ZÁPIS Z MIMOŘÁDNÉHO SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ

Transkript

1 ZÁPIS Z MIMOŘÁDNÉHO SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ Výboru pro územní plánování a strategii rozvoje města a Dopravního výboru Zastupitelstva města v Jablonci nad Nisou, které se konalo dne 7. března 2016 Výbor pro ÚP a SRM: Přítomni : JUDr. Ing. Pleticha Lukáš, Ing. Fiala Jiří, MgA. Chuchlíková Ida, Janoušek Pavel, Mgr. Karásek Petr, Ing. Landovský Václav, Drašarová Renata, Mgr. Paukrtová Soňa, Ing. Pešek František, Bc. Wejnar Luboš,, Ing. Gaal Roman., S hlasem poradním: Ing. Otakar Kypta, Ing. Smrčková Michaela. Omluveni: Ing. Zahradník Miloš, Ing. arch. Klápště Petr, Ph.D Usnášeníschopnost : Ano 11 hlasů Dopravní výbor: Přítomni: Berounský Jindřich, Janoušek Pavel, Mgr. Karásek Petr, Liška Viktor, Mikula Petr, Bc. Wejnar Luboš, Janoušek Miroslav, Kott Tomáš, Rothschedlová Jana S hlasem poradním: Mgr. Raisner Omluveni: Benda Pavel, Krupka Daniel, Seiml Radomil, Srna Petr. Usnášeníschopnost : Ano 9 hlasů Hosté: Ing. Prokeš TRANSPORT advisory Doc. Ing. arch. Šikola Ph.D. Doc. Ing. arch. Dvořák CsC. Ing. arch. Hron SAUL Liberec, zástupce zpracovatele Územního plánu Jablonec n.n. Ing. Musil SAUL Liberec, zástupce zpracovatele Územního plánu Jablonec n.n. Program výboru 1.) Přivítání, 2.) Varianty přestupního místa (multikriteriální posouzení) 3.) Různé a diskuse 1

2 1. Přivítání JUDr. Ing. Pleticha zahájil společné jednání Výboru pro územní plánování a strategii rozvoje města a Dopravního výboru. Přivítal přítomné členy obou výborů a další hosty. Cílem dnešního jednání je projednat studii multikriteriálního hodnocení umístění dopravního terminálu a prodloužení tramvajové trati do centra. Na jaře 2015 jsme se rozhodli nechat zpracovat ve světle nových dotačních možností technikou studii, která měla prověřit, zda je možné při současných parametrech a technických norem prodloužit tramvaj dál z konečné u Tyršova parku. Studie byla zpracována se závěrem, že je technicky možné uvažovat o prodloužení tramvajové trati oběma trasami ulicí Soukennou i ulicí 5. května. Rovněž bylo prověřeno, že je prostorově možné umístit terminál hromadné dopravy jak na stávající autobusové nádraží, tak na plochu blíže k centru v Kamenné ulici. V září vzešel požadavek tyto varianty vyhodnotit z více hledisek ne jen z technického hlediska, aby byly vyhodnoceny případné další dopady na centrum města na urbanismus, ostatní dopravu, parkování, na Nisu, okolní zástavbu. Na základě toho jsme zformovali zadání a zadali toto posouzení firmě Transport advisory. Dnes zde máme studii, která si neklade za cíl jak bude terminál vypadat, případně jak bude tramvaj vypadat v ulicích, ale klade si za cíl zhodnotit jednotlivé varianty klady a zápory a připravit podklad, podle kterého se zastupitelstvo může rozhodnout jak se bude dále s prodloužením tramvaje pracovat a se kterou variantou. Omezujícím faktorem je čas pokud se má vůbec něco realizovat, tak je zapotřebí nejpozději v roce 2020 kopnout. Konkrétní kroky musíme konat již v roce 2018, jinak by šly finanční prostředky jinam než do naší aglomerace. Bc. Wejnar jménem Dopravní podniku Jablonce nad Nisou bych rád řekl, že času není opravdu nazbyt. Co se týká čerpání evropských dotací v tomto případě z Ministerstva dopravy, tak dopravní podnik má k dispozici 827,7 