STUDIE AGLOMERAČNÍHO PROJEKTU BRNĚNSKÉ PŘÍMĚSTSKÉ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY 2020

Transkript

1

2 STUDIE AGLOMERAČNÍHO PROJEKTU BRNĚNSKÉ PŘÍMĚSTSKÉ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY 2020 Objednatel: SUDOP Brno, spol. s r.o. Zastoupený: Ing. Jiřím Molákem Zhotovitel: CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, Praha 1 Zastoupený: Ing. Milanem Komínkem ve věcech smluvních Autorský kolektiv: Ing. Petr Hofhansl, Ph. D., vedoucí střediska dopravního plánování Ing. Marek Šída Michal Prosek Číslo zakázky zhotovitele: Datum: Listopad 2011

3 OBSAH 1 PŘEDMĚT PLNĚNÍ 2 2 ROZVOJ ÚZEMÍ ROZVOJOVÉ OSY ÚZEMÍ BRNĚNSKÉ AGLOMERACE PROGNÓZA BILANCE POČTU OBYVATEL MODEL PŘEPRAVNÍCH VZTAHŮ POPIS DOPRAVNÍHO MODELU VÝSTUPY Z DOPRAVNÍHO MODELU NAVRHOVANÉ ZMĚNY V RÁMCI ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY A IDS JMK NOVÉ STAVBY ZASTÁVKY LINKY TRATĚ ZMĚNY V LINKOVÉM VEDENÍ REGIONÁLNÍCH AUTOBUSŮ JÍZDNÍ DOBA 20 6 ANALÝZA MODELOVÝCH VÝPOČTŮ ŽELEZNIČNÍ TRATĚ AUTOBUSY PROFILOVÉ INTENZITY GRAFICKÉ PŘÍLOHY 30 Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

4 1 PŘEDMĚT PLNĚNÍ Předmětem plnění, je pomocí dopravního modelování stanovit intenzitu přepravních proudů na železnici. Posoudit možnost převedení vybraných přepravních proudů autobusové dopravy na železniční. Posoudit schopnost veřejné dopravy absorbovat část dopravy individuální; analyzovat výstupy dopravního modelu a použít je pro odpovídající rozvoj železniční infrastruktury. Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

5 2 ROZVOJ ÚZEMÍ Předpokládaný rozvoj spádového území pro příměstskou dopravu je definován v politice územního rozvoje ČR a v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje. 2.1 Rozvojové osy Politika územního rozvoje České republiky vymezuje Rozvojovou oblast Brno (OB3) územím obcí z ORP Brno, Blansko, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Slavkov, Šlapanice, Tišnov, Vyškov, Židlochovice. Důvodem vymezení jsou území ovlivněná rozvojovou dynamikou krajského města Brna. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, které mají z velké části i mezinárodní význam; rozvojově podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními silnicemi, tak I. tranzitním železničním koridorem; sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na prostor Vídně a Bratislavy. Obrázek 1 rozvojové oblasti a rozvojové osy [zdroj: Politika územního rozvoje ČR] ZÚR JMK zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB3 Brno, vymezené v PÚR ČR 2008 územím obcí z ORP Brno, Blansko, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Slavkov, Šlapanice, Tišnov, Vyškov a Židlochovice, takto: Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

6 Tabulka 1 vymezení rozvojové oblasti OB3 Brno [ZÚR JMK] ORP Brno Blansko Kuřim Pohořelice Rosice Šlapanice Slavkov u Brna Tišnov Vyškov Židlochovice Obec Brno Adamov Čebín, Česká, Chudčice, Hvozdec, Jinačovice, Kuřim, Lelekovice, Moravské Knínice, Rozdrojovice, Veverská Bítýška Cvrčovice, Malešovice, Odrovice, Pohořelice, Přibice Babice u Rosic, Domašov, Javůrek, Lesní Hluboké, Litostrov, Ostrovačice, Příbram na Moravě, Přibyslavice, Říčany, Říčky, Rosice, Rudka, Tetčice, Veverské Knínice, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Březina, Hajany, Hostěnice, Jiříkovice, Kanice, Kobylnice, Kovalovice, Modřice, Mokrá- Horákov, Moravany, Nebovidy, Ochoz u Brna, Omice, Ořechov, Ostopovice, Podolí, Ponětovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Prštice, Radostice, Rebešovice, Řícmanice, Silůvky, Sivice, Šlapanice, Sokolnice, Střelice, Telnice, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Velatice, Viničné Šumice, Vranov, Želešice Holubice, Hostěrádky-Rešov, Křenovice, Slavkov u Brna, Velešovice, Zbýšov Braníškov, Březina, Drásov, Heroltice, Hradčany, Lažánky, Malhostovice, Maršov, Nelepeč-Žernůvka, Předklášteří, Sentice, Skalička, Tišnov, Vohančice, Všechovice, Železné Rousínov Blučina, Bratčice, Holasice, Hrušovany u Brna, Ledce, Medlov, Měnín, Moutnice, Nesvačilka, Nosislav, Opatovice, Otmarov, Popovice, Přísnotice, Rajhrad, Rajhradice, Sobotovice, Syrovice, Těšany, Unkovice, Vojkovice, Žabčice, Žatčany, Židlochovice ZÚR JMK zpřesňují vymezení rozvojových os takto: rozvojová osa OS9 Brno Svitavy / Moravská Třebová, vymezené v PÚR ČR 2008 na území Jihomoravského kraje mimo OB3 Brno obcemi s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/43, připravovaný koridor kapacitní silnice R43 a železniční trať č rozvojová osa OS10 OS10 (Katowice ) hranice Polsko / ČR Ostrava Lipník nad Bečvou Olomouc Brno Břeclav hranice ČR / Slovensko ( Bratislava), vymezené v PÚR ČR 2008 na území Jihomoravského kraje mimo OB3 Brno obcemi s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnice D1 a D2 a železniční trať č. 250 v úseku Brno Břeclav Lanžhot státní hranice. rozvojová osa OS11 Lipník nad Bečvou Přerov Uherské Hradiště Břeclav hranice ČR / Rakousko, vymezené v PÚR ČR 2008 na území Jihomoravského kraje obcemi mimo rozvojovou osu OS10 s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/55, připravovaný koridor kapacitní silnice R55 a železniční trať č. 330 v úseku Přerov Břeclav. Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

