryto je vedeno pod budovou č GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Širší zájmové území náleží k severní části barrandienu. Nejstarším útvarem je zde proterozoikum, které tvoří obrubu paleozoických hornin. Skalní podloží v širším zájmovém území tvoří převážně proterozoické droby a drobové břidlice s četnými vložkami prachovců a břidlic, řazené do kralupsko-zbraslavské skupiny. Na předmětném pozemku ve sklepních prostorách budovy byly ve vrtech pod betonovou deskou zastiženy sutě o mocnostech 0,5 až 1,6 m, tvořené ostrohrannými úlomky drob, buližníků (silicitů) převážně s písčitou výplní, které nasedají na břidlice (prachovce), proterozoického stáří, modrošedých barevných odstínů, třídy R2. Svrchnoproterozoické horniny představují ve zdravém stavu únosnou, suchou a stabilní základovou půdu, jen velmi obtížně těžitelnou. Deluviální uloženiny v našem případě sutě jsou většinou málo mocné a nehomogenní, ulehlé a nebývají zvodnělé, což v našem zájmovém území neplatí. Jsou poměrně únosné, namrzavé a rozbřídavé. Neposkytují stejnorodou základovou půdu v celé ploše stavebního objektu. Při narušení stability neuváženě vedenými výkopy a zářezy může dojít i ke svahovým pohybům. Zpravidla mají tuhou až pevnou konzistenci. Proterozoické horniny budující v zájmovém území předkvartérní podklad představují prostředí pro vodu málo propustné. Břidlice a droby jsou zpravidla značně rozpukané, pukliny zasahují poměrně hluboko, obvykle však bývají sepnuté nebo zatěsněné. Podzemní voda proto obíhá v těchto prostředích především v povrchových vyvětralých a rozvolněných zónách ve formě vody puklinové se značně omezenou vydatností, dotované z báze terasových uloženin. Strana 3

4 Sjednocená legenda GeoČR 50 kenozoikum kvartér holocén navážka, halda, výsypka, odval (antropogenní),(složení proměnlivé) nivní sediment (fluviální nečleněné + sedimenty vodních nádrží) smíšený sediment (deluviofluviální) písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální), (složení pestré) pleistocén spraš a sprašová hlína (eolická), (složení křemen + příměsi + CaCO 3) písčité štěrky (fluviální) písek, štěrk (fluviální),(složení pestré) písek, štěrk (fluviální, (složení pestré) neogén, kvartér pliocén, pleistocén písek, štěrk (fluviální), (složení pestré) ČESKÝ MASIV - POKRYVNÉ ÚTVARY A POSTVARISKÉ MAGMATITY mezozoikum křída křída svrchní pískovce křemenné, jílovité, glaukonitické (marinní),(složení křemenný, vápnitý, jíl, glaukonit) ČESKÝ MASIV - KRYSTALINIKUM A PREVARISKÉ PALEOZOIKUM paleozoikum silur llandovery, wenlock vápence, vápnité břidlice, silicity, jílovité a křemité břidlice, místy vulkanogenní příměs Strana 4

5 proterozoikum neoproterozoikum droby, prachovce černé břidlice silicity bazalt, andezitobazalt paleozoikum až proterozoikum neoproterozoikum, spodní paleozoikum křemenný diorit, tonalit Strana 5

6 3. GEOLOGICKÁ DOKUMENTACE VRT ČÍS.: 1 0,0 0,3 m: Beton, (štěrková zrna křemene a jemnozrnných hornin až do Ø 2,5 cm s výplní cementu), 4. třída vrtatelnosti 0,3 0,6 m: Navážka: ostrohranné úlomky jemnozrnných hornin s úlomky cihel s písčitou výplní, tmavošedé, červené, středně ulehlé, 3. třída vrtatelnosti 0,6 1,9 m: Suť, ostrohranné úlomky drob, buližníků, břidlic s písčitou výplní, tmavošedé, ulehlé, zvodnělé, kvartér, 4. třída vrtatelnosti 1,9-2,0 m: Břidlice, (prachovec), modrošedá, třídy R2, proterozoikum, 4. třída vrtatelnosti Hloubka 0,0 0,1 m: 1 x neporušený vzorek, změřená pevnost: 43,4 MPa, R3 Strana 6

7 VRT ČÍS.: 2 0,0 0,4 m: Beton, 4. třída vrtatelnosti 0,4 0,9 m: Suť, ostrohranné úlomky drob, buližníků, břidlic až do Ø 4,0 cm s písčitou výplní, tmavošedé, ulehlé, zvodnělé, kvartér, 4. třída vrtatelnosti 0,9-1,8 m: Břidlice, (prachovec), modrošedá, proterozoikum, třídy R2, 4. třída vrtatelnosti Hloubka 0,0 0,3 m: 1 x neporušený vzorek, změřená pevnost: 23,4 MPa, R3 Strana 7

8 VRT ČÍS.: 3 0,0 0,3 m: Beton, 4. třída vrtatelnosti 0,3 1,6 m: Suť, ostrohranné úlomky drob, buližníků, břidlic až do Ø 10,0 cm s písčitou výplní, tmavošedé, středně ulehlé, zvodnělé, kvartér, 4. třída vrtatelnosti, 1,6-1,9 m: Břidlice, (prachovec), modrošedá, třídy R2, proterozoikum, 4. třída vrtatelnosti Hloubka 0,2 0,3 m: 1 x neporušený vzorek, změřená pevnost: 57,1 MPa, R2 Strana 8