mil Kč. To jsou čisté dotační peníze a nutno pak připočíst spoluúčast, takže je zde možnost pracovat téměř s 1 miliardou. Z této miliardy půjde cca 65 milionů do Liberce a zbytek do Jablonce n.n. Pracovně je zde zatím vyčleněno cca 400 mil Kč na tuto akci, o které dnes budeme jednat. Je zde jedinečná příležitost dovést tramvaj do centra města. p. Berounský přivítal přítomné a představil přítomné hosty ze zpracovatelského týmu. Od rekonstrukce tramvaje mezi Jabloncem a Vratislavicemi v roce 1976 zde máme doslova Balkánské ukončení tramvajové dopravy. Do tohoto roku jezdila tramvaj ještě alespoň přes Anenské náměstí do ul. Pražské. Současný stav není opravdu ideální pro veřejnou dopravu, neumí lákat cestující do veřejné dopravy. Stejné je to s okolím. Následoval výklad zástupců zpracovatelského týmu studie, týkající se umístění terminálu veřejné dopravy. Ing. Prokeš byli jsme omezeni vstupními požadavky, a to mít v daném prostoru terminálu jak městskou hromadnou dopravu, tak příměstskou dopravu. To znamená počítat relativně s velkým počtem odjezdových stanovišť a výstupních stání. Nejprve byla provedena analýza současného stavu s cílem možné redukce. Celkem máme 15 odjezdových stanovišť a pět výstupních, což je velký počet a ten musíme do terminálu umístit. Doc.Ing. arch. Šikola Ph.D. jsem jeden z týmu, který se podílel na celé analytické práci. Dostali jsme za úkol nezávisle posoudit z mnoha hledisek vhodnost umístění dopravního terminálu ve dvou lokalitách. Rád bych zdůraznil, že jsme nebyli požádání o to, abychom 2

3 terminál řešili, ale abychom prokázali, že jeho umístění je možné. Pokud se Jablonec rozhodne pro realizaci, měl by vyhlásit architektonickou soutěž. Rozhodně nemáme ambice do toho prostoru něco navrhovat, nicméně jsme to udělali, aby bylo jasné, že to realizovat jde. Následovala podrobná presentace celé studie s vysvětlujícím komentářem. Ing. Prokeš uvedl bych tři vlivy, které mohou ovlivnit rozhodování, kde bude terminál umístěn: - trasování linek MHD - nebude mít vliv na umístění terminálu, tzn. je jedno v jakém místě terminál bude - doba výstavby budování terminálu v Kamenné je bez problémů v době jeho výstavby bude fungovat terminál stávající na autobusovém nádraží a poté se může přestěhovat do nového terminálu. Pokud by měl být terminál na stávajícím autobusovém nádraží, muselo by dojít k etapizaci výstavby a musela by být vyčleněna příměstská doprava do náhradního prostoru a následně by byl terminál budován po částech. - Ekonomické hledisko provozu to bude následně dopadat na město. Rozdíl vzniká zejména v tom, kolik kilometrů budou muset najezdit celkově linky MHD. Nejpříznivější varianta z tohoto pohledu je terminál v Kamenné ulici a tramvajová trať vedena ulicí Soukennou. Nejméně příznivější varianta vychází s terminálem na autobusovém nádraží a tramvajovou tratí vedenou ulicí 5. května. Podrobnější ekonomické hledisko je ve studii. P. Berounský pokud děláme terminál, má být nejpříznivější pro cestující. Přečetl bych stanovisko Ing. arch. Klápště, který se dnes bohužel nemůže zúčastnit jednání: Přestupní terminál veřejné dopravy v Jablonci dlouhodobě chybí a důsledkem je jednak nižší atraktivita veřejné dopravy (a více cest autem), tak nelichotivá image města v očích přestupujících návštěvníků. Brzká náprava tohoto stavu je proto úkolem celoměstské důležitosti