7 Rozvojová osa OS5 (Vysočina Kraj) není v ZÚR Jihomoravského kraje řešena. ROZVOJOVÉ OSY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU N-OS1 Znojemská, vedená v návaznosti na trasu koridoru dopravy republikového významu S8 (silnice I/38) (Havlíčkův Brod Jihlava) Znojmo Hatě hranice ČR / Rakousko (Wien) podle PÚR ČR 2008 a v návaznosti na rozvojovou osu Dolního Rakouska (Wien ) Stockerau Hollabrunn ( Znojmo), kterou vymezují od hranice s Dolním Rakouskem po hranici s krajem Vysočina. N-OS2 POHOŘELICKÁ, na území ORP Moravský Krumlov, Pohořelice a Znojmo, je vedená v návaznosti na koridor silnice I/53 Pohořelice Znojmo, s návazností na rozvojovou osu N-OS1 v prostoru Znojma a N-OS3 v prostoru Pohořelic. N-OS3 VÍDEŇSKÁ, je vedená v návaznosti na koridor kapacitní silnice R52 Pohořelice Mikulov hranice ČR / Rakousko Mistelbach (E461) podle PÚR ČR 2008, s návazností na rozvojovou osu Dolního Rakouska (Wien ) Wolkersdorf Mistelbach Drasenhofen státní hranice ( Mikulov) a na rozvojovou osu N-OS2 v prostoru Pohořelic. N-OS4 KYJOVSKÁ na území ORP Bučovice, Hodonín, Kyjov a Slavkov u Brna, je vedená v návaznosti na vymezení OB3 Brno podél trasy silnice I/50 v úseku (D1 Slavkov u Brna) Bučovice Brankovice hranice krajů JMK / Zlínský a železniční tratě č. 340 (Brno Slavkov u Brna) Bučovice Kyjov ( Veselí nad Moravou), s návazností na vymezení OS11 v prostoru Hodonína. 2.2 Území Brněnské aglomerace ZÚR JMK stanovují území Brněnské aglomerace podle ÚS aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí z roku 2010, které vymezují takto: Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

8 ORP Blansko Brno Ivančice Kuřim Pohořelice Rosice Šlapanice Slavkov u Brna Tišnov Židlochovice Obec Adamov, Lažany, Lipůvka Brno Hlína, Mělčany, Moravské Bránice, Němčičky, Neslovice, Pravlov Čebín, Česká, Jinačovice, Kuřim, Lelekovice, Moravské Knínice, Rozdrojovice Vranovice Babice u Rosic, Ostrovačice, Říčany, Říčky, Rosice, Tetčice, Zastávka Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Březina, Hajany, Hostěnice, Jiříkovice, Kanice, Kobylnice, Kovalovice, Modřice, Mokrá- Horákov, Moravany, Nebovidy, Ochoz u Brna, Omice, Ořechov, Ostopovice, Podolí, Ponětovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Prštice, Radostice, Rebešovice, Řícmanice, Silůvky, Sivice, Šlapanice, Sokolnice, Střelice, Telnice, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Velatice, Viničné Šumice, Vranov, Želešice Holubice, Hostěrádky-Rešov, Křenovice, Otnice, Šaratice, Velešovice, Zbýšov Hradčany Blučina, Bratčice, Holasice, Hrušovany u Brna, Ledce, Medlov, Měnín, Moutnice, Nesvačilka, Opatovice, Otmarov, Popovice, Přísnotice, Rajhrad, Rajhradice, Sobotovice, Syrovice, Těšany, Unkovice, Vojkovice, Žabčice, Žatčany, Židlochovice Jako požadavky na uspořádání a využití území ukládá pro 1) Sídelní strukturu: Podporovat prvořadě restrukturalizaci zastavěného území obcí před jeho rozrůstáním. Usměrňovat rozvoj sídelní struktury v duchu rozvoje sídelní dělby práce mezi Brnem a jeho aglomerací při posilování směrů kvalitně obsloužených hromadnou a individuální dopravou a ochrany území s vysokou hodnotou přírodního prostředí plnících funkci rekreačního zázemí aglomerace. Směřovat přednostně územní rozvoj do rozvojových aglomeračních směrů Kuřim, Modřice a Šlapanice, kde je možné očekávat rozvoj pracovních příležitostí a plnohodnotných forem městského bydlení. Vytvářet nadto v rámci aglomerace úzké vazby Brna na Sokolnice, Újezd u Brna, Rajhrad, Hrušovany u Brna, Židlochovice, Rosice a Zastávku. U těchto obcí posilovat jejich funkční komplexitu (nabídku pracovních míst a občanské vybavenosti) s cílem oslabení nadměrných dostředných vztahů k Brnu. Stabilizovat sídelní strukturu v severovýchodní oblasti aglomerace při maximálním využití vnitřních rezerv zastavěného území sídel. Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

