Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Transkript

1

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Strojní linky pro pěstování a sklizeň brambor Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Vypracoval: Karel Zeman Brno 2007

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Strojní linky pro pěstování a sklizeň brambor vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis diplomanta.

4 Poděkování: Dovoluji si upřímně poděkovat vedoucímu diplomové práce panu Doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc. za cenné rady, odborné vedení a vždy ochotnou pomoc při řešení diplomové práce. Dále děkuji za ochotnou spolupráci svému otci Karlu Zemanovi, který je agronomem v ZD Bělčice, a ostatním pracovníkům družstva podílejících se na pokusu.

5 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá hodnocením pěstování brambor v odkameněných hrůbcích a technologií plošného pěstování. Pro záhonové pěstování byla užita technologie firmy Grimme, kde jsou vysvětleny o popsány jednotlivé specifické stroje komplexní linky pro odkameňování. Práce se zabývá měřením půdních teplot po vysázení brambor, měřením výkonnosti sklízečů, zjišťováním rozdílů ve výtěžnosti konzumních hlíz a rozdíly v ekonomice pěstování u obou těchto technologií. Bachelor s work concerns with the evaluation of growing potatoes in de-stoned and bed-formed rows, and potato production technology. The technology provided by the Grimme Company has been used for growing potatoes in raised beds, giving an explanation and description of the individual specific machines that form a complex mechanized line for de-stoning. Further on, it focuses on measuring soil temperatures after planting, measuring the performance of potato harvesters, finding differences in efficiency of potato tubers, and differences in economy of both the technologies Klíčová slova: brambory, odkameňování, strojní linka potatoes, de stoning, complex mechanized line

6 Obsah: 1. ÚVOD LITERÁRNÍ ČÁST Rozdělení užitkových směrů brambor Situace a vývoj v pěstování brambor v EU Situace v ČR Požadavky brambor na prostředí Technologie pěstování brambor Příprava půdy na podzim Podmítka Podzimní orba Jarní příprava půdy před sázením Příprava půdy pro plošné pěstování brambor Příprava půdy pro pěstování brambor v odkameněných hrůbcích Příprava sadby Sázení brambor Mechanické ošetření porostu ve vegetaci Chemické ošetření porostu ve vegetaci Příprava na sklizeň Sklizeň brambor Přímá jednofázová sklizeň Přímá dvoufázová sklizeň Dělená dvoufázová sklizeň Dělená třífázová sklizeň Přeprava brambor Posklizňová úprava brambor a skladování Faktory ovlivňující mechanické poškození hlíz Vliv sklizňové techniky Vliv odrůdy a velikosti hlíz Druh půdy a kamenitost Teplota a půdní vlhkost Zralost hlíz a délka vegetační doby Vliv hnojení... 38

7 Následky mechanického poškození brambor CÍL PRÁCE CHARAKTERISTIKA PODNIKU A METODIKA MĚŘENÍ Charakteristika podniku ZD Bělčice Technologie pěstování brambor v ZD Bělčice Technologie plošného pěstování brambor Technologie pěstování v odkameněných hrůbcích Popis odkameňovací linky Tvarovač řádků Grimme BF Separátor záhonů Grimme CombiStar CS Sazeč brambor Grimme GL 32 F Jednořádkový sklízeč brambor Grimme SR Metodika měření Měření teploty půdy Měření výkonnosti sklízeče Měření obsahu příměsí a výtěžnosti hlíz Technickoekonomické hodnocení technologií VÝSLEDKY MĚŘENÍ Výsledky měření teploty půdy Výkonnost sklízeče Zjišťování obsahu příměsí a výtěžnosti hlíz Technickoekonomické zhodnocení technologií ZÁVĚR LITERÁRNÍ PŘEHLED SEZNAM OBRÁZKŮ: SEZNAM TABULEK... 68

8 1. ÚVOD Bramborářství v České republice se v posledních letech značně změnilo a získává úroveň přibližující se parametrům pěstitelů v zemích, kde je tento obor na vysoké úrovni. Jsou používány moderní technologie pěstování, nejlepší evropské odrůdy a tržní úpravy zaručující pro spotřebitele kvalitní zboží za přiměřenou cenu. Postupně se zlepšují vztahy mezi pěstiteli a odběrateli a postupuje specializace pěstitelů. Došlo k poklesu ploch, k přesunu části konzumních brambor do teplejších a úrodnějších oblastí a k nárůstu podílu potravinářských výrobků z brambor na trhu. Trvají problémy s rentabilitou pěstování brambor v letech s nadprůměrnou úrodou, zejména u konzumních brambor. Kutnar (2005) uvádí, že brambory pěstovaly již dávno před objevením Ameriky domorodí Indiáni v oblasti And, které nazývali Papas. Podle archeologických nálezů znali tito lidé brambory již více než dva tisíce let před příchodem Španělů a pěstovali je ve výšinách kde se nedařilo kukuřici. Do Evropy se dostaly poprvé mezi roky 1564 až 1573, kdy byly dovezeny do Španělska. Z počátku byly využívány hrstkou vládnoucích feudálů jako vzácná zahradnická rostlina a trvalo velmi dlouho, než nastal převrat v jejich využívání jako obecně prospěšnou a životně důležitou potravinu. První zmínka o pěstování na našem území je z poloviny 17. století, ale rozšíření po celé zemi trvalo až do počátku století devatenáctého. Výnosy kolem roku 1850 se pohybovaly mezi 1až 9 t z jednoho hektaru a brambory byly pěstovány přibližně na 8 % orné půdy. Velká variabilita výnosů byla způsobena zejména epidemiemi hniloby brambor. V tomto období se díky nižším ztrátám vytvořila na Českomoravské vrchovině bramborářská přebytková oblast, protože zde bylo chladnější a vlhčí počasí. Největší rozmach pěstování brambor byl před druhou světovou válkou a od té doby klesá jejich výměra a stoupají výnosy. V roce 1945 bylo sklizeno ha s průměrným výnosem 11 t, v roce 1990 to bylo ha a výnos činil 16 t a v roce 2006 bylo sklizeno už jen ha a průměrný hektarový výnos byl přes nepříznivé klimatické podmínky 24,8 t. Národohospodářský význam brambor je v jejich vysoké produkční schopnosti látek důležitých pro výživu lidí a zpracovatelský průmysl. Brambory obsahují látky dodávající nejen energetickou složku potravy, ale i důležité stavební látky, nezbytné vitamíny a popeloviny. Roční spotřeba na obyvatele ČR se pohybuje mezi kg, což odpovídá průměrné spotřebě v EU. Neustále se rozvíjí průmyslové zpracování na 8

9 škrob a jeho deriváty, které jsou důležité pro textilní, papírenský, masný, farmaceutický i těžký průmysl. Naše bramborářství se soustřeďuje na výrobu konzumních a průmyslových brambor a na produkci sadby, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje úroveň celého bramborářství. Cílem pěstitelů je dnes produkce co nejkvalitnějších brambor pěstovaných pro konkrétní využití a to v nejrůznějších podmínkách pěstování s patřičným ekonomickým přínosem, který však nelze posuzovat v jednotlivých letech. Hodnocení ekonomiky brambor se musí počítat z delšího období vzhledem k variabilitě výnosů a tím pádem i výkyvům cen. Zejména v posledních letech u konzumních brambor není výjimkou, že meziročně se může cena změnit až čtyřnásobně. U sadbových a průmyslových brambor je situace stabilizovanější, protože ceny a prodávané množství jsou orientačně dohodnuty již před sezónou. 9