a spolu s územním plánem nejdůležitější akcí v oblasti územního rozvoje a dopravy. Z předloženého posouzení jednoznačně vyplývá větší výhodnost trasování tramvaje ul. Soukennou. Tramvaj se zde nedostává do konfliktu s automobilovou dopravou okolo kruhového objezdu U Zeleného stromu, naopak projíždí převážně pěšími prostory, kam urbanisticky dle současných přístupů k urbanismu a dopravě patří. Ponechává možnost dostavění severní fronty bulváru 5. května a dokončení urbanistické struktury v jižní části centra. Co se týče polohy terminálu, je z hlediska dosažitelnosti centra i příležitostí pro dokončení urbanistické struktury výhodnější poloha u Kamenné ul. (která také nabízí větší případnou kapacitu pro parkování, menší provozní náklady dopravy a snadnější realizaci bez přerušení provozu stávajícího AN). Vyšší náklady spojené s realizací vyplývají právě z uvedených výhod - jsou způsobeny přede vším podzemním parkovištěm. Předložená studie ve schématech prokazuje, že je kapacitně realistické terminál umístit v obou polohách. Jejím problémem v obou lokalitách je, jak se staví k řece Nise. Je na místě ještě lepší využití řeky promyslet v dalších fázích přípravy po stabilizaci trasy a polohy terminálu. Na poradním sborů architektů k tomuto proběhla delší diskuse a jeví 3

4 se, že prostor pro zlepšení tu je a že terminál v této poloze může být řešen způsobem k řece příznivějším. Proto je třeba v další fázi přípravy zdůraznit již v zadání řeku a další parametry kvality řešení (pěší napojení, kvalita arch. řešení vzhledem k reprezentaci města, pohledy a průhledy napomáhající orientaci ve městě apod.). Na důležitosti pokračování přípravy a realizace v tomto programovacím období i na jednoznačně výhodnějším trasování tramvaje Soukennou ulicí a mírně výhodnější poloze terminálu v poloze u Kamenné ul. se JEDNOMYSLNĚ shodl i Poradní sbor architektů - napříč generacemi, zaměřením i politickou orientací svých členů. Zejména bylo diskutováno, že nelze s realizací dále otálet a čekat na celkové dořešení automobilové dopravy ve městě. A dále byla velmi diskutována výjimečná důležitost tohoto projektu a prostoru, který si proto zaslouží velmi kvalitní řešení - jak z hlediska pěší dopravy - její bezpečnosti a plynulosti, tak z hlediska použité kompozice a materiálů - protože se jedná o vstup do města, první kontakt i pro lidi, kteří město vidí jen na přestupu (a pokud je zaujme, příště se možná do města podívají). Navrhuji proto jednoznačně v diskusi či lépe usnesením podpořit pokračování v projektové přípravě terminálu v poloze u Kamenné ul. s vedením tramvaje ulicí Soukennou. A dále doporučit v dalším kroku v zadání architektonického řešení akcentovat význam pěších propojení do centra, k vlakové zastávce a podél Nisy a význam samotné řeky Nisy (= umožnit v maximální míře otevřené koryto propojené pohledově s veřejnými prostranstvími) a v&y acute;znam místa coby brány do města, které si zaslouží velmi kvalitní architektonické řešení (v oblasti uspořádání i detailu veřejného prostoru, sadových úprav i v provozu pro chodce, jako je např. možnost pěšího spojení vlakové zastávky s terminálem a centrem mimoúrovňově lávkou nad ul. 5. května až k budově muzea). Z významu prostoru pak odvodit požadavky na dokumentaci - požadovat perspektivní pohledy z hlavních přístupových míst (od centra, z ul. 5. května