Ročník 9 Číslo Editorial (Dylevský I.) Editorial (Dolista J.)

Transkript

1 Ročník 9 Číslo OBSAH Editorial (Dylevský I.) Editorial (Dolista J.) OŠETŘOVATELSTVÍ Aspekty životního stylu vietnamské a čínské minority (Valérie Tóthová et al.) Transkulturní ošetřovatelské hodnocení podle modelu Gigerové a Davidhizarové (Gabriela Sedláková, Jaroslav Soukupová) State of health and life of community nurses in Hungary (Adrienn U. Siket) Podpora zdravia tehotných adolescentiek (Mária Kilíková, Adriana Nemčoková) Profese sestry, profesionalizace a elitářství v ošetřovatelství ze sociologického pohledu (Sylva Bártlová) Aplikácia na človeka zameraného prístupu (PCA) vo vzťahu sestra pacient (Marcela Verešová) Problematika péče o staré a umírající rodiče (Josef Dolista) ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ VĚDY Možné analogie mezi náboženským prožitkem aplikovaného křesťanství a působením psychoterapie(alena Kajanová) Kvalita života hospitalizovaných pacientov s infaustnou prognózou (Patricia Dobríková, Jana Olosová) Organizace specializovaných středisek pomoci studentům se speciálními potřebami na vysokých školách v ČR (Gabriela Burešová) Národní síť zdravých měst (Markéta Kastnerová, Kvetoslava Kotrbová, Vladimír Vurm) Současné trendy ve vyšetřování nežádoucích příhod ve zdravotnictví (Martin Rydlo) Aspekty zdravého životního stylu u budoucích zdravotníků: aplikace teorie plánovaného chování (Martin Horváth, Kateřina Ivanová) The health of college students within the context of experiencing quality of life. Preliminary report (Mariana Račková) Nepředvídané důsledky genderu (Petr Saforek) Prosociální chování a altruismus v nouzové situaci (Helena Záškodná, Zdeněk Mlčák) Aboriginal People původní národy v Kanadě (Eva Davidová, MagdalénaVošalíková) Autonomie, nezávislost a uspokojování potřeb osob vyššího věku (Lenka Motlová) Faktory ovlivňující adaptaci klientů v Domově pro seniory Máj, p. o. (Petra Zimmelová, Dagmar Dvořáčková) Deficient children in the family (László Horváth) Význam a cíle pacientských organizací (Hana Konečná) Rodinná situace v Zambii (Veronika Šimečková, Radka Rejhová) BIOMEDICÍNA Niektoré poznatky o regenerácii (Ján Jakubovský, Jozef Novotný, Peter Michalka, Štefan Durdík) Kmenové buňky krvetvorby v radiobiologickém pokusu (Pavel Kuna) Poslední poznatky v teorii spoušťových bodů trigger points (Petr Šifta) Kontakt 2/

2 OBSAH Vědecké základy akupunktury (Yury P. Limansky, Serge A. Gulyar, Ivan Z. Samosyuk) Epothilony nová protinádorová léčiva (Jiří Patočka a Zdeněk Hon) Kvalita biopotravin (Markéta Kastnerová, Kvetoslava Kotrbová) Downův syndrom (Lenka Duchoslavová) The physiotherapeutic method by Mojžíšová (Hana Konečná) POPULARIZACE VĚDY Proč rakovinná buňka nestárne? (Jiří Patočka, Zdeněk Hon) VARIA Biometrie jako základ současné i budoucí identifikace a autentizace (Pavel Pavlík) Odborné požadavky na orgány obcí a členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí v oblasti řešení mimořádných událostí a krizových situací (Aleš Kudlák, Jan Horák) Učebna pro výuku krizového managementu na Zdravotně sociální fakultě (Renata Havránková, Miroslav Hromada, Leoš Navrátil) RECENZE Recenze Pešek, R., Vondrášková, A., Veselý, O.: Drogová závislost neb rychlý běh po krátké trati (Kamil Kalina) Recenze Dolista, J., Sapík, M.: Studie z bioetiky II, Etika v biomedicíně a biotechnice (Libuša Radková) Recenze Law Stephen: Filozofická gymnastika (25 krátkých myšlenkových dobrodružství) (Jan Vitoň) ZPRÁVY Kwajalein Brdy, radarové spojení navázáno (J. Škopek, M. Hofer), European conference Focus on children in migration from a European research and Method perspective in Warsaw (M. Tušková, V. Záleská), Reprodukční medicína ve světě (H. Konečná), Dobrovolnictví bez hranic 2007 (J. Macháčková et al.), Zpráva z mezinárodní konference Equal opportunities for individuals, groups and nations (J. Dvořáková), Zpráva z mezinárodní konference Migration, minorities, and refugees social work under the condition of diversity (J. Dvořáková), Zpráva o účasti na vzdělávacím kurzu Management dobrovolnictví I. (J. Macháčková, V. Záleská), Úspěšně ukončen ročník 2006 Grantové agentury Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (L. Navrátil), Přednáškový pobyt v Dánsku (M. Šimák et al.), Spolupráce ZSF JU s Univerzity Carleton (L. Kozlová, P. Štochlová) 216 Kontakt 2/2007

3 Alternativní a postmoderní EDITORIAL Alter alternus znamená nejen druhé já nebo jeden ze dvou, ale také opačný, protivný nebo změněný. Alternativní medicína je fenomén konce 20. a začátku 21. století. Je součástí širokého proudu tzv. postmoderní filosofie, tj. alternativního přístupu ke světu ve kterém neplatí obecná pravidla, cíle, přírodní zákony, jediné pravdy, atd., a který je velmi subjektivní a ve své podstatě iracionální. Právě iracionalita je základem zdravotní péče, kterou alternativní medicína nabízí ať již používá vitaminovou nebo enzymovou terapii, homeopatické absurdity nebo chirurgii filipínského typu. Proč se těmito léčebnými manipulacemi (nebo spíše manipulacemi s psychikou člověka) zabývat? Alternativní postupy jsou velmi nehomogenní, těžko definovatelné, ověřitelné a interpretovatelné. Proto mají také takový úspěch. Objevují se snahy zařadit výuku alternativních léčebných metod do curricula medicíny a dalších zdravotnických oborů. V seriózních odborných časopisech se stále častěji objevují různé typy článků pokoušejících se spojit nebo snad překlenout iracionalitu východních filosofií s racionalitou evropského myšlení a s pomocí různých vědních disciplín a jejich metodologie, interpretovat léčebné efekty alternativní medicíny. Energie Čchi je nahrazována biofotony, neexistující látka v homeopatickém přípravku je považována za nehmotnou informaci, atd. Bojovat s iracionalitou, která je zřejmě přirozenou součástí lidského vědomí, a prosazovat racionalitu v iracionálním světě je asi jen velmi málo účinné. Upozorňovat na nebezpečí alternativních léčebných postupů je ale nutné. Tím spíše, že se jimi zabývá nemalá skupina lékařů. Objevuje se však ještě jedno nebezpečí. Nebezpečí racionalizace neracionálního průniku neracionality do vědeckého světa nebo jeho využití k rádoby vědeckému výkladu. Zájemci o tuto problematiku doporučuji kriticky porovnat dva články, které Kontakt přináší tzv. fyziologický (biologický, biofyzikální?) výklad akupunktury a přístup k teorii spoušťových bodů trigger points. Jsou poučné i pro čtenáře, kteří nejsou bimedicínsky orientovaní. Iracionalita a postmodernost je velmi pestrá květina. Ivan Dylevský dylevsky@seznam.cz Kontakt 2/