9 Rozvíjet diferencovaně sídelní strukturu v ostatních oblastech aglomerace. Podmínit rozvoj sídel zajištěním odkanalizování a zásobení pitnou vodou a respektováním limitů využití území (zvláště záplavových území, ochrany vodních zdrojů, krajinné památkové zóny Slavkovské bojiště, vedení energetických koridorů apod.) a záměrů rozvoje technické infrastruktury nadmístního významu. Podporovat prvořadě rozvoj obcí ve směrech kvalitně obsloužených železničním IDS a napojených na silniční síť schopnou přenést dopravní zatížení mimo zastavěná území sídel. Umožnit rozvoj sídel obsloužených autobusovým IDS napojeným na silniční síť schopnou přenést dopravní zatížení mimo zastavěné území okolních sídel. Posilovat v širším území aglomerace vazby na sídla ležící v OB nebo OS nebo v jejich blízkosti jako Tišnov, Blansko, Rousínov, Slavkov u Brna, Pohořelice a Ivančice. Posuzovat lokalizaci aktivit a ploch nadmístního významu, především komerčních, výrobních a obchodních aktivit, vždy z hlediska širšího územního kontextu Brněnské aglomerace. 2) Dopravu: Podporovat v silniční dopravě průchod nadřazené dopravní sítě aglomerací a rozvedení dopravních proudů do koridorů, které budou schopny ochránit dotčená sídla aglomerace a zvláště město Brno před nadbytečnou dopravou při maximální eliminaci negativních dopadů dopravy na životní prostředí. Podporovat v systému IDS posílení významu železniční dopravy směřující do oblastí severozápad (Česká Kuřim Tišnov), jihovýchod (Tuřany Sokolnice-Telnice Újezd u Brna Slavkov), východ (Slatina Holubice Vyškov), jih (Modřice Rajhrad Hrušovany u Brna) a západ (Střelice Omice Rosice). Pro územní plánování ukládá úkoly: 1) Sídelní struktura: Omezit maximálně rozšiřování zastavitelných ploch pro bydlení, podmínit případný nárůst těchto ploch podrobným průkazem jejich potřebnosti v souladu se stavebním zákonem s vazbou na územní, demografický a ekonomický potenciál sídel. Vytvářet dobré územní podmínky pro rozvoj sídel obsloužených autobusovým nebo železničním IDS napojeným na silniční síť schopnou přenést dopravní zatížení mimo zastavěné území okolních sídel. Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

10 Vytvářet vhodné územní podmínky pro rekultivaci území po těžbě štěrkopísků v jihozápadní části Brněnské aglomerace ve prospěch zkvalitnění přírodního prostředí s možností rekreačního využití. Vytvářet v Brněnské aglomeraci vhodné územní podmínky pro realizaci záměrů ploch smíšených výrobních nadmístního významu. Respektovat a chránit při plánování rozvoje území Brněnské aglomerace: o přírodně rekreační zázemí aglomerace (SZ, SV a JZ oblast) představované územím s vysokou kvalitou přírodního prostředí, o krajinnou památkovou zónu Slavkovské bojiště, o území říčních niv, záplavových území a systém protipovodňových opatření, o území ochrany vodních zdrojů a nerostných surovin, o území dopravních a energetických koridorů 2) Doprava: Koordinovat územní rozvoj obcí v souladu s možnostmi realizace silniční sítě. Hledat taková řešení, která nepřipustí zatěžování zastavěných území sídel průjezdnou dopravou vyvolanou rozvojem obce jiné bez odpovídajícího řešení silniční sítě. Vytvářet v železniční dopravě územní podmínky pro zavedení VRT do prostoru Brněnské aglomerace s napojením na Prahu, Vídeň a Ostravu. Vytvářet územní podmínky pro přípravu a realizaci Severojižního kolejového diametru a budování terminálů IDS s vazbami na ostatní druhy dopravy. Vyhledat na vjezdech do Brněnské aglomerace a do města Brna vhodné plochy pro založení systému P+R s těsnou vazbou na kapacitní hromadnou dopravu. Vytvářet územní podmínky pro budování systému cyklistických tras a stezek využitelných pro rekreaci, pro dojížďku do škol a zaměstnání a zvyšující atraktivitu rekreačních oblastí. Respektovat při plánování systému místní podmínky v rámci polohy v Brněnské aglomeraci. 2.3 Prognóza bilance počtu obyvatel Prognóza počtu obyvatel na území Jihomoravského kraje byla vytvořena v souladu s rozvojovými oblastmi a rozvojovými osami uvedenými v ZÚR Jihomoravského kraje. Na obr. 2 je uvedena mapa rozvojových oblastí, kde jsou modrou barvou obce v OB3 Brno zpřesněné vymezení rozvojové oblasti podle PÚR ČR 2008, růžově OS9; OS10; a OS11 zpřesněná vymezení rozvojových os podle PÚR ČR 2008, zeleně N-OS1 Znojemská; N-OS2 Pohořelická; N- OS3 Vídeňská; N-OS 4 Kyjovská vymezení rozvojových os nemístního významu; růžovozelená Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

11 podnět k zařazení osy nemístního významu N-OS3 Vídeňská do kategorie rozvojové osy v aktualizaci PÚR ČR. Obrázek 2 ZÚR Jihomoravského kraje, uspořádání území kraje rozvojové oblasti a rozvojové osy [ZÚR JMK, Atelier T-plan] V dopravním modelu kraje bylo území rozčleněno na tři základní typů, a to: obce mimo osy, hlavní urbanizační osy a suburbánní území. Na obrázku 3 je graficky zobrazena mapa katastrálních hranic obcí s vybarvenými plochami dle typu urbanizovaného území. Tato mapa koresponduje s mapou rozvojových oblastí a rozvojových os uvedenou v ZÚR Jihomoravského kraje. V obcích ležících mimo osy (bílá barva) není počítáno s nárůstem počtu obyvatel, v obcích na hlavních osách (oranžová barva) je počítáno s 10% nárůstem a v obcích v suburbánním území (modrofialová barva) je počítáno s 20% nárůstem počtu obyvatel. Koeficienty růstu počtu obyvatel v jednotlivých obcích byly stanoveny na základě Územní prognózy Jihomoravského kraje, která byla součástí Generelu dopravy Jihomoravského kraje [ILF Consulting Engineers, 2004]. Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

12 Obrázek 3 typy urbanizovaného území v Jihomoravském kraji [Dopravní model JMK, Cityplan] Obrázek 4 vývoj počtu obyvatel v JMK mezi roky 2000 a 2010 [data ČSÚ] Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