9 VRT ČÍS.: 4 0,0 0,7 m: Beton, 4. třída vrtatelnosti 0,7 1,7 m: Štěrk drobný až hrubý, ostrohranný s písčitojílovitou výplní, tmavošedý, ulehlý, zvodnělý, kvartér, 3. třída vrtatelnosti 1,7-2,3 m: Břidlice, (prachovec), modrošedá, třídy R2, proterozoikum, 4. třída vrtatelnosti Hloubka 0,0 0,35 m: 1 x neporušený vzorek, změřená pevnost: 28,8 MPa, R3 Hloubka 0,7 1,0 m: 1 x porušený vzorek, dle ČSN , štěrk jílovitý třídy (G5 GC), tuhý Strana 9

10 4. LABORATORNÍ ROZBORY Vzorky betonové podlahy odebrané ze všech, tedy čtyřech vrtů byly podrobeny zkoušce na prostý tlak. Jejich pevnosti jsou uvedeny v přehledu níže. Ve třech případech odpovídají pevnostní třídě R3 a jednou třídě R2, viz (Příloha čís.:4). Vrt čís.: 1: Změřená pevnost: 43,4 MPa, R3, rozsah třídy 15 až 50 MPa Vrt čís.: 2: Změřená pevnost: 23,4 MPa, R3, rozsah třídy 15 až 50 MPa Vrt čís.: 3: Změřená pevnost: 57,1 MPa, R2, rozsah třídy 50 až 150 MPa Vrt čís.: 4: Změřená pevnost: 28,8 MPa, R3, rozsah třídy 15 až 50 MPa Laboratorně byl určen spíše výjimečný charakter sutě z vrtu čís. 4., která je v hloubkovém rozmezí 0,7 1,0 m tvořena štěrkem jílovitým dle ČSN třídy (G5 GC), tuhé konzistence. Pří dokumentaci zbývajících vrtů byl materiál sutí zatříděn do třídy (G3 G-F), tedy štěrk s příměsí jemnozrnné zeminy 5. ZHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ Podlaha sklepních místností je tvořena betonem s tloušťkami betonové desky zachycené provedenými vrty: Vrt 1: tloušťka betonu 0,3 m s pevností 43,4 MPa Vrt 2: tloušťka betonu 0,4 m s pevností 23,4 MPa Vrt 3: tloušťka betonu 0,3 m s pevností 57,1 MPa Vrt 4: tloušťka betonu 0,7 m s pevností 26,8 MPa Níže pod betonovou deskou je situována vrstva sutí, (deluviální) tvořená ostrohrannými úlomky drob, buližníků, břidlic a prachovců místy až do velikosti 10 cm převážně s písčitou výplní o mocnostech mezi 0,5 až 1,6 m s dominujícím zatříděním jako štěrk s příměsí jemnozrnné zeminy, třídy (G3 G-F), středně ulehlý se spodní vrstevní plochou v hloubce mezi 0,9 až 1,7 m pod podlahou sklepních místností. Pouze vrtem čís. 1 byla zastižena poloha navážky, (antropogenní) o mocnosti 0,3 m se spodní vrstevní plochou v hloubce 0,6 m, která má charakter výše popsané vrstvy sutí s podřadným zastoupením úlomků cihel. Vrstva sutí nasedá v hloubce 0,9 až 1,9 m na paleoreliéf proterozoického stáří tvořený skalními horninami tj. břidlicemi respektive prachovci třídy R2. Pro prvotní orientaci uvádíme tabulkové hodnoty výpočtové únosnosti R dt : Uvedené orientační hodnoty tabulkové výpočtové únosnosti hornin platí pro plošné založení: Suť, štěrk s příměsí jemnozrnné zeminy G3 G-F R dt = 700 kpa Suť, štěrk jílovitý G5 GC R dt = 250 kpa Břidlice, prachovec R2 R dt = 2,0 MPa Strana 10

11 Tyto hodnoty únosnosti hornin je nutné považovat pouze za orientační. Pro zeminy štěrkovité platí při hloubce založení 1,0 m a pro šířku základů 3 m. Únosnost skalních hornin je uvažována pro střední až velkou hustotu diskontinuit ( mm). Poznámka: Pro třídu G1 a G3 platí hodnoty pro zeminy ulehlé. Pro zeminy středně ulehlé se hodnoty násobí součinitelem 0,65. Pro třídy G4 a G5 platí hodnoty pro konzistenci tuhou až pevnou. V případě situování základové spáry do vrstvy sutí s velkými nároky na nerovnoměrné sedání je nutné vrstvu sutí sanovat, např. jejím proinjektováním cementovou suspenzí pomocí mělkých návrtů. Rastr a rozmístění vrtů bude navržen dle dispozice budoucích konstrukcí a velikosti přitížení. Technické vlastnosti skalního podkladu a jejich normové zatřídění, platné pro území Prahy (podle Hudka, 1979) ρ n E def smyková pevnost ČSN (kg.m -3 ) (MPa) c ef (kpa) φ ef ( o ) ÚN Proterozoikum R2 6 IIIa-V droby, břidlice, prachovce VIa-VII Pod budovou je vedeno koryto bezejmenného potoka. Hladina podzemní vody byla naražena ve všech vrtech v hloubce cca 0,75 m pod podlahou sklepních prostor. Nachází se tedy mělce pod povrchem betonových podlah a bude mít vliv na stavební úpravy stávající budovy. Zpracoval:.. Ing. Jan Pres Odpovědný řešitel: Ing. Martin Komín Strana 11

12 Příloha čís.:1 Přehledná situace BUDOVA č. 294 Strana 12

13 Příloha čís.:2 Situace rozmístění vrtů ve sklepních místnostech VRT 1 VRT 2 VRT 4 schodiště VRT 3 Strana 13

14 PŘÍLOHA 3 Geologická dokumentace vrtů Strana 14

15 PŘÍLOHA 4 Laboratorní výsledky: pevnost v prostém tlaku a indexová zkouška Strana 15