10 2. LITERÁRNÍ ČÁST 2.1 Rozdělení užitkových směrů brambor V ČR se brambory pěstují pro užití: - potravinářské - množitelské - průmyslové - krmné Hlavní využití brambor u nás je v přímé spotřebě obyvatel, které je přibližně kolem 45 až 55 % celkové produkce. V několika posledních letech došlo k výraznému nárůstu výroby a distribuce nejrůznějších výrobků a polotovarů. Rovněž stoupl podíl tržně upravených balených brambor. Spotřeba pro konzumní účely se v posledních desetiletích stabilizovala v rozmezí 70 až 80 kg za rok. Z jsou toho přibližně 13 kg ranné brambory, 17 kg jsou konzumní v potravinářských výrobcích a 45 kg jsou ve slupce nebo loupané. Výše celkové spotřeby je částečně ovlivňována cenou vypěstovaných brambor, která je závislá na velikosti celkové produkce a rovněž jejich kvalitě. Spotřeba na jednoho obyvatele odpovídá průměrné spotřebě v Evropské unii. Z průměru EU vybočují Irsko, Lotyšsko, Litva a Portugalsko, kde je průměr více než 130 kg na jednoho obyvatele. Opakem jsou Rakousko, Francie a Itálie, kde činí pouhých 40 až 50 kg na obyvatele. Konzumní brambory se dělí dle časnosti sklizně na rané a na konzumní ostatní. Za rané brambory jsou v ČR evidovány pouze ty, které jsou sklizeny do daného roku. Hlízy sklizené po tomto datu jsou označovány jako ostatní konzumní. Sadbové brambory pěstují především zkušení pěstitelé z bramborářských oblastí, zejména na Českomoravské vrchovině. Kvalitní sadba je základem úspěšného pěstování, a proto je produkce sadby nenáročnější oblast pěstování a to jak z hlediska dosažení odpovídajícího zdravotního stavu a velikosti hlíz, tak i pro požadavky na jejich minimální mechanické poškození. Sadba se pěstuje v několika stupních. Množením v předstupních SE1 a SE2 se zabývají většinou majitelé licencí daných odrůd a šlechtitelé, zatímco další stupně E1, C1 a C2 jsou běžně pěstovány na pěstiteli na množitelských plochách a odvádí se z nich licenční poplatky. U nás zaujímají množitelské porosty přibližně desetinu z celkové výměry brambor. 10

11 Průmyslové brambory se používají k výrobě škrobu, méně často lihu. Polovina vyrobeného škrobu se zpracuje v průmyslu potravinářském a zbytek v ostatních odvětvích, např. při výrobě degradabilních materiálů, které zatěžují přírodní prostředí mnohem méně než klasické plasty. Využití brambor ke krmení se v posledních letech stalo pouze okrajové, protože byly vlivem změny technologií krmení hospodářských zvířat nahrazeny vhodnějšími plodinami. Jako krmné se využívají spíše odpadní či přebytkové hlízy, pro které se již nenachází vhodnější zužitkování. 2.2 Situace a vývoj v pěstování brambor v EU Bramborářství EU-25 je ovlivňováno sedmi nejproduktivnějšími zeměmi, mezi které patří Německo, Francie, Nizozemí, Velká Británie, Belgie, Španělsko a Polsko. Výměra brambor pěstovaných v těchto zemích tvoří 70 % z celkové plochy v EU-25. Neustále pokračuje trend ve snižování osázených ploch, ovšem v původních zemích EU-15 několikanásobně pomaleji než v nových členských státech. V roce 2006 byla v EU 25 celková osázená plocha 1,96 mil. ha. To je o 2 % méně než v roce K rozšíření ploch došlo pouze v několika státech, např. v Nizozemsku a Belgii, a to pouze mírně. Naopak v různých východoevropských zemích EU se pěstování brambor značně omezilo. Průběh vegetace byl pro pěstování brambor v letošním roce ve velké části EU velmi nepříznivý. Špatné předpoklady již na začátku vegetačního období vytvořil pozdní konec zimy a s tím spojené opožděné sázení brambor. Významně se projevilo horko a sucho v červenci, které poznamenalo velkou část porostů brambor ve střední i východní Evropě. Průměrné výnosy byly proto v mnoha zemích značně nižší než výnosy v roce Sklizeň v EU 25 v roce 2006 byla přibližně 53 mil. t. To by bylo o 8 % méně než v roce 2005 (Králíček, 2006). Očekávání nedostatku brambor kvůli nízké sklizni se potvrdilo a proto došlo k výraznému růstu spotřebitelských cen v marketingovém roce 2006/

12 Tab.1 Plochy brambor a sklizeň ve vybraných zemích EU-25 (Mze, 2006) osázená plocha [ tis. ha] výnos [t ha -1 ] osázená celková produkce výnos plocha [tis. t] [t ha -1 ] [tis. ha] celková produkce [tis. t] Německo , , Francie , , Nizozemí , , Velká Británie , , Belgie 65 42, , Španělsko 95 27, , Polsko , , EU , , Situace v ČR Vstupem ČR do EU se v českém bramborářství příliš nezměnilo, došlo ke zjednodušení vývozu, ale i k nárůstu dovozu brambor a výrobků z nich. Pěstební plocha se neustále snižuje a to v důsledku několika faktorů. Nejdůležitějším z nich je nestabilita výnosů v závislosti na počasí a tím pádem i cen na trhu, u kterých jsou rozdíly mezi jednotlivými marketingovými roky někdy i ve stovkách procent. Výkyvy v počasí a výnosech lze charakterizovat posledními pěti lety jak uvádí Čížek (2007). V roce 2002 byl vývoj počasí příznivý, avšak srpnové povodně a velmi vlhký podzim část sklizně znehodnotily a část znemožnily sklidit. V roce 2003 přišla rekordní sucha a s nimi výpadek výnosů všech zemědělských plodin. Ročník 2004 byl spíše průměrný a díky ideálnímu průběhu počasí bylo v roce 2005 dosaženo nejvyššího výnosu v historii. Velikost sklizně 2006 ovlivnilo zejména suché a teplém počasí v červenci, které mělo vliv hlavně na ranější odrůdy. I tak byl ale výnos průměrný a díky nízké úrodě v ostatních státech Evropy došlo k nárůstu realizačních cen a tím pádem ke zlepšení ekonomiky pěstování konzumních brambor v této sezóně. Velký vliv na růst cen mělo u nás snížení ploch o 17 % a pokles výnosu o 15,5 %. Příčiny poklesu výnosu lze pozorovat z rozložení srážek v roce 2006, jež udává tab. 2. U brambor k výrobě bramborového škrobu jejichž výměra u nás se pohybuje okolo ha je v roce 2006/07 situace téměř opačná. Oproti minulé sezóně došlo k poklesu výnosů a tento výpadek nenahradila ani zvýšená škrobnatost, která byla 19,7 % oproti 18,8 % v roce Proto se škrobárnám nepodařilo naplnit celkovou kvótu t bramborového 12