13 Obrázek 5 vývoj počtu obyvatel v JMK, prognóza do roku 2025 Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

14 3 MODEL PŘEPRAVNÍCH VZTAHŮ Pro výpočet prognózy zatížení sítě veřejné dopravy cestujícími byl použit dopravní model hromadné dopravy města Brna a Jihomoravského kraje. Pro vytvoření dopravního modelu byl použit dopravně-plánovací software PTV-VISION společnosti PTV Karlsruhe. Použity byly programy VISEM 8.10 pro modelování dopravní poptávky a VISUM 11.5 pro zatěžování sítě VHD. Program VISEM je základní součástí programů PTV-VISION, který je zaměřen na modelování přepravní poptávky. Vstupy do tohoto programu jsou: členění území do zón, demografické a aktivitní informace o jednotlivých zónách, vzory dopravního chování homogenních skupin obyvatelstva, rozhodovací algoritmy a nabídka dopravních sítí a dopravních služeb. Výstupem je matice objemů cest linkami veřejné hromadné dopravy. Program VISUM je dalším programem z balíku PTV-VISION, který zajišťuje přiřazení matic dopravní poptávky na síť hromadné dopravy. Přiřazování respektuje linkové vedení, jízdní doby, intervaly a jízdní řády. 3.1 POPIS DOPRAVNÍHO MODELU Výhledový dopravní model vychází z dopravního modelu současného stavu. Dopravní model hromadné dopravy současného stavu obsahuje detailní komunikační síť, linkové vedení a jízdní řády hromadné dopravy na území města Brna, veškeré vlakové spoje na území Jihomoravského kraje a vybrané regionální autobusové linky, navazující na železniční dopravu v rámci celého kraje. Dopravní model se skládá z modelu dopravní poptávky, který představují matice přepravních vztahů, a z modelu přepravní nabídky, který obsahuje síť veřejné hromadné dopravy. Podkladem pro kalibraci dopravního modelu na současný stav byly údaje o obsazenosti vlakových spojů a o počtech cestujících ve vybraných profilech sítě VHD jak na území města Brna tak jeho okolí. Dopravní poptávka Vstup dopravní poptávky z matic přepravních vztahů do sítě se odehrává pomocí napojení dopravních zón. Celé řešené území je rozděleno na dopravní zóny podle základních sídelních jednotek na základě údajů ze Statistického lexikonu obcí České republiky. Město Brno je rozděleno na 279 dopravních zón, které jsou napojeny na nejbližší zastávky hromadné dopravy. V Jihomoravském kraji je každá obec představována jednou dopravní zónou a je napojena na autobusovou, případně i na železniční zastávku. Matice pro veřejnou hromadnou dopravu byla vypočtena v programu VISEM 8.10 na základě demografických údajů. Výchozími daty jsou celkový počet obyvatel, počet ekonomicky aktivních Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

15 obyvatel, počet obyvatel do 14 let, počet pracovních příležitostí, atraktivita území, obchodní plochy atd. Matice přepravních vztahů jsou vytvářeny na základě řetězců aktivit (např. domov zaměstnání nakupování domov, domov škola domov atd.). Po výpočtu matice přepravních vztahů byla provedena její kalibrace na hodnoty z průzkumů obsazenosti, které jsou do sítě zadány pomocí kalibračních profilů. Prognóza je vypočtena pro rok Matice pro výhledový stav byla získána navýšením kalibrované matice v souladu s plánovaným rozvojem území (viz předchozí). Dopravní nabídka Pro vytvoření modelu dopravní nabídky je použit program VISUM, který je součástí dopravněplánovacího softwaru PTV-VISION společnosti PTV Karlsruhe. Program VISUM pracuje na základě principů síťové analýzy. Síť je tvořena uzly a hranami (spojnicemi), představujícími komunikační síť. Uzly představují křižovatky, zastávky hromadné dopravy a místa napojení dopravních zón. Do nabídkového dopravního modelu jsou zadány všechny vlakové, tramvajové, trolejbusové a městské autobusové linky. Z regionálních autobusových linek jsou zadány pouze ty linky, které mají vazbu na železnici. Celkový počet regionálních autobusových linek, zadaných do dopravního modelu, je 130. Tabulka 2 regionální autobusové linky zadané do dopravního modelu Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

16 Obrázek 6 síť regionálních autobusových linek zadaných do dopravního modelu Pro všechny zadané linky tramvají, městských autobusů, trolejbusů a vlaků obsahuje dopravní model podrobné jízdní řády pro průměrný pracovní den, u regionálních autobusových linek jsou zadány jízdní doby a průměrný interval. Na území města Brna jsou zadány všechny zastávky hromadné dopravy do podrobnosti zastávkových sloupků, vlakové stanice a zastávky jsou představovány jedním bodem. Mimo území Brna jsou zadány všechny vlakové stanice a zastávky, pro regionální autobusové linky je v každé obci zadána pouze jedna zastávka. Návaznost mezi vlaky a regionálními autobusy v rámci jedné obce je v dopravním modelu zajištěna pěší vazbou. Pro výhledový dopravní model bylo upraveno linkové vedení v souvislosti s přesunem ŽUB a dalšími navrhovanými železničními stavbami. Všechny změny jsou popsány v následujících kapitolách. 3.2 VÝSTUPY Z DOPRAVNÍHO MODELU Výstupem z dopravního modelu jsou počty cestujících v mezizastávkových úsecích na síti železničních tratí a regionálních autobusových linek. Výstupy z dopravního modelu jsou zobrazeny v grafických přílohách a jsou v nich uvedeny celodenní hodnoty počtu cestujících. Účinek navrhovaných staveb je zobrazen v rozdílovém pentlogramu, který zobrazuje nárůsty a poklesy počtu cestujících na celé síti mezi návrhovou variantou a současným stavem. Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