a od schodů od nádraží) a z pohledu cestujícího v prostoru terminálu. Ing. arch. Hron účastnil jsem se také sboru architektů. Jednoznačně byla upřednostněna varianta terminálu v ul. Kamenná. Zabýváme se touto problematikou již řadu let, ztotožnili jsme se s vyrovnáním výškového rozdílu mezi nivou řeky Nisy a ulicí Lipanskou a 5. května a s využitím zastřešené provozní plochy autobusového nádraží pro to, aby pod ní fungovalo parkoviště. Problém je širší, záleží na tom, jak se podaří vyřešit problém silniční, protože ulicí 5. května prochází silnice I. třídy. Všechny záměry řešící dopravu by měly směřovat i k tomu, aby se Nisa otevřela pokud možno v celém rozsahu, aby se pracovalo s výškou hladiny tak, aby byla pohledově uplatnitelná a aby mohla být do jisté míry i rekreačně využitelná. Důležité bude i to, jak bude vypadat zástavba velkého bulváru. Jde o to, aby se dostavěla severní strana velkého bulváru a další bloky v místě nové tržnice u stávajícího autobusového nádraží. V tomto smyslu by mělo být formulováno zadání pro zpracovatele samotného terminálu. Diskuse: Ing. Pešek vrcholová myšlenka ANO tramvaj prodlužit do středu města. Je mi líto, že zadání pro zpracování dvou variant tramvajové trasy bylo vymezeno přes kruhovou křižovatku U Zeleného stromu. Považuji to za nešťastné, protože z Anenského náměstí lze vést tramvaj směrem k 5. květnu mimo kruhovou křižovatku škvírou mezi dvěma objekty. Argumentuje se tím, že výkup soukromého objektu by byl finančně náročný, ale v poměru k celkovým nákladům jde o marginální částku. Ve své podstatě bude dobře, až bude tramvaj prodloužena někde do prostoru Kamenné ulice. Pokud bude nakonec 4

5 vedena ulicí Soukennou lidé se s tím snad nakonec vyrovnají. U varianty smyčky na stávajícím autobusovém nádraží mi vadí to, že se tam využívá plocha podél ul. 5. května, která je dnes předmětem změny územního plánu. Domnívám se, že poloměr otočky tramvaje je zbytečně velký, a že by se na autobusové nádraží tramvaj vešla i s odkrytým korytem Nisy. Odkrytí Nisy co nejvíce to půjde, je samozřejmost. Zavádějící mi přijde operovat s dostavbou severní strany velkého bulváru. Aby to vypadalo jako bulvár si počkáme, investoři se nehrnuli a nehrnou. Tento argument mi nepřijde až tak důležitý pro rozhodování. Do preferování přestupního místa v Kamenné ulici mě tlačí právě to, že se vlastně jedná o zelenou louku. Za dosti velkých diskusí jsme přemístili tržnici za autobusové nádraží a jedním z argumentů byl ten, že je to prostor blízko veřejné dopravy. Nyní veřejnou dopravu odsuneme a tržnice zůstane bez návaznosti na veřejnou dopravu. Pokud se bude dělat projekt širšího rámce, tak by se mi na ploše podél 5. května víc než zástavba líbila tržnice, kterou bychom tak opět veřejné dopravě přiblížili. Stávající prostor tržnice je zrekonstruovaný a lze jej využít pro parkoviště. Ing. Kypta - k tramvajové trati okolo okružní křižovatky U Zeleného stromu - první varianta, která se vážně zvažovala byla ta, že se tramvaj povede za objektem p. Fraňka směrem do ul. 5. května. S majitelem objektu bylo zahájeno jednání. Ten s prodejem zásadně nesouhlasil s tím, že tam má parkoviště. Opětovně byla vedena jednání i ve smyslu výkupu celého objektu bez úspěchu. Navíc i kdybychom objekt vykoupili, dostali jsme z Národního památkového ústavu jasné sdělení, že tramvaj v městské