13 škrobu a vyrobily pouze t. Výkupní ceny těchto brambor jsou však většinou smluvně stanoveny již před výsadbou a to neumožňuje jejich zvýšení ani v případě nízké úrody. Naopak v ročnících s vysokými výnosy to může znamenat finanční jistotu. Tab. č. 2. Průměrná teplota a úhrn srážek na pracovišti VUB Valečov (Mze, 2006) Průměrná teplota ve C Srážky v mm měsíc normál odchylka 2006 od normálu normál odchylka 2006 od normálu I. -3,4-5,8-1,3-2,4 33,7 25,6 82,5-8,1 II -2,1-3 -4,2-0,9 31,7 46,9 44,6 15,2 III 1,3 0 0,8-1, ,6 13,3 45,6 IV. 7,3 8, ,5 77,7 26,8 35,2 V. 11, ,4 76,3 104,6 86,3 28,3 VI. 15,2 16,3 13,6 1,1 91,4 99,4 34,9 8 VII. 16,5 20,6 16,4 4,1 80,9 44,7 215,2-36,2 VIII. 16,3 15,1 14,5-1,2 86,6 183,8 86,3 97,2 IX. 12,3 16,9 12,1 4,6 48,2 7 36,9-41,2 Dalšími důvody pro snižování ploch brambor jsou vysoká pracnost, vysoké náklady na produkci na hektar a v neposlední řadě je to dotační politika státu, protože brambory nejsou zařazeny v národních doplňkových platbách a v operačním programu nejsou poskytovány dotace na nákup techniky ani na výstavbu skladovacích a zpracovatelských kapacit. Ke zlepšení situace by mohlo dojít v budoucích letech, protože EU po ČR požaduje převedení doplňkových plateb TOPUP na platby plošné a tím přestanou být znevýhodňovány plodiny, které zde nebyly zařazeny. Významným problémem českého bramborářství je dovoz. I v loňském roce, který lze označit jako vývozní, protože vývoz surových brambor přesáhl dovoz, dosáhl dovoz bramborových výrobků a polotovarů trojnásobku exportu. Proto je třeba se do budoucna soustředit více na kvalitní zpracování brambor a uplatnit tyto výrobky na domácím trhu. Tomu má pomoci program Na český stůl české brambory. V následujících letech budou plochy nadále klesat, protože budou končit někteří malopěstitelé, kteří dosahují nižších výnosů, používají zastaralou techniku a mají nedostatek kapitálu na její obnovu. Tento pokles však již nebude tak výrazný jako v minulých letech a měl by být v produkci nahrazen zvýšením výnosů, ve kterých má české bramborářství oproti hlavním pěstitelům v EU dostatečnou rezervu. Tu bude nutné co nejvíce využít, protože náklady na 1 ha se přibližují a při nižších výnosech by byla domácí produkce výrazně dražší (Vokál, Chlan, 2006). 13

14 2.4 Požadavky brambor na prostředí Brambory patří mezi plodiny se středně velkými nároky na vláhu, ale citlivě reagují na rozdělení srážek během vegetačního období. Nejmenší nároky na vláhu mají při klíčení. Relativní nedostatek srážek v období od sázení do vzejití působí poměrně příznivě, neboť rostliny vytvoří bohatší kořenový systém a i proto při vegetaci lépe hospodaří s vodou. Opakem je období od začátku tvorby poupat (nasazování hlíz) až po fyziologickou zralost porostu (intenzivní růst hlíz), ve kterém reagují všechny odrůdy citlivě na nedostatek vláhy. Srážky [mm], Spotřeba živin [%] dobrý rok [mm] špatný rok [mm] příjem živin [%] V VI VII VIII IX X Měsíc Obr.1 Rozložení srážek během roku a příjem živin rostlinami (Vokál, 2000) Jak uvádí Vokál a kol. (2003), např. v teplém letním slunečném dnu ztrácí list za 20 až 60 minut tolik vody, kolik sám váží. Proto činí potřebné množství vody pro brambory při slunném počasí 3 až 5 mm m -2 za den. Poruchám růstu by mělo zabránit dodání 20 až 30 mm srážek týdně a vodní deficit by neměl překročit týden. Optimální je v případě potřeby doplnit chybějící vláhu závlahou porostu. Běžné je to u porostů raných konzumních brambor v teplejších a úrodnějších oblastech nebo na malých plochách. Srážky (závlaha) v první polovině vegetační doby ovlivňují růst natě, později počet hlíz a ve druhé polovině vegetační doby růst a hmotnosti hlíz. Z tohoto hlediska na výnos hlíz působí srážky: - velmi raných odrůd v dubnu a květnu - u raných v červnu a červenci - u poloraných od konce června, v červenci a září - u pozdních v červenci a září 14

15 Spolu se srážkami se na růstu a vývoji uplatňuje i teplota. Brambory jsou ke změnám teploty poměrně citlivé, a to nejen v průběhu vegetačního období, ale i při přípravě sadby, manipulaci s hlízami a při skladování. Rychlým ochlazením na teplotu kolem -1 až -2 C hlízy zmrznou, při pomalém ochlazování snesou hlízy teplotu až -4 C a při následném postupném roztávání nemusí dojít k poškození hlíz. Růst klíčků v půdě začíná při 8 až 10 C. Optimální teplota pro klíčení hlíz je 15 až 20 C. Zvyšováním nebo snižováním se urychluje nebo zpomaluje klíčení. Tato regulace se používá při předkličování hlíz. Nať začíná růst při 5 až 6 C, nejrychleji roste při 15 až 20 C a při teplotě nad 30 C se její růst zastavuje. Teplota 40 C poškozuje pletiva nadzemních částí rostlin. Odolnost bramborové natě proti nízkým teplotám je rovněž velmi malá. Při déle trvajících teplotách pod -1 C nať zmrzne. Toto nebezpečí nastává zejména u nejranějších porostů brambor při pozdních jarních mrazech. Optimální teplota pro růst hlíz je ve dne 20 C a v noci 14 C. To souvisí s různými fyziologickými funkcemi rostliny za světla a tmy. Ve dne převládá fotosyntéza, v noci transport látek a jejich zabudování do zásobních orgánů a pletiv při růstu. Prokázali to Raeuber a Engel (1966). Pomocí zpomalených snímků rostoucích hlíz mohli oba autoři doložit, že bramborová hlíza roste převážně mezi 16 h odpolední a 7 h ranní. Brambory by neměly být pěstovány na příliš svažitých pozemcích. Sklonitost nebo svahovitost je limitujícím faktorem z hlediska vodní eroze. Maximální přípustnou hodnotou je 8 sklon pozemku. Způsob pěstování brambor spolu s biologickým charakterem rostliny řadí brambory mezi rostliny, které nedostatečně chrání půdu před vodní erozí. Horší parametry má jen kukuřice. Někdy se však umístění brambor na svažitý pozemek nelze vyhnout. V těchto případech je nutné použít některé prvky protierozní ochrany, jako například vhodnou volbu předplodiny brambor. Lze využít buď pozitivního vlivu víceletých pícnin na strukturu půdy, což je u brambor méně obvyklé, nebo využít podsevu či meziplodin jako zeleného hnojení. Významná je i aplikace hnoje. Další opatření jsou v rámci správného zpracování půdy. Vybrané stanoviště by nemělo být extrémně zamokřené nebo v trvalém stínu. Brambory vyžadují půdy dobře provzdušněné a propustné. Proto nejlépe vyhovují půdy středně těžké, ve kterých se pohybuje obsah jílnatých částí od 15 do 40 %, to znamená půdy hlinitopísčité až hlinité. Brambory jsou velmi citlivé na utužení půdy. Jak uvádí Vokál a kol. (2003), obsah humusu by měl být minimálně 2 %. Souvisí to i požadavkem na přístupnost živin, která se zvětšuje se zvyšujícím obsahem kvalitního humusu. V takových podmínkách pak nejsou problémy s přirozeným obsahem živin v rámci 15