17 4 NAVRHOVANÉ ZMĚNY V RÁMCI ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY A IDS JMK 4.1 NOVÉ STAVBY Elektrizace a modernizace tratě č. 240 v úseku Brno Zastávka včetně zdvoukolejnění úseku Střelice Zastávka Modernizace tratě Brno Přerov; v souvislosti s touto stavbou je uvažováno se změnou číslování tratí, modernizovaná trať přes Blažovice na Přerov jako č. 300 a trať přes Sokolnice do Veselí n. Mor. jako č. 340 Boskovická spojka mezi stanicemi Doubravice n. Svitavou a Boskovice Křenovická spojka mezi stanicemi Zbýšov a Slavkov u Brna Elektrizace a modernizace tratě č. 254 Šakvice Hustopeče Obnova a elektrizace tratě Hrušovany u B. Židlochovice 4.2 ZASTÁVKY V rámci modernizace ŽUB a navazujících železničních tratí je ve výhledu uvažováno se změnou polohy některých zastávek a s dalšími novými zastávkami. Součástí modernizace ŽUB bude změněna poloha zastávek Černovice a Židenice kvůli lepší návaznosti na MHD. Kromě toho je plánováno na území Brna pět nových zastávek a na území kraje dalších pět. Brno-Černovice nová zastávka u Olomoucké ulice, zajištění přestupu MHD x vlak Brno-Židenice posun zastávky jižním směrem pro lepší návaznost na tramvaje a autobusy Brno-Černovická terasa nová zastávka mezi zastávkami Brno-Černovice a Brno- Slatina Brno-Vídeňská nová zastávka na trati č. 240 v blízkosti MÚK D1 x I/52 Brno-Starý Lískovec nová zastávka na trati č. 240 Holásky nová zastávka Brněnské Ivanovice nová zastávka Holasice nová zastávka Lhota-Rapotina nová zastávka Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

18 Ostopovice nová zastávka Ráječko-Spešov nová zastávka Sudice nová zastávka Modřice zajištění vazby mezi vlakem a tramvají 4.3 LINKY V současném stavu jsou do dopravního modelu zadány všechny vlaky dle aktuálního jízdního řádu (říjen 2011) Vedení vlakových linek ve výhledovém horizontu je uvažováno dle projektu ŽUB. Vlaky vyšší kvality (Ex, IC a EC) jsou ponechány v současném rozsahu. Obrázek 7 výhledové schéma vlakových linek Slavkov Vedení linek S S1 Brno-Hlavní nádraží Sokolnice Nesovice (špičkový interval 30 min) Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

19 S2 Třebíč Náměšť nad Oslavou Zastávka u Brna Brno-Hlavní nádraží (Letovice Březová n. Svitavou / Boskovice). Špičkové intervaly: Úsek Třebíč Náměšť nad Oslavou 60 min Úsek Náměšť nad Oslavou Zastávka u Brna 30 min Úsek Zastávka u Brna Doubravice n. Svitavou 15 min; v úseku Zastávka Brno budou v provozu zrychlené vlaky (projíždějící úsek Tetčice Starý Lískovec) v taktu 30 min a zastávkové vlaky v taktu 30 min. Úsek Doubravice n. Svitavou Letovice 30 min Úsek Doubravice n. Svitavou Boskovice 30 min Úsek Letovice Březová n. Svitavou 60 min S3 Hustopeče (Židlochovice) Brno-Hlavní nádraží Tišnov Žďár n. Sázavou. Špičkové intervaly: Úsek Hustopeče Hrušovany u Brna 30 min Úsek Židlochovice Hrušovany u Brna 30 min Úsek Hrušovany u Brna Tišnov 15 min Úsek Tišnov Žďár n. Sázavou 60 min S6 Brno-Královo Pole Šlapanice Bučovice Nesovice (špičkový interval 60 min) S7 Brno-Hlavní nádraží Vyškov Nezamyslice. Špičkové intervaly: Úsek Brno Vyškov 30 min Úsek Vyškov Nezamyslice 60 min S41 Brno-Hlavní nádraží Moravské Bránice (Ivančice) Bohutice Miroslav S77 Brno-Hlavní nádraží Šlapanice (špičkový interval 60 min) 4.4 TRATĚ Trať č. 240 Po trati č. 240 jsou vedeny osobní vlaky linky S2 Brno Zastávka, zrychlené osobní vlaky Brno Třebíč a rychlíky linky R4 Brno Jihlava (České Budějovice). Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

20 Trať č. 250 V úseku severně od Brna jsou po trati č. 250 vedeny osobní vlaky linky S3 Brno Tišnov Křižanov a rychlíky linky R3 Brno Křižanov (Havlíčkův Brod Praha). Mezi stanicemi Brno- Královo Pole a Brno-Židenice jsou navíc vedeny osobní vlaky linky S6, které dále pokračují po trati č. 340 přes Šlapanice a Slavkov do Nesovic. V úseku jižně od Brna jsou po trati č. 250 vedeny osobní vlaky linky S3 Brno Hustopeče a Brno Židlochovice, rychlíky linky R3 Brno Břeclav Hodonín Moravský Písek (Olomouc) a všechny expresy a vlaky EC, SC směr Slovensko a Rakousko. Trať č. 260 Po trati č. 260 jsou vedeny osobní vlaky linky S2 Brno Letovice Březová n. Sv. a Brno Boskovice, rychlíky linky R2 Brno Letovice Březová n. Sv. (Česká Třebová Praha) a všechny expresy a vlaky EC, SC směr Praha. Trať č. 300 (nově přes Blažovice) Po této trati jsou vedeny osobní vlaky linky S7 Brno Vyškov (Přerov) a rychlíky linky R7 Brno Přerov / Olomouc / Zlín. V úseku Brno Blažovice jsou vedeny i rychlíky linky R6, které přejíždějí na trať č. 340 směr Veselí n. Mor. Trať č. 340 (nově přes Sokolnice) Po této trati jsou vedeny osobní vlaky linky S1 Brno Nesovice a dále osobní vlaky linky S6 do Nesovic a spěšné vlaky linky R6 do Veselí n. Mor., které jedou v úseku Brno Slavkov po nové trati č. 300 přes Blažovice. Současná trať č. 340 přes Šlapanice Po této trati jsou vedeny osobní vlaky linky S77 Brno Šlapanice a osobní vlaky linky S6 Brno Šlapanice Slavkov Nesovice, které z Blažovic přejíždí na trať č ZMĚNY V LINKOVÉM VEDENÍ REGIONÁLNÍCH AUTOBUSŮ Modernizace tratí, nové traťové spojky a zastávky umožní zkrácení intervalů a jízdní doby většiny vlakových spojů. Tím se zvýší atraktivita železniční dopravy na úkor dopravy autobusové. Proto jsou ve výhledovém horizontu provedeny následující změny v linkovém vedení regionálních autobusových linek. Linka 106 ukončena v terminálu Slavkov. Linka 107 zrušena v souvislosti s modernizací tratě Brno Přerov; převedení přepravního proudu na novou žel. linku S7. Linky 234 snížení četnosti spojů a převedení většiny frekvence linky na železnici. Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