památkové zóně mohou akceptovat pouze za předpokladu, že nedojde k žádné asanaci objektů. Mgr. Karásek v této záležitosti pamatuji historii již od roku 2002 již od doby budování Velkého bulváru. Tehdy se nabízela možnost vybudovat přestupní teminál v prostoru remize výhodou byl kontakt s centrem města a bezprostřední kontakt dopravy autobusové a kolejové. Byla zpracována studie širšího centra. Doba se vyvíjela, a dodnes si myslím, že nikdo nic lepšího nevymyslel a nevymyslí. Z mého pohledu jsou všechny jiné varianty horší, proto je pro mě těžké rozhodovat, která je lepší. Za současné situace vidím jako prioritní Nisu. Pokud bude terminál o 100 metrů dál od náměstí, si myslím, že pro funkci terminálu až takový negativní vliv nemá. Do základních variant jsem se snažil vnést ještě verzi vedení tramvajové trati, kterou jsem rozeslal e- mailem. Můj pohled dodnes je ten, že by ulice Soukenná s Dolním náměstím byla lepší jako pěší zóna. Centrum by se oživilo provozem typu restaurace, zahrádky apod. než, že úzkou Soukennou ulicí povede tramvaj a bude se horko těžko vytáčet přes Dolní náměstí. Vymezení atraktivního centra města v podobě muzea, výstaviště a parku u Nisy by možná do Jablonce přitáhlo větší počet návštěvníků. Studie je zpracována hezky, ale nevyjadřuje můj názor. p. Berounský na doplnění - na tehdejší vizi terminálu v prostoru remize mi vadilo to, že byl spojen s obchodními plochami a neřešil tramvaj. Původní pojetí regiotramu Nisa byl ten, že na Dolním nádraží se mělo přejít z železnice na stávající tramvajovou trať, projít centrem města přes Dolní náměstí na autobusové nádraží a pak dál se měla vrátit na železniční trať. Nešlo tedy o spojení všech druhů dopravy a navíc by muselo dojít v rámci areálu k bourání cenných technických památek. p. Kot padla tady částka 400 mil. Kč z dotací. Součástí studie není aproximativní rozpočet jednotlivých variant, co realizace obou variant zhruba obnáší a jaká je představa dofinancování rozdílu mezi dotací a celkovou investicí. 5

6 p. Berounský studie vyloženě ukazuje přímou ekonomiku, kolik bude město stát to které řešení na kompenzacích to je pro město nejdůležitější. Hlavní prostředky, které by do toho projektu šly, tak budou z integrovaného plánu rozvoje území a je předpoklad čerpání dalších prostředků ze státního fondu dopravní infrastruktury. Bc. Wejnar - co se týká čerpání evropských prostředků, jsou připraveny projektové fiše na různé části stavby. Část jedna se týká dokončení modernizace stávající tramvajové trati a pak je druhá část prodloužení do centra města. Těch 400 mil Kč je opravdu částka hrubá, protože v době, kdy se projektové fiše zpracovávaly, nebylo jasné, kudy tramvaj povede a jak bude dlouhá. Je možné, že tato částka bude mnohonásobně nižší. Je na zastupitelích, aby vybrali tu správnou variantu a na základě toho se začne zpracovávat detailní ekonomická studie. Důležité je, že finanční prostředky dnes k dispozici jsou a termín jejich čerpání je do roku JUDr. Ing. Pleticha na doplnění to je jen jedna část finančních prostředků z operačního programu Doprava - ty mohou být použity jen na tramvaj. Pak máme možnost z integrovaného operačního programu získat finanční prostředky na terminál. Náklady se odvinou od toho, kde bude terminál umístěn a jak bude vypadat s parkovištěm, bez parkoviště atd. To bude na rozhodování v