16 staré půdní síly. Jejich optimální zásoba se má pohybovat přibližně na těchto hladinách: fosfor 80 až 110 mg kg -1 půdy, draslík 200 až 300 mg kg -1 půdy a hořčík 160 až 230 mg kg -1 půdy. Dalším důležitým hlediskem je hodnota půdní reakce. Má významný vliv nejen na výživu rostlin, ale patří mezi základní činitele ovlivňující výskyt strupovitosti. Bramborám nejlépe vyhovuje kyselá půdní reakce s ph mezi 5,5 až 6,5. Z hlediska výnosu hlíz nedochází k poklesu ani při nižších hodnotách kolem ph 4,8. Brambory daleko lépe snášejí půdy kyselé než zásadité. Navíc v zásaditých půdách vzrůstá nebezpečí strupovitosti. Obsah kamenů v půdě úzce souvisí s mechanickým poškozením hlíz, zejména při sklizni, transportu a posklizňové úpravě. Orientační hodnota udává jako limitní hmotnost kamenů větších než 35 mm v orniční vrstvě do hloubky 100 mm 10 t ha -1. Pěstitelé dnes tento problém řeší uplatněním technologie pěstování brambor v odkameněných hrůbcích. 2.5 Technologie pěstování brambor Příprava půdy na podzim Vlastní přípravou půdy můžeme nazvat všechny zásahy, které budou následovat po sklizni předplodiny, zpravidla obilovin. Lze předpokládat, že po předplodině zůstane slehlá, neurovnaná půda s nezužitkovatelnými rostlinnými zbytky nebo se strništěm. Ideální období, kdy předplodina opustí dané stanoviště končí koncem srpna. Jen tehdy máme možnost zasít meziplodinu a tu pak využít pro zelené hnojení. Tato možnost by se měla co nejvíce využívat, protože většina pěstitelů uplatňuje velmi intenzivní způsob hospodaření a toto je cesta jak lze všeobecně půdní vlastnosti zlepšit. Navíc brambory jsou plodinou, která velmi příznivě reaguje na zelené hnojení Podmítka Provádí se ihned po sklizni předplodiny. Podmítka je mělké zkypření půdy do hloubky 60 až 100 mm, které se v současné době provádí výhradně diskovými a radličkovými podmítači. Mohou být vybaveny malými rozmetadly či jinými mechanismy, které umožňují zasetí meziplodiny na zelené hnojení. Hlavním cílem podmítky je zamezení ztrátám vody z utužené půdy. Podmítkou se nejen zamezí úniku kapilární vody, ale umožní se i dešťové vodě lépe zasakovat do půdy a vytvoří se 16

17 ochranná izolační vrstva, která zamezí vysychání půdy. Dále se zapraví i posklizňové zbytky předplodin, které, které mohou být zdrojem organických látek pro tvorbu humusu. Podmítkou se rovněž ničí plevele. Její odplevelující účinek je v podstatě mnohostranný. Je třeba si uvědomit, že v době podmítky existují plevele v několika fázích. Jsou to v prvé řadě plevele, které vyrostly v předchozí plodině, která pro ně v době zrání již nebyla konkurenceschopná. Pokud se nezamezí jejich vysemenění, hrozí nebezpečí zaplevelení půdy na řadu let. Další plevele mohou být ve fázích klíčení nebo časných stádií růstu. Tyto plevele ničí podmítka přímo. A konečně v půdě jsou také dormantní semena plevelů, která se po podmítce mohou dostat do podmínek vhodných pro klíčení a následně vyklíčit. Ty pak lze orbou zlikvidovat. Jiný postup je třeba aplikovat, pokud je pozemek zaplevelený pýrem plazivým. Od tohoto plevele je nutné pozemek vyčistit zejména při použití technologie pěstování brambor v odkameněných hrůbcích, protože silné zaplevelení pýrem výrazně znesnadňuje a někdy až znemožňuje vlastní odkamenění, protože oddenky ucpávají separátor. Nejlepší regulací je desikace dozrávajícího porostu obilovin, které jsou zpravidla předplodinou pro brambory. Pokud se tato varianta nepodaří, je možno po sklizni provést podmítku, která rozruší a rozřeže oddenky a tím rostliny pýru oslabí. Potom je třeba nechat oslabené oddenky vyrašit a rostliny vzejít. Následuje aplikace totálního herbicidu zpravidla ve stádiu rostli 3 až 4 listů Podzimní orba Orba je základním opatřením klasického zpracování půdy s mnohostranným účinkem. Nakypřuje půdu a zvyšuje její pórovitost. Dochází k drobení půdy, čímž se zlepšuje stav její struktury, dochází k obracení půdy a v neposlední ředě dochází také k hubení plevelů. Názory na účelnost podzimní orby nejsou jednotné, ale pro zapravení hnoje pod brambory je nutná alespoň střední orba do hloubky 200 mm. Před vlastní orbou se aplikuje dávka kvalitního chlévského hnoje, která se pohybuje okolo 35 t ha -1, v případě kombinace se zeleným hnojením 25 t ha -1. Brambory jsou plodinou druhé tratě, takže je možné hnojit již k předplodině. Před podzimní orbou je rovněž možné aplikovat průmyslová hnojiva. Výhoda podzimní aplikace spočívá v tom, že přes zimu dojde k vyplavení chlóru, který se do půdy s nimi dodá a brambory ne něj nereagují příznivě. Pro stanovení dávky by měly být nezbytným pomocníkem výsledky půdních analýz agrochemického zkoušení půdy. Nejvhodnější termín pro orbu je ve většině 17

18 oblastí kolem poloviny října, aby mohlo ještě před zimou dojít k částečnému rozkladu organických hnojiv Jarní příprava půdy před sázením Jarní příprava půdy vytváří podmínky pro kvalitní práci sazečů, odplevelení pozemků, zdárný růst a vývoj brambor a v neposlední řadě i vlastní sklizeň a posklizňovou úpravu brambor. Po zimě jsou na povrchu pole vidět stále hřebeny brázd vzniklé podzimní orbou., které během podzimních a zimních srážek umožňovaly zachycování a vsakování vláhy. Během zimy došlo také ke slehnutí nakypřené vrstvy ornice a rozrušení větších skýv mrazem. Na jaře pak při zvýšení teplot a vzhledem k určitému slehnutí může docházet naopak k nežádoucím ztrátám vody. Proto jakmile je půda schopná zpracování, přistupuje se k první jarní operaci. Touto operací se rozumí urovnání povrchu půdy. Účelem je dokončit rozrušení půdních agregátů, které nezničil mráz. Současně se vytváří izolační vrstva, která brání nežádoucímu úniku vláhy. Vyprovokuje se i klíčení plevelů, které se zničí následným mechanickým zásahem, čímž chráníme budoucí porost brambor před nežádoucím zaplevelením. Urovnání povrchu se provádí smykováním a vláčením šikmo na směr brázd vzniklých orbou. Termín je značně závislý na průběhu povětrnostních podmínek, ale zdá se velice dobře stanovit podle toho, zda již vyschly horní hřebeny brázd Příprava půdy pro plošné pěstování brambor V této technologii pěstování je základní operací kypření půdy. Brambory potřebují kypré lůžko a celkově kyprou a drobivou strukturu půdy nejlépe do hloubky 180 až 200 mm. K tomu slouží soupravy kultivátorů, prutových válců nebo hřebenových bran. Jak uvádí Čepl (2006), účelnější je obzvláště na těžších půdách dvojí postupné prokypření. Nejprve na hloubku kolem 100 mm a podruhé na hloubku třeba až 220 mm. Problémy mohou nastat na těžších slévatelných půdách. Kromě prokypření a provzdušnění půdy, přípravy lůžka pro sadbové hlízy, má kypření samozřejmě i odplevelující vliv. Začátek jarního kypření půdy je limitován vlhkostí půdy, povrch musí osychat. Použité kypřiče s pasivními orgány mají větší pracovní záběr a vyšší plošnou výkonnost, avšak kvalita a hloubka kypření jsou zpravidla nižší než při kypření rotačními nebo prosévacími orgány při odkameňování. Právě hloubka a kvalita kypření 18

19 zásadně ovlivňují výnos a množství hrud. Dokonalé nakypření umožňuje použití rotačních kypřičů. Používají se i rotavátory, které jsou vybaveny formovači hrůbků, což umožní rychlejší proschnutí a prohřátí půdy před sázením Příprava půdy pro pěstování brambor v odkameněných hrůbcích Jarní příprava půdy však může mít i jinou podobu. Ve většině podnicích specializovaných na pěstování brambor nahradila dosud popisovanou metodu technologie odkameňování. Odkameňovací linka se skládá ze tří mechanizačních prostředků pro přípravu půdy a sázení. Jsou to zpravidla dvouřádkový rýhovač, separátor kamenů a hrud a dvouřádkový sázeč. Tento způsob pěstování se začal používat ve Skotsku a Anglii v šedesátých letech. V letech 1987 a 1988 byl poprvé zkoušen u nás, ale podmínky pro nákup a praktické využití technologie nastaly až po roce Technologie odkameňování se rozšiřovala jen pozvolna. Podnět ke změně dali odběratelé konzumních a sadbových brambor, kteří začali preferovat brambory vypěstované a podmínkách technologie odkameňování. Obr.2 Různé šířky záhonů a brázd Prvním zásahem je rýhování zpravidla dvoutělesovým rýhovačem. Cílem je soustředit ornici do mohutných hrůbků o základně 1500 až 1800 mm. Ve vzdálenosti rovnající se dvojnásobku meziřádkové vzdálenosti (nebo o něco větší) se vytvoří rozorávacími tělesy rýhy do hloubky asi 250 mm. 19

20 Obr.3 Rýhovač záhonů Ornice mezi vytvořenými rýhami se zpracovává prosévacími separátory. Tato operace je energeticky a časově nejnáročnější. Jsou vyráběny separátory pásové, hvězdicové nebo kombinované. Nelze jednoznačně preferovat jedno pracovní ústrojí před druhým, protože v pokusech nebyl prokázán rozdíl v účinnosti separace. Zkušenosti zemědělců ukazují na vyšší výkonnost separátorů s hvězdicemi v méně příznivých podmínkách, tzn. v těžších půdách nebo při vyšší vlhkosti půdy. Většina separátorů v praxi je ovšem kombinovaná, kdy za pasivními vyorávacími radlicemi je umístěno 6 až 8 hvězdic a následuje prosévací dopravník. Za prosévacím ústrojím je napříč uložen reverzní dopravník, který kameny a nerozbité hroudy ukládá do předem vytvořených rýh. Tím vzniknou záhony zbavené většiny kamenů. Pokud se v půdě vyskytují velké kameny o velikosti nad 150 mm, shromažďují se v zásobníku, ze kterého se vyklápí na konci pozemku, a odvážejí z pole. Poznatky z provozního používání potvrzují, že rýhovače postačují svou výkonností pro dva separátory. Použití rýhovačů kombinovaných s rotavátorem umožňuje dřívější nasazení separátorů a zvýšení jejich výkonu, zejména v těžších půdách. Separátory jsou svou výkonností kolem 0,5 ha h -1 limitujícím strojem celé linky. Vytvářejí dokonale nakypřenou půdu do hloubky asi 200 mm. Proti klasické přípravě půdy s pasivním kypřícím ústrojím má odkameňovací linka vyšší pořizovací náklady, nižší plošnou výkonnost a vyšší náklady na náhradní díly a pracovní sílu. Účinnost odkamenění zpracovávané vrstvy se pohybuje mezi 60 až 90 %. Brambory v odkamenění půdě musí být dostatečně zahrnuty, neboť technologie neumožňuje dodatečnou kultivaci (nahrnování). Přínosem odkameňování půdy před sázením je snížení mechanického poškození hlíz kontaktem brambor a kamenů při sklizni, dopravě a naskladnění, zvýšení výtěžnosti a snížení skladovacích ztrát. Podle Čepla (2006) dochází k výraznému zvýšení výnosů v souvislosti 20

21 s kvalitním, dostatečně hlubokým kypřením a provzdušněním půdy. V některých podnicích používají tyto postupy i na půdě nevyžadující odkameňování, aby dosáhly vyššího provzdušnění půdy a snížení množství hrud při sklizni. Obr.4. Separátor kamenů Příprava sadby Použitá sadba, její výkonnost, vitalita a zdravotní stav velmi rozhodují o úspěchu pěstování brambor. Pozornost je třeba věnovat její přípravě. Vedle mechanické je důležitá příprava biologická, která zahrnuje především narašení a předklíčení hlíz. Narašení je nutné uplatňovat u veškeré sadby určené do dalšího množení i běžnou produkci konzumních i průmyslových brambor. Zvláště významné je u odrůd vykazujících dlouhou přirozenou dormanci (pozdní klíčení), protože probouzení hlíz urychluje jejich vzcházení. Narašení sadby se dosáhne umístěním bramborových hlíz do podmínek, které zajišťují jejich probuzení a vytvoření klíčků o velikosti do 5 mm. Vhodná teplota je mezi 8 až 10 C, přičemž probouzení a narašení hlíz trvá obvykle do tří týdnů. Narašenou sadbu lze vysazovat vhodnými typy sázečů. Při předkličování jde o intenzivnější přípravu sadby, která výrazně urychluje vzcházení, vegetaci, a tím i sklizeň brambor. Používá se především při produkci raných konzumních brambor proto, aby tyto plochy mohly být sklízeny již koncem května nebo začátkem června. Cílem je vytvoření elastických, odrůdově zbarvených, 15 až 25 mm dlouhých klíčků, nejlépe se základy kořínků. Předkličovat se začíná asi šest týdnů před předpokládaným sázením. Při teplotě 8 až 12 C se nechají hlízy ve tmě vyrašit. Po vytvoření klíčků dlouhých do 5 mm se začne osvětlovat 8 až 12 hodin denně a teplota se zvýší na 12 až 18 C. Čím vyšší je teplota, tím je doba předkličování kratší. Výkyvy mezi dnem a nocí nejsou na závadu. Relativní vlhkost vzduchu má být udržována 21

22 v rozmezí 80 až 90 %. Přibližně týden před sázením se klíčky otužují při teplotách mezi 6 až 8 C. Omezuje se tak poškození při manipulaci s hlízami během dopravy a sázení. Světelným zdrojem, může být jak přirozené, tak umělé světlo. Světlo brzdí růst klíčků a ovlivňuje jejich zbarvení, které je odrůdově rozdílné. Velikost hlíz k sázení je dána požadavky definovanými v normě ČSN Vychází z požadavku na sázení hlíz potřebné hmotnosti. Malé hlízy mají nedostatečnou zásobu živin potřebných pro vzcházení. Větší hlízy enormně zvyšují potřebnou hmotnost hlíz vysázených na hektar. Sadba se dosud třídí podle velikosti na sítech se čtvercovými otvory. Pro zajištění přibližně stejné hmotnosti sadbových hlíz nezávisle na jejich tvaru je stanoveno rozmezí 35 až 55 mm, u hlíz oválných až dlouhých 30 až 50 mm. Velikostní rozmezí každé skupiny odrůd dělit na sadbu dvojího třídění. Zejména při použití novějších typů lžičkových a miskových sázečů je žádoucí, aby bylo prováděno dvojí třídění pro snížení počtu vynechávek a dvojáků. Potřeba sadby na hektar je násobkem počtu hlíz vysázených na hektar a jejich hmotností Sázení brambor Brambory Se sázejí do hrůbků za optimálních půdních a klimatických podmínek. To znamená, že půda je prokypřená nejméně do hloubky 180 až 200 mm a je drobtovité struktury. Půda nesmí být podchlazená, ani zamokřená. Má být vyhřátá na teplotu alespoň 6 až 9 C. Termín sázení v ranobramborářských oblastech bývá nejčastěji počátkem března, výjimečně při dobrých povětrnostních podmínkách a tam, kde se používá zakrytí textilií, již koncem února. V ostatních bramborářských oblastech se začíná s výsadbou okolo 10. dubna. Sázení by mělo být ukončeno nejpozději do 5. května. Od tohoto termínu se začíná snižovat výnos hlíz a mohou nastat další problémy vedoucí ke snížení výnosu i kvality hlíz. Spon sázení je významným regulačním faktorem velikosti a vyrovnanosti hlíz. V současné době je u nás nejpoužívanější spon až 380 mm. Při klasické technologii pěstování je meziřádková vzdálenost pravidelná 750 mm, ale při odkameňování je často meziřádková vzdálenost uvnitř záhonu 750 mm a mezi vnějšími hrůbky 1050 mm. V zahraničí se uplatňuje i způsob pěstování brambor v plochých záhonech. Například při požití traktorů s rozchodem kol 1800 mm jsou brambory zasázeny třířádkovým sazečem, kde mezi řádky je vzdálenost 450 mm, kolejový řádek má šířku 900 mm. V našich podmínkách se byla tato metoda zkoušena v letech 1997 a 22

23 1998 v ZD Choustník. Po delších deštích ale docházelo na povrchu k tvorbě půdního škraloupu, který působil potíže při sklizni vyorávacím nakladačem. Dle Vokála (2003) v rámci jedné odrůdy a totožné přípravy půdy můžeme konstatovat, že u sponů s menší vzdáleností hlíz v řádku má trs nižší počet hlíz, avšak vyrovnaných a s vysokým podílem velikostní frakce 35 až 60 mm. V případě sponů s větší vzdáleností hlíz v řádku je vyšší nasazení hlíz o vyšší průměrné hmotnosti, avšak hlízy jsou méně vyrovnané s vyšším podílem frakce nad 60 mm. Obecně lze tedy doporučit pro množitelské porosty spon až 230 mm. Znamená to, že množství jedinců na hektar je až Pro užitkové směry konzumní a průmyslové brambory je doporučený spon až 380 mm což je až jedinců na hektar. Hloubka sázení má být při optimálních povětrnostních a půdních podmínkách rovna minimálně velikosti hlíz nebo maximálně o 30 mm větší (měřeno od urovnaného povrchu půdy). Výška nahrnutí ornice nad hlízami by se měla pohybovat kolem 100 až 150 mm. Platí tak známá zásada mělce sázet, hluboko zaorávat. Při zahrnování je nutno brát zřetel i na vlastnosti odrůdy, protože některé vytváří hlízy do hloubky a jiné je naopak vytlačují z hrůbku. Následkem toho je zelenání hlíz a tím pádem jejich znehodnocení.se vzrůstající hloubkou uložení sadbových hlíz se snižuje nebezpečí poškození kořenů a hlíz při kultivacích, výskytu zelených hlíz a napadení hlíz plísní bramboru. Zároveň ale mírně klesá teplota a při sklizni je nutné zahloubit více vyorávací radlice a prosít tak více půdy. Kompromisem je tedy sázení na hloubku urovnaného povrchu půdy, nebo až o 30 mm hlouběji za předpokladu dokonalého nahrnutí ornice nad hlízy. Obr.5. Sázení do záhonů 23

24 K sázení brambor se používají při klasickém způsobu pěstování různé typy dvou až šestiřádkových sazečů, z nichž některé umožňují sázení naklíčených hlíz s minimálním mechanickým poškozením klíčků. Při sázení do odkameněných záhonů se používají v naprosté většině dvouřádkové sazeče, protože dosavadní pracovní postup rýhování a separace kamenů neumožňuje nasazení víceřádkových sazečů. Je to proto, že není možné dodržet přesnou vzdálenost mezi sousedními záhony. Využívají se i dávkovače pro tuhá i tekutá průmyslová hnojiva a mořící zařízení, umožňující ošetřit hlízu nebo půdu proti chorobám a škůdcům. Adaptéry pro pásové přihnojení brambor při sázení umožňují použít optimální formu hnojiva. Při snížení dávek hnojiv umožňují zvýšení výnosu. K sázení raných brambor, které se sázejí zpravidla naklíčené se využívá poloautomatických sázecích mechanismů, aby nedošlo k ulámání či poškození klíčů. U těchto strojů se zpravidla hlízy vybírají ručně ze zásobníku a vkládají do sázecího mechanismu, který bývá s vysazovacím kotoučem, elevátorový nebo excentrický. Automatické sázecí mechanismy fungují zcela bez lidské práce. Některé typy umožňují také sázení předklíčených brambor, ale zejména se využívají k sázení všech narašených brambor. Automatická sázecí ústrojí bývají elevátorová, pásová či kotoučová s prstovými přidržovači Mechanické ošetření porostu ve vegetaci S výjimkou technologie odkameňování se od sázení do vzejití porostu provádí mechanická kultivace. Jedná se o systém vláčení a proorávek prováděných po sobě v určitém časovém sledu. Porost se vegetaci mechanicky ošetřuje s cílem prokypřit půdu a zamezit nežádoucímu růstu plevelů. Vliv kultivace na podmínky růstu není v současné době zcela jednoznačný, a jestliže byla půda před sázením dostatečně prokypřená a provzdušněná, a nad hlízou je minimálně 80 mm půdy, nemá kultivace po vzejití z toho hlediska význam. Důležitá je jako odplevelující zásah, kdy jejím cílem je ničit plevele na bocích hrůbků. Díky vývoji preemergentních i postemergentních herbicidů, které dokáží udržet porost brambor bez plevelů po celou dobu vegetace, někteří pěstitelé od těchto mechanických zásahů již zcela upustili nebo omezili počet zásahů v kombinaci s herbicidem vzhledem k jejich pracnosti a nízké plošné výkonnosti. Jako první zásah po výsadbě, po které je nad hlízou mm kypré ornice, by mělo následovat vláčení síťovými bránami s krátkými hřeby. Doba zásahu se 24

25 řídí klimatickými podmínkami a vývojovým stadiem plevelů. Plevele by neměly přerůst přes stadium děložních listů, maximálně prvního pravého listu. To bývá asi dnů po sázení. Vláčením se sníží výška ornice nad hlízami na mm, čímž se urychlí vzcházení, prokypří povrch hrůbků a zničí klíčící plevele. Vláčí-li se za suššího počasí, klíčící semenné plevele lépe zasychají. Tam, kde se nepodaří při výsadbě nahrnout nad sadbovou hlízu požadovaných mm ornice, nelze hned vláčet, ale naopak provede se proorávka naslepo, po které by hrůbky měly zůstat vysoké alespoň mm. Po proorávce naslepo následuje vláčení, které rozdrolí hroudy a hlavně ničí klíčící plevele. Termín vláčení je závislý na rozvoji klíčících plevelů a vlhkosti půdy. Do doby vzejití rostlin brambor se počet proorávek naslepo a vláčení diferencuje podle druhu půdy a stupně zaplevelení. Na těžších, jílovitých půdách se provádí v odstupu 7-10 dnů dvakrát proorávka naslepo a dvojí až trojí vláčení. Na lehčích písčitých půdách a při menší intenzitě zaplevelení obvykle postačí jedna proorávka naslepo a jedno až dvě vláčení. Podle podmínek je také třeba měnit kultivační tělesa. Hrobkovací tělesa po první proorávce naslepo je možné vyměnit za plečkovací tělesa různé konstrukce, která nevyhrnují půdu ze dna hrůbků na vrcholek, ale pouze rozruší a prokypří povrch a zničí i plevele. V podmínkách plné mechanické kultivace je nutné i po vzejití pokračovat v kultivačních zásazích a to zejména z důvodu regulace zaplevelení. Mladé rostlinky brambor ještě nedokáží zastínit plevele a být tak vůči nim konkurenceschopnými. Používají se plečky s kypřícími radličkami, které se zahloubí do mm. Zásah je třeba provést opatrně, protože mladé rostlinky brambor jsou křehké. Plečkování lze podle konkrétní situace doplnit proorávkou, ale provedenou mělčeji než v období do vzejití. Vzešlý porost je možné i vláčet, a to velmi opatrně síťovými branami při pomalejší rychlosti. Všechny operace se provádí v časovém odstupu dle potřeby, tzn. asi za 7-10 dnů. Poslední kultivační zásah je nahrnování. Provádí se v období plného zapojení rostlin v řádcích, tzn. při výšce trsů 300 až 350 mm. Při této operaci se výlučně používají hrobkovací tělesa., a to na hloubku 40 až 60 mm s nahrnutím 30 až 60 mm půdy ke stonkům brambor tak, aby došlo jak ke zničení plevelů v meziřádcích a bocích hrůbků, tak i zahrnutí a udušení plevelů na vrcholcích hrůbků 25

26 Obr.6 Hrůbkování Obr.7 Plečkování po vzejití Chemické ošetření porostu ve vegetaci Chemická ochrana porostu brambor má na výnos velký vliv. Pokud není prováděna precizně, může dojít až k několikanásobnému snížení výnosů. Jako první z chemických přípravků bývá aplikován půdní herbicid. Plná mechanická kultivace se již zpravidla neprovádí z výše uvedených důvodů. Preemergentní herbicidy mají být aplikovány nejpozději 3 dny před vzejitím brambor, nejlépe 10 až 14 dní po zasázení. Postemergentní lze aplikovat i po vzejití, čím později je však aplikován, tím větší plochu zakrývá porost a jeho účinnost se snižuje. Velmi důležitým zásahem při pěstování brambor je ochrana proti plísni bramborové. Nedostatečná ochrana je příčinou významných ztrát, ale má dopad i na kvalitu hlíz, proto je nutné využít všech dostupných možností k omezení ztrát. První ošetření musí být preventivní - porost by měl být chráněn fungicidem již před vytvořením podmínek pro infekci. To bývá zpravidla nutné většinou až těsně před zapojení porostu, při kterém přestane mezi rostlinami proudit vzduch. Průměrně postačí 3 až 5 aplikací, ale při vlhkém a teplém počasí není výjimkou až 7 aplikací. Pro první postřik a kdykoli v průběhu vegetace, kdy je nebezpečí plísně nízké, používají se levné kontaktní přípravky typu Novozir MN 50, Dithane M 45. V době plné vegetace lze jednou až dvakrát použít systémové přípravky typu Ridomil MZ 72 WP, Ripost M. V době silného tlaku jsou vhodné přípravky s lokálně systémovou složkou Curzate M, Akrobat MZ. Pro poslední jeden až dva postřiky v závěru vegetace se používají přípravky, které dobře tlumí infekci hlíz, např. Brestan 60, Altima 500 SC. V závěru vegetace bývá v některých letech tlak plísně velmi silný a ani fungicidy nezabrání infekci natě. V takovém případě je lepší nať zničit (Rasocha a kol, 2004). Dalším nebezpečím během vegetace je mandelinka bramborová. Ochrana spočívá v chemickém ošetřování při překročení kritických hodnot výskytu, tj. 100 brouků na ha v květnu a červnu nebo při výskytu 5000 larev na ha, tj při výskytu 1 larvy 26

27 asi na každém desátém trsu. Přípravky jsou uvedeny v Metodické příručce pro ochranu rostlin (např. Karate 5 EC). Ošetření lze většinou spojovat s ošetřením proti plísni Příprava na sklizeň Vhodné podmínky pro sklizeň se vytvářejí již při přípravě půdy, sázení, kultivaci a ochraně, jak je uvedeno výše. Před vlastní sklizní je většinou nutno odstranit nať. U porostů konzumních brambor, u kterých není zjištěna plíseň bramborová se dává přednost mechanickému zničení natě. K němu slouží rozbíječe natě, většinou čtyřřádkové. Mohou být kladívkové či řetízkové. Tímto způsobem se rozbíjí nať co nejblíže povrchu půdy s předpokladem, že zásah nesmí poškozovat hlízy a nesmí ani dojít k jejich obnažení, protože by znamenalo jejich zezelenání. Mechanicky se ničí nať též v silně zaplevelených porostech. U množitelských porostů a tam, kde se vyskytuje plíseň bramborová, zajišťuje se odstranění natě pomocí desikantů, např. Basta 15, Harvade 25 F. To je u množitelských porostů povinné. Jak uvádí Vokál (2003), odstraněním natě u brambor se sleduje především: -Usnadnění sklizně a zvýšení výkonů sklizňové techniky, zničení plevelů a omezení jejich rozšíření, a to u všech užitkových směrů pěstování brambor. -Zvýšení vyzrálosti hlíz, zpevnění jejich slupky. Dosáhne se tak nižší mechanické poškození bramborových hlíz a tím se zajistí lepší materiál pro skladování. Tato otázka přímo souvisí s ochranou hlíz proti skládkovým chorobám, a je tudíž významná pro všechny užitkové směry pěstování brambor. -Regulace velikosti hlíz. Pro zvýšení výtěžnosti jak sadbových, tak i konzumních brambor. -Ochrana všech užitkových směrů pěstování brambor proti šíření plísně bramborové. Cílem je zastavit další množení patogena a omezit tak tvorbu inokula, které je zdrojem infekce hlíz brambor. Znamená to snížení nebezpečí dalšího šíření plísně bramborové a omezení napadení hlíz touto chorobou. Nejvhodnější je chemická desikace napadeného porostu rychle působícím přípravkem. Mechanické ničení natě je méně účinné, neboť plíseň přežívá na zbytcích rostlin a je i nadále zdrojem infekce. Při rozhodování o terminu zničení natě je třeba zohlednit především náchylnost pěstované odrůdy k plísni na hlízách, klimatické a půdní podmínky dané lokality, vývoj počasí, výnos hlíz, procento napadené natě a očekávaný vývoj infekce. Obecně lze podle pěstované odrůdy doporučit ukončení vegetace při napadení natě plísní v rozsahu 5 až 20 %. 27

28 -Ochrana brambor proti virovým chorobám. Využívána je pouze u množitelských porostů brambor. Cílem je zabránění přenosu virových chorob vektory a omezení přechodu virové infekce z natě do hlíz. Termíny desikací pro pěstitele sadbových brambor jsou závazné. Množitel bramborové sadby je povinen nejpozději k vyhlášenému termínu pro danou skupinu odrůd odstranit nať chemicky nebo mechanicky a následně chemicky, eventuelně vytrháním. Termíny desikací stanoví v jednotlivých regionech příslušné semenářské kontroly ÚKZÚZ. Nedodržení termínu desikace, nebo při nedokonalém zničení natě a při obrůstání desikovaných rostlin znamená sestupnění do C2 (přesadby) a tím finanční ztrátu množitele. Problémem při desikaci brambor bývají nové obrosty, jež ovlivňují nepříznivě kvalitu brambor. Na obrostlé trsy se soustřeďují mšice, které mohou přenášet virové choroby brambor a nebezpečné jsou i z hlediska dalšího šíření plísně bramborové. Následkem obrůstání trsů brambor dochází často ke zmlazování hlíz, k jejich deformacím, k nárůstkům a podobně. Ty potom mohou být snadno mechanicky poškozovány, což zhoršuje kvalitu i úspěšnost skladovatelnosti Sklizeň brambor Sklizeň brambor je spolu s posklizňovou úpravou v současné době nejpracnějším a nejproblematičtějším úsekem výroby brambor. Je prokázáno, že mechanizovaná sklizeň a další manipulace s čerstvě sklizenými hlízami zásadně ovlivňuje stupeň poškození hlíz. Jako společné kritérium sklizně je uplatňován cíl co nejvyšší kvality s minimálním poškozením jako východisko dalšího skladování s minimálními ztrátami. Termín sklizně určuje spíše účel pěstování, než fyziologická zralost hlíz. Rané brambory se sklízejí v období, kdy většina hlíz dosáhla konzumní velikosti 30 mm. Sadbové brambory se dají sklízet 14 dní po zničení natě. Zpravidla se však k vlastní sklizni přistupuje později, nejčastěji v září a říjnu, protože je problém v horkých letních dnech udržet správnou skladovací teplotu ve skladech. Mechanizovaná sklizeň brambor zahrnuje v podstatě ty tyto operace: podorávání hrůbků, oddělení půdy a hrud od hlíz, dále oddělení natě, rostlinných zbytků, plevele a popřípadě i kamenů od hlíz. Ve srovnání s jinými plodinami je sklizeň brambor obtížnější, protože stroje musí zpracovat velké množství materiálu. Podle hloubky vyorávání, tvaru vyorávací radlice a stavu a rozložení půdy se pohybuje množství vyoraného materiálu v hrůbku v rozmezí 850 až 1300 t ha -1, z čehož brambory tvoří jen 28

29 asi 3 % jak uvádí Neubauer a kol. (1989). Ostatní se považuje za příměsi, které je nutno od brambor oddělit. Kromě toho, že tvrdší hroudy a kameny se oddělují od bramborových hlíz velice nesnadno, přispívá k celkové obtížnosti skutečnost, že hlízy jsou jen málo odolné proti poranění. Na tuto vlastnost bramborových hlíz je třeba brát při sklizni a další manipulaci zvláštní ohled, protože největší ztráty bývají způsobeny právě poraněním. Při sklizni brambor se využívají nejvíce tyto postupy: 1)přímá sklizeň jednofázová dvoufázová 2) Dělená sklizeň dvoufázová třífázová Přímá jednofázová sklizeň Používají se k ní různé typy sklízečů s pracovním záběrem od jednoho do čtyř řádků (převážně však jedno a dvouřádkové sklízeče). Tato technologie si i přes téměř 30 let ověřování dělené sklizně udržuje převládající postavení. Při tomto způsobu sklizně jsou brambory vyorány, očištěny, rozdruženy a nakládány na připravený přepravní prostředek. Vše je provedeno v jedné fázi a brambory jsou hned po vyorání odváženy z pozemku k dalšímu ošetření Přímá dvoufázová sklizeň Při tomto postupu se brambory sklízejí vyorávacím nakladačem bez lidské osádky a sklízené hlízy s příměsmi se pak rozdružují stacionárně. Efektivnost dvoufázové sklizně spočívá ve vysoké výkonnosti a nízké spotřebě lidské práce, ale poškození hlíz a tím i velikost následných ztrát při skladování jsou vysoké. Tato metoda nachází využití např. v Nizozemí, kde na lehkých, sypkých půdách s malým 29