21 Linky 250, 251 ukončeny v terminálu Boskovice; převedení podstatné části přepravního proudu Boskovice Skalice nad Svit. na železnici (linku S2). Linky 403 a 404 snížení četnosti spojů mj. v souvislosti s výstavbou zastávky Ostopovice. Linky 405 a 406 redukce četnosti spojů a zkrácení podstatné části spojů linky 406 do / z Tetčic v souvislosti s modernizací úseku Brno Zastávka u Brna a ukončení zbylých spojů linek v prostoru kampusu Bohunice (místo Mendlova nám.). Linka 505 ukončena v terminálu Rajhrad, omezení intenzity provozu. Linky 521 a 522 ukončeny v terminálu Židlochovice. Linka 601 ukončena v terminálu Černovice (Tržní). Linka 602 vedena přes terminál Rousínov; převedení většiny přepravního proudu na novou žel. linku S7. V Brně ukončena v terminálu Černovice (Tržní). Linky 730, 731 a 732 vedeny do terminálu (přes terminál) Rousínov. Všechny ostatní autobusové linky končící v současnosti na Zvonařce jsou přesunuty do terminálu k novému Hlavnímu nádraží. Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

22 5 JÍZDNÍ DOBA Modernizace železničních tratí umožní zvýšení traťové rychlosti a tím i zkrácení jízdní doby na většině tratí. Ke zkrácení jízdní doby dojde i v souvislosti s novými traťovými spojkami, které umožní více cest bez nutnosti přestupu. V následujících tabulkách jsou porovnány současné a výhledové jízdní doby na všech posuzovaných tratích v zájmovém území. Pro každou trať je uvedena jízdní doba ze stanice Brnohlavní nádraží do každé zastávky nebo stanice mimo území města, s rozdělením podle typu vlaku (rychlíky, osobní). Trať Brno Náměšť n. Osl. Na této trati dojde vlivem modernizace k výraznému zkrácení jízdních dob, v úseku Brno Náměšť o 20 minut u rychlíků, u zrychlených osobních vlaků o 29 min. Tabulka 3 tabulka jízdních dob na trati Brno Náměšť n. Osl. STAV VÝHLED ROZDÍL R Os R Os Zr Os R Os Zr Os R4 S4 R4 S2 S2 Ostopovice 8 Troubsko 10,5 10 0,5 Střelice dolní 14 12,5 1,5 Střelice 17 14,5 2,5 Omice 21,5 17,5 4 Tetčice 25,5 14, ,5 Rosice u brna ,5 12 5,5 Zastávka u Brna 32,5 19, ,5 Vysoké Popovice 45,5 23, ,5 Rapotice , ,5 Sudice 28 34,5 Kralice n. Osl , ,5 Náměšť n. Osl , , ,5 Trať Brno Křižanov Na této trati dochází pouze k drobným úpravám jízdních dob, úspora času u osobních vlaků je max. 2 min. Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

23 Tabulka 4 tabulka jízdních dob na trati Brno Křižanov STAV VÝHLED ROZDÍL R Os R Os R Os R3 S3 R3 S3 Česká 20,5 21 0,5 Kuřim 24 24,5 0,5 Čebín 29,5 29,5 0 Hradčany 32,5 33 0,5 Tišnov ,5 35,5 0,5 0,5 Dolní Loučky 42,5 41 1,5 Řikonín Níhov 50,5 48,5 2 Vlkov Osová Bítýška 58,5 56,5 2 Ořechov Křižanov ,5 65 5,5 2 Trať Brno Letovice Na této trati dochází pouze k drobným úpravám jízdních dob, úspora času u osobních vlaků je max. 2 min. K největší časové úspoře dojde vlivem Boskovické spojky, jízdní doba do Boskovic se zkrátí o 6,5 min, navíc bez nutnosti přestupu ve Skalici n. Sv. Tabulka 5 tabulka jízdních dob na trati Brno Letovice STAV VÝHLED ROZDÍL R Os R Os R Os R2 S2 R2 S2 Bílovice n. Sv Babice n. Sv ,5 0,5 Adamov 18,5 17,5 1 Adamov z ,5 1,5 Blansko Blansko město Dolní Lhota 32,5 30,5 2 Ráječko Spešov 31,5 Rájec Jestřebí Doubravice n. Sv. 38,5 37 1,5 Skalice n. Sv ,5 30,5 41,5 3,5 1 Lhota Rapotina 41 Boskovice 51,5* 45 6,5 Svitávka 45,5 44,5 1 Zboněk 49 47,5 1,5 Letovice z. 51,5 50 1,5 Letovice ,5 53 2,5 2 Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