dalších krocích. Nyní bychom měli zvolit jednu lokalitu a pak se to dále začne rozpracovávat. Alokace na terminál je tuším 180 mil. Kč. Zda do toho město vloží další prostředky, bude na rozhodnutí zastupitelstva. Mgr. Paukrtová zaznělo zde, že řešení prodloužení tramvajové trati bude předcházet řešení vedení dopravy (tranzitní dopravy po Jablonci). Ve studii jsem nenašla, jak která varianta bude mít dopad na zahuštění dopravy, zda-li jste použili dopravní model atd. Více by se mi líbilo, kdyby se vyřešila doprava vedení silnic I. třídy tak, jak předjímá územní plán, a to zjevně tak nebude. Může se stát, že se prodlouží tramvajová trať na některý z terminálů a současně bude řádově 8-10 let trvat, než se v Jablonci podaří vybudovat nějaký obchvat. Můj dotaz je, jaký bude mít tramvaj dopad na dopravu ve středu města, zda-li jste to posuzovali. p. Berounský i ve studii se hovoří o tom, že uvolněním stávající tramvajové smyčky by byl umožněn průjezd od křižovatky Budovatelů x Poštovní po křižovatku u gymnázia U Balvanu to by byla výrazná pomoc ul. Budovatelů i OK U Zeleného stromu. Je zde ještě zahájení přeložky I/14, která má být dokončena v květnu 2018 po realizaci této přeložky se nám objeví stále větší frekvence silniční dopravy v místech severní tangenty. Je to velice nepříjemná okolnost, ale stále více se bude projevovat naléhavost řešení tohoto prostoru. Je to moment, který uvolní dopravu v centru města. Jde tomu i pomoci tím, že by se navedla kamionová doprava z LIAZu na kapacitnější silnici směrem na Liberec. Doc. Ing. arch. Šikola Ph.D. žádný dopravní model jsme nevyužili, jen reálné zkušenosti ze situace ve městě. Dopravní model je možné zadat, ale domnívám se, že nevyjde nic jiného než naše analýzy, které jsme si vytvořili. Varianty jsme posuzovali proti sobě relativně (ne absolutně). Základním problémem je OK U Zeleného stromu, který je na hranici kapacity. Studie z Valbeku, kterou jsme převzali, vede tramvaj okružní křižovatkou U Zeleného stromu dvojkolejně, kříží oba směry najednou, tzn. že OK v pravidelných intervalech stojí v obou směrech a to je Achillova pata tohoto řešení. Jsme přesvědčeni, že je to nerealizovatelné. Vést tramvaj přes tento kruhový objezd by šlo za situace, že bude realizována západní tangenta, nebo jiné dopravní opatření, aby tato silnice fungovala v jiném režimu. V prostoru dnešní smyčky na konečné tramvaje se 6

7 nabídne prostor průjezdu, kterým by se odlehčilo, ale to je již nad rámec toho, co jsme měli řešit. Možnost to je. Mgr. Karásek ke kolapsu na kruhovém objezdu U Zeleného stromu kruhový objezd není vhodný na tuto dopravní zátěž. Pokud by tam tramvaj měla jet, tak by bylo dobré uvažovat o změně režimu křižovatky na světelnou T, kde přednost pěších nebude permanentní. Není to nic nepředstavitelného, domnívám se, že by to dopravní situaci vylepšilo. MgA. Chuchlíková - navázala bych na citaci Ing. arch. Klápště pro mě je cílem této studie se ujistit, na kterém místě je vhodný terminál a jakým způsobem tam tramvaj dovést. Za sebe bych podpořila variantu tramvajové tratě ulicí Soukenná a terminál umístěný v Kamenné ulici blíž k Dolnímu náměstí. Pokud zastupitelstvo vybere jednu variantu, zajímalo by mě, jak se bude volit zpracovatel projektové dokumentace. Ve schématickém pohledu vidím řadu prověřených témat, ale řadu věcí je potřeba znovu prověřit otevřenost Nisy, prostupnost územím apod. JUDr. Ing. Pleticha co se týká kolejí, bude to projektovat nejspíš stávající zpracovatel firma Valbek. Co se týká terminálu, bude to záviset od varianty, kde bude umístěn. V případě, že bude terminál na autobusovém nádraží, měl by být projektován odděleně autobusy zvlášť a tramvajová smyčka zvlášť. Pokud to bude složitější, ale výhodnější varianta v Kamenné ulici, nebude na něj z časového hlediska možnost architektonickou soutěž vyhlásit. Pokud by se ale terminál přesunul ze stávajícího autobusového nádraží na nové místo v Kamenné ulici, lze uspořádat na uvolněné místo architektonickou soutěž. To bude otázka na zastupitelstvo, které v té době tady bude. Ing. Gaal studie se mi také líbí. Líbí se mi varianta Soukenná a Kamenná. Co se týká masivnějších pěších zón, tak bych naopak přemýšlel na tím, jak střed města zprůjezdnit. p. Berounský tramvaj by měla centrum města oživit, a to především pěší zónu jako se již jinde v Evropě osvědčilo. Mgr. Paukrtová zaznělo zde, že jednou z možností jak ulehčit křižovatce Budovatelů a celé této lokalitě je tzv. průpich směrem ke gymnáziu U Balvanu. V minulosti se projednávala možnost přemístit terminál ke konečné tramvaje a tehdy byl k takovému řešení nesmírný odpor místních obyvatel. Obávám se, že to bude i dnes velmi těžko projednatelné. Pro informaci po roce 2017 by mělo dojít k vyřezání všech parovodů nad Nisou a mělo by to odkrytí koryta velice pomoci. Ing. Liška jsem rád, že studie potvrdila terminál v Kamenné ulici. Jsem rád, že prodloužení tramvaje by šlo realizovat zároveň s otevřením ulice Poštovní směrem ke gymnáziu U Balvanu. Bude to problematické z hlediska lidí, ale OK U Zeleného stromu to určitě pomůže. Otázka bude, zda to půjde zkoordinovat v čase. Zabývali se zpracovatelé i jiným umístěním smyčky na autobusovém nádraží a celým přeuspořádáním terminálu? (pozn. bylo upozorněno na chybu v grafice na str. č. 39 dané studie. Doc. Ing. arch. Dvořák CsC. zvažovali jsme pár variant i na tuto lokalitu stávajícího autobusového nádraží, nakonec jsme vycházeli z toho, že autobusové nádraží zůstane na svém místě a k tomu jsme připojili tramvaj. Doc. Ing. arch. Šikola Ph.D. neměli jsme zadané, abychom projektovali uspořádání jednotlivých ploch. Měli jsme posoudit obě varianty, a protože jsme tu na autobusovém nádraží neměli k dispozici, tak jsme si ji udělali. Je možné, že by mohla vypadat i jinak, ale to nemá na hodnocení obou variant vliv. My očekáváme, že i to řešení v ul. 7

8 Kamenná může doznat změn. Chceme dát materiál pro rozhodování o té lokalitě, a není podstatné, jak budou dopravní plochy přesně uspořádány. Tady je podstatné, jaké mají jednotlivé lokality vztah k městu, dopady na okolí apod. Dopravní plochy by pak měl projektovat někdo dál. Ing. Gaal ve variantě Kamenná se mi líbí nová parkovací místa, kterých je v centru nedostatek. Zajímal by mě hrubý odhad, kolik by tato varianta stála. JUDr. Ing. Pleticha parkovací domy jsou jen doplněk. Otázka parkovacích domů nám neodpoví na to, zda má tramvaj končit v Kamenné, nebo na autobusovém nádraží. Proto jsme nezadali řešitelskému týmu, aby se tím zabýval. Co se týká finančních prostředků až určíme lokalitu, budeme rozhodovat o tom, co tam všechno má být. Bude rozdíl, zda tam budou podzemní garáže, nebo zda to má být zasypané a vedle bude stát parkovací dům. To bude rozhodování v dalším kole a pak se to vyčíslí v dalším stupni projektové přípravy. Zatím, se dají vyčíslit relativní náklady, které jsou ve studii uvedeny. Doc. Ing. arch. Šikola Ph.D. o záměrech vybudování parkovacích domů jsme věděli, nicméně v našich variantách jsme preferovali podzemní garáž, která může být otevřená, nemusí mít vzduchotechniku a je to o jiných nákladech i provozních. U parkovacích domů je nevýhodou, že velké procento zabírají vertikální komunikace. Mgr. Karásek parkovací dům Centrál měl za úkol, že propojoval pěší komunikační trasu mezi terminálem a vlakovou zastávkou Centrum vnitřkem objektu to byla ta hlavní myšlenka proč právě tady a proč ve spojení s terminálem. Co se týká parkování v prostoru tržnice, tak by se zpracovatel projektové dokumentace mohl dostat do značných problémů díky tomu, že ten objekt je místě v aktivní zóny vodního toku. Je dost možné, že parkovací místa budou chráněna zvýšenou nábřežní zdí, místo toho, aby byla snížena a Nisa byla vytažena ven. Doc. Ing. arch. Dvořák CsC. záplavové území je vyznačeno na st. 13 studie. Co se týká odhadů finančních prostředků do toho jsme se nechtěli pouštět na základě studie, po zpřesnění záměru by mohlo dojít k velkým rozdílům. p. Liška na financováním parkovacích domů není dotační titul. Pokud se to vhodně skloubí s terminálem v Kamenné, byť nám něco EU neuzná, přesto to vyjde levněji. HLASOVÁNÍ DOPRAVNÍHO VÝBORU: P. Berounský předložil Dopravnímu výboru návrh usnesení o variantách umístění tramvajové trati a dopravním terminálu. Dopravní výbor hlasoval o následujícím usnesení: Dopravní výbor po projednání studie Dopravní terminál Jablonec nad Nisou zpracované firmou TRANSPORT advisory d o p o r u č u j e řešení varianty realizace dopravního terminálu v prostoru mezi ulicemi Kamenná a Lipanská s vedením tramvajové trati Soukennou ulicí. Hlasování: Přítomno v době hlasování: 8 členů Pro: 6 Zdržel se: 0 8

9 Proti: 2 K dalším variantám: Jeden hlas byl pro variantu umístění terminálu na stávajícím autobusovém nádraží s trasou tramvaje ulicí Soukennou. Jeden hlas byl pro variantu umístění terminálu na stávajícím autobusovém nádraží s trasou tramvaje ulicí 5. května.) VĚTŠINOVĚ ODHLASOVÁNO, AVŠAK BEZ PŘIJETÍ USNESENÍ. HLASOVÁNÍ VÝBORU PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A STRATEGII ROZVOJE MĚSTA JUDr. Ing. Pleticha předložil Výboru pro ÚP a SRM návrh usnesení o variantách umístění tramvajové trati a dopravním terminálu. Výbor pro ÚP a SRM přijal následující usnesení: USNESENÍ č. 44/2016 Výbor pro územní plánování a strategii rozvoje města po projednání studie Dopravní terminál Jablonec nad Nisou zpracované firmou TRANSPORT advisory d o p o r u č u j e řešení varianty realizace dopravního terminálu v prostoru mezi ulicemi Kamenná a Lipanská s vedením tramvajové trati Soukennou ulicí. Hlasování: Přítomno v době hlasování: 10 členů Pro: 8 (JUDr. Ing. Pleticha, Ing. Fiala, Ing. Pešek, MgA. Chuchlíková, p. Janoušek, Ing. Landovský, Bc. Wejnar, Ing. Gaal) Zdržel se: 1 (Mgr. Paukrtová) Proti: 1 (Mgr. Karásek) K dalším variantám: Mgr. Karásek souhlasí s variantou umístění terminálu na stávajícím autobusovém nádraží s trasou tramvaje ulicí 5. května. Mgr. Paukrtová - není dostatečně zhodnoceno co se stane s dopravou, proto nepreferuji žádnou variantu. Zapsala : H. Štricková 9