4

5 Revoluce hlav a srdcí EDITORIAL Milé čtenářky a vážení čtenáři časopisu Kontakt, náš první prezident T. G. Masaryk zemřel v Lánech. Sedmdesáté výročí jeho smrti slavnostně připomněl prezident Václav Klaus a další významní současní čeští politici. Pro nás jako členy Zdravotně sociální fakulty JU je odkaz T. G. Masaryka důležitý. Je to odkaz šíření humanity, žité humanity, výchovy k humanitě. Teoreticky si přiznáváme, že v péči o naše klienty musíme být lidští mnohem více, než jsou lidé pracující v mnoha jiných profesích. Přesto nám někdy zatrne, když ne ze zlé vůle, ale neodpovědností nebo opomenutím uděláme něco, co se stát nikdy nemělo (záměna narozených dětí, léků, nemístné opomenutí na operačním sále atd.). Humanita má dva pilíře. Na straně jedné se vztah k člověku vyjadřuje náročným studiem, abychom mohli léčit tělo i duši (nezastávám dualismus); je to tedy vzdělání, jsou to vědomosti. Na straně druhé je to odpovědnost za důsledky našeho jednání, koncentrace na to, co konáme ad hoc. Růst humanity a zralost demokracie spočívá ve vzdělání. Masarykovo pojetí humanismu není myslitelné bez mravnosti, stát: právo a politika se musí zakládat na mravnosti. Mravností mínil, mimo jiné, také vytváření dobrých vztahů na pracovištích, odvedení poctivé práce, slušnost, mírumilovnost. Masaryk odmítal primitivní konzumní sobectví, které ohrožuje i naši současnou kulturu. Humanismus v pojetí T. G. Masaryka podporoval tvořivost rozumu a odmítal různorodé projevy iracionalismu. Humanismus má sociální dimenzi, která se projevuje schopností dělit se s těmi, kteří naši pomoc potřebují. Téměř by se dalo říci, že Masaryk by měl radost z mnoha oborů, které se na naší fakultě studují. Vždyť to byl on, kdo říkal, že mravnost má sociální charakter, že takový člověk, nadán tímto smýšlením, bude pracovat proti těžké sociální nerovnosti, proti násilí a bude pracovat na posílení lásky mezi lidmi. Demokracie, má-li být věrohodná, musí se opírat o spravedlnost, solidaritu s lidmi v nouzi, musí se opírat o etiku a metafyziku. Ve své době Masaryk požadoval sociální reformy. Myslím si, že by je požadoval i dnes. Humanita se totiž projevuje péčí o bezvýznamného člověka, před kterým se mnozí (zvláště mocní) ani nezastaví. Demokracie a humanita jsou pro T. G. Masaryka tak významné pojmy, že volal po revoluci hlav a srdcí. Osobním příkladem se náš první prezident snažil o celoživotní sebezdokonalování, vzdělávání, a to až do pozdního stáří. Určitě nelze zpochybnit jeho úvahu o tom, že věda a filosofie má sloužit životu. Na Zdravotně sociální fakultě pěstujeme profese, které mají jednoznačný charakter služby ve prospěch nemocných, postižených chudobou a dalšími tíživými situacemi. Odkaz T. G. Masaryka pro naši školu, naše studenty i vyučující bychom neměli přehlédnout. Josef Dolista dolista@zsf.jcu.cz Kontakt 2/

6

7 ASPEKTY ŽIVOTNÍHO STYLU VIETNAMSKÉ A ČÍNSKÉ MINORITY Aspects of life style of Vietnamese and Chinese minorities Valérie Tóthová 1, Gabriela Sedláková 1, Miloš Velemínský, sr 2, Lenka Šedová 1, Helena Bubníková 1 IX: , 2007 ISSN OŠETŘOVATELSTVÍ 1Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství 2Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů Summary The life style can be considered as a form of the manifestation of the life of individuals, groups and communities. This form is associated with particular conditions of cultural habits and traditions, work, social life, education, approach to free time activities, etc. Problems of food and nutritional habits and furthermore movement activity, resistance to the stress and use of tobacco products are most frequently considered as parts of the life style. These are factors directly associated with the life style and they exert effects on the origination of civilization diseases. This problem is of a great importance in terms of the prevention of these diseases. A part of an extensive research financed by the Internal Grant Agency of the Ministry of Health of the Czech Republic was also aimed at specific features of the life style in the Vietnamese and Chinese minorities living in the Czech Republic. The research project is being implemented in 2005 to One of targets of the research was mapping of particular aspects of the life style of our fellow citizens from Vietnamese and Chinese minorities from the standpoint of their cultural differences. Three questionnaires were arranged for the data accumulation, which were translated into Vietnamese and Chinese languages. The subjects were supposed to react to particular items in the questionnaires by expressing the measure of their agreement or disagreement. The Likert scale with the five-grade type of the expression was used in the questionnaire. The examination with the use of the questionnaires included 4710 subjects from the Vietnamese minority and 1427 subjects from the Chinese minority. In the questionnaire, the subjects presented their expressions concerning particular items about taking care of their health and adhering to the healthy life style daily regimen, sleeping and resting, principles of reasonable nutrition, movement activity and smoking. The contribution presents results of considering the four fields of interest as follows: nutrition, use of tobacco products, maintaining of optimum body mass and movement activity of the subjects. In this extensive examination it was demonstrated that members of Vietnamese and Chinese minorities take care of their health, adhere to the proper life style, are interested in their nutrition, maintain the optimum mass of their bodies and perform sufficient movement activities. High numbers of subjects regularly using tobacco products are alarming. Key words: Life style health minority Vietnamese people Chinese people multicultural nursing Souhrn Životní styl můžeme označit jako formu projevu života jednotlivců, skupin a komunit. Tato forma je spjatá s konkrétními podmínkami kulturních zvyklostí a tradic, práce, společenského života, vzdělanosti, způsobu využití volného času apod. Nejčastěji do životního stylu řadíme problematiku stravování a stravovacích návyků, dále pohybové aktivity, odolnost proti stresu a užívání tabákových výrobků. Jde o faktory, které přímo souvisejí se životním stylem a mají vliv na vznik civilizačních onemocnění. Tato problematika je velmi důležitá z hlediska prevence těchto onemocnění. Na specifika životního stylu vietnamské a čínské minority žijící na území České republiky byla zaměřena i část Kontakt 2/

8 OŠETŘOVATELSTVÍ rozsáhlého výzkumu financovaného Interní grantovou agenturou Ministerstva zdravotnictví České republiky. Realizace výzkumného projektu probíhala v letech Jedním z cílů výzkumu bylo zmapování jednotlivých aspektů životního stylu našich spoluobčanů z vietnamské a čínské minority z hlediska jejich kulturních odlišností. Ke sběru dat byly sestaveny 3 dotazníky, které byly přeloženy do vietnamštiny a čínštiny. Na jednotlivé položky v dotaznících měli respondenti reagovat tak, že vyjadřovali míru souhlasu nebo nesouhlasu. V dotazníku byla použita Likertova škála s pětistupňovým typem vyjádření. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 4710 respondentů z vietnamské minority a 1427 respondentů z čínské minority. V dotazníku se respondenti vyjadřovali k jednotlivým položkám ohledně péče o své zdraví a dodržování zdravého životního stylu denní režim, spánek a odpočinek, zásady racionální výživy, pohybové aktivity, kouření. V příspěvku jsou prezentovány výsledky čtyř oblastí: stravování, užívání tabákových výrobků, udržování optimální hmotnosti a pohybová aktivita respondentů. V tomto rozsáhlém šetření bylo potvrzeno, že příslušníci vietnamské a čínské minority o své zdraví pečují, dbají o správný životní styl, respondenti mají zájem o své stravování, udržují optimální hmotnost svého těla a mají dostatek pohybových aktivit. Alarmující bylo zjištění, že vysoký počet respondentů pravidelně užívá tabákové výrobky. Klíčová slova: životní styl zdraví minorita Vietnamci Číňané multikulturní ošetřovatelství ÚVOD Nové tisíciletí přivádí sestry k zamyšlení se nad zdánlivým zmenšováním světa, při kterém mohou vlivem migrace a rychlých elektronických komunikačních prostředků přijít ve velice krátkém čase do kontaktu s velkým množstvím rozmanitě kulturně profilovaných lidí. Účelná a účinná pomoc těmto jedincům si žádá dobrou připravenost sester, neboť pouze tehdy, když sestry pochopí jejich různá kulturní přesvědčení, kulturní hodnoty, životní styl a jejich chápání i přístup k vlastnímu zdraví, mohou, resp. budou schopny poskytovat kulturně uzpůsobenou prospěšnou ošetřovatelskou péči (Leiningerova, McFarlend, 2002). Zdraví je podle Světové zdravotnické organizace stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nejen nepřítomnosti nemoci. Je základním předpokladem kvalitního lidského kapitálu. Definice zdraví jsou nejednotné, složité a podle některých autorů je zdraví nedefinovatelné. Obecně je zdraví determinováno mnoha faktory. Příkladem vyjádření zdraví a jeho determinantů může být např. Lalondovo zdravotní pole, jehož diagram znázorňuje 4 základní faktory, které se nejvíce podílejí na zdravotním stavu obyvatelstva (Ivanová, Špirudová, Kutnohorská, 2005). Mezi základní faktory jsou řazeny: životní styl, prostředí, genetický základ a zdravotnický systém. Komise Světové zdravotnické organizace k tomuto znázornění jednotlivých faktorů přidala následující váhu: genetika (10 15 %), prostředí (15 20 %), zdravotnictví (10 20 %) a životní styl (50 60 %). Na jednotlivé části při hodnocení zdraví je potřeba nahlížet komplexně a nelze je posuzovat izolovaně. Pro studium zdravotních determinantů minorit je velmi důležité znát socio-ekonomický systém společnosti, hodnotový systém a kulturní a politický systém. Životní styl můžeme označit jako formu projevu života jednotlivců, skupin a komunit. Tato forma je spjata s konkrétními podmínkami kulturních zvyklostí a tradic, práce, společenského života, vzdělaností, způsobu využití volného času apod. Nejčastěji do životního stylu řadíme problematiku stravování a stravovacích návyků, dále pohybové aktivity, odolnost proti stresu a užívání tabákových výrobků. Jde o faktory, které přímo souvisejí se životním stylem a mají vliv na vznik civilizačních onemocnění. Tato problematika je velmi důležitá z hlediska prevence těchto onemocnění. Odborníci ze Světové zdravotnické organizace přisuzují životnímu stylu 50 60procentní možnost ovlivnění zdravotního stavu jedince či komunity (Ivanová, Špirudová, Kutnohorská, 2005; Špidurová, Tomanová, Kudlová, Halmo, 2006). 222 Kontakt 2/2007

9 Cíle Jedním z cílů výzkumu, který byl realizován v rámci řešení grantové výzkumné úlohy, bylo i zmapování jednotlivých aspektů životního stylu našich spoluobčanů z vietnamské a čínské minority z hlediska jejich kulturních odlišností. Metodika a výzkumný soubor Ke sběru dat a k dosažení stanovených cílů jsme využili metodu dotazníku. Byly sestaveny 3 dotazníky. První dotazník byl zaměřen na problematiku specifických potřeb těchto minorit, druhý dotazník byl věnován životnímu stylu a ve třetím dotazníku byly položky zaměřené na spokojenost respondentů se zdravotní péčí v České republice. V dotazníku pro vyjádření intenzity postojů a na hodnocení jevů jsme vycházeli z Likertovy škály. Respondenti měli reagovat na každou z uvedených položek tak, že vyjádřili určitou míru souhlasu nebo nesouhlasu (11). Použili jsme pětistupňový typ vyjádření, a to: velice souhlasím (5), souhlasím (4), nevím/ nemohu se vyjádřit (3), nesouhlasím (2), velice nesouhlasím (1) (Sedláková, 2006). Dotazníky byly přeloženy do vietnamštiny a čínštiny. Položky dotazníku zaměřeného na životní styl jsme rozdělili do okruhů, které prezentují jednotlivé aspekty životního stylu komunity. Položky byly zaměřené na stravování a stravovací návyky, dále na konzumaci alkoholu, užívání tabákových výrobků, tělesnou aktivitu, udržování stálé tělesné hmotnosti a stres. Při sestavování dotazníku jsme čerpali jednak ze znalosti kulturních tradic v oblasti životního stylu čínské i vietnamské minority a jednak z našich potřeb vznikajících z nedostatků informací o těchto minoritách. Dále nás zajímalo, zda jejich pobyt v České republice ovlivnil jejich navyklý životní styl. Distribuci dotazníků zajišťovaly kontaktní osoby z jednotlivých minoritních skupin. Pěti kontaktním osobám z vietnamské minority byly předány dotazníky v počtu 6250 a třem kontaktním osobám z čínské minority v počtu 2150 kusů. Vyplněné dotazníky byly postupně vráceny zpět na koordinační pracoviště. Z navrácených dotazníků jsme ke zpracování dat mohli využít 4710 u vietnamské minority a 1427 u čínské minority. K další charakteristice výzkumných souborů Vietnamská komunita výzkumný soubor vietnamské minority tvořilo 50,7 % žen a 49,3 % mužů (graf č. 1). Respondenti byly rozděleni do kategorií dle dosaženého vzdělání. 29,4 % uvedlo, že má základní vzdělání, 20,7 % uvedlo, že je vyučen/a, 29,7 % respondentů uvedlo, že má středoškolské vzdělání, a 20,2 % respondentů uvedlo, že má vysokoškolské vzdělání (graf č. 2). Respondenti byli dále rozděleni do skupin dle sociálního statutu. Ve výzkumném vzorku bylo zastoupeno nejvíce vdaných/ženatých respondentů 60,1 %, méně zastoupenou skupinu tvořili svobodní respondenti 28,2 %, dále respondenti žijící s družkou/druhem 10,5 % a nejméně zastoupenou skupinu tvořili vdovy/ vdovci 1,2 %. Podle věkové kategorie bylo zastoupeno nejméně respondentů ve věku nad 60 let. Tuto věkovou kategorii tvořilo 1,7 % osob. 4,4 % respondentů bylo ve věkové kategorii let, 15 % bylo ve věkové kategorii let, 29,1 % ve věkové kategorii let, 29,9 % respondentů odpovídalo věkové kategorii let a 19,9 % respondentů odpovídalo kategorii do 20 let (graf č. 3). Buddhismus vyznává 62 % respondentů, 4,9 % vyznává konfucionismus, taoismus taktéž 4,9 %, 9,1 % respondentů je vyznavačem katolické víry a 19,1 % respondentů uvádí, že je vyznavačem jiné víry. Čínská komunita dotazníkového šetření se zúčastnilo 51,1 % čínských žen a 48,9 % čínských mužů (graf č. 1). Respondenti podle kategorií vzdělání byly zastoupeni rovnoměrně. 24,3 % respondentů uvedlo, že má základní vzdělání, 18,9 % respondentů uvedlo, že je vyučen/a, 36,9 % respondentů uvedlo, že má středoškolské vzdělání, a 19,9 % respondentů uvedlo, že má vysokoškolské vzdělání (graf č. 2). Ve výzkumném vzorku bylo zastoupeno nejvíce vdaných/ženatých respondentů 54,3 %, méně zastoupenou skupinu tvořili svobodní respondenti 31,4 %, dále respondenti žijící s družkou/druhem 13,3 % a nejméně zastoupenou skupinu tvořili vdovy/vdovci 1,0 %. Podle věkové kategorie bylo zastoupeno nejméně respondentů ve věku nad 60 let. Tuto věkovou kategorii tvořilo 1,2 % osob. 3 % respondentů bylo ve věkové kategorii let, 15,4 % bylo ve věkové kategorii let, 24,5 % ve věkové kategorii let, 36,7 % OŠETŘOVATELSTVÍ Kontakt 2/

10 OŠETŘOVATELSTVÍ respondentů odpovídalo věkové kategorii let a 19,2 % respondentů odpovídalo kategorii do 20 let (graf č. 3). Graf č. 1 Rozdělení respondentů dle pohlaví Graf č. 2 Rozdělení respondentů dle vzdělání Buddhismus vyznává 54,1 % respondentů, 7,3 % vyznává konfucionismus, 4,8 % taoismus, katolické víry je 11,6 % respondentů a 22,2 % respondentů uvádí, že je vyznavačem jiné víry. 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 50,7% 51,1% 49,3% žena muž 48,9% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 36,9% 29,4% 29,7% 24,3% 20,7% 18,9% 20,2% 19,9% vietnamská minorita čínská minorita vietnamskáminorita čínská minorita Graf č. 3 Rozdělení respondentů dle věku Legenda: 1 základní vzdělání, 2 vyučen/a, 3 středoškolské vzdělání, 4 vysokoškolské vzdělání 40% 35% 30% 29,9 36,7 29,1 25% 24,5 20% 15% 19,9 19,2 15,0 15,4 10% 5% 0% 4,4 3,0 1,7 1, vietnamská minorita čínská minorita Legenda: 1 do 20 let, let, let, let, let, 6 nad 60 let Výsledky a diskuse Výsledky výzkumu byly rozděleny do několika oblastí. Nyní si dovolujeme prezentovat výsledky čtyř oblastí: stravování, užívání tabákových výrobků, udržování optimální hmotnosti a pohybová aktivita respondentů. Oblast stravování K této oblasti se vztahovalo pět položek dotazníku. Zajímalo nás, zda reprezentanti minorit dbají na pravidelné stravování, zda stravování odpovídá požadavkům správné výživy (tato oblast je dále rozčleněna na jednotlivé segmenty racionální výživy), zda se stravovací návyky s pobytem v České republice zhoršily a jaký postoj mají respondenti k životosprávě. Na otázku, zda respondenti dbají na pravidelné stravování, odpovědělo 65,1 % respondentů z vietnamské minority, že souhlasí. Velice souhlasí 13,1 % a neví 10,9 %. U respondentů 224 Kontakt 2/2007

11 čínské minority byla procenta nižší. Variantou souhlasí odpovědělo 64 %, velice souhlasí 5,6 % a neví 25,2 %. Z výsledků kladných odpovědí je zřejmé, že respondenti obou minorit dbají o své stravování. Z tohoto závěru lze usuzovat na to, že vietnamští a čínští spoluobčané dbají na správnou životosprávu. K této oblasti se vztahuje i otázka, zda jídelníček odpovídá dle respondentů zásadám správné výživy. Zde 61,9 % respondentů z vietnamské minority odpovědělo variantou souhlasí, variantou nevím odpovědělo 23,1 % a velice souhlasím odpovědělo 9 % vietnamských respondentů. U čínské minority byla procenta kladných odpovědí nižší. K této otázce odpovědělo 59,7 % čínských respondentů variantou souhlasím, 30,1 % využilo variantu nevím a 7,3 % odpovědělo variantou velice souhlasím. V několika položkách jsme zjišťovali, jakým složkám potravy respondenti dávají během stravování přednost. 55,4 % respondentů z vietnamské minority upřednostňuje během stravování zeleninu, 38,7 % maso a v čínské minoritě 48,1 % zeleninu a 38 % maso. Sladká jídla konzumuje 50,5 % respondentů z vietnamské minority a 53,9 % z čínské minority. U položky, která byla zaměřena na konzumaci mléčných výrobků, jsme pozitivní vyjádření získali u 59,4 % respondentů z vietnamské minority a 56,6 % z minority čínské (graf č. 4). Nejvíce respondentů z vietnamské minority, tj. 40,1 %, uvedlo, že nejraději konzumují kuřecí maso. U respondentů čínské minority jsme největší procento získali u hovězího masa (graf č. 5). Dle druhu tepelných úprav jsme nejvyšší hodnotu (40,5 %) získali u varianty vařené ve vietnamské výzkumné skupině a v čínské u grilované (30,0 %), ale procentuální hodnota u pečené formy byla nižší pouze o 0,5 % (graf č. 6). Z tuku nejraději používají rostlinný olej 63,8 % respondentů ve vietnamském výzkumném souboru a 55,1 % v čínském (graf č. 7). OŠETŘOVATELSTVÍ Graf č. 4 Konzumace některých složek a způsob přípravy 70% 60% 50% 40% 55,4 59,4 56,6 50,5 53,9 48,1 49,4 42,1 38,7 38,0 30% 20% 10% 0% vietnamská minorita čínská minorita Legenda: 1 zelenina, 2 maso, 3 studená kuchyně, 4 sladké jídlo, 5 mléčné výrobky Kontakt 2/

12 OŠETŘOVATELSTVÍ Graf č. 5 Konzumace masa dle jednotlivých druhů 45% 40,1% 40% 36,3 34,1 35% 32,6 31,1 30% 27,5 27,70 25% 21,1 20% 17,50 17,5 15% 10% 5% 0% kuřecí hovězí vepřové skopové ryba vietnamská minorita čínská minorita Graf č. 6 Konzumace masa dle přípravy 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 40,1 29,5 30,0 21,7 18,6 20,1 17,7 14,0 8,6 8,4 vařené pečené grilované smažené Jiné vietnamská minorita čínská minorita Graf č. 7 Používání tuku při přípravě jídel 70% 60% 63,8 55,1 50% 40% 30% 20% 10% 0% 26,3 18,1 10,9 6,8 9,4 5,9 2,7 3,5 máslo rostl.olej sádlo rostl.tuk jiné vietnamská minorita čínská minorita 226 Kontakt 2/2007

13 V problematice stravování jsme zjišťovali dopad pobytu respondentů v České republice na jejich stravovací návyky. Na otázku, zda se stravovací návyky během pobytu v České republiky u zástupců obou minorit zhoršily, volili více kladnou variantu odpovědi respondenti čínské minority, to znamená, že čínští respondenti častěji tvrdili, že se stravování během pobytu v České republice zhoršilo. Na tuto otázku odpovědělo 34,7 % čínských respondentů, že souhlasí, 29,3 % neví a 3,2 % velice souhlasí. Nesouhlasí 31,4 % čínských respondentů. Respondenti z vietnamské minority volili nejčastěji odpověď nesouhlasím 42,5 %, neví 14,9 %, souhlasí 27,2 % a velice souhlasí 5 %. Většina respondentů obou minorit na tvrzení, že jejich životospráva se celkově zlepšuje, odpověděla převážně kladně. Z vietnamské minority tento výrok podpořilo 65,8 % respondentů variantou odpovědi souhlasí. Respondenti z čínské minority touto variantou odpověděli v 60,8 % případů. Z analýzy otázek tohoto okruhu tedy vyplývá, že respondenti mají o své stravování zájem, že jejich jídelní zvyklosti, dle jejich názoru, odpovídají zásadám zdravé výživy. Respondenti to také dokazují tvrzením, že se jejich životospráva zlepšuje navzdory tomu, že zároveň tvrdí, že se jejich stravovací návyky během pobytu v České republice zhoršily. Oblast užívání tabákových výrobků (graf č. 8) V oblasti užívání tabákových výrobků jsme se respondentů dotazovali, zda je kuřák či nekuřák, dále, zda žije v rodině, kde nikdo nekouří, a zda pracuje v kuřáckém prostředí. Počet kuřáků a nekuřáků v reprezentativním vzorku obou minorit je obdobný. V čínské minoritě je 73,8 % a ve vietnamské minoritě 75,4 % kuřáků. Na tvrzení, že respondent žije v rodině, kde nikdo nekouří, odpovědělo variantou souhlasím 52,7 % čínských respondentů, 5,7 % užilo variantu velice souhlasím. Ve vietnamské minoritě variantu souhlasím na tuto otázku užilo 53,6 % respondentů a 9,2 % respondentů užilo variantu velice souhlasím. S tvrzením, že na respondentově pracovišti nikdo nekouří, se ztotožnilo formou odpovědi velmi souhlasím 12 % respondentů z vietnamské minority, souhlasí 52,1 % a neví 10,7 % vietnamských respondentů. Na tuto otázku odpovědělo variantou souhlasím 42,9 % čínských respondentů, velice souhlasím volilo 6,6 % respondentů z této minority. OŠETŘOVATELSTVÍ Graf č. 8 Oblast užívání tabákových výrobků 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 75,4 73,8 62,8 64,1 58,4 49, vietnamská minorita čínská minorita Legenda: 1 Respondenti, kteří kouří, 2 Respondent žije v rodině, kde nikdo nekouří, 3 Nekuřácké pracoviště Kontakt 2/

14 OŠETŘOVATELSTVÍ Výsledky těchto otázek jsou velmi alarmující. V dotazníkovém šetření uvedlo 75,4 % vietnamských respondentů, že užívá tabákové výrobky, a z čínských respondentů se ke kouření přiznalo 73,8 % respondentů. 62,8 % vietnamských a 58,4 % čínských respondentů žije v nekuřáckém prostředí. Vietnamští i čínští respondenti velmi dbají o své stravovací návyky, ale zdraví si poškozují užíváním tabákových výrobků. Oblast udržení optimální tělesné hmotnosti (graf č. 9) Do této oblasti jsme zařadili otázky zaměřené na udržování stálé tělesné hmotnosti a na pravidelnou kontrolu tělesné hmotnosti. Na otázku, zda si respondenti udržují stálou hmotnost těla, odpověděla většina dotázaných kladně. V odpovědích většina dotázaných volila variantu souhlasím, a to v 63,4 % pro vietnamskou komunitu a v 51,4 % pro čínskou komunitu. Obdobné výsledky byly zjištěny u otázky, zda respondenti pravidelně sledují svou tělesnou hmotnost. Zde volilo kladnou odpověď 64,9 % vietnamských respondentů a 65,6 % čínských respondentů. Na otázku, zda respondenti netrpí nadváhou, odpovědělo 49,5 % vietnamských respondentů variantou souhlasím, velice souhlasí 17,3 % a neví 27,6 % vietnamských respondentů. Situace u čínských respondentů byla jiná. Zde odpovědělo 7,8 % respondentů, že velice souhlasí, 42,4 % souhlasí a 40,7 % neví. Graf č. 9 Oblast udržení optimální tělesné hmotnosti 80% 70% 63,4 64,9 65,6 66,8 60% 50% 51,4 50,2 40% 30% 20% 10% 0% vietnamská minorita čínská minorita Legenda: 1 Udržují stálou tělesnou hmotnost těla, 2 Pravidelně sledují svou váhu, 3 Netrpí nadváhou Analýza těchto otázek prokázala, že respondenti dbají o udržení stálé tělesné hmotnosti, pravidelně svou tělesnou hmotnost kontrolují a většina z nich je přesvědčena, že netrpí nadváhou. Oblast pohybové aktivity V oblasti fyzické aktivity náš tým zajímalo, zda práce reprezentantů čínské a vietnamské minority je spojená s fyzickou aktivitou a zda se respondenti cítí být v dobré fyzické kondici. Většina respondentů souhlasí s tvrzením, že jejich práce je spojená s fyzickou aktivitou. Z vietnamské minority odpovědělo variantou velice souhlasím 4,2 %, souhlasí 43,9 % a neví 13,6 % dotázaných. U čínské minority byly hodnoty podobné. Zde velice souhlasí 2,2 %, souhlasí 44,4 % a neví 30 % dotázaných. Na otázku, zda se respondenti domnívají, že jsou v dobré fyzické kondici, odpovědělo 14,4 % vietnamských respondentů, že velice souhlasí, souhlasí 54,3 % a neví 23 % vietnamských respondentů. Z čínských respondentů 7,5 % odpovědělo, že velice souhlasí, 55,2 % souhlasí a 33,5 % neví. 228 Kontakt 2/2007

15 Z analýzy těchto otázek vyplývá, že u většiny respondentů je práce spojená s fyzickou aktivitou, a dále, že většina respondentů se cítí být v dobré fyzické kondici. Domníváme se, že pro další výzkumné záměry bude užitečné zjistit, jakým aktivitám se respondenti ve svém volném čase věnují, jakým fyzickým aktivitám dávají přednost a jak často se věnují pohybovým aktivitám. ZÁVĚR Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že respondenti čínské a vietnamské minority pečují o své zdraví. Prezentovány byly odpovědi na otázky, které byly zaměřeny na problematiku životního stylu, konkrétně na otázky stravování a stravovacích návyků, dále na užívání tabákových výrobků, udržování tělesné hmotnosti a pohybové aktivity. Z výsledků vyplývá, že respondenti v těchto oblastech pečují o své zdraví. Většina respondentů se domnívá, že i když pobyt v České republice zhoršil jejich stravovací návyky, cítí se fyzicky velmi dobře, jejich životospráva je vyrovnaná a dbají na pravidelné stravování odpovídající zásadám zdravé výživy. Odpovědi na otázky zaměřující se na oblasti užívání tabákových výrobků nás překvapily alarmující je množství kuřáků ve vietnamské i čínské minoritě, které v průměru přesahovalo 74 %. Respondenti se také vyjadřovali k problematice pohybové aktivity a tělesné hmotnosti. Zde jsou výsledky výzkumného šetření pozitivní, většina respondentů tvrdí, že netrpí nadváhou, pravidelně si váhu kontroluje a udržuje si stálou tělesnou hmotnost. * Publikace se vztahuje k řešení grantového projektu NR/8473-3, který je realizován za finanční podpory IGA MZ ČR. LITERATURA IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ, J.: Multikulturní ošetřovatelství I. Praha: Grada, 2005, s LEININGER, M., McFARLEND, M. R.: Transcultural Nursing. Concepts, Theories, Researches & Practice. 3 rd ed. New York: McGraw-Hill Medical Publishing Division, SEDLÁKOVÁ, G.: Tvorba dotazníků ve výzkumném projektu zaměřený na vietnamskou a čínskou minoritu. In: Nové trendy v ošetřovatelství V. Sborník příspěvků z konference s mezinárodní účastí V. jihočeské ošetřovatelské dny. České Budějovice: ZSF JU 2006, s ŠPIRUDOVÁ, L., TOMANOVÁ, D., KUDLOVÁ, P., HALMO, R.: Multikulturní ošetřovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada, s TÓTHOVÁ,V., VELEMÍNSKÝ, M.: K problematice poskytování kulturně diferencované ošetřovatelské péče ve vietnamské a čínské minoritě. In: Nové trendy v ošetřovatelství V. Sborník příspěvků z konference s mezinárodní účastí V. jihočeské ošetřovatelské dny. České Budějovice: ZSF JU 2006, s OŠETŘOVATELSTVÍ Valérie Tóthová et al. tothova@zsf.jcu.cz Kontakt 2/

16 OŠETŘOVATELSTVÍ TRANSKULTURNÍ OŠETŘOVATELSKÉ HODNOCENÍ PODLE MODELU GIGEROVÉ A DAVIDHIZAROVÉ Trans-cultural nursing evaluation according to model by Gigerov and Davidhizar Gabriela Sedláková 1,2, Jaroslava Soukupová 2 IX: , 2007 ISSN Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství 2SZŠ a VOŠ zdravotnická Příbram Summary Due to the globalization, we live in the world having ever diminishing borders, which, apart from other things, also means life in the evermore multicultural society. The modern concept of the nursing care also reacts to this fact, where a nurse must be thoroughly ready for the solution of specific problems of different communities in the health and disease. The result should be the culturally appropriate care respecting cultural specific features and aimed at the well being of healthy as well as diseased persons. The word foreigner has the same stem as the word foreign, but this does not mean that people coming from elsewhere should remain unrecognized and quite alienated. In contrast, these are just the people who need understanding and possible help, particularly if they fall into health problems and become subjects of taking care by health personnel (Adamczyk, 2002). The health care should be provided for anybody who is in need of it in our country, i.e. also for all the foreigners. The technical availability and velocity of the transportation, economical factors, tourism, associations between relatives and further effects lead to the fact that the migration, transit as well as short-term stays of citizens of foreign nationalities and cultures are evermore frequent and also more diverse as to the national, technical or cultural structure. The quality of the nursing care is based on satisfying individual needs of patients/clients, which calls for nursing personnel having appropriate knowledge and skill. The nurses should be able to assess the topical condition and reactions of the patient/client to unsatisfied needs, including those associated with different culture, and to continuously provide individual care in accordance with this. However, experience from the practice demonstrated that this is just the field of human needs (in patients with different culture), where the nurses lack the necessary knowledge and education (Ivanová, 2005, p. 14). Key words: Globalisation and migration trans-cultural nursing nursing model by Giger and Davidhizar Vietnamese patient/client nursing standard Souhrn Vlivem globalizace žijeme ve světě se stále menšujícími se hranicemi, což mimo jiné znamená také život ve stále multikulturnější společnosti. Na tuto skutečnost reaguje také moderní pojetí ošetřovatelské péče, kdy sestra musí být důkladně připravená řešit specifické problémy různých komunit ve zdraví a nemoci. Výsledkem by měla být kulturně přiměřená péče, která respektuje kulturní specifika a je zaměřena na blaho zdravých i nemocných. Přestože slovo cizinec má stejný základ jako slovo cizí, nemělo by to znamenat, že lidé, kteří k nám přicházejí odjinud, mají zůstat nepoznaní, zcela odcizení. Naopak právě oni potřebují pochopení a případnou pomoc, zvláště pokud se dostávají do zdravotních nesnází a ocitají se v péči zdravotnického personálu (Adamczyk, 2002). Zdravotnická péče musí být poskytována všem, kteří jí na našem území nezbytně potřebují, tedy i všem cizincům. Technická dostupnost a rychlost dopravy, ekonomické faktory, turistický ruch, příbuzenské vazby a další vlivy vedou k tomu, že migrace, tranzit i krátkodobé pobyty obyvatelstva 230 Kontakt 2/2007

17 cizích národností a kultur jsou stále častější a co se týká národnostního, etnického či kulturního složení pestřejší. Kvalita ošetřovatelské péče je založena na uspokojování individuálních potřeb pacientů/klientů, což vyžaduje ošetřovatelský personál, který má odpovídající znalosti a dovednosti. Sestry by měly umět zhodnotit aktuální stav a reakce pacienta/klienta na neuspokojené potřeby, včetně potřeb souvisejících s odlišnou kulturou, a podle toho průběžně zajišťovat individuální péči. Zkušenosti z praxe však ukázaly, že je to právě oblast lidských potřeb (u pacientů s odlišnou kulturou), kde sestrám chybí potřebné vědomosti a vzdělání (Ivanová, 2005, s. 14). OŠETŘOVATELSTVÍ Klíčová slova: globalizace a migrace transkulturní ošetřovatelství ošetřovatelský model Gigerové a Davidhizarové vietnamský pacient/klient ošetřovatelský standard Zdraví a zdravotní status Zdraví a zdravotní status je základnou kulturně specifických chorob a zdraví prospěšného chování. Individuální kulturní hodnoty, víra a postoje mají pro zdraví každého individua vždy hluboký smysl. Gigerové a Davidhizarové model transkulturního posouzení je založen na mnoha premisách. Kultura je vzorec rozvíjený napříč časem projevující se v chování, které je výsledkem procesu kulturizace, jež probíhá napříč sociálními i religiózními strukturami a intelektuálními i uměleckými směry. Je také výsledkem osvojených mechanismů, které mohou mít vrozený základ, ale jsou primárně ovlivňovány prostřednictvím vnitřních a zevních stimulů. Je vymodelovaná hodnotami, vírou, normami a praktikami, které jsou sdíleny členy téže kulturní skupiny. Usměrňuje naše myšlení, konání a bytí, stává se vzorcem našeho vyjadřování o tom, kdo jsme. Tyto vzorce vyjadřování jsou předávány z generace na generaci. Zahrnuje v sobě procesy dynamické, procesy přeměn, aktivity i pasivity. Kulturní hodnoty usměrňují aktivity, provádění změn a snadnější sebehodnocení a sebeúctu (Špirudová, 2006, s. 54 ). Na základě ošetřovatelského modelu Gigerové a Davidhizarové jsme vypracovaly standard Ošetřovatelská péče o vietnamského pacienta/ klienta ve zdravotnických zařízeních. STANDARD OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE Název standardu: OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O VIETNAMSKÉHO PACIENTA/KLIENTA VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Charakteristika standardu: Cíl standardu: Skupina péče: Standard je určený pro: Frekvence kontroly: Kontrolu vykoná: Standard vypracoval: Přílohy standardu: Rámcový procesuální standard ošetřovatelské péče Poznat specifika ošetřovatelské péče poskytované členům vietnamské komunity (Využití modifikace modelu Gigerové a Davidhizarové při poskytování ošetřovatelské péče příslušníkům vietnamské komunity ve zdravotnických zařízeních) Pacienti/klienti (P/K) - příslušníci vietnamské komunity Sestry/porodní asistentky, zdravotnické asistenty 2 x za rok Manažer/ka ošetřovatelství (manažer/ka kvality ošetřovatelské péče, hlavní sestra, vrchní sestra, staniční sestra) Bc. Jaroslava Soukupová, PhDr. Gabriela Sedláková, Ph.D. Schéma ošetřovatelského modelu Gigerové Davidhizarové Co je dobré vědět o vietnamské kultuře Piktogramy (Komunikační karty) Kontakt 2/

18 OŠETŘOVATELSTVÍ KRITÉRIA STRUKTURY S 1 Pracovníci: sestra/porodní asistentka, zdravotnický asistent (dále jen sestra ) (s úplným středním odborným vzděláním, s vyšším odborným vzděláním, s vysokoškolským vzděláním 1. a 2. stupně) S 2 Prostředí: standardní oddělení zdravotnických zařízení S 3 Pomůcky: komunikační karty (piktogramy), slovník (překladatel), schéma ošetřovatelského modelu Gigerové Davidhizarové S 4 Dokumentace: zdravotnická/ošetřovatelská dokumentace KRITÉRIA PROCESU Sestra v oblasti kulturní svébytnosti P 1 Má základní znalosti o vietnamské kultuře, pacientovi/klientovi, příslušníkovi vietnamské komunity P 2 Zjistí míru jazykové bariéry a popřípadě zajistí tlumočníka Sestra v komunikaci P 3 Pro navázání kontaktu vhodně použije základní pozdravení v jazyce P/K, představí se. Pozdrav: nejprve muž, poté žena Mateřským jazykem: vietnamština (také i čínština, angličtina, francouzština) Oslovení: přednost má muž (vážený pane, dámo) P 4 Řádně P/K osloví (zeptá se, jak si přeje být oslovován, domluví se, aby jí P/K naučil jeho jméno vyslovovat). P 5 Správně podá P/K ruku: podat pravou ruku a levou lehce přitisknout P 6 Hovoří pomalu, zřetelně artikuluje, nezvyšuje hlas. Používá jednoduché věty, vyhýbá se složitým souvětím. P 7 Používá piktogramy komunikační karty. P 8 Naslouchá P/K se sympatiemi a pochopením, nechá P/K vyložit jeho vlastní pohled na problém. P 9 Při komunikaci s vietnamským P/K upustí od veřejné kritiky před ostatními P/K. P 10 Otázky klade tak, aby na ně nebylo možné odpovědět pouze ano, či ne. Ujistí se, že jí P/K porozuměl. P 11 Ví, že úsměv a přikyvování vietnamského P/K nemusí znamenat, že jí rozuměl. P 12 Nezapomíná na neverbální komunikaci, která je při rozhovoru s cizincem velmi důležitá. Při komunikaci užívá oční kontakt s P/K i v přítomnosti tlumočníka. Přímý pohled do očí není zdvořilý, naopak může vyjadřovat domýšlivost. P 13 Při komunikaci P/K řádně oslovuje, užívá slov prosím a děkuji. P 14 Zná zvláštnosti komunikačního projevu vietnamského P/K. P 15 Před jednotlivými výkony vysvětlí vše, co nejjednodušeji. Sestra v oblasti podmínek poskytování ošetřovatelské péče-prostoru P 16 Ví, že pocit pohody a jistoty poskytuje vietnamskému P/K rodina, rodinné vazby jsou pevné, žijí pohromadě s příbuznými pojí je silná citová vazba. (děti nejdůležitější, úcta k starším). Rodina má patriarchální charakter (dominantní postavení má muž). P 17 Je si vědoma, že v případě nemoci P/K rozhoduje rodina společně (důležitý názor otce či nejstaršího syna). P 18 Ví, že vietnamský P/K je velmi stydlivý zajistí soukromí. Sestra v oblasti sociálního začlenění P 19 Je si je vědoma toho, že kultura vietnamského P/K vychází z filozofie konfucianismu primární vztah mezi rodiči a dětmi. P 20 Ví, že v rodině rozhoduje muž nebo nejstarší syn a manželky jsou podřízené. P 21 Je si vědoma toho, že ve vietnamské kultuře je vysoce ceněn respekt a harmonie, touha nikoho nezklamat, nerozčílit, neuvést do rozpaků. Sestra v otázce pojetí času P 22 Ví, že vietnamský P/K vnímá skutečnou realitu v prostředí, kde žije. P 23 Je si vědoma toho, že dodržování času při návštěvě lékaře je pro vietnamského P/K důležité (dá P/K telefonní číslo nutné při zpoždění či nemožnosti se dostavit). P 24 Lékař i sestra zdůrazní důležitost další lékařské kontroly, návštěvy a event. rozvrh užívání léků. Vietnamský P/K obvykle splní očekávání zdravotnického personálu. 232 Kontakt 2/2007

19 Sestra v oblasti vlivu prostředí a výchovy P 25 Respektuje projevy vietnamské komunity: snaha o lepší život, přizpůsobení se majoritě, pěstování a preferování vlastní kultury nevnucování jiným. P 26 Ví, že velký důraz je u vietnamské komunity kladen na zdraví, výchovu a vzdělávání dětí. P 27 Respektuje péči vietnamského P/K o své zdraví správná životospráva, upřednostňování domácí léčby (léčitelství). Síly jing a jang ovlivňují rovnováhu a harmonii zdraví. Zdraví je vnímáno jako rovnováha mezi horkem a chladem, mezi suchem a vlhkem. Nerovnováha těchto sil způsobí nemoc. Vietnamské ženy jsou zodpovědné za P 28 péči o nemocného člena rodiny. Na požádání P/K přizve, zajistí přítomnost člena rodiny. P 29 Zná důležitost osobní hygieny P/K upřednostňování sprchy, ráno, každý den. P 30 P 31 Respektuje stud P/K a zajistí soukromí. Má informace o těhotenství a mateřství P 32 vietnamských žen. Je si vědoma odlišností spojených s umíráním a smrtí vietnamského P/K. Sestra v oblasti biologické odlišnosti P 33 Zná fakta související s biologickými odlišnostmi vietnamského P/K. P 34 Zná stravovací návyky vietnamského P/ K, složení jídelníčku. KRITERIA VÝSLEDKU V 1 Sestra vietnamskému P/K poskytuje ošetřovatelskou péči s využitím modifikace ošetřovatelského modelu Gigerové a Davidhizarové (zvýšení kvality a efektivity ošetřovatelské péče). V 2 Sestra s s vietnamským P/K komunikuje, dorozumí se P/K ovládá český jazyk, překladatel, piktogramy. V 3 Sestra chápe filozofii a podstatu modelu zvyšování kvality a efektivity ošetřovatelské péče, verbalizuje potřeby P/K. V 4 Sestra pracuje metodou ošetřovatelského procesu, vede ošetřovatelskou dokumentaci. OŠETŘOVATELSTVÍ OŠETŘOVATELSKÝ AUDIT Vyhodnocení splnění standardu ošetřovatelské péče zaměřené na ošetřování vietnamského pacienta/klienta ve zdravotnických zařízeních. Oddělení: Auditoři: Datum: Metody auditu: Otázka pro sestru Otázka pro pacienta/klienta, rodinu Řízený rozhovor se sestrou Řízený rozhovor s pacientem/klientem Přímé pozorování pacienta/klienta, sestry Přímé pozorování pracovního prostředí Kontrola pomůcek Kontrola prostředí Kontrola ošetřovatelské dokumentace S T R U K T U R A Kód Kontrolní kritéria Metoda hodnocení ANO NE S 1 S 2 S 3 S 4 Ošetřovatelskou péči poskytuje sestra, porodní asistentka (zdravotnický asistent) s požadovaným vzděláním? Poskytuje se ošetřovatelská péče na standardním oddělení zdravotnického zařízení? Má sestra připravené potřebné pomůcky (piktogramy, slovník, schéma modelu Gigerové a Davidhizarové)? Vede sestra ošetřovatelskou dokumentaci? Kontrola osobní dokumentace Kontrola pracovního prostředí Kontrola pomůcek Kontrola ošetřovatelské dokumentace Kontakt 2/

20 OŠETŘOVATELSTVÍ Kód P1 P2 P3 Kontrolní kritéria Má sestra základní znalosti o vietnamské kultuře, pacientovi/klientovi, příslušníkovi vietnamské komunity? Zjistila sestra míru jazykové bariéry u P/K, popřípadě zajistila tlumočníka? Používá sestra pro navázání kontaktu vhodně základní pozdravení v jazyce P/K, představila se? Metoda hodnocení Otázka pro sestru, řízený rozhovor Pozorování sestry, P/K Kontrola ošetřovatelské dokumentace Pozorování sestry, P/K. ANO NE P4 Oslovuje sestra řádně P/K(zeptala se, jak si přeje být oslovován, domluvila se, aby jí P/K naučil jeho jméno vyslovovat)? Pozorování sestry, P/K P R O C E S P5 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 Podává sestra správně P/K ruku: podat pravou ruku a levou lehce přitisknout? Hovoří sestra pomalu, artikuluje zřetelně, nezvyšuje hlas, používá jednoduché věty, vyhýbá se složitým souvětím? Používá sestra piktogramy komunikační karty? Naslouchá sestra P/K se sympatiemi a pochopením, nechá P/K vyložit jeho vlastní pohled na problém? Při komunikaci s vietnamským P/K upustila sestra od veřejné kritiky před ostatními P/K? Klade sestra otázky tak, aby na ně nebylo možné odpovědět pouze ano, či ne? Ujistí se, že jí P/K porozuměl? Ví sestra, že úsměv a přikyvování vietnamského P/K nemusí znamenat, že jí rozuměl? Nezapomíná sestra na neverbální komunikaci? Užívá při komunikaci oční kontakt s P/K i v přítomnosti tlumočníka? Oslovuje sestra při komunikaci P/K řádně, užívá slov prosím a děkuji? Zná sestra zvláštnosti projevu vietnamského P/K? Před jednotlivými výkony vysvětluje sestra vše, co nejjednodušeji? Ví sestra, že pocit pohody a jistoty poskytuje vietnamskému P/K rodina? Je si sestra vědoma, že v případě nemoci P/K rozhoduje rodina společně (důležitý názor otce, či nejstaršího syna)? Ví sestra, že je vietnamský P/K velmi stydlivý zajistila soukromí? Je si sestra vědoma toho, že kultura vietnamského P/K vychází z filozofie konfucianismu primární vztah mezi rodiči a dětmi? Ví sestra, že v rodině rozhoduje muž nebo nejstarší syn a manželky jsou podřízené? Je si sestra vědoma toho, že ve vietnamské kultuře je vysoce ceněn respekt a harmonie, touha nikoho nezklamat, nerozčílit, neuvést do rozpaků? Ví sestra, že vietnamský P/K vnímá skutečnou realitu v prostředí, kde žije? Pozorování sestry, P/K Pozorování setry, P/K Pozorování sestry Pozorování sestry, P/K Pozorování sestry Pozorování sestry Otázka pro sestru, řízený rozhovor Pozorování sestry, P/K Pozorování sestry Otázka pro sestru, řízený rozhovor Pozorování sestry, P/K Otázka pro sestru Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru Otázka pro sestru Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru P23 Je si sestra vědoma toho, že dodržování času při návštěvě lékaře je pro vietnamského P/K důležité (dala P/K telefonní číslo nutné při zpoždění či nemožnosti se dostavit)? Otázka pro sestru, pozorování, kontrola dokumentace P24 Zdůraznila sestra P/K důležitost další lékařské kontroly, návštěvy a dala event. rozvrh užívání léků? Pozorování sestry, P/K, kontrola dokumentace 234 Kontakt 2/2007