24 Trať Brno Nezamyslice a Brno Nesovice Modernizací přerovské tratě dojde ke zkrácení jízdní doby rychlíků v úseku Brno Vyškov o cca 15 minut, v úseku Brno Nezamyslice o 26,5 minuty. Na trati do Nesovic je časová úspora u rychlíků pouze 2 minuty. U osobních vlaků se zkrátí jízdní doba v úseku Brno Chrlice Slavkov Nesovice celkově o 6,5 minuty. Tabulka 6 tabulka jízdních dob na trati Brno Nezamyslice a Brno Nesovice STAV VÝHLED ROZDÍL R R Sp Os Os R Sp Os Os Os R R Os (přes Chrlice) R6 S6 S2 R7 R6 S7 S6 S1 (přes Šlapanice) Šlapanice 18,5 16* 2,5 Ponětovice 21,5 19* 2,5 Blažovice 25,5 23* 2,5 Holubice 16,5 Rousínov 20,5 Luleč 25 Vyškov 38, ,5 29, ,5 Hoštice Heroltice 34,5 Ivanovice 47,5 37 Chválkovice 39,5 Nezamyslice 58,5 30, Chrlice 9 8,5 0,5 Sokolnice Telnice Újezd 22,5 19,5 3 Hostěrádky Rešov 26 22,5 3,5 Zbýšov Křenovice ,5* 28 4 Slavkov 25,5 36, ,5* 32 4,5 4,5 Křižanovice 42,5 37,5* 37 5,5 Marefy 46 41* 40,5 5,5 Bučovice ,5 44* 43,5 4,5 5,5 Nevojice 54 48* 48 6 Nesovice 42, ,5 51,5* 51,5 5 6,5 Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

25 Trať Brno Šakvice Na úseku Brno Šakvice dojde ke zkrácení jízdní doby u osobních vlaků u 12,5 minuty, u rychlíků o 8,5 minuty. V úseku Brno Hustopeče je jízdní doba o 16 minut kratší. Tabulka 7 tabulka jízdních dob na trati Brno Hustopeče STAV VÝHLED ROZDÍL R Os R Os R Os R5 S3 R3 S3 Modřice Popovice Rajhrad 15 9,5 5,5 Holasice 11,5 Vojkovice 19 12,5 6,5 Hrušovany Židlochovice 20 Žabčice 25,5 17,5 8 Vranovice 30 21,5 8,5 Pouzdřany Popice 38,5 26,5 12 Šakvice ,5 29,5 8,5 12,5 Hustopeče 52 36,5 15,5 Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

26 6 ANALÝZA MODELOVÝCH VÝPOČTŮ 6.1 ŽELEZNIČNÍ TRATĚ Téměř na všech železnicích tratích dojde k nárůstu počtu cestujících. To bude způsobeno zkrácením jízdní doby na tratích, zrušením nebo omezením souběžných autobusových linek a v neposlední řadě nárůstem počtu obyvatel v okolí Brna (viz kap. 2). Zkrácení jízdní doby bude dosaženo realizací nových staveb, modernizací tratí a zvýšením kapacity a propustnosti tratí. Trať č. 240 Na trati č. 240 dojde vlivem rekonstrukce a elektrifikace k nárůstu počtu cestujících především v úseku Brno Zastávka. Největší nárůst je v úseku Ostopovice Starý Lískovec (o cestujících za den). Ve zbývajících úsecích se nárůst počtu cestujících pohybuje od cca 2,2 tis. do 5,7 tis. cestujících za den. Trať č. 244 Na této trati nedochází k výraznějším úpravám. Nárůst cestujících je do 720 za den. Tento nárůst je způsoben především zkrácením jízdní doby na společném úseku s tratí č. 240 Střelice Brno. Trať č. 250 Na této trati dochází k největšímu nárůstu cestujících v úseku Královo Pole Maloměřice (o cca 8,6 9,4 tis. cestujících za den). V úseku Královo Pole Řečkovice činí nárůst cca 6,1 tis. cestujících za den a v úseku Řečkovice Kuřim cca 3,6 3,9 tis. cestujících za den. Trať č. 254 Na trati Šakvice Hustopeče bude počet cestujících cca 1,2 tis. cestujících za den (nárůst o 600 cestujících za den). Trať č. 260 Na trati 260 naroste počet cestujících v úseku Brno odbočka Lhota-Rapotina o 2,2 4 tis. za den. Největší nárůst je v úseku Maloměřice Bílovice nad Svitavou (cca 4 tis.) a v úseku Blansko odbočka Lhota-Rapotina, což je mimo jiné způsobeno omezením souběžné autobusové linky 234. Trať č. 262 Na Boskovické spojce bude dosahovat intenzita cca 4,2 tis. cestujících za den. Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

