SLEDOVÁNÍ VLIVU RUZNÉ INTENZITY HNOJENÍ NA VÝNOSY PLODIN A NA VÝVOJ AGROCHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ PUD
|
|
- Vladimíra Konečná
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin SLEDOVÁNÍ VLIVU RUZNÉ INTENZITY HNOJENÍ NA VÝNOSY PLODIN A NA VÝVOJ AGROCHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ PUD Závěrečná práce za období Zpracoval: Ing. Jaroslava Hodanová referát výživy rostlin Plzeň Schválil: Ing. Pavel Čermák vedoucí odd. výživy rostlin Předkládá: Ing. Karel Trávník ředitel odboru APVR Plzeň, červen 1998
2 1. Úvod Při současném stavu půdní úrodnosti, kdy vlivem změn, které nastaly v zemědělství, dochází k poklesu obsahu rostlinám přístupných ţivin a ke sniţování půdní reakce, je třeba provádět taková hnojařská opatření, která by přinesla ţádaný efekt. A to je moţné jen za předpokladu optimální intenzity hnojení, která by přinesla jednak slušnou produkci a ještě zajistila potřebnou zásobu ţivin v půdě. Dosáhnout vyššího účinku průmyslových hnojiv znamená věnovat pozornost zvyšování půdní úrodnosti organickým hnojením, úpravou půdní reakce a dosycováním základními ţivinami ve formě průmyslových hnojiv. Abychom co nejvíce vyuţili výnosových vlastností plodin, je nutné znát zákonitosti ve vztahu mezi příjmem ţivin rostlinou a jejich vyuţití pro tvorbu výnosu. Je třeba najít optimální poměr faktorů ovlivňujících růst, vývoj, výnos a kvalitu produkce. Toto téma je řešeno v dlouhodobých stacionárních pokusech. Výsledky, které byly získány za řadu let, lze jiţ moţné interpretovat v podobných podmínkách, v jakých byly jednotlivé pokusy zakládány Cíl řešení K získání podkladů pro zlepšení vyuţití výsledků agrochemického zkoušení půd byly zaloţeny v roce 1972 první stacionární pokusy na téma Sledování vlivu různé intenzity hnojení na výnosy plodin a na vývoj agrochemických vlastností půd. V současné době je na odrůdových zkušebnách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zaloţeno jiţ 14 těchto pokusů a to 9 v bramborářské a 5 v řepařské výrobní oblasti. Cílem pokusu je: - sledování závislosti mezi výrobností osevního sledu a intenzitou hnojení a stanovení optimálních dávek ţivin - sledování změn agrochemických vlastností půd při stupňované intenzitě hnojení - sledování odebraných a dodaných ţivin - ověřování vhodných analytických metod pro stanovení obsahu přístupných ţivin v půdě - posouzení vlivu pouţitých hnojiv na kvalitu produkce 2. Literární přehled Rostliny potřebují pro růst a vývoj určité podmínky výţivy. Výše výnosu zemědělských plodin závisí především na zabezpečení rostlin ţivinami. Půda nehnojená zásobuje rostliny ţivinami uvolněnými mineralizací organických látek a zvětráváním minerálních látek. Nelze opomenout ještě ţiviny, které se dostanou do půdy ze spadů. Obohacováním půdy o ţiviny ze statkových a průmyslových hnojiv dochází k cílevědomému zvyšování půdní úrodnosti. Pravidelným a dostatečným zásobováním půdního roztoku ţivinami zajišťujeme jejich plynulý příjem rostlinami a tím také vyšší výnos. Výţivou rostlin se z dřívějších našich agrochemiků zabýval především D u ch o ň, který hlavní pozornost zaměřil na studium metod stanovení potřeby hnojení, zákonitostí výţivy rostlin. Dále K o l a ř í k, který hledal vztah mezi obsahem ţivin v rostlinách a tvorbou výnosu. Na jejich práci navázali současní agrochemici B a i e r, Š k a r d a, N e u b e r g a další. B a i e r (1982) uvádí, ţe příjem ţivin je podmíněn obsahem ţivin v půdním roztoku. Ţiviny v půdní zásobě působí většinou výrazněji neţ dodané v hnojivech. Stupňované dávky ţivin většinou jejich příjem zvyšují, pokud tomu nebrání vnitřní nebo vnější faktory. Zdůrazňuje, ţe kyselá půdní reakce sniţuje příjem ţivin, rovněţ narušuje vyváţenost příjmu. Sniţuje nasycenost sorpčního komplexu bazemi, coţ ztěţuje průběh výměnných reakcí a tím uvolňování ţivin do půdního roztoku. Sniţuje i přístupnost fosforu. 2
3 D u ch o ň - H a m p l (1959) ve své práci poukazují na různé nároky rostlin na reakci prostředí. Uvádí, ţe v roztoku obsahujícím dostatek kationtů, snáší rostliny stejný stupeň kyselosti lépe, neţ v roztoku na kationty chudém, kde se více projeví antagonistický vliv kationtů. I v a n i č (1979) ve své práci zjišťuje, ţe nadbytek draslíku vytěsňuje ze sorpčního komlexu vápník a hořčík a způsobuje jejich vyplavování. Při poměru draslíku a hořčíku v neprospěch hořčíku se omezuje příjem fosforu a dusíku. Na nebezpečí vyplavování hořčíku z půdy vlivem vysokých dávek draselných hnojiv upozorňuje také M a t u l a (1984). D u ch o ň se také zabýval vlivem účinku dodaných nebo jiţ v půdě přítomných ţivin na tvorbu výnosu. Došel k názoru, ţe stejných výnosů lze dosáhnout kombinací různě vysokých dávek ţivin, ale nejvyšší výnos lze dosáhnout pouze jednou optimální kombinací. Dále říká, ţe z hlediska fyziologie rostlin v minimu stupňovaný faktor zvyšuje vyuţitelnost ostatních faktorů. B a i e r (1985) uvaţuje o vztahu mezi ţivinami dodaných do půdy (nebo přítomných v půdě) a ţivinami odebranými rostlinou a vztahu mezi odebranými ţivinami a výnosem jako o dvou odlišných fázích. O fázi příjmové a o fázi tzv. výrobního fotosyntetického procesu, přičemţ tvorba výnosu je prakticky přímo úměrná příjmu ţiviny, která je vůči ostatním v relativním minimu nejhlubším. Dále ve své práci upozorňuje na vzájemné ovlivňování ţivin při jejich příjmu. Upozorňuje na synergický účinek u dusíku. Jeho zvýšený příjem vyvolaný hnojením je doprovázen zvýšeným příjmem ostatních ţivin. Antagonismus se výrazně projevuje mezi kationty. Při zvýšeném přívodu draslíku do ţivinného prostředí se zintenzivňuje jeho příjem a potlačuje se příjem především hořčíku. 3. Materiál a metody 3.1. Druh pokusu a jeho trvání Pokusy jsou zaloţeny na výţivářských bázích odrůdových zkušeben jako přesné dlouhodobé. stanice rok založ. celkem nehodn. hodnoc. trvání rok let Horažďovice Chrastava Jaroměřice Krásné Údolí Libějovice Lípa Staňkov Svitavy Vysoká Pusté Jakartice Sedlec ,76,97 23 Uherský Ostroh Věrovany Žatec
4 3.2. Plodiny a odrůdy Stacionární pokus má svůj osevní postup. První dva osevní sledy ( a ) byly devítihonné. Poslední osevní sled, který byl ukončen v roce 1997, byl osmihonný, s 50 % zastoupením obilovin. Plodiny zařazené do osevního sledu byly voleny s ohledem na výrobní oblast. Odrůdy byly stanoveny pro všechna stanoviště jednotné. řep. oblast: brambor. oblast: rok : 1990 oves-vojtěška oves-jetel 1991 vojtěška jetel 1992 pšenice ozimá pšenice ozimá 1993 kukuřice siláţ. brambory rané 1994 pšenice ozimá pšenice ozimá 1995 ječmen jarní ječmen jarní 1996 cukrovka brambory 1997 ječmen jarní ječmen jarní 3.3. Kombinace hnojení Bylo zvoleno celkem 12 kombinací šestkrát opakovaných. Vyšší počet opakování zajišťuje sníţení náhodných půdních vlivů na výsledek pokusu. kombinace l: 0 - nehnojeno 2: ch.h. - hnojeno chl.hnojem,vápněno dle potřeby 3: N2 P2 K0 - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby 4: N2 P2 K1 - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby 5: N2 P2 K2 - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby 6: N2 P2 K3 - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby 7: N2 P0 K2 - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby 8: N2 P1 K2 - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby 9: N2 P3 K2 - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby 10: N1 P1 K1 - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby 11: N3 P3 K3 - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby 12: N3 P3 K3 - ve VTB jako komb. 11, ale bez vápnění 12: N2 P2 K2 - ve VTŘ jako komb. 5, ale hnojeno kaţdoročně Dusík, fosfor i draslík byly aplikovány ve třech hladinách. V řepařském výrobním typu byly kombinace 3 aţ 11 hnojeny fosforem a draslíkem zásobně, kombinace 12 se střední intenzitou všech ţivin, pro srovnání s kombinací 5, rovněţ se střední intenzitou všech ţivin, kaţdoročně. V bramborářském výrobním typu byly zásobně hnojeny všechny kombinace 3-12 zásobně. Kombinace 11 a 12 s vysokou intenzitou hnojení se lišily tím, ţe kombinace 12 nebyla po celou dobu trvání pokusu vápněna pro zjištění vlivu vysokých dávek hnojiv na půdní reakci. Dávky ţivin byly shodné pro obě výrobní oblasti. 4
5 Průměrné roční dávky fosforu a draslíku kg čistých ţivin.ha-1 hladina ţivin P2O5 K2O nízká střední vysoká Průměrné roční dávky dusíku hladina ţivin N kg.ha-1 bram.obl. řepař.obl. N1 58,5 55,0 N2 88,0 82,5 N3 117,0 110,0 Sortiment hnojiv: dusík - síran amonný při přípravě půdy k setí a sázení - ledek amonný s vápencem k přihnojení na list fosfor - superfosfát granulovaný draslík - draselná sůl Ogranické hnojení bylo provedeno dvakrát za osevní postup. Ve výrobní oblasti řepařské k siláţní kukuřici a k cukrovce, ve výrobní oblasti bramborářské k bramborám. Byl pouţit kvalitní hnůj v dávce 40 t.ha -1 na kombinacích Vápnění mletým vápencem bylo provedeno rovněţ dvakrát za osevní sled. V bramborářské oblasti na kombinacích 2-11 a v řepařské oblasti na kombinacích Dávky byly stanoveny podle kritérií pro AZP, t.j. podle průměrné hodnoty ph kombinace a podle druhu půdy. Roční normativy dávek vápenatých hnojiv v tunách CaO.ha-1 lehká půda střední půda těţká půda ph t CaO.ha-1 ph t CaO.ha-1 ph t CaO.ha-1 do 4,5 1,2 do 4,5 1,5 do 4,5 1,7 4,6-5,0 0,8 4,6-5,0 1 4,6-5,0 1,25 5,1-5,5 0,6 5,1-5,5 0,7 5,1-5,5 0,85 5,6-5,7 0,3 5,6-6,0 0,4 5,6-6,0 0,5 6,1-6,5 0,2 6,1-6,5 0,25 6,6-6,7 0,2 Ochrana rostlin: Ošetření byla prováděna během vegetace podle stavu zaplevelení a výskytu chorob a škůdců podle metodik ochrany rostlin. 5
6 3.4. Odběr vzorků Za účelem sledování změn v agrochemických vlastnostech půdy a prověření analytických metod byly kaţdoročně z kaţdé kombinace hnojení odebírány průměrné půdní vzorky po sklizni pěstované plodiny. U vzorků bylo stanoveno: - obsah přijatelného fosforu - metodou Mehlich II, Egner, CAL a CaCl 2 - obsah přijatelného draslíku - metodou Mehlich II, Schachtschabel, CAL a CaCl 2 - obsah přístupného hořčíku - metodou Mehlich II, Schachtschabel - obsah vápníku - metodou Mehlich II - ph/kcl Dále byly kaţdoročně před sklizní pěstované plodiny odebrány vzorky rostlin pro zjištění obsahu dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku a to u hlavního i vedlejšího produktu Technologické rozbory Pro zjištění vlivu hnojení na kvalitativní vlastnosti sklizně byly prováděny ještě technologické rozbory: u obilovin - vlhkost zrna ihned po sklizni u brambor - škrobnatost a velikostní třídění u cukrovky - cukernatost 4. Charakteristika pokusných míst stanoviště výrobní rok nadmoř. průměrné roční půdní půdní oblast zaloţení výška sráţky teplota typ druh Horaţďovice bramborářská ,4 HP hp Chrastava bramborářská ,1 HM hp Jaroměřice bramborářská ,5 HM h Krásné Údolí bramborářská ,1 HP ph Libějovice bramborářská ,6 HM ph Lípa bramborářská ,7 HP ph Staňkov bramborářská ,8 HM h Svitavy bramborářská ,5 HM ph Vysoká bramborářská ,4 PG h Sedlec řepařská ,4 ČM h Pusté Jakartice řepařská ,0 HM h Uherský Ostroh řepařská ,2 HM h Věrovany řepařská ,5 ČM h Ţatec řepařská ,3 ČM hj 6
7 5. Výsledky 5.1. Zhodnocení vegetačního sledování oves s podsevem jetele v bramborářské oblasti a vojtěšky v řepařské oblasti. Krycí plodina i podsev vzešly rovnoměrně po celé ploše pokusu. Krycí plodina byla na všech stanovištích ovlivněna hnojením. Na kombinacích s vyšší intenzitou hnojení byl oves více odnoţený, vyššího vzrůstu. Suché počasí ovlivnilo obrůstání pícnin po sklizni krycí plodiny a to především na více hnojených kombinacích, kde byly pícniny po sklizni slabší. V Jaroměřicíc, Libějovicích, Staňkově a na Vysoké byl jetel tak slabý, ţe nebyla prováděna jeho sklizeň. Také v Pustých Jakarticích bylo obrůstání tak mizivé, ţe nebyla prováděna sklizeň pícniny. Pozdější sráţky však ještě ovlivnily růst jetele i vojtěšky. Porosty byly před zimou vcelku vyrovnané. Pouze v Chrastavě na kombinaci 12-N 3 P 3 K 3 bez vápnění byl jetel výrazně slabší a mezerovitý jetel, vojtěška Porosty jetele i vojtěšky přezimovaly dobře. Slabší byl jetel pouze ve Svitavách. Porosty byly vcelku vyrovnané. Výrazně slabší byl jetel na nevápněné kombinaci 12-N 3 P 3 K 3 v Chrastavě, Libějovicích a Lípě. Porost vojtěšek v řepařské oblasti byl téměř vyrovnaný pšenice ozimá Pšenice byla po vzejití vyrovnaná, bez rozdílů mezi kombinacemi. Téměř na všech stanicích do zimy začala odnoţovat. Pšenice na kombinacích 1-nehnojená, 2-ch.hnůj byla po celou dobu vegetace na všech stanovištích niţší, méně odnoţená. Rovněţ komb. 10- N 1 P 1 K 1 s nejniţší intenzitou hnojení byla slabší neţ kombinace s vyšší intenzitou hnojení. Nedostatek fosforu na kombinaci 7-N 2 P 0 K 2 se projevil především v bramborářské oblasti a to v Lípě, Krásném Údolí a Chrastavě. Nedostatek fosforu se projevil i řepařské oblasti v Pustých Jakarticích. Nedostatek draslíku na kombinaci 3-N 2 P 2 K 0 se projevil nepříznivě v Libějovicích a Lípě. Porost na obou kombinacích byl vizuelně slabší brambory rané (bramb. obl.) a kukuřice silážní (řepař.obl.) Brambory byly zasázeny ve třetí dekádě dubna na všech stanovištích. V průběho druhé poloviny května brambory vzešly bez výrazných rozdílů mezi kombinacemi. Během vegetace se na porostu brambor projevil vliv hnojení. Porost s vyššími dávkami byl bohatší, vyššího vzrůstu, sytěji zabarvený a dříve zapojený v řádku. Porosty byly udrţovány chemickou ochranou a proto byly bez výrazného zaplevelení a výskytu škůdců. Výskyt chorob byl rovněţ nízký. Výsev kukuřice proběhl v 1. dekádě května. Po vysetí vlivem sucha došlo k opoţděnému vzcházení. Přesto vzešlý porost byl vyrovnaný. Kukuřice na nehnojené kombinaci 1-0 a kombinaci 2-ChH byla slabší především v Sedlci a Ţatci. Na ostatních stanovištích nebyl vizuelní rozdíl mezi kombinacemi příliš patrný pšenice ozimá Pšenice byla zaseta na všech stanovištích v poslední dekádě září nebo počátkem října. Následovalo příznivé počasí pro vzcházení. Vzešlá pšenice byla vyrovnaná po celé ploše pokusu. Do zimy začala ještě pšenice na některých stanovištích odnoţovat. Zima byla vcelku příznivá, takţe pšenice dobře i přezimovala. Na porostu pšenice se projevilo především hnojení. Porost s vyššími dávkami byl více odnoţen, vyššího vzrůstu, sytěji zabarven. Chemickým ošetřením ze zabránilo vyššímu výskytu plevelů a chorob. 7
8 ječmen jarní Po zasetí ječmenů následovalo velmi příznivé klima pro vzcházení. Vzešlý ječmen byl vyrovnaný. Během vegetace se projevily rozdíly v porostu způsobené rozdílným hnojením. Kvalitnější porost byl na kombinacích vyššími dávkami ţivin brambory (bramb. obl.) a cukrovka (řep. obl.) Brambory byly zasázeny v poslední dekádě dubna a začátkem května. Vzešly rovnoměrně na všech kombinacích. Po celou dobu vegetace byly brambory slabší na nehnojené kombinaci 1 a na kombinaci 2 hnojené pouze chl. hnojem. K zapojení natě došlo nejdříve na nejvíce hnojených kombinacích. Vlivem opakovaného ošetření se plíseň bramborová, i kdyţ měla velice příznivé podmínky pro rozšíření, příliš nerozšířila. Na všech stanovištích byl proveden zásah i proti výskytu mandelinky bramborové. V poslední dekádě dubna byla zaseta i cukrovka. Rychlost počátečního růstu byla slabší u kombinace 1-nehnojené a kombinace 2-s chl.hnojem. Porost byl vyrovnaný. Pouze v Ţatci vlivem zasetí do větší hloubky byl porost mírně mezerovitý ječmen jarní Vlivem chladnějšího počasí po zasetí se mírně opozdilo vzcházení ječmene jarního. Porost ječmene byl bujnějšího vzrůstu na kombinacích s vyššími dávkami ţivin. Suché počasí v druhé polovině června způsobilo zasychání odnoţí i celých rostlin. Po silných deštích v červenci v Pustých Jakarticích, Věrovanech a Staňkově ječmen polehl a to především na kombinacích vyššími dávkami ţivin. Vlivem vlhka došlo k vyššímu rozšíření rzí, hnědé skvrnitosti, padlí a skvrnitosti ječmene Průběh povětrnosti Pokusný rok se vyznačoval mírnou zimou s malým mnoţstvím sráţek. Po celou dobu vegetace byly sráţky na většině lokalit podprůměrné ve srovnání s dlouholetým normálem. Teploty se pohybovaly blízko normálu. Vlhké září, kdy spadlo více sráţek, kladně ovlivnilo stav porostu pro přezimování. Pokusný rok se vyznačoval mírně aţ výrazně podprůměrnými sráţkami. Výjimkou byly Horaţďovice, kde došlo mezi 1. a 2. sečí k vyrovnání sráţkového deficitu. V Jaroměřicích vlivem sucha nebyla provedena druhá seč jetele. Teplotně lze toto období charakterizovat jako průměrné aţ slabě podprůměrné. Výrazně chladnější byl především květen. Podzim v pokusném roce byl suchý a chladný. Zima, jaro i léto bylo v tomto roce spíše teplejší a sušší ve srovnání s normálem. V pokusném roce bylo září teplé a suché. Říjen byl vlhčí. Zima byla suchá. Časné jaro se vyznačovalo chladným a suchým počasím. Pak nastalo oteplení, ale sucho přetrvalo aţ do konce května. Léto bylo vlhké, zprvu teplé. V červenci se výrazněji ochladilo. V pokusném roce se na podzim teplota i sráţky pohybovaly okolo normálu. Teprve v listopadu se více ochladilo. Přechod roku byl v průměru teplý a vlhký. Únor byl opět chladný. V březnu se ale jiţ oteplilo a léto proběhlo ve znamení tepla a sucha. Pokusný rok začal teplým zářím. V říjnu se ochladilo a spadlo více sráţek. Aţ do února mělo počasí velmi teplý charakter, přičemţ přelom roku byl sráţkově nadnormální. Jaro bylo vlhké, nadnormální teplota byla pouze v dubnu. Červen byl chladný a vlhký a další dva měsíce jiţ byly teplé. Větší mnoţství sráţek spadlo v závěru vegetace v srpnu. Pokusný rok se dá charakterizovat jako rok s většími sráţkami a vyššími teplotami během vegetace. Podzim byl spíše sušší a chladnější. 8
9 V pokusném roce bylo počasí během vegetace velmi proměnlivé. Sráţek spadlo ve většině měsíců méně, kromě července, kdy bylá sráţková činnost silně nadprůměrná. Teplotně se dá tento rok charakterizovat jako mírně podnormální Zhodnocení dosažených výsledků Zhodnocení výnosů Pšenice ozimá Pšenice ozimá byla v osevní postupu zařazena dvakrát. V roce 1992 a v roce 1994, odrůda Sparta pro řepařskou i bramborářskou oblast. Výnosy zrna a slámy pšenice ozimé (průměr 1992 a 1994) pšenice ozimá-bramb.oblast pšenice ozimá-řepař. oblast komb. zrno sláma zrno sláma t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % 1 4,19 100,0% 3,38 100,0% 5,66 100,0% 4,28 100,0% 2 4,47 106,5% 3,66 108,5% 5,98 105,7% 4,63 108,2% 10 5,85 139,4% 5,03 149,1% 6,93 122,4% 5,84 136,5% 5 6,21 148,0% 5,39 159,6% 6,92 122,3% 6,02 140,7% 11 6,23 148,5% 5,66 167,5% 6,68 118,1% 5,98 139,7% 12 5,81 138,5% 5,54 164,2% 6,88 121,6% 6,03 140,8% 3 5,85 100,0% 5,16 100,0% 6,64 100,0% 5,61 100,0% 4 6,24 106,7% 5,47 106,0% 6,80 102,3% 5,74 102,3% 5 6,21 106,2% 5,39 104,5% 6,92 104,2% 6,02 107,3% 6 6,11 104,5% 5,40 104,8% 6,94 104,5% 6,25 111,4% 7 6,01 100,0% 5,29 100,0% 6,73 100,0% 5,77 100,0% 8 6,13 102,1% 5,50 104,0% 6,87 102,1% 5,89 102,0% 5 6,21 103,3% 5,39 101,9% 6,92 102,9% 6,02 104,3% 9 6,22 103,5% 5,48 103,6% 7,00 104,1% 6,04 104,6% V bramborářské oblasti se jako nejvýhodnější kombinace jeví kombinace 5-N 2 P 2 K 2 se střední intenzitou dodávaných ţivin. V Horaţďovicích, Krásném Údolí, Chrastavě a na Vysoké bylo dosaţeno nejvyššího výnosu zrna na kombinaci s nejvyšší intenzitou hnojení 11- N3P3K3. Přírůstek výnosu zrna ve srovnání s výnosem se střední intenzitou hnojení na kombinaci 5-N 2 P 2 K 2 však nebyl statisticky významný. Zvýšení dávky hnojiv nepřineslo výnosový efekt. V bramborářské oblasti reagovala citlivě pšenice výrazným sníţením výnosu zrna na nevápněné kombinaci s nejvyšší intenzitou hnojení 12 -N 3 P 3 K 3. V příloze jsou výnosy pšenice dle jednotlivých stanovišť uvedeny v tabulkách č. 1 a 2. V řepařské oblasti k optimálnímu výnosu zrna postačila jiţ nejniţší intenzita hnojení na kombinaci 10-N 1 P 1 K 1. Téměř shodných výnosů zrna bylo dosaţeno na kombinaci 5-N 2 P 2 K 2 hnojené zásobně a na kombinaci 12-N 2 P 2 K 2,se stejnou hladinou ţivin, ale dělenou na jednotlivé ročníky.. 9
10 Stupňování samotného draslíku nebo fosforu se neodrazilo významně na výnosu zrna. Stupňování draselných hnojiv příznivě ovlivnilo výnos slámy. V tabulce č. 9 jsou uvedeny výnosy zrna i slámy dle jednotlivých stanovišť Ječmen jarní Ječmen jarní byl zařazen v osevním sledu v roce 1995 a Pro obě oblasti odrůda Forum. Výnosy zrna a slámy ječmen jarního (průměr 1995 a 1997) ječmen jarní-bramb.oblast ječmen jarní-řepař.oblast komb. zrno sláma zrno sláma t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % 1 2,34 100,0% 1,74 100,0% 3,68 100,0% 2,82 100,0% 2 2,71 115,9% 2,18 125,2% 4,15 112,9% 3,16 112,2% 10 4,21 180,4% 3,31 190,2% 5,60 152,3% 4,32 153,5% 5 4,72 202,2% 3,63 208,7% 6,02 163,6% 4,72 167,6% 11 4,96 212,3% 4,01 230,4% 5,98 162,5% 4,86 172,5% 12 4,78 204,8% 3,99 229,5% 5,93 161,2% 4,56 161,8% 3 4,53 100,0% 3,61 100,0% 5,75 100,0% 4,44 100,0% 4 4,69 103,5% 3,63 100,5% 5,82 101,2% 4,85 109,2% 5 4,72 104,3% 3,63 100,4% 6,02 104,7% 4,72 106,3% 6 4,61 101,7% 3,70 102,2% 5,94 103,3% 4,82 108,6% 7 4,55 100,0% 3,58 100,0% 5,75 100,0% 4,62 100,0% 8 4,66 102,4% 3,67 102,5% 5,80 100,9% 4,74 102,6% 5 4,72 103,9% 3,63 101,5% 6,02 104,6% 4,72 102,2% 9 4,73 104,0% 3,64 101,8% 6,06 105,4% 4,89 105,8% U ječmene jarního stoupal výnos zrna i slámy v bramborářské oblasti se stoupající intenzitou hnojení. Nejvyššího výnosu u hlavního a vedlejšího produktu bylo dosaţeno na kombinaci s nejvyšší intenzitou hnojení 11-N 3 P 3 K 3. Výjimkou je stanice Jaroměřice, kde nejvyšší průměrný výnos pšenice byl dosaţen na kombinaci 5-N 2 P 2 K 2 jiţ při střední intenzitě hnojení. Na stejné úrovni hnojení na nevápněné kombinaci 12-N 3 P 3 K 3 došlo k výraznému poklesu výnosu zrna. U slámy byl pokles výnosu nevýznamný. V řepařské oblasti jako optimální hnojení pro výnos zrna se projevila jiţ střední hladina ţivin kombinace 5-N 2 P 2 K 2. Stupňované hnojení samotným fosforem nebo draslíkem se neprojevilo výrazně na změně výnosů zrna i slámy. Přehled výnosů zrna a slámy ječmen jarního podle stanovišť je uveden v příloze v tabulkách č. 3, 4 a
11 Brambory V roce 1993 byly v bramborářské oblasti zařazeny do osevního sledu velmi rané brambory Resy a v roce 1996 poloraná odrůda Sante. Výnosy hlíz (průměr 1993 a 1996) brambory brambory brambory komb. hlízy komb. hlízy komb. hlízy t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % 1 28,91 100,0% 3 49,75 100,0% 7 50,24 100,0% 2 33,38 115,5% 4 50,79 102,1% 8 51,77 103,0% 10 47,11 162,9% 5 53,06 106,6% 5 53,06 105,6% 5 53,06 183,5% 6 54,47 109,5% 9 52,96 105,4% 11 56,80 196,5% 12 55,28 191,2% Brambory dobře reagovaly na zvyšování intenzity hnojení. Maximálního výnosu bylo dosaţeno při nejvyšších dávkách všech ţivin na kombinaci 11-N 3 P 3 K 3. Na nevápněné kombinaci 12-N 3 P 3 K 3 výnos brambor, méně náročných na půdní kyselost mírně poklesl. Brambory reagovaly zvyšováním výnosu i při stupňování draslíku. Přehled výnosů hlíz je uveden v příloze v tabulce č Kukuřice V řepařské oblasti byla pěstována v roce 1993 siláţní kukuřice CE-205 S Výnosy palic a slámy v roce 1993 komb. kukuřice komb. kukuřice palice ostat.hmota palice ostat.hmota t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % 1 7,71 100,0% 11,38 100,0% 3 8,70 100,0% 12,78 100,0% 2 7,94 102,9% 11,80 103,7% 4 8,25 94,8% 12,31 96,3% 10 8,08 104,8% 13,19 115,9% 5 9,13 105,0% 12,66 99,1% 5 9,13 118,4% 12,66 111,3% 6 8,79 101,0% 13,38 104,7% 11 8,57 111,1% 12,41 109,0% 7 8,94 100,0% 14,06 100,0% 12 8,90 115,3% 13,01 114,3% 8 8,74 97,7% 13,86 98,6% 5 9,13 102,1% 12,66 90,1% 9 8,15 91,2% 12,78 90,9% V řepařské oblasti bylo dosaţeno nejvyššího výnosu palic na kombinaci 5-N 2 P 2 K 2 se střední intenzitou všech ţivin dodaných zásobně. Další zvýšení ţivin jiţ působilo na výnos palic depresivně. Na nejvyšší výnos ostatní hmoty stačila jiţ dávka ţivin s nízkou hladinou na kombinaci 10-N 1 P 1 K 1. V příloze v tabulce č. 13 je uveden přehled výnosu palic i ostatní hmoty podle stanovišť. 11
12 Cukrovka Výnosy bulev a chrástu komb. cukrovka komb. cukrovka bulvy chrást bulvy chrást t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % 1 59,11 100,0% 26,05 100,0% 3 73,76 100,0% 41,22 100,0% 2 66,01 111,7% 26,48 101,7% 4 76,30 103,4% 48,15 116,8% 10 71,27 120,6% 37,94 145,6% 5 78,06 105,8% 46,22 112,1% 5 78,06 132,0% 46,22 177,4% 6 75,82 102,8% 45,56 110,5% 11 75,77 128,2% 46,43 178,2% 7 73,83 100,0% 38,84 100,0% 12 77,85 131,7% 43,61 167,4% 8 74,60 101,0% 38,92 100,2% 5 78,06 105,7% 46,22 119,0% 9 76,80 104,0% 43,49 112,0% V roce 1996 byla do osevního postupu zařazena cukrovka, odrůda Jitka Jako optimální pro výnos bulev byla zjištěna střední intenzita ţivin na zásobně hnojené kombinaci 5-N 2 P 2 K 2. V Uherském Ostrohu se výnos bulev mírně zvýšil dalším zvýšením dávky všech ţivin na kombinaci 11-N 3 P 3 K 3. Výnos chrástu se zvýšil ještě dalším přihnojením na kombinaci 11-N 3 P 3 K 3 s nejvyšší intenzitou ţivin. V tabulce č. 12 v příloze je uveden přehled výnosů cukrovky podle stanic Pícniny V roce 1990 byl zaset na stacionárním pokusu oves Pan. V bramborářské oblasti s podsevem jetele Start a v řepařské oblasti s podsevem vojtěšky Pálava. Výnos pícnin v bramborářské oblasti bramborářská oblast kom. oves-1990 jetel-1990 jetel 1991 t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % 1 16,32 100,0% 9,10 100,0% 50,92 100,0% 2 18,50 113,4% 11,00 121,0% 56,97 107,6% 10 27,78 170,2% 13,61 149,7% 59,05 108,7% 5 30,41 186,3% 13,82 151,9% 59,21 108,8% 11 33,84 207,3% 15,70 172,6% 59,43 109,1% 12 34,40 210,7% 13,82 152,0% 45,73 95,1% 3 29,33 100,0% 13,36 100,0% 56,06 100,0% 4 30,89 105,3% 13,95 104,4% 58,62 104,0% 5 30,41 103,7% 13,82 103,5% 59,21 103,7% 6 30,87 105,3% 14,16 105,9% 59,90 104,7% 7 29,62 100,0% 13,92 100,0% 57,73 100,0% 8 30,98 104,6% 14,37 103,2% 59,32 103,1% 5 30,41 102,7% 13,82 99,4% 59,21 103,4% 9 31,44 106,1% 14,50 104,3% 59,47 103,4%. 12
13 Nejvyššího výnosu ovsa bylo dosaţeno na kombinacích s nejvyšší hladinou ţivin. Oves velice dobře reagoval na zvyšování intenzity hnojení všemi ţivinami. Nevadilo mu ani niţší ph na kombinaci 12-N 3 P 3 K 3. Nízké ph na této kombinaci však nepříznivě ovlivnilo výnos jetele v roce zásevu, kde výnos zelené hmoty jetele významně poklesl vlivem nepříznivé půdní reakce. V dalším sklizňovém roce 1991 byl jetel velmi vyrovnaný. Tomuto stavu odpovídaly i sklizňové výsledky. Pouze na nehnojené kombinaci 1 byl výnos jetele niţší. Další výjimkou byla sklizeň jetele na kombinaci 12-N 3 P 3 K 3 po celou dobu trvání pokusu nevápněné, kde jetel silně nepříznivě reagoval na nízké ph významným sníţením výnosu a to i pod hladinu vůbec nehnojené a nevápněné kombinace 1, kde byla příznivá půdní reakce, neovlivněná kyselostí průmyslových hnojiv. Samotné zvyšování draslíku a fosforu nemělo významný vliv na výnos ovsa ani jetele. Výnos pícnin v řepařské oblasti řepařská oblast kom oves 1990 vojtěška 1990 vojtěška 1991 t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % 1 12,91 100,0% 10,94 100,0% 50,52 100,0% 2 13,35 103,4% 10,92 99,8% 51,52 102,0% 10 17,33 134,2% 11,40 104,2% 55,12 109,1% 5 18,39 142,4% 11,83 108,1% 57,07 113,0% 11 19,07 147,7% 11,67 106,7% 58,16 115,1% 12 18,49 143,2% 11,47 104,8% 58,77 116,3% 3 17,54 100,0% 11,89 100,0% 53,59 100,0% 4 18,23 103,9% 11,78 99,1% 55,28 103,2% 5 18,39 104,8% 11,83 99,5% 57,07 106,5% 6 18,53 105,6% 11,38 95,7% 57,59 107,5% 7 17,42 100,0% 10,69 100,0% 56,52 100,0% 8 18,62 106,9% 11,35 106,2% 57,10 101,0% 5 18,39 105,6% 11,83 110,7% 57,07 101,0% 9 19,00 109,1% 11,62 108,7% 56,54 100,0% Rovněţ v řepařské oblasti oves reagoval na zvyšování intenzity hnojení. Nejvyššího výnosu zelené hmoty bylo dosaţeno aţ při nejvyšší intenzitě hnojení na kombinaci 11-N 3 P 3 K 3. Vojtěška dosáhla nejvyšší výnos jiţ při střední intenzitě hnojení na kombinaci 5-N 2 P 2 K 2. V prvním uţitkovém roce také vojtěška reagovala zvyšováním výnosu zelené hmoty na zvyšování intenzit hnojení aţ do nejvyšší hladiny na kombinaci 11-N 3 P 3 K 3. Tento nárůst však byl velmi úzký. Samotné zvyšování fosforu nebo draslíku nepřinášelo významné zvyšování zelené hmoty. V tabulkách č. 6, 7, 8 a 11 jsou uvedeny výnosy zelené hmoty ovsa, jetele v bramborářské oblasti a ovsa a vojtěšky v řepařské oblasti. 13
14 Výrobnost v obilních jenotkách za celé trvání pokusu Průměrná roční výrobnost osevního sledu v t OJ.ha -1 ( ) bramborářská oblast řepařská oblast 1-0 4,50 100,0% 1-0 6,88 100,0% 2-ch.h. 5,02 111,6% 2-ch.h. 7,32 106,4% 10-N1P1K1 6,61 146,9% 10-N1P1K1 8,52 123,8% 5-N2P2K2 7,08 157,3% 5-N2P2K2 8,78 127,6% 11-N3P3K3 7,35 163,3% 11-N3P3K3 8,87 128,9% 12-N3P3K3-Ca 7,28 161,8% 12-N2P2K2 8,85 128,6% 3-N2P2K0 6,73 100,0% 3-N2P2K0 8,60 100,0% 4-N2P2K1 6,97 103,6% 4-N2P2K1 8,73 101,5% 5-N2P2K2 7,08 105,2% 5-N2P2K2 8,78 102,1% 6-N2P2K3 7,15 106,2% 6-N2P2K3 8,77 102,0% 7-N2P0K2 6,79 100,0% 7-N2P0K2 8,56 100,0% 8-N2P1K2 6,99 102,9% 8-N2P1K2 8,70 101,6% 5-N2P2K2 7,08 104,3% 5-N2P2K2 8,78 102,6% 9-N2P3K2 7,13 105,0% 9-N2P3K2 8,83 103,2% V lepších půdních i klimatických podmínkách řepařské oblasti je dosahováno lepších výnosových výsledků neţ v půdně chudší a chladnější bramborářské oblasti. Pěstované plodiny na ţivinami bohatších půdách v řepařské oblast reagují niţšími přírůstky výnosu na zvyšování dávek hnojiv neţ plodiny pěstované na půdách chudších na ţiviny v bramborářské oblasti. V bramborářské oblasti na nevápněné kombinaci 12-N 3 P 3 K 3 s nejvyšší intenzitou hnojení se okyselující vliv průmyslových hnojiv projevil sníţením ph půdy a současně sníţením produkce. Ale ne na všech stanovištích. Nejvyšší pokles ph a zároveň výnosů byl zaznamenán v Chrastavě. Stupňování fosforu nebo draslíku nepřineslo významné zvýšení produkce. Niţší přírůstky byly v řepařské oblasti. V příloze v tabulkách 16, 17a, 17 b, 18a, 18b je uveden přehled výrobnosti osevního postupu v bramborářské a řepařské oblasti podle jednotlivých stanovišť za celé trvání pokusu i za poslední osevní sled Zhodnocení technologických rozborů Z technologických rozborů byla sledována hmotnost tisíce semen u zrna obilovin, škrobnatost hlíz brambor a cukernatost u cukrovky. U stupňovaných intenzit hnojení byla nejvyšší HTS zjištěna jiţ při nejniţší intenzitě hnojení na komb. 10-N 1 P 1 K 1. Další zvyšování dávek ţivin způsobilo pokles HTS zrna. U ječmene jarního při zvyšování dávek ţivin byla nejvyšší HTS na kombinaci 5-N 2 P 2 K 2, se střední hladinou ţivin. Obsah škrobu u brambor je nejvyšší na kombinaci 2-ChH hnojené chlévským hnojem. Zvyšování dávek průmyslových hnojiv přinášel pouze další pokles obsahu škrobu. V řepařské oblasti nejvyšší HTS u ozimé pšenice bylo dosaţeno na kombinaci 2-ChH, hnojené pouze chlévkým hnojem. Se stoupající intenzitou hnojení dochází k poklesu HTS zrna. Při stupňování draselného hnojení byl zaznamenán mírný nárůst HTS. U jarního 14
15 ječmene maximální hodnoty HTS bylo dosaţeno na kombinaci 10 - N1P1K1. Obsah cukru v bulvách řepy byl nejvyšší na kombinaci 2-ChH, hnojené pouze chlévským hnojem. Další stupňování dávek hnojiv přináší jen pokles obsahu cukru. V tabulkách 25 a 26 je přehled kvalitativních vlastností pěstovaných plodin podle stanic Zhodnocení vlivu hnojení na odběr živin v rostlinách Na všech stanovištích shodně se stoupající intenzitou hnojení docházelo současně ke zvyšování obsahu dodávaných ţivin v produkci. Pokud se stupňoval samotný fosfor nebo draslík, docházelo ke zvyšování koncentrace dodávané ţiviny v rostlinách. Při stupňování samotného draslíku na kombinacích 3-6 se potvrdil antagonistický vztah draslíku k hořčíku, protoţe na většině stanovištích zvyšováním draselného hnojení docházelo ke zvyšování koncentrace draslíku v rostlině, ale zároveň ke sniţování obsahu hořčíku. V bramborářské oblasti se navíc projevil vliv nízkého ph na kombinaci 12-N 3 P 3 K 3 s nejvyšší hladinou ţivin, ale po celou dobu vegetace nevápněnou. Na této kombinaci docházelo ke sníţení koncentrace všech přístupných ţivin. Tato tendence byla výrazná především na stanovišti v Chrastavě. V příloze v tabulkách je uveden přehled odběru jednotlivých ţivin rostlinami v kg ţiviny na 1 tunu produkce. Na všech stanovištích a to především v řepařské oblasti se odběr ţivin rostlinami na jeden hektar zvyšoval rychleji, neţ se zvyšoval výnos. Proto vysoké dávky hnojiv byly v tomto případě méně zhodnoceny Zhodnocení vlivu hnojení na obsah živin v půdě Dlouhodobé působení dávek ţivin, dodávaných do půdy na jednotlivých kombinacích, se projevilo na změně půdní reakce i na obsahu jednotlivých přístupných ţivin Půdní reakce Před zaloţením pokusu na všech stanovištích, mimo Chrastavy a Lípy, kde byla kyselá půdní reakce, byla v bramborářské oblasti půdní reakce hodnocena podle kritérií pro AZP jako slabě kyselá. Během trvání pokusu došlo v půdní reakci k výrazným změnám. Na nevápněné a nehnojené kombinaci l-0 došlo k výraznému poklesu ph. V Chrastavě je na této kombinaci nyní půdní reakce extrémně kyselá. Na Vysoké silně kyselá a v Lípě, Horaţďovicích a Jaroměřicích kyselá. Na vápněné a chlévským hnojem hnojené kombinaci 2-ChH došlo naopak ke zvýšení hodnoty ph. Na této kombinaci je nyní půdní reakce pro tuto oblast optimální, tedy slabě kyselá. Hnojení průmyslovými hnojivy ovlivnilo půdní reakci na všech kombinacích negativně. Zvyšováním dávek průmyslových hnojiv u stupňovaných intenzit docházelo k dalšímu poklesu ph. Nejvyšší pokles půdní reakce byl zaznamenán na všech stanicích na nevápněné kombinaci s nejvyšší intenzitou hnojení 12-N 3 P 3 K 3, kde se vyskytuje pouze extrémně kyselá a silně kyselá půdní reakce. Při stupňování samotného fosforu nebo draslíku nedocházelo k výrazným změnám v půdní reakci. V řepařské výrobní oblasti došlo také na kombinaci 1-0 běhěm trvání pokusu k poklesu ph pod úrověň výchozího stavu před zaloţením pokusu. Přesto půdní reakce na této kombinace je podle kritérií hodnocena jako slabě kyselá. Nejvyšší ph je zaznamenáno na kombinaci vápněné a hnojené ch.hnojem a na kombinaci 10-N 1 P 1 K 1 s nejniţší intenzitou hnojení.. 15
16 Stupňování dávek průmyslových hnojiv na kombinacích 3-12 sice přináší pokles půdní reakce, ale tato reakce je zařazována do kategorie slabě kyselých nebo neutrálních půd Obsah fosforu Rovněţ hnojení různými dávkami fosforečných hnojiv ovlivnilo za celou dobu trvání obsah přistupného fosforu v půdě. V bramborářské výrobní oblasti průměrný obsah fosforu za poslední osevní sled na kombinaci nevápněné a nehnojené 1-0 nedosahuje hodnoty před zaloţením pokusu. Na vápněné a chlévským hnojem hnojené kombinaci 2-ChH, je jiţ obsah přístupného fosforu mírně nad úrovní obsahu před zaloţením pokusu. Další stupňované hnojení fosforem ve formě průmyslových hnojiv přináší nárůst obsahu fosforu v půdě. Vliv sníţení půdní reakce na nevápněné kombinaci 12-N 3 P 3 K 3 s nejvyšší intenzitou hnojiv mělo na obsah přístupného fosforu nepříznivý vliv. Dávky fosforu dodávaných do půdy jsou pro stanice Chrastav, Krásné Údolí, Lípu nízké, neboť i na kombinacích s nejvyšší dávkou fosforu je obsah přijatelného fosforu nízký. V řepařské výrobní oblasti se sníţil obsah fosforu pod úrověň hodnot před zaloţením na nevápněné a nehnojené kombinaci 1-0 a navíc ještě na kombinaci 2-ChH hnojené chl.hnojem. Teprve pouţitím fosforu ve formě průmyslových hnojiv a stupňováním dávek hnojiv dochází ke stoupání obsahu přístupného fosforu v půdě Obsah draslíku Na většině stanovištích v bramborářské oblasti došlo k poklesu obsahu draslíku ve srovnání s obsahem draslíku před zaloţením pokusu. Ani nejvyšší stanovená dávka draslíku, která byla dodávána do půdy, nestačila na udrţení původního obsahu draslíku. Nízký obsah draslíku je především na stanovišti Horaţďovice, Krásné Údolí, Lípa a Staňkov, kde je obsah hodnocen podle kritérií jako nízký. V řepařské výrobní oblasti je nedostatek draslíku na stanici v Pustých Jakarticích. Na ostatních stanovištích poklesl obsah draslíku pod úroveň počátečního obsahu jen na nevápněné a nehnojené kombinaci 1-0, a kombinaci 2-ChH, hnojené chl. hnojem. Stupňované dávky draselných hnojiv přináší zvyšování obsahu přístupného draslíku v půdě Obsah hořčíku V bramborářské oblasti je nejvyšší obsah hořčíku na vápněné kombinaci 2-ChH, hnojené pouze chl. hnojem. Pouţití průmyslových hnojiv v kaţdém případě znamenalo sníţení obsahu přístupného hořčíku. Na všech stanovištích se zvyšováním intenzit hnojení průmyslovými hnojivy a zvyšování samotného draselného hnojení zvyšoval deficit hořčíku. Při zvyšování samotného fosforu se obsah hořčíku příliš neměnil. V řepařské výrobní oblasti vyšší dávky průmyslových hnojiv ovlivnily negativně obsah hořčíku. Pokles však nebyl tak výrazný jako v oblasti bramborářské.
17 6. DISKUSE Ze získaných výsledků dlouhodobých stacionárních pokusů se dá jiţ usuzovat na některé vztahy ve výţivě rostlin, které jsou typické pro oblast, kde je pokus zakládán. Dosaţené výsledky by se daly vyuţít k dosaţení vyšších výnosů s optimálními náklady i v okolních zemědělských závodech. Vliv dlouhodobého působení různých dávek hnojiv na jednotlivých kombinacích se odrazil nejen na obsahu ţivin v půdě, na výnosech jednotlivých plodin ale i na koncentraci ţivin v rostlinách. Výsledky potvrzují názor B a i e r a (1985) a D u ch o n ě (1962) o dosahování maximálních výnosů při vyváţeném příjmu ţivin, tj. na kombinaci se střední intenzitou hnojení 5-N 2 P 2 K 2 nebo na kombinaci s vysokou intenzitou hnojení 11-N 3 P 3 K 3. Zvýšení nebo sníţení dávky fosforu nebo draslíku přineslo téměř vţdy pokles produkce. Zvyšování dávek draselných hnojiv se projevil antagonistický vztah draslíku k hořčíku a vápníku. Zvýšený příjem draslíku se odrazil sníţeným příjmem hořčíku i vápníku a tím i koncentrace ţivin v rostlině. Na antagonistický vztah těchto ţivin upozorňuje B a i e r (1985). Potvrdil se i názor D u ch o n ě a H a m p l a, ţe na půdách dobře zásobených ţivinami rostliny snášejí niţší ph lépe neţ na půdách na ţiviny chudých. Na nevápněné kombinaci s nejvyšší intenzitou hnojení 12-N 3 P 3 K 3 bylo dosaţeno vysokých, statisticky významných výnosů ve srovnání s nehnojenou a nevápněnou, tím ţivinami málo zásobenou půdu na kombinaci 1. Na kombinaci 12 vlivem okyselujícího vlivu průmyslových hnojiv bylo ph na některých stanovištích dokonce niţší neţ na nehnojené kombinaci 1. Na všech stanovištích a to především v bramborářské výrobní oblasti docházelo vlivem stupňovaného hnojení průmyslovými hnojivy k okyselování půdy. Stupňované hnojení přineslo obohacování půdy ţivinou, která byla stupňována ve formě hnojiv. Při stupňování draselným hnojivem, docházelo k poklesu obsahu hořčíku. 7. ZÁVĚR Z dlouhodobých výsledků, které byly získány ze stacionárních pokusů, lze učinit tyto závěry: - Nejvyšších výnosů je dosahováno v podmínkách vyváţené výţivy. Nedostatek či nadbytek některé ţiviny ovlivňuje výnos nepříznivě. - V chudších podmínkách bramborářské výrobní oblasti reagují plodiny na vyšší dávky ţivin relativně vyššími přírůstky výnosu neţ na lépe ţivinami zásobených půdách v řepařské oblasti. - Na půdách méně zásobených ţivinami plodiny výrazněji reagují poklesem výnosů na pokles obsahu některé z ţivin. - Dávky hnojiv ovlivňují i kvalitu produkce. Stupňování dávek ţivin se negativně projevilo na obsahu škrobu v bramborách a cukru v cukrovce. Vysoké dávky hnojiv nepříznivě ovlivnily i HTS u zrna obilovin. 17
18 - Vliv hnojení se projevil na obsahu ţivin v produkci. Se stoupající intenzitou hnojení rostl i obsah dodávaných ţivin v produkci. Při stupňování samotného draslíku se potvrdil antagonistický vztah draslíku a hořčíku. Na většině stanovištích zvyšováním draselného hnojení docházelo k poklesu obsahu hořčíku v produkci. - Dávky hnojiv ovlivňují i obsah přístupných ţivin v půdě. Zvyšováním dávek hnojiv se zvyšuje i obsah ţivin v půdě. - Vysoké dávky draselných hnojiv nepříznivě ovlivňují obsah hořčíku v půdě. - Pouţití fyziologicky kyselých průmyslových hnojiv ovlivňuje půdní reakci. Zvyšování dávek průmyslových hnojiv působí zvyšování půdní kyselosti i přes periodicky prováděné vápnění. Při vynechání periodického vápnění došlo k poklesu přístupných ţivin v půdě u nejvyšších dávek aplikovaných hnojiv. - Výše výnosu je ovlivňována i dalšími faktory, jako je dodrţování agrotechnických lhůt, včasná a kvalitní agrotechnika, chemické ošetření proti plevelům a chorobám, kvalitní osivo a sadba. Všechny tyto zásahy jsou na stanicích ÚKZÚZ dodrţovány, a proto je v pokusech dosahováno relativně vysokých výnosů i na kombinacích nehnojených nebo málo hnojených ve srovnání s výsledky, které jsou dosahovány v provozu v zemědělských závodech. Seznam literatury B a i e r. B a i e r o v á - Abeceda výţivy rostlin a hnojení, 1985 D u ch o ň - Agrochemie, 1962 B a i e r - Výţiva rostlin v soustavě hnojení, 1982 N e u b e r e r g a kolektiv - Komplexní metodika výţivy rostlin pro léta N e u b e r g - K otázkám zákonitostí výţivy rostlin v období intenzifikace zem. výroby průmyslovými hnojivy
OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ Výroční zpráva z polních zkoušek za rok 2000 Zpracoval: Dr. Ing.
VíceSledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin
Č.j. UKZUZ 025902/2019 Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Oddělení výživy rostlin Sledování vlivu stupňované
VícePozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová
www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních
VíceOVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výţivy rostlin OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ Výroční zpráva z polních zkoušek za rok 2006 Zpracoval: Ing. Karel
VícePrincipy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno
Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských zkoušek ÚKZÚZ Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Zacílení prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR Osevní sledy ideál versus realita
VíceOvěření různých systémů organického hnojení
Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce úřední kontroly Ověření různých systémů organického hnojení Výroční zpráva ze stacionární
VíceOvěření různých systémů organického hnojení
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Ověření různých systémů organického hnojení Závěrečná zpráva za období 1999-2004 Zpracoval: Ing. Miroslav Florián
VíceVÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek
Mendelova univerzita v Brně Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU Ing. Petr Babiánek Školitel: doc. Ing. Pavel
VíceOvěření různých systémů organického hnojení
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Ověření různých systémů organického hnojení Závěrečná zpráva za období 1993-1999 Zpracoval: Dr. Ing. Pavel
VíceProváděcí metodiky polních stacionárních zkoušek
Metodický pokyn č. 24/SZV Počet stran: 1/44 Metodický pokyn č. 24/SZV Prováděcí metodiky polních stacionárních zkoušek Nabývá účinnosti dne 22. 5. 2015 Upozornění Tento dokument včetně příloh je výhradně
VíceVýživářské pokusy s organickými vstupy
Výživářské pokusy s organickými vstupy Michaela Smatanová Půda a organická hmota Význam a zdroje organické hmoty a kontrola jejich kvality 26. 1. 2016, Brno 1 Hlavní zdroje organické hmoty pro hnojení
VíceOvěření různých systémů organického hnojení
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Ověření různých systémů organického Výroční zpráva z polních zkoušek za rok 2003 Zpracoval: Ing. Miroslav Florián
VíceOvěření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku
Ústřední kontrolní ústav zemědělský v Brně Sekce úřední kontroly Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku Výroční zpráva
VíceČeská republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně. Odbor hnojiv a půdy
Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Odbor hnojiv a půdy SLEDOVÁNÍ VLIVU STUPŇOVANÉ INTENZITY HNOJENÍ NA VÝNOSY PLODIN A NA AGROCHEMICKÉ
VíceOvěření různých systémů organického hnojení
Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Ověření různých systémů organického hnojení Výroční zpráva ze stacionární
VíceZ K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů
Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování
VíceSpeciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení
Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení 1 2 3 Organická hnojiva 3 tratě 1. Přímé hnojení organickými hnojivy Košťálová zelenina,
VíceDlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ
Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ Jiří Urban, Milan Gruber, Martin Prudil Ochrana půdy Hypotéza: Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství Cíleným využíváním agrotechnických prostředků
VíceOvěření různých systémů organického hnojení
čj: UKZUZ 041133/2019 Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Výroční zpráva ze stacionární polní zkoušky za
VíceJečmen setý. Ječmen setý
Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška
VíceVysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se
živiny (kg.ha -1 ) živiny (kg.ha -1 ) Jak působí hnojivo NP 26-14 a listová aplikace hořčíku hnojivem Magnitra-L na výnos a kvalitu jarního ječmene? Dr.Hřivna,Luděk.-prof.Richter, Rostislav, MZLU Brno.
VíceOvěření různých systémů organického hnojení
Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Ověření různých systémů organického hnojení Výroční zpráva ze stacionární
VíceZakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů
Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání kvalitních porostů jarního ječmene je jedním z rozhodujících faktorů podílejících se na tvorbě výnosů. Rozdílné systémy hospodaření
VíceDUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU
DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU Karel KLEM, Jiří BABUŠNÍK, Eva BAJEROVÁ Agrotest Fyto, s.r.o. Po předplodině ozimé
VíceOvěření účinnosti přípravku Agrosol na výnos a kvalitu produkce brambor
VÝZKUMNÝ ÚSTAV BRAMBORÁŘSKÝ H a v l í č k ů v B r o d, s. r.o. Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod O d d ě l e n í p ě s t e b n í c h t e c h n o l o g i í Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos
VíceŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.
ŘEPA CUKROVKA Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa Biologie řepy: Rostlina dvouletá 1 rok tvoří jen hmotu, 2 rok kvete a má semena Dvouděložné Stavba
VíceTrendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno
Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno Struktura prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR a jejich projevy Potenciální
VíceKVALITA ZRNA JEČMENE ZE ZKUŠEBNÍCH STANOVIŠŤ ČESKÉ REPUBLIKY, SKLIZEŇ 2014
KVALITA ZRNA JEČMENE ZE ZKUŠEBNÍCH STANOVIŠŤ ČESKÉ REPUBLIKY, SKLIZEŇ 2014 Lenka SACHAMBULA, Vratislav PSOTA Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., Sladařský ústav Brno Úvod Odrůdy ječmene jsou,
VíceKRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III
KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových
VícePS HUMPOLEC 2015/2016
1. Údaje o pozemku: PS HUMPOLEC 2015/2016 Amagro - humáty Pšenice ozimá Hon: 5 Půdní typ: hnědá půda slabě oglejená Půdní druh: písčitohlinitá Předplodina: řepka ozimá Obsah přístupných živin v mg/kg:
VíceHnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová
Hnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová KONFERENCE OCHRANA PŮDY.-3.3.17 Náměšť nad Oslavou 1 Statková hnojiva Organické látky % Hnůj skotu 17 Kejda drůbeže 8,1 Kejda
VíceVýroční zpráva o sledování lyzimetrických stanovišť
Výroční zpráva o sledování lyzimetrických stanovišť rok Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Oddělení výživy
VíceOsevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska
Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému
VíceVLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU
Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem
VíceDlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ
Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ Jiří Urban, Milan Gruber, Martin Prudil Ochrana půdy, Náměšť nad Oslavou, 2017 Hypotéza: Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství Cíleným využíváním agrotechnických
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceSestavování osevních postupů
Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Regionální odbor zemědělské inspekce v Plzni
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Regionální odbor zemědělské inspekce v Plzni VLIV OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍHO POROSTU NA PRODUKCI A KVALITU PÍCE A NA VLASTNOSTI PŮDY (Výsledky dlouhodobé
VíceSklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu
Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu Úvod V projektu Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro
VíceVýsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období
Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období 2004-2009 Zpracoval: Ing. Vladimír Klement CSc.
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ
Polní lyzimetry Praktický význam výše zmíněného spočívá zejména v tom, že: Lyzimetry poskytují detailní informace o vodním režimu včetně bilance rozpuštěných chemických látek v půdním profilu v rozdílných
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ Co je digestát Digestát je fermentační zbytek po anaerobní digesci vstupních materiálů při výrobě bioplynu v bioplynové
VíceVýsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období
Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sekce zemědělských vstupů Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období 2008-2013 Zpracoval: Ing. Vladimír Klement CSc. vedoucí
VíceFaktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška
Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Petr Škarpa Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin 9. 3. 2015 Struktura habilitační přednášky: I. Odborná část Úvod, půdní
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin BULLETIN Odboru agrochemie, půdy a výživy rostlin Ročník XIII., číslo 2 / 25 Brno 25 Ve druhém čísle XIII. ročníku
VíceOvěření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku
Ústřední kontrolní ústav zemědělský v Brně Sekce úřední kontroly Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku Výroční zpráva
VíceRůzné zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu
Různé zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu Cukrovka jako technická plodina je nejen surovinou pro výrobu cukru, ale i cennou krmnou plodinou. Je velmi dobrou předplodinou a
VíceAZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv
AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv Miroslav Florián Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Lidstvo, produkce potravin a půda Světová populace přes 7 miliard Produkce potravin roste Výměra
VíceVýsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období
Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období 2005-2010 Zpracoval: Ing. Vladimír Klement CSc.
VícePorovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce
Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce Ing. Soňa Valtýniová Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU v Brně 1 V rámci disertační práce Téma komplexního hodnocení udržitelnosti
VíceDlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K
Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K 1 2 3 Ohled na Stáří rostliny Vegetační fáze Typ podnože Druh, odrůda Agrotechnika Agrotechnika - zatravnění nebo úhor? 1 2 3 Černý
VíceTestování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika
Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) Růstový stimulátor Nano-Gro, nanotechnologie vyrobená a dovezená z USA, prošla v letech 2007/2008 mnoho chemickými,
VíceFormulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky
Výzkumný ústav zemědělské techniky Technicko-technologické doporučení Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky Výstup subetapy Zhodnocení vlivu vnějších faktorů na technologickou jakost
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské
VíceVýsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období
Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sekce úřední kontroly Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období 2006-2011 Zpracoval: Ing. Vladimír Klement CSc. vedoucí
VíceKvalita půdy p. lství Biofarma Sasov u Jihlavy, 23. 11. 2010. Vladimír Klement, ÚKZÚZ Havlíčkův Brod
Kvalita půdy p v ekologickém m zemědělstv lství Biofarma Sasov u Jihlavy, 23. 11. 2010 Vladimír Klement, ÚKZÚZ Havlíčkův Brod Agrochemické zkoušen enízemědělských půd Soustavné agrochemické zkoušení zemědělských
VíceROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2
ROZKLAD SLÁMY František Václavík PRP Technologies Srpen 2016 Produkce živin na farmě Rostlinná výroba PLODINA VEDLEJŠÍ PRODUKT OBSAH ŽIVIN v % PRODUKCE ŽIVIN v kg/ha DRUH VÝNOS v t/ha N P 2 O 5 K 2 O N
VíceJméno:... Akademický rok:...
P R O J E K T H N O J E N Í Jméno:... Akademický rok:... I. Zadání projektu č.:... Hon Výměra Půdní podmínky AZP (ppm) N min na Výnos č. ha jaře v t/ha BPEJ půdní půdní druh ph KCl P K ornici typ 1 2 3
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Prezentace dlouhodobého ekologického pokusu
Prezentace dlouhodobého ekologického pokusu Zkušební stanice ÚKZÚZ v Jaroměřicích nad Rokytnou 22. červen 2017 19 Porovnání různých systémů hnojení v podmínkách EZ Hypotéza: Cíleným využíváním agrotechnických
VíceVýsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za odbobí
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za odbobí 2007 2012 Sekce úřední kontroly Brno,
Více9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu
9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu V letech 2005 a 2006 byly získány pro VÚRV Praha od spoluřešitelské organizace VÚZT Praha vzorky kalů
VíceJ a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický
VíceSYSTÉM STIMULACE OBILOVIN
SYSTÉM STIMULACE OBILOVIN Systém stimulace obilovin: - moření M-Sunagreenem => podpora růstu kořenů - větší kořenový systém => lepší příjem živin, větší počet vzešlých rostlin - větší nadzemní biomasa
VícePŠENICE JARNÍ PŘEHLED ODRŮD Výnos zrna pšenice jarní ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2015 PŠENICE JARNÍ Sklizňový rok 2014 byl pro jarní pšenici velmi příznivý. Časný nástup jara umožnil setí v ideálním termínu na konci února
VícePorovnání účinnosti digestátů s různými typy hnojiv při hospodaření ve zranitelné oblasti
Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce úřední kontroly Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Porovnání účinnosti digestátů s různými
VícePorovnání různých systémů hnojení v podmínkách ekologického zemědělství
Č.j.: UKZUZ 140844/2018 Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Porovnání různých systémů hnojení v podmínkách
Více11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku
11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku = kapitola,,jak poznáme nedostatek které živiny a jak a čím hnojíme - Diagnostika nedostatku: o Vizuální o Chemická analýza biomasy o Histologické a biochemické
VíceVYHODNOCENÍ SYSTÉMŮ REGULACE POLÉHÁNÍ Z POHLEDU TERMÍNU APLIKACE, ROZDĚLENÍ DÁVEK A KOMBINACÍ MORFOREGULÁTORŮ V POKUSECH ROKU 2008
VYHODNOCENÍ SYSTÉMŮ REGULACE POLÉHÁNÍ Z POHLEDU TERMÍNU APLIKACE, ROZDĚLENÍ DÁVEK A KOMBINACÍ MORFOREGULÁTORŮ V POKUSECH ROKU 28 Karel KLEM Agrotest Fyto, s.r.o. Úvod Jedním z rozhodujících limitujících
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na
VíceDůležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková
Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin
VíceAktifol Mag. Zroj: Ditana-odrůda Mulan, ZS Kluky-odrůda Tobak, VURV Piešťany odrůda Golem
Aktifol Mag podpora fungicidního ošetření zvětšení asimilační plochy rostlin zvýšení výnosu Pšenice ozimá Zdravé porosty pšenice mají vyšší šanci dosáhnout lepších výnosů, než porosty napadené listovými
VíceDatum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin
Přednáška: Ing. Pavel Kasal, Ph.D. Příprava půdy technologií odkamenění, výživa a závlahy brambor. Datum: 19.3.2015 od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin Inovace studijních programů
VíceJistota za každého počasí!
Jistota za každého počasí! SVĚTOVÁ NOVINKA jistota životní prostředí výnos DUSÍK STABILIZOVANÝ Hnojivo do každého počasí Budoucnost hnojení. Sasko, květen 2013 102 mm srážek za 9 dní Sasko, duben 2015
VíceOdběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
VíceJarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice
Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice Ing. Radek Vavera, Ph.D., Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507, 161 06, Praha 6 Ruzyně Přestože
VíceProdukce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti
Produkce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D.,
VícePŠENICE OZIMÁ A PODPORA POMOCÍ AMAGRO ALGY NA 2 ODRŮDÁCH AMAGRO - PROTOKOLU O PROVOZNÍM POKUSU 2016 PAVEL PLEINER, PRAHA ZÁPAD
PŠENICE OZIMÁ A PODPORA POMOCÍ AMAGRO ALGY NA 2 ODRŮDÁCH AMAGRO - PROTOKOLU O PROVOZNÍM POKUSU 2016 PAVEL PLEINER, PRAHA ZÁPAD Společnost / farma: Pavel Pleiner Adresa sídla: Nová Ves p. Pleší Plodina:
VícePLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ
PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na
VícePOTASSIUM IN SOIL DRASLÍK V PŮDĚ
POTASSIUM IN SOIL DRASLÍK V PŮDĚ Škarpa P. Ústav agrochemie a výživy rostlin, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika. E-mail:
VíceIndikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru
Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti
VíceČESKÁ REPUBLIKA ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Držitel certifikátu ISO 9001:2008 Národní odrůdový úřad
ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Držitel certifikátu ISO 9001:2008 Národní odrůdový úřad Ječmen jarní - předběžné výsledky zkoušek 2014 Kukuřičná oblast Branišovice Lednice
VíceZákony pro lidi - Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/2ornajdelrvd) IV.
IV. Platné znění části vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb., s vyznačením navrhovaných změn *** 7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů
VícePorovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová
Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu Michaela Smatanová 1. Vymezení základních pojmů 2. Registrace legislativa 3. Popis ověřovaných materiálů 4. Metodika pokusu 5. Výsledky 1.
VíceMINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ RUSKÉ FEDERACE KUBÁŇSKÁ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA KATEDRA FYTOPATOLOGIE. 26. ledna 2006
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ RUSKÉ FEDERACE KUBÁŇSKÁ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA KATEDRA FYTOPATOLOGIE POTVRZUJI prorektor d.e.n. profesor 26. ledna 2006 V.I.Nečajev ZPRÁVA o výsledcích pokusů humatizovaného
VíceČ.j.: UKZUZ /2019 Česká republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně
Č.j.: UKZUZ 125381/2019 Česká republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Oddělení výživy rostlin Vliv agrouhlí na růst
VícePožadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu
Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Obilniny jsou na zařazení v osevním postupu značně náročné a vhodnost jejich zařazení (vzhledem k jejich vysokému zastoupení) určuje
VíceZAKLÁDÁNÍ POROSTŮ ŘEPKY A JEJÍ HNOJENÍ BĚHEM PODZIMNÍHO RŮSTU
ZAKLÁDÁNÍ POROSTŮ ŘEPKY A JEJÍ HNOJENÍ BĚHEM PODZIMNÍHO RŮSTU Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D. a Ing. Radek Vavera, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze Ruzyni Vzhledem
VíceJak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období?
Jak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období? Řepka ozimá je jednou z nejnáročnějších plodin na výživu dusíkem. Na začátku jarní vegetace je v půdě pod řepkou zpravidla jen nízká zásoba rostlinami
VíceMetodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K
Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:
VíceVLIV OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍHO POROSTU NA PRODUKCI A KVALITU PÍCE A NA VLASTNOSTI PŮDY
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Oddělení kontroly zemědělských vstupů Plzeň VLIV OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍHO POROSTU NA PRODUKCI A KVALITU PÍCE A NA VLASTNOSTI PŮDY Průběžná závěrečná
VíceVliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného
Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Effect of reduced soil tillage on occurrence wireworms and corn borer Jiří Rotrekl ABSTRAKT Z výsledků, které jsme získali za
VícePorovnání různých systémů hnojení v podmínkách ekologického zemědělství
Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Č. j.: UKZUZ 077999/2019 Porovnání různých systémů hnojení v podmínkách
VíceVýznamný vliv jetelovin na půdní prostředí
Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko e-mail: badalikova@vupt.cz Zubří 6. března 2013 V posledních dvaceti letech došlo v ČR k podstatným
VíceLze zopakovat výnosy jarního ječmene, kterých bylo dosaženo v loňském roce?
Lze zopakovat výnosy jarního ječmene, kterých bylo dosaženo v loňském roce? Váňová M., Růžková S., Tvarůžek L. Agrotest fyto s.r.o., Havlíčkova 2787, Kroměříž Název předkládaného textu je velmi provokativní,
Více7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů
(platí od 151. 8. 2014 do 14. 8. 2017) 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb. a vyhlášky č. 229/2017 Sb. 7 Používání hnojiv,
VíceVÝ SLEDKÝ PROVOZNÍ CH A MALOPARCELKOVÝ CH POKUSU AMAGRO 2013/2014 druhá č á st
VÝ SLEDKÝ PROVOZNÍ CH A MALOPARCELKOVÝ CH POKUSU AMAGRO 2013/2014 druhá č á st MALOPARELNÍ POKUSY: 3. VÚRV pšenice ozimá Magister, pokusná stanice Humpolec maloparcelky 2014 Výsevek 4,5 MKS Metodika: Termín
VíceBrambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu
Brambory Význam Potravina cca 80 kg osoba / rok průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu příznivě působí v osevním postupu krmivo pro hospodářská zvířata dnes jen odpad z konzumních brambor Biologie
VíceRacionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině
Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ a Komise Agrární komory ČR pro doporučování odrůd obilnin a hrachu polního
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ a Komise Agrární komory ČR pro doporučování odrůd obilnin a hrachu polního SEZNAM DOPORUČENÝCH ODRŮD 2006 HRÁCH POLNÍ Obdobně jako v jiných zemích Evropské
Více