27 Trať č. 300 (nově přes Blažovice) V úseku Brno Blažovice dojde k nárůstu počtu cestujících o cca 4,5 5,5 tis. cestujících za den. Na úseku Holubice Vyškov naroste počet cestujících o cca 2 tis. za den. Trať č. 340 (nově přes Sokolnice) Na úseku Brno Sokolnice naroste počet cestujících o cca za den, v úseku Sokolnice Zbýšov dojde ve výhledu k poklesu cestujících v řádu stovek za den, což je způsobeno převedením většiny vlaků na novou trať přes Slatinu. Linka S1 vedoucí po této trati bude kromě úseku Brno Zbýšov sloužit pouze pro obce Křižanovice, Marefy a Nevojice. Cestující ze Slavkova, Bučovic a Nesovic budou využívat linku R6 (případně S6) s kratší jízdní dobou. Na Křenovické spojce bude dosahovat intenzita cca 1,3 tis. cestujících za den. V úseku Slavkov Nesovice dojde k nárůstu cestujících o cca 1 1,3 tis. cestujících za den. Propojení tratí č. 300 a 340 V úseku Blažovice Křenovice Slavkov dojde ve výhledu k nárůstu počtu cestujících o cca 2,7 tis. za den. V úseku Zbýšov Křenovice Holubice nebudou v provozu žádné osobní vlaky, počet cestujících bude tedy nulový. Současná trať č. 340 přes Šlapanice Vzhledem k tomu, že většina vlaků bude ve výhledu přesunuta ze současné tratě č. 340 přes Šlapanice na zmodernizovanou trať, dojde na stávající trati k poklesu počtu cestujících o cca 8,5 tis. za den. Trať Hrušovany Židlochovice Na této trati bude zatížení dosahovat hodnoty cca 2,6 tis. cestujících za den. 6.2 AUTOBUSY K největším poklesům počtu cestujících v autobusech dochází na linkách 405 a 406 mezi Rosicemi a Brnem (pokles cca 3,2 tis. cestujících za den), na linkách jedoucích od Holubic po D1 (o cca 2,8 tis. cestujících za den), mezi Vyškovem a Holubicemi (o cca 1,2 1,5 tis. cestujících za den), mezi Slavkovem a Holubicemi (o cca 1 1,3 tis. cestujících za den), na silnici I/52 mezi Rajhradem a Brnem (o cca 2 2,2 tis. cestujících za den), mezi Rajhradem a Židlochovicemi (o cca 1,2 tis. cestujících za den), mezi Židlochovicemi a Hrušovany (o cca 1 tis. cestujících za den), mezi Blanskem a Boskovicemi (o cca 1,7 tis. cestujících za den), mezi Boskovicemi a Skalicí (o cca 1 tis. cestujících za den). Poklesy na ostatních linkách jsou maximálně v řádu několika stovek cestujících za den. Na některých autobusových linkách dochází i nárůstu počtu cestujících, a to na napaječových linkách k železničním stanicím. Tyto nárůsty jsou maximálně v řádu stovek cestujících za den. Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

28 6.3 PROFILOVÉ INTENZITY CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, Praha 1, Pro porovnání účinku navržených staveb a úprav byly porovnány počty cestujících na vybraných profilech všech tratí v zájmovém území. Na těchto profilech je tabulkově a graficky porovnán počet cestujících v současném stavu a ve výhledu ve dvou variantách (s a bez zohlednění přesunu cestujících z individuální dopravy). Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

29 Obrázek 8 umístění posuzovaných profilů Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

30 Obrázek 9 porovnání počtu cestujících na žel. tratích [osob/24 h obousměrně] Porovnání intenzit cestujících na žel. tratích (osob/24 h) Křenovická spojka Slavkov Křižanovice Ponětovice Blažovice Luleč Vyškov Chrlice Sokolnice odb.bělá Boskovice souhrn Boskovická spojka Rájec Jestřebí Doubravice Bílovice Babice Hrušovany Židlochovice Šakvice Hustopeče Popice Šakvice Modřice Popovice Hradčany Tišnov Česká Kuřim Rosice Zastávka Troubsko Ostopovice Varianta 2025 (s přesunem z IAD) C Varianta 2025 (bez přesunu z IAD) B Varianta 2011 stav A Obrázek 10 nárůst počtu cestujících na žel. tratích ve výhledu oproti stavu [osob/24 h obousměrně] Nárůst intenzit cestujících na žel. tratích ve výhledu oproti stavu (osob/24 h) Chrlice Sokolnice Hradčany Tišnov Šakvice Hustopeče Popice Šakvice Slavkov Křižanovice Křenovická spojka Luleč Vyškov Rosice Zastávka odb.bělá Boskovice Bílovice Babice Hrušovany Židlochovice Rájec Jestřebí Doubravice souhrn Boskovická spojka Česká Kuřim Ponětovice Blažovice Modřice Popovice Troubsko Ostopovice Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

31 Z porovnání intenzit cestujících na vybraných profilech vyplývá, že mezi výhledově nejzatíženější tratě (z pohledu regionální dopravy linky S a R) patří tratě (řazeno dle čísla tratě): 240 úsek Troubsko Ostopovice 250 úsek Modřice Popovice 260 Bílovice Babice 250 Česká Kuřim 300 (nová) úsek Ponětovice Blažovice Nejvyšší nárůst cestujících bude dosažen na trati č. 240 v úseku Troubsko Ostopovice o osob/24 h, dále na trati č. 250 v úseku Modřice Popovice o osob/24 h a na trati č. 340 v úseku Ponětovice Blažovice osob/24 h. Všechny hodnoty jsou uvedeny obousměrně. Trať Tabulka 8 porovnání počtu cestujících na žel. tratích [osob/24 h obousměrně] Profil 2011 stav Varianta 2025 (bez přesunu z IAD) 2025 (s přesunem z IAD) Porovnání A B C D E 240 Troubsko Ostopovice , Rosice Zastávka , Česká Kuřim , Hradčany Tišnov , Modřice Popovice , Popice Šakvice , Šakvice Hustopeče , Hrušovany Židlochovice Bílovice Babice , Rájec Jestřebí Doubravice , Skalice odb.bělá (Bosk.sp.) odb. Lhota Rap. Lhota Rapotina souhrn Boskovická spojka , odb.bělá Boskovice , Chrlice Sokolnice , Luleč Vyškov , Ponětovice Blažovice (nová) Ponětovice Blažovice Ponětovice Blažovice , Slavkov Křižanovice , Křenovická spojka C/A C A Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy

32 7 GRAFICKÉ PŘÍLOHY Zatížení na železničních tratích a příměstských autobusových linkách [počet cestujících za 24 hod] současný stav Zatížení na železničních tratích a příměstských autobusových linkách [počet cestujících za 24 hod] (se zohledněním přesunu z IAD) výhledová síť rok 2025 Nárůst a pokles cestujících na železničních tratích a příměstských autobusových linkách výhled 2025 (se zohledněním přesunu z IAD) současný stav Porovnání časové dostupnosti obcí VHD a IAD rok 2